BIBLE ESK

(LIDOV VYDN) DL DRUH:

KNIHY STARHO ZKONA

SVAZEK I. KNIHY: ESDROVA A NEHEMIOVA, TOBIOVA, JUDITH, ESTHER, JOB.
PODLE OBECNHO ZNN LATINSKHO SE STLM KRITICKM ZETELEM K PVODNM TEXTM PELOIL

Dr. JAN HEJL

SE SCHVLENM ARCIBISKUPSKHO ORDINARITU V PRAZE

PODL D DDICTV SVATOJANSKHO NA ROK 1935 SLO 3

V PRAZE 1935 NKLADEM DDICTV SV. JANA NEPOMUCKHO TISKEM ESKOSLOVANSK AKCIOV TISKRNY V PRAZE

IMPRIMATUR P r a g a e, 16. Aprilis 1935 Prael. Dr. Theophilus Opatrn, vicarius generalis N. E. 4892

Vecka prva vyhrazena

Digitalizovno s minimlnmi gramatickmi pravami bezen 2006-kvten 2007 -

KNIHA ESDROVA
A

KNIHA NEHEMJOVA
(=DRUH KNIHA ESDROVA.)

Prvn a Druh kniha Esdrova

PRVN A DRUH KNIHA ESDROVA.

Ob knihy Esdrovy byly pvodn kniha jedna. Knihy Esdr sloeny jsou z vce soust nestejnho pvodu. Hlavn sloky jsou vzalya) ze zpisk (denku) Esdrovch a b) ze zpisk (denku) Nehemjovch. Ze zpisk Esdrovch jist vzat ryvek Esdr 7, 27. 9, 15, ve kterm Esdr vypravuje v prvn osob. Z nich pochz tak Neh 8, 1. 9, 37; 12, 1. 30. 33. 36. Toliko Neh 12, 11. (snad i 10. 22. 23.) byl pozdji povolanou jinou rukou pipsn. Ze zpisk Nehemjovch jist pojaty Neh 1, 1. 7, 5; 9, 1. n.; 12, 31. n. 37. 40; 13, 4. 31, kde mluv o sv innosti Nehemj v prv osob. c) Dal sloka jsou ryvky Esdr 4, 9. 6, 18; 7, 12. 26, psan jazykem zpadoaramskm. Krom toho sneseno tu d) mnostv ednch listin 1) a velijakch seznam. 2) Od tchto sloek pod a) d) uvedench dluno rozliovati slova skladatele, ktermi jmenovan sousti spojil. Jsou to: Esdr 1, l. 4, 8; 6, 19. 7, 11: 10, 1. 44; Neh 10, 1. 40; 11, 3. 36; 12, 41. 13, 3. Kdo ty sloky spojil, (zredigoval) v jednotn celek? Obecn podn pokld za toho skladatele (bohoduchho) Esdre. Chtl tenm (zejmna budoucm) svm dlem pipomenouti vrnost Bo, kter splnila, co sty prorok o vzken nroda israelskho byla slibovala, e tedy s dvrou lze oekvati npl ostatnch slib (mesiskch), budou-li Judovci etiti smlouvy s Bohem uinn. O bohoduchosti knih Esdr nebylo nikdy v ln idovstva ani kesanstva pochybovno. Obsah jejich srovnv se dokonale s jinmi knihami biblickmi 3) i s jinmi pamtkami djin starovchodnch. 4)

) Vnos Cyrv Esdr 1, 2. 4; list perskho mstodritelstv ze Ze Artaxerxovi (tame 4, 9. 16.); odpov Artaxerxova na ten list (tame 4, 17. 22.); list perskho mstodritelstv Dariovi (tame 5, 7. 17.); odpov Dariova (tame 6, 3. 12.); vnos Artaxerxv (tame 7, 12. 26.). 2 ) Soupis vrtivch se zajatc (Esdr 2, 1. 67.); rodopis Esdrv (tame 7, 1. 5.); seznam zajatc, vrtivch se s Esdrem (tame 8, 1. 14.); seznam mu, kte pojali cizinky za eny (tame 10, 18. 43.); seznam tch, kte podepsali smlouvu (Neh 10, 1. 39.); seznam obyvatelstva jerusalemskho (Neh 11, 4. 19.), mst, kter zajatci zabrali (20. 36.); seznam hlav kn a levit, kte pili se Zorobabelem (12, 1. 9.), pt kolen veleknskch (10. n.), seznam hlav knskch z dob veleknze Joakima (12. 21.), seznam hlav levitskch z te doby (22. 26.). 3 ) Srv. zejmna Ag Zach Mal. 4 ) Na p. Cyrv vlec, kter nalezl Rassam; troj- (a ty) jazyn npisy dalch Achemenovc; aramsk papyry idovsk obce v Elefantin (v hornm Egypt).

569

Prvn kniha Esdrova

PRV KNIHA ESDROVA.

HLAVA 1. 1 Lta prvho Cyra, krle perskho, aby se naplnila e Hospodinova, kterou byl mluvil sty Jeremjovmi vnukl Hospodin Cyrovi, krli perskmu, e dal provolati po vem krlovstv svm a tak psemn vyhlsiti toto: 2 Takto pikazuje Cyrus, krl persk: Vecka krlovstv zem dal mi Hospodin, Bh nebes, a on pikzal mi, abych vystavl mu dm v Jerusalem, kter je v Judsku. 3 Kdo z vs jakkoli pat k jeho nrodu? S tm budi Bh jeho; a jde do Jerusalema, kter je v Judsku, a stav dm Hospodina, Boha Israelova; ten jest Bh, kter je v Jerusalem. 4 A vichni ostatn na ktermkoli mst, kdekoli sdl a pomhaj mu lid jeho bydlit stbrem, zlatem, zbom i dobytkem, mimo to, co dobrovoln obtuj chrmu Bomu, kter je v Jerusalem!" 5 Povstali tedy hlavy rodov z Judy a Benjamina, kn a levit, kad, komu to vnukl Bh, aby li a stavli chrm Hospodinv, kter byl v Jerusalem. 6 A vichni, kte bydlili kolem nich, pomhali jim vcmi stbrnmi a zlatmi, zbom, dobytkem, jako i (velijakm) ninm krom toho, co byli dobrovoln obtovali. 7 Tak vydal krl Cyrus ndoby chrmu Hospodinova, kter byl Nabuchodonosor z Jerusalema pobral a dal do chrmu boha svho. 8 Cyrus, krl persk, vydal je skrze Mitridata, syna Gazabarova, a dal odpotati je Sassabasarovi, kneti judskmu. 9 Poet jejich je tento: misek zlatch ticet; misek stbrnch tisc; no dvacet devt; zlatch ticet; 10 stbrnch, prostjch, tyi sta deset; jinho nin tisc (kus). 11 Vech ndob zlatch a stbrnch pt tisc tyi sta. Vecko to odnesl Sassabasar s tmi, kte li ze zajet babylonskho nahoru do Jerusalema.

Nvrat zajatc. (1, 1. 11.)

Seznam vrtivch se zajatc. (2, 1. 70)

Vdcov (2, 1. n.). Lid podle rod (3. 19.). Lid podle mst palestinskch (20. 35.). Kn (36. 39.). Levit (40. 42.). Darovanci (43. 54.). Nevolnci alomounovi (55. 57.). Souet (58.). Israelit pochybnho pvodu (59. n.). Kn pochybnho pvodu (61. 63.). Souet lid a dobytka (64. 67.). Dobrovoln dary chrmu (68. n.). Usadili se (70.).

HLAVA 2. 1 Jsou pak tito synov (t) krajiny, kte se brali ze zajatch, kter byl zavedl Nabuchodonosor, krl babylonsk, do Babylona a navrtili se do Jerusalema a Judska, kad do svho msta, 2 ti, kte pili se Zorobabelem, s Josuem, s NehemjV. . a. = 2. Par 36, 22. n. prv rok" vldy Cyra jakoto krle babylonskho od nisanu 538 do nisanu 537. Srv. Dan 1, 21. 2 V. . Ze bude chrm znova postaven, pedpovdl Isaj 44, 28. Viz t Is 41, 25; 45, 1. 13. Jos. Flavius (Staro XI. 1, 2.) vypravuje, e byl Cyrus na tato msta Isajova upozornn. 7 V. . Ty ndoby dal odvsti Nebukadnezar ji r. 605 (2. Par 36, 7; Dan 1, 2.). Srv. tak 4. Krl 24, 13. (r. 598); 4. Krl 25, 14; Jer 52, 18. 8 V. . Sassabasar, mono, e je t, kter sluje 1. Par 3, 18: Senneser, a je tedy syn Jechonjv a strc Zorobabelv. Mnoz ztotoovali a ztotouj dosud Zorobabela (ne 3, 2. 8; 5, 2.) se Sassabasarem, pokldajce toto za jmno babylonsk, kterm byl pr Zorobabel pejmenovn jako Daniel (v Baltasar) a jeho druhov. Jeto vak ne 5, 14. 16. Zorobabel nedovolv se vnosu Cyrova, ale Sassabasara, rozliuj mnoz (novj) prvem Sassabasara, perskho mstodritele v Jerusalem od jeho nstupce Zorobabela. (Podle Kaulena (Hoberga) pila druh vprava, veden Zorobabelem teprve prvnho roku krle Daria, t. j. r. 521 (3, 8.)! 2 Hl. 2. V. . Zorobabel byl podle Ag 1, 1. 12; Esdr 3, 2. 8; 5, 2. syn Salatielv, vnuk Jechonjv a bratrovec (synovec) Sassabasarv.(?) Viz I. Par 3, 17. Mono se dohadovati, e Cyrus ustanovil mstodritelem
1 3

570

Prvn kniha Esdrova em, Sarajem, Rahelajem, Mardochajem, Belsanem, Mesfarem, Begvajem, Rehumem a Baanou: Poet mu z lidu israelskho: 3 Syn Farosovch dva tisce sto sedmde- 27 Mu Machmaskch sto dvacet dva. 28 Mu z Betelu a z Haje dv st dvacet st dva. 4 Syn Sefatjovch ti sta sedmdest ti. 29 Syn z Neba padest dva. dva. 5 Syn Areovch sedm set sedmdest pt. 30 Syn Megbisovch sto padest est. 6 Syn Fahat-Moabovch, (t. j.) syn 31 Syn jinho Elama tisc dv st padest Josuovch: Joabovc dva tisce osm set tyi. 32 Syn Harimovch ti sta dvacet. dvanct. 7 Syn Elamovch tisc dvstpadest 33 Syn Lodskch, Hadidskch, a tyi. Onoskch sedm set dvacet pt. 8 34 Syn Zetuovch devt set tyicet pt. Syn Jeriskch ti sta tyicet pt. 9 35 Syn Zachajovch sedm set edest. Syn Senaaskch ti tisce est set 10 Syn Baniovch est set tyicet dva. ticet. 11 36 Syn Bebajovch est set dvacetti. Kn: 12 Syn Azgadovch tisc dvstdvacet Syn Jadajovch z rodu Josuova devt dva. set sedmdest ti. 13 Syn Adonikamovch est setedest 37 Syn Emmerovch tisc padest dva. 38 Syn Feshurovch tisc dv st tyicet est. 14 Syn Begvajovch dva tisce padest sedm. 39 Syn Harimovch tisc sedmnct. est. 15 40 Syn Adinovch tyi sta padest tyi. Levit: 16 Syn Aterovch. kte byli z Ezechje, Syn Josuoveh a Kedmihelovch ze devadest osm. syn Odoviovch sedmdest tyi. 17 41 Syn Besajovch ti sta dvacet ti. Zpvk: 18 Syn Jorovch sto dvanct. Syn Asafovch sto dvacet osm. 19 42 Syn Hasumovch dv st dvacet ti. [Syn] vrtnch: 20 Syn Gebbarskch devadest pt. Syn Sellumovch, syn Aterovch, 21 Syn Betlemskch sto dvacet ti. syn Telmonovch, syn Akkubovch, 22 Mu (msta) Netufy padest est. syn Hatitovch, syn Sobajovch, hr23 Mu Anatotskch sto dvacet osm. nem sto ticet devt. 24 43 Syn Azmavetskch tyicet dva. Nevolnk chrmovch: 26 Syn Karjatjarimskch, Kefirskch a Syn Sihovch, syn Hasuovch, syn Berotskch sedm set tyicet ti, Tabbaotovch, 26 Syn z Ramy a Gabay est set dvacet 44 syn Kerosovch, syn Siaovch, syn jeden. Fadonovch,
vracejcch se id jedinho Davidovce, kter ml ddin prvo na trn idovsk, tedy Zorobabela; e vak byl jet pli mld, dal mu za jakhosi porunka (regenta") pbuznho Sassabasara. Tak mono vysvtliti, e vdcovstv prv karavany (Esdr 1, 11; 2, 2. nn.) a zklad ke stavb chrmu pitn brzy Sassabasarovi (Esdr 5, 16.) brzy Zorobabelovi (Esdr 3, 8; 4, 2. n.) a e oba sluj mstodrcmi" (Esdr 1, 8; Agg 1, 1.). 3 19 V. . . podv adu jmen rod a poty jejich pslunk. Srovnme-li v. 3. 19. s Neh 7, 8. 24. shledvme nepatrn rozdly. 36 39 V. . . = Neh 7, 39. 42. 43 54 V. . . O chrmovch nevolncch viz 1. Par 9.

571

Prvn kniha Esdrova syn Lebanovch, syn Hagabovch, syn Akkubovch, 46 syn Hagabovch, syn Semlajovch, syn Hananovch, 47 syn Gaddelovch, syn Gaherovch, syn Raajovch, 48 synu Rasinovch, syn Nehodovch, syn Gazamovch, 49 syn Azovch, syn Faseovch, syn Beseovch, 50 syn Asenovch, syn Munimovch, syn Nefusimovch, 51 syn Bakbukovch, syn Hakulovch, syn Harhurovch, 52 syn Beslutovch,
58 45

syn Mahidovch, syn Harsovch, 53 syn Berkosovch, syn Sisarovch, syn Ternovch, 54 syn Nasiachovch, syn Hatifovch. 55 Syn otrok alomounovch: Syn Sotajovch, syn Soferetovch, syn Farudovch, 56 syn Jalovch, syn Derkonoveh, syn Geddelovch, 57 syn Safatjovch, syn Hatilovch, syn Focheretovch, kte byli z Asebaimu, a syn Amiovch

Vech nevolnk chrmovch a syn otrok alomounovch: ti sta devadest

dva.

A tito vyli z Tel-Maly, Tel-Harsy, Cherubu, Adonu a Emeru, avak nemohli dokzati rodu otc svch, pvodu svho, jsou-li z lidu Israelova: 60 Synov Dalajovi, synov Tobjovi, synov Nekodovi, est set padest dva. 61 Ze syn pak knskch: synov Hobjovi, synov Akkosovi, synov Berzellaje, kter pojal z dcer Berzellaje, Galaaana, manelku a nazvn byl jmnem jejich. 62 Ti hledali soupis rodu svho, ale nenalezli; proto vyvreni byli z knstv 63 a atersata jim ekl, aby nejedli z vc svatosvatch, dokud by nepovstal knz uen a dokonal. 64 Veho toho mnostv bylo hrnem tyicet dva tisce ti sta edest 65 krom nevolnk jejich a nevolnic, kterch bylo sedm tisc ti sta ticet sedm; zpvk a zpvaek bylo mezi nimi dv st. 66 Kon mli sedm set ticet est, mezk mli dv st tyicet pt, 67 velbloud mli tyi sta ticet pt, osl mli est tisc sedm set dvacet. 68 (Mnoz) z rodovch hlav, kdy pichzeli ke chrmu Hospodinovu, kter je V Jerusalem, dobrovoln obtovali k domu Bomu, by vystavn byl na svm mst. 69 Podle monosti sv dali na nklad dla: zlak edest jeden tisc, stbra pt tisc min a knskch rouch sto. 70 Kn, levit a (nkte) z lidu usadili se v Jerusalem; zpvci pak, zpvaky,
V. . hat-tirt (slovo persk) = ctihodn, veleslavn; byl to titul perskho mstodritele. zde Zorobabela, asi jako nae Excellence". Msto uen a dokonal" ti k rm a thummm", t. j. knz, kter by mohl posvtnm osudm (viz Ex 28, 30; Nm 27, 21.) tzati se na vc Hospodina a ktermu by Hospodin odpovdl. Zd se, e bval posvtn osud v bouch ped zajetm se ztratilo a dosud nalezeno nebylo; tm lze vysvtlili, e v dob po zajet veleknz posvtnho osud neuval; byla vak nadje, e se tak zase stane. 68 V. . n. ke chrmu" = ke zceninm chrmovm.
63

59

572

Prvn kniha Esdrova vrtn a nevolnci ve svch mstech; tak (ostatn) vekeren Israel (usadil se) v mstech svch. HLAVA 3. 1 Kdy ji nastval msc sedm, synov Israelovi byli ve svch mstech shromdil se lid jako jeden mu do Jerusalema. 2 I vstav Josue, syn Josedekv s bratmi svmi knmi, jako i Zorobabel, syn Salatielv se svmi bratry, vystavli olt Boha Israelova, by obtovali na nm obti zpaln, jak psno je v zkon Moje, mue Boho. 3 Postavili pak olt Bo na jeho (bvalch) zkladech, a je odstraovali lid okolnch krajin, a podvali na nm Hospodinu celopal rno i veer. 4 Konali tak slavnost stnk, jak psno jest a zpalnou obt kad den podle du, jak co initi kter den je pikzno; 5 a potom zpalnou obt ustavinou, jako i (zpalnou obt) na nov msce, na vecky slavnosti Hospodinovy, kter byly posvceny, a kad den, kdy dobrovoln byla podna obt Hospodinu. 6 Od prvho dne msce sedmho poali obtovati obti zpaln Hospodinu, ale chrm Bo jet zaloen nebyl. 7 I dali penze kamenkm a zednkm, jako i potravy, npoje i oleje Sidonam a Tyanm, aby sneli devo cedrov z Libanu do moe Joppskho, jak rozkzal jim Cyrus, krl persk. 8 Lta pak druhho po svm nvratu ke chrmu Bomu do Jerusalema, msce druhho zaali (to dlo) Zorobabel, syn Salatielv, Josue syn Josedekv, i jin brati jejich, kn a levit, i vichni, kte byli pili ze zajet do Jerusalema, a ustanovili levity od dvacti let a ve, aby pidrovali (lid) k dlu (domu) Hospodinova. 9 I postavil se Josue, synov jeho, brati jeho, Kedmihel, synov jeho, a synov Odovjovi jako jeden mu v elo tch, kte pracovali pi chrmu Bom; tak synov Henadadovi, synov jejich, i brat jejich, levit. 10 Kdy tedy zakldali zednci chrm Hospodinv, stli kn v roue svm s troubami a levit, synov Asafovi, s cimbly, aby chvlili Boha podle Davida, krle israelskho. 11 A zpvali stdav chvlce a slavce Hospodina, e dobr jest, a e na vky (trv) milosrdenstv jeho nad Israelem. Tak vecek lid jsal velmi hlun chvle Hospodina, e zaloen je chrm Hospodinv. 12 Avak mnoz z kn a z levit, jako i hlavy rod, toti star, kte byli vidli chrm prv, plakali velmi hlasit, kdy zakldn byl chrm tento ped jejich oima, zatm co (ostatn) mnostv jsalo radost velmi hlasit. 13 Ani mohl kdo rozeznati hlas jsotu radostnho od hlasu placho lidu; nebo vesms kiel lid Velmi hlun, e bylo slyeti hlas (jeho) daleko. HLAVA 4. 1 Kdy uslyeli neptel Judovi a Benjaminovi, e zajatci stavj chrm Hospodinu, Bohu Israelovu, 2 pistoupive k Zorobabelovi a ke hlavm rodovm, ekli jim: Necha smme stavti s vmi; nebo tak jako vy, hledme Boha vaeho;
Hl. 3. V. . na jeho bvalch zkladech" na posvtn skle. Srv. 2, Par 4, 1. lid okolnch krajin", t. j. Filian, Ammoan a zejmna Samaan, kte se byli do okol Jerusalema nasthovali a zabrali majetek Judovc do zajet odvedench. 8 V. . lto druh" po pchodu Zorobabelov byl nejspe r. 534 po Kr. druh msc" = ijjar (dubenkvten). Rzn poato bylo se stavbou teprve r. 520, dne 24. elulu. Viz ne 5, 2. (Zach 8, 9; Ag 1, 15; 2, 18.) 12 V. . Star nakali, e tento nov chrm nevyrovn se ndherou bvalmu chrmu alomounovu, jeho byli jet pamtnci. Srv. Ag 2, 3; Zach 4, 9. n. 2 Hl. 4. V. . Asorhaddan Asarhaddon. (680 669).
3

Potky bohosluby, zklady chrmu novho. (3, 1. 13.)

Pekky stavbu zarazily, (4, 1. 24.)

573

Prvn kniha Esdrova hle, my pineli jsme obti (jemu) ode dn Asorhaddana, krle assyrskho, kter ns sem uvedl. 3 Avak Zorobabel, Josue a ostatn hlavy rod israelovch odpovdli jim: Nen dovoleno, bychom stavli vy a my (spolen) dm Bohu naemu; ale toliko my smme stavti Hospodinu, Bohu naemu, jak pikzal nm Cyrus, krl persk." 4 Unavoval tedy lid (t) krajiny ruce lidu judskho a vytrhoval je ze stavby; 5 najmali tak proti nim rdce, aby kazili mysl jejich vecku dobu Cyra, krle perskho, a do kralovn Daria, krle perskho. 6 Za panovn pak Assuera, na potku kralovn jeho, sepsali alobu proti obyvatelm judskm a jerusalemskm. 7 A za dn Artaxerxovch psal Beselam, Mitridates, Tabeel a jin, kte byli v rad jejich, Artaxerxovi, krli perskmu list; obaloba psna byla aramskm psmem i jazykem. 8 Reum Beelteem a Samsaj psa napsali jeden list o Jerusalem Artaxerxovi krli, takov: 9 Reum Beelteem, Samsaj, psa, jako i ostatn ednci jejich, (dle) Dinejt, Afarsatachejt, Terfalejt, Afarsejt, Erchuejt, Babylont, Sust, Dievt, Elamt, 10 a jin z nrod, kter pevedl Asenafar velik a slavn, a rozsadil je po mstech samaskch, i po jinch krajinch v Ze v pokoji" . . . 11 Opis listu, kter mu poslali, je tento: Artaxerxovi krli, sluebnci tvoji, lid, kte jsou v Ze, vzkazuj pozdrav! 12 Znmo bu krli, e id, kte se vrtili od tebe k nm, pili do Jerusalema, msta buiskho a velmi zlho, kter stavj dlajce hradby jeho, a zdi spojujce. 13 Nyn tedy bu znmo krli, bude-li to msto vystavno, a zdi jeho zopraveny, e dan, cla a ronch poplatk dvati nebudou, e tak i krle ta koda stihne. 14 Proto my, pamatujce, e sl palce jme, a pokldajce za neslunou vc dvati Se na kody krlovy, poslali jsme oznmiti to krli, 15 abys dal hledati v knihch pamtnost otc svch. Nalezne pak psno v (tch) letopisech a zv, e to msto je msto odbojn, kodliv krajm i krajinm, a e se vzpoury v nm zdvhaj od starodvna, proe i to msto zkaeno bylo. 16 Znmo inme krli, bude-li to msto vystavno, a zdi jeho zopraveny, e vladastv v Ze mti nebude." 17 Krl odeslal odpov Beumovi, Beelteemovi, Samsajovi psai, i ostatnm, kte byli v rad jejich, obyvatelm Samae i jinm v Ze, vzkazuje pozdrav a pokoj: 18 aloba, kterou jste nm poslali, zeteln tena ,byla pede mnou. 19 I rozkzal jsem a hledali, a nalezli, e to msto od starodvna povstvalo proti krlm a e vzpoury a vlky z nho pochzely; 20 bvali i krlov velmi mocn v Jerusalem, kte panovali nad vekerou krajinou, kter je za ekou, a poplatky, clo, i dchody brali. 21 Proto nyn slyte nlez: Zabrate mum tm, aby to msto nebylo stavno, dokud snad ode
V. . Cyrus maje dleitj vci na starosti, nemohl se zabvati osobn stnostmi Samaan, ponechal rozhodovat o nich svm ednkm a ti rozhodli v neprospch id; tak byla blahovle Cyrova zmaena. Po Cyrovi (f 529) nastoupil Kambyses (529 522), pak Pseudosmerdis (522) a po nm Darius I. (521 485). asov dluno za v. 5. sti v. 24. ryvek 6. 23. vypravuje z doby pozdj, kdy chrm ji stl, a kdy neptel id brojili proti obnov jerusalemskch hradeb! Srv k Esdr 10, 44. 6 V. . Assuerus, hebr. Achavr, na perskch klnovch npisech (staropersky) Chajr, je persk panovnk znm jmnem eckm Xerxes (485 465.). 7 V. . Artaxerxes I. nstupce Xerxv 465 424. 8 V. . pipomn druhou alobu na Jerusalem za krle Artaxerxa I. 10 V. . Asenafar = Assurbanipal, syn a nstupce Asarhaddonv 668 626. Ze" (Zaeufrat) se stanoviska perskho ili Abar-Nahar jest nzev satrapie persk, kter zabrala dnen Syrii a Palestinu.
5

574

Prvn kniha Esdrova mne (jine) porueno nebude. Hlete, abyste v t vci nedbal nebyli, aby znenhla nerostla koda krlovsk." 23 Kdy tedy opis nlezu Artaxerxa krle ten byl ped Reumem Beelteemem, Samsajem psaem a rdci jejich, odeli rychle do Jerusalema k idm, a zabrnili jim (stavti) moc a silou. 24 Tehdy petreno bylo dlo domu Pn v Jerusalem, a nepracovali a do druhho roku kralovn Daria, krle perskho. HLAVA 5. 1 Prorokovali pak Aggeus prorok a Zacharj, syn Addv, prorokujce idm, kte byli v Judsku a v Jerusalem, ve jmnu Boha Israelova. 2 Tehdy povstali Zorobabel, syn Salatielv, a Josue, syn Josedekv, a poali stavti chrm Bo v Jerusalem; byli pak s nimi proroci Bo pomhajce jim. 3 Tho asu piel k nim Tatanaj, mstodritel v Ze, Starbuzanaj a rdcov jejich a takto se tzali jich: Kdo vm dal radu, byste tento dm stavli a zdi jeho opravovali?" 4 Na to jsme jim odpovdli, oznmive jmna pvodc t stavby. 5 e vak oko Boha jejich bylo nad starmi id, nemohli jim zabrniti, ale za dobr bylo uznno, by vznesena byla ta vc na Daria a potom aby zadost uinili t alob. 6 Opis listu, kter poslal Tatanaj, mstodritel Ze. Starbuzanaj, ednci jeho (a) Arfasachejt, kte byli v Ze, krli Dariovi; 7 zprva, kterou mu poslali, byla psna takto: Dariovi krli pokoj dokonal! 8 Znmo bu krli, e jsme pili do kraje Judskho, k domu Boha velikho; stavj jej kameny nehorznmi a devem obkldaj stny; dlo piln se stav a roste v rukou jejich. 9 I tzali jsme se tch starch a takto jsme jim ekli: Kdo vm dal moc, abyste dm tento stavli a zdi tyto opravovali?" 10 Ano, i na jmna jejich ptali jsme se jich, abychom ti (je) oznmili, a napsali jsme jmna mu tch, kte jsou pedn mezi nimi, 11 A dali nm odpov takovouto: My jsme sluebnci Boha nebe i zem, a stavme chrm, kter byl postaven ped mnohmi tmito lty, jej byl velik krl israelsk dokonale vystavl. 12 Ale kdy byli ke hnvu popudili otcov nai Boha nebes, vydal je do rukou Nabuchodonosora, krle babylonskho, Chalda; ten tak dm tento zboil, a lid jeho pevedl do Babylona. 13 Avak roku prvho Cyra, krle babylonskho, Cyrus krl rozkzal, aby tento dm Bo (zase) vystavn byl. 14 Nadto i ndoby chrmu Boho zlat a stbrn, kter byl Nabuchodonosor vzal z chrmu jerusalemskho, a je byl odnesl do chrmu babylonskho, vzal Cyrus krl z chrmu babylonskho a dny byly (mui) jmnem Sassabasarovi, jeho i knetem ustanovil. 15 A ekl mu: Ndoby tyto vezmi, jdi, a slo je ve chrm, kter je v Jerusalem, a dm Bo a se stav zase na svm mst." 16 I piel tehdy ten Sassabasar, poloil zklady chrmu Boho v Jerusalem, od toho asu a dosud se stav, ale jet nen dokonn." 17 Nyn tedy vid-li se za dobr krli, ra dti hledati v knihovn krlovsk, kter je v Babylon, zdali Cyrus krl poruil, aby stavn byl dm Bo v Jerusalem, a vli krlovskou o t vci ra poslati
Hl. 5. V. . n. Tehdy" druhho roku krle Daria (4, 24.), t. j, 520 ped Kr. 24. dne VI. msce. Srv. Agg 2, 1. 5. (= 1, 15. 19.); Zach 1, 16; 4, 9; 6, 12; 8, 9. poali stavti" = dle pracovati o dle dosud nedokonanm, protoe peruenm; zklady poloeny ji dve (3, 10. 13; 5, 16.). Mono, e ten nov potek stavby pimen oslavili (Zach 8, 1. 9.). 3 V. . Tatanaj byl mstodrc (satrapa) cel persk satrapie, ktermu byl Zorobabel, mstodritel judsk, podzen.
1

22

Stavno dle, a byl chrm dokonn. (5, 1. 6, 22.)

575

Prvn kniha Esdrova nm." HLAVA 6. 1 Tehdy krl Darius rozkzal, i hledali ve skladu psemnch pamtek, kter byly uloeny v Babylon, 2 i nalezen byl v Ekbatanech, to jest na hrad v provincii Medsk jeden zvitek, a takto bylo v nm zaznamenno: 3 Zznam, lta prvnho krle Cyra. Cyrus krl rozkzal, aby vystavn byl dm Bo, kter je v Jerusalem, na mst, kde by podvali obti, a zklady by poloili, na kterch bylo by lze stavti do ve loket edesti 4 po tech vrstvch z kamen nehorznch a tak po vrstv ze deva novho. A nklad z domu krlovskho budi dvn. 5 Tak ndoby chrmu Boho, zlat a stbrn, kter Nabuchodonosor byl pobral v chrmu jerusalemskm, a byl je penesl do Babylona, bute vrceny a doneseny do chrmu jerusalemskho na sv msto; sloeny jsou ve chrm Bom." 6 Proto nyn Tatanaji, mstodriteli Ze, Starbuzanaji, a ednci vai, Afarsachejt, kte jste za ekou, bute jich daleko, 7 a nechte, a dlaj ten chrm Bo kne Judovc a star jejich, necha ten dm Bo vystavj na jeho mst. 8 Tak j pikazuji, eho m se dostati tm starm idovskm, aby mohl vystavn bti dm Bo, aby toti z pokladnice krlovsk, to jest z dan, kter se odevzdvaj ze Ze, peliv dvny byly nklady mum tm, aby dlo nemlo pekky. 9 Teba-li eho, buto bk, bernk, nebo kozelc v obt zpalnou Bohu nebes, obil, soli, vna a oleje podle ustanoven kn, kte jsou V Jerusalem, budi jim dvno kad den, aby nebylo v nem stesku; 10 a necha podvaj obti Bohu nebes, a modl se za ivot krle i syn jeho. 11 J tak rozkazuji: Kdokoli by zmnil pkaz tento, budi vyboen z domu jeho trm, budi vztyen a na nj naraen, dm pak jeho a jest uinn obecnm (mrvitm). 12 Bh pak, kter usdlil jmno sv tam, a rozptl vecka krlovstv i nrod, kter by vzthl ruku svou, by odporoval a zkazil ten dm Bo, kter je v Jerusalem. J Darius tak pikazuji a chci, by peliv bylo toho dbno!" 13 Tatanaj tedy mstodritel Ze a Starbuzanaj i ednci jeho, podle toho, jak rozkzal Darius krl, bedliv uinili. 14 A tak star idovt stavli, a dailo se jim nsledkem proroctv Aggea proroka a Zacharje, syna Addova; stavli a dostavli z rozkazu Boha Israelova a z rozkazu Cyra a Daria, krl perskch. 15 Dokonali ten dm Bo do dne tetho msce adar roku estho kralovn Daria krle 16 I slavili synov Israelovi, kn, levit i ostatn pesthovalci posvcen domu Boho s radost; 17 obtovali pak na posvcen domu Boho bk sto, beran dv st, bernk tyi sta a kozl za hch vekerho Israele dvancte, podle potu kmen Israelovch. 18 Ustanovili tak knze v tdch jejich a levity v oddlech jejich pi slub Bo v Jerusalem, jak psno je v knize Mojov. 19 Slavili pak synov Israelovi, pesthovalci, velikonoce trnctho dne msce prvho. 20 Byli se oistili kn a levit jako jeden (mu); vichni byli isti, e mohli zabjeti bernka velikononho za vecky pesthovalce, i za bratry sv knze i za sebe. 21 A jedli synov Israelovi, kte se byli vrtili ze zajet i vichni, kte se byli k nim oddlili od neistoty nrod (t) krajiny, by hledali Hospodina, Boha Israelova. 22 Dreli pak slavnost pesnic sedm dn s veselm; nebo Hospodin byl je rozveselil, e obrtil srdce krle assyrskho k nim, aby pomohl jim v dle domu Hospodina, Boha Israelova.
Hl. 6. V. . Msto sloeny jsou ve chrm Bom" (v Babylonii?) podle hebr. naizuje Cyrus Sassabasarovi: ty slo to v dom Bom". 15 V. . n. adar" msc 12t (nor-bezen). est" rok Daria I. = 516/515 ped Kr.
5

576

Prvn kniha Esdrova HLAVA 7. 1 Po tchto udlostech, za kralovn Artaxerxa, krle perskho, Esdr, syn Saraje, syna Azarje, syna Helkje, 2 syna Selluma, syna Sadoka, syna Achitoba, 3 syna Amarje, syna Azarje, syna Marajota, 4 syna Zarahje, syna Oziho, syna Bokkiho, 5 syna Abisue, syna Fineesa, syna Eleazara, syna rona knze prvnho 6 tento Esdr vyel z Babylona; byl to znalec psma, zbhl v zkon Mojov, kter dal Hospodin, Bh Israelv. A dal mu krl, jeto ruka Hospodina Boha jeho byla nad nm, ve, za co dal. 7 Vyli (s nm tak nkte) ze syn Israelovch, i ze syn knskch a levitskch, ze zpvk, z vrtnch, i z chrmovch nevolnk, do Jerusalema lta sedmho Artaxerxa krle. 8 A pili do Jerusalema msce ptho tho roku sedmho jmenovanho krle. 9 Prvnho dne toti prvnho msce poal cestu z Babylona a prvnho dne msce ptho piel do Jerusalema, jeto ruka Boha jeho dobr byla nad nm. 10 Mlt mysl zpytovati zkon Hospodinv, plniti jej a uiti lid israelsk prvu a spravedlnosti. 11 Opis vnosu, kter dal krl Artaxerxes knzi Esdrovi, znalci psma, zbhlmu v eech a pkazech Hospodinovch, jako i v ustanovench jeho v Israeli, je tento: 12 Artaxerxes, krl nad krli, Esdrovi, knzi, znalci zkona Boha nebes veleuenmu, pozdrav! 13 Ode mne (tmto) jest ustanoveno, komukoli by se lbilo v krlovstv mm z lidu israelskho, z kn jeho a z levit, jti do Jerusalema, a s tebou jde. 14 Nebo od krle a sedmi rad jeho posln jsi, abys vyetil Judsko a Jerusalem podle zkona Boha tvho, kter m v rukou, 15 a donesl stbro a zlato, kter krl a radov jeho dobrovoln obtovali Bohu Israelovu, jeho pbytek je v Jerusalem, 16 jako i vecko stbro a zlato, cokoli ho nalezne ve veker krajin babylonsk a dary lidu a kn, cokoli jich budou dobrovoln obtovati k domu Boha svho, kter je v Jerusalem. 17 (To) svobodn vezmi a bez mekn nakup za ty penze bk, beran, bernk a pslunch obt suchch i mokrch a podej je na olti chrmu Boha vaeho, kter je v Jerusalem. 18 A cokoli se zalb tob a bratm tvm s ostatkem zlata a stbra initi podle vle Boha svho, uite. 19 Dle ndoby, kter ti jsou dny ke slub domu Boha tvho, dej ped obliej Bo v Jerusalem. 20 Tak jin vci, kterch by bylo teba k domu Boha tvho, jakkoli mnoho bude poteb vynaloiti, dno bude z pokladu komory krlovsk, 21 ode mne. J Artaxerxes krl ustanovuji a pikazuji vem strcm pokladny veejn, kte jsou v Ze, cokoli by dal od vs Esdr knz, znalec zkona Boha nebes, abyste bez prodlen dali, a do sta hiven stbra, 22 do sta kor obil, do sta bat vna, do sta bat oleje, soli pak bez mry. 23 Ve, co slub Boha nebes pslu, budi dvno peliv k domu Boha nebes, aby snad nerozhnval se na i krle !a syn jeho. 24 Tak vm oznamujeme o vech knch, levitech, zpvcch, vrtnch, chrmovch nevolncch a (ostatnch) sluebncch v tom dom Bom, e nemte moci, byste jim do, dvku nebo ron poplatek ukldali. 25 Ty pak, Esdri, podle moudrosti Boha svho, kterou m v rukou, ustanov soudce a ednky, aby soudili vekeren lid, kter je v Ze, toti ty, kte znaj zkon Boha tvho; neznal pak ute svobodn. 26 A kdokoli by neplnil zkona Boha tvho, a zkona krlova bedliv, budi odsouzen buto na
Hl. 7. V. . Artaxerxes, jmenovan tuto ve v. 1. je podle nzor vtiny vyklada Artaxerxes I. Dlouhoruk (465 424). Esdr piel do Jerusalema sedmho roku" (ne v. 7.) tohoto krle, t. j. r. 458 ped Kr. Je tedy mezi hl. 6. a 7. asov mezera 515 458 = 57 rok.
1

Pchod Esdrv. (7, 1. 8, 36.)

577

Prvn kniha Esdrova smrt, nebo do vyhnanstv, ke ztrt majetku svho, nebo do ale." 27 Poehnn (bu) Hospodin, Bh otc naich, kter dal to v srdce krlovo, by zvelebil dm Hospodinv, kter je v Jerusalem 28 a naklonil ke mn sv milosrdenstv ped krlem, ped rady jeho a pede vemi vysokmi ednky krlovskmi. Tak j posilnn jsa rukou Hospodina, Boha svho, kter byla nade, mnou, shromdil jsem pedn z Israele, kte by li se mnou. HLAVA 8. 1 Hlavy rod a domovsk pslunost (jejich), tch, kte vyli se mnou za panovn Artaxerxa krle z Babylona, je tato: 2 Ze syn Fineesovch : Gersom. Ze syn Itamarovch: Daniel. Ze syn Davidovch: Hattus, 3 ze syn Sechenjovch. Ze syn Farosovch: Zacharj, a s nm zapsanch sto padeste muskch. 4 Ze syn Fahat-Moabovch: Eljoenaj, syn Zarehv, a s nm dv st muskch. 5 Ze syn: (. . .): Sechenj, syn Ezechielv, a s nm ti sta muskch. 6 Ze syn Adanovch: Abed, syn Jonatanv, a s nm padeste muskch. 7 Ze syn Alamovch: Isaj, syn Ataljv, a s nm sedmdeste muskch. 8 Ze syn Safatjovch: Zebedj, syn Michaelv, a s nm osmdeste muskch. 9 Ze syn Joabovch: Obedj, syn Jahielv, a s nm dv st osmncte muskch. 10 Ze syn (...): Selomit, syn Josfiv, a s nm sto edeste mu. 11 Ze syn Bebajovch: Zacharj, syn Bebajv, a s nm dvacet osm mu. 12 Ze syn Azgadovch: Johanan, syn Ekketanv, a s nm sto deset mu. 13 Ze syn Adonikamovch, tch, kte byli posledn, tato jsou jmna: Elifelet, Jehiel, Samaj, a s nimi edeste mu. 14 Ze syn Begujovch: Utaj a Zachur, a s nimi sedmdeste mu. 15 Shromdil jsem je u eky, kter b k Ahav, a pobyli jsme tu ti dni. I hledal jsem v lidu a mezi knmi (njak) levity, ale nenalezl jsem tam (dnho). 16 Proto poslal jsem Eliezera, Ariela, Semeje, Elnatana, Jariba, druhho Elnatana, Natana, Zacharje a Mosollama, hlavy, jako i Jojariba a Elnatana, uitele; 17 poslal jsem je k Eddovi, kter je hlavou v mst Chasfii a poloil jsem jim do st slova, kter by mluvili k Eddovi a bratm jeho, chrmovm nevolnkm v mst Chasfii, aby nm pivedli sluebnky domu Boha naeho. 18 I pivedli nm protoe ruka Boha naeho dobr byla nad nmi mue velmi uenho ze syn Moholiho, syna Leviho, syna Israelova, Sarabje, syny a bratry jeho, osmncte (mu), 19 dle Hasabje, a s nm Isaje z Merarovc, bratry a syny jeho, dvacet (mu), 20 a z chrmovch nevolnk, je byl dal David a knata ke slub levitm, dv st dvacet nevolnk; ti vichni svmi jmny byli zaznamenni. 21 A tak vyhlsil jsem tu pst u eky Ahavy, abychom se mrtvili ped Pnem Bohem svm a vyprosili od nho astnou cestu, sob, rodinm svm, i vemu jmn svmu. 22 Stydl jsem se toti od krle dati pomoc jezdc, kte by brnili ns ped nepteli na cest, nebo ekli jsme krli: Ruka Boha naeho je nade vemi, kte hledaj ho, k dobru; ale mocn a siln hnv jeho na vecky, kte opoutj ho." 23 Postili jsme se tedy a prosili jsme Boha svho za to, i podailo se nm. 24 Oddlil jsem pak z pednch kn dvancte (mu, jako i) Sarabje, Hasabje, a s nimi deset brat jejich 25 a odvil jsem jim stbro, zlato a ndoby zasvcen
V. . n. K listu krlovskmu pipojuje (zase ji hebrejsky) Esdr zbon vzdech (27. 28a.) a vypravuje dle (v. 28b.).
27

578

Prvn kniha Esdrova domu Boha naeho, kter byl obtoval krl, radov jeho, ednci jeho, i vekeren lid israelsk, co ho tam bylo; 26 odvil jsem do rukou jejich stbra hiven est set padest, ndob stbrnch sto, zlata sto hiven, 27 dvacet zlatch po tisci dukt, a dv ndoby z nejlep, leskl spe, pkn jako zlato. 28 A ekl jsem jim: Vy jste posvceni Hospodinu, a posvceny jsou (tyto) ndoby, stbro a zlato, kter dobrovoln obtovno je Hospodinu, Bohu otc naich; 29 peliv to stezte, dokud toho neodvte ped hlavami kn, levit a rod Israelovch v Jerusalem, do pokladu domu Hospodinova." 30 I pijali kn a levit tu vhu stbra a zlata, i ndob, aby ji donesli do Jerusalema, do domu Boha naeho. 31 Dvanctho dne msce prvnho hnuli jsme se od eky Ahavy, abychom se brali do Jerusalema. Ruka Boha naeho byla nad nmi a uetil ns ruky neptele a zkenka na cest. 32 I pili jsme do Jerusalema a pobyli jsme tu ti dni. 33 Dne pak tvrtho bylo odveno stbro, zlato i ndob v dom Boha naeho skrze Meremota, syna Urje knze a byl s nm Eleazar, syn Fineesv, a s tmi byli Jozabed, syn Josuv a Noadaj, syn Bennojv, levit 34 podle potu a vhy veho, a vecka ta vha byla tehdy zapsna. 35 Obtovali pak ti, kte byli pili ze zajet, pesthovalci, celopaly Bohu Israelovu, bk dvancte za vekeren lid israelsk, beranu devadest est, bernk sedmdest sedm, a kozl za hch dvanct; (to) ve v celopal Hospodinu. 36 A odevzdali rozkazy krlovy krlovskm satrapm a ednkm za ekou, a (ti) podporovali lid i dm Bo. HLAVA 9. 1 Kdy to bylo dokonno, pistoupili ke mn pedn kouce: Neoddlil se lid israelsk, (ani) kn a levit, od nrod (tchto) krajin, od ohavnost jejich, toti Kanaanskch, Hetskch, Ferezejskch, Jebusejskch, Ammonskch, Moabskch, Egyptskch a Amorrhejskch; 2 nebo vzali sob a synm svm (manelky) z dcer jejich a smsili plm svat s nrody (tchto) krajin; pedn a pedstaven mli dokonce prvn ruce v tom pestoupen. 3 Kdy jsem tu vc uslyel, roztrhl jsem pl a zu svou, rval jsem si vlasy z hlavy i z brady, a sedl jsem truchle. 4 I sesli se ke mn vichni, kte se bli slova Boha Israelova pro (to) pestoupen pilch ze zajet, j pak sedl jsem smuten a do veern obti. 5 V as pak obti veern vstal jsem od mrtven svho, roztrhl jsem (opt) pl a zu svou, klekl jsem na kolena, a rozprostev ruce sv k Hospodinu, Bohu svmu, 6 ekl jsem: Boe mj, hanbm a stydm se pozdvihnouti tve sv k tob; nebo nepravosti nae perostly hlavu nai a hchy nae vzrostly a k nebi 7 ode dn otc naich; t i my sami heili jsme tce a do tohoto dne; a pro nepravosti nae vydni jsme byli my, krlov nai, kn nai v moc krl (cizch) zem, pod me, v zajet, za koist a na veejnou hanbu, jak (m se vc) i dnes. 8 Nyn maliko a na chvilku (sice) dostalo se nm milosrdenstv od Hospodina Boha naeho, e nm nco (ns) zbylo, e dn byl nm kolik na svatm jeho mst, e osvtil oi nae Bh n a e dal nm krapet ivota v porob na; 9 nebo (akoli) rabov jsme, neopustil ns v porob na Bh n, ale sklonil se k nm milostiv ped krlem perskm, aby nm daroval ivot, aby vyvil dm Boha naeho, aby obnovil rumit jeho a dal nm ohradu v Judsku a Jerusalem. 10 Avak nyn co mme ci, Boe n, po tch udlostech? Vdy opustili jsme (zase) pkazy tv, 11 kter jsi dal skrze sluebnky sv proroky ka: Zem, do kter jdete, byste ji zabrali, je zem neist pro neistotu nrod tch krajin, pro ohavnosti tch, kte ji naplnili k na k skvrnami svmi. 12 Nyn tedy 579

Nprava manelskho ivota mezi pesthovalci. (9, 1. 10, 44.)

Prvn kniha Esdrova dcer vaich nedvejte synm jejich, a dcer jejich neberte synm vaim; tst pak jejich a blahobytu jejich na vky nehledejte, abyste byli silni, povali, co zem dobrho dv, a ddici mli syny sv na vn asy." 13 Po vech tch vcech, kter pily na ns pro skutky nae velmi zl a pro velikou vinu nai, kdy ty, Boe n, zbavils ns nepravosti na a vysvobodils ns, jak se vci dnes maj, 14 nesmme zptit se a ruiti pkazy tv, nesmme manelstvm pznit se s nrody tmito ohavnmi. Zda ml bys hnvati se na ns a do skonn, e bys nenechal nm, kdo by zbyl a zachoval (ns) ? 15 Hospodine, Boe Israelv, ty jsi spravedliv, e jsme dnes zbytek zachrnnch. Hle, ped tebou jsme v provinn svm; nebo nelze ped tebou obstti pro takovou vc." HLAVA 10. 1 Kdy se tak modlil a kl Esdr, ple a lee (na tvi) ped chrmem Bom, seel se k nmu z lidu israelskho velmi velik zstup mu, en i dt, nebo plakal lid plem velikm. 2 I promluvil Sechenj, syn Jehielv, Elamovec, k Esdrovi ka: My (sice) zheili jsme proti Bohu svmu vzave si za manelky cizinky z nrod (tchto) krajin; ale nyn, jeto je pokn v Israeli nad tm, 3 zaveme se smlouvou s Hospodinem, Bohem svm, e zapudme vecky ty eny, i ty, kte se z nich zrodili, podle vle pna mho a tch, kte si v pkaz Hospodina, Boha naeho; podle zkona necha se stane! 4 Vsta, tob nle to nadit, a my budeme s tebou; vzmu se a ui tak!" 5 Vstal tedy Esdr a vyzval pedn knze a levity, jako i vekeren lid israelsk, aby zavzali se psahou, e uin podle toho slova; i pisahali. 6 Vstav pak Esdr (s msta svho) ped domem Bom odeel do pokojka Johanana, syna Eliasibova, a ved tam chleba nejedl a vody nepil, jeto rmoutil se pro hch pilch zajatc. 7 Bylo tak provolno v Judsku a v Jerusalem ke vem pesthovalcm, aby se shromdili do Jerusalema; 8 kdokoli pak by nepiel do t dn podle rady knat a starch, tomu e vzat bude vekeren majetek, a sm e vyvren bude z obce pesthovalc. 9 Proto seli se vichni mui judt i benjamint do Jerusalema ve tech dnech, dvactho dne msce, to jest msce devtho, vecek lid sedl si na cest k domu Bomu, a tsli se pro hch i pro lijavce. 10 I vstav Esdr knz ekl jim: Vy jste pestoupili vzave si za manelky cizinky, a tak rozmnoili jste provinn lidu israelskho. 11 Proto nyn vyznejte se Hospodinu, Bohu otc svch, ite vli jeho, a oddlte se od nrod (tto) zem, zejmna od en cizinek." 12 Tu odpovdla vecka obec volajc hlasem velikm: Podle slova tvho k nm, tak se sta! 13 e vak je lidu mnoho, e je as det, e tedy nememe venku stti, a e to nen prce jednoho nebo dvou dn, jeto jsme velmi mnoho zheili v tto vci: 14 necha jsou ustanoveni pedn z veker obce, a kdokoli by v mstech naich byli, kte pojali za manelky cizinky, a pijdou v uloen as se starmi a soudci toho onoho msta, a odvrt se hnv Boha naeho od ns pro ten, hch." 15 Jonatan (sice), syn Azahelv a Jaasj, syn Tekuv, odporovali tomu, a Mesollam a levita Sebetaj pomhali jim; 16 avak pesthovalci uinili tak. Esdr knz a hlavy rod podle dom otcovskch vichni jsou jmnem zaznamenni li a zasedli prvnho dne msce destho, aby vc vyetili. 17 A byli tm zamstnni, vemi mui, kte byli pojali za eny cizinky, a do prvnho dne msce prvho. 18 Bylo shledno, e ze syn knskch pojali eny cizinky (tito): Ze syn Josue, syna Josedekova a z brat jeho: Maasj, Eliezer, Jarib a Godolj; 19 dali (na to) ruce sv, e zapud eny sv a e obtovati budou po beranu ze stda za svou zpronevru. 20 Ze syn Emmerovch: Hanani a Zebedj. 580

Prvn kniha Esdrova

21 22

Ze syn Harimovch: Maasj, Elj, Semej, Jehiel a Ozj. A ze syn Feshurovch: Eljoenaj, Maasj, Ismael, Natanael, Jozabed a Elasa. 23 Ze syn levitskch: Jozabed, Semej, a Kelaj, to jest Kalita; Fataj, Juda a Eliezer. 24 Ze zpvk: Eliasib. A z vrtnch: Sellum, Telem a Uri. 25 A z lidu israelskho: Ze syn Farosovch: Remej, Jezj, Melchi, Miamin, Eliezer, Melchi a Banea. 26 Ze syn Elamovch: Matanj, Zacharj, Jehiel, Abdi, Jerimot a Elj. 27 Ze syn Zetuovch: Eljoenaj, Eliasib, Matanj, Jerimut, Zabad a Aziza. Ze syn Bebajovch: Johanan Hananj, Zabbaj, Atalaj. Ze syn Banijovch: Mosollam, Melluch, Adaj, Jasub, Saal a Ramot. 30 Ze syn Fahat-Moabovch: Edna, Chalal, Banaj, Maasj, Matanj, Beseleel, Bennuj a Manasse. 31 Ze syn Heremovch: Eliezer, Josue, Melchi, Semej, Simeon. 32 Benjamin, Maloch, Samarj. 33 Ze syn Hasomovch: Matanaj, Matata, Zabad, Elifelet, Jermaj, Manasse, Semej. 34 Ze syn Baniovch: Maaddi, Amram, Uel, 35 Bane, Badaj, Cheliau, 36 Vanj, Marimut, Eliasib, 37 Matanj, Matanaj, Jasi, 38 Bani, Bennuj, Semej, 39 Salmj, Natan, Adaj, 40 Mechnedebaj, Sisaj, Saraj, 41 Ezrel, Selemjau, Semerj, 42 Sellum, Amarj, Josef. 43 Ze syn Nebovch: Jehiel, Matatj, Zabad, Zabina, Jeddu, Joel a Banaj. 44 Vichni tito byli pojali eny cizinky; byli mezi nimi tak eny, kter byly dti porodily.

581

Prvn kniha Esdrova

582

Druh kniha Esdrova

DRUH KNIHA ESDROVA

ILI

NEHEMJOVA
HLAVA 1. 1 Slova Nehemje, syna Helchiova. Msce kasleva, lta dvactho, kdy jsem byl na hrad suskm, 2 piel Hanani, jeden z brat mch, on a mui z Judska. I zeptal jsem se jich na idy, na zbytek, kter zstal ze zajatc, a na Jerusalem. 3 Ty zbytky", ekli mi kter zstaly ze zajatc, jsou tam v (t) krajin ve velik tsni a v pohan; i ze jerusalemsk je poboena a brny vypleny jsou ohnm." 4 Kdy jsem uslyel ta slova, sedl jsem (na zemi), plakal a kvlil jsem mnoho dn, postil a modlil jsem se ped Bohem nebes.5 ekl jsem: Prosm, Hospodine, Boe nebes siln, velik a hrozn, kter zachovv mluvu a milosrdenstv (prokazuje) tm, kte miluj t a et tvch pkaz! 6 K jsou ui tv pozorn a oi tv oteven, abys slyel modlitbu sluebnka svho, kterou j modlm se ped tebou nyn dnem i noc, za syny Israelovy, sluebnky tv, a vyznvm hchy syn Israelovch, jimi zheili proti tob, (jimi) j i dm otce mho zheili jsme. 7 Marnost nechali jsme se svsti a nedbali jsme pkazu tvho, ustanoven a soud, kter jsi pikzal Mojovi, sluebnku svmu. 8 Pamatuj na slovo, kters pikzal Mojovi, sluebnku svmu, ka: Pestoupte-li, j rozptlm vs mezi nrody; 9 obrtte-li se zase ke mn, a etiti-li budete pkaz mch, a plniti je, i kdybyste odvedeni byli na kraj nebe: odtud shromdm vs, a pivedu zase na msto, kter jsem vyvolil za pbytek jmna svho." 10 Jsou oni sluebnci tvoji, a lid tvj; vysvobodil jsi je moc svou velikou a rukou svou pesilnou. 11 Prosm, Hospodine, by ucho tv bylo pozorn na modlitbu sluebnka tvho a na modlitbu sluebnk tvch, kte se zlibou ct jmno tv; i sluebnka svho dnes, a dej mu milost ped muem tmto." J toti byl jsem nkem krlovskm. Nehemj pied do Jerusalema, chyst se opraviti zdi mstsk. (2, 1.20.) HLAVA 2. 1 V msci nisanu, lta dvactho Artaxerxa krle, kdy bylo vno pode mnou, vzav vno podal jsem je krli. Zpozoroval pak, e jsem jaksi neduiv. 2 I ekl mi krl: Pro jest obliej tvj smutn, kdy pece nevidm, e bys byl nemocen? Nen to bez piny, nebo nco, nevm, co tkho je v srdci tvm." Tu lekl jsem se (sice) velice, nramn, 3 ale (pece) ekl jsem krli: Krli, bu iv na vky! Kterak nem bti smutn mj obliej, kdyt msto hrob otc mch zputno jest a brny jeho vypleny jsou ohnm?" 4 I ekl mi zase krl: eho d?" Tu vzdechl jsem si k Bohu nebes a 5 ekl jsem krli: Lb-li se (to) krli a lb-li se ti sluebnk tvj, ra poslati mne do Judska, do msta hrob otc mch a vystavm je." 6 Tu ekl mi krl i krlovna, kter sedla vedle nho: Dlouho-li bude na cest, a kdy se opt vrt?" Kdy se lbilo to tedy
Hl. 1. V. . slova" = zpisky, pamti, kasleu" = listopadu + prosince. 20t rok" je podle 2,1. potn podle vladaskch let Artaxerxa I. (465.424.); Je to tedy r. 445 p. Kr. Na hrad suskm" sdlili pert krlov v lt (v zim v Ekbatanch). 1 Hl. 2. V. . nisan" ( bezna + dubna) tento se zetelem k 1, 1. byl rok 444. ped Kr., podle ednho potn dvact" prv rok Artaxerxv.
1

Nehemjova bolest a modlitba za Jerusalem. (1, 1.11.)

583

Druh kniha Esdrova krli, aby mne poslal, udal jsem mu as. 7 A prosil jsem krle: Vid-li se za dobr krli, rai mi dti listy k vladam Ze, aby mi dovolili projti, a bych piel do Judska; 8 t i list k Asafovi, strnmu les krlovskch, by mi dal dv, abych mohl pikrti brny hradu domu (Boho), jako i zdi mstsk a dm, do kterho vejdu." Krl mi to dal, jeto dobr ruka Boha mho byla se mnou. 9 Kdy jsem piel k vladam Ze, podal jsem jim listy krlovsk. Krl poslal se mnou tak dstojnky a jezdce. 10 Kdy to uslyel Sanaballat Horonsk, a Tobj, otrok ammonsk, zamrzeli se velmi, e piel lovk, kter by hledal tst syn Israelovch. 11 Pied pak do Jerusalema, pobyl jsem tam ti dni. 12 I vstal jsem v noci j a nkolik mu se mnou, avak dnmu jsem neoznmil, co mi vnukl Bh, bych inil v Jerusalem. Ani jsem ml soumara, s sebou krom toho, na kterm jsem jel. 13 Vyjel jsem branou doln v noci ke studnici Dra a ku brn Hnojn a ohledval jsem ze Jerusalema poboenou a brny jeho zkaen ohnm. 14 Odtud jel jsem ku brn Studnin, (a) k vodovodu Krlovskmu; jeto pak neml soumar, na kterm jsem jel, msta, kudy by peel, 15 bral jsem se nahoru dolm v noci a ohledval jsem ze, odkud obrtiv se pijel jsem ku brn doln a vrtil jsem se (dom). 16 Pedstaven (msta) nic nevdli, kam jsem odjel, nebo co jsem chtl initi; ani idm, ani knm, ani pednm, ani pedstavenm, ani jinm, kte (mli) vykonati (to) dlo, a do t chvle nic jsem neoznmil. 17 Tu (teprve) ekl jsem jim: Vy znte tse, ve kter jsme: e Jerusalem je zputn, a brny jeho e jsou ohnm zkaeny; pojte a stavjme zdi jerusalemsk, a nebume ji v pohann!" 18 Oznmil jsem jim pak, e ruka Boha mho dobr je se mnou, i slova krle, kter mi pravil, a ekl jsem: Vstame a stavjme!" I posilnny byly ruce jejich v dobrm. 19 Kdy to uslyel Sanaballat Horonsk, Tobj, otrok ammonsk, a Gosem, Arab, posmvali se nm, tupili ns a ekli: Co to dlte? Zda vy chcete proti krli se vzbouiti?" 20 Odpovdaje jim ekl jsem: Bh nebes, ten nm pomh, a my, sluebnci jeho, vstaneme a budeme stavti; ale vy nemte dlu, ani prva, ani pamtky v Jerusalem." HLAVA 3. 1 Povstal tedy veleknz Eliasib a brat jeho kn, a stavli brnu Ov; posvtili ji a vstavili vrata jej; (stavli) a k vi Sta loket, kterou posvtili, (a) a k vi Hananeel. 2 Vedle nho stavli Jerit; a vedle nho stavl Zachur, syn Amriv. 3 Brnu Rybnou stavli synov Asnaovi; ti ji pikryli a vstavili vrata jej se zmky i zvorami. Vedle nich stavl Marimut, syn Urje, syna Akkusova; 4 podle nho stavl Mosollam, syn Barachje, syna Mesezebelova, vedle tch stavl Sadok, syn Baanv; 5 vedle nich stavli Tekuan, ale jejich pedn nepodloili j svch k dlu Pna svho. 6 Brnil Starou stavli Jojada, syn Fasev, a Mosollam, syn Besodjv; ti ji pikryli a vstavili vrata jej, se zmky i zvorami. 7 Vedle nich stavli Melti Gabaoan, a Jadon Meronoan, mui z Gabaonu a Masfy msto vladae, kter byl v Ze; 8 vedle nho stavl Eziel, syn Arajv, zlatnk; vedle nho stavl Ananj, pslunk mastikv; a nechali (ze) jerusalemskou a ke zdi irok; 9 vedle nho stavl Rafaj, syn Hurv, starosta (polovice) okresu jerusalemskho; 10 vedle nho stavl Jedaj, syn Haromafv, proti domu svmu; vedle nho stavl Hattus, syn Hasebonjv. 11 Druh
Hl. 3. V. . Zamlouv se zde msto posvtili" dvakrte sti pikryli ji" jako ne ve v. 3. 6. 7 V. . Msto za vladae" lpe sti u soudn stolice vladae . . ."
1

Seznam tch, kte stavli ze. (3, 1.31.)

584

Druh kniha Esdrova sek stavl Melchi, syn Heremv a Hasub, syn Fahat-Moabv, i v Pecn; 12 vedle nho stavl Sellum, syn Alohesv, starosta polovice okresu jerusalemskho, on i dcery jeho. 13 Brnu Odoln stavl Hanun a obyvatelstvo Zanoe; ti ji vystavli a vstavili vrata jej se zmky i zvorami, a zdi na tisc loket a ku brn Hnojn. 14 Brnu Hnojnou stavl Melchi, syn Rechabv, starosta okresu Betacharam; ten ji vystavl, a vstavil vrata jej se zmky a zvorami. 15 Brnu Studninou stavl Sellum, syn Cholhozv, starosta okresu Masfa; ten ji vystavl, pikryl a vstavil vrata jej se zmky a zvorami, i zdi rybnka Siloe u zahrady krlovsk, a ke stupm, kter jdou dol z msta Davidova; 16 za nm stavl Nehemj, syn Azbokv, starosta polovice okresu betsurskho, a proti hrobu Davidovu, a k rybnku, kter byl velkm nkladem pozen a a k domu junkv; 17 za nm stavli levit: Rehum, syn Benniv: za nm stavl Hesebj, starosta polovice okresu keilskho za svj okres; 18 za nm stavli brati jejich, Bavaj, syn Enadadv, starosta (druh) polovice Keily: 19 vedle nho stavl Azer, syn Josuv, starosta Masfy, sek druh proti mstu, kde vystupuje velmi pevn hel: 20 za nm vzhru stavl Baruch, syn Zachajv, sek druh, od hlu a ke dvem domu Eliasiba, veleknze; 21 za nm stavl Merimut, syn Urje, syna Hakkusova, sek drah, ode dve domu Eliasibova, a pokud sahal dm Eliasibv; 22 za nm stavli kn, mui z rovin jordnskch; 23 za nm stavl Benjamin a Hasub, (kad) proti domu svmu; za nm stavl Azarj, syn Maasje, syna Ananjova proti domu svmu; 24 za nm stavl Bennuj, syn Henadadv, sek druh, od domu Azarjova a do zhybu, a do rohu; 25 Falci, syn Oziv, (stavl za nm) proti zhybu a vi, kter vynik z vysokho domu krlovskho, to jest v ndvo vznice; za nm (stavl) Fadaj, syn Farosv, 26 chrmov nevolnci bydlili na Ofelu a ped brnu Vodn na vchod, a ped v, kter tu vynikala; 27 za nm stavli Tekuan sek druh naproti, od velik ve (tu) vynikajc a ke zdi chrmov; 28 od brny Kosk nahoru stavli kn, kad naproti domu svmu; 29 za nimi stavl Sadok, syn Emmerv, naproti domu svmu; za nm stavl Semaj, syn Sechenjv, strn brny Vchodn; 30 za nm stavl Hananj, syn Selemjv a Hanun, est syn Selefv, sek druh; za nm stavl Mosollam, syn Barachjv, proti sv jizb; za nm stavl Melchi, len zlatnkv, a k domu chrmovch nevolnk a vetenk proti brn Soudn a k nstenmu pokojku na rohu; 31 a mezi nstenm pokojkem nronm a branou Ov stavli zlatnci a kupci. HLAVA 4. 1 Kdy uslyel Sanaballat, e stavme ze, rozhnval se velmi; a rozilen jsa nramn posmval se Judovcm; 2 ped bratmi svmi a ped vojskem Samaan pravil: Co to dlaj ti mdl Judovci? Zdali jich (pi tom) nechaj nrodov? Zdali obtovati budou, a dodlaj to jednoho dne? Zda budou moci nadlati kamen z hromad prachu a popela?" 3 Tak Tobj, Ammoan, stoje vedle nho, ekl: Necha (jen) stavj; vak pijde-li lika, pesko ze jejich kamennou."
4

Boj s pekkami vnjmi. (4, 1.23.)

Sly, n Boe, kterak nmi pohrdaj; obrti to pohann na hlavu jejich, a dej je na potupu v zemi zajet!

Hl. 4. V. . n. Krtk vzdech Nehemjv v duchu starho Zkona, podle zsady Oko za oko . . ."

585

Druh kniha Esdrova

5

Nera pikrvati nepravosti jejich, a hch jejich ped tebou nebudi shlazen, protoe se posmvali stavjcm!

Avak stavli jsme ze (dle), a kdy jsme ji vecku scelili a do polovice, povzbuzena byla mysl lidu ku prci. 7 Sanaballat, Tobj, Arabov, Ammoan a Azoan, uslyeve, e jsou obemknuty novostavbou zdi jerusalemsk a e se poaly trhliny zavrati, rozhnvali se velmi, 8 a spikli se vichni, e pothnou, budou bojovati proti Jerusalemu a strojiti klady (jemu). 9 I modlili jsme se k Bohu svmu, a postavili jsme strn na zdi proti nim, ve dne i v noci. 10 Avak Judt ekli: Zemdlela sla nosiova, a je rumu pli mnoho; nebudeme tedy moci stavti ze (dle). Neptel pak nai myslili si: A (nic) nevd a nepozoruj, a vpadneme mezi n, pobijeme je, a zarazme to dlo!" 12 Kdy vak pili Judovci, kte sdlili vedle nich, a podali nm desater zprvy (o tom) ze vech mst, ze kterch byli pili k nm, 13 postavil jsem na prostoe za zd vkol lid v ad s mei jejich, s kopmi, a luiti. 14 Prohldl jsem to, a vstav ekl jsem ke vzneenm, pedstavenm a k ostatnmu lidu: Nebojte se jich! Na Hospodina velikho a hroznho pamatujte, a bojujte za bratry sv, za" syny, dcery, manelky a domy sv!" 15 Kdy pak uslyeli neptel nai, e jest nm to oznmeno, a kdy zhatil Bh zmr jejich, navrtili jsme se vichni ke zdem, kad k dlu svmu. 16 Od toho dne polovice mladho mustva mho pracovala, a polovice hotova byla k boji s kopmi, tty, luiti a panci, a velitel byli za vemi pslunky domu Judova, 17 kte dlali na zdi. (Ti, kte) nosili bemena a nakldali, jednou rukou pracovali a v druh dreli otp. 18 Kad vak z tch, kte stavli, ml me pipsan na bedrch a tak stavli. Trubai na roh byli vedle mne. 19 A ekl jsem vzneenm, pedstavenm, a ostatnmu lidu: Dlo velik jest a rozshl, my pak po rznu jsme na zdi daleko jeden od druhho; 20 (proto) na ktermkoli mst uslyte zvuk rohu, sbhnte se k nm; Bh n bude bojovati za ns. 21 My sami tedy dlejme dlo, a polovice ns a dr kop, od vchodu denice a vyjdou hvzdy." 22 Toho asu ekl jsem tak lidu: Kad penocuj s nevolnkem svm v Jerusalem, abychom mli, kdo by se stdal na non (str) a na denn prci!" 23 J pak, brati moji, mlad mustvo moje, i strn, kte mne provzeli, nesvleli jsme odvu svho; kad svlkl se toliko, kdy ml se mti. HLAVA 5. 1 Stal se pak velik kik lidu i en jeho proti bratm jejich, idm. 2 Nkte pravili: [Velmi mnoho] syn naich a dcer dluno nm (zastaviti), abychom dostali za n obil, abychom mli co jst a uivili se." 3 Jin zase pravili: Pole sv, vinice
V. . tlumo pote Nehemjovy, kter mu psobila malomyslnost a nava jeho vlastnch krajan. 1 Hl. 5. V. . kik lidu", chudho, kter bezplatn opravoval zdi, platil dvky, ml vak nepatrn pjmy, e byl nucen zadluit se. idm" = zmonm, kte z bdy svch soukmenovc (= brat") tili.
10

11

Boj s hrabivost zmonjch. (5, 1.19.)

586

Druh kniha Esdrova i domy dluno nm zastaviti, abychom dostali obil v hladu (tomto)." 4 A jin pravili: Abychom mohli si vypjiti penz na krlovsk dan, musme dti pole sv i vinice (do zstavy)." 5 Jako tla brat naich, tak jsou pece tla nae, a jako dti jejich, tak i dti nae, a hle, my musme ujamovati syny sv i dcery sv do otroctv; (nkter) z dcer naich jsou otrokynmi, ani mme m je vykoupiti, jeto pole nae a vinice nae dr jin." 6 I rozhnval jsem se velmi, kdy jsem slyel kik jejich a slova taliov, 7 rozmyslil jsem si to a domlouvaje pednm a pedstavenm ekl jsem jim: Lichvu (tedy) provozujete vichni na bratch svch?!" A svolav proti nim shromdn velik, 8 ekl jsem jim: My, jak vte, vykoupili jsme podle monosti bratry sv idy, kte byli prodni pohanm; a vy tedy budete prodvati bratry sv, abychom je zase kupovali?" I mleli a nenalezli, co by odpovdli. 9 Pravil jsem jim tedy: Nen to dobe, co dlte! Pro nechodte v bzni Boha naeho, by pestali ns hanti pohan, neptel nai? 10 Tak j, i brati moji, i sluebnci moji, pjili jsme mnohm penz i obil; neupomnejme vbec toho, odpusme pohledvku, kterou nm dluni jsou! 11 Navrate jim dnes pole, vinice, zahrady olivov, domy jejich; ano i setiny obil, vna a oleje, kterou od nich vybrte, vzdejte se k vli nim!" 12 I ekli: Navrtme a nic na nich pohledvati nebudeme; tak uinme, jak prav!" Povolal jsem tedy knze, a psahou zavzal jsem je, e uin, jak jsem ekl. 13 K tomu vytsl jsem adra sv a ekl jsem: Tak vytes Bh kadho lovka, kter by nesplnil slova tohoto, z domu jeho i z vdlku jeho; tak bu vytesen a przden!" I eklo vecko mnostv: Amen!" A chvlili Boha. Uinil tak lid, jak bylo povdno. 14 Od toho dne, kdy mi pikzal krl, abych byl vladaem v Judsku, od roku dvactho a do roku tictho druhho Artaxerxa krle, dvancte let, ani j, ani brati moji, neili jsme z plat, kter vladam pinleely,15 kdeto vladai dvj, kte byli pede mnou, obtovali lid berouce od nich na chleb, vn a penzch kad den tyicet lot. Nad to i sluebnci jejich suovali lid. J vak neinil jsem tak pro bze Bo. 16 Ale i pi oprav zdi stavl jsem, a pole jsem nekoupil; tak vichni sluebnci moji byli shromdni ke stavb. 17 id t, toti pedstaven, pldruhho sta mu, jako i ti, kte pichzeli k nm z okolnch nrod, jdali u stolu mho; 18 proto bval mi strojen kad den bk jeden, beran vbornch est krom drbee a kad dest den vna rozlin i jin vci dval jsem; a pes to platu vladaskho nedal jsem, jeto velmi stsnn byl lid. 19 Pamatuj mi, Boe mj, k dobrmu mmu veho, co jsem uinil lidu tomuto. HLAVA 6. 1 Kdy uslyel Sanaballat, Tobj, Arab Goem a jin neptel pai, e pr jsem vystavl ze a e nezstalo v n mezery do toho asu vak nevstavil jsem vrat do bran 2 vzkzali mi Sanaballat a Goem: Poj, a udlejme si schzku ve Vsech roviny Ono." Oni vak zamleli zl mi uiniti; 3 proto poslal jsem k nim posly a vzkzal: Dlo velik konm, i nemohu odejti, aby snad nemekalo se (dlo), kdy bych odejda seel k vm." 4 Poslali pak na t zpsob ke mn tyikrt, avak odpovdl
V. . n. Artaxerxes ustanovil Nehemje vladaem, mstodrcm krlovskm (pech"), kdy mu dal dovolenou podle 2, 5. nn. Tch dvanct rok bylo od roku 445433 ped Kr. Srv. ve 1, 1; 2, 1. a ne 12, 26. Za dvanct rok, t. j. tictho druhho roku Artaxerxova vrtil se Nehemj na dvr persk (13, 6.). Brzy vak piel po druh do Palestiny 13, 7.
14

Obnova msta dokonna. (6, I.19.)

587

Druh kniha Esdrova jsem jako prve. Ano tme zpsobem poslal ke mn Sanaballat po pt sluebnka svho a. ml v ruce list psan takto: 6 Mezi nrody se proslch a Goem to potvrzuje, e ty a id zamlte se vzbouiti; proto e stav ze a chce se vyvihnouti nad nimi za krle; pro tu pinu i 7 proroky postavil jsi, kte by provolvali o tob v Jerusalem: Je krl v Judsku!" Usly krl slova tato; proto nyn pij, abychom se spolu poradili. 8 Tu jsem jim vzkzal: Nestalo se, jak ty prav; ale ze srdce svho to vyml." 9 Ano, ti vichni straili ns, myslce, e ustanou ruce nae od dla, a e nechme tak. Proto tm vce dodal jsem sly rukm svm. 10 Vel jsem tak do domu Semaje, syna Dalaje, syna Metabeelova tajn, a ten pravil: Jednejme spolu v dom Bom prosted chrmu, a zaveme dvee chrmov; nebo pijdou, by t zabili; v noci pijdou, aby t usmrtili." 11 I ekl jsem: Zdali kdo podobn mn sm utci? A kdo jako j sml by vejti do chrmu, a (pes to) zstal by iv? Nevejdu!" 12 A srozuml jsem, e Bh neposlal ho, ale e (toliko) jako by prorokoval, mluvil ke mn, a e Tobj a Sanaballat najali ho; 13 byl toti dostal penze, abych pestraen jsa uinil to, zheil, a tak aby mli nco zlho, m by mi mohli na cti utrhati. 14 Pamatuj mi, Boe, ha Tobje a Sanaballata podle takovch skutk jejich; t i na Noadje, proroka i jin proroky, kte straili mne! 15 I dodlna byla ze dvactho ptho dne msce elul, v padesti dvou dnech. 16 Kdy to uslyeli vichni neptel nai, bli se vichni nrodov, kte byli vkol ns; sklesli na mysli vidouce, e od Boha zpsobeno bylo dlo to. 17 Tak tehdy mnoho list od pednch id poslno bvalo Tobjovi a od Tobje dochzelo jim; 18 mnoz toti byli v Judsku, kte mli psahu s nm, protoe byl zetm Sechenje, syna Areova, a Johanan, syn jeho, byl pojal (za manelku) dceru Mosollama, syna Barachjova; 19 k tomu i chvlvali ho pede mnou, a ei m oznamovali jemu; listy poslal Tobj, aby mne ustrail. HLAVA 7. 1 Kdy byla dostavna ze, vstavil jsem vrata (do bran) a rozestavil jsem vrtn, [zpvky a levity]; 2 nad Jerusalemem ustanovil jsem Hananiho, bratra svho a Hananje, velitele tvrze ten toti zdl se mi bti mu poctiv a bohabojn nad jin 3 a ekl jsem jim: A nebvaj otvrny brny jerusalemsk, dokud se slunce nerozheje!" A kdy tu jet stli, zaveny byly brny a zahrazeny; a postavil jsem tak strn z obyvatel jerusalemskch, jedny na pslunch mstech, druh naproti domm jejich.
5

Jerusalem opaten str. (7, 1.3.)

Nehemj chtje sepsati rodiny jerusalemsk, nalezl seznam pesthovalc z dob Zorobabelovch (7, 4.69.) a jejich dar chrmu. (70.73.).
Msto bylo velmi irok a velik, avak lidu mlo v nm, a domy nebyly (jet) vystavny. 5 Proto mi vnukl Bh, e jsem shromdil pedn, sprvce a obecn lid, abych je setl. Tu nalezl jsem soupis tch, kte byli nejprve pili. Nalezeno v nm napsno: 6 Tito (jsou) synov (t) krajiny, kte li ze zajet pesthovalc, kter byl pesthoval Nabuchodonosor, krl babylonsk, (kte) navrtili se do Jerusalema a do Judska, kad do msta svho, 7 kte pili se Zorobabelem a Josuem, Nehemjem, Azarjem, Raamjem, Nahamanim, Mardocheem, Belsamem, Mesfaratem, Begoajem, Nahumem a Baanou.
Hl. 7. V. . n. nejprve se Zorobabelem. Seznam nsledujc souhlas v podstat se soupisem Esdr 2.
4

588

Druh kniha Esdrova Poet mu z lidu israelskho:

8

Syn Farosovch dva tisce sto sedmdest dva. 9 Syn Safatjoveh ti sta sedmdest dva. 10 Syn Areovch est set padest dva. 11 Syn Fahat-Moabovch (t. j.) syn Josuovch a Joabovch dva tisce osm set osmnct. 12 Syn Elamovch tisc dv st padest tyi. 13 Syn Zetuovch osm set tyicet pt. 14 Syn Zachajovch sedm set edest. 15 Syn Bannujovch est set tyicet osm. 16 Syn Bebajovch est set dvacet osm. 17 Syn Azgadovch dva tisce ti sta dvacet dva. 18 Syn Adonikamovch est set edest sedm. 19 Syn Begvajovch dva tisce edest sedm. 20 Syn Adinovch est set padest pt. 21 Syn Aterovch, kte byli z Hezekje, devadest osm. 22 Syn Hasemovch ti sta dvacet osm. 23 Syn Besajovch ti sta dvacet tyi. 24 Syn Harefovch sto dvanct. 25 Syn Gabaonskch devadest pt. 26 Syn Betlemskch a Netufskch sto osmdest osm. 27 Mu z Anatotu sto dvacet osm. 28 Mu z Betazmotu tyicet dva. 29 Mu z Karjatjarimu, Kefiry a z Berotu sedm set tyicet ti. 30 Mu z Ramy a Geby est set dvacet jeden. 31 Mu z Machmasu sto dvacet dva. 32 Mu z Betelu a Haje sto dvacet ti. 33 Mu s Neba [druhho] padest dva. 34 Mu z Elama druhho tisc dv st padest tyi. 35 Syn Haremovch ti sta dvacet. 36 Syn Jeriskch ti sta tyicet pt. 37 Syn Lodovch, Hadidovch a Ono-

38

vch sedm set dvacet jeden. Syn Senaovch ti tisce devt set ticet.
39

Kn:

Syn Idajovch z domu Josuova devt set sedmdest ti. 40 Syn Emmerovch tisc padest dva. 41 Syn Fashurovch tisc dv st tyicet sedm. 42 Syn Aremovch tisc sedmnct. Levit :
43

Syn Josuovch a Kedmihelovch ze syn 44 Odviovch sedmdest tyi. Zpvk: Syn Asafovch sto tyicet osm.
46

45

Vrtnch:

Syn Sellumovch, syn Aterovch, syn Telmonovch, syn Akkubovch, syn Hatitovch, syn Sobajovch, (hrnem) sto ticet osm. Nevolnk (chrmovch): Syn Sobovch, syn Hasufovch, syn Tebbaotovch, 48 syn Kerosovch, syn Siaovch, syn Fadonovch. syn Lebanovch, syn Habagovch, syn Selmajovch. 49 syn Hananovch, syn Geddelovch. syn Gaherovch. 50 syn Raajovch, syn Rasmovch, 589

Druh kniha Esdrova syn Nekodovch, syn Gesamovch, syn Azovch, syn Faseovch, 52 syn Besajovch, syn Munimovch, syn Nefussimovch, 53 syn Bakbukovch, syn Hakufovch, syn Harhurovch, 54 syn Beslotovch, syn Mahidovch, syn Harsovch, 55 syn Berkosovch, syn Sisarovch,
60

syn Temovch, syn Nasiovch, syn Hatifovch. 57 Syn otrok alomounovch: Syn Sotajovch, syn Soferetovch. syn Faridovch, 58 syn Jahalovch, syn Darkonovch, syn Jeddelovch, 59 syn Safatjovch, syn Hatilovch, syn Fochereta, kter pochzel ze Sabaima, syna Ammonova.
56

Vech nevolnk chrmovch a syn otrok alomounovch: ti sta devadest

dva.

Ti pak, kte vyli z Telmely, z Telharsy, Cherubu, Addonu a Emmeru, ale nemohli dokzati rodu otc svch, pvodu svho, jsou-li z rodu Israelova, jsou tito: 62 Synov Dalajovi, synov Tobjovi, synov Nekodovi, est set tyicet dva. 63 A z kn: synov Habjovi, synov Akkosovi, synov Berzellaje, kter si vzal z dcer Berzellaje Galaaana manelku a nazvn byl jmnem jejich. 64 Ti hledali zpis (rodu) svho v seznamu (kn), ale nenalezli; proto vyvreni byli z knstv a 65 atersata jim ekl, aby nejedli z vc svatosvatch, dokud by nepovstal knz uen a dokonal. 66 Veho (toho) mnostv bylo hrnem tyicet dva tisce ti sta edest 67 krom nevolnkv a nevolnic jejich, kterch bylo sedm tisc ti sta ticet sedm; zpvk a zpvaek bylo mezi nimi dv st tyicet pt. 68 Kon mli sedm set ticet est, mezk mli dv st tyicet pt, 69 velbloud mli tyi sta ticet pt, a osl est tisc sedm set dvacet.
A potud bylo podno, co jo v (tom) seznamu psno; odtud pak dle jsou rozpedeny djiny Nehemjovy.
70 Nkte pak z rodovch hlav pispli na stavbu: atersata dal do pokladu tisc darik zlata, padest misek a pt set ticet knskch rouch; 71 hlavy rodov daly do pokladu na stavbu dvacet tisc darik zlata, a dva tisce dv st min stbra; 72 a co dal ostatn lid, bylo: dvacet tisc darik zlata, dva tisce, min stbra a edest sedm knskch rouch. 73 Usadili se pak kn, levit, vrtn, zpvci, jako i ostatn lid, i nevolnci chrmov, tedy vekeren Israel v mstech svch.

61

HLAVA 8. 1 Kdy nastal msc sedm synov Israelovi byli v mstech svch shromdil se vecek lid jako mu jeden do ulice, kter je ped branou Vodn, a ekli
Hl. 8. V. . n. Dne 1. msce sedmho (tir) byl nov msce a spolu nov obansk (hospodsk) rok. Lv 23, 23.25; Nm 29, 1.6.
1

Smlouva lidu s Bohem obnovena. (8, 1.10, 39.)

590

Druh kniha Esdrova Esdrovi, znalci psma, by pinesl knihu zkona Mojova, kter byl dal Hospodin Israelovi. 2 Tedy pinesl Esdr knz zkon ped shromdn mue, eny a vecky, kte mohli rozumti, prvn den msce sedmho, 3 a etl v nm zeteln na ulici, kter byla ped branou Vodn od jitra a do poledne ped mui, enami, a tmi, kte mohli rozumti; ui pak veho lidu lply na knize. 4 Esdr, znalec psma, stl na devnm eniti, kter byl udlal, aby mohl mluviti ,(s nho) a vedle nho stli Matatj, Semej, Anj, Urj, Helkj, a Maasj na pravici a na levici: Fadaj, Misael, Melchi, Hasum, Hasbadana, Zacharj a Mosollam. 5 I otevel Esdr knihu ped vekerm lidem, stl toti ve, neli vechen lid, a kdy ji otevel, vekeren lid povstal. 6 Esdr dobroeil Hospodinu, Bohu velikmu, i odpovdl vechen lid pozdvihuje rukou svch Amen, Amen," sklonili se, a klanli se Bohu tv k zemi. 7 Josue pak, Bani, Serebj, Jamin, Akkub, Seftaj, Odj, Maasj, Kelita, Azarj, Jozabed, Hanan a Falaj, levit, vykldali lidu, kter stl na mst svm, e mlky poslouchali zkon; 8 etli v knize zkona Boho po odstavcch a zeteln, aby bylo rozumti, i rozumli, co se etlo. 9 ekl pak Nehemj, to jest atersata Esdr knz a znalec psma, jako i levit, kte vykldali (zkon) vemu lidu: Den (tento) zasvcen je Hospodinu, Bohu naemu, nekvilte a neplate!" Plakal toti vecek lid, kdy slyel slova zkona. 10 A dodal: Jdte, jezte tun jdla, pijte sladk npoje, a poslejte stky tm, kte nemaj nic pipraveno; nebo den svat Pn jest; nermute se, nebo radost z Hospodina je sla nae." 11 Levit tedy tiili vecek lid kajce: Mlte, nebo den svat jest; nermute se!" 12 Proto odeel vecek lid, aby jedl, pil, poslal stky, a uinil vesel velik, protoe porozumli slovm, kterm byli vyuovni. 13 Druhho dne seli se rodov hlavy veho lidu, kn a levit k Esdrovi, znalci psma, aby vykldal jim (dle) slova zkona. 14 I nalezli psno v zkon, e pikzal Hospodin skrze Moje, by pebvali synov Israelovi ve stncch na den slavn msce sedmho; 15 aby tedy ohlsili a provolati dali ve vech mstech svch i v Jerusalem: Vyjdte na hory a pineste ratolest olivovch, ratolest hloinovch, ratolest myrtovch, ratolest palmovch, ratolest strom hustolistch, aby udlny byly stnky, jak psno jest." 16 I vyel lid, pinesli a nadlali si stnk, kad na stee sv, na dvorech svch, v ndvoch domu Boho, na ulici brny Vodn i na ulici brny Efraim. 17 Tak tedy nadlala stnk vecka obec tch, kte byli se vrtili ze zajet, a bydlili ve stncch; nebyli toti uinili tak synov Israelovi ode dn Josue a do toho dne. I byla radost velmi velik. 18 etl pak (Esdr) v knize zkona Boho kad den, od prvnho dne a do poslednho. Slavili svtek sedm dn, a v den osm schzi podle obyeje. HLAVA 9. 1 Dne dvactho tvrtho msce toho seli se synov Israelovi postce se, v nice obleen a posypan prst; 2 plm syn Israelovch oddlilo se ode vech cizinc, postavili se a vyznvali hchy sv i nepravosti otc svch. 3 A povstali, stli a etli v knize zkona Hospodina, Boha svho tvrtinu dne a tvrtinu dne vyznvali se a klanli se Hospodinu, Bohu svmu. 4 Na enit levitsk vystoupive, Josue, Bani, Kedmihel, Sabanj, Bonni, Sarebj, Bani a Chanani, volali hlasem velikm k Hospodinu, Bohu svmu. 5 A ekli levit Josue, Kedmihel, Bonni, Hasebni, Serebj, Odaj, Sebni, Fatahj: Vstate, dobroete Hospodinu,
V. . Od dob veleknze Josua, kter piel se Zorobabelem, tedy od t doby, co byla zaloena nov obec vrtivch se zajatc.
17

591

Druh kniha Esdrova Bohu svmu od vk a na vky! Ano, necha dobroe (vichni) vzneenmu, slavnmu jmnu tvmu vekerou oslavou i chvlou!" 6 Ty, Hospodine, ty jsi jedin! Tys uinil nebe, nebesa nebes i vecko vojsko jejich; zemi a vecko, co je na n, moe (vecka) a cokoli je v nich; ty vemu tomu ivot zachovv, a vojsko nebesk tob se klan. 7 Ty jsi, Hospodine Boe, ten, kters vyvolil Abrama, kters vyvedl ho z Uru chaldskho, a dals mu jmno Abraham. 8 Shledal jsi, e je srdce jeho vrn ped tebou, uinil jsi s nm smlouvu, e mu d zemi Kanaanskch, Hetskch, Amorrhejskch, Ferezejskch, Jebusejskch a Gergesejskch, e d ji potomstvu jeho, i naplnil jsi slova sv, nebo jsi spravedliv. 9 Popatil jsi na trpen otc naich v Egypt, a slyel jsi kik jejich u moe Rudho. 10 Uinil jsi znamen a zzraky na faraonovi, na vech sluebncch jeho a na vekerm lidu t zem, nebo vdl jsi, e zpupn s nimi nakldali, a uinil sis jmno, jako i dnes (m). 11 I moe rozdlil jsi ped nimi, e peli prostedkem moe po suchu; ty pak, kte je honili, uvrhl jsi do hlubiny, jako kmen do vody velik. 12 V sloupu oblakovm byl jsi vdcem jejich ve dne, a v sloupu ohnivm v noci, aby vidli na cestu, po kter kreli. 13 Tak na horu Sinaj sestoupils, a mluv s nimi s nebe dals jim ustanoven prav, zkon spolehliv, pedpisy a pkazy dobr; 14 svou zasvcenou sobotu ukzals jim, a pkazy, pedpisy a zkon dals jim, skrze Moje, sluebnka svho. 15 Chlb s nebe dal jsi jim v hladu jejich, vodu ze skly vyvedl jsi jim, kdy mli ze, a ekls jim, aby li a zabrali zemi, kterou e jim d, zdvihl jsi ruku svou. 16 Oni vak, otcov nai, pyn si ponali, zatvrdili je sv a neposlouchali pkaz tvch. 17 Nechtli poslouchati, nerozpomnli se na divy tv, kter jsi byl psobil jim. Zatvrdili je sv a postavili si hlavu, e se vrt do svho nevolnictv, bezmla nsiln. Ale ty, Boe milostiv, dobrotiv, milosrdn, dlouho shovvajc a mnohho slitovn, neopustil jsi jich. 18 Ani tehdy, kdy si udlali tele slit a ekli: Tento je Bh tvj, kter vyvedl tebe z Egypta," a dopustili se rouhn velikch, 19 ty pro sv mnoh milosrdenstv neopustil jsi jich na pouti: sloup oblakov neodchzel od nich ve dne, veda je po cest, ani ohniv sloup v noci, ukazuje jim cestu, kterou by mli jti. 20 I ducha svho dobrho dal jsi jim, aby je uil, manny sv neodepel jsi stm jejich, a vodu dal jsi jim v zni. 21 tyicet let sytil jsi je na pouti, v niem nedostatku nemli, odv jejich nezvetel a nohy jejich nebyly odeny. 22 A dals jim krlovstv a nrody, rozdal jsi jim zem, obdreli zemi Sehonovu, zemi krle hesebonskbo, i zemi Oga, krle basanskho. 23 Rozmnoil jsi syny jejich jako hvzdy nebesk, a uvedl jsi je do zem, o kter jsi byl ekl otcm jejich, aby (do n) veli a (ji) zabrali. 24 I pili (ti) synov a zabrali tu zemi; snil jsi ped nimi obyvatele zem Kanaan, dals je v ruku jejich, krle jejich i nrody t zem, aby s nimi nakldali, jak jim libo. 25 Vzali tedy msta hrazen a pdu tunou, ujali domy pln veho zbo, cisterny od jinch udlan, vinice, zahrady olivov, stromov ovocnho mnoho; i jedli, nasytili se, ztunli a oplvali rozkoemi pro dobrotu tvou velikou. 26 Ale popudili tebe ke hnvu, odpadli od tebe, zavrhli zkon tvj za sebe, pobili proroky tv, kte je zapsahali, aby se navrtili k tob, a velmi se rouhali. 27 I dal jsi je v ruku neptel jejich, a suovali je; kdy vak v dobch souen svho volali k tob, tys je s nebe vyslchal a podle mnohch slitovn svch dvals jim vysvoboditele, aby je vysvobodili z ruky neptel jejich.
Hl. 9. Ped v. 6. m LXX prvem: I ekl Esdr": Je to spodan souhrn vzdech od Esdre, ktermi (hlasem velikm) volali levit k Hospodinu podle v. 4; je to spolu t vod ke smlouv psemn, jejto jdro podv ne v. 38. a kter podrobn sepsna v 10, 28.39.

592

Druh kniha Esdrova Odpoinuve si inili zase, co je zl v och tvch; i poutls je v ruku neptel jejich, e vldli jimi. Ale kdy opt se obrtili a volali k tob: tys je s nebe vyslchal, a vysvobodils je v milosrdenstvch svch mnohokrte. 29 Zapishls je, aby se navrtili k zkonu tvmu, ale oni pyn si ponali, neposlouchali pkaz tvch, proti ustanovenm tvm heili, akoli z nich me iv bti lovk, in-li je; odtrhli ramena, ji svou zatvrdili a neposlouchali. 30 I shovval jsi jim mnoh lta, a zapsahal jsi je duchem svm skrze proroky sv; kdy vak neposlouchali, dal jsi je v ruku nrod zem (cizch). 31 Ale pro slitovn sv mnoh nedal jsi jim dokonce zahynouti, a neopustil jsi jich, protoe Bh milosrdn a dobrotiv jsi ty. 32 Nyn tedy, Boe n velik, siln a hrozn, kter db smlouvy a milosrdenstv, neodvracuj tve sv od velik tkosti, kter pila na ns, na krle nae, na knata nae, knze nae, proroky nae, na otce nae, a na vekeren lid tvj ode dn krl assyrskch a do dneka. 33 Tys ovem spravedliv ve vem, co na ns pilo, nebo vrn jsi inil, ale my jsme bezbon si ponali. 34 Krlov nai, knata nae, kn nai a otcov nai neplnili zkona tvho, a neetili pkaz tvch a ustanoveni tvch, kter jsi ohlaoval mezi nimi. 35 Ti v krlovstvch svch, pi dobrodin tvm hojnm, kter jsi jim prokazoval, v zemi ir a tun, kterous jim dal, neslouili tob, a neodvrtili se od snah svch zlch. 36 (Proto) hle, i my podnes porobeni jsme; zem, kterou jsi dal otcm naim, aby jedli chlb jej, a co dobrho je v n, i my sami jsme v n porobeni. 37 Ona rody sv vydv v hojnosti krlm, kter jsi postavil nad nmi pro hchy nae, a panuj nad tly naimi i nad nam dobytkem podle sv libosti, e v souen velikm jsme. 38 Ohledem na to ve my inme smlouvu a spisujeme ji; nae knata pak, levit nai a kn nai ji opatuj (svou) peet (i jmnem). HLAVA 10. 1 Kte ji opatili (svou) peet (i jmnem), byli tito: Nehemj atersata, syn Hachelajv, a Sedekj,
2 28

Saraj, Azarj, Jeremj, 3 Feshur, Amarj, Melchi, 4 Hattus, Sebenj, Melluch, 5 Harem, Merimut. Obdi. 6 Daniel, Genton. Baruch, 7 Mosollam, Abj, Miamin, 8 Maazj,

Belgaj, Semej. Ti byli kn. Levit pak: Josue, syn Azanjv, Bennuj, ze syn Henadadovch, Kedmihel a 10 brati jejich: Sebenj, Odaj, Kelita, Falaj, Hanan, 11 Micha, Rohob, Hasebj,
9

12

Zachur, Serebj, Sabanj, 13 Odaj. Bani, Baninu.

14

Pedn z lidu: Faros, Fahatmoab, Elam, Zetu. Bani, 15 Bonni, Azgad, Bebaj, 16 Adonj, Begoaj, Adin, 17 Ater, Hezechj,

Azur, Odaj, Hasum, Besaj, 19 Haref, Anatot, Nebaj, 20 Megfi, Mosollam, Hazir, 21 Mesizabel, Sadok, Jeddua, 22 Felti, Hanan, Anaj, 23 Osee, Hananj, Hasub,
18

593

Druh kniha Esdrova

24

Alohes, Falea, Sobek,

28

25

Rehum, Hasebna, Maasj,

26

Echaj, Hanan, Anan,

27

Melluch, Haran, Baana,

a ostatn z lidu, kn, levit, vrtn, zpvci, chrmov nevolnci, vichni, kte se oddlili od nrod zem k zkonu Bomu, manelky jejich, synov jejich i dcery jejich, 29 vichni, kte mohli (vci) rozumti, kte byli zastoupeni bratmi svmi, (to jest) pednmi; veli v zvazek a v psahu, e budou choditi v zkon Bom, vydanm skrze Moje, sluebnka Boho, e budou initi peliv vecky pkazy Hospodina, Boha naeho, ustanoven jeho i pedpisy jeho; 30 e nebudeme dvati dcer svch lidu (tto) krajiny, ani dcer jejich brti synm svm; 31 od lidu (tto) krajiny, pinese-li zbo i jakkoli potraviny v den sobotn na prodej, nebudeme jich pijmati v sobotu ani ve svtek; zekneme se (eho zci se ke) sedm rok, i upomnn kohokoliv; 32 ukldme si za povinnost, e budeme odvdti tetinu lotu v roce na stavbu domu Boha naeho, 33 na chleby pedkladn, na (nekrvavou) ob ustavinou, na zpalnou ob ustavinou, v soboty, na nov msce, na slavnosti, na hody (obtn) i na (obti) za hch, aby smr byl zjednn Israelovi, a na velik poteby domu Boha naeho, 34 Metave losy, jak dodvati dv, mezi knmi, levity a lidem (zavzali jsme se), e bude dodvno do domu Boha naeho po rodech otc naich, v ustanoven asy, rok po roku, aby hoelo na olti Hospodina, Boha naeho, jak psno je v zkon Mojov. 35 (Zavazujeme se) dle, e budeme pineti prviny pdy sv i prviny veho ovoce kadho stromu, rok po roce, do domu Hospodinova; 36 tak prvniny syn svch, i dobytka svho, jak psno je v zkon, prviny hovzho skotu i ovc svch e pineti budeme do domu Boha svho, knm, kte konaj slubu v dom Boha naeho; 37 i dvky z pokrm svch, npoj, ovoce kadho stromu, sebranho vna, jako i oleje e pineti budeme knm do skladit Boha svho, a destky pdy na levitm; ti, levit vybrati budou destky z vtku naeho ve vech mstech. 38 Bude pak knz, ronovec, s levity (pi sbrce) destk levitskch, a levit budou odvdti desetinu destku svho do domu Boha naeho, do skladit, do budovy pokladu. 39 Do skladit toti doneti budou synov Israelovi a levit prviny obil, vna i oleje; a tam bude nin posvtn, i kn, zpvci, vrtn, konajc slubu. A neopustme domu Boha svho. HLAVA 11. 1 Knata lidu pebvala v Jerusalem, ostatn pak lid metal losy, aby (tak) vykzali kadmu destmu bydlit v Jerusalem, mst svatm, devti desetinm pak ve mstech (ostatnch). 2 I dobroeil lid vem mum, kte se dobrovoln nabdli, e budou bydliti v Jerusalem. 3 Tito pak jsou pedn (t) krajiny, kte se usadili v Jerusalem a v mstech judskch; kad se usadil na svm statku, po mstech svch, Israel, kn, levit, chrmov nevolnci a synov nevolnk alomounovch. 4 V Jerusalem bydlili (nkte) z Judovc a z Benjaminovc. Z Judovc: Ataj, syn Aziama, syna Zacharje, syna Amarje, syna Safatje, syna Malaleelova, ze 594

Obansk pomry urovnny. (11, 1.12, 26.)

Prv kniha Esdrova syn Faresovch; Maasj, syn Barucha, syna Cholhozy, syna Hazje, syna Adaje, syna Jojariba, syna Zacharje, syna Silana; 6 vech tch syn Faresovch, kte bydlili v Jerusalem: tyi sta edest osm silnch mu. 7 Benjaminovci jsou tito: Sellum, syn Mosollama, syna Joeda, syna Fadaje, syna Kolaje, syna Masje, syna Eteela, syna Isajova, a 8 po nm Gebbaj, Sellaj, (hrnem) devt set dvacet osm; 9 Joel, syn Zechriv, byl jejich pedstavenm, a Juda, syn Senuv, byl druhm (pedstavenm) nad mstem. 10 A z kn: Idaj, syn Jojaribv, Jachin, (a) 11 Saraj, syn Helkje, syna Mosollama, syna Sadoka, syna Merajota, syna Achitobova, kne domu Boho, 12 a brati jejich, konajc slubu chrmovou, (hrnem) osm set dvacet dva. Dle Adaj, syn Jerohama, syna Felelje, syna Amsiho, syna Zacharje, syna Feshura, syna Melchiova, a 13 brat jeho, hlavy rod, dv st tyicet dva. Tak Amassaj, syn Azreela, syna Ahaziho, syna Mosollamota, syna Emmerova, 14 a brat jeho, velmi siln: sto dvacet osm; jejich pedstavenm byl Zabdiel, syn Haggedolimv. 15 A z levit: Semej, syn Hasuba, syna Azarikama, syna Hasabje, syna Boniova, 16 pak Sabataj, a Jozabed; ti byli nad vekerou slubou, kter byla venku pi domu Bom, z hlav levitskch. 17 Dle Matanj, syn Michy, syna Zebedeje, syna Asafova, (prvn) pedstaven chvalozpv a psn dkovnch pi modlitb; Bekbekj druh z brat jeho; a Abda, syn Samuy, syna Galala, syna Iditunova; 18 vech levit v mst svatm: dv st osmdest tyi. 19 A vrtn: Akkub, Telmon a brat jejich, kte byli na stri u dve, (hrnem) sto sedmdest dva. 20 Ostatek pak lidu israelskho, kn a levit sdlil ve vech mstech judskch, kad na svm statku. 21 Chrmov nevolnci sdlili na Ofelu; Siaha a Gasfa byli nad (tmi) chrmovmi nevolnky. 22 Dozorcem levit v Jerusalem byl Azzi, syn Baniho, syna Hasabje, syna Matanje, syna Michova, z Asafovc, kte byli zpvky pi slub domu Boho. 23 Byl toti rozkaz krlovsk o nich a dn pjem zpvk na kad den. 24 A Fatahj, syn Mesezebelv, ze syn Zary, syna Judova, byl krli k ruce ve vech vcech tkajcch se lidu. 25 Mme-li na zeteli dvorce po vech polnostech jejich, sdlili Judovci v Karjatarbe a pslunch vesnicch, v Dibonu a pslunch vech, v Kabseelu a pslunch vech, 26 v Jesue, v Molad, v Belfaletu, v 27 Hasersualu, v Bersab a pslunch vsech, v 28 Sikelegu, v Mochon a pslunch vsech, v 29 Remmonu, v Sarae, v Jerimutu, v 30 Zanoe, v Odollamu a vsech pslunch, v Lachisi a krajinch jeho, a v Azece i vsech jejch. Zstvali od Bersaby a k dol Ennom. 31 Benjaminovci pak (sdlili) v Geb, v Mechmasu, v Haji, v Betelu a vsech jeho, 32 v Anatotu, v Nobu, v Ananii, 33 v Asoru, v Ram, v Getaimu, 34 v Hadidu, v Seboimu, v Neballatu, v Lodu, 35 v Onu (a) v dol emeslnk. 36 Levit mli dly v Judsku i Benjaminsku; HLAVA 12. 1 Tito jsou kn a levit, kte pili se Zorobabelem, synem Salatielovm a s Josuem: Saraj, Jeremj, Esdr, 2 Amarj, Melluch, Hattus, 3 Sebenj, Rheum, Merimut, 4 Addo, Genton, Abj, 5 Miamin, Madj, Belga, 6 Semej, Jojarib, Idaj, Sellum, Amok, Helkj, Idaj; 7 to jsou pedn kn a brat jejich ze dn Josuovch. 8 Levit pak: Jesua, Bennuj, Kedmihel, Sarebj, Juda, Matanj; ti a brati
Hl. 11. V. . rozkaz krlovsk, t. j. dan od perskho dvora. 24 V. . Fatahj byl krlovskm perskm prostednkem mezi dvorem a idovskou obc.
23

595

Druh kniha Esdrova jejich byli nad zpvy; dle Bekbekj, Hanni a brati jejich, kad v ad svm. 10 Josue zplodil Joakima, Joakim zplodil Eliasiba, Eliasib zplodil Jojadu, 11 Jojada zplodil Jonatana, a Jonatan zplodil Jeddou. 12 Za dn Joakimovch byli kn a hlavy rod: z (rodu) Sarajova: Maraj; z (rodu) Jeremjova: Hananj; 13 z Esdrova Mosollam; z Amarjova Johanan; 14 z Milichova Jonatan; ze Sebenjova Josef; 15 z Haramova Edna; z Marajotova Helki; 16 z Adajova Zacharj; z Gentonova Mosollam; 17 z Abjova Zechri; z Miaminova a Modjova Felti; 18 z Belgova Sammua; ze Semajova Jonatan; 19 z Jojaribova Matanaj; z Jodajova Azzi; 20 ze Sellajova Kelaj; z Amokova Heber; 21 z Helkjova Hasebj; z Idajova Natanael. 22 (Mme-li na zeteli) levity, zapsny byly za dn Eliasibovch, Jojadovch, Johananovch a Jeddoovch, hlavy rod (jejich), kn pak zapsni byli za kralovn Daria Perana. 23 Levit, hlavy rod, zapsni jsou v Letopisech a do dn Jonatana, syna Eliasibo24 va. Hlavy levit byli: Hasebj, Serebj, Josue, syn Kedmihelv, a brat jejich po tdch svch, aby zpvali psn chvly a dk podle nazen Davida, mue Boho, a tu slubu by konali pravideln po podku; 25 Matanj, Bekbekj, a Obedj, Mosollam, Telmon, Akkub byli strn bran a sn ped branami. 26 Ti byli za dn Joakima, syna Josue, syna Josedekova, a za dn Nehemje vladae a Esdre knze i znalce psma. Pi posvcen zdi jerusalemsk shledali levity ze vech mst jejich, aby je pivedli do Jerusalema, aby slavili posvcen a (den) vesel s dky, zpvy, s cimbly, harfami a citarami. 28 I shromdili se synov zpvk z rovin okolo Jerusalema, ze vs Netufan, 29 z Bet-Galgalu, a z krajin Geby a Azmavetu; zpvci toti vystavli si vesnice okolo Jerusalema. 30 Kdy oistili kn a levit sebe, oistili (tak) lid, brny a ze. 31 Rozkzav pednm judskm, aby vystoupili na ze, postavil jsem dva velik sbory zpvajcch chvly. (Jedni) li napravo po zdi ku brn Hnojn; 32 za nimi el Osaj a polovice pednch judskch, 33 Azarj, Esdr, Mosollam, Juda, Benjamin, Semej a Jeremj; 34 z kn pak s trubami Zacharj, syn Jonatana, syna Semeje, syna Matanje, syna Michaje, syna Zechura, syna Asafova 35 a brat jeho Semej, Azareel, Malalaj, Galalaj, Maaj, Natanael, Juda, Hanani, s nstroji hudebnmi Davida, mue Boho, a Esdr, znalec psma ped nimi; (li) ku brn Studnin, 36 a vystupovali pmo po stupnch msta Davidova, kde se jde nahoru ke zdi, nad domem Davidovm, a ku brn Vodn na vchod. 37 Sbor druh dky vzdvajcch el po protj stran j za nm s polovic lidu po zdi pes v Pecn, a ke zdi irok, 38 a pes brnu Efraim, pes brnu Starou, pes brnu Rybnou, pes v Hananeel, v Emat a ku brn Ov a zastavili se ve brn Stre; 39 a postavili se oba sbory zpvajcch chvly v dom Bom, t j a polovice pedstavench se mnou, 40 dle kn Eliachim, Maasj, MiaHl. 12. V. . n. Msto Jonatan" dluno sti se zetelem k v. 22. a Jos Flav. Staro. XI, 7, 1: Jchnn. 22 V. . ti: Za dob Eliasibovch, Jojadovch, Johananovch a Jadduovch byly zapsny hlavy knskch rod a po vldu Daria Perana". Darius je tu D. III. (Kodomannus) 336.331. ped Kr. 23 V. . Msto Jonatana" ti: Johanana".
10

27

Zdi jerusalemsk posvceny. (12, 27.42.)

596

Prv kniha Esdrova min, Miche, Eljoenaj, Zacharj, Hananj, s trubami, 41 a Maasj, Semej, Eleazar, Azzi, Johanan, Melchi, Elam a Ezer. Zpvci zvun zpvali; Jezraj byl editelem. 42 Ten den pineli obti velik a veselili se, nebo Bh obveselil je veselm velikm; ano i eny jejich a dti veselily se, e slyn byl ten jsot Jerusalema daleko. Tehdy zdili tak mue nad skladiti zsobren na dvky, na prviny a na destky, aby do nich podle mstskch pol ukldali dvky na podkovn, jak sluno, pro knze a levity, nebo veselil se Juda z kn a levit slubu konajcch. 44 (Ti) konali sluby Boha svho, i oisty; tak zpvci i vrtn (konali slubu) podle nazen Davida a alomouna, syna jeho. 45 Nejprve toti za dn Davidovch a Asafovch byli ustanoveni editel zpvk, kte zpvali psn chvly a dk Bohu. 46 A vekeren Israel za dn Zorobabelovch a za dn Nehemjovch dval dly zpvkm a vrtnm na kad den; dvali posvtn dary levitm a levitov dvali (z nich) synm ronovm. HLAVA 13. 1 Tehdy teno bylo v knize Mojov, e to lid slyel; i shledno bylo, e jest napsno v n, aby nevchzeli Ammont a Moabt do obce Bo na vky, 2 protoe nevyli vstc synm Israelovm s chlebem a vodou, ale najali proti nim Balaama, by jim zloeil obrtil vak Bh n kletbu v poehnn. 3 Kdy (ten) zkon uslyeli, odlouili vecky cizince od Israele. 4 Pes to Eliasib knz, dozorce skladit domu Boha naeho a spznn s Tobjem, 5 zdil mu velikou zsobrnu, do kter byli prve skldali dary, kadidlo, nin, destky z obil, vna a oleje, dly levit, zpvk a vrtnch, jako i dvky knsk. 6 Kdy se to ve dlo, nebyl jsem v Jerusalem, jeto lta tictho druhho Artaxerxa, krle babylonskho, piel jsem (zpt) ke krli. Po njakm ase poprosiv krle 7 piel jsem (opt) do Jerusalema, i zpozoroval jsem to zlo, kter byl uinil Eliasib k vli Tobjovi, zadiv mu skladit v ndvo domu Boho. 8 Pokldaje to za vc velmi zlou. vyhzel jsem ndob pbytku Tobjova ze skladit, 9 dal jsem oistit zsobrny a vnsti tam zase nin domu Boho, obtn dary a kadidlo. 10 Shledal jsem tak, e dly levit nebyly (jim) dvny, a e (tedy) rozbhli se, kad na svou pdu, levit i zpvci, tedy ti, kte mli konati slubu. 11 Vytkaje to sprvcm ekl jsem: Pro jsme opustili dm Bo?" I shromdil jsem je a postavil je (zase) na mstech jejich. 12 A pinel vekeren Juda destky obil, vna i oleje do skladi. 13 Proto ustanovili jsme nad sklady Selemje knze, Sadoka psae, Fadaje z levit a s nimi Hanana, syna Zachura, syna Matanjova, jeto vrni shledni byli; a tm sveny byly podly brat jejich. 14 Pomni na mne, Boe mj, proto, a nevyhlazuj skutk m lsky, kter jsem uinil domu Boha svho a bohoslub jeho. 15 V tch dnech vidl jsem v Judsku lidi, ani lapaj (vno) v lisu v sobotu, svej (obil) na hromady, nakldaj na osly vno, hrozny, fky a velik bemena, a vnej do Jerusalema v den sobotn. I zapsahal jsem je, aby prodvali v den, kdy dovoleno prodvati. 16 Tak Tyrt bydlc v nm pineli ryby a velicos na prodej, a prodvali v sobotu Judovcm v Jerusalem. 17 I domlouval jsem pednm judskm a ekl jsem jim:
V. . Prvn innost Nehemjova v Jerusalem trvala od r. 445.433., tedy 12 rok. R. 433./432. vrtil se do Sus (ne 13, 6.). Dlouho-li se zdrel u dvora perskho a kdy piel do Jerusalema po druh, nen pesn udno. Z 13, 6. plyne toliko, e piel do Jerusalema jet za panovn Artaxerxa I., tedy ped r. 425. 6 Hl. 13. V. . n. Artaxerxes, krl persk, jmenovn tu krlem babylonskm", jeto Babylonie tehdy byla Persii podrobena a idy vce zajmala neli Persie v um slova smyslu.
42

43

Druh pchod a innost Nehemjova. (12, 43.13, 31.)

597

Druh kniha Esdrova Jak zl je ta vc, kterou vy inte, e znesvcujete den sobotn! 18 Zdali tot neinili otcov nai, a pivedl Bh n na ns i na toto msto vecko toto netst? A vy mnote hnv na Israele ruce sobotu!" 19 Kdy pak ve branch jerusalemskch se poalo stmvat ped sobotou, ekl jsem, a zavrou brny, pikzal jsem, aby jich neotvrali a po sobot, a postavil jsem nkolik sluebnk svch u bran, aby nikdo nevnel bemene v den sobotn. 20 I musili zstati na noc kupci a prodavai velikho zbo venku ped Jerusalemem nejednou. 21 Tu jsem jim pohrozil a ekl: Pro penocujete pede zd? Uinte-li to jet, vzthnu ruku na vs!" A tak od toho asu nepichzeli v sobotu. 22 ekl jsem tak levitm, aby se oistili, pili a stehli brny, by svcen byl den sobotn. T i proto tedy pomni na mne, Boe mj, a odpus mi podle mnostv slitovn svch! 23 V tch dnech vidl jsem i idy, ani berou si eny azotsk, ammonsk a moabsk. 24 Synov jejich mluvili odpolu azotsky; neumli mluviti idovsky, ale mluvili podle jazyka kadho toho nroda. 25 I domlouval jsem jim a zloeil; nkter z nich jsem bil, rval (za vlasy), a zavzal jsem je psahou skrze Boha, aby nedvali dcer svch synm jejich, a nebrali dcer jejich synm svm ani sami sob ka: 26 Zdali takovou vc nezheil alomoun, krl israelsk? Nebylo zajist ve mnohch nrodech krle podobnho jemu, byl mil Bohu svmu, a ustanovil jej Bh krlem nad vekerm Israelem; avak i jej pivedly ke hchu eny cizinky! 27 Zdali i my neposlun jsouce, initi budeme velik toto velik zlo, heiti proti Bohu svmu berouce si eny cizinky?" 28 Tak jeden ze syn Jojady, syna Eliasiba veleknze byl zetm Sanaballata Horonskho, a toho jsem od sebe zahnal. 29 Pamatuj to, Pane Boe n, tm, kte znesvcuj knstv a zvazky knsk i levitsk! 30 Tak vyistil jsem je ode veho cizozemskho, a ustanovil jsem dy (sluby) kn a levit, kadho k jeho slub, 31 tak k tomu, by dodvno bylo dv v ustanoven asy, i prviny. Pamatuj na to, Boe mj, mn k dobrmu. Amen!

598

KNIHA O TOBJOVI"
ILI

TOBJ"

Kniha o Tobjovi

KNIHA O TOBJOVI
byla pvodn napsna hebrejsky (Vetter), avak pvodn toto znn (originl) se ns nedochovalo. Kniha ns dola toliko v rznch pekladech, z nich nejdleitj jest 1. peklad eck obsaen v rukopisech B (vatiknskm) a A (alexandrijskm); 2. eck peklad, kter podv rukopis S (sinajsk); 3. eck peklad, kter obsahuj nkter mlad rukopisy (. 44., . 106. a 107.). Po strnce vro a mravoun nejdleitj jest 4. peklad sv. Jeronyma (Vulg), pozen podle pedlohy aramsk. 1) Celkem dluno vecky tyto tyi tvary i Peitu povaovati za autentick, t. j. crkevn oven, protoe jich vech crkev dosud uv, neb aspo uvala. Protoe 1. podle eckch peklad 12, 20. Rafael rozkzal Tobjovi, by sv osudy napsal, a e nelze pochybovati o vyplnn rozkazu toho Tobjem, a ponvad 2. podle tch eckch peklad mluv Tobj od 1, 1.3, 7. o sob v prvn osob jako spisovatel (Vulg uv tet osoby), ml bn nzor za to, e spisovateli knihy Tob jsou oba Tobjov (neb jeden Tobj), take by byl oprvnn nzev Kniha Tobj" nebo Tobjova". Lpe vak zpisky Tobjovy pokldati za hlavn pramen, kter zpracoval nejmenovan inspirovan spisovatel teprve pozdji, mezi r. 250150 ped Kr. (Vetter, Kaulen-Hoberg.) Galdos se domnv, e jdro knihy napsno bylo ji v polovici V. stolet ped Kr. Jdro knihy bylo napsno zajist v Assyrii. Crkev katolick povaovala vdy Tob za knihu inspirovanou. Vrok z Tob 4, 16. uvd kladn sm Pn (Mt 7, 12; Lk 6, 31.) a dokld: To i zajist jest zkon i proroci." V katakombch zobrazovali prvn kesan velmi rdi vjevy vzat z Tob. Kniha cituj z nejstarch spisovatel Polykarp ( 155) v listu k Filip, Irenej, Klement alexandrijsk (uvd Tob jmnem Psmo") Origenes a jin. elem knihy jest ukzati, e Prozetelnost sv oddan sluebnky sice tu a tam navtvuje trapami, avak nikdy neopout, ano (mnohdy ji) na tomto svt ctnostn skutky odmuje. Spisovatel l umlecky tak krsn, e se teni zd, jako by etl drama (divadeln kus)

) Byl to nejspe peklad pvodnho znn hebrejskho, kter byl ble pvodn pedloze ne kterkoliv jin peklad, kter ns doel. Proto tak Vulg., kter je vrn jeho pevod, nejdokonaleji nm pedstavuje znn pvodn, akoli sv. Jeronym dbal pi svm peklad tak dosavadnho pekladu latinskho zvanho Itala".

601

Kniha o Tobjovi HLAVA 1. 1 Tobj z kmene a msta Neftali, [to (msto) jest v horn Galilei nad Naassonem za cestou, kter vede na zpad a nalevo m msto Sefet] 2 kdy byl za dn Salmanassara, krle assyrskho jat, pece ani v zajet neopustil cesty pravdy, 3 take vecko, co mohl sehnati, kadodenn rozdval bratm ze svho kmene, kte byli spolu s nm v zajet. 4 Akoli byl nejmlad ze vech z kmene Neftaliova, pece nedopoutl se dnch chlapeckch in. 5 Kdy toti vichni chodili ke zlatm telatm, kter byl dal uiniti Jeroboam, krl israelsk, on sm vyhbal se spolenosti vech tch 6 a chodval do Jerusalema, ke chrmu Hospodinovu a tam klanl se Hospodinu Bohu Israelovu; vrn odvdl t vecky sv prvotiny a destky, 7 take (kadho) tetho roku dval (i) vecky destky cizincm a pchozm. 8 Ty a jim podobn vci zachovval podle Boho zkona jsa jet malm chlapcem. 9 Kdy dospl v mue, vzal si za manelku Annu ze svho kmene a zplodil s n syna, jemu dal sv jmno; 10 toho uil od dtstv bti se Boha a vysthati se velikho hchu. 11 Kdy tedy jsa jat piel se svou manelkou, synem a s vekerm svm kmenem do msta Ninive, 12 kdeto vichni povali pohanskch pokrm on se chrnil, aby nikdy neposkvrnil se jejich pokrmy. 13 A e pamatoval na Hospodina celou svou mysl, zjednal mu Bh milost v och krle Salmanassara, 14 e mu dal svobodu jti kamkoli by chtl a e ml volnost initi cokoli si pl. 15 Chodil tedy po vech, kte byli v zajet a dval jim spasiteln napomenut. 16 Kdy tak piel do Rages, msta medskho, maje u sebe z toho, m byl poctn od krle, deset hiven stbra, a 17 kdy vidl mezi etnmi svmi rodky Gabela, kter byl z jeho kmene, e strd, dal mu pod zpisem dotenou vhu stbra. 18 Za dlouho potom, kdy krl Salmanassar zemel a na mst nho kraloval jeho syn Sennacherib, kter ml syny Israelovy v nenvisti, 19 Tobj chodil kadodenn po vech svch pbuznch, til je, a udloval kadmu, pokud mohl, ze svho majetku; 20 lan krmil, nahm dval odv, umrl pak a zabit peliv pochovval. 21 Tak kdy se krl Sennacherib navrtil z Judska utkaje ped ranou, kterou stihl jeho okol Bh proto, e se rouhal, a kdy hnvaje se pobjel mnoh ze syn Israelovch, pochovval Tobj jejich tla. 22 Kdy to bylo krli oznmeno, rozkzal ho popravit a pobral vekeren jeho majetek. 23 Tobj vak se synem a s manelkou dal se na tk a veho jsa zbaven mohl se skrvati, nebo mnoz ho milovali. 24 Po tyiceti pti
Hl. 1. V. . Je to assyrsk krl Sargon (arrukn 721705). Opisovai knihy Tob msto Sargona omylem psali jmno jeho pedchdce Salmanassara (726722) (ulmnu-ared IV.). e Sargon odvedl obyvatelstvo severn e israelsk do zajet do Assyrie a Medie, svd 4. Krl 17, 6. 7 V. . O tomto tetm destku" srv. Dt 14, 28. nn.; 26, 12. 18 V. . Msto Salmanassar ti Sargon. Srv. v. 2. Sennacherib (Sin-ach-erba) byl syn Sargonv a nikoli Salmanassarv. Sennacherib nastoupil r. 705 (a panoval do r. 681). Viz o nm 4. Krl hl. 18. n 21 V. . O pohrom, kter stihla vojsko hrdho Sennacheriba viz Is 37, 36; 4. Krl 18, 13; 19, 35. n.; 2. Par 32. 24 V. . Podle eckch text vypravuje Tobj dle: Sacherdon (t. j. Asarhaddon, Aur-ach-idina 680 669) jeho syn stal se krlem msto nho (Sennacheriba) a ustanovil Achiachara, syna mho bratra Anaela nade vm pennictvm cel e a nad vekerou jej sprvou. Achiachar se za mne pimluvil a tak jsem se dostal zase do Ninive. Byl pak Achiachar nkem, opatroval pee, byl sprvcem a nejvym pokladnkem. Sacherdon jej uinil prvnm po sob . . ." Tento Achiachar ili Achikar vystupuje pod jmnem Achior ve Vulg ne v 11, 20.
2

Ctnosti a trapy Tobje starho. (1, 1.3, 6.)

602

Kniha o Tobjovi dnech zavradili krle jeho synov, byl mu vrcen.

25

i vrtil se Tobj dom a vekeren jeho majetek

HLAVA 2. 1 Kdy pozdji byly v dom Tobjov na slavnost Hospodinovu pichystny hody, 2 ekl svmu synu: Jdi a pived nkolik bohabojnch ,z naeho kmene, a hoduj s nmi." 3 I odeel a kdy se vrtil, oznamoval mu, e jeden ze syn Israelovch le na ulici zabit. Tobj vyskoil hned od stolu, nechal hod a hladov el k tlu; 4 vzal je a odnesl tajn do svho domu, aby je po zpadu slunce opatrn pochoval. 5 Kdy mrtvolu ukryl, jedl chlb s alost a s tesenm, 6 rozpomnaje se na vrok, kter pronesl Hospodin prorokem Amosem: Vae svten dni se obrt v nek a pl." 7 Kdy tedy slunce zapadlo, el a pochoval ji. 8 Vichni jeho pbuzn krali ho kajce: Ji bylo pikzno, bys byl pro to zabit; a ledva es smrti uel, ji zase mrtv pochovv?" 9 Ale Tobj vce se boje Boha ne krle, bral kradmo tla zabitch, ukrval je ve svm dom a v polou noci je pohbval. 10 Jednoho dne jsa unaven pochovvnm piel dom, hodil sebou ke stn a usnul; 11 zatm co spal, spadl z vlatovho hnzda tepl trus na jeho oi a on oslepl. 12 Bh dopustil na nho tuto zkouku, aby dn byl potomkm pklad jeho trplivosti jako svatho Joba. 13 Nebo ponvad od sv malikosti vdycky se Boha bl a pikzn jeho osthal, neroztrpil se proti Bohu, e ho rna slepoty stihla, 14 ale vytrval neochvjn v bzni Bo, dkuje Bohu po vecky dny svho ivota. 15 Jako pak blahoslavenmu Jobovi posmvali se knata, tak pbuzn a znm Tobjovi tropili si posmch z jeho ivota kajce: 16 Kde je tv odmna, pro kterou jsi dval almuny a pochovval mrtv?" 17 Ale Tobj jim domlouval: Nemluvte tak; 18 jsme synov svatch a oekvme ivot, kter d Bh tm, kte sv oddanosti k nmu nezmn." 19 Anna, jeho manelka, chodila kadodenn tkti pltno a nosila dom vivu, kterou mohla prac svch rukou vydlati. 20 Jednou dostala tak kozelce a pinesla jej dom. 21 Jej mu uslyev jeho hlas, kdy beel, pravil: Hlete, a nen snad kraden! (Je-li), vrate ho jeho pnm, nebo nen nm dovoleno nic kradenho jsti, ba ani dotkati se." 22 Manelka mu na to ve hnvu ekla: Jest na ble dni, e nadje tv se rozplynula a ukzal se inek tvch almuen." 23 Tmi a podobnmi emi inila mu vtky. HLAVA 3. 1 Tehdy zastenal Tobj a poal se modliti s plem:
2

Spravedliv jsi, Hospodine, vecky tvoje soudy jsou spravedliv, vecky tvoje cesty jsou milosrdenstv, pravdivost jsou, jako i spravedlivost. Pane, rozpome se nyn na mne, nera trestati mne za m hchy; ani vzpomnati na proviny moje nebo rodi mch. e jsme nebyli poslun pkaz tvch,

Hl. 2. K v. . viz Am 8, 10. a srv. 1. Mach 1, 41. 11 V. . Podle tho ec. zn. podporoval hmotn Tobje v dob jeho choroby znm Achikar (srv. ve 1, 24. a ne 11, 8; 14. 10.).

603

Kniha o Tobjovi vydni jsme na pospas, v zajet, na smrt, na potupu, pohanu nrodm vem, mezi kter jsi ns rozptlil.
5

Pane, te nastaly velik tv soudy, e jsme neinili pkaz tvch, e jsme ped tebou poctiv nechodili. Te tedy, Pane, i se mnou podle sv vle, rozka, a v pokoji mj ivot vzat jest, je mi lpe umt ne bt ivu."

T den bylo tak Se, dcei Raguelov v medskm mst Rages slyeti potupu od jedn sluebn svho otce; 8 nebo vdna byla za sedm mu a zl duch jmnem Asmodej je zabil, jakmile k n veli. 9 Kdy toti sluebnou pro jej chybu krala, odpovdla j: A ji nevidme na zemi syna nebo dcery z tebe (zrozen), vrahyn svch mu! 10 Chce i mne zabti, jako jsi ji zabila sedm mu? K tto ei odela do hornho pokojka svho domu; ti dny a ti noci nejedla ani nepila, 11 ale trvajc na modlitb prosila s plem Boha, by j t pohany zbavil. 12 Dne tetho pak, kdy dokonvala modlitbu, dobroeila Hospodinu takto:
13

Svzele a modlitba Sry, dcery Raguelovy. (3, 7.25.)

Poehnno bu jmno tv, Boe naich otc, kter pohnvav se, milosrdenstv prokazuje, a v as souen odpout tm, kte t vzvaj. 14 K tob, Hospodine, obracm sv lce, k tob oi svoje pozdvihuji. 15 Prosm, Pane, pouta tto potupy zbav mne, nebo aspo vezmi si mne s (tohoto) svta.
16

V, Pane, e jsem nikdy po mui netouila, istou jsem zachovala dui svou v kad zl dosti. 17 Nikdy jsem nechodila mezi rozpustil, ani jsem se spolovala s lehkmi lidmi. 18 Mue pojmouti jsem svolila z bzn ped tebou, nikoli vak z chlipn svoj vn. 19 Buto j jsem nebyla jich hodna, nebo oni mne hodni nebyli, e jsi mne snad jinmu mui zachovat chtl, 20 nen radek tvj v moci lovkov. 21 To vak za jist m kad, kdo ct tebe, e jeho ivot, bude-li zkouen, koruny dojde, bude-li v souen, e bude vysvobozen, bude-li trestn, e me dojti soustrasti tv.
Hl. 3. V. . Ragy, bydlit Raguelovo neme bti tot, o nm z 1, 16. vme, e tam sdlil Gabel. Proto dluno dti pednost ec. znn, kter m tuto msto Rag hlavn msto medsk Ekbatany, babylonsky Agam(a)tanu; (stvalo na mst dnenho Hamadanu). Srv. Esdr 6, 2; 2. Mach 9, 3. Amodaj jest aramsk jmno a znamen Niitele, Zhoubce" Srv. Zjev. 9, 11. a ji Ex 12, 23; (Moudr 18, 25; 1. Kor. 10, 10.).
7

604

Kniha o Tobjovi
22

Vdy ty nekoch se v naem umrn, ale po boui in, e je ticho (zase), po pli a kvlen vlv radost. 23 Jmno tv, Boe Israelv, ehnno bu vn!" Toho asu byly modlitby obou ped velebnost svrchovanho Boha vyslyeny; 25 i posln jest andl Hospodinv svat Rafael, aby vylil oba, jichto modlitby souasn byly ped tv Hospodinovou pedneseny. HLAVA 4. 1 Protoe tedy Tobj ml za to, e jeho modlitba, by sml zemti, bude vyslyena, povolal k sob Tobje, syna svho 2 a ekl mu: Sly, synu, slova mch st a polo si je do srdce jako zklad(n kameny). 3 A (si) vezme Bh mou dui, pochovej m tlo; a mj v ct svou matku po vechny dny jejho ivota, 4 nebol je ti mti na pamti, jak a jak velik nebezpe ve svm ln pro tebe vytrpla. 5 Kdy pak i ona dokon as ivota svho, pochovej ji vedle mne. 6 Po vecky dny svho ivota mj na pamti Boha a varuj se, bys nikdy nesvolil ke hchu a nezanedbal pikzn Hospodina, naeho Boha. 7 Ze svho majetku dvej almunu a neodvracuj sv tve od dnho chuasa, nebo pak neodvrt se t od tebe tv Hospodinova. 8 Jak jen bude moci, bu milosrdn. 9 Bude-li mti mnoho, dvej mnoho; bude-li mti mlo, hled i z mla rd udlovati. 10 Nebo (tak) si hromad dobrou odplatu pro den nouze. 11 Vysvobozuje almuna od velikho hchu i od smrti a nedopout, by due pila do temnot. 12 Almuna bude dvodem k velk nadji ped svrchovanm Bohem vem, kte ji dvaj. 13 Vysthej se piln, synu mj, velikho smilstva a krom sv manelky nikdy nedopus, bys okusil hchu. 14 Nedopoutj, by panovala v mysli tv nebo v slovu tvm pcha, nebo z n vznikla vecka zkza. 15 Kadmu, kdo ti bude nco pracovati, vypla ihned mzdu, a mzda dlnkova se u tebe nikterak nezadruje. 16 eho nechce, by od jinho dlo se tob, hled, bys ty nikdy neinil jinmu. 17 Jdej svj chlb s lanmi a chudmi, a pikrvej ze svho odvu nah. 18 Poskytuj svho chleba i vna k pohbu spravedlivho, ale nejez ho a nepij s hnky. 19 Vyhledvej vdycky rady u moudrho. 20 Dobroe Bohu kadou chvli a pros ho, by dil tv cesty a vecky tv zmry by doly u nho zdaru. 21 Oznamuji ti tak, synu, e jsem dal deset hiven stbra, kdy jsi byl jet malik, Gabelovi, v medskm mst Rages, a jeho zpis mm u sebe; 22 proto pokus se, dostati se k nmu, bys od nho jmenovanou vhu stbra si vzal a jemu vrtil jeho pis. 23 Neboj se, synu mj; ijeme sice chud, dostane se nm vak mnoho dobrho, budemeli se bti Boha, vysthme-li se velikho hchu a budeme-li initi dobe." HLAVA 5. 1 Tu odpovdl Tobj svmu otci: Vecko, co jsi mi pikzal, uinm, ote. 2 Jali bych ml vak tch penz pohledvati, nevm. On nezn mne a j neznm jeho; jak znamen mm mu dti? Ale ani cesty, kudy se tam jde, nikterak neznm." 3 Tu mu otec jeho odvtil: Vdy mm jeho pis u sebe; jak mu jej uke, ihned (penze) vrt. 4 Ale te jdi a vyhledej si njakho spolehlivho lovka, kter by za pimenou mzdu el s tebou, abys dostal penze dokud jsem jet iv." 5 Kdy tedy Tobj vyel, nalezl slinho mldence, an (tu) stoj opsan a jakoby pipraven vydati se na cestu. 6 Nevda, e je (to) andl Bo, pozdravil ho a pravil:
Hl. 4. K v. . srv. 111, 2. n.; Sir 10, 22. 24; m 8, 17; 1. Tim 6, 6.
23

24

Cesta Tobje mladho do Mdie. (4, 1. 6, 9.)

605

Kniha o Tobjovi Odkud t mme, dobr mldene?" 7 On odpovdl: Ze syn Israelovch (jsem)." Tobj se ho tzal: Zn cestu, kter vede do Medie?" 8 On mu odpovdl: Znm; po vech cestch t (krajiny) asto jsem chodil a bval jsem u naeho bratra Gabela, jen bydl v medskm mst Rages, lecm na horch Ekbatanskch." 9 Tobj mu ekl: Oekvej mne tuto, prosm, a to povm svmu otci." 10 Tu veel Tobj k svmu otci a vypravoval mu to vecko. Otec podiviv se tomu, prosil, by k nmu (ten jinoch) piel. 11 Piel tedy a pozdravil ho ka: Mj vdycky radost!" 12 Tobj ekl: Jakou radost mohu mti, kdy sedm v temnotch a nevidm nebeskho svtla?" 13 Jinoch mu pravil: Bu dobr mysli, ji brzy bude od Boha uzdraven." 14 Tobj mu tedy ekl: Bude ti mono dovsti mho syna ke Gabelovi do medskho msta Rages? A se vrt, dm ti pslunou mzdu." 15 Andl mu odpovdl: J ho povedu a zase k tob pivedu." 16 Prosm t" tzal se ho Tobj povz mi, z kter jsi ty rodiny a z kterho kmene?" 17 Te se" vece andl Rafael na rod najatho, na samho nmezdnka, kter m jti s tvm synem? 18 Abych ti vak nepsobil starost j jsem Azarj, syn velkho Ananje." 19 Ze vzneenho rodu jsi ty" odvtil Tobj ale, prosm, nehnvej se, e jsem chtl poznati tvj rod." 20 J" d andl ve zdrav povedu tvho syna a ve zdrav ti ho zase pivedu." 21 astn jdte" ujal se slova Tobj Bh budi na va cest a jeho andl jdi s vmi." 22 Kdy pipravili vecky vci, kter bylo teba vzti na cestu, rozehnal se Tobj s otcem i s matkou a oba vydali se spolen na cestu. 23 Kdy odeli, poala jeho matka plakati a kati: Oporu naeho st jsi vzal a odeslal od ns. 24 K by nikdy nebylo onch penz, pro kter jsi ho poslal! 25 Byli jsme spokojeni ve sv chudob, take jsme (ji) povaovali za bohatstv, vidouce svho syna." 26 Tobj ji til: Nepla, syn n zdrv tam doraz, zdrv se k nm zase vrt a tv oi jej (opt) uz. 27 Vm e dobr andl Bo ho bude provzeti a dobe vecko sprav, co bude se s nm dti, take s radost se k nm vrt." 28 Po tchto slovech pestala matka jeho plakati a umlkla. HLAVA 6. 1 Tobj tedy el a za nm bel pes. Prvn noc zstal u eky Tigrida. 2 Kdy vyel umt si nohy, tu hle, vyplavala velik ryba, chtjc ho pohltit. 3 Tobj se j lekl a zkikl velkm hlasem: Pane, dv se do mne." 4 I ekl mu andl: Popadni ji za bry a thni ji k sob." Kdy to uinil, vythl ji na sucho, i poala mrskat se mu ped nohama. 5 Tu mu ekl andl: Vykuchej tu rybu a uschovej si srdce, lu a jtra, jsout to vci k spnmu hojen velmi potebn." 6 Kdy to uinil, upekl jej maso a vzali si (je) na cestu; ostatek nasolili, aby jim to stailo, dokud nepijdou do medskho msta Rages. 7 Tu tzal se Tobj andla: Prosm, t, brate Azarji, povz mi, k jakmu len budou ty vci, kter jsi mi rozkzal z ryby schovati?" 8 Andl odpovdl: Vlo-li steku jejho srdce na uhl, ten dm
Hl. 5. V. . Azarj" = Azarjh = Jahve, Hospodin pomh. To jmno jinocha hebrejskho slu Rafaelovi velmi vhodn, bylt proto posln, by vem lenm rodiny Tobjovy a Raguelovy pispl na pomoc. Ananj byl historick osobnost; jeho jmno dobe se hod i sammu Bohu, jeho za vlastnho pijatm synem jest Rafael. 8 Hl. 6. V. . Podle ec. pipojuje andl k srdci t jtra. Proti tomu ve v. 19. se jmenuj sice jtra, nikoliv ale srdce; eck znn jmenuje i zde jak srdce tak jtra. eckmu znn, plnjmu, dluno tu dti pednost. K porozumn psobivosti jmenovanch rybch vnitnost dluno pihldnouti k 12, 3. a zejmna v. 14., kde Rafael pokoj od zlho ducha pipisuje sm sob a nikoliv kuidlu, srdci nebo jtrm. Z obou tch mst (srovnme-li je) plyne, e mluv andl zda o psobivosti srdce a jater proto tak, aby se nedal Tobjovi poznali. Krom toho pipisuje bible t modlitb a zdrelivosti novomanel vliv na zlho ducha (ne v. 18; 8, 4; srv.
18

606

Kniha o Tobjovi zapud jakkoliv plm zlch duch jak od mue tak od eny, e se k nim ji nepibl. 9 A lu hod se k pomazn o, na kterch je blmo; (uin-li se tak,) vyhoj se." Tobj se tzal andla: Kde chce, abychom zstali?" 11 Andl odpovdl: Je zde mu jmnem Raguel, tvj pbuzn soukmenovec; ten m dceru jmnem Sru a krom n nem dnho jinho, ani syna ani dcery. 12 Tob se m dostati vecek jeho majetek, ale ty mus vzti si ji za manelku. 13 Proto podej za ni jejho otce a d ti ji za manelku. 14 Tobj namtal: Slym, e byla vdna za sedm mu a (e vichni) zemeli; ano i to jsem slyel, e je zabil zl duch. 15 Proto bojm se, by snad i mn tak se nestalo; jsa jedinek svch rodi, pivedl bych jejich st alost do hrobu." 16 Tu ho andl Rafael pouoval: Sly mne a povm ti, nad ktermi m zl duch moc. 17 Nad tmi toti, kte vchzej v manelstv tak, e Boha od sebe a od sv mysli odmtaj a sv chlpnosti hov jako k a mezek, kte nemaj rozumu; nad takovmi m zl duch moc. 18 Ale ty, kdy ji pojme, vejda k n do lonice, ti dny se j zdr a nei nic jinho, jen se s n modli. 19 A tu noc, kdy zapl ryb jtra, bude zl duch zapuzen. 20 Druhou noc bude piputn ke spojen se svatmi patriarchy. 21 Tet pak noc dojde poehnn, by se vm rodili zdrav chlapci. 22 A kdy tet noc pomine, s bzn Bo pojmi pannu, veden jsa vce touhou po synech ne chlpnost, abys v synech doel poehnn (slbenho) potomstvu Abrahamovu." HLAVA 7. 1 Pibyli tedy k Raguelovi a ten je pijal s radost. 2 Pohledv Raguel na Tobje pravil sv manelce Ann: Jak podoben je tento jinoch mmu sestenci!" 3 To poznamenav tzal se (jich): Odkud jste, mldenci, brati nai?" Oni odpovdli: Z kmene Neftali jsme, z ninivskch zajatc." 4 Znte Tobje, mho bratra?" tzal se jich Raguel. Znme" odpovdli. 5 Kdy pak o nm vypravoval mnoho dobrho, pravil andl Raguelovi: Tobj, na nho se pt, jest otec tohoto." 6 Tu Raguel padl na jeho ji, se slzami v oku ho polbil a ple na jeho hrdle 7 ekl: Budi poehnn, synu mj, nebo m dobrho, ano vtenho otce." 8 Tak Anna, jeho manelka, i Sra, jejich dcera, plakaly. 9 Kdy porozmlouvali, kzal Raguel zabti berana a pipraviti hody. Kdy vak je zval, by sedli za stl k jdlu, 10 prohlsil Tobj: J tu dnes nebudu jsti ani pti, dokud nespln mou prosbu a neslb mi dti svou dceru Sru." 11 Raguel slye ta slova ulekl se, nebo vdl, co se stalo onm sedmi mum, kte k n veli a poal se obvati, aby snad i tomuto nestalo se takt. Kdy se kolsal a nedval adateli dn odpovdi, 12 ekl mu andl: Neboj se dti mu ji, nebo tomuto bojcmu se Boha pslu tv dcera;
Mt 17, 20.). Nen proto nutno kuidlo ryb povaovati za kon podobn svou innost novozkonnm svtostem, nbr sta v celm vykuovn vidti toliko vznam nznan (symbolick) (Hagen). Ano, jest mono ci, e Rafael mluvil z dvodu svrchu podanho (aby se neprozradil) a to podle nzoru tehdy veobecn panujcho, kter vcem tm pipisoval jakousi livou moc, kdeto ve skutenosti inek zpsobila vemohoucnost Bo, kdy byla dve zbonost a poslunost novomanel se osvdila. Podobn jest ne vykldati ozdravn Tobjova zraku (11, 13. nn.). Tak Spasitel uil k tomu, by uzdravil slepho sliny, hlny a vody z rybnka Siloe, tedy zevnjho znamen, akoliv uzdravil jej sm svou vemohouc moc; tchto zevnjch znamen nebylo teba Pnu, bylo jich teba, nebo byly velmi prospn lovku slepmu a jinm, kte zzranho uzdraven byli svdky. e ryba, kter ohroovala Tobje, e jej hok lu stv se prostedkem zdrav a blaha, pilh velmi pkn k elnosti cel knihy Tob, ukzati, e hokost lidskho ivota (spravedlivc) uv Prozetelnost ke konenmu jejich tst. 10 V. . Stalo se tak, kdy se ji blili k Ekbatanm.
10

Satek Tobjv se Srou, dcerou Raguelovou. (6, 10.9, 12.)

607

Kniha o Tobjovi proto ji nemohl nikdo jin dostati." 13 Nepochybuji," pravil Raguel e pipustil Bh m modlitby a slzy ped svou tv, 14 a vm, e proto pivedl vs ke mn, aby tato podle zkona Mojova se vdala do sv pzn; nyn tedy nepochybuj, e ti ji dm." 15 A ujav pravou ruku sv dcery dal ji do pravice Tobjovy ka: Bh Abrahamv, Bh Iskv a Bh Jakobv, budi s vmi, spoji vs a splni na vs sv poehnn!" 16 Vzave pak list sepsali manelskou smlouvu. 17 Potom hodovali a dobroeili Bohu. 18 Raguel povolav k sob Annu, svou manelku, pikzal j, by pipravila jinou jizbu. 19 Tam uvedla svou dceru Sru, kter plakala. 20 I tila ji: Bu dobr mysli, dcero m; Pn nebes dej ti radost za to, e jsi trpla bolest." HLAVA 8. 1 Kdy poveeeli, uvedli k n jinocha. 2 Tobj rozpomenuv se na slova andlova, vyal ze svho vku stku jater a vloil ji na iv uhl. 3 Tu andl Rafael chopil zlho ducha a upoutal jej na pouti hornho Egypta. 4 Tobj pak napomenul pannu: Sro, vsta a modleme se k Bohu dnes, ztra, a poztku, nebo tyto ti noci dluno nm spojovati se s Bohem; a bude po tet noci, bude nm lze svj satek dokonati. 5 Jsme dti svatch, proto nesmme se spojovati jako pohan, kte Boha neznaj." 6 Oba tedy vstali a spolen pnliv se modlili, by se jim dostalo zdrav. 7 Tobj se modlil: Hospodine, Boe naich otc, chvalte tebe nebesa i zem, moe, prameny, eky i vichni tvoji tvorov, kte v nich jsou. 8 Tys uinil Adama z hlny zem a dals mu pomocnici Evu. 9 A nyn, Hospodine, ty v, e neberu si svou sestru za manelku z chlipnosti, nbr jedin z lsky k potomstvu, by jm bylo velebeno tv jmno na vky vkv." 10 Sra pak se modlila: Smiluj se nad nmi, Hospodine, smiluj se nad nmi a dej, bychom oba spolu ve zdrav zestrli!" 11 V dob kuropn kzal Raguel povolati sv sluebnky a odeel s nimi kopati hrob. 12 ekl: Snad se stalo i jemu jako onm sedmi jinm mum, kte k n veli." 13 Kdy hrob vykopali, Raguel navrtiv se k manelce sv pravil j: 14 Poli jednu ze svch sluebnch podvat se, zdali umel, a ho pochovm dve ne bude den." 15 Poslala tedy jednu svou sluebnou. Ta vedi do jizby nalezla je iv a zdrav ani oba sp. 16 I vrtila se a oznmila dobrou novinu. Dobroeili tedy Hospodinu, toti Raguel a jeho manelka Anna 17 kouce: Dobroeme ti, Hospodine, Boe Israelv, e se nestalo, jak jsme se domnvali. 18 Nebo uinil jsi s nmi podle svho milosrdenstv a zapudil jsi od ns neptele, kter ns pronsledoval. 19 Smiloval ses nade dvma jednorozenci. Dej, Hospodine, a jet dokonaleji dobroe a pinej ti obt chvly tv za sv zdrav, by poznali vichni nrodov, e ty jsi samojedin Bh nad celou zem." 20 A hned kzal Raguel svm sluebnkm zasypati hrob, kter byli vykopali dve ne
V. . Sedm" znamen tu asi nkolik". 3 Hl. 8. V. . Podle ec. zl duch, kdy il vni kadidla, uprchl do nejzazch konin Egypta a andl jej spoutal. Nejzaz koniny Egypta" jest asi pslovn: daleko". Pou, kde nen vody, zelen, ivota, povaovna za sdlo zlho ducha. Srv. Is 13, 21; 31, 14; Mt 12, 43. Zl duch tu me sdliti jen z doputn Boho. Upoutal jej" = vzdlil jeho vliv, e nemohl vce novomanelm koditi (Aug). Srv. 2. Petr 2, 4; Jud 6; Zjev 9, 14, 20, 2. Neprav-li se, e byl svren do propasti pekeln, dje se podobn jako v N. Z., kde zl duchov Krista prosili, by jim nepikazoval vstoupiti do propasti (Lk 8, 31.), by jich nezapuzoval za hranice krajiny (Mk 5, 10.), nbr aby je poslal do stda vep (Mt 8, 31.). 18 V. . Neptel" = zl duch. Raguel a Anna pipisuj zde vhost zlho ducha rovn Bohu a nikoliv snad rybmu srdci a jtrm! Srv. ve 6, 8.
14

608

Kniha o Tobjovi nastane den. 21 Sv manelce pak ekl, by vystrojila hody a pipravila vech potebnch pokrm na cestu. 22 Dal tak zabti dv tun krvy a tyi berany a pistrojiti hody vem svm sousedm a ptelm. 23 Tobje pak zavzal Raguel psahou, e u nho pobude dva tdny, 24 dal mu polovici ze veho svho majetku a dal napsati zpis, e (druh) polovice, kter zbude po jejich smrti, dostane se ve vlastnictv objovi. HLAVA 9. 1 Tu Tobj povolal k sob andla, kterho povaoval za lovka a pravil mu: Brate Azarji, prosm t, poslechni m ei. I kdybych ti dal sebe sama za nevolnka, nebudu hoden, abys mne opatroval. 3 Pece vak t prosm, vezmi soumary a sluebnky, jdi do medskho msta Rages ke Gabelovi, vra mu jeho pis, vezmi od nho penze a popros ho, by piel na mou svatbu. 4 V zajist sm, e mj otec pot dny a budu-li prodlvati o jeden den dle, bude se rmoutit; 5 ty t vid, e mne Raguel zavzal psahou a e (tto) psahy, kterou jsem mu zavzn, nemohu nedbti." 6 Rafael tedy vzav tyi z Raguelovch sluebnk a dva velbloudy, el do medskho msta Rages, vyhledal Gabela, vrtil mu jeho pis a vzal od nho vecky penze. 7 Vypravoval mu t o Tobjovi, synu Tobjovu, vecko, co se stalo, a pivedl ho na svatbu. 8 Kdy veel do domu Raguelova, nalezl Tobje za stolem. Tobj rychle vyskoil. Oba se polbili a Gabel se slzami v och dobroeil Bohu 9 ka: Poehnej t Bh Israelv, nebo jsi syn vtenho mue, spravedlivho, bohabojnho, jen dv almuny. 10 Bu t poehnna tv manelka a vai rodiov: 11 k uvidte syny sv a syny svch syn a do tetho a do tvrtho kolena; poehnno budi vae potomstvo od Boha Israelova, jen kraluje na vky vkv!" 12 Kdy ekli vichni Amen", poali hodovati; a tak (tu) svatebn hostinu slavili s bzn Bo. HLAVA 10. 1 Kdy Tobj pro svatbu prodlval, ml otec jeho Tobj starost o nho a pravil: Pro asi mek mj syn a co ho tam zdruje? 2 Umel snad Gabel a nen nikoho, kdo by mu vrtil penze?" 3 i poal se velmi rmoutit a s nm i manelka jeho Anna; oba dali se do ple, protoe v ustanoven den nevrtil se k nim jejich syn. 4 Matka jeho plakala usedavm plem a kala: Bda, bda mn, synu mj! Pro jsme t pustili na cestu, svtlo svch o, oporu svho st, potchu svho ivota, nadji svho potomstva? 5 Majce vecko v tob jedinm, nemli jsme t od sebe pustit." 6 Tobj j vak kal: Ml a nermu se, n syn je zdrv; mu, s kterm jsme ho poslali, je zcela spolehliv." 7 Ona vak nemohla se dnm zpsobem upokojiti, ale kadodenn vybhala, rozhldala se kolem a obchzela vecky cesty, ktermi se domnvala, e by mohl pijti, aby mono-li z daleka ho uzela, a bude vraceti se. 8 Raguel vak zdroval svho zet ka: Zsta zde a j polu k Tobjovi, otci tvmu, posla, e se m dobe." 9 J vm" zdrhal se Tobj e otec mj a matka potaj nyn kad den a srdce jejich se trp." 10 Kdy pak Raguel mnohmi emi Tobje prosil, ten vak dnm zpsobem nechtl ho slyet, odevzdal mu Sru i polovici veho majetku svho, toti nevolnky, nevolnice, dobytek, velbloudy, krvy a mnoho penz, a zdravho a veselho propustil ho, 11 ka: Svat andl Hospodinv bu na va cest a dovedi vs ve zdrav, zastate u rodi vecko ve zdrav a tst a k uvid m oi prve ne umru, syny vae!" 12 Rodiov vzave svou dceru polbili ji a propustili, 13 napomnajce ji, by ctila svho tchna a tchyni, milovala mue, spravovala eldku, opatrovala dm a sama aby se chovala bez hony. 609

Tobjv nvrat do Ninive. (10, 1.11, 21.)

Kniha o Tobjovi HLAVA 11. Kdy se vraceli, pili jedenctho dne do Charanu, jen je na pl cest do Ninive. 2 Brate Tobji" pravil andl v, jaks opustil svho otce. 3 Proto libo-li ti, pojme naped a eldka s tvou manelkou a s dobytkem a jde volnm krokem za nmi." 4 Kdy se mu zalbil ten (nvrh), aby li (naped), ekl Rafael Tobjovi: Vezmi s sebou ryb lu, nebo bude j teba." Vzal tedy Tobj lu a li. 5 Anna sedvala kadodenn u cesty na vrchu hory, s kter mohla daleko vidti. 6 Kdy pak s tho msta vyhldala, zdali ji jde, uzela je z daleka a hned poznala, e to jde jej syn; i bela a povdla to svmu mui kouc: Hle, tvj syn pichz." 7 Rafael pravil Tobjovi: Jakmile vejde do domu svho, hned poklo se Hospodinu, svmu Bohu, a podkuj mu; pak pistup k otci svmu a polib ho, 8 a hned poma mu oi touto lu, kterou s sebou nese; nebo vz, e brzy otevrou se oi tvho otce, i uz nebesk svtlo a bude se radovati, e t vid." 9 Tu pes, kter s nimi byl na cest, je pedbhl, piel jakoby s poselstvm a ocasem vrt dval najevo svou radost. 10 Slep otec povstav poal beti, e a kloptal; i podal sluebnkovi ruku a tak vyel svmu synu v strety. 11 Objav jej polbil ho i s manelkou svou a oba dali se radost do ple. 12 Poklonive se Bohu a vzdave mu dky, posadili se. 13 Tu vzal Tobj ryb lu, pomazal oi svho otce 14 a ekal asi pl hodiny; i poalo blmo s o jeho schzeti jako vajen blna. 15 Tobj ji vzal, strhl s o a hned nabyl zase zraku. 16 I chvlili Boha, on i manelka jeho a vichni, kte ho znali. 17 Tobj pravil: Velebm t, Hospodine, Boe Israelv, e jsi mne potrestal a e jsi mne uzdravil; hle, vidm Tobje, svho syna." 18 Po sedmi dnech pila tak Sra, ena jeho syna, i vecka ele zdrva, i dobytek, velbloudi a mnoho manelinch penz, jako i penze, kter byl si vzal od Gabela. 19 I vypravoval svm rodim o vech dobrodinch, kter na nm Bh uinil skrze lovka, jen ho vedl. 20 Pili t Achior a Nabat, Tobjovi bratrovci, rozradostnni k Tobjovi a blahopli mu ke vemu tst, kter mu Bh prokzal. 21 Sedm dn hodujce vichni plesali velikou radost. HLAVA 12. 1 Potom povolav si Tobj syna svho pravil mu: Co meme dti tomuto svatmu mui, kter el s tebou?" 2 Tobj otci odpovdl: Ote, jakou odmnu mu dme? Co se me vyrovnati jeho dobrodinm? 3 Vedl mne a zase ve zdrav pivedl, on vybral penze od Gabela, on mi zjednal manelku, on zapudil od n zlho ducha, jejm rodim zpsobil velikou radost, mne samho vysvobodil, e mne ryba nepohltila, tak tob zjednal zrak, bys vidl nebesk svtlo, zkrtka zahrnuti jsme skrze nho vm tstm. Co mu budeme moci dti, by se to srovnvalo s jeho zsluhou? 4 Ale prosm t, ote mj, podej ho, zdali by snad bylo mu libo vzti si ze veho, co bylo pineseno polovici?" 5 Povolave ho pak, otec a syn, vzali jej stranou a poali prositi, by ril polovici veho, co pinesli, pijmouti za vdk. 6 Tu jim pravil tajn: Dobroete Bohu nebeskmu a pede vm, co ije jej chvalte, nebo uinil s vmi podle svho milosrdenstv. 7 Tajemstv krlovo ukrvati je
Hl. 11. V. . Tento Achior ili Achikar podle ec. 1, 22. byl kanclem assyrskho krle Asarhaddona, vymohl Tobjovi nvrat do Ninive, kdy oslepl, hmotn jej podporoval (2, 10.); umrajc Tobj jej dv svmu synu za pklad spravedlivho lovka, kter byl sice od svho chovance Nadana za iva piveden pod zemi", avak zase doel svtla, kdeto Nadan stal se obt vnch temnot. (14, 10. ec.) (Ze slova Nadan bylo utvoeno asi t Nabat, kter se vyskytuje zde.) Tento Achikar vystupuje v etnch starovchodnch pohdkch mimobiblickch.
20

Rafael se dv poznati. (12, 1.22.)

610

Kniha o Tobjovi dobe, ale Bo skutky zjevovati a velebiti je estno. 8 Modlitba s postem a s almunou jest lep, neli schovvati poklady zlata; 9 nebo almuna vysvobozuje od smrti, str hchy a psob, e dochzme milosrdenstv a vnho ivota; 10 ti vak, kte in hch a nepravost, jsou neptel sebe samch. 11 Proto zjevuji vm pravdu a nebudu skrvati ped vmi tajemstv: 12 Kdy jsi s plem modlval se a pochovval mrtv, kdy jsi nechval svho jdla, ukrval ve dne mrtv ve svm dom a v noci je pochovval, j jsem pednel modlitby tv Hospodinu. 13 A es byl Bohu mil, bylo teba, bys byl zkouen. 14 Nyn vak poslal mne Hospodin, bych t uzdravil a Sru, manelku tvho syna vysvobodil od zlho ducha. 15 J jsem andl Rafael, jeden ze sedmi, kte stojme ped Hospodinem." 16 Kdy to uslyeli, zarazili se a tesouce se padli k zemi na tv. 17 I ekl jim andl: Pokoj vm, nebojte se! 18 Nebo kdy jsem byl s vmi, bylo to vl Bo; jemu dobroete a jemu zpvejte. 19 Zdlo se, e jsem s vmi jedl a pil; ale j povm neviditelnho pokrmu a npoje, kter neme bt od lid vidn. 20 (Nyn) je vak as, bych vrtil se k tomu, kter mne poslal, vy pak dobroete Bohu a vypravujte vecky jeho podivuhodn skutky." 21 Kdy to povdl, zmizel jim ped oima, e ho nemohli ji vidti. 22 Lece ti hodiny na tvi dobroeili Bohu a vstave vypravovali vecky podivuhodn skutky jeho. HLAVA 13. 1 Tobj star otevev sta dobroeil Hospodinu ka: Velik jsi, Hospodine, na vky, po vecku vnost (trv) tvoje vlda. 2 Nebo mrsk ty a (zase) hoj, do podsvt svd a vyvd zpt, a tv ruce nikdo uniknout neme. 3 Slavte Pna, synov Israelovi, ped oima nrod jej chvalte; 4 nebo (prv) proto rozptlil vs mezi nrody, kte neznaj ho, abyste mluvce o jeho divech je uili, e nen Bh jin vemocn krom nho.
Hl. 12. V. . O sedmi tchto andlch mluv as t Zach 4, 10; Zjev 1, 4; 5, 6; 8, 2. K nim dluno potati t Gabriela (Dn 9, 21. nn.; Lk 1, 19.) a Michaela (Srv. Dn 10, 13.). 20 V. . srv. s Jan 18, 5. Msto vypravujte jeho vecky podivuhodn skutky" ec: Vecko, co se stalo,
15

Tobjv chvalozpv. (13, 1.23.)

napite do knihy".
V. . Jak zmizel, zvis na otzce, jak tlo ml. Bylo-li jeho tlo toliko zdnliv, stailo pestati psobiti vjem ve zraku ptomnch. Sv. Tom vak a jin maj za to, e Rafael ml skuten lidsk tlo. Nelze mysliti, e Rafael si toto tlo ponechal a vzal s sebou do nebes! Ponvad byl Azurj, za nho se andl vydval skuten historick osobnost, prv tak jako otec jeho Ananj, mono (srv. ve) mti za to, e zenm Bom Rafael skuten lovka Azarje pouil za nstroj ke svm inm, e si pit kony lovka Azarje podobn, jako se vlastnosti hadovy pitaj zlmu duchu (Gn 3, 1. nn.). Me li doputnm Bom posednouti zl duch lovka, jej ovldati, jm mluviti (srv. posedl v. N. Z.), me zajist zenm Bom uiniti tot andl dobr, kdy je to elno. kdy toho d moudrost a est Bo. Tak-li vc chpeme, vysvtlme mnohem snze, e Rafael nele, kdy se pedstavuje jmnem Azarje Israelity, e nele, kdy prav, e asto ji chodil po cest do Rag, atd. 1 Hl. 13. V. . Podle ec. Tobj sepsal tento zpv radostn". Chvalozpv jest na mnohch mstech ohlas alm, prorok a Dt.
21

611

Kniha o Tobjovi
5

On ns trestal pro nae nepravosti a on spas ns pro sv milosrdenstv. 6 Hlete, co nm prokzati ril, oslavujte ho se strachem a s hrzou, svmi iny velebte vnho krle. 7 J budu slavit ho v zemi zajet svho, nebo ukzal svou velebnost na hnm lidu. 8 Obrate se tedy, kte hete, vykonvejte ped Bohem spravedlnost; vte, e vm proke milosrdenstv. 9 J, to jest due m raduje se z nho. 10 Slavte Pna vichni, kter si vyvolil, slavte dny vesel, vzdvejte mu dky. 11 Jerusaleme, (ty) msto Bo, Pn t potrest pro skutky tvch rukou. 12 Oslavuj Pna dobrmi svmi iny, vzdvej chvlu Bohu (vnch) vk, aby zase vystavl svj stnek v tob, povolal zpt do tebe vecky zajatce, abys plesal po vecky vky vkv. 13 Velejasnm svtlem skvti se bude, vecky koniny zem se budou ti klant. 14 Nrodov z daleka k tob pijdou s dary budou se klant v tob Pnu, pdu tvou za svatou budou povaovat, 15 budou jmno velk v tob vzvat. 16 Zloeeni budou, kdo tebou pohrdnou, zavreni, kdo t budou tupit; " poehnni vak tvoji stavitel. 17 Ty pak radost bude mt ze svch syn, nebo vichni budou poehnni, budou shromdni u Hospodina. 18 Blaze kadmu, kdo miluje t, a kdo raduje se z pokoje tvho. 19 Due moje, dobroe Hospodinu, vysvobod msto sv Jerusalem ze vech jeho souen Hospodin Bh n. 20 Budu asten, t-li bude mj dorost, aby vidl slvu Jerusalema. 21 Jerusalemsk brny zbudovny budou ze safru a ze smaragdu; z drahokam vecky zdi jeho vkol.
V. . n. l ji mesisk vznam Jerusalema: stal se kolbkou kesanstv, v nm poloeny zklady k i Bo, crkvi katolick, je pijala do svho lna vecky nrody svta. Srv. Is 60, 1. nn.; 2, 2. nn,; 85, 9; 95, 7. n, V. 14, srv: s 71 10. 95 7 n.; Is 60, 6.10. K v. 15. srv. Ex 6, 3. K v. 18. srv. 121, 6. 21 K v. . nn. srv. Zjev 21, 19; Is 54, 11. 12. Pozemsk Jerusalem pedobraz nebeskho Jerusalema.
13

612

Kniha o Tobjovi
22

Vecky ulice jeho vydldny budou blostnm a istm kamenem, a v jeho tdch bude zpv: Alleluja." 23 Poehnn Hospodin, kter vyvil jej, vldni nad nm na vky vkv. Amen. HLAVA 14. 1 Tobj dokonil svj chvalozpv. Od t doby, co nabyl Tobj zraku, byl (jet) iv tyicet dv lta, a vidl syny svch vnuk. 2 Dovriv sto dva roky byl uctiv v Ninive pohben. 3 Ztratil toti zrak v padestm estm roce a v edesti letech ho zase nabyl. 4 Ostatek jeho ivota byl radostn a prospvaje v bzni Bo odeel v pokoji. 5 V hodinu smrti povolav k sob svho syna Tobje a sedm jeho mladch syn, svch vnuk, pravil jim: 6 Zkza Ninive se bl; nebo nemine se s inkem slovo Hospodinovo. A nai brati, kte jsou ze zem Israelovy (odvedeni a) rozptleni, navrt se do n; 7 vecka jeho oputn zem bude zase zalidnna; dm Bo, kter byl v n splen, bude zase vystavn a vichni, kte se boj Boha, vrt se tam. 8 I pohan opust sv modly, pijdou do Jerusalema, a budou v nm bydliti; 9 s radost tak vichni krlov zem budou se klanti v nm krli Israelovu." 10 Proto slyte, synov moji, svho otce: Slute Hospodinu vrn, snate se initi, co se mu lb; 11 pikate tak svm synm, by inili skutky spravedliv, dvali almunu, pamatovali na Boha a ustavin upmn a z cel sv sly ho chvlili. 12 Nyn tedy, synov, slyte mne! Nezstvejte tu; ale jakmile pochovte svou matku vedle mne v jednom hrob, hned vydejte se na cestu, byste se odtud dostali, 13 nebo vidm, e nepravost msta je zni." 14 Po smrti sv matky tedy odeel Tobj z Ninive se svou manelkou, se syny a vnuky i vrtil se k svmu tchnu a tchyni. 15 Zastal je ve zdrav a ve st velikm. Peoval o n a sm zavel jim oi. Vecko ddictv domu Raguelova dostal on sm. Vidl syny svch syn do ptho kolena. 16 Kdy dovril v bzni Bo devadest devt rok, v radosti pochovali ho. 17 Vecka jeho pze a vecek jeho rod il dle astn svatm ivotem, take mil byli jak Bohu, tak lidem, to jest vem obyvatelm zem.

Posledn vci obou Tobj. (14, 1.17.)

Hl. 14. V. . K tto zvti Tobjov srv. zv Jakobovu (Gn 49.) a Mojovu (Dt 33.). Slovo Hospodinovo" je podle ec. opisovae (glosujcho) pedpov proroka Jone 3, 4. Tak vak prorok Nahum kolem r. 660 (hl. 3.) oznmil zkzu Ninive. Prorok Sofonj, kter rovn pedpovdl zkzu Ninive (kolem r. 620), il ji po smrti Tobjov. Srv. ne v. 16. nai brati" jsou obyvatel jin e, kte jak ve hl. 13, 11, nn. bylo pedpovdno budou t odvedeni do zajet, avak zase se vrt. K pdu Ninive srv. Is 43, 5; 49, 12; 60, 4; Jer 16, 5.

613

KNIHA JUDIT
ILI

O JUDIT

Kniha Judit

Kniha Judit ) chce tene na pklad pouiti, e Bh i nepatrnmi prostedky (kehkm pohlavm") vysvobod svj nrod z ruky velemocnho neptele, obrt-li se Israel k Hospodinu srdcem jemu dokonale oddanm. To pouen mlo dodvati tenm v dobch zlch t tchy, dvry a hrdinn odvahy. 2) Akoli je poun smysl a rz Knihy na ble dni, mli sta 3) (id i kesan) za to, e poun pbh v ni vypravovan je skuten djinn udlost. Takt dosud soud pevaln st katolickch vyklada. Nebo 1. Israelit mli ve svch djinch tolik pounch pklad, kter se skuten sbhly, e nebylo teba, by se utkali ku pkladm smylenm (Cornely). 2. etn poznmky rodopisn, 4) letopotov, 5) zempisn 6) i djepisn v knize Jud se vyskytujc, nemly by vznamu ve smylenm podobenstv. 3. id slavili vron svtek na pamtku osvobozen Betulie (16, 31.); svtky vak nebvaj slaveny v dobch historickch na pamtku smylen udlosti. 4. Podle 14, 6. ili jet za dob spisovatelovch potomci Achiorovi. 5. Sloh je prostik, vzdlen jakkoli strojenosti, iv a nzorn; lcn jednajcch osob souhlas vrn se zkony, podle kterch duevn pochody vznikaj a se vyvjej. Nelze uriti pesn dobu, 7) kdy byla napsna, tm mn osobu, kter ji napsala. Za posvtnou knihu Jud pokld a ji uvd sv. Klement msk. 8) S nm souhlasili spisovatel i otcov zpadn Tertullian Ambroz ( 397), Aug, Jer, snmy slaven v Kartgu (z r. 397 a 419) a v Hippu (z r. 393), seznamy Innocence I. (z r. 405) a papee Gelasia (z r. 495). Ne jinak smleli na Vchod, jak svd Klement Alex. Origenes ( 254), Atan ( 373) a jj.

) Judit sluje tato kniha, protoe Israelity, proti nim vlil a je oblhal Holofernes, Bh Juditou osvobodil a Holoferna zabil." (Zlat.) Srv. obdobn nzvy knih se zetelem na obsah: Jos Sdc, Rut a jj. 2 ) Ve svtle tohoto hlavnho elu knihy dluno pokldati lce ctnost hrdinky, nedokonalost starozkonnch dob zastnnch, toliko za podadn kol knihy. (Ty ctnosti jsou: zbonost, cta k zkonu Bomu, vdovsk istota, lska k vlasti a nrodu, dvra v Boha, hrdinn neohroenost.) 3 ) A do XVI. stolet! Proto pojali sta id pbh o Jud do svho kalende, t. j. seznamu svtk a slavnch (vtznch) dn, kter sluje Megillat ta'anith a pochz z prvnch stolet naeho letopotu. Proto mli id dva midrae" k Jud jako k jinm histor. knihm. Na vci nic nemn zjev, e nejstar vklad Jud mme teprve od Rabana Maura ( 856). 4 ) 8, 1; 14, 6. 5 ) 1, 5; 2, 1; (1, 13 LXX.) 6 ) 1, 1. nn.; 1, 7. (LXX); 2, 21. nn. (LXX); 7, 1. nn. (LXX). 7 ) Podle nhledu naeho v dob Nabuchodonosorov, kdy hrozilo Jerusalemu nebezpe, tedy ped r. 587 bohoduch spisovatel, aby dodal dvry v Boha bojcnmu obyvatelstvu napsal, podle pramen, kterch uil tak skladatel 3. a 4. Krl (a pozdji Par) jdro knihy, t. j. hll. 4. 16. T bohoduch spisovatel, kter napsal hl. 4. 16. byv pozdji odveden do zajet babylonskho, napsal podle pramen, kter tam nalezl, vod ke sv knize, t. j. hll. 1. 3. Betulie byla sice osvobozena kolem r. 647 (viz ne) spisovatel vak, aby lpe vylil hroznho neptele (Assurbanipala), vypravuje tak velik jeho vlen pochody, kter podnikl teprve po r. 647. Znn ve dvoj podob s vodem a bez vodu kolovalo, bylo opisovno, glosovno a podle t pedlohy pozen v dobch machabejskch rozen peklad do etiny. Vecky vty, kter nelze vysvtliti dokonce jinak neli e se v nich obr doba machabejsk, dluno pipsati tomuto pekladateli a nikoli spisovateli bohoduchmu. Ten pekladatel tak nkter msta sprvn nepojal a tedy tak nepodal; chybil zejmna tm, e pbh o Judit kladl do perskch dob, kdy se ji byli id vrtili ze zajet a postavili si druh chrm. Srv. 5. 22. n. (podle LXX 5, 18. n.). 8 ) 1. list Korinanm 55.

617

Kniha Judit

Nabuchodonosor" posl Holoferna, by podrobil mu zpadn nrody. (1. 1. 2, 6.) , HLAVA 1. 1 Arfaxad, krl medsk, podmaniv mnoho nrod svmu panstv, vystavl msto velmi mocn, kter nazval (i) Ekbatany 2 z kamene na tyi hrany tesanho; udlal zdi jeho zvi sedmdesti loket a zi ticti loket, ve pak jeho postavil sto loket vysok; 3 oba boky do tverce stavnch v thly se na dvacet stop, a brny msta postavil vm pimen vysok. 4 Chlubil se, e je mocn silou vojska a slvou voz svch. 5 Avak roku dvanctho vldy sv Nabuchodonosor, krl assyrsk, kter kraloval v Ninive, mst velikm, svedl bitvu s Arfaxadem a pemohl ho na velik rovin, kter sluje Ragau, 6 nad Eufratem a Tigridem, jako i Jadasonem, na rovin Eriocha, krle Elian. 7 Tehdy zvelebeno bylo krlovstv Nabuchodonosorovo. I pozdvihlo se srdce jeho, e poslal ke vem, kte bydlili v Cilicii, v Damaku, a na Libanu, 8 k nrodm, kte byli na Karmelu, v Kedaru, k obyvatelm galilejskm na velik rovin Esdrelonsk, 9 ke vem, kte byli v Samasku a za ekou Jordnem a k Jerusalemu, do veker zem Jesse, a i ke hranicm Etiopie. 10 K tm ke vem poslal posly Nabuchodonosor, krl assyrsk; 11 oni vak vichni jednomysln mu odepeli, poslali je zpt przdn a beze cti je zapudili. 12 Tu rozhnval se Nabuchodonosor krl na vecku zemi tu a zapshl se pi trnu a krlovstv svm, e se pomst nade vemi tmi krajinami. HLAVA 2. 1 Lta tinctho Nabuchodonosora krle, dvactho druhho dne msce prvho, bylo ustanoveno v dom Nabuchodonosora, krle assyrskho, e se pomst. 2 I svolal vecky star, vecky vojevdce i bojovnky sv, ml s nimi tajnou radu 3 a povdl jim, e poml na to, aby vecku zemi podmanil sv vld. 4 Kdy se ta e lbila vem, povolal Nabuchodonosor krl Holoferna, velitele vojska svho a 5 ekl mu: Vythni proti vem krlovstvm na zpad, zejmna proti tm, kte pohrdli rozkazem mm. 6 A neet oko tv dnho krlovstv; kad hrazen msto mi podma!" Holofernes krut vykonv rozkaz pna svho. (2, 7. 3, 15.) 7 Tehdy Holofernes svolal vvody a velitele moci assyrsk a setl mue k boji, jak mu pikzal krl, sto dvacet tisc pch vojn a jzdnch stelc dvancte tisc. 8 Prve neli se vydal na vpravu, kzal pivsti nessln mnostv velbloud s hojnmi zsobami pro vojsko, jako i stda hovzho dobytka i ovec, jichto nebylo potu. 9 Obil z veker Syrie rozkzal pipraviti na svou vpravu. 10 Tak zlata i stbra z domu krlovskho vzal velmi mnoho. 11 I vythl, on i vecko vojsko, S vozy, s jezdci a stelci; ti pikryli povrch zem jako kobylky. 12 Kdy pekroil hranice Assyrie, pithl k velikm horm Ange, kter jsou na lev stran Cilicie, i vstoupil do vech hrad jejich a dobyl
Hl. 1. V. . n. Kdo byl Arfaxad", zvis na tom, kdo byl Nabuchodonosor", kterho jmenuje Vulg teprve ne ve v. 5. V dob novj ustaluje se vc a vce nzor, e Nabuchodonosor" tu jmenovan jest Assurbanipal 669 626. Arfaxad" neme nebti podle toho vrstevnkem Assurbanipalovm; bv ztotoovn nesprvn s Fraortem, = synem Dejokovm (Fravarti). Viz o nm vce ne k v. 13. 16. v m velik Bibli . I. (Praha 1917), str. 1318 n. 5 V. . Dvanct ten rok byl r. 657 656 ped Kr. (od jara do jara). Tehdy nepanoval v Medsku jet Fraortes od nstupu na trn jmenovan Astyages I., kter nastoupil teprve r. 647 ped Kr., take r. 646 je prvnm rokem jeho vldy (Prek). Podle bnho nzoru djepisc, oprajcch se o Herodota, panoval v Medii ped Fraortem Dejokes asi od r. 699 do r. 647. Nabuch. Arfaxada pemohl", v bitv nad nm zvtzil, ale nepotel, e tedy neptelstv trvalo dle.
1

618

Kniha Judit vech pevnost. Vyvrtil tak msto velmi slavn Meloti. a zloupil vecky syny Tarsisovy i syny Ismaelovy, kte byli proti pouti a na jih zem Kellonsk. 14 Pak pepravil se pes Eufrat a pithl do Mesopotamie, vyvrtil vecka vysok msta, kter byla tam, od potoka Mambre a jak se pichz k moi; 15 opanoval pomez jej, od Cilicie a ke hranicm Jafetu, kter jsou na jihu; 16 odvedl vecky syny Madianovy, zloupil Vecko bohatstv jejich, a vecky, kte se mu brnili, pobil meem. 17 Potom sestoupil na roviny damask v dob n, zaplil vecko obil, vecky pak stromy a vinice kzal posekati. 18 I padl strach ped nm na vecko obyvatelstvo zem. HLAVA 3. 1 I poslali posly sv ze vech mst a krajin, [to jest krlov a knata Syrie, Mesopotamie, Syrie-Sobalu, Libye a Cilicie]; ti piede k Holofernovi ekli: 2 Pesta hnv tvj na ns! Lpe jest, abychom ivi jsouce poddni byli Nabuchodonosorovi, krli velikmu a podrobili se tob, neli zemrouce se zhubou svou i kody poroby sv zakusili. 3 Vecka msta nae, jakkoli statek, vecky hory, pahorky i roviny, stda hovzho dobytka, ovec, koz, kon a velbloud, vecek majetek n, i rodiny m ped sebou; 4 budi se vemi vcmi naimi, jak pike. 5 My i synov nai sluebnci tvoji jsme. 6 Pij k nm jakoto pn pokojn a uvej poddanosti na podle libosti!" 7 I sestoupil s hor s jezdci, s moc velikou, a opanoval kad msto, i vekero obyvatelstvo zem. 8 Ze vech pak mst vzal s sebou na pomoc mue siln a vybran do boje. 9 Tak velik strach padl na ty krajiny, e ze vech mst obyvatel nejpednj a nejvenj spolu s lidem vychzeli mu vstc, 10 pijmali ho s vnci a svtly, a tanili s bubny a palami. 11 Avak, akoli ty vci inili, nemohli ukrutnost srdce jeho zmrniti; 12 nebo msta jejich poboil, a hje jejich posekal. 13 Byl mu pikzal Nabuchodonosor krl, aby vecky bohy zem vyhladil, aby toti on sm byl nazvn bohem od tch nrod, kte slou Holofernovou budou moci bti podmanni. 14 [Peed pak Syrii-Sobal, vecku Apameu a vekerou Mesopotamii, pithl k Idumejskm do zem Gabaa], 15 zdobval mst jejich pobyv tu ticet dn; v t dob rozkzal, aby se soustedilo vecko vojsko moci jeho. HLAVA 4. 1 Tehdy slyce ty vci synov Israelovi, kte bydlili v Judsku, bli se ho velmi. 2 Strach a hrza padla na mysl jejich, aby t neuinil Jerusalemu a chrmu Hospodinovu, jak uinil jinm mstm a chrmm jejich. 3 I poslali po vekerm Samasku vkol, a do Jericha, a osadili vecky vrchy hor; 4 obehnali zdmi msteka sv, a nahromadili obil, aby se pipravili na boj. 5 Knz Eliachim psal toti vem, kte sdlili proti Esdrelonu, jen je proti velik rovin u Dotainu, a ke vem, ktermi byl mon prchod, 6 aby osadili strn hor, ktermi bylo lze thnouti k Jerusalemu, a str aby dreli tam, kde by mohl bti prsmyk
Hl. 4. Assyrov na sv vprav proti Jerusalemu kolem r. 648 spolu s krlem Manassem, dali odvsti vce Judovc (vzneench) do zajet babylonskho. Chrm byl ji dve iny krlovmi znesvcen, jak l 2. Par 33, 15. n. Kdy kajc krl se ze zajet s odvedenmi soukmenovci vrtil, oistit chrm a slavil tu oistu zvltnm svtkem, na kter se shromdil vecek judsk lid. Tuto vpravu proti Jerusalemu z r. 648 na kter byl Manasse jat, a odveden do Babylonu dluno rozliovati od assyrsk vpravy, kter pozdji, kdy snad byl ji Manasse ze zajet proputn, oblehla Betulii a hrozila znovu Jerusalemu. Na tto druh vprav byl vojevdce assyrsk od Judity zabit. 5 V. . Eliachim sluje v. LXX Jakim; ne 15, 9. Vulg sluje Joachim. Betulii dluno hledati zpadn Deninu v horch, jejichto dva vrcholy sluj Debel el-'Asi a ejch ibel.
13

Judovci pipravuj se na odpor. (4, 1. 17.)

619

Kniha Judit mezi horami. Synov Israelovi uinili, jak jim poruil knz Hospodinv Eliachim. 8 Volal tak vekeren lid k Hospodinu s velikou snanost, a ponili se posty a modlitbami, oni i eny jejich. 9 Kn oblkli se v nice, kzali dtem, aby padly na tv naproti chrmu Hospodinovu; t olt Hospodinv pisteli nic, 10 a volali k Hospodinu, Bohu Israelovu jednomysln, aby nebyly dny dti jejich za koist, manelky jejich na rozdlenou, msta jejich ve zkzu, svatyn jejich aby nebyla znesvcena, a v pohanu aby nebyli dni nrodm. 11 Tehdy Eliachim, veleknz Hospodinv, obchzel vekeren lid israelsk, a mluvil k nim 12 takto: Vzte, e vysly Hospodin modlitby vae, budete-li vytrvale dle se postit a modlit ped obliejem Pn. 13 Pomnte na Moje, sluebnka Pn! Ten Amaleka, spolhajcho se na svou slu, svou moc, sv vojsko, tty sv, vozy sv, jezdce sv, porazil ne meem bojuje, ale prosbami svatmi, modlitbou! 14 Tak bude vem neptelm lidu israelskho, setrvte-li v tom dle, kter jste poali. 15 Podle tohoto jeho napomenut tedy modlili se vytrvale Hospodinu ped obliejem jeho, 16 e i ti, kte obtovali celopaly Hospodinu, pineli obti Hospodinu obleeni jsouce v nice a popel majce na hlavch. 17 Vichni celm srdcem modlili se k Bohu, aby shldl na lid svj israelsk. HLAVA 5. 1 Kdy bylo Holofernovi, vdci vojska assyrskho oznmeno, e se chystaj synov Israelovi na odpor, a e cesty horsk zaveli, 2 rozplil se nramnou zuivost [ve velik prchlivosti], povolal vecka knata moabsk a vdce ammonsk, 3 a pravil jim: Povzte mi, kdo je tento nrod, kter sed na horch? Kter, jak a jak velik jsou msta jejich? Kter je moc jejich a jak je mnostv jejich?! Kdo je velitelem vojska jejich? 4 A pro tito proti vem, kte bydl na Vchod, pohrdli nmi, e nevyli nm vstc, aby ns pijali s pokojem?" 5 Tu Achior, vdce vech syn Ammonovch, odpovdl: R-li slyeti, pane mj, povm pravdu ped tebou o nrodu tomto, kter sdl na horch, a nevyjde slovo liv z st mch. 6 Nrod tento je pvodu chaldskho. 7 Usadil se nejprve v Mesopotamii, jeto nechtli choditi za bohy svch otc, kte byli v zemi Chaldskch. 8 Opustive, tedy posvtn obyeje otc svch, kter tkvly v mnostv boh, 9 jedinho Boha nebes ctili, kter i pikzal jim, aby vyli odtud a usadili se v Kanaanu. Kdy byl hlad po veker zemi, sestoupili do Egypta, a tam ve tyech stech letech tak se rozmnoili, e zstupy jejich nemohly seteny bti. 10 Kdy je utiskoval krl egyptsk, a kdy byl si je porobil, aby mu stavli msta z hlny a z cihel, volali k Pnu svmu, a ten bil vecek Egypt ranami rozlinmi. 11 Kdy je vyhnali Egypan od sebe, kdy pestala rna, a opt chtli zjmati a porobiti si je, 12 oni utkali, Bh nebes otevel moe, take s obou stran vody jako ze pevn stly, a oni suchou nohou po dnu moe jdouce peli. 13 Na ktermto mst, kdy nessln vojsko Egypan je honilo, tak je voda pikryla, e nezstal ani jeden, kter by potomkm vypravoval, co se stalo. 14 Vyede pak z moe ervenho, veli do pustin poho Sina, ve kterch nikdy lovk nemohl sdliti ani v nich syn lovkv kdy odpoval. 15 Tu byly jim prameny hok oslazeny, by mohli pti a tyicet let mli pokrm s nebe. 16 Vady thli bez luit i stely, bez ttu i mee; Bh jejich za n bojoval a vtzil. 17 Nebyl, kdo by mohl odporovati lidu tomu, le kdy odpadl od sluby Hospodina, Boha svho. 18 Kolikrtkoli vak krom toho Boha svho jinho ctili, dni byli za koist, mei na pospas, a v pohanu. 19 Ale kdykoli (zase) eleli. e odpadli od sluby Boha svho, dal jim Bh nebesk slu k odporu. 20 Dokonce i 620
7

Achior, vdce Ammonskch laskav pijat od Betulan. (5, 1.-6,21.)

Kniha Judit porazili krle kanaanskho, jebusskho, feresejskho, hetskho, hevejskho, amorrhejskho, a vecky mocn v Hesebonu, zem pak a msta jejich sami zabrali; 21 a dokud neheili ped obliejem Boha svho, mli se dobe. Ale Bh jejich nenvid nepravosti; 22 proto i ped lety, kdy seli s cesty, kterou jim dal Bh, aby chodili po n, byli vyhlazeni vlkami od mnohch nrod, a velmi mnoz z nich byli zajati a zavedeni do zem ciz. 23 Ondy vak navrtive se k Hospodinu, Bohu svmu, z rozptlench mst, po kterch byli rozhzeni, byli (zase) sjednoceni, i pithli na vecky tyto hory a zase maj Jerusalem, kde je svatyn jejich. 24 Nyn tedy, pane mj, vyptej se! Lp-li kter nepravost na nich ped obliejem Boha jejich, vythnme proti nim; nebo jist vyd je Bh jejich tob, i budou podmanni pode jho moci tv. 25 Nelp-li vak urka na lidu tom ped Bohem jeho, nebudeme moci odolati jim, jeto Bh jejich bude brniti jich, a budeme na potupu veker zemi." 26 Kdy domluvil Achior tu e, rozhnvali se vichni velmoi Holofernovi, a chtli ho zabti druh druhu kaje: 27 Kdo je tento, kter prav, e by synov Israelovi mohli odolati krli Nabuchodonosorovi a vojskm jeho, lid beze zbran, bez sly a zkuenost v umn vlenm? 28 Aby tedy poznal Achior, e ns klame, vystupme na hory; a kdy zjmni budou velmoi jejich, budi pak s nimi meem proboden, 29 aby vdl kad nrod, e Nabuchodonosor je bh zem, a krom nho jinho nen!" HLAVA 6. 1 Kdy domluvili, Holofernes nramn rozhnvan ekl Achiorovi: 2 Jeto jsi nm prorokoval ka, e nrod israelsk obrnn bude od Boha svho, abych ti ukzal, e nen boha krom Nabuchodonosora, 3 a je vecky porazme, jako lovka jednoho, tehdy tak ty s nimi meem Assyrskch zabit bude, a vekeren Israel s tebou jistojist zahyne; 4 pesvd se, e Nabuchodonosor jest pn veker zem; tehdy pronikne me vojska mho boky tv, a jsa proboden padne mezi rannmi Israelovmi; pestane dchati, a bude zahlazen s nimi. 5 Nue, m-li proroctv sv za prav, a nekles ti hlava; a bledost, kter je na tvi tv, necha zmiz, mn-li, e tato slova m nemohou se naplniti. 6 Abys vak vdl, e spolu s nimi ty vci zakus, hle, od tto hodiny bude k nrodu jejich pidruen, abys i ty, a podle zsluhy meem mm trestni budou, doel pomsty!" 7 Potom rozkzal Holofernes sluebnkm svm, aby jali Achiora, vedli jej do Betulie a vydali jej synm Israelovm. 8 Vzali ho tedy sluebnci Holofernovi a li pes rovinu. Kdy piblili se k horm, vyli proti nim prakovnci. 9 Oni tedy zahnuve za horu, pivzali Achiora ke stromu za ruce i za nohy, nechali ho tak svzanho provazy a vrtili se k pnu svmu. 10 Synov Israelovi pak vyede z Betulie pili k nmu (dol), rozvzali ho, pivedli do Betulie, postavili jej prosted lidu, a tzali se ho, co to je, e ho nechali svzanho Assyrt. 11 Tehdy byli tam v ele Ozj, syn Michv z kmene Simeonova, a Charmi, kter slul tak Gotoniel. 12 Mezi starmi tedy, a pede vemi Achior vypravoval vecky vci, kter mluvil, byv otzn od Holoferna, kterak lid Holofernv chtl ho pro ta slova zabti, 13 a kterak sm Holofernes rozhnvav se kzal jej z t piny vydati lidu israelskmu, a peme syny Israelovy, aby pak i jej, Achiora, rozlinmi mukami dal zahladiti proto, e ekl: Bh nebe jest ochrnce jejich." 14 Kdy Achior vecky tyto vci vyloil, vecek lid padl na tv, klanli se Hospodinu a spolenm plem a kvlenm
V. . n. Achior mluv tu slohem enka v nadszkch o udlostech za krle Manasse, lench 2. Par 33.
22

621

Kniha Judit jednomysln vyslovovali prosby sv ped Hospodinem 15 takto: Hospodine, Boe nebes i zem, viz pchu jejich, shldni na nae ponen, vimni si tve svatch svch! Uka, e neopout doufajcch v tebe, a e ty, kte doufaj v sebe a svou moc se chlub, poniuje!" 16 Pestave pak plakati a dokonave modlitbu, kterou byl lid cel den konal, potili Achiora 17 kouce: Bh otc naich, jeho moc jsi ty hlsal, on zpsob ti ten obrat, e spe ty uz jejich zhubu. 18 A pak Hospodin, Bh n, d tu svobodu sluebnkm svm, budi i s tebou Bh prosted ns, abys podle libosti sv se vemi svmi sdlil mezi nmi." 19 Kdy byla schze dokonna, pijal jej Ozj do domu svho, uinil mu velikou veei 20 a pozval vecky star; i oberstvili se spolu po post. 21 Potom vak svoln byl vecek lid, i modlili se celou noc ve sboru prosce za pomoc od Boha Israelova. HLAVA 7. 1 Druhho dne pikzal Holofernes vojsku svmu, aby thli proti Betulii. 2 Bylo pak pch bojovnk sto dvacet tisc a jezdc dvacet dva tisce krom ozbrojenc, kter byl zjmal a pivedl 2 vekerho mladho mustva krajin a mst. 3 Ti vichni pistrojili se spolu k boji proti synm Israelovm, i pili po strni hory a na vrch, kter pat na Dotain, od msta, kter sluje Belma, a do Chelmonu, kter je proti Esdrelonu. 4 Synov Israelovi uzeve mnostv jejich, padli na zem, sypali si popel na hlavy, a jednomysln se modlili, by Bh Israelv ukzal milosrdenstv sv s lidem svm. 5 A ozbrojive se osadili msta, kter vedla k prsmyku mezi horami, a stehli je cel den i noc. 6 Tu Holofernes obchzeje vkol shledal, e z pramene tekla voda po trubch do msta, od jihu ped mstem, i kzal zpetnati potrub, po kterm pitkala jim voda. 7 Byly toti studny nedaleko zd, ze kterch kradmo vili vodu, spe jak se zdlo aby se ovlaili ne napili. 8 Tu pistoupili synov Ammonovi a Moabovi k Holofernovi a ekli: Synov Israelovi nespolhaj se na kop nebo stely; ale hory brn jich a pkr pahorky je opevuj. 9 Proto, abys bez boje mohl je pemoci, osa stremi studny, by nemohli viti vody z nich, a bez mee zmo je; nebo jist vysleni jsouce vydaj msto sv, o kterm se domnvaj, e nelze ho dobti, jeto le v horch." 10 Ta slova lbila se Holofernovi i sluebnkm jeho, i postavil vkol ke kad studn po setnin mu. 11 Kdy je pak stehli celch dvacet dn, vyschly cisterny i ndrky vod vem obyvatelm betulskm, a tak jeto ha mru dvna byla lidu voda kad den, nemli ve mst, eho by se do syta napili ani jeden den. 12 Tu shromdili se k Ozjovi vichni mui, eny, jinoi i dti, a vichni spolu jednm hlasem 13 ekli: Sudi Bh mezi nmi a tebou, nebo uvedl jsi ns do netst, necht mluviti pokojn s Assyrskmi; proto prodal ns Bh v ruce jejich. 14 Proto tak nen, kdo by pomohl, kdy padme ped oima jejich zn a nramn hyneme. 15 Nyn tedy svolejte vecky, kte jsou ve mst, bychom dobrovoln vzdali se vichni vojsku Holofernovu. 16 Jet lpe, abychom zajati, ale ivi jsouce chvlili Hospodina, ne abychom zemeli, a byli na pohanu vemu svtu, kdybychom vidli manelky a dti sv umrati ped oima svma. 17 Zapsahme (vs) dnes nebem i zem, i Bohem otc naich, kter trest ns podle hch naich, abyste ji vydali msto vojsku Holofernovu; a je tak meem krtk konec n, kter pli protahuje such ze!" 18 Kdy to povdli, nastal pl a nek velik v obci ode vech; a mnoho hodin jednm hlasem
Hl. 7. V. . Msto 22.000" ti 12.000" jako ve v. 2, 7.
2

Betulie od Holoferna obleena a souena. (7, 1. 25.)

622

Kniha Judit volali k Bohu: Zheili jsme s otci svmi, nespravedliv jsme inili, a nepravost jsme pchali. 20 Ty, jeto jsi milostiv, smiluj se nad nmi, nebo svou metlou potrestej nepravosti nae, ale nevydvej vyznvajcch tebe lidu, kter t nezn, 21 aby nemohlo se ci mezi nrody: Kde je Bh jejich?" 22 Kdy se odmleli unaveni jsouce tmi kiky a tm plem zemdleni, 23 povstal Ozj slze a ekl: Dobr mysli bute, brat; jet pt tchto dn ekejme od Hospodina smilovn. 24 Mono, e pestane se hnvati a oslav jmno sv. 25 Pakli po pti dnech nepijde pomoc, uinme, co jste mluvili." HLAVA 8. 1 Tato slova uslyela vdova Judit, dcera Merariho, syna Idoxa, syna Josefa, syna Ozje, syna Elaje, syna Jamnora, syna Gedeona, syna Rafaima, syna Achitoba, syna Melchie, syna Enana, syna Natanje, syna Salatiela, syna Simeona, syna Rubenova; 2 a mu jej byl Manasses, kter zemel v as jen ni; 3 dozral toti na ty, kte vzali snopy na poli, i stihl ho na hlav pal, e zemel v Betulii, mst svm, a byl tam pochovn s otci svmi. 4 Judit byla vdovou po nm ji ti lta a est msc. 5 Nad svm domem udlala si soukrom pokojk, ve kterm se sluebnmi svmi jsouc uzavena bvala. 6 Majc nici na bedrch svch postila se kad den ivota svho krom sobot, novch msc a svtk domu Israelova. 7 Byla velmi krsnho vzezen a mu jej zanechal j velik bohatstv, mnoho eldky, statky pln std hovzho dobytka i ovec. 8 Byla ode vech velmi vena, jeto bla se velmi Hospodina; nikdo neekl o n zlho slova. 9 Ta tedy, kdy uslyela, e Ozj slbil, za pt dn e msto vyd, poslala k starm Chabrimu a Charmimu. 10 Kdy k n pili, ekla jim: Jak je to e, ve kter vyslovil Ozj souhlas, e vyd msto Assyrskm, nepijde-li vm do pti dn pomoc? 11 A kdo jste vy, e pokoute Boha? 12 Nen to e, kter by mohla milosrdenstv vzbuditi, ale kter spe je s to, aby ke hnvu popudila a prchlivost rozntila. 13 Vy jste uloili as, kdy m se smilovati Hospodin, a jak se vm zachtlo, den jste ustanovili jemu. 14 Ale e je trpliv Hospodin, ime za to pokn a odputn jeho s plem dejme; 15 nebo Bh nenech se unsti, by hrozil tak jako lovk, ani rozpaluje se hnvem jako syn lovkv. 16 Proto ponime se mu, a v duchu ponenm slume mu; 17 rceme Hospodinu s plem, aby podle vle sv prokzal nm milosrdenstv sv, abychom, jako zkormouceno je srdce nae pro zpupnost jejich, tak tak my se honosili ponenm svm; 18 nebo nensledujeme hch otc svch, kte opustili Boha svho, a klanli se bohm cizm 19 pro ten hch vydni byli mei, za koist a v pohanu svm neptelm ale my jinho Boha neznme krom nho. 20 Oekvejme pokorn, e ns pot, a on pomst krev nai na neptelch naich, kte ns suuj, pon vecky nrody, kte povstvaj proti nm, a uin je beze cti Hospodin, Bh n. 21 A nyn, brat, ponvad vy jste star v lidu Bom, a na vs zvis ivot jejich, vmluvnost svou pozdvihnte srdce jejich, a pamatuj, e zkoueni bvali otcov nai, aby se ukzalo, zdali opravdu ct Boha svho. 22 Necha pamatuj na to, kterak otec n Abraham zkouen byl, a v mnohch svzelch se osvdiv ptelem Bom se stal. 23 Tak Isk, tak Jakob, tak Moj, a vichni milci Bo mnohmi svzeli proli vrn. 24 Ti vak, kte zkouek nepijali s bzn Pn, ale svou netrplivost a reptav vitky sv proti Hospodinu pronesli, 25 vyplenni byli od zhoubce a od
V. . Oslav jmno sv", pole-li na p. d, napln-li se cisterny vodou a uke tak, e jest Bh nejv mocn, milosrdn a vrn, kter svmu lidu pomoci me, pomoci chce a jist pome, vrt-li se k nmu. 24 Hl. 8. K v. . srv. Nm 11, 1; 14, 10. 12; 20, 4. 6; 21, 5.
24

19

Judit se chyst, e vysvobod Betulii. (8, 1. 9, 19.)

623

Kniha Judit had zahynuli. Proto i my nemstme se za ty vci, kter trpme, 27 ale mysleme, e tyto pokuty men jsou neli hchy nae, a vme, e metly Hospodinovy, jimi ns jako sluebnky tresce, pily k nprav a ne k na zhub." 28 I ekli j Ozj a star: Vecko, cos mluvila, je pravda, a nen v eech tvch co krati. 29 Nyn tedy modli se za ns, nebo ena svat a bohabojn jsi." 30 Judit jim ekla: Jako poznvte, e z Boha je, co jsem mohla mluviti, 31 tak tak zkouejte, z Boha-li je, co jsem umnila (si) uiniti, a modlete se, aby Bh utvrdil mj zmr. 32 Vy postavte se u brny tuto noc, j pak vyjdu ven se svou sluebnou; a modlete se, aby podle va ei v pti dnech shldl Hospodin na lid svj israelsk. 33 Chci vak, abyste vy neptrali po skutku mm; dokud vm (nic) neoznmm, nic jinho a se nedje, neli modlitba za mne k Hospodinu, Bohu naemu." 34 I ekl j Ozj, kne judsk: Jdi v pokoji, a Pn budi s tebou na pomstu neptel naich!" I obrtili se a odeli. HLAVA 9. 1 Kdy oni odeli, Judit vela do sv modlitebny, oblkla se v nici, posypala si popelem hlavu, padla ped Hospodina, a volala k Hospodinu takto: 2 Hospodine, Boe otce mho Simeona, jen dals jemu me, aby se pomstil na cizincch, kte znsilnili pannu, by ji poskvrnili a obnaili panenskou kyel na hanbu; 3 jen dal jsi eny jejich za koist, dcery jejich do zajet, a velikou koist na rozdlenou sluebnkm svm, kte horlili pro tebe: pomoz, prosm tebe, Hospodine, Boe mj, mn vdov! 4 Nebo co se stalo prve, tys uinil, a co po tom, ty sis usmyslil; a dje se, cos ty chtl. 5 Jsout vecky cesty tv pipraveny, a soudy sv v radku svm jsi uloil. 6 Pohled nyn na stany Assyrskch, jako jsi pohledti ril kdysi na stany Egypan, kdy za sluebnky tvmi v odn beli doufajce ve vozy, v kon sv a v mnostv bojovnk; 7 ty vak pohledl jsi na tbor jejich, a tmy je oslabily. 8 T (mosk) je chytila za nohy, a vody pikryly je. 9 Tak budi i tmto, Hospodine, kte se spolhaj na mnostv sv, na vozy sv, na otpy, na tty, na stely sv a kopmi se chlub, 10 nevdouce, e ty sm jsi Bh n, kters odjakiva vlky konil, a e Hospodin" je jmno tv. 11 Vzthni rm sv jako od pradvna, a poraz moc jejich moc svou; necha padne moc jejich hnvem tvm, nebo slibuj si, e poru svatyni tvou, e poskvrn stnek jmna tvho, a e sraz meem svm roh olte tvho. 12 Ui, Hospodine, a je vlastnm (jeho) meem sata zpupnost jeho; 13 budi chycen osidlem o svch na mne, a poraz ho pvabem rt mch. 14 Dej mmu srdci stlost, abych ho pokoila, a slu, abych ho zniila. 15 Vdy bude to pomnk jmna tvho, kdy ruka ensk sraz ho. 16 Nebo nen v mnostv sla tv, Hospodine, ani je sla ko moc tv, a zpupn nelbili se ti od potku; ale ponench a ubohch vdycky se ti lbila modlitba, 17 Boe nebes, stvoiteli vod a pane veho stvoen, vysly mne bdnou, ana se modl a v milosrdenstv tv siln douf. 18 Pomni, Hospodine, na smlouvu svou, dej slova do mch st a posilni mysl srdce mho, aby dm tvj zstal, jak jsi jej posvtil, 19 a vichni nrodov necha poznaj, e ty jsi Bh, a e nen jinho krom tebe." HLAVA 10. 1 Kdy pestala volati k Hospodinu, vstala s msta, na kterm leela na zemi ped Hospodinem. 2 Povolala sluebnou svou, sela dol do domu svho,
K v. . srv. Nm 11, 33; 14, 36. n.; 21, 6; Moudr 16, 5; 1, Kor 10, 9. 11 Hl. 9. V. . svatyni" = chrm jerusalemsk. Dobude-li neptel Betulie, pothne dle na jih, na Jerusalem. sraz roh olte" (Ex 27, 2.) = zru pravidelnou bohoslubu (Scholz).
26

26

Juditina cesta z Betulie k Holofernovi. (10, 1. 16.)

624

Kniha Judit odloila nici, svlkla aty vdovsk, umyla se, pomazala se vbornou mast myrrhovou, rozesala si vlasy, posadila si epec na hlavu, oblkla si slavnostn roucho, vzala si stevky, na nohy, vzala nramky a lilijky, nunice a prsteny, zkrtka vemi ozdobami svmi se okrlila. 4 Tak Hospodin j dodal stkvlosti; nebo vecka tato ozdoba byla ne z chlpnosti, ale z ctnosti; a proto Hospodin tu krsu na n rozmnoil, aby nedostinou krsu om vem ukzala. 5 Vloila pak na sluebnou mch vna, dbn oleje, pramy, fkovch hrud, chleb, sra a la. 6 Kdy pili ku brn msta, shledaly, e (tam) ekal Ozj a star msta. 7 Ti kdy ji vidli, asli a divili se nramn krse jej. 8 Avak nic se j nevyptvajce pustili ji, a jde, kouce: Bh otc naich dej ti milost, a kad mysl srdce tvho posilni svou moc, aby mohl se chlubiti tebou Jerusalem, a jmno tv by v potu svatch a spravedlivch bylo!" 9 I ekli ti, kte tu byli, vichni jednm hlasem: Sta se tak, sta se!" 10 Judit pak modlc se k Hospodinu prola branou, ona i sluebn jej. 11 Kdy sestupovala s hory, okolo svtn, potkali se s n vyzvdai assyrt, i chytili ji a ekli: Odkud pichz a kam jde?" 12 Ona odvtila: Jsem Hebrejka; ula jsem od nich, jeto jsem pedzvdla, e dni budou vm v plen, protoe vmi pohrdli, a nechtli dobrovoln poddati se, aby nalezli milosrdenstv ped vmi. 13 Pro tu pinu myslila jsem si a ekla: Pjdu ped vdce Holoferna, bych mu vyjevila jejich tajemstv, a ukzala mu, kterou cestou mohl by se jich zmocniti tak, aby nepadl jedin mu z vojska jeho." 14 Kdy uslyeli mui ti slova jej, zadvali se j do tve, i byl v och jejich as, nebo velmi se divili krse jej, 15 ekli j: Zachovalas ivot svj, es pojala takovou mylenku, pijti dol k naemu pnu. 16 To tedy vz, e kdy stane ped obliejem jeho, dobe s tebou nalo a bude velmi mil srdci jeho." I vedli ji ke stanu Holofernovu a ohlsili ji. Kdy vela ped nho, hned byl jat Holofernes oima svma. 18 Tak sluebnci jeho mu ekli: Kdo by pohrdal nrodem Hebre, kte maj tak krsn eny, e vru stoj za to, bychom pro n se bili!" 19 Judit vak uzevi Holoferna, an sed na koberci pod nebesy, setkanm z purpuru, zlata, smaragdu, a drahch kamen, 20 a pohledvi na tv jeho, poklonila se mu padi a na zem. I pozdvihli ji sluebnci Holofernovi na rozkaz pna svho. HLAVA 11. 1 Tu ekl j Holofernes: Dobr mysli bu, a nestrachuj se srdce tv; nebo j nikdy jsem neublil lovku, kter chtl poddn bti Nabuchodonosorovi krli. 2 Ani proti tvmu nrodu, kdyby byl nepohrdl mnou, nebyl bych pozdvihl kop svho. 3 Nyn vak povz mi, pro ulas od nich a (pro) se ti zalbilo pijti k nm?" 4 Judit mu ekla: Pijmi slova sluebnice sv, nebo uin-li, jak ti prav sluebnice tv, dokon to Hospodin s tebou. 5 Nebo jakoe iv je Nabuchodonosor, krl zem, a jakoe iva je moc jeho, kter je v tob, abys potrestal vecky pobloudil, ne toliko lid skrze tebe poddvaj se mu, ale i zv poln podrobuje se mu. 6 Je toti oznamovna moudrost ducha tvho vem nrodm, koluje zprva po vem svt, e ty jedin jsi milostiv a mocn v celm krlovstv jeho, a tv umn zavsti podek po vech krajinch je hlsno. 7 Ani to nen tajno, co mluvil Achior, (ani jest nepovdomo, cos mu kzal uiniti). 8 Je znmo, e Bh n tak je hchy rozhnvn, e vzkzal po svch
Hl. 11. V. . pobloudil" jsou ti, kte nechtj se poddati dobrovoln Holofernovu pnovi. Srv. Bar 3, 16. n.; Dn 2, 38. Podobnou psahu viz Gn 32, 15; 2. Sam 14, 21.
5

17

Judit od Holoferna milostiv pijata. (10, 17. 12, 9.)

625

Kniha Judit prorocch lidu, e vyd jej pro hchy jeho. 9 Protoe tedy vd synov Israelovi, e rozhnvali Boha svho, maj strach ped tebou. 10 K tomu tak stihl je hlad, a pro nedostatek vody mono ji za mrtv je pokldati. 11 Dokonce se usnej (u), e budou poreti dobytek svj a pti krev jeho; 12 a svat sti obil, vna a oleje, Hospodinu, Bohu svmu zasvcen, kterchto pikzal Bh nedotkati se, ty zamlej spotebovati; chtj strviti, eho nemli by se ani rukama dotkati; ponvad tedy takov vci in, je jisto, e vydni budou v zhubu. 13 To j, sluebnice tv znajc, utekla jsem od nich; Hospodin mne poslal, abych tyto vci oznmila tob. 14 J toti, sluebnice tv, Boha ctm, tak nyn u tebe; proto bude vychzeti sluebnice tv, modliti se budu k Bohu, 15 a pov mi, kdy jim odplat za hch jejich; i pijdu, a povm ti to. A i po Jerusalem budu t voditi a dostane vecek nrod israelsk jak ovce, kter nemaj paste; ani pes na tebe nezatkne. 16 Ano, ty vci povdny jsou mi prozetelnost Bo. 17 Protoe se rozhnval Bh na n, poslna jsem, abych ty vci zvstovala tob." 18 Vecka ta slova lbila se Holofernovi i sluebnkm jeho, i divili se moudrosti jej a pravil druh druhu: 19 Nen na zemi ena takovho vzezen, krsy a vmluvnosti." 20 Holofernes pak j ekl: Dobe uinil Bh, kter t poslal ped lidem, bys ty vydala jej v ruce nae. 21 Spln-li mi to Bh tvj, co dobrho mi slibuje, bude t i Bohem mm, a ty v dom Nabuchodonosorov velik bude, a jmno tv vyslovovno bude po veker zemi." HLAVA 12. 1 Tu rozkzal j, aby vela, kde bylo sloeno vzcn nad jeho, kzal j tu zstat, a ustanovil, co by j mlo dvno bti se stolu jeho. 2 Judit vak mu odpovdla: [Nyn] nesmm jsti z tch vc, kter mi ke dvati, aby mne hch nestihl; ale z tch vc, kter jsem s sebou pinesla jsti budu." 3 Holofernes tzal se j: Dojde-li, cos pinesla s sebou, co ti uinme?" 4 Judit odvtila: Jakoe iva je due tv, pane mj! Nespotebuje vech tchto vc sluebnice tv, dokud nevykon Bh rukou mou to, co jsem si umnila." I uvedli ji sluebnci jeho do stanu, kter (j) byl vykzal. 5 Kdy vchzela, prosila, by dna byla j svoboda v noci a ped svtlem vychzeti ven k modlitb, modliti se k Hospodinu. 6 I pikzal komornkm svm, e podle libosti sm vychzeti a vchzeti ti dny, aby se modlila k Bohu svmu. 7 Vychzela tedy v noci do dol betulskho a umvala se v prameni vody. 8 Kdy vystupovala, modlvala se k Hospodinu, Bohu Israelovu, aby j upravil cestu k vysvobozen lidu svho. 9 A vchzejc ist zstvala ve stanu, a pojedla veer pokrmu svho. tvrt den uinil Holofernes veei sluebnkm svm, a ekl Vagaovi, komornku svmu: Jdi a pemluv tu Hebrejku, a dobrovoln svol k tomu, by se mnou pobyla. 11 Je hanba u Assyr, vysmje-li se ena mui, e se j podailo dostati se od nho bez hony." 12 Tu veel Vagao k Judit a ekl: Neostchej se dobr dva vjti ku pnu mmu, aby byla uctna ped obliejem jeho, aby jedla s nm a pila vno s veselm." 13 Judit mu odpovdla: Kdo jsem j, bych odprati mohla pnu mmu? 14 Ve, co bude ped oima jeho dobr, nejlep, uinm. A cokoli se lbiti mu bude, bude mi nejlepm vecky dny ivota mho." 15 A vstavi ozdobila se rouchem svm. Kdy vela a stla
V. . n. O pit krve srv. Lv 17, 10. svat sti" = prviny a destky. Srv. Lv 22, 1. 16; Nm 18, 8. 19; 1. Sam 14, 31. 33. takov vci" = hchy, zloiny.
11

10

Judit uala Holofernovi hlavu. (12, 10. 13, 10.)

626

Kniha Judit ped obliejem jeho, zatslo se srdce Holofernovi; nebo hoel touhou po n. 17 Nue pij" pravil j Holofernes a pilehni si s veselm, nebo nalezlas milost pede mnou!" 18 Budu pti, pane" vece Judit nebo poctna jsem dnes, jako nikdy v ivot svm!" 19 I vzala, jedla a pila ped nm to, co byla j pipravila sluebn jej. 20 Holofernes pak rozjail se pro ni, a vypil vna velmi mnoho; tolik, jako nikdy v ivot nevypil. HLAVA 13. 1 Kdy se pipozdilo, pospili (si) sluebnci jeho na lka sv. Tak Vagao zavev dvee lonice odeel. 2 Byli vichni zmoeni vnem. 3 Tak se ocitla Judit sama v lonici; 4 Holofernes pak leel na loi plinm opojenm uspal. 5 Judit (byla) ekla sluebn sv, by stla venku ped lonic a byla pohotov. 6 Judit stojc ped loem modlila se slzc a rty mlky pohybujc. 7 Pravila: Posilni mne, Hospodine, Boe Israelv, a pohled tuto hodinu na skutky rukou mch, abys podle slibu svho Jerusalem, sv msto vyzdvihl, a j bych dokonala, co jsem si umnila vc, e me se (to) stti skrze tebe." 8 Kdy to ekla, pistoupila k sloupu, kter byl v hlavch lka jeho a odvzala mek jeho, kter visel pivzan na nm. 9 Vytrhi jej z pochvy, vzala hlavu jeho za ktici, a ekla: Posilni mne, Hospodine, Boe, tuto hodinu!" 10 A udeivi dvakrt do jeho je sala mu hlavu, sala nebesa jeho se sloup, a svalila tlo jeho bezhlav s loe. Po chvilce vyla, dala hlavu Holofernovu sluebn sv, a kzala, by ji vloila do pytlka svho. 12 I vyly ob, jako obyejn, jakoby k modlitb, proly leen, a obede do kruhu dol pily ku brn msta. 13 Judit zavolala z daleka na strn zd: Otevte brny, nebo s nmi je Bh, kter mocn skutek uinil v Israeli!" 14 Kdy uslyelo mustvo hlas jej, svolalo star msta, 15 i sbhli se k n vichni, od nejmenho do nejvtho, nebo se byli domnvali, e ji nepijde. 16 Rozsvtive svtla obstoupili ji vichni, ona pak vystoupivi na vyven msto pokynula, aby ticho bylo. Kdy pak vichni mleli, 17 ekla Judit: Chvalte Hospodina, Boha naeho, jen neopustil tch, kte doufali v nho: 18 skrze mne, sluebnici svou, splnil milosrdenstv sv, kter slbil domu Israelovu; zabil rukou mou neptele nroda svho v tto noci!" 19 A vyavi z pytlka hlavu Holofernovu, ukzala jim (ji) kouc: Hle, hlava Holoferna, velitele vojska assyrskbo, a hle, nebesa jeho, pod ktermi leel oral, kde rukou eny zabil jej Hospodin, Bh n. 20 Jakoe iv je Hospodin! Osthal mne andl jeho, i kdy jsem la odtud, i kdy jsem byla tam, i kdy jsem zase la sem, a nedopustil Hospodin, mj Bh. abych poskvrnna byla j, sluebnice jeho, ale bez poskvrny hchu navrtil vm mne, kter se raduji, on e zvtzil, j e jsem unikla, a vy e jste vysvobozeni. 21 Chvalte jej vichni, nebol je dobr, nebo na vky (trv) milosrdenstv jeho." 22 Tu vichni klanli se Hospodinu a ekli j: Poehnal tebe Pn moc svou, nebo skrze tebe na nic pivedl neptele nae." 23 Poslze ekl j Ozj, kne lidu israelskho: Poehnnas ty, dcero,
Hl. 12. V. . Podle LXX pila Judit a lehla si (na bok) ke stolu podle tehdejho zvyku. 7 Hl. 13. V. . n. srv. s 3. Krl 9, 3; 4. Krl 19, 34. sloupy" takov byly, tak v nohch; nesly strop, nebesa. Srv. 1. Sam 26, 7. 10 V. . Judita brn tu sama sebe a svj nrod proti nespravedlivmu tonkovi, nelze j tedy zazlvati, e prolv krev. Podle novodobho mezinrodnho prva nesm sice na vojsko toiti eny a vbec nevojci (franktiri"), to prvo mezinrodn vak v dobch Juditinch neplatilo, nelze j tedy ani podle nho souditi; vldlo tehdy prvo pirozen.
16

16

11

Judit pin uatou hlavu Holofemovu do Betulie. (13, 11. 31.)

627

Kniha Judit od Hospodina, Boha nejvyho, nade vecky eny na zemi! 24 Poehnan Hospodin, kter stvoil nebe i zemi, kter t vedl k ranm do hlavy hlavnho neptele naeho! 25 Nebo dnes jmno tv tak zvelebil, e nevymiz chvla tebe z st lid, ale pamtlivi budou moci Hospodinovy na vky, es pro n, pro tse a svzele nroda svho neetila ivota svho, ale pisplas na pomoc, aby nezahynul ped obliejem Boha naeho!" 26 A vecek lid dodal: Sta se, sta se!" 27 T Achior povoln byv piel, i ekla mu Judit: Bh Israelv, ktermus ty svdectv vydal, e se pomst nad nepteli svmi, ten sal hlavu vech nevcch tuto noc rukou mou. 28 Abys pak se pesvdil, e tomu tak, hle, hlava Holoferna, kter v pohrdav zpupnosti sv povrhl Bohem Israelovm, a tob zhubou hrozil ka: A bude zajat lid israelsk, dm boky tv meem probodnouti." 29 Achior vida hlavu Holofernovu, seven byl hrzou, e padl na zem na tv svou a trhal sebou. 30 Kdy pak zase nabyv ducha, vzpamatoval se, padl j k nohm, poklonil se j, a ekl: 31 Poehnnas ty od Boha tvho v kadm pbytku Jakobovu! Nebo v kadm nrod, kter usly jmno tv, zveleben bude Bh Israelv pro tebe." HLAVA 14. 1 ekla pak Judit vemu lidu: Slyte mne, brat! Zavste tu hlavu na zdech naich! A pak vzejde slunce, vezmi kad zbra svou, a vythnte s nporem; ne abyste sestoupili dol, ale jako byste se chystali na tok. 3 Tu hldky budou musiti beti k veliteli svmu, aby ho vzbudili k bitv. 4 Kdy pak vdcov jejich pobhnou ke stanu Holofernovu, a naleznou ho bez hlavy svalenho do krve sv, padne na n hrza. 5 A kdy postehnete, e utkaj, bte za nimi bezpen, nebo Hospodin rozdrt je pod nohama vaima." 6 Tehd Achior, vida mocn skutek, kter uinil Bh Israelv, opustiv obady pohansk uvil v Boha, obezal maso sv pedkoky, a tak pipojen byl k nrodu israelskmu, (on) i vecko potomstvo rodu jeho a do dneka. 7 Tedy hned jak se rozbesklo, vyvsili na zdi hlavu Holofernovu, kad mu vzal svou zbroj a vythli s velikm hmotem a kikem. 8 Kdy to uzely hldky, bely ke stanu Holofernovu. 9 Tu ti, kte bvali ve stanu, pili a ped vchodem do lonice ustili, aby ho vzbudili; hmot mysln dlali, aby Holofernes probuzen byl ne od budcch, ale ustem; 10 nikdo toti nesml na lonici assyrskho mocne zatlouci nebo (dokonce) otevt ji a vejti. 11 Kdy vak pili vdcov jeho a tiscnci, zkrtka dstojnci vojska krle assyrskho, ekli komornkm : 12 Vejdte a vzbute ho, nebo myi vylezly z dr svch a osmluj se ns vyzvati k boji!" 13 Tu Vagao veel do lonice jeho, zastavil se ped oponou a zatleskal rukama; domnval se toti, e sp s Juditou. 14 Ale kdy nepozoroval ani hnut, e by tam nkdo leel, pistoupil ble k opon a pozdvihl ji. Uzev tlo Holofernovo, ano le na zemi bez hlavy zklen v krvi sv, vzkikl hlasem velikm a plativm, a roztrhl roucha sv. 15 Vel tak do stanu Juditina, ale kdy j nenalezl, vyskoil ven k vojsku 16 a ekl: Jedna ena hebrejsk uinila hanbu domu krle Nabuchodonosora; nebo hle, Holofernes le na zemi, a hlava jeho nen na nm." 17 Kdy to uslyeli vdcov moci assyrsk, roztrhli vichni roucha sv. Nesnesiteln strach a hrza padl na n a zdeny byly mysli jejich nramn. 18 Kik neslchan strhl se v tboe jejich. HLAVA 15. 1 Kdy vecko vojsko uslyelo, e jest Holofernes bez hlavy, pozbyli rozumu i rozvahy, a samm tesenm a hrzou jsouce zmtni hledali pomoc v nohch, 628

Pekotn tk assyrskho vojska, (14, 1. 15, 8.)

Kniha Judit tak e nikdo nechtl s druhem mluviti, ale sklopive hlavu a nechave veho, rychle dali se na tk ped Hebreji, o kterch slyeli, e ve zbroji thnou na n; utkali po cestch polnch i po stezkch horskch. 3 Synov Israelovi, vidouce, e prchaj, pustili se za nimi; sestoupili za nimi troubce a kice. 4 Protoe Assyrt utkali po rznu a o pekot, synov vak Israelovi hnali se v jednom iku, zporeli vecky, kterch mohli dohnati. 5 Ozj rozeslal tak posly po vech mstech a krajinch Israelovch, 6 i poslala za nimi kad krajina a velik msto vybranou mlde ve zbroji, a honili je meem, a pili na konec zem svho. 7 Ostatn, kte zstali v Betulii, vpadli do leen Assyrskch a pobrali koist, kterou byli zanechali prchajc Assyrt; zbohatli velmi. 8 Ti pak, kte zvtzive vrtili se do Betulie, pinesli s sebou vecek majetek jejich, e nebylo potu dobytka, std, a velikho pohyblivho jmn jejich; tak vichni od nejmenho do nejvtho zbohatli z toho, co jim ukoistili. Tak Joakim, nejvy knz piel z Jerusalema do Betulie se vemi starmi svmi, aby vidl Juditu. 10 Kdy ona vyla k nmu, dobroeili j vichni jednm hlasem kouce: Tys slva Jerusalema, tys radost Israelova, ty est jsi lidu naeho, 11 neb zmuile jsi jednala! Tv srdce dolo posily, es milovala istotu, a po svm manelovi jsi mue nepoznala. Proto t ruka Pn t posilnila, a proto na vky bude poehnna." 12 Vekeren lid dodal: Sta se, sta se!" 13 Sotva za ticet dn sebrna byla koist Assyrskch od lidu israelskho. 14 Vecky vci, kter, jak bylo patrno, patily Holofernovi, dali Judit: zlato, stbro, roucha, drah kamen, velik nad; vecko bylo j dno od lidu. 15 A vecek lid, se enami, pannami i mldenci hrl radostn na paly a citary. HLAVA 16. 1 Tehdy zpvala Judit Hospodinu tuto pse: 2 Zanote Hospodinu na bubnky, hejte Hospodinu na cimbly. Slote mu ve verch pse novou, velebte a vzvejte jmno jeho. 3 Hospodin vlky dokonv, Hospodin je jmno jeho. 4 Utboil se mezi svm lidem, aby ns vytrhl z ruky vech neptel. 5 Pithl Assyr s hor od plnoci (pithl) s tisci sv moci; ta mnostvm potoky zahradila, 629
9 2

Kterak byla zchrana slavena. (15, 9. 16, 31.)

Kniha Judit kon jejich pikryli dol. ekl, e vypl mou zemi, mlde mou e vybije meem, dti m e za koist vyd, a m panny do zajet. 7 Hospodin vak vemohouc ho zniil, dal ho v ruce eny, je probodla jej. 8 Nepadl jejich velmo junk rukou, plm titn ho nezabilo.
6

Vysoc obi se mu nevzprali, ale Judit, dcera Merariho, pvabem sv lce pemohla ho. 9 Nebo svlki se sebe roucho vdovsk, oblkla se v roucho slavnostn k radosti syn Israelovch. 10 Pomazala lce sv mast, svzala do epce svou ktici, vzala at nov, chtc olit ho. 11 Stevky jej lapily oi jeho, krsa jej jala jeho dui, rozpoltila mekem jeho ji. 12 Zhrozili se Pert odvahy jej, Medov jej neohroenosti.
13

Tehdy kvlily stany Assyan, kdy se zjevili ponen moji, kte vyprahl (ji) byli zn.

14

Plm nevolnic je probodalo, zbili je jak dti prchajc, v boji zhynuli ped Pnem, Bohem mm. 15 Pse prozpvujme Hospodinu, pse novou zpvejme Bohu svmu. 16 Pane mj, Hospodine, ty velik jsi, peslavn moc svou, nepekonateln.
17

Tob slouit mus kad tvor tvj; nebo jsi ekl, a byli uinni, poslals ducha svho, a stvoeni byli; a nen, kdo by odpral hlasu tvmu.

18

Hory v zkladech s vodami se kolsaj, skly jak vosk se rozplvaj ped tebou. 19 Ti vak, kte strachuj se tebe, velic budou u tebe ve vech vcech. 630

Kniha Judit
20

Bda lidu, jen na mj rod se zdvh, nebo Hospodin vemocn pomst se na nich, v den, kdy soudit bude, navtv je.

D jejich tla na pospas ohni a ervm, hoet a trpt budou na vn asy. 22 Potom, po vtzstv piel vecek lid do Jerusalema klanti se Hospodinu, a hned jak se oistili, podali vichni obti zpaln, jako i to, co byli slbili nebo pipovdli. 23 Tak Judit vecko vlen nad Holofernovo, kter j dal lid, i nebesa, kter byla sama vzala z lonice jeho, podala v klet dar, [z nho nesmlo zstati ani pamtky]. 24 Lid veselil se ped svatyn; ti msce radost z toho vtzstv slavili s Juditou. 25 Po tch dnech vrtil se kad dom, tak Judit; i byla vena v Betulii a slynula velmi po veker zemi Israelov. 26 Druila se k hrdinnosti cudnost, tak e nepoznala mue po vecky dny ivota svho, od t doby, co zemel Manassas, manel jej. 27 O svtcch rostla v slv. 28 Zstala v dom mue svho sto pt let, propustila nevolnici svou na svobodu, a kdy umela, pochovna byla s muem svm v Betulii. 29 Vecek lid oplakval ji sedm dn. 30 Vecek as ivota jejho i po smrti jej mnoho let nebyl, kdo by kormoutil Israele. 31 Slavnost vtzstv tohoto potna jest od Hebre mezi dny svat, a slav jej id od t doby a do dneka.

21

Hl. 16. V. . msce" pepsno nejspe msto dny". Srv. 2. Par 7, 9; Tob 8, 19; 2. Mach 10, 6. n. 31 V. . Judita vynikala velou zbonost, nezlomnou dvrou v Boha, skromnost, vdovskou cudnost, sebezapravm, od svta odlouenm ivotem, rozvahou, bystrou mysl, munou rekovnost, odvahou, sebeobtavost, lskou k nrodu a vlasti. Pro tyto ctnosti bv prvem pokldna za pedobraz Marie Panny. Ovem je to pouh nstin, kter dluno posuzovati mtkem mravouky nedokonal, starozkonn, kter je zastnn (nstin") svtlem nauky Kristovy. Proto tak Marie Panna neskonale pevyuje tento svj pedobraz. Je Bohorodika nejdokonalej vzor istoty panensk, pemohla hlavnho neptele vekerho lidstva (bla-Holoferna), avak neuila k tomu vtzstv prostedk takovch, jako Judita (kter potala s vn Holofernovou, se svou krsou a kter oklamala neptele zpsobem, kter nesnadno jest omluviti zsadou, e klamati neptele ve vlce je dovoleno). Poznmka. Kdo chce se pouiti obrnji o tom, co bible v tomto I. svazku (Genesis-Judit) podv, necha si opat Hejlovu Bibli eskou (B), sv. I., Praha 1917. Nkladem Ddictv sv. Jana. Znn tohoto lidovho vydn jest opraven text on bible z r. 1917.

24

631

BIBLE ESK
(LIDOV VYDN) DL DRUH:

KNIHY STARHO ZKONA

SVAZEK II.

ESTER KNIHA SIRACHOVCOVA ST PRV: ESTER, JOB A KNIHA ALM.

PODLE OBECNHO ZNN LATINSKHO SE STLM KRITICKM ZETELEM K PVODNM TEXTM PELOIL

Dr. JAN HEJL

SE SCHVLENM ARCIBISKUPSKHO ORDINARITU V PRAZE

PODL D DDICTV SVATOJANSKHO NA ROK 1935 SLO 1 V PRAZE 1935 NKLADEM DDICTV SV. JANA NEPOMUCKHO TISKEM ESKOSLOVANSK AKCIOV TISKRNY V PRAZE

IMPRIMATUR P r a g a e, 16. Aprilis 1935 Prael. Dr. Theophilus Opatrn, vicarius generalis N. E. 4892

Vecka prva vyhrazena

Digitalizovno s minimlnmi gramatickmi pravami bezen 2006-kvten 2007 -

KNIHA ESTER"

Kniha Ester

VOD.
Kniha sluje Ester podle jmna hlavn sv hrdinky. Prameny dnen knihy Est byly a) list Mardochev (9, 20.) a b) list Estein (9, 29.). Podle tchto pramen ped r. 200 (ped Kr.) napsal svatopisec nejspe v Persii sv dlo. Zamlel na djinnm 1) pkladu dokzati, e Bh peuje o nrod israelsk i v cizin, e bv pomoc jeho nejbli, kdy je nouze lidu nejvt; spolu chtl, aby jeho prac upevnn a rozen byl obyej slaviti v duchu nboensko-mravnm svtek prm". Brzy potom byla kniha, psan pvodn hebrejsky, peloena v Jerusalem 2) do jazyka eckho; ten peklad zachoval se nm ve dvou recensch (A. B.). Svtek prm", kdy bvala Est veejn ve sborncch pedtna, pozbval znenhla rzu nboensko-mravnho tak, e v prvnch stoletch naeho letopotu zvrhl se v idovsk masopust, se kterm se mlo srovnval rozhodn nboensko-mravn rz pedtan knihy Est. Aby ta nesrovnalost neurela, vylouili id prvnch stolet kesanskch z knihy Est vecko posvtn, co mohlo bti o divokm masopust zneuctno. Zkrcen takto kniha se v idovstvu ujala. Zlomky z n vylouen ve znn hebrejskm zanikly, zachovaly se vak v eckm peklad, kter crkev katolick od id pijala. Mme tedy dv recense knihy Est: a) pvodn del (zachovanou v eckm peklad) a b) zkrcenou ve znn pvodnm (hebrejskm).

) Nzor o djinnm rzu knihy Est opr se o zvan dvody: a)Jisto, e ji v dobch spisovatele knih Machabejskch, jako i v prvm stolet kesanskm, slavili id svtek prm" (2. Mach 15, 37; Jos. Flavius, Staroitnosti XI, 6.) a od tch dob e jej slav do dneka. Nelze vak mysliti, e tak in na zklad udlosti vymylen, kter se nikdy nesbhla. b) Spisovatel vypravuje prost, ale iv kresl podrobnosti, kter nesnadno vymysliti. Uvd netoliko jmna vdcch osob (Estery, Asuera, Mardochea, Amana), ale zn tak jmna krlovskch kletnc (1, 10; 2, 8. 14.), nejvych rdc krlovskch (1, 14.), zapuzen krlovny (1, 11.), spiklenc (2, 21.), manelky a deseti syn Amanovch (5, 10; 9, 7. n.). c) Odborn znalci vc perskch div se dokonal znalosti perskch obyej a mrav, jakou jev spisovatel knihy Est. Spisovatel dovolv se i perskch pramen (10, 2.). d) Zprvy knihy Est srovnvaj se se zprvami, kter podvaj prameny eck (zejmna Herodot), npisy persk i vykopvky krlovskho hradu suskho. Udlosti, vypravovan v Est daj se velmi pkn vetkati do osnovy veobecnch djin Xerxovch. Podle Herodota (VII 5) podnikl Xerxes druhho roku sv vldy (484 483) vpravu do Egypta. astn ji dokoniv zabval se r. 483 mylenkou thnouti proti ekm, i povolal vecky velmoe sv e do Sus na poradu (Herodot VII, 8.). O tom snmu vypravuje t Est 1, 3. Herodot pe, e porada dlouho trvala; to se srovnv se 180 dny (= esti msci) jmenovanmi v Est 1, 4. Ptho roku sv vldy na jae (ped nisanem) r. 480 vythl proti ekm a byv poraen r. 479 vrtil se do Sus. Sem dluno zaadit Est hl. 2. Byv zklamn v nadjch na vtzstv oddal se rozkoem, je mu poskytoval harm. (Srv. Herodot IX, 108.) R. 478 byla povolna Ester do harmu a r. 477 povena za krlovnu. Na vpravu proti Rekm poteboval-Xerxes prostedk; s tm souhlas poznmka Est 10, 1. Nmitky, ktermi chce nadkritika povaliti djinnou cenu Est, mono vyvrtiti. Viz vklady k 1, 1; 2, 16; 3, 7; 6, 10; 10, 3. 2 ) Viz 11, 1.

637

Kniha Ester HLAVA 1. 1 Za dn Asuera, kter kraloval od Indie a po Etiopii nad sto a dvaceti sedmi krajinami, 2 kdy sedl na trnu krlovstv svho v Susch, hlavnm mst e sv 3 tetho roku vldy sv dal strojiti u sebe velik hody vem knatm a sluebnkm svm, vojevdcm perskm, slovutnm Medm a vladam nad krajinami, 4 kdy byl ukazoval bohatstv a slvu krlovstv svho a velikost i chloubu moci sv dlouhou dobu, sto a osmdeste dn. 5 Kdy pak minuly (ty) dni [bod], sezval vekeren lid, cokoli ho bylo v Susch, od nejvtho do nejmenho a kzal sedm dn hody strojiti v ndvo zahrady a hje, kter krlovskou p a prac tpen byl. 6 Se vech stran zaveny byly alouny barvy blankytn, z bavlny a z modrho purpuru na lanech kmentovch a erven purpurovch, provleench skrze krouky ze slonov kosti, a upevnnch na sloupech mramorovch. Tak pohovky zlat a stbrn rozestaveny byly po podlaze, dldn smaragdovm a blm mramorem, roztodivnou pestrou malbou zdoben. 7 Host pili ze zlatch a jdla na jinch a jinch ndobch byla noena. Tak vno, jak se sluelo na velmonost krlovskou, vborn a v hojnosti pedkldno bylo. 8 Ani byl, kdo by nutil pti nechtjcch; ale (bylo) jak byl krl zdil, u kadho stolu ustanoviv jednoho ze svch ednk, by mohl kad brti si, jak mu libo. 9 Tak krlovna Vasti uinila hody enm na palci, kde krl Asuerus sdlval. 10 Sedmho pak dne, kdy byl krl velmi rozjaen, kdy po plinm pit byl rozplen vnem, rozkzal Maumamovi, Bazatovi, Harbonovi, Baigatovi, Abgatovi, Zetarovi a Charchasovi, sedmi komornkm, kte konali slubu ped nm, 11 by pivedli Vasti krlovnu ped krle, vstavce na hlavu jej korunu, aby ukzal vemu lidu i knatm krsu jej; byla velmi krsn. 12 Ona vak odepela a k rozkazu krlovskmu, kter po komorncch byl vzkzal, pijti se vzepela. Proto rozhnvav se krl a nramnou prchlivost rozplen jsa 13 ptal se mudrc, kte podle obyeje krlovskho vdycky pi nm byli a s jejichto radou inil vecky vci, jeto znali ustanoven a star zvyky 14 byli pak prvn a (krli) nejble Charsena, Setar, Admata, Tarsis, Mares, Marsana a Mamuchan, sedm vvod perskch a medskch, kte vdali tv krlovu a prvn po nm sedali 15 ktermu rozsudku Vasti krlovna propad, jeto rozkaz krle Asuera, kter byl po komorncch vzkzal, uiniti nechtla. 16 Tu odpovdl Mamuchan poslouchajcmu krli a knatm: Ne toliko na krli provinila se krlovna Vasti, ale i na vem lidu a knatech, kte jsou po vech krajinch krle Asuera. 17 Nebo se donese in krlovnin vem enm, i potup mue sv kouce: Krl Asuerus rozkzal, aby krlovna Vasti pila k nmu, ona vak nechtla." 18 Tm pkladem vecky manelky knat perskch a medskch mlo si viti budou rozkaz mu; proto spravedliv je krlv hnv. 19 Vid li se ti za dobr, necha vyjde vnos od tebe a budi zapsn podle zkona perskho a medskho, kter nesm bti pestoupen, aby Vasti dokonce ji nevchzela ke krli, ale krlovskou dstojnost jej aby dostala jin, kter je lep ne ona. 20 A to budi rozhleno po vech krajinch v krlovstv tvm iroirm, aby vecky eny velikch i malch zachovaly ctu k mum svm!" 21 Jeto se lbila ta rada jeho krli i knatm, uinil krl podle rady Mamuchanovy: 22
Hl. 1. V. . Asuer" sluje ve zlomcch druhokanonickch (10, 4. 16., 24.) Artaxerxes. Byl to Xerxes I. Viz Esdr 4. 3 V. . Xerxes I. nastoupil r. 486, od r. 483 482 byl tet rok jeho vldy. S tou hostinou byla pravdpodobn spojena vlen rada ped vpravou proti ecku.
1

Krlovna Vasti zapuzena. (1, 1. 22.).

638

Kniha Ester rozeslal listy do vech krajin krlovstv svho, jak kad nrod rozumti nebo sti uml, (psan) rozlinmi jazyky a psmem, e mui jsou pni a pedn v domech svch, a to e po vech nrodech m bti rozhleno. HLAVA 2. 1 Po tchto udlostech, kdy hnv krle Asuera schladl, vzpomnl si na Vasti, co byla uinila a co ji potkalo; 2 i ekli dvoan krlovi, sluebnci jeho: Bute hledny krli panny mladistv a krsn; 3 budte rozeslni, kte by hledali po vech krajinch dv krsnch, panen, a pivedou je do msta Sus a daj je do haremu pod dozor Egea komornka, kter je pedstavenm a strcem en krlovskch; a necha dostanou, eho teba k ensk krse, a vbec eho potebuj; 4 a kter ze vech zalb se om krlovskm, ta budi krlovnou msto Vasti!" Lbila se ta e krli, i rozkzal, aby tak, jak mu poradili, se stalo. 5 Byl pak id ve mst Susch, jmnem Mardocheus, syn Jaira, syna Semeje, syna Kisa, z kmene Benjaminova, 6 kter pesthovn byl z Jerusalema tehdy, kdy Jechonie, krle judskho Nabuchodonosor, krl babylonsk byl pesthoval. 7 Ten byl pstounem dcery bratra svho, Edissy, jinm jmnem Ester zvan, kter otce ni matee nemla. Byla nramn krsn, slinho vzezen, i vzal si ji po smrti otce i matky jej Mardocheus za dceru. 8 Kdy pak se rozhlsil krlv rozkaz, a podle jeho vle mnoho krsnch panen pivedeno bylo do Sus, a odevzdno Egeovi komornku, dna mu byla t Ester mezi jinmi dvami, aby chovna byla v potu en. 9 Ta zalbila se mu a nalezla milost v och jeho. I pikzal komornkovi, a si posp s tm, eho teba k ensk krse, a j d pimenou stravu a sedm nejkrsnjch dv z domu krlovskho, a ji i sluebnice jej vyvnad a vylecht. 10 Ona pak nechtla oznmiti mu nrodnosti sv a pvodu svho, jeto j byl pikzal Mardocheus, aby o tom dokonce mlela. 11 A ten prochzel se kad den ped ndvom domu, ve kterm vybran panny chovny byly, jsa starostliv, jak se m Ester a chtje vdti, co s n bude. 12 Ne dolo podle podku na tu onu pannu, aby vela ke krli, ne bylo vykonno ve, co k vylechtn enskmu psluelo, minul dvanct msc; est msc toti mazaly se olejem myrhovm, a druhch est (msc) jinch mast a voavek uvaly. 13 Vchzejce ke krli, ehokoli podaly k vylechtn pslunho, dostvaly, a pipravive se podle libosti chodily z harmu do lonice krlovy. 14 Kter veer vela, rno vyla, a odtud vedena byla do druhho domu, kter byl pod dozorem Susagaza komornka, kter byl dozorcem nad eninami krlovskmi; a nesmla ji zase ke krli jti, le krl chtl a jmnem ji dal zavolati. 15 Kdy tedy minul as, nastal podle podku den, kdy Ester, dcera Abihaila, bratra Mardocheova, kterou si byl vzal za dceru, mla vjti ke krli. Ta vak nehledla enskho vykrlen, ale cokoli chtl Egeus komornk (a) strce panen, to j dal k ozdob. Nebo byla velmi krsn a pro neuvitelnou krsu vem, kte ji vidli, byla mil a pjemn. 16 Tedy vedena byla do lonice krle Asuera msce destho, kter sluje tebet, sedmho roku vldy jeho. 17 I zamiloval si ji krl nade vecky eny; dola milosti a blahovle ped nm nade vecky eny, e vstavil na hlavu jej korunu krlovskou a uinil ji krlovnou msto Vasti; 18 kzal tak pipraviti hody pevelik vem knatm a sluebnkm svm, ke satku a k svatb Estein, dal levu vem krajinm a rozdal
V. . tebet = n prosinec-leden. 483 482 byl (podle 1, 3.) tet rok Xerxv, 479 478 sedm. Bylo tedy po vlce persko-eck. V. 21. 23. srv. s 12, 1. 4.
16

Ester krlovnou. (2, 1. 18.)

639

Kniha Ester dary velmonosti krlovsk pimen. Kdy po druh hledny byly panny a shromaovny, (a) Mardocheus bval u brny krlovsk 20 Ester dosud neprozradila pvodu a nrodnosti sv podle pkazu jeho; cokoli toti on j pikazoval, zachovvala Ester, a tak vecko inila, jak invala tehdy, kdy ji malikou opatroval 21 tehdy tedy, kdy (prv) dlel Mardocheus u brny krlovsk, rozhnvali se Bagatan a Tares, dva komornci krlovt, kte byli vrtnmi, prvnho prahu palcovho strci a chtli povstati proti krli a zavraditi ho. 22 To vak neulo Mardocheovi, ihned oznmil to krlovn Ester a ta krli jmnem Mardochea, kter tu vc na ni vznesl. 23 Vyetovnm byla vc potvrzena i byli oba poveni na ibenici. A bylo to napsno na listy pamtn a vloeno do letopis ped krlem. HLAVA 3. 1 Potom krl Asuerus povil Amana, syna Amadatiova, pvodu agaskho; vyzdvihl keslo jeho nade vecka knata, kter ml. 2 Vichni sluebnci krlovt, kte byli u dve palcovch, klekali na kolena a klanli se Amanovi; nebo tak jim byl pikzal krl. Jedin Mardocheus neklekal na kolena, ani se klanl jemu. 3 I tzali se ho sluebnci krlovt, kte vldli u dve palcovch: Pro proti (vem) ostatnm nezachovv pkazu krlovskho?" 4 Kdy to asto kali, on vak jich neposlechl, oznmili to Amanovi, chtce vdti, setrv-li ve svm myslu; byl jim toti povdl, e je id. 5 Aman uslyev to a vskutku shledav, e Mardocheus ped nm neklek na kolena a neklan se mu, rozhnval se velmi 6 a ml to za nic, aby toliko na Mardochea vzthl ruce sv; bylt slyel, e je z nroda idovskho ale radji chtl vechen idovsk nrod, kter byl v krlovstv Asuerov, zahladiti. 7 Msce prvho kter sluje nisan lta dvanctho kralovn Asuerova vren byl do osud fur" to jest hebrejsky los" ped Amanem, kter den a kter msc ml by povradn bti nrod idovsk; i vyel msc dvanct, kter sluje adar. 8 ekl pak Aman krli Asuerovi: Je nrod po vech krajinch krlovstv tvho rozptlen, a ode vech oddlen, kter uv novch zkon a zvyk, k tomu i krlovskmi pkazy pohrdaje. V dobe, e nen uiteno tv vld, aby zpynl svobodou. 9 Vid-li se ti za dobr, rozka, a zahyne, a j deset tisc hiven odvm sprvcm pokladu tvho." 10 Sal tedy krl (peetn) prsten, kterho uval, s ruky sv, dal jej Amanovi, synu Amadatiovu, pvodu agaskho, nepteli id, 11 a ekl mu: Stbro, kter slibuje, budi tv, s nrodem tm pak ui podle libosti." 12 Byli tedy povolni psai krlovt msce prvnho nisanu, tinctho dne tho msce, a psno bylo, jak Aman rozkzal, vem satrapm krlovskm a vladam krajin i rozlinch nrod, jak ten onen nrod sti nebo rozumti mohl podle rozlinosti jazyk, jmnem krle Asuera. Listy peetn prstenem jeho 13 poslny byly po rychloposlech krlovskch do vech krajin, aby pobili a vyhladili vecky idy, od pacholete a do starce, dti i eny, jednoho dne, toti tinctho (dne) msce dvanctho, kter sluje adar, a majetek jejich aby pobrali. 14 Tres list byla ta, by vecky krajiny vdly, a pipravily se na jmenovan den. 15 Poslov, kte byli poslni, pospili, by rozkaz krZa v. . pat list podan doleji 12, 6b. 13. 7. 14 V. . Podle hebr. ml bti "opis listu" (krlovskho) jakoto zkon v kad satrapii ohlen. 15 V. . Podle hebr. rychloposlov se rozbhli hned "jak byl zkon na hrad susskm vydn".
13

19

Mardocheus odkryl spiknut proti krli. (2, 19. 23.)

Aman chtl idy v Persii vyhladit. (3, 1. 15; 13, 1. 7.)

640

Kniha Ester lv splnili. Vnos krlv ihned byl v Susch vyven; krl pak a Aman slavili hody, kdeto id vichni, kte byli ve mst, plakali. HLAVA 4. 1 Kdy to uslyel Mardocheus, roztrhl roucha sv, oblkl se v nici, posypal hlavu popelem a prosted msta na ulici hlasem velikm kiel, ukazuje hokost mysli sv. 2 S tm kvlenm el a ke dvem palce; nebylo toti dovoleno obleenmu v nici vjti do krlova dvoru. 3 Ve vech krajinch, mstech a mstech, kamkoli ukrutn vrok krlv piel, byl velik nek u id, pst, kvlen a pl; mnoz nice a popela msto lka uvali. 4 Sluebn Esteiny a komornci piede oznmili j to. Kdy to uslyela, ulekla se velmi; i poslala roucho (Mardocheovi), aby odejmouce nici, oblkli ho (v n); ale on nechtl ho vzti. 5 Zavolavi tedy Atacha, komornka, kterho j byl dal krl za sluebnka, poruila mu, aby el k Mardocheovi a zvdl od nho, pro to in. 6 Atach vyed, el k Mardocheovi, kter stl na ulici msta pede dvemi palce. 7 Ten oznmil mu ve, co se pihodilo, kolik stbra slbil Aman dti do pokladny krlovsk za vyhlazen id; 8 dal mu t opis vnosu vydanho v Susch, aby (jej) ukzal krlovn a napomenul ji, by la ke krli, a prosila ho za svj nrod. 9 Kdy se vrtil Atach a oznmil Estee ve, co byl Mardocheus ekl, 10 ona chopivi se slova poruila, by povdl Mardocheovi: 11 Vichni sluebnci krlovt a vecky krajiny, kter jsou pod panstvm jeho, vd, e mu nebo ena, kter by veel do vnitnho dvoru krlova nejsa povoln, ihned, bez mekn m zabit bti, le by krl vzthl k nmu ezlo zlat na znamen milosti, a tak sml iv bti. Kterak tedy, budu moci pijti ke krli j, kter ji ticet dn nejsem volna k nmu?" 12 Uslyev to Mardocheus 13 vzkzal opt Estee: Nemysli si, e ivot svj zachov sama ze vech id, protoe jsi v dom krlovskm! 14 Nebo bude-li nyn mleti, jinm zpsobem budou vysvobozeni id, avak ty a dm otce tvho zahynete. Kdo v, zdali jsi proto nepila k dstojnosti krlovsk, abys byla pohotov k takovmu asu?" 15 Vzkzala tedy Ester Mardocheovi zase toto: 16 Jdi a shromdi vecky idy, kter nalezne v Susch, a modlete se za mne. Nejezte a nepijte ti dny a ti noci; j podobn se sluebnmi svmi budu se postit a pak vejdu ke krli, proti zkonu inc, nejsouc povolna, a vydajc se v nebezpe smrti."

Mardocheus vyzv Esteru, by u krle za idy orodovala. (4, 1. 16.; 15, 1. 3.)

Mardocheus i Ester doprouj se milosrdenstv Boho. (4, 17.; 13, 8. 14, 19.)
17

el tedy Mardocheus a uinil ve, co mu poruila Ester.

HLAVA 5. 1 Dne pak tetho Ester oblkla se v roucho krlovsk, (la) a zastavila se ve dvoe domu krlovskho, kter byl vnit, naproti domu krlovu, an sedl na trnu svm, v zasedac dvoran palcov proti vchodu do (toho) domu (krlovskho). 2 Kdy uzel Ester krlovnu, ana stoj, zalbila se om jeho, a vzthl k n ezlo zlat, kter drel v ruce. Ona pistoupivi, polbila konec ezla jeho.
Hl. 4. Za v. . pat 15, 1. 3. 17 Za v. . pat 13, 8. 14., 19. 1 Hl. 5. V. . n. Podrobnji vstup Estein ke krli vypsn ve zlomku druhokanonickm 15, 4. 10.
8

Ester odvila se pedstoupiti ped krle. (15, 4. 19.; 5, 1. 8.)

641

Kniha Ester I tzal se j krl: Co si peje, Ester krlovno? Jak je tv dost? I kdybys prosila za pl krlovstv, bude dno tob!" 4 Ona odpovdla: Libo-li krli, prosm, abys piel dnes ke mn, a Aman s tebou na hody, kter jsem pipravila." 5 Tedy krl ihned ekl: Rychle zavolejte Amana, a poslechne pn Esteina!" I piel krl s Amanem na hody, kter jim byla krlovna pipravila. 6 Kdy se byl krl napil hojn vna, ekl j: Co si peje, aby bylo ti dno? Za kterou vc d? I kdybys prosila za polovici mho krlovstv, obdr!" 7 Ester mu odvtila: Toto je pn m a prosba: 8 Nalezla-li jsem milost u krle, a je-li krli libo dti mi, co dm a mou prosbu splniti, necha pijde krl i Aman na hody, kter jsem pipravila jim, a ztra oznmm krli pn sv." I vyel Aman ten den vesel jsa a radosten. Avak uzev Mardochea, an sed pede dvemi palce, a ne toliko e nepovstal ped nm, ale ani se nehnul s msta, na kterm sedl, rozhnval se velmi, 10 ale inil, jako by se nehnval. Pied pak dom svolal k sob ptele sv i manelku svou Zares, 11 vypravoval jim o velikosti bohatstv svho, o mnostv syn (svch), kterak ho krl vyvil v slv nade vecka knata a sluebnky sv, 12 a potom ekl: Krlovna Ester tak dnho jinho nepozvala na hody s krlem neli mne; u n tak ztra s krlem hodovati budu. 13 Akoli vak toto vecko mm, zd se mi, jako bych nic neml, dokud vidm Mardochea ida sedti u dve krlovskch." 14 I odpovdla mu Zares, manelka jeho i jin ptel: Rozka udlati ibenici vysokou na padest loket, a rno rci krli, aby poven byl na n Mardocheus, i pjde vesele s krlem na hody!" Lbila se mu (ta) rada, i rozkzal udlati vysokou ibenici. HLAVA 6. 1 Tu noc krl ztrvil beze spnku, i kzal si pinsti knihy pamtn, letopisy prvnjch as. Kdy je ped nm etli, 2 pili na msto, kde psno bylo, kterak Mardocheus oznmil klady Bagatana a Taresa, komornk, kte chtli usmrtiti krle Asuera. 3 Krl uslyev to, ekl: Jak cti a odplaty dostalo se za tu vrnost Mardocheovi?" Sluebnci jeho a dvoan odpovdli mu: Dokonce dn odmny, nedostal." 4 A hned tzal se krl: Kdo je na dvoe?" Aman toti byl veel na vnitn dvr domu krlovskho, chtje vnuknouti krli, by rozkzal Mardochea povsiti na ibenici, kter, mu byla pipravena. 5 Sluebnci odpovdli: Aman stoj na dvoe." I ekl krl: Necha vejde!" 6 Kdy veel, ptal se ho: Co se m stti mui, kterho krl chce uctti?" Aman mysle si a maje za to, e dnho jinho nemn uctti krl neli jej, 7 odpovdl: lovk, kterho krl chce uctti, 8 budi obleen v roucho krlovo, posazen na kon, na kterm jezd krl, dosta korunu krlovskou na hlavu, 9 a prvn z krlovskch knat, z vlada, a dr kon jeho, jde po ulici msta a vol: Tak je ctn, koho krl ctti chce!" 10 I ekl mu krl: Rychle vezmi roucho i kon, a ui, jak jsi ekl, Mardocheovi idu, kter sed pede dvemi palce. Hled, a nic z toho, co jsi mluvil, neopomene!" 11 Vzal tedy Aman roucho i kon, oblkl Mardochea a sedcho na koni po ulici msta pedchzel volaje: Touto ct jest omilostn, koho krl chce ctti!" 12 Mardocheus vrtil se (zase) ke dvem palce. Aman pak rychle el dom, jsa smuten a maje hlavu zakrytou. 13 A vypravoval Zarese, manelce sv, jako i ptelm ve, co se mu pihodilo. Mudrci, kterch se radval, i manelka jeho mu odpovdli: Je-li z rodu idovskho Mardocheus, ped kterm jsi poal padati, nebude moci jemu 642
9 3

Aman chyst kl, aby na nj Mardocheus byl poven. (5, 9. 14.)

Mardocheus poctn od krle. (6, 1. 13.)

Kniha Ester odolati, ale padne ped nm." Kdy oni jet mluvili, pili krlovt komornci a pinutili ho, by rychle el na hody, kter byla krlovna pipravila. HLAVA 7. 1 Piel tedy krl i Aman, aby hodovali s krlovnou. 2 Tak (tohoto) druhho dne ekl j krl, kdy se byl vnem rozehl: Jak je dost tv, Estero, aby ti byla splnna? Co si peje, aby se stalo? I kdybys polovici krlovstv mho dala, dostane (ji)!" 3 Ona mu odvtila: Nalezla-li jsem milost ped oima tvma, krli, a libo-li tob, daruj mi ivot mj! za ten prosm a nrod mj, za ten dm. 4 Nebo prodni jsme j i nrod mj, abychom byli poteni, pobiti, abychom zahynuli. k jsme (radji) za otroky a otrokyn prodni! Bylo by to zlo snesiteln, a lkajc mlela bych; nyn vak mme neptele, jeho ukrutnost dotk, se krle!" 5 Krl Asuerus ujav slovo tzal se: Kdo je to? A odkud m moc, aby sml se odviti uiniti to?" 6 I ekla Ester: Protivnk a neptel n je tento zloduch Aman!" Ten uslyev to, hned se zdsil snsti nemoha oblieje krlova a krlovnina. 7 Krl pak rozhnvav se, vstal a z hodovny vyel na zahradu stromovm vyszenou. T Aman vstal, aby prosil Esteru krlovnu za ivot svj, nebo srozuml, e je mu zle od krle ustanoveno. 8 Ten pak vrtiv se ze zahrady stromovm vyszen a veed do hodovny, nalezl Amama, an padl na pohovku, na kter leela Ester, i ekl: Jet nsil uiniti chce krlovn v ptomnosti m, v dom mm?" Jet slovo to z st krlovch nevylo, a ji zakryli mu tv. 9 A Harbona, jeden z komornk, kte stli ve slub krlovsk, ekl: Hle, ibenice, kterou pipravil (Aman) Mardocheovi, kter mluvil krli k dobrmu, stoj v dom Amanov zvi padesti loket." I ekl mu krl: Povste ho na ni!" 10 Poven byl tedy Aman na ibenici, kterou byl pipravil Mardocheovi, a hnv krlv se upokojil. HLAVA 8. 1 Toho dne dal krl Asuerus Estee krlovn dm Amana, neptele id, Mardocheus pak dostal se ped krle; vyznala mu toti Ester, e jest jej strc. 2 I vzal krl prsten, kter byl Amanovi zase vzti rozkzal, a dal jej Mardocheovi; Ester pak ustanovila Mardochea nad svm domem. A nemajc na tom dosti padla k nohm krlovm, plakala, a mluvc k nmu, prosila, aby rozkzal zmaiti zlobu Amana Agaskho, a klady jeho nejhor, kter byl smyslil proti idm. 4 Kdy pak vzthl k n rukou zlat ezlo, podle obyeje, kterm bylo dvno znamen milosti, ona vstala a stojc 5 ekla: Libo-li, krli, nalezla-li jsem milost ped oima jeho, a prosba m, nevid-li se mu nespravedliv, prosm, aby novmi listy byly napraveny star listy Amana, kladnka a neptele id, ktermi po vech krajinch krlovch pikzal je vyhladiti. 6 Nebo, kterak budu moci snsti vradu a vyhlazen nroda svho?" 7 Krl Asuerus odpovdl Estee krlovn a Mardocheovi idu: Dm Amanv dal jsem Estee a jej rozkzal jsem povsiti na ibenici, e se opovil vzthnouti ruku na
Hl. 7. V. . Ukldati o ivot krlovn stailo, by strjce zkrcen byl o hlavu. Srv. kterak trest i modern stt atentt na lena panujcho domu. 4 V. . Prodni" jsou za 10.000 slbench hiven 3, 9.
3

14

Aman nakolen, Mardocheus poven. (6, 14. 8, 2.)

Druh vnos krlv. (8, 3. 17.; 16, 1. 24.)

643

Kniha Ester idy. Pite tedy idm, jak je vm libo, jmnem krlovskm a opatte listy, peet prstenu mho. Je obyej, e listy, kter byly jmnem krlovm poslny, a peet jeho prstenu opatenv, dn nesm odvolati." 9 I povolali tajemnk a psa krlovskch byl prv tet msc, zvan siban a dvactho tetho dne toho (msce) napsny byly listy, jak byl si pl Mardocheus, k idm, satrapm, ednkm a vladam, kte ustanoveni byli ve stu a dvaceti sedmi krajinch od Indie a do Etiopie; do kad krajiny, kadmu nrodu jejich jazykem i psmem, i idm, jak mohli sti a rozumti. 10 Ty listy, kter jmnem krlovm byly poslny, opateny byly peet jeho prstenu a poslny po rychloposlech; po vech krajinch jezdce, mli listy star pedejti novmi poselstvmi. 11 Krl jim pikzal, by dojeli k idm po vech mstech a (jim) v jedno se shromditi rozkzali, aby hjili ivota svho, a vecky neptele sv, se enami, s dtmi i se vemi domcmi, aby pobili a zahladili, majetek pak jejich jakoto koist aby rozebrali. 12 A byl ustanoven po vech krajinch jeden den pomsty, to jest tinct den msce dvanctho, adaru. 13 Tres listu toho byla: ve vech zemch a nrodech, kte vld krle Asuera byli poddni, oznmiti, e id smj se pipraviti, by pomstili se nad nepteli svmi. 14 Vyli tedy rychloposlov s poselstvm, a vnos krlv vyven byl (tak) v Susch. 15 Mardocheus pak, z palce a od krle vychzeje, stkvl se rouchem krlovskm, toti purpurov modrm a blm, elenku zlatou nesa na hlav a odn jsa pltm kmentovm, purpurov ervenm. A vecko msto plesalo a veselilo se. 16 idm se zdlo, e jim vzelo nov svtlo, radost, est a vesel. 17 Ve vech nrodech, v mstech i krajinch, kamkoli rozkaz krlv doel, bylo neobyejn vesel, hody a kvasy, dobr den," tak velmi, e mnoz z jinch nrod a vyznn k jejich nboenstv a posvtnm obyejm pistupovali; velk toti strach ze id zachvtil vecky. HLAVA 9. 1 Dvanctho tedy msce, o kterm jsme ji prve povdli, e slul adar, tinctho dne, na kter chystna byla vem idm zhuba, a neptel po jejich krvi lanli, stalo se naopak: id nabyli vrchu a poali mstti se nad neptelem. 2 Shromdili se po vech mstech, mstekch a mstech, aby vzthli ruku proti neptelm a protivnkm svm, a dn neodvil se (jim) odporovati, jeto vecky nrody pronikla hrza z jejich velikosti. 3 Nebo i vladai krajin, satrapov, sprvcov i kad hodnost pedstaven ktermukoli mstu nebo prci, podporovali idy, jeto se bli Mardochea; 4 vdli o nm, e je knetem na palci a e velmi mnoho me; slva jmna jeho tak rostla kad den a letla od st k stm vem. 5 I zpsobili id neptelm svm e velikou; pobili je, uinive jim, co jim byli oni uiniti mnili, 6 tolik, e i v Susch pt set mu pobili mimo deset syn Amana agaskho, neptele idovstva, jich tato jsou jmna: 7 Farsandata, Delfon, Esfata, 8 Forata, Adalia, Aridata, 9 Fermesta, Arisaj, Aridaj a Jezata. 10 Statk vak jejich, kdy je byli usmrtili, nechtli se dotknouti jmnem koisti.
Hl. 8. V. . Podle prva perskho nemohl bti vnos krlovsk odvoln (zruen), jeto by tm utrpla vnost krlovsk moci; Xerxes neme tedy vyhovti prosb Estein (v. 5.). Ale dv Mardocheovi prvo, by jmnem krlovm vydal jin (rovn neodvolateln) list, kterm bude znemonno vykonati skuten vnos prv. Zruiti inky prvho neodvolatelnho vnosu bylo snadno, jeto v nm id vslovn jmenovni nebyli (ve druhm jmenovni jsou. Viz 16, 1. 17.). e byly vnosy krl perskch neodvolateln, dosvduje t Dn 6, 8. 12. 15.
8

88

id hj se proti neptelm. (9, 1. 19.)

644

Kniha Ester Kdy byl poet tch, kte pobiti byli v Susch, ihned oznmen krli, 12 ekl krlovn: V mst Susch pobili id pt set mu krom deseti syn Amanovch; jakou asi e uin po vech krajinch!? Co si peje jet? Co chce, bych rozkzal uiniti?" 13 Ona mu odvtila: Libo-li, krli, budi dna moc idm, jako uinili dnes v Susch, tak i ztra by smli uiniti, a deset syn Amanovch necha je na ibenicch zveno." 14 Krl pikzal, aby se tak stalo. Byl tedy hned v Susch vyven vnos a deset syn Amanovch poveno. 15 A shromdive se id trnctho dne msce adaru pobili v Susch ti sta mu; ale statek jejich od nich rozebrn nebyl. 16 Tak vak po vech krajinch, kter moci krlov poddny byly, hjili id ivota, svho i pobili neptel a protivnk svch tolik, e sedmdest pt tisc bylo zabitch; ale dn nedotekl se nieho ze statk jejich. 17 Zaali vraditi vudy dne tinctho msce adaru, den pak trnct, kdy ji nevradili, ustanovili, aby byl slavn, aby toho dne potom vdycky hodovali, radovali se a kvasili. 18 Ale ti, kte ve mst Susch vradili, tinctho a trnctho dne tho msce vradili; patnctho pak dne ji nevradili, a proto ten den za slavn ustanovili k hodm a k vesel. 19 Ti vak id, kte v mstekch nehrazench a ve Hvsech bydlili, trnct den msce adaru stanovili k hodm a vesel, tak aby veselili se v nm, a poslali si navzjem dly pokrm z hod. Mardocheus sepsal vecky tyto vci a rozeslal listy po idech, kte bydlili po vech krajinch krlovch, blzkch i dalekch, 21 aby trnct a patnct den msce adaru pijali za svtky a kad rok slavn je ctili a slavili 22 pomstili se toti v tch dnech id nad nepteli svmi, a kvlen a zrmutek obrtil se (jim) v radost a vesel a v ty dny aby hodovali, veselili se, poslali si navzjem dly pokrm a chudm aby dvali drky. 23 I pijali id za slavn, obyej ve, co tehdy initi poali, a co Mardocheus uiniti rozkzal listy, 24 Aman toti, syn Amadativ, pvodu agaskho, neptel a protivnk id, smysliv netst jejich, aby je pobil a zahladil, metal fur, to znamen jazykem nam los; 25 potom vela Ester ke krli a vyprosila, by sil jeho krlovskmi listy bylo zrueno, a netst, kter proti idm smyslil, aby obrtilo se na hlavu jeho: konen i jej i syny jeho povsili na ibenici, 26 Od toho asu ty dni nazvny jsou furim", to jest los", protoe fur, to jest los, vren byl do osud. A ve, co se tehdy stalo, jest obsaeno v zvitku listu, to jest (v zvitku) tohoto spi13

11

20

Ustanoven vron svtek furim". (9, 20. 32.)

Hl. 9. V. . Tak Amestris, Parysatis, Atossa a jin eny ovldaly sv krlovsk manely, jak veobecn djiny u. Jeto podle v. 2. dn pohan se neopovil idm odporovati, lze in Estein (z nvodu MardocheovaP) omluviti jak tak z neurovnanch pomr sttu vchodnho, kter podobn pogromy" astji pipoutl. Dluno tedy takov krveprolit posuzovati se stanoviska prva vlenho. Ester chtla neptele svho nroda zeslabiti. inila podobn, jako in t modern stty v dob vlky, akoli dn modern stt v dob mru nepipout pogromy". Ester se domnvala, e jedn vlastenecky. Veobecn djiny svtov ns u, jak asto zvrhlo se vlastenectv (patriotismus") v ukrutnost, krvelanost, kter byly obtovny tisce lidskch ivot. Kesanstv vykazuje vlastenectv pravou mru a sprvn cesty, by zstalo ctnost, kter zn ne toliko sebe, svou vlast a stt, ale (tak m na zeteli lsku k blinmu, i k nepteli! Takov vlastenectv posvcuje kesanstv. Ester ovem nebyla kesankou, ale dcerou sv doby, prv tak, jako byl Mardocheus, jej rdce, synem zkona Starho. 15 V. . Ke cti idm eeno, e neplenili. Zpravidla ve, kter prolv krev, sah tak na majetek v podobnch okolnostech. Srv. ve v. 10. a ne v. 16.

645

Kniha Ester co mli toti vytrpti, co vak potom se zmnilo. id zavzali sebe, potomstvo sv i vecky, kte k nboenstv jejich chtli pipojeni bti, e nikomu nebude dovoleno tch dvou dn pominouti bez slavnost, o kterch svd psmo a (jak) daj stanoven vron doby; 28 to e jsou dni, kter nikdy nepijdou v zapomenut, ale po vech pokolench a po vech krajinch veho svta e slaveny budou; ani bude kter msto, ve kterm by dni furim", to jest los", nebyly zachovvny od id i od jejich potomstva, kter k tm posvtnm obyejm zavzno jest. 29 Ester krlovna, dcera Abihailova psala [s Mardocheem, idem] tak druh list, aby s vekerm drazem den tento slavn stanoven byl na budouc asy. 30 A rozeslali jej vem idm, kte pebvali ve stu dvaceti sedmi krajinch krle Asuera, (pejce) jim upmn pokoj, aby pijali 31 obyej dn los a asem svm je s radost slavili, jak nadil Mardocheus [a Ester], a (jak) oni se zavzali, za sebe, i za potomstvo sv, e budou zachovvati posty, kiky, zkrtka dny los, 32 to jest ve, co v tom spisu, [kter sluje Ester], napsno jest. HLAVA 10. 1 Krl Asuerus pak uloil da na vecku zemi a na vecky ostrovy mosk. 2 Jeho moc a vlda, jako i dstojnost a vzneenost, ke kter povil Mardochea, zapsny jsou v knihch medskch a perskch, 3 kterak toti Mardocheus z rodu idovskho byl druh po krli Asuerovi; (byl tak) velik u id, vzcn u lidu brat svch, hled dobrho nrodu svmu a mysle na to, co pispvalo k pokoji rodu jeho. su;
27

Moc a dstojnost Mardocheova zapsna. (10, 1. 3.)

Zvr knihy, Ester. (10, 4. 11., 1.)

Co je ve znn hebrejskm, vrn jsem peloil. Ale co ne podno je, nalezl jsem ve vydn obecnm, eckm jazykem a psmem psanm; nkdy na konci knihy tato hlava stla; podle svho zvyku poznamenali jsme ji v ele obelem, to jest kopm.

I ekl Mardocheus: Od Boha staly se tyto vci. 5 Vzpomnm si na sen, kter jsem ml; ten znamenal tyto vci prv, ani bylo co v nich nesplnnho. 6 Pramnek, kter vzrostl v eku, kter promnil se ve svtlo a v slunce, a ve vody, hojn se rozmohl, jest
V. . psmo" = Mardochev list. daj" zvazn vron zvyky. 29 V. . n. Prvn spis, kter doporuoval idm slaviti svtek ,prm", a vypravoval pro, napsal podle v. 20. Mardocheus. Druh spis dala napsati Ester. Pravdpodobn opakoval, co byl napsal Mardocheus a nkter drobnosti podval podrobnji. s Mardocheem idem" pokld kritika za glosu a proto dsledn msto rozeslali" dluno sti: rozeslala". 4 Hl. 10. V. . Co titno tu a ne drobnm psmem jsou poznmky sv. Jeronma k jeho pekladu. V pvodnm znn hebrejskm nalezl sv. Jeronym toliko 1, 1., a 10, 3. Ostatek, t. j. 10, 4. 16, 24. nalezl sv. pekladatel v eckm obecnm znn (v eck Vulgt"), t. j. v LXX. hlava" tu znamen vecky zlomky druhokanonick" (10, 4. 16, 24.). Aby ten vdl, e id ve svm hebrejskm znn knihy Est 10, 4. 16, 24. nemaj, poloil sv. Jeronym ped 10, 4. kritick znamnko, zvan ecky obelos". 4 13 V. . . vykld sen Mardochev, kter ve Vulg. jest vypravovn teprve ne, 11, 2. 12. 6 V. . O tom pramnku, svtlu a slunci viz ne 11, 10. n. Ester byla pedobrazem (typem) Marie Panny. Esteru vyal krl z obecnho zkona (ne 15, 13.); Marii vyal Bh z obecnho zkona hchu ddinho. Ob byly panny z rodu nepatrnho, vynikaly krsou, skromnost, zbonost, lskou k modlitb (14, 3. nn.), ivotu zapravmu (pst), a velou lskou k nrodu svmu, ob poveny byly za krlovny, ob uvaly vlivu svho ku blahu milovanho lidu (Pomocnice kesan"), ob vyznamenaly se mlelivost, poslunost (2, 10.), opatrnost (Panna nejmoudej"), neohroenost, obtavost, hrdinnost v ctnostech. Ovem pedobrazen (Maria) ped obraz (Esteru) tou mrou, e jest Ester toliko nedokonalm nstinem Marie
27

Panny.

646

Kniha Ester Ester, kterou krl vzal si za manelku a krlovnou ril uiniti. 7 Dva pak draci: j jsem a Aman. 8 Nrodov, kte se shromdili: jsou ti, kte usilovali vyhladit jmno id. 9 Nrod pak mj: Israel je, kter volal k Hospodinu, i vysvobodil Hospodin svj nrod, vyprostil ns ze veho zlho, uinil znamen velik a zzraky mezi nrody, 10 a pikzal, aby byly dva losy: jeden lidu Boho, a druh vech nrod (ostatnch); 11 i piel oboj los v den, kter byl ji tehdy stanoven ped Bohem vem nrodm; 12 rozpomnl se Hospodin na lid svj a slitoval se nad svm ddinm majetkem. 13 Bute tedy zachovvny ty dni msce adaru, trnct a patnct den toho msce, s vekerou snahou a radost v jeden sbor shromdnho lidu ve vech potomnch pokolench lidu Israelova. HLAVA 11. 1 Lta tvrtho vldy Ptolomea a Kleopatry pinesli Dositeus, kter se pravil bti knzem, z kmene Levi, a Ptolemeus, jeho syn, tento list furim", kter tak tvrdili peloil Lysimachus, syn Ptolemev v Jerusalem.

Potek knihy. Ester. (11, 2. 12, 6a.)

2 Lta druhho vldy velikho Artaxerxa, prvnho dne msce nisanu ml sen Mardocheus, syn Jaira, syna Semeje, syna Kisova z kmene Benjaminova, 3 id, kter bydlil ve mst Susch, mu velik a pi dvoe krlovskm mezi prvnmi. 4 Byl z potu tch zajatch, kter byl pevedl Nabuchodonosor, krl babylonsk z Jerusalema s Jechoniem, krlem judskm, 5 Zdlo se mu toto: Bylo slyeti hlasy, hmot, hromobit, zemtesen a hrzu na zemi. 6 A hle, dva draci velic (pili) hotov proti sob k boji. 7 Jejich kikem vzbouili se vichni nrodov, aby bojovali proti nrodu spravedlivc. 8 Byl to den temnosti a nebezpe, souen a zkosti, a velik strach (byl) na zemi. 9 I zkormoutil se nrod spravedlivc boje se bd svch a byl pipraven na smrt; 10 volali k Bohu, a zatm co kieli, pramnek vzrostl v eku pevelikou a rozmnoil se ve vody velik; 11 svtlo i slunce vzelo, ponen byli pak poveni a pohltili slavn. 12 Uzev to Mardocheus vstal z loe, uvaoval, co Bh zaml uiniti, a pevn ml to na mysli, chtje zvdti, co znamen ten sen.

Tak tento zatek byl v obecnm peklad; ale nen podn ani ve znn hebrejskm, ani u dnho pekladatele.

HLAVA 12. 1 (Mardocheus) bval tehdy v pedsni krlov s Bagatou a Tarou, komornky krlovskmi, kte byli vrtnmi u palce. 2 Poznav pak mysly jejich a snahy dobe vystihnuv, postehl, e usiluj vzthnouti ruce na krle Artaxerxa; i oznmil to krli. 3 Ten dav oba vyetiti, kdy se piznali, kzal je vsti na smrt. 4 Co se stalo, dal zapsati krl v pamtnch knihch; a tak Mardocheus psemn tu vc na pamtku
V. . los" je zde dl": dl tst (idm) a dl pohromy (pohanm v i persk). ,;los" nar na losy" Amanovy. 1 Hl. 11. V. . je poznmka (pozdj) o pekladu, dnen kanonick knihy Ester z hebrejsk pedlohy do jazyka eckho. Kniha Est sluje tu list", jeto prameny jej, spis Mardochev (9, 20.) a spis Estein (9, 29.) byly jako listy" rozeslny po, idech v Persii ijcch. Pravdpodobn pinesen byl eck peklad knihy Est do Egypta za Ptolomea Filometora, pznivce id, kte si za jeho vldy vystavli tak v Leontopoli chrm. tvrt rok" byl tedy r. 178. ped Kr. 2 V. . ryvek 11, 2. 12. nazv v poznmce sv. Jeronym prvem zatek". V eckm peklad bval v ele knihy ped 1, 1. Artaxerxes" jmenovn v 10, 4. 16, 24. t krl, kter ve sluje Asuerus" = Xerxes I. druh rok" Xerxv = od 1. nisanu 484 do konce adaru (veadaru) r. 483.
10

647

Kniha Ester poznamenal. A pikzal mu krl, aby pi dvoe zstal, dav mu dary za to, e vc oznmil. 6 Aman pak, syn Amadativ, Bugejsk, byl velmi slavn ped krlem, i chtl ukoditi Mardocheovi a nrodu jeho pro dva komornky krlovsk, kte byli usmrceni. Potud pedmluva.
5

Vyhlazovac vnos Amanv. (12, 6b. 13., 7.) (Pat k 3, 14.)

Co doleji podno, poloeno bylo na tom mst, kde psno je v knize. A pobrali statky, to jest majetek jejich." (3, 13.) Nalezli jsme to ve vydn obecnm toliko.

Opis listu pak byl tento: HLAVA 13. 1 Artaxerxes, pevelik krl od Indie; a do Etiopie, sto dvaceti sedmi krajin knatm a vvodm; kte vld jeho poddni jsou, pozdrav! 2 Nad mnohmi nrody stav se krlem a vecku zemi sv vld podmaniv nechtl jsem nijak zneuvati moci velik, ale milostiv a dobrotiv spravovati poddan, aby beze strachu ivot tie vedouce, povali pokoje vem lidem doucho. 3 Kdy jsem vak tzal se rad svch, kterak by lze bylo splniti to, jeden, kter jin moudrost a vrnost pevyoval, a byl druh po krli, jmnem Aman, 4 oznmil mi, e je po vem kruhu zem rozptlen nrod, kter novch zkon uv, proti obyeji vech nrod jedn, krlovskmi rozkazy pohrd a vech nrod svornost vstednost svou ru. 5 Zvdve to a vidouce, e jeden nrod vemu lidskmu pokolen na vzdor zvrcench zkon uv, naim rozkazm se protiv a ru pokoj i svornost krajin nm poddanch; 6 rozkzali jsme, na kterkoli Aman, vem krajinm pedstaven a druh po, krli, jeho si vme jako otce, uke, ti by se enami i s dtmi vyhlazeni byli od neptel svch a dn by se nad nimi, nesmiloval, trnctho dne msce dvanctho adaru tohoto roku, 7 tak aby ti nelechetn lid jednoho dne do podsvt sestoupce vrtili i na pokoj, kter poruili.

Modlitba Mardocheova a Esteina. (13, 8. 18.; 14, 1. 19.)

(Pat k 4, 17.) Co doleji stoj, po tom mst psan jsem nalezl, kde teme: el tedy Mardocheus a uinil ve, co mu poruila Ester (4, 17.). Ale nen to v hebrejskm znn, ani je to podno u nkterho pekladatele.

I prosil Mardocheus Hospodina pamtliv jsa vech skutk jeho, takto: Hospodine, Pane, krli Vemohouc! Jsout v moci tv vecky vci a nen, kdo by mohl odolati vli tv, ustanov-li, aby vysvobozen byl Israel. 10 Tys uinil nebe i zemi a cokoli jest v oboru nebes. 11 Pnem jsi vech vc ani je, kdo by odolal velebnosti tv. 12 Vecky vci zn a v, e ne z pchy ani z potupy nebo z njak dosti slvy uinil jsem to, e jsem se neklanl pynmu Amanovi 13 nebo rd bych pro zchranu Israele i lpje nohou jeho lbati hotov byl 14 ale bl jsem se, bych est Bohu mmu pslunou nepenesl na lovka, a dnmu bych se neklanl ne Bohu svmu. 15 Nyn tedy, Pane, krli, Boe Abrahamv, smiluj se nad lidem svm; nebo chtj ns neptel nai zahubit a ddin tvj majetek zahladit. 16 Nepohrdej dlem svm, kter sis vykoupil z Egypta. 17 Vysly prosbu mou, milostiv bu losu, dlu svmu, a obra dost nai v radost, abychom ivi jsouce chvlili jmno tv, Hospodine; nezavrej sta tch, kte t chvl!" 18 Tak vecek Israel srdcem tm i modlitbou volal k Hospodinu, jeto jim jist
9

Hl. 12. V. . Co doleji podno" = 12, 6b. 13, 7.

648

Kniha Ester smrt nastvala. HLAVA 14. 1 Tak krlovna Ester utekla se k Hospodinu hojc se nebezpe, kter nastvalo. 2 Odloivi roucha krlovsk vzala at pli a kvlen pimen, msto mast rozlinch popelem a prachem posypala celou hlavu, tlo sv zkruila posty a vecka msta, na kterch mvala prve perky k vesel svmu, mla pln vytrhanch vlas. 3 A modlila se Hospodinu Bohu Israelovu takto: Pane mj, kterto jedin jsi krl n, pomoz mn osaml, kter nem pomocnka dnho jinho krom tebe! 4 Nebezpe je mi v patch. 5 Slchala jsem od otce svho, e ty, Hospodine, vyvolils Israele ze vech nrod a otce nae ze vech pedk jejich, abys je uinil ddinm majetkem svm na vn asy, a splnil jsi jim sv sliby. 6 (Ale) zheili jsme ped tebou, a proto dals ns v ruce neptel naich; 7 ctili jsme toti bohy jejich; spravedliv jsi, Hospodine! A nyn nemaj na tom dosti, e ns petkou porobou suuj, ale slu rukou svch moci 8 model pipisujce, 9 chtj zmniti tv sliby, zahladiti ddin majetek tvj, zavt sta tch, kte t chvl a uhasiti slvu chrmu i olte tvho, 10 aby oteveli sta pohanm, chvlili slu model a velebili krle z masa na vky. 11 Nedvej, Hospodine, ezla svho tm, kte nic nejsou, aby se nemohli smti na zkze, ale obra zmr jejich na n, a zahla toho, jen poal zuiti na ns. 12 Rozpome se, Hospodine, uka se nm v dob tsn na a dej mi dvru, Hospodine, krli boh a jakkoli mocnosti! 13 Dej e pimenou v sta m ped obliejem lva, a promn srdce jeho, by nenvidlo neptele naeho, a zahyne sm i ostatn stoupenci jeho! 14 Ns pak vysvobo rukou svou, a pomoz mn, nemajc dn jin pomoci krom tebe, Hospodine, kter vech vc vdomost m, 15 a v, e mn jest odporn slva bezbonch, a e si oklivm loe neobezanch, kterhokoli cizince. 16 Ty v, k emu jsem donucena, (v), e v oklivosti mm odznak ndhery a slvy sv, kter mvm na hlav, kdy se musm ukzati, e jej mm v oklivosti jako roucho eny v dob msk, a e ho nenosm v dobch, kdy bvm sama: 17 (v), e jsem nejedla u stolu Amanova, e nelbily se mi hody krlovy, a e jsem nepila vna z obt mokrch; 18 (v), e se nikdy neveselila sluebnice tv od t doby, kdy jsem penesena byla sem, a do dneka, le z tebe, Hospodine, Boe Abrahamv! 19 Boe mocn nade vecky, vysly hlas tch, kte dn jin nadje nemaj, vysvobo ns z ruky nespravedlivch, a vytrhni mne z bzn m!

Mardocheus napomn Esteru. (15, 1. 3.) (Pat k 4, 8.)

Tak tento dodatek nalezl jsem v obecnm vydn.

HLAVA 15. I pikzal j nepochybn Mardocheus aby vela ped krle, a prosila za nrod svj a za vlast svou. 2 Pomni" ekl na dni nzkosti sv, kterak jsi krmena byla v ruce m! Nebo Aman, druh po krli, promluvil proti nm na smrt. 3 Ale ty volej k Hospodinu, pimluv se u krle za ns a vysvobo ns ze smrti!" Tetho pak dne svlkla roucha, ve kter byla obleena, a oblkla se v ndheru svou. 5 Stkvjc se v rouchu krlovskm vzvala vech vc sprvce, a spasitele Boha, a vzala dv sluebnice; 6 na jednu z nich spolehla, jako by pro zmkilost a velikou
(V. . . pat za 5, 1; V. . . pat za 5, 2.) Tak to, co tu podno, nalezl jsem v obecnm vydn. 1 Hl. 15. V. . nepochybn Mardocheus" jest asi poznmka pekladatelova. vlast" = Palestina, kter patila tehdy tak k Persii, a kter tedy hrozilo t nebezpe. Srv. 4, 3.
4 10 11 19

Ester odvila se ke krli. (15, 4. 19.)

649

Kniha Ester zchoulostivlost nemohla tlo sv unsti, 7 druh pak sluebnice la za pan nesouc roucho, kter po zemi se vleklo. 8 Sama majc polit lce rovou barvou, pvabnma zcma oima zakrvala srdce smutn a velikou bzn seven. 9 Proedi po podku vecky dvee zastavila se ped krlem, kde on sedl na trnu svm krlovskm; obleen byl v roucho krlovsk, stkvl se zlatem a drahm kamenm, a byl hroznho vzezen. 10 Kdy pozdvihl obliej, a planoucma oima pohnvanou mysl ukzal, krlovna padla, zbledla a opela mdlou hlavu o sluebnici. 11 Tu obrtil Bh ducha krlova v laskavost, e rychle a s obavou seskoil s trnu a dre ji na loktech, a okla, tmito slovy; j lahodil: 12 Co je ti, Estero? J jsem bratr tvj, neboj se! 13 Neume, nebo ne pro tebe, ale pro jin vecky ten zkon ustanoven jest. 14 Pistup tedy, a dotkni se ezla!" 15 A kdy ona mlela, zdvihl zlat ezlo, poloil (je) na hrdlo jej, polbil ji a ekl: Pro ke mn nemluv?" 16 Ona pak odvtila: Vidla jsem t, pane, jako andla Boho, i zarazilo se srdce m bzn ped tvou slvou. 17 Nebo velikho podivu hoden jsi, pane, a tv tv plna je pvabu." 18 Kdy to mluvila, opt padla, a tm zmrtvla. 19 Krl byl zaraen a vichni sluebnci jeho tili ji.

Druh list Xerxv, idm pzniv. (16, 1. 24.)

(Pat za 8, 12. (msto v. 13.). Opis listu krle Artaxerxa, kter ve prospch id rozeslal po vech krajinch krlovstv svho; ani tento v hebrejskm zvitku nen. "

HLAVA 16. 1 Artaxeraes, krl velik od Indie a do Etiopie sto dvaceti sedmi krajin vvodm a knatm, kte na vld poddni jsou, vzkazuje pozdrav. 2 Mnoz dobroty knat a cti, kter se jim dostalo, zneuili k zpupnosti; 3 a netoliko poddan krlovsk usiluj suovati, ale neumjce spokojiti se slvou jim udlenou, tm, kte (jim) ji dali, stroj klady. 4 Ani maj na tom dosti, e nedkuj za dobrodin a e ru prva (vyplvajc) z blahovle jim prokzan; ale jet maj za to, e ujdou soudu Boha, kter vecko vid. 5 Ve svm lenstv tolik poklesli, e tm, kte ady sob sven peliv zastvaj a tak ve in, e zasluhuj veobecn, chvly, livmi skoky usiluj podraziti nohy, 6 oklamvajce lstivou vychytralost dobromysln ui knat, podle sebe jin posuzujcch. 7 Kterto vc dokzna jest i djinami minulosti, i denn zkuenost, kterak zlmi nvody nkterch mysly krlv kaeny bvaj. 8 Proto dluno peovat o pokoj vech krajin. 9 A nesmte se domnvati, e to pochz z na lehkomyslnosti, kdy rozkazujeme vci sob odporujc; ale (vzte, e) podle pomr a poteb asovch, jak d prospch e, vnosy vydvme. 10 Abyste porozumli zetelnji, co pravme: Aman, syn Amadativ, i mravy i rodem Macedoan, dalek krve persk, kter dobrotivost nai svou krvelanost poskvrnil, akoli cizinec, od ns pijat byl 11 a takov blahovli se til, e otcem nam slul a vichni se mu klanli jako druhmu po krli, 12 a ten se nadul tak, velikou pchou, a pozdvihl se, e usiloval pipraviti ns o krlovstv i hrdlo. 13 Nebo Mardochea, jeho vrnost a dobrodinm ivi jsme, jako i druku krlovstv naeho Esteru s vekerm nrodem jejm, velijakmi novmi a neslchanmi klady snail se vyhladit, 14 zamleje, a je usmrt, klady initi nm osamocenm a krlovstv persk pensti na Macedoany. 15 My vak na idech, kter nejnelechetnj lovk odevzdal smrti, neshledali jsme, e by v nem vinni byli, ale naopak e spravedlivch zkon uvaj, 16 a e jsou synov nejvyho, nejvtho a
Hl. 16. V. . Jeto byl Aman z Medie (ve 3, 1.), znamen tu ,;Macedoan" = cizinec. (Srv. Kanaan = kupec.) Mono tak, e Macedoan" nen tu pvodn, ale pipsno pozdji msto Mean".
10

650

vdy ivho Boha, jehoto dobrodinm i nam otcm i nm krlovstv se dostalo a a do dneka jest zachovvno. 17 Proto vzte, e ty listy, kter byl on jmnem nam rozeslal, jsou zrueny. 18 Pro ten zloin ped branami tohoto msta, to jest Sus, poven byl na ibenici i ten, kter to nastrojil i vecka jeho rodina; ne my, ale Bh mu odplatil, co zaslouil. 19 Ten pak vnos, kter nyn poslme, po vech mstech budi vyhlen, aby bylo idm volno uvati svch zkon. 20 A bute jim na pomoc, aby ty, kte se byli pipravili k jejich zahuben, mohli pobti tinctho dne msce dvanctho, kter sluje adar; 21 nebo ten den smutku a alosti Bh vemohouc obrtil jim v radost. 22 Proto i vy mezi ostatnmi dny svtenmi i tento den zachovvejte, a svte jej s vekerou radost, aby i potom se vdlo, 23 e vichni, kte vrn Peranm poddni jsou, hodnou za vrnost odplatu dostvaj, ti vak, kte klady in krlovstv jejich, e hynou pro hch (svj). 24 A kad krajina i msto, kter by nechtlo bt astno slavnosti tto, a zahyne meem a ohnm; tak budi vyhlazeno, aby ne toliko lidem, ale tak dobytku bylo nepstupn na vky, na vstrahu pohrdn a neposlunosti."

V. . V jakm smyslu je prvn neodvolateln vnos krlv zruen", viz ve 8, 8. Podle LXX maj pert ednci ponati si rozvn, nechati bez povimnut prv krlovsk vnos, jeto zl pvodce jeho Aman poven byl na ibenici.

17

651

KNIHA JOB" ILI O JOBOVI"

e zpsobem velmi umleckm zhadu prozetelnosti Bo, dc vecek svt:

Kniha Job ili o Jobovi

Pro bv i spravedlivec sthn netstm, jeho pece hchy svmi nezavinil? 1)

VOD (1, 1. 2, 13.) psan e nevzanou (prosou) seznamuje tene s trpitelem-hrdinou, kter inn (rozmluvami s pteli) i trpn netstm a potomnm tstm) bude hlubokou zhadu lutit. V STI PRV (3, 1. 31, 40.) zastvaj ti ptel Jobovi nzor, e Bh odmuje ctnostn skutky pozemskm tstm podle psn sv spravedlnosti, hchy, pak trest podle te spravedlnosti pozemskmi nehodami. Dsledn tedy, kad neastnili je hnkem (aspo lajnm) a m vt jeho trapy, tm vt jsou ped Bohem hchy jeho. Nzor tento potr Job, jeto nen si vdom hch, kter by byly mrny jeho svzelm. VE DRUH STI (32, 1. 37, 24.) tvrt ptel Jobv Elihu, chtje jaksi sporn strany rozsouditi, uvd do pimench kolej vstelky, rozprav Jobovch, zdrazuje nevyzpytatelnou velebnost Bo a nedotknutelnou spravedlnost, pipomn vak tak proti soupem Jobovm, e Bh nejv moudr sesl netst na spravedliv t proto, by je vzdlal. V STI TET zjevuje se sm Bh. Neospravedluje se, nevykld, pro na Joba seslal utrpen, ale ve dvou eech: 38, 1. 39, 32; 40, 1. 41, 25. pipomn, e lovk rozumu i sly obmezen m se pokorn a mlky podrobiti, jestlie Bh vemohouc a nejv moudr trpti mu ukld; nesm chtti domlouvati se s Bohem trestajcm. Job piznv po kad ei (39, 33. 35.; 42, 1.6.), e opovliv mluvil proti Vemohoucmu a Nejv moudrmu, a pros, by mu bylo plin vdom neviny milostiv prominuto. V DOSLOVU psanm zase prosou (42, 7. 16.) Bh kr prv ti ptele Jobovy, e nemluvili sprvn, vyzv je, by inili pokn, Jobovi pak vrac v me hojnj, co byl prve ml a eho byl pozbyl. Kdo a kdy napsal knihu Job, perlu bsnickou, svtov literatury i v pin umleck, nelze pohchu zjistit. Tolik vak jest nepochybno, e pouil bohoduch bsnk ke sv prci i starho pramene psemnho neb stnho, kter mu poskytl djinn jdro Jobovy osoby 2) a jeho osud. Tu ltku mistrn zpracoval v ndhernou bse rozjmavou, kter svmi rozhovory nabv velik, a divadeln ivosti, a divadelnm kusem (drama) nen.
) a) Bv tak spravedlivec sthn utrpenm, i toliko hnk? Ano, tak spravedlivec trpv, akoli hchy svch trap nezaslouil, b) Jak lze tuto skutenost srovnati s prozetelnost Bo, zejmna se spravedlnost nejvy, kter me trestati toliko hch a mus odmovati ctnost? Kniha. Job hj sprvnost prozetelnosti Bo na pklad nzornm, teoreticky (ei) i prakticky, (vod a doslov). lovk nesm jednostrann mti na zeteli toliko spravedlnost Bo, ale tak. jin jeho vlastnosti. Je to popedn nevyzpytateln vevdoucnost a moudrost, kter, nejlpe v, pro sesl svzele, tak na. spravedlivho. lovk nesm zapomnati, e Vemohouc m prvo seslati na svho tvora, tebas nevinnho," bolesti, a lovk povinnost jemu se podrobiti, tebas byl nechpal zmr Prozetelnosti; Bo dobrota jist m dobr mysly s nevinnm trpitelem. Bh dopout bolesti, aby vylil spravedlivce z pchy, kter snad nepostehl, kter vak byla nebezpen, kter byla by dve i pozdji uvrhla jej do hchu tkho. M tedy utrpen ne toliko rz trestn, ale tak zkuebn, oistn, a ochrann. Jest proto kniha Job velilkou obranou Bo prozetelnosti (teodi1

cea").

) e byl Job skutenou osobou, vyplv z Ez 14, 14. 20., kde piazen jest k osobm jist djinnm Noemovi a Danielovi. Srv. Sir 49, 9; Tob 2, 12. 15. (Vulg.); Jak 5, 11. Josef Flavius, vtina idovskch uitel a s nimi Otcov crkevn pokldali tak Joba za historickou osobu. Crkev latinsk kon pamtku jeho dne 10. kvtna, crkev eck dne 6. tho msce.

655

Kniha Job ili o Jobovi

VOD. (1, 1.2, 13.)

HLAVA 1. Byl mu v zemi Hus, jmnem Job. Mu ten byl upmn a poctiv, bl se Boha a vysthal se zlho; 22 Narodilo se mu sedm syn a ti dcery. 3 Dobytka pak ml sedm tisc ovec a ti tisce velbloud, dle pt set speen hovzho dobytka a pt set oslic; tak eldky ml mnoho. Byl to mu velmi zmon mezi vemi Vchoany. 4 Synov jeho obyejn strojvali hody po domech, kad ve svj den; zvvali po poslech tak sv ti sestry, aby jedly a pily s nimi. 5 Kdy pak se vystdaly dokola dni hod, poslal pro n Job, aby je posvtil; a vstvaje na svit podval celopaly za kadho. kval (si) toti : Kdyby snad byli zheili synov moji; snad e neehnali v srdcch svch Bohu." Tak inval Job vdycky. Jednoho dne, kdy pili synov Bo, aby se postavili ped Hospodina, byl mezi nimi tak satan. 7 Tomu ekl Hospodin: Odkud jde?" On odpovdl: Obchzel jsem zemi; proel jsem ji k na k." 8 Tu ekl Hospodin:
6 1

Vidl jsi sluebnka mho Joba, e mu rovnho na zemi nen, lovka upmnho a poctivho, bohabojnho, jen se varuje zlho?"
9

Satan mu odpovdl: Zdali darmo Job se boj Boha? Neohradils ty jej i dm jeho, i ve, co mu pat, dokola kolem? Dlm rukou jeho poehnal jsi, a jeho majetek po zemi se vzmh. 11 Ale vzthni maliko svou ruku, a veho, co mu nle, se dotkni, nebude-li v tv ti zloeiti!"
10

12

ekl tedy Hospodin satanovi: Hle, vecky vci, kter m, v moci tv jsou; toliko na nj nevztahuj sv ruky!"

I vyel satan od Hospodina. Jednoho pak dne, kdy synov a dcery jeho jedli a pili vno v dom bratra svho prvorozenho, 14 piel posel k Jobovi, a pravil:
13

Hovz dobytek (prv) oral, oslice podle nho se psly, 15 i vpadli Sabt a zabrali vecko,
Hl. 1. V. . n. tst rodinn cenno ve neli ostatn bohatstv. Chlapci (7.) veni bvali vce neli dvky (3.). slice 7 + 3 (= 10), 7000 + 3000 (= 10.000), 500 + 500 (= 1000) jsou jen okrouhl, nznan, znamenajc velmi mnoho".
2

656

Kniha Job ili o Jobovi tak eldku pobili meem; jedin j utekl jsem, abych tob oznmil to."
16

Kdy on jet mluvil, piel druh a ekl: Ohe Bo spadl s nebe, udeil, ovce i eldku pohltil; jedin j utekl jsem, abych tob oznmil to."

17

Kdy i ten jet mluvil, piel jin a ekl: Chaldov zikovali ti tlupy, pepade velbloudy zajali je, ano i eldku pobili meem; jedin j utekl jsem, abych tob oznmil to."

18

Jet (tak) ten mluvil, a hle, jin piel a ekl : Synov tvoji a dcery kdy jedli, kdy pili vno v dom bratra svho prvorozenho, 19 nhle vichor od pout zadul, opel se do ty hl domu, a ten do smrti zasul tv dti; jedin j utekl jsem, abych tob oznmil to."

Tu se Job vzchopil, roztrhl roucho sv, osthal si hlavu, padl na zemi, klanl se 21 a ekl: Nah vyel jsem z lna sv matky, a zas nah se tam vrtm. Hospodin dal a Hospodin vzal, jak se mu lbilo, tak se stalo, bu jmnu Hospodinovu ehnno!"
22

20

Ve vem tom nezheil Job rty, svmi; nic poetilho proti Bohu nemluvil.

HLAVA 2. 1 Kdy (opt) jednoho dne pili synov Bo, aby se postavili ped Hospodina, piel tak (zase) satan mezi n a postavil se ped nj. 2 I ekl Hospodin satanovi: Odkud jde?" On odpovdl: Obchzel jsem zemi; proel jsem ji k na k." 3 Tu ekl Hospodin satanovi: Vidl jsi sluebnka mho Joba, e mu rovnho na zemi nen, lovka upmnho a poctivho, bohabojnho, jen se varuje zlho, kterak dosud nevinu zachovv? 657

Kniha Job ili o Jobovi Ty jsi tedy nadarmo mne pohnul proti nmu, bych dovolil jej trpit."
4

Satan mu odpovdl: Ki za ki! Vecky statky dv lovk za sebe sama. 5 Ale vzthna svoji ruku, dotkni se jeho kost a masa, i uz, e bude ti ve tv zloeit!"

ekl tedy Hospodin satanovi: Nue, budi ve tv moci; avak ivota jeho eti!"

Vyed tedy satan od Hospodina ranil Joba velmi zlmi neity od paty nohy a do temene hlavy jeho. 8 On pak stepanou hnis ostruhoval sed na smetiti. 9 Tu mu ekla manelka jeho: Jet ty trv ve sv upmnosti? Zloe Bohu a umi!"
10

On vak j pravil: Jako jedna z lench en mluv! Dobr-li vci jsme brali z ruky Bo, pro bychom nechtli pijmati zlch?"

Ve vem tom nezheil Job rty svmi. Kdy pak uslyeli ti ptel Jobovi o vem netst, kter pilo na nj, piel kad z msta svho, Elifaz Temaan, Baldad Suhan, a Sofar Naamaan. Byli se snesly e spolu pijdou, aby jej navtvili a potili. 12 Kdy byli pozdvihli z daleka oi sv a nepoznali ho, zkike plakali, roztrhli roucho sv a sypali si prach na hlavu k nebi (jej hzejce). 13 A sedli s nm na zemi sedm dn a sedm noc; dn nepromluvil k nmu slova, nebo vidli, e bolest je nramn.
11

Job pedkld otzku, kterou bude s pteli petsati. (3, 1. 26.)

HLAVA 3. 1 Potom otevel Job sta a zloeil dni svmu. 2 ekl:
3

, k byl zhynul den, kdy jsem se zrodil, jako i noc, kdy se eklo: Poat je chlapec!" 4 Den ten k by obrcen byl v temno, k se po nm netzal Bh nahoe, k nikdy neosvtilo ho svtlo! 5 , by zastela jej tma a stn smrti,
Hl. 3. V. . Slova Jobova vyslovuj mylenky a pocity jeho; tm, e je vyslovil, ulehilo se mu (Efrem). Bsnk jeho slova umlecky rozpd a nadszkou dodv jim chvatn sly. V jak me Job s mylenkami, kter se ho zmocovaly (a kter jsou tu a vniv vysloveny), dobrovoln souhlasil a tedy pece snad (lehce) heil, ne snadno vyetiti.
1

658

Kniha Job ili o Jobovi k by mrkota na nm se usadila, a jej zahalilo ponur ero! 6 Noc tu vichor ern k uchvtil, nebyla potna mezi dny roku, a v poet msc k by nebyla pila! 7 Ona noc k neplodn by byla, k zvuku radosti nezaslouila si! 8 A j klnou, dny kdo zaklnaj, ti, kdo umj vzbudit levjatana! 9 Zatemnte se erem hvzdy jej, ekej svtlo, ale nespati ho, nespati vchodu svtajc zory! 10 Nezavela bran ivota, kter mne nosil, a tak zla neuetila mch o. 11 Pro jsem neumel (j) v mateskm ln, neb vyed ze ivota nezhynul hned? 12 Pro jsem vzat byl (kdysi) na kolena, (a) pro odkjely mne kdy prsy? 13 Nebo nyn lee ml bych pokoj, ve svm spnku bych si odpoval 14 s krli i s (bvalmi) rdci svta, kte stavli padajc palce, 15 s velmoi, kte vldli zlatem, a sv domy plnili stbrem. 16 Nebo k neil bych jak potrat zahraban, jako dti nespativ svtla! 17 Bezbon tam pestvaj zuit, odpovaj tam vyslen. 18 Bval spoutanci stejn zbaven robot neposlouchaj robotova kiku. 19 Mal i velk jsou tam (sobe rovni), tak otrok je zprotn pna svho. 20 Pro se dostv neastnmu svtla, a pro ivota do due roztrpenm, 21 kte po smrti, je nejde, dycht, jako kdo chce pokladu dokopat se; 22 radovali by, se do jsotu, kdyby pno jim bylo hrob si najt. (Pro se nedostv svtla neastnmu)
V. . Bsnk tu vypjuje si obraty z lidov mluvy; tm nen eeno, e je schvaluje. Tak modern bsnk tu a tam vyslovuje sv mylenky v rouchu mnohoboskch nzor a ren ek a man, ani tm zapr sv psn jednobostv. leviatan" = krokodil. Srv. ne 40, 20. nn.; 104, 26. Ti zaklinai umli psobiti na hady i krokodily, e ztuhli, ale tak e procitli. Lpe se Schlglem pipustit, e je tu levjatan" vypjen z nzor starch, kte v nm vidli jaksi. souhvzd, jako na p. lva, tra a pod.; o tomto levjatanu" se domnvali, e me pohltit svtlo denn, a snad i hvzd; toho levjatana pr mohli zaklnai pimti, aby tak uinil.
8

659

Kniha Job ili o Jobovi

23

mui, ktermu skryto, kudy jti, kterho zahradil Bh temnotami? 24 prve neli (chlb svj) jdm, vzdychm, jako vodn zplava je ev mj. 25 Neb eho jsem se dsval, postihlo mne, eho jsem se (kdy) hrozil, se pihodilo. 26 Nezapel jsem se? Nemlel? Nebyl pokojn? A pec na mne pilo roztrpen.

Prv e Elifazova. (4, 1. 5, 27.)

Elifaz po krtk omluv vin Joba z netrplivosti a tvrd, e jeho bval zbonost nebyla ryz, ale toliko na oko (4, 1. 6.). A uzn Job tu chybu, nebo toliko bezbon netstm jsou sthni, jak je zejmo ze zkuenosti a obdoby (4, 7. 11.), i ze zjeven tajemnho, jeho se dostalo Elifazovi (4, 12. 21,), Jeto poetilec, kter nechce se vrtit k Bohu, mus zahynouti, (5, 1. 7.), napomn Elifaz Joba, aby pokorn trest pijal a odprosil Boha (5, 8. 16.). Bude mu pak blaze, jeto Bh, kdy byl potrestal, vrac bval tst (5, 17. 27.).

HLAVA 4. 1 Tu Elifaz Temaan ujav se slova pravil: 2 Pone-li mluvit kdo s tebou, snad tko to ponese, ale kdo me se zdret, aby mlel? 3 Uils, hle, mnoh, a ruce sklesl jsi tuil, 4 kloptajc zachytly pevn tv ei, kolena tesouc se posilovals. 5 Te vak stihla tebe rna, i chabne, dotekla se tebe, a zaraen jsi. 6 Kde je bohabojnost a statenost tv, trplivost a dokonalost cest tvch? 7 Vzpome, prosm t, kter kdy nevinn zhynul, aneb kdy byli poctivci zahlazeni? 8 Spe vak vidl jsem, zlo kte vzdlvali, a kte bolesti sili, e tak je ali. 9 (Vidl jsem), e Bh dechl a zahynuli; dechem hnvu jeho za sv vzali. 10 Ryk lvv a lvice van (onmlo), a zuby lvat jeho jsou vylmny. 11 Dravec zahynul, jeto lupu neml, a lv mlata jsou rozptlena.
V. . Podle Vulg. dovolv se Job sebezaprn a trplivosti, s jakou pijmal prvn rny; pro tedy pichzej dal, vecky mon svzele? Podle hebr. vak prav Job:
26

Nemm klidu, oddechu, odpoinku;

nebo pichz (opt a zase) nepokoj. Job mn muky tlesn i duevn, kter mu psob rostouc malomocenstv. 6 Hl. 4. V. . cesta" = zpsob ivota, mravy. Z Jobovy malomyslnosti vyvozuje Elifaz, e jeho bval zbonost nebyla pevn, ryz. Kdyby byla zbonost: Jobova prav bvala, nebyl by nyn v tto bd. Podle hebr. vak dovolv se Elifaz bvalho pesvden Jobova, e spravedlivec prvem oekv odmnu (pozemskou) za svou spravedlnost:

Nebyla tv zbonost nadj tvou, a tvou dvrou dokonalost cest tvch?

Podle hebr. dluno v. 6. mylenkov pipojiti k v. 7. a poti verem tm (6.) nov. odstavec (do v. 11.).

660

Kniha Job ili o Jobovi Tak eeno mi tajn slovo, kradmo jaksi zachytlo ucho m proud toho epotu. 13 Kdy jsem vidn ml hrozn v noci, kdy v tvrd spnek bvaj zabrni lid. 14 bze drela mne, a jsem se tsl, kad kost m byla pedena. 15 A kdy vnek peltal mi obliej, jeily se vlasy na mm tle. 16 Stl tu kdos, jeho podoby nevidl jsem, (toliko) postava byla ped mm zrakem, a hlas jak tichho vtku jsem slyel: 17 Zda me lovk ped Bohem spravedliv bt, neb nkdo z lid ped svm tvrcem ist? 18 Hle, (ani) sluhov jeho nejsou stl, tak na svch andlech nepravost najde! 19 m vc ti, kte v hlinnch chatch sdl, kte maj zklady z prachu (zem)! Ztrveni bvaj takoka jako od mola. 20 Od jitra do veera kceni jsou, nepozorovan na vky hynou. 21 Tak pslunci jsou jim brni; umraj moudrosti nenabyve." HLAVA 5. 1 Volej tedy, je-li, kdo by t slyel, k nktermu z nebean se obra! 2 Nebo lence ubj roztrpen, nerozumnho usmrt rozmrzelost. 3 Vidl jsem lence, kter ml pevn koen; hned vak jsem kletbu zel, je stihla blahobyt jeho. 4 Synov jeho postrdaj pomoci, zdeptni bvaj ve brn bez zastnce. 5 e jeho kdekter lan pojd (mu), jeho samho uchvacuje lupi, a kdekdo zn, pije bohatstv jeho. 6 Na zemi bez piny nic se nedje;
V. . Elifaz, aby dodal vce vhy svmu nzoru o utrpen, dovolv se zjeven, jeho pr se mu dostalo. V. 12. 16. l zpsob, jakm byl nadpirozen pouen, v. 17. 21. podv obsah toho zjeven. Bylo-li to zjeven prav, i toliko smylenka Elifazova, bylo-li dlem ducha dobrho, i zlho, je sporno. Jeto Elifaz byl (snad nevdomky a bezdky) spolupracovnkem satanovm (srv. ve v. 7.), mono se domnvati, e bylo zjeven Elifazovo pouh pelud nebo sen. Podle hebr. se to slovo pikradlo". 13 V. . n. Podle hebr. ml to vidn ve spleti (v houti) mylenek, (doslovn vtvov). 18 V. . Sta velmi pozorn si vmali sn, zejmna ti, kte se vydvali za mudrce a proroky. Takm byl asi t Elifaz. Podnes povauj obyvatel Arabie skalnat nkter sv soukmenovce za lidi, kte ij v dvrnm styku s bostvm, kte pr mohou mnoho prospt i kodit, kte velmi mnoho vd atd. (fakr"). Podle hebr. dluno v. 18. peloiti:
12

12

Hle, ani ke svm sluhm dvry nem,

i sv posly kr z poblouzen. 6 Hl. 5. V. . Netst lovka neme mti jin piny neli hch jeho. Podle hebr, v. 6. zn:

661

Kniha Job ili o Jobovi z hlny neme vzchzet utrpen. lovk se rod, by trpl, jak ptk, by ltal. 8 Z toho dvodu j prosil bych Pna, a Bohu pedloil bych stn vc svou, 9 jen vci velik in, nezpytateln, podivuhodn, kterch nen potu, 10 kter dv det na povrch zem, zavlauje vodami vecka (pole), 11 posazuje snen na msta vysok, smutn pak pozdvihuje dobrm bydlem; 12 kter hat zmry, skonk, by ruce jejich, co poaly, nemohly dokonat, 13 kter lap moudr" v lstivosti jejich, e se zmry pletich kcej. 14 Za dne (blho) nabhaj na tmu, a jako v noci makaj o polednch. 15 Nuznho tak zbavuje mee st jejich, a z ruky nsilnkovy lovka chudho. 16 Takto dostv se nuznmu nadje, bezbonost vak stahuje sv sta. 17 Blaze lovku od Boha trestanmu; proto kze Pn nezamtej! 18 Nebo on ran, ale t oetuje; tepe, a jeho ruce uzdravuj. 19 Ze esti souen vysvobod tebe, a v sedmm nedotkne se tebe rna. 20 V hladu vysvobod tebe ze smrti, ve vlce pak z moci, kterou me m. 21 Ped biem jazyka (dobe) ukryt bude, nebude bti se blzkho zpustoen. 22 Pustoen a hladu smti se bude, a dravc ltch nebude se strachovat. 23 Nebo s kamenm polnm bude mt smlouvu, a zv div pokoj zachov k tob. 24 Zakus, e jen blaho je v tvm stnku, zkoumaje bohatstv sv nic nepohe. 25 Shled tak, e velmi se mno tv sm; potomstva tvho bude jak poln trvy. 26 Dokonale zral do hrobu vejde, jako se sn penice ve stoh svm asem.
7

Nebo neme vzejti z prachu netst, ani ze zem me vypuet bolest.

V. . lovk svou pirozenou povahou je kehk, e snadno he a tak si utr trest za hch bolest. V tom smyslu pechz v. 7. k 8. nn. A se, pizn Job, vdy chybiti a trpti je lidsk. Lpe vak hebr.: Ale lovk plod si utrpen; jiskry z ohn velmi vysoko vzlet.
7

662

Kniha Job ili o Jobovi

27

Hle, to je, co jsme vyzkoumali, a tak jest; co jsme my zakusili, pamatuj si!

Job Elifazovi po prv odpovd. (6, 1. 7, 21.)

Job mluvil proto tak roztrpen, e jeho svzele jsou nevslovn; pros Boha, aby je zmrnil, nebo by
mohlo se stti, e by se dal jejich prudkost strhnouti k eem proti Bohu (6, 1. 13.). Ptel, msto aby ho potili, nespravedliv a tvrd jej kraj 6, 14. 30.). Job opt lk (7, 1. 10.) a pt se Boha, pro s nm nakld tak ukrutn a pro ho Bh nechce trap hroznch zbaviti aspo na chvilku (7, 11. 21.).

HLAVA 6. 1 Job odpovdaje ekl: 2 , by hch mj, zven byl, ale t bda, ji trpm, a dna je na vhu! 3 Nad psek mosk ta t by ukzala se; proto slova m plna jsou roztrpen. 4 Nebo py Pn ve mn vz, jejich palivost vyssv mi ivot, a hrzy Pn proti mn se ikuj. 5 i divok osel, m-li trvy, nebo bu bk stoje ped plnm labem? 6 Aneb lze bez soli jsti, co chuti nem, i mono, by chutnal pokrm smrtonosn? 7 eho kdys dotknout se pilo se m dui, to jest nyn z bdy pokrmem mm. 8 , by naplnila se m dost, a eho oekvm, k d Bh mn! 9 Kter poal, ten mne tak zdeptej! , by hnul svou rukou a mne vyal! 10 Nebo to mi bude potenm, kdy mne bolem trznil neete mne e jsem nezapel slov Nejvyho. 11 Nebo jak je m sla, bych vytrval, a jak konec mj, bych zstal trpliv? 12 Nen sla moje sla skly, a m tlo nen pece z kovu. 13 Ejhle, pomoci mi nen ve mn, a tak ptel moji mne opustili. 14 Kdo svmu pteli odpr milosrdenstv, Vemohoucho se bti pestv. 15 Brati moji mne zklamali jak potoky,
Hl. 6. V. b. podle Vulg. pipravuje ji na v. 14. nn. Podle hebr. vak zn:
13

a tak tst zahnno jest ode mne".

V. . Podle hebr. Kdo trp, toho m ptel milovati; bzn ped Vemohoucm a nepipomn. Podle Vulg. bze Bo d s ptelem soustrast mti. 15 V. . Jako dol (kterm na jae proudila voda) v lt vysych, vyprahne a vody poskytnouti neme, tak vyprahla v srdcch ptel Jobovch soustrast, proto mu neposkytuj osvujc potchy (vody), pominuli mne"(Vulg.), jako potok pomj, pestv, vysych. Podle hebr. zklamali ho, zpronevili se mu".
14

663

Kniha Job ili o Jobovi kter drav tekou po dol, kter hrozn zakaleny jsou jnm, do nichto se ztil tajc snh; 17 v as, kdy se rozptlily, zanikaj; jak se. rozeheje, veta je po nich. 18 Toit jsou stezky, po kterch b, do przdna ubraj se a hynou. 19 Vizte stezky, ktermi berou se Teman, karavanu sabskou a pokejte chvilku. . . 20 Styd se, e dvovali (jim); pili a tam, a zklamnm jsou zardl. 21 (Ano tm) te stali jste se vy mn; nyn vidouce rnu mou hrozte se. 22 Zda jsem ekl: Pineste mi nco, z majetku svho dejte dary za mne, 23 z ruky neptele mne vysvobote, z moci nsilnka vytrhnte!?" 24 Pesvdte mne, a j mlet budu; m (snad) pochybil jsem, poute mne! 25 Pro jste utrhali eem pravdy, kdy nelze vtkm vaim nic mi vytknout? 26 Jen byste vytkali, skldte ei, do vtru slova pronte. 27 Oboujete se na sirotka, podvrtit usilujete ptele svho. 28 Ale co jste poali, dokonejte; ucho vak pilote a vizte, zda klamu. 29 Odpovdejte (mi), prosm, bez vn; mluvce pak spravedliv sute. 30 Nesprvnosti v stech mch nenajdete; v hrdle mm nebude poetilost znti.
16

HLAVA 7. 1 Bojovn je ivot lovka na zemi;

Tee drav", jeto m vody, a petk (hebr.) behy. 16 V. . Podle hebr. jsou proudy tch prchavch potok do erna zbarven tajcm ledem a do nich snh se ukryl, v nich se ztratil. 17 V. . v dob" letn (= jak se rozeheje"), kdy odtekly vody z dol a kdy vysueno bylo, (hebr.) co v nm jet zbylo. 19 V. . Lpe pekldati podle hebr.: V. . Ptel Jobovi, nepodvajce vcnch dvod proti Jobovi, mluv do vtru. Podle hebr. zn vak v. 26.:
26

Upely na n zrak karavany z Temy, putujc ze Saby doufali v n.

Za dkazy slova chcete pokldati, do vtru mluven ei zoufalho? Job l ukrutnost svch ptel". Sebe k sirotkovi pirovnv.
Hl. 7. V. . povechn vaha o lidskm ivot. Sluba vojensk (ne 14, 14.; Is 40, 2.) a prce ndenkova (ne 14. 6.) obrazy ivota lopotnho, svzelnho.
1

664

Kniha Job ili o Jobovi jak dni ndenka jsou dni jeho. Jako otrok, kter po stnu prahne, a jako ndenk, jen ek konec prce, 3 j tak byl jsem podlen msci strdn, a noc traplivch napotno mi. 4 Lehnu-li si, kvm: Kdy vstanu?" Pak zas veera nemohu se dokat, neb jsem pesycen bolestmi a do tmy. 5 Tlo m odno hnisem a skvrnami prachu, ke m uvadla a svratila se. 6 Dni m rychleji let ne tkadlec tk pestihne; pomjej bez veker nadje. 7 Vzpome, e jako vnek je mj ivot, a m oko e neuz po druh tst. 8 Ani oko lovka mne spat; zrak tvj bude mne hledat, a nebudu zde. 9 Jako hyne oblak, e veta je po nm, tak i kdo sestoup v hrob, ji nevystoup. 10 Nevrt se nikdy ji do domu svho, ani ho zase pozn bydlit jeho. 11 Proto t nebudu j svch st zdrovati, mluviti budu v souen sv due, hovoiti v hokosti sv mysli. 12 Zdali jsem j moe, aneb olbim, e jsi obklil mne aln str? 13 Dm-li (si) : Pot mne lko moje, polehm si samomluvou na loi" : 14 stra mne sny a vidnmi ds. 15 Proto peje si due m zaduen, a smrt (elaj si) kosti moje. 16 Odpor mm, nechci dokonce ji ti; ueti mne, nebo nic nejsou dni m. 17 Co je, lovk, e si ho tak v, a e pozornost takovou mu vnuje? 18 Navtvuje ho (ji) na svit, kadou chvilku pak jej vyetuje.
2

V. . n. Pravdivost zsady t zakou Job nyn tak na sob. Otrok, jen robotuje na palivm slunci, trpen je touhou, kdy bude si moci lehnouti do stnu. ek na konec prce" jeto podle hebr. neme se dokati mzdy". strdn" nedostatku, przdnoty. 4 V. . Podle hebr.: V. . Pznaky malomocenstv. Podle hebr.:
5

Lehnuv si km: Kdy vstanu?" Neb se tma vlee; pejd se mi pevalovat se do jitra.

Tlo m odv se v hnis a kru, ke moje tvrdne a roztk se. Skvrny prachu" (Vulg.) vznikly tm, e Job leel a vlel se na popeliti, smsil se tedy prach a popel s
hnisem, ke; tak vtr nanesl prachu do hnisajcch ran. Nebylo kdo by jej istil.

665

Kniha Job ili o Jobovi

19

Dlouho-li bude odprat mi levu, a mne nenech, co bych svou slinu polkl? 20 Zheiv snad, co jsem ti uinil, strce lid? Pro jsi postavil mne sob za ter, e jsem se stal na obt sm sob? 21 Pro mi hch mj nechce prominouti, a pro meodnm nepravost mou? Hle, ji ji si do prachu (zem) lehnu, a rno, bude-li hledat mne, nebude mne.

Prv e Baldadova. (8, 1. 22.)

Baldad se domnv, e Job vinil Boha z nespravedlnosti, zastv se tedy zsady, e je Bh spravedliv. Synm Jobovm, kte byli spravedliv potrestni smrt za sv hchy, nen ji pomoci; Job vak, kter dosud ije, me se upmn k Bohu obrtit a Bh obrt se k nmu, e bude zase astnj neli kdy bval (v. 1. 7.). Dlouhovk zkuenost u, e tst hnk dlouho netrv, e je nhle pekvapuje zkza (v. 8. 19.). Jobovi nezbv neli vrtit se k bval zbonosti (v. 20. 22.).

HLAVA 8. 1 Baldad Suhan ujav slovo ekl: 2 Dokavad mluviti bude takov vci, a budou jak prudk vtr ei st tvch? 3 Zdali pevrac Bh, co je prvo, nebo vyvrac Vemocn spravedlnost? 4 Akoli dti tv zheily, proti nmu, e je dal do moci nepravosti jejich, 5 ty pece, bude-li piln si vmati Boha, Vemohoucho-li bude prosit, 6 ist-li a upmn tv smlen, ihned bude (Bh) vmati si tebe, obla t zase dle tvho prva, 7 e tv bval tst bude mal proti blahu, kter ti nramn vzroste. 8 Ano, ptej se zalho pokolen, vimni si bedliv zkuenosti otc, 9 my jsme toti verej, a nic nevme; ano, jako stn jsou dni nae na zemi 10 oni budou t uit, mluvit tob, ze svch srdc vit prpovdi: 11 Zdali se me zelenat bez vlhy ttina, aneb rsti rkos, kde nen vody? 12 Kdy jet pu, kdy ruce nelze je trhat, dve ne kterkoli bylina usych. 13 Tak kon vichni, kdo zapomnaj na Boha, a (tak) nadje pokrytcova hyne. 14 Neme kochat se tm, v co klamn doufal; jako pavuina je, po em touil. 15 Podpr dm svj, (ten) vak se neme udret; zachytil jej, ale neme stti. 666

Kniha Job ili o Jobovi

16

Teba se zd, e je (jako ke) sv na slunci, ve svtle jeho e sv pruty vyhn, 17 na pecnu skalnm koeny jeho e houstnou, a e mezi kamenm se dr, 18 vychvt-li jej vak z msta jeho, zape jej (to msto) a ekne: Neznm t!" 19 To je toti rozko ivota jeho ze zem e budou puet jin. 20 (Ano), Bh neodstr poctivho, ani ruku pod bezbonkm. 21 Jet napln se smchem rty tv, a tv sta (pln budou) vesel. 22 Kdo na t nevra, bude se haliti v hanbu, a bydlo bezbonch se neudr.

Job odpovd Baldadovi. (9, 1. 10, 22.)

Hn smrtelnk ped Bohem vevdoucm a vemohoucm neobstoj. Nesm se odvit, aby volal Boha k odpovdnosti, e in tak a ne jinak (9, 1. 13.). Tak Job chce initi podle tto zsady; nechce dokazovati Bohu, e je nevinen (9, 14. 21.). Nen pravda, e toliko bezbon trp; tak spravedliv bvaj sthni netstm, a naopak tak hnci mvaj sena svt leckdy dobe (9, 22. 24.). Job maje na mysli hroznou velebnost Bo zase hoekuje (9, 25. 35.). Zpsob, jakm nakld Bh 5 Jobem, zd se Jobovi arci krutm, neme vak bti nazvn nespravedlnost, jeto Bh je nekonen vzneen (10, 1. 7.). Jak srovnati zmr Bo, kter Joba stvoil a kdysi blail s tajemnm zmrem, kter nyn tak bolestn na sob zakou (10, 8. 17.). Opt vol po smrti a pros za malou levu prve neli se odebere tam, odkud nikdo se nevrac (10, 18. 22.).

HLAVA 9. 1 Job odpovdaje ekl: 2 Ano, zajist, j vm, e tak jest, e lovk jist nen, rovn-li se s Bohem. 3 Kdyby nkdo chtl s nm hdati se, nezodpov jedin vci z tisce. 4 Nejv moudr jest a obrovskou moc m. Kdo mu kdy odporoval a zdrv vyel? 5 (Jemu), jen hory pen, dv ne se nadj, a je podvrac ve svm rozhorlen. 6 On zemi vyinuje z jejho msta, e se sloupy jej otsaj; 7 on slunci pike, i nevychz, a hvzdy zamyk jako pod peet; 8 rozprostr nebesa on jedin, a nohy klade na moe, kter se vln; 9 uinil Arktura i Oriona, Hyady a komory jinho nebe; 10 on in vci velik, nevstin, zzraky, kterch nelze spotati.
9 Hl. 9. V. . 'A i 'Aji (ne 32. 31.) pokld Vulg. za souhvzd velkho medvda", (teme-li msto Arkturus" sprvn Arktos"); ale hvzd Schiaparelli se domnv, e je to Aldebaran s Hyadami. Hebr. kesl" veobecn bv pokldno za Orion". Hebr. km" bv obyejn pokldno za Plejdy". ho

nebe (Argus, Crux, Centaurus, Sirius? Schiaparelli). Srv. ne 37, 9.

667

Kniha Job ili o Jobovi

11

Pichz-li ke mn, nevidm ho; odchz-li, nepozoruji toho. 12 Nhle-li se ote, kdo mu odpov? Aneb kdo me ci: Pro tak in?" 13 Bh jeho hnvu dn odolat neme, a pod nm klon se ti, kdo nesou zemi. 14 Kterak teprv jsem j, bych pi s nm vedl, svmi slovy abych s nm domlouval se, 15 (j), kter, by i snad prvo ml, nechci se hjit, ale svho alobce prosit budu. 16 I kdybych vyzval jej, a on se dostavil k soudu, nemyslm, sluchu e popl by hlasu mmu. 17 Nebo ve vichoru potr mne, mno m rny, a to pro nic a za nic; 18 nepopv oddechu m dui, ale hokostmi mne nasycuje. 19 Je-li e o sle, on jest nejsilnj; o dn soud-li jde, kdo osvdit pro mne se odv? 20 Kdybych sv sprvnosti hjit chtl, sta m odsoud mne chtl-li bych nevinu dokzat, usvd mne ze li. 21 Tebas byl poctiv, nepoznal bych sebe, a mm ivotem bylo by mi pohrdat! 22 Zpsobem stejnm to je, co j tvrdm nevinnho i bezbonho hub. 23 Mrsk-li, nech zabj jednm rzem, ale mukm nevinnch a se nesmje! 24 Zem v ruce bezbonch je dna, obliej vlada jejch zahaluje; jestlie on to nen, kdo tedy je to? 25 Dni m rychlej byly neli bec, prchly, ani vidly co dobrho. 26 Minuly jako rkosov luny, jak orel, jen pad letem na potravu. 27 eknu-li si: Ne tak, nebudu lkti, vyjasnm tv svou," pece mne pemh bolest. 28 Dsm se veho svho utrpen vida, e neodpust (mn) hecmu. 29 Jestlie i beztak bezbon jsem, pro bych nadarmo napnal sv sly? 30 Kdybych se i umyl vodou snnou,
V. . Podle hebr. mluv sm Bh:
19

B-li o slu reka, ejhle, tu jsem;

jde-li o soud, kdo me pohnat m (na nj?)" 12 Chab lovk neme dt se s Bohem v zpas, neme pohnati k odpovdnosti. Srv. ve b. Podle Vulg. neodvil by se u soudu svditi proti Bohu. Podle hebr. je takov soud vbec nemon, jeto neme bti Bh pohnn k nmu.

668

Kniha Job ili o Jobovi budou-li po mdle se lesknout m ruce, pece v kaluinch omo mne, e se oklivit budu rouchu svmu. 32 Nen on lovk jak j, bych jemu se hjil, aby se mnou u soudu stejn byl vyslchn. 33 Nen, kdo by ns dva mohl soudit, a svou ruku poloiti na oba. 34 Kdo by odal ode mne jeho metlu, aby mne hrza ped nm nedsila, 35 abych mluvit mohl beze strachu, nebo pro strach nemohu se hjit.
31

HLAVA 10. 1 Hroz se m due ivota mho; (proto) dm prchod nku nad sebou samm, mluviti budu v hokosti sv due. 2 eknu Bohu: Neodsuzuj mne; dej, a poznm, pro mne tolik sth. 3 Zd se ti bt dobr tsniti mne, hubiti mne, dlo svch rukou, zmrm bezbonk pomhati? 4 Zdali m ty, oi tlesn, nebo jak vid lovk, ty t vid? 5 Zda jsou jako dni lovkovy, dni tv, a tv lta jako vky lidsk, 6 nepravosti m e vyhledv, a m pochyben vyetuje, 7 a v, hnho nic e jsem neuinil, a nikdo neme z ruky tv vyprostit mne. 8 Ruce tv peliv mne vytvoily, a ty obratem celho mne ni! 9 Pomni, prosm, es takoka z hlny mne utvoil, a zase in, abych v prach se vrtil! 10 Zdalis nevylil mne jako mlko, a zda jako sr jsi nezhustil mne? 11 K, jako i masem piodls mne, kostmi pak a lachami jsi mne zcelil, 12 ivot a milosrdenstv udlils mi, pe tvoje stehla mne, bych dchal. 13 Avak, a to taj ve svm srdci, vm, e na mysli m vecko (toto): 14 Zhem-li, tebas na as odpustils mi, abych byl prost svho hchu, nedopout. 15 Kdybych bezbon byl bda mn pak! Ale i jsem-li spravedliv, nelze, bych hrd byl, nasycen jsa trpenm a bdou. 16 A (pece) pro hrdost jak lev mne chce honit, 669

Kniha Job ili o Jobovi novmi bolestmi mmi chce proslavit se, nov a nov sv svdky proti mn volat, rozmnoovat svou roztrpenost na mne, chce, by tv pokuty na mne tokem hnaly. 18 Pro jsi z (matina) lna vyvedl mne? K jsem zhynul, by oko mne nespatilo! 19 Bylo by, jako kdybych nikdy nebyl z (matina) lna penesen byv do hrobu. 20 Zdali nkolik dn mch brzy neskon? Dovol mi tedy, bych maliko vylkal se z bolest, 21 prve ne pjdu, odkud nvratu nen, do kraj temna, zakrytch mrkotou smrti, 22 do kraj bdy a temnot, kde je stn smrti, kde dn d, ale stl hrza sdl.
17

Prv e Sofarova. (11, 1. 20.)

Tet ptel vyt Jobovi, e mnoho mluvil, a e opovliv ped Bohem dovolval se neviny sv, akoli Bh mrnji s nm nakld, neli za sv hchy zasluhuje, (11, 1. 6.). Bohu vevdoucmu a vemohoucmu neme odporovati neli ten, kdo minul se rozumem (7. 12.). Zmoud-li Job, bude nevslovn asten, jeto Bh dobr odmuje (13. 20.).

HLAVA 11. 1 Tu slovo ujal Sofar Naamaan a ekl: 2 Kdo mnoho mluv, nem (t nco) slyet, a lovk tlachav m navrchu bti? 3 Ty sm umlet ml bys (kadho) lovka? Tup jin a nikdo by neml t usadit? 4 Vdy jsi ekl: ist je, co mluvm, a ist jsem ped obliejem tvm, (Boe)!" 5 Avak k by Bh (jen) mluvil s tebou, a rty svoje otevel proti tob, 6 aby ti ukzal tajemstv moudrosti (sv), kter zkon m nesetn mnostv! Poznal bys, mnohem mn e vymh na tob, neli zasluhuje nepravost tv. 7 Domnv se, e vystihne lpje Bo, dokonale Vemocnho e vyzkoum? 8 Vy neli nebe jest; co tedy zme? Hlub ne pekla; odkud ho znt tedy me? 9 Chce-li jej mit, je del neli zem; do ky pak vt neli moe. 10 Kdyby svt vyvrtil, nebo v jedno stsnal, kdo by mohl jemu odporovat? 11 Dojista on zn lidskou poetilost; a vida nepravost, zda me nedbati j? 12 Poetil, kdo se pyn vzpouz, a mn, e zrozen je k svobod jak stepn osel. 13 Ty vak, spod-li srdce svoje, 670

Kniha Job ili o Jobovi rozepne-li k nmu svoje ruce, hch, jen lp na tv ruce, vzdl-li od sebe, a v tvm stanu sdlit u nebude nepravost: 15 pak bude mono ti tv zdvihnout bez poskvrny, a pevn stt bude, ani (eho) se bti. 16 Na netst tak zapomene, jak vody uplynul zdt se ti bude. 17 Jako zc poledne vzejde ti veer, a bude mnt, e je po tob, jak zora svitne. 18 Bude bez starosti nadji maje, a jsa ohrazen klidn spti bude. 19 Hovt si bude a nebude, kdo by t dsil; mnoz pak ebrat budou o tvou pze. 20 Ale oi nelechetnk zchadnou, kam by utekli se, nebudou mti, a jejich nadje vydechnouti dui.
14

Job odpovd Sofarovi. (12, 1. 14, 22.)

Job vytk ptelm, e si osobuj monopol na moudrost. Tolik rozumu, co jeho ptel, m Job tak. Ptel jej rmout (12, 1. 5.). Bezbonci mvaj se na svt dobe (12, 6. 10;). Nzor, e je zpsob, kterm Bh rozdv tst a netst, mono miti toliko s hlediska psn spravedlnosti, dluno brti s vhradou (12, 11. 13.). Vemohouc nejedn rozmarn, ale moude (12, 14. 13, 2.). Druzi Jobovi, kte jednostrann chtj hjiti Bo spravedlnosti, mohou tm nemstnm zpsobem Boha pohnvati (13, 3. 12.). Svdom Jobovo je tak cisto a klidno, e se domnv, e by mu i Bh dal za pravdu, kdyby sml se hjit. (13, 13. 21,). Job opt dovolv se milosrdenstv Boho (13, 22. 28.). lovk kehk a ze hnk zrozen zasluhuje slitovn (14, 1. 6.). lovk je toliko jednou na svt (14. 7. 12.). Kdyby se mohl jet jednou vrtit Job z podsvt k lepmu ivotu na zemi! (14, 13. 17.). To je vak nemonost (14, 18. 22.).

HLAVA 12. 1 Job odpovdl toto: 2 Ano, sami vy jste lid, a s vmi vyme (vecka) moudrost! 3 Tak j mm jako vy rozum, ani mn jsem neli vy jste; nebo kdo, co vy znte, nev? 4 Na posmch pteli svmu bti mm j, kter jsem Boha vzval a vyslyen byl? Na posmch bti m spravedlivcova poctivost? 5 Bd opovren" mysl si boh
Hl. 12. V. . sami vy jste lid" rozumn a nikdo jin. 4 V. . n. Podle Vulg. doslovn:
4 2

Kdo bv na posmch pteli svmu jak j, vzvati bude Boha, i vysly jej. Bv na posmch spravedlivcova poctivost. 5 Jest jako pochode pohozen" mn boh. (Ale je) pipravena na svou dobu.
Podle Vulg. vyslovuje Job nadji, e nabude vrchu ve svm boji s pteli, jeto bude prosit Boha, kter mu pome. Job je jako pochode, kterou zahodili jakoto vc bezcennou, kterou vak Bh ustanovil, aby zazila, a nadejde ustanoven chvle. boh" = (dosl. bezpen") lovk, jen se domnv, e mu Bh tstm splc jeho spravedlnost.

671

Kniha Job ili o Jobovi kopanec tomu, jeho noha vrvor!" Hojnost (veho) je ve stanech loupenk, tch, kte smle popouzej Boha, jeto dal on vecko v ruce jejich. 7 Zeptej se jen zvat, a nau t; ptk nebeskch, i oznm ti. 8 K zemi mluv, a odpov d tob; vypravovat budou (ti) ryby mosk. 9 Kdo je mezi nmi, jen by nevdl, e to ve uinila ruka Pn, 10 v jeho moci je ivot kadho zvete a duch kterhokoliv lidskho tla? 11 Nem-li ucho rozeznvati slova, jako dsn ochutnvaj pokrm? 12 U kmet e najt lze moudrost, u lid dlouhovkch rozumnost? a 13 U nho je moudrost i sla, u nho je moc i rozum! 14 Zbo-li co, nen kdo by to vystavl, zave-li za km, nen, kdo by (mu) otevel; 15 zadr-li vody, vecko vysych; vypust-li je pak, zpusto zemi. 16 U nho je sla, u nho moudrost; jeho je podvodnk i podveden. 17 Pivd rdce ku blznivm koncm, uvd vldce do poetilost. 18 Psy panovnkm odvazuje, a jejich bedra pouty pepasuje. 19 Dv odvdt knstvo beze slvy, a kte pevn prve stli, podvrac. 20 Bere vmluvnost enkm osvdenm, tak jako starcm rozumnost odnm. 21 Vylv potupu na pny urozen, a psy velmom uvoluje. 22 Zjevuje, co bylo hluboko ve tm, vyvd na svtlo vci ze stnu smrti. 23 Rozmnouje nrody, a hub je; vyvrcen pak pln obnovuje. 24 Bere rozum knatm nrod zem, zavd je, e bloud po pouti bez cest. 25 Makaj jako potm beze svtla, in, e jak opil vrvoraj.
6

HLAVA 13. 1 Hle, to vecko vidlo m oko, slyelo ucho, a to ve pochopil jsem. 2 J t mm rozum jako vy jej mte, 672

Kniha Job ili o Jobovi ani mn jsem neli vy, jste. Ale s Vemohoucm mluviti chci, s Bohem pi svou projednati dm. 4 Prve vak pipomnm, e strjcov li jste, a zsad pevrcench pvrenci. 5 , k byste chtli mlet, aby se zdlo, e jste moud! 6 Popejte tedy sluchu vtce moj, slyte, co na vs alovat budou rty m! 7 Zdali potebuje Bh li va, abyste pro nho proneli bludy? 8 Jemu straniti vy snate se, a pi pro Boha vsti usilujete? 9 Bude to milo mu, kdy ho nic tajno bt neme? i me oklamn bti jak lovk lstmi vaimi? 10 On vs psn bude tresty, sthat, nebo nepozorovan mu strante. 11 Hned jak se pohne, pods vs, a hrza ped nm zachvt vs. 12 Co jste tu z djin uvedli, bude jak popel; a v blto obrt se vae tty. 13 Pomlte maliko, abych mluvit mohl, a pak pijde na mne to i ono! 14 Ano, na jazyk dui svoji kladu, ivot svj vydvaje v nebezpe. 15 By mne tak zabil, nebojm se, jen kdy mravy sv pedlom ped tv jeho. 16 A v tom tst mi ji poskytuje, nebo nepijde ped nho dn pokrytec. 17 Poslouchejte, slyte ei moje, a mm zhadm popejte svho sluchu! 18 Ejhle, pipravuji se ji na soud, vm, e spravedlivm nalezen budu.
3

Hl. 13. V. . Podle hebr.:

Nebo zajist e vy lte l,

a vy vichni nicotn felai jste." Jako oeruj" pravdu, zaliuj", oblej" bludy; tak in Sofar a jeho druzi. Maj bti lkai, kte hoj duevn bolesti svho ptele tchou; zatm vak jako patn mastiki bolest Jobovu jen mno. Vulg. spe opisuje neli pekld. Opis ten vak do souvislosti se pkn hod a porozumn podporuje. 9 V. . Podle hebr.: Bude to k dobru vm, a bude vyslchat vs, neb chcete aky si tropit z nho jak z lovka?" 12 V. . Podle Vulg. doslovn: Pamtka vae bude jako popel a v blto obrt se je vae." 14 V. . Podle Vulg. zan tu ji Job hoekovati. Pro (pro jak zloin) trhm maso sv zuby svmi (= tolik trpm), a svou dui v rukou svch nosm?"

673

Kniha Job ili o Jobovi

19

K by chtl se mnou se soudit, k by piel! Nebo nyn mlet musm a umt. 20 Dv jen vci initi mi nera, a pak nebudu se ped tebou skrvat: 21 Ruku svoji ode mne ra vzdlit, a strach ped tebou a neds mne!
22

(Pak) mne povolej, abych ti odpovdal, aneb a j mluvm, a ty mi odpovdej! 23 Mnoho-li mm nepravost a hch, zloiny m a viny moje mi uka! 24 Pro (mi) obliej svj zahaluje, a mne pokld za svho neptele? 25 Na listu vtrem zmtanm moc svou chce ukzat, a such stblo pronsledovati, 26 e mi diktuje tak hok tresty, chtje mne zkazit pro hchy mho mld, 27 e jsi do kldy dal moje nohy, na vecky stezky m e pozor dv, a e kotnky mi utahuje; 28 (mn), jen jako shnilina ztravovn jsem, a jako roucho, je moli seraj. HLAVA 14. 1 lovk, kter ze eny se rod, krtce ije, a sycen je mnohmi bdami. 2 Vzchz jako rostlina, a vadne; prch jako stn a nem stn. 3 Na toho r mt oteven oko, a toho na soud se sebou pohnti? 4 Me-li kdo uiniti istm toho, jen poal se ze zrna neistho? Nikdo ! 5 (Je-li ji) nemnoho dn lovkovch, (jestlie) msce jeho jsi odpotal, a vymezil mu hranice, jich nelze pekroit: 6 odstup maliko od nho, aby si odpoal jak dlnk, kdy pijde vtan mu hodina.
7

Strom, ten (vru) nadji mt me. Kdy i podetnou jej, zelen se, a jeho ratolesti (zase) pu. 8 Jestlie ste v zemi koen jeho, v prachu odeme-li jeho paez, 9 sotvae piichne k vod, zpupen se, a vzroste v houtinu jak nov sazenice.
Hl. 14. V. . Veobecn kehkost a nklonnost ke hchu lovku vrozen (srv. ve v. I.) zasluhuje, by Stvoitel ml s nm milosrdenstv. Srv. . 50, 7. zrno" = sm, jdro, zrodek.
4

674

Kniha Job ili o Jobovi

10

Ale lovk-li zeme, veho je zbaven; zahyne-li, kam se, prosm, podl? 11 Jako vody, kter unikly z moe, nebo z eky vyprzdnn, vyschl, 12 tak i lovk, usne-li, nepovstv, dokud nebe stv, neprocitne, z jeho spnku nikdo ho neprobud.
13

K bys na onom svt uschoval mne, skryl mne (tam), dokud nepomine hnv tvj, lhtu mi stanovil, kdy si vzpomene na mne! 14 Oivne zas lovk, kter zemel? Vecky dny sv roboty bych ekal na chvli, kdy pijde na mne zmna, 15 zavolal bys mne a j bych ti odpovdl, dlu rukou svch bys pravici podal; 16 ty pak moje kroky potal bys, a mm pestoupenm odpoutl bys, 17 zapeetil bys jak v mci m hchy, a m provinn zalepil bys. 18 Ale jak hora padne a rozdrob se, neb jako skla se posune s msta svho, 19 jako kameny rozhlodv voda, a pval pomalu prst odplavuje, tak tak lovka ty zahubuje. 20 Dals mu na chvilku sly, by na vky zmizel, mn mu podobu a vyhn ho. 21 Jsou-li slaveni synov jeho, nev; neb jsou-li v potup nepozoruje jich. 22 Toliko jeho tlo ct svou bolest, a jeho due sama nad sebou kvl.

Slova se ujm Elifaz. (15, 1. 35.)

Elifaz kr pke Joba, e mluvil nemoude a bezbon (15, 1. 6.). Jobova slova dluno zamtnouti; Job nevyrovn se moudrost svm ptelm a svmi emi odciz si Boha (7. 13.). Jak me Job tvrditi, e je nevinen, kdyt ani nebesa ped Bohem nejsou ist (15, 14. 16.). Z podn prastarho plyne, e bezbon nejsou astni, ale vnitnm nepokojem trni (17. 24.). Bezbon strachy zmr, jeto se zatvrzele Bohu vzpr; proto tak hroz jemu i potomstvu jeho neodvratn zhuba (25. 35.).

HLAVA 15. 1 Tu chopiv slovo Elifaz Temaan ekl: 2 Mluv moudr ei podobn vtru, a pln havm vichorem sv nitro?
V. . zapeetit" hchy = zalepit" je = odpustit je. 21 V. . n. l stav lovka po smrti nem citu pro to, co dje se lna svt,: o se zajmal, dokud byl na svt, nejveleji. Trpce (ironicky) eeno, e tlo v hrob ct", kterak prchniv eho lovk za iva nevslovn, celm, citem svmi se hrozil. due" kvl, e pozbyla ivota i tla svho a e nelze po druh na svt se vrtit. Tak si Job pedstavuje ponur stav due po smrti, nemaje neb aspo nepodvaje dosud pouen lepho.
17

675

Kniha Job ili o Jobovi Hdati se slovy; nic neprospv, ei mti neuiteno jest. 4 Ty tak vyhlazuje bze (Bo), a brn modliti se ped Bo tv. 5 Vru, e nepravost tv t mluvit u, a slova vybr jako skonci. 6 Odsuzuj t tv sta, ne j; a rty tvoje usvduj tebe.
7 3

Jsi ty prvn lovk, kter se zrodil, anebo ped pahorky byl jsi stvoen? 8 (i snad) v rad Bo zasedv a tak moudrost sob osvojuje? 9 Co v, eho bychom nevdli, co zn, eho bychom neznali my? 10 Kmeti dlouhho vku jsou t mezi nmi, mnohem star neli byl tvj otec.
11

Jsou ti mlo ta slova tchy Bo,

12

ei laskav (promluven) k tob?

Coe t uchvacuje vnivost tv,

a maje mylenky pyn s patra hled? 13 Co se nadm proti Bohu duch tvj, aby pronel z st tvch takov ei?
14

Co je lovk, by neposkvrnn byl?

15

Jak me istm se ukzat ze eny zrozen?

Hle, jeho svat nejsou nezmniteln,

16

nebesa nejsou ist ped jeho tv.

m mn ohavn a zvrhl lovk,

17

kter pije nepravost jako vodu!

Uki (to) tob, (nue) sly mne;

18

o em jsem pesvden, budu ti vypravovat.

Mudrci to hlsali od svch otc,

19

tajemstv dn z toho neince,

jimto samm dna byla zem,

20

ke kterm cizozemec jet nepiel.

Po vechny dny sv bezbon se trp,

21

neb poet let jeho zvle nejist jest.

Hrzy zvuk mu zn ustavin v uchu,

22

i kdy je pokoj, on vdycky klady vt.

Nev, e me vrtit se po tm mu svtlo,

23

enichaje s kad strany me.

Trne ji, kde najde, kde bude chleba;

Hl. 15. V. . opt zdrazuje, e Job mltil slmu, e jsou slova, jeho pleva. Podle Vulg. 3a. doslovn:

Kr slovy toho, kter nen roven tob" (Boha).

8

K v. b. srv. nae: snsti nebo spolknouti vecku moudrost". Podle Vulg. b. doslovn: zdali je ni neli ty moudrost jeho" (t. j. Boha?). 11 V. . Podle Vulg. doslovn: Velk-li vc jest, aby t potil Bh? Ale slova tvoje zl toho zbrauj."

676

Kniha Job ili o Jobovi

24

ct, e v patch mu neodvratn den zkzy.

Souen jej ds a zkost ho skliuje

25

jako krl, jen do boje vyzbrojen jest.

Vzthl toti ruku svou proti Bohu,

26

proti Vemohoucmu opovliv;

rozbhl se na nho se vzepjatou j,

27

s tlustmi puklicemi na svch ttech.

Tukem zarostl mu obliej,

28

a s jeho bok sdlo vis.

Bydlil v mstech zpustoench,

29

v domech, je nemly bt obydleny, (ale) ssutinami zstat mly.

Nebude bohat, co m, nebude trvat,

30

nezapust do zem koene svho.

Neodejde od nho temnota,

31

ratolesti jeho plamenem uschnou a kvt jeho bude vtrem odvt.

Neme doufat, v nicotu bludem jsa sveden;

32

nicoty v odmnu jemu dostv se.

Prve ne dny jeho napln se, vadne;

33

haluze jeho nezelenaj se.

Oprch jak hrozny s rvy, sotvae odkvetla

34

a jak oliva, kter shazuje kvt svj.

Ano, rodina pokrytce neplodn bv,

35

a ohe spaluje stany, v nich platnost sdl.

Bolest je, co pon, nezdar, co rod,

a v jeho ivot zklamn zraje.

Job odpovd po druh Elifazovi. (16, 1. 17, 16.)

Job kr titele nepjemn (16, 1. 6.). L zase sv bolesti, je nevinn sn 16, 7. 18.). . Vdom sv neviny vol k Bohu, aby ji brzy ji dosvdil (16, 19. 17, 10.). V bd Jobov marn je nadje na tst pozemsk, je mu ptel slibuj. (17, 11. 16.).

HLAVA 16. 1 Job odpovdl takto: 2 Slchal jsem velmi asto takov ei; titel trpc jste vy, vichni. 3 Bude-li konec mluven vtrnmu? Neb co t t, e se chpe slova? 4 Mohl bych tak j mluvit jako vy, kdybyste vy byli na mm mst; 5 mohl bych t j vs tit emi, nebo nad vmi potsati hlavou; 6 posiloval bych vs sty svmi, anebo pohyboval rty, bych vs etil. 7 Mluvm-li, neti se m bolest, a kdy mlm, neodchz tak. 8 Nyn vru vyslil mne bol mj, znieny jsou vecky moje dy; 677

Kniha Job ili o Jobovi

9

vrsky m vydvaj proti mn svdectv, povstv lh a mn do o odporuje. 10 Sebral hnv svj proti mn, nevraz na mne, skpe na mne zuby svmi, hroznma oima na mne mj neptel hled. 11 Oteveli proti mn sv sta, tupce mne bij moje lce, na mch trapch se pasou. 12 Vydal mne Bh na pospas nelechetnm, do rukou bezbonkv odevzdal mne. 13 J, kdysi boh, nhle jsem znien byl; za ji mne chopiv roztskal mne, a takka postavil mne za ter sob. 14 Zasypal mne vkol stelami svmi, poranil mi ledviny bez milosti, a vylil na zemi lu moji. 15 Prlom na prlom uinil ve mn, oboil se na mne jak vlenk. 16 nici jsem na ki si piil, a sv tlo popelem jsem pikryl. 17 Obliej od ple mi zpuchl, a m vka se zakalila. 18 To (ve) trpm, a bez hchu jsou m ruce, akoli ist jsou m prosby k Bohu. 19 zem, nepikrvej krve m, a nech hrob nenajde na tob kik mj! 20 Jet (vak) nyn, hle, na nebi mm svdka, ten, jen bude mi svdit, jest na vsostech. 21 Posmvai moji ptel jsou; k Bohu obracm sv slzav oko, 22 aby tak ujal se lovka ve pi s Bohem, jak prva dochz lovk ve sporu s blinm. 23 Nebo ejhle, mjej krtk lta, a stezkou, kterou se nevrtm, budu se brti. HLAVA 17. 1 Dech a vnek moje dny jsou; a nic mi nezbv krom hrobu. 2 Ano, akoli jsem se neproheil, hokosti (jen) vid oko moje. 3 Zaru se, prosm, Pane, za mne u tebe; kdo jin mohl by dt mi na to ruku? 4 Srdce jejich poznn jsi zavel, proto nemohou nabti vrchu.
Hl. 17. Vulg. podv toliko voln smysl: Vysvobo mne, Pane, a postav vedle sebe; a ruka kohokoliv a bojuje proti mn!"

678

Kniha Job ili o Jobovi

5

O koist dlit se slibuje svm druhm, a (zatm) oi jeho dt chadnou. 6 Vystaven jsem jako na pslov lidu, a musm bt jim terem, na nj plij. 7 Zakalilo se bolest m oko, a z mch d bezmla nezbyl ne stn. 8 Uasl jsou nad tm spravedliv, a ist na pokrytce se rozhouje. 9 I bude dret se spravedliv sv cesty, a kdo je istch rukou, ten se vzmu. 10 Ale vichni vy sem opt pojte, neb mezi vmi moudrho nenalzm.
11

Dni m prchaj a j se trpm, rozpreny jsou nadje mho srdce. 12 Noc v den obrtit mi chtj, a mm ekat zas po temnu svtlo. 13 Budu-li ekat, podsvt bude mm domem, a v temnu ustelu si lko svoje. 14 Hnilob Mj otec jsi ty" eknu, Matka m a sestra moje" ervm. 15 Kde je tedy nyn nadje m, a m tst kdo je me vidt? 16 Do hlubin podsvt sestoup vecko to se mnou. Zdali aspo tam dojdu odpoinku?

Druh e Baldadova. (18, 1. 21.)

Slova Jobova jsou mluven jalov, Bh pece nebude initi k vli Jobovi vjimky od svch nezmnitelnch zkon, podle kterch mus bezbonk bdn vzti za sv (18, 1. 6.). Pohroma jeho je dokonal (7. 14.). Trv i po smrti jeho, kdy zanik jeho majetek, rod i pamtka, e vichni asnou (15. 21.).

HLAVA 18. 1 Tu slovo ujav Baldad Suhan ekl: 2 Kdy pece skonte sv daremn ei? Zmoudete prve, a pak si promluvme. 3 Pro jsme pokldni za dobytek, pro jsme v och vaich zabednni? 4 Ty, jen svou zuivost se rozspav, zda bude pro tebe vylidnna zem, neb skly peneseny s msta svho? 5 Zda svtlo bezbonho nemus zhasnout? Zda me lesknout se plamen ohn jeho? 6 Svtlo zatemnv se ve stanu jeho, a lampa, kter je nad nm, uhasn.
7

Stsnny bvaj statn jeho kroky,

V. b. vak podle hebr.: ano spolu do prachu sneseme se."

16

679

Kniha Job ili o Jobovi a jeho zmry ho porej. Zamotv toti do st nohy sv, jeto po jejich okch chodit mus. 9 Pata jeho do kliky se chyt, a smyka pevn ho zadrhuje. 10 Nebo je v zemi skryt na nho lka, a kudy chod, jsou osidla na nho. 11 Odevad jej hrzy ds, enou se za nm, jsou jemu v patch. 12 Umdlv hladem sla jeho, vyhublost zabr mu boky. 13 Rozer lepost ke jeho, dy ztravuje prvorozenec smrti. 14 Vytren ze svho stanu, kde ml sv nadje, zavdn bv ped krle ds.
8 15

Ve stanu jeho, (pak) cizinci bydlvaj, a bv sypna na jeho bydlit sra. 16 Vespod koeny jeho usychaj, nahoe pak koruna mu vadne. 17 Pamtka jeho miz se zem, nebv slyet ho jmenovat na svt. 18 Vyhnj ho ze svtla do temnosti, z okruhu zem jej vypuzuj. 19 Nemv podrost ni dorost ve svm kmeni, a nic nezbv z nho v jeho krajch. 20 V den jeho (zkzy) asne Zpad, a Vchod zachvacuje hrza. 21 Tak jen maj se stny nelechetnch, a tak bydla tch, kte nedbaj Boha.

Job odpovd po druh Baldadovi. (19, 1. 29.)

Pro tolik trznn jest Job od svch titel? A pece nahldnou, e trp nevinn (19, 1. 6.). Dsn Jobovy strasti (7. 12.). Ode vech oputn, vichni se ho, tt (13. 20.). Nedochzeje soucitu svch ptel vyslovuje pevnou nadji, e Soudce nejvy uke Jobovu nevinu; toho Soudce necha se boj (21. 29.).

HLAVA 19. 1 Job odpovdl toto: 2 Dlouho-li rmoutit budete mou dui? a mne rozemlat emi? 3 Ejhle, po dest tupte mne, a mn kivditi se nestydte. 4 I kdybych opravdu byl chybil, na mn by lplo m pochyben. 5 Avak vy si na mne vyjdte,
Hl. 18. V. b. Podle Vulg. doslovn: rozpl se proti nmu ze!" 13 V. . prvorozen syn smrti", nemoc, kter pslu nejvce pvlastek smrteln", t. j. malomocenstv. 14 V. . krl ds" = smrt, je v podsvt hroznm vldne (ve 10, 21. n.). Podle Vulg. doslovn zahy9

nut po nm lapv jako krl".

680

Kniha Job ili o Jobovi

6

ve zl mi vykldte m pohann. Vzte pec, ne dle prva e mne Bh sklil, a s svoji kolem mne rozestel.

Hle, volm Nsil!", nikdo vak neposlouch, kim, nen vak, kdo by mi dojt dal prva. 8 Stezku mou se vech stran pehradil, nemohu pes ze, a mou pinu zahalil temnotami. 9 Strhl se mne slvu moji, a vzal korunu mi s hlavy. 10 Se vech stran mne trh, a tak hynu; jako kdy vytrhne strom, vzal nadji mn. 11 Rozntil se proti mn hnv jeho, a m m za svho neptele. 12 V jednom iku pithly tlupy jeho, nanesly nsep, aby se dostaly na mne, a mj stnek tborem obklily.
13

Bratry moje ode mne daleko vzdlil, a moji ptel odcizili se mi. 14 Opustili mne pbuzn a znm, zapomnli mne host domu mho. 15 Sluky m mne za cizka maj, hled na mne jako na cizince. 16 Na sluhu volm, avak neodpov; abych draznmi slovy ho prosil. 17 Dech mj odporn je manelce m, a puch ze mne mojim sourozencm. 18 Mlde tak pohrd mnou, jak sebou hnu, ji se posmvaj. 19 tt se mne bval dvrnci, nejvt milci obrtili se proti mn. 20 Na ki scvrklho masa vis mi kosti, a s du na jazyku unikm smrti.
21

Cit se mnou mjte pec, cit mjte, vy moji ptel, nebo ruka Pn dotkla se mne. 22 Pro mne jako Bh pronsledujete, a mho masa dost nemete se nakousat? 23 , by napsna m slova byla, k by vyryta byla na tabulku, 24 eleznm rydlem na desku olovnou, nebo dltem do skly vydlabna!
Hl. 19. V. b. doslovn podle Vulg.: prosm syn ivota mho". 20 V. b. podle hebr. dr Job sv maso jet zuby, t. j. kadou chvli me mu bti ze zub vyrvno, t. j. me zemti. Srv. ve 13, 14. Vulg. doslovn: zstali toliko rtov pi zubech mch." (Hontheim pipomn, e lovk na zubech ki vbec nem a e tedy unikl jsem s ko na zubech" = nezbyla mi ke.
17

681

Kniha Job ili o Jobovi Vm toti, e mj Vykupitel iv jest, a e v posledn den ze zem vstanu; 26 zase budu obleen svou ko, a v svm tle uzm Boha svho. 27 Patiti budu na nho j, t, a ne jin, m oi uvid ho, nadje tato je v nitru mm uloena. 28 Pro tedy nyn pravte: Sthejme ho, a koen vci (t) v nm naleznme!" ? 29 Proto utkejte ped meeni (trestu), jeto me bude mstitelem nepravosti, abyste poznn doli, e je soudce!
25

Druh e Sofarova. (20, 1. 29.)

Co pohn Sofara, by mluvil? (1. 3.). Nade vi pochybnost je zsada nejstar zkuenosti, e tst bezbonho me bti toliko chvilkov; brzy a nhle miz (4. 10.). Hch, to jed jist vedouc k smrti, kter bolestn trh lovka, od toho, co ml (11. 16.). Bohatstv nein ho blaenm. Jisto jist zachvt jej netst i s majetkem jeho (17. 28.). Doslov (v. 29.).

HLAVA 20. 1 Tu slova se ujav Sofar, Naamaan, ekl: 2 Proto m mylenky pud, bych odpovdl, proto tak ve to (vecko) ve mn. 3 Vtku, kterou mne potupuje, jsem slyel, jalovost na mou moudrost mi odpovd. 4 To pec je znmo od prvopotku, od t doby, co lovk byl postaven na zemi, 5 e jsot bezbonho kratik jest, a radost pokrytcova chvilkov (jen). 6 By a k nebi dostoupla jeho pcha, a hlava jeho oblak se dotkla, 7 jako kal jeho navdy vezme za sv, a kte vdali jej, eknou: Kde jest?" 8 Jako sen odlt, miz beze stopy, pomine jako pelud non. 9 Oko, kter jej vdalo, neuz ho, ani patit dl bude na jeho bydlo.
V. . . bvaj (a bvala ji za dob nejstarch) pekldna a vykldna velmi peste. Podle bnho hebr. originlu znj: (25) Avak vm, e vkupce mj iv jest;
25 27

na konec pak na prachu (zem) vystoup,

(26) i budu obleen jsa ve svou ki

a ve sv tlo vidti (zas) Boha.

(27} Budu vidti v nm pznivce svho,

oi m uz jej ne jako neptele; (touhou) zmr moje srdce v mm tle.

Job 19, 25. 27. je znn tak zmateno, e jest sotva upotebitelno; krom toho souhlas velmi mlo s povechnmi beznadjnmi lcnmi o osudu lovka, i zbonho (Bartmann). 25 V. . O Mesii (Vkupci") pmo hebr. nemluv (Knabenbauer).

682

Kniha Job ili o Jobovi

10

Synm jeho bude nst bdu a kivdu, a rukm jeho vydat, co pracn byl zskal. 11 Tebas ml v kostech plno mladistv sly, (ta sla) mus s nm do prachu si lehnout. 12 Protoe toti sladk byl hch jeho stm, schovval jej pod jazykem, 13 etil jm a nechtje se vzdt ho, v hrdle svm jej zadret se snail; 14 (ten) jeho pokrm (vak) v aludku mn se mu, e m jed had v trobch svch. 15 Bohatstv, kterho se nahltal, zvrt; Bh je vyene z vnitnost jeho. 16 Jedu hadho se nassl, usmrt ho jazyk plazu. 17 Nebude se kochat potky eky, proudy medu, ani smetany. 18 Vdlek mus vydat, nesm ho ut, tebas ml zisku jak psku, nesm ho okusit. 19 Za to, chatre chuas e boil, na pd uloupen nebude stavt. 20 Nepoznal, co je to hltavost ukojen, proto po em dychtil, nezachov. 21 Nieho neetila jeho ravost, proto nebude pevn jeho tst. 22 V dokonalm nadbytku bude mu zko, vecka tha netst pipadne na nj.
23

Bh, aby naplnil nenasytnost jeho, sele na nho hrozn hnv svj, a d jdla, kter pslu jemu. 24 Utee-li zbrani ze eleza, prostel ho luit ze spe; 25 pothne (stelu), a vyjde z jeho zadku, (a vyjde) bleskutn elzko z jeho lui; mus jti vecek ustraen. 26 Vecky tmy v krytu ekaj na to, co tajil, zhlt jej ohe nikm nepodplen, zle bude tomu, kdo zstane ve stanu jeho.
Hl. 20. V. . rozvd dle mylenku v. 9. Podle Vulg. doslovn:
11

Kosti jeho nasknou hchy mld, a s nm v prachu budou odpovat. V. . Podle Vulg. doslovn: Trpti bude za vecko, co uinil, avak ztrven nebude, vedle mnostv podnik svch trpti bude". 19 V. . Podle Vulg. doslovn: Nebo utiskuje svlkal chud; dm moc odjal, a nestavl ho." 25 V. . Bezbonk prch, na tku rann je stelou i sna se stelu vythnouti" z bolav rny, avak nic naplat, mus jti", t. j. zemti. Srv. 6, 4; 16, 13; 34, 6. Podle Vulg. doslovn: Vytaen jest a vychz z povy, sv, a blsk se v hokosti sv; pjdou a pijdou na nho hrozn."
18

683

Kniha Job ili o Jobovi

27

Odkryj nebesa nepravost jeho, a zem povstane proti nmu. 28 Bude se sthovat zisk z jeho domu, rozplyne se v den hnvu Boho.
29

To jest dl od Boha bezbonmu, a to ddictv, kter Bh mu pisoudil.

Job odpovd po druh Sofarovi. (21, 1. 34.)

Job d, by vnovna byla slovm jeho pozornost, jak slu dleitmu pedmtu (21, 1. 6.). Bh ivota dokazuje, e bezbon ij v pepychu a e klidn umraj pes to, e se rouhaj Bohu (7. 15.). Zdka bv trestn bezbon tak, jak ptel jeho tvrd. Mlo platno namtati, e za n trp jejich synov, kdyt za hchy maj trpti hnci sami (16. 26.). Zkuenost u, e ani veejn pohromy leckdy nesthaj bezbonch, ale slavn bvaj pohbeni a ij ve svtl pamtce dalch! vk (27. .33.). Job vyvrtil potujc" tvrzen ptel svch tak, e z nich zbv toliko jejich zloba (v. 34.).

HLAVA 21. 1 Job odpovdl toto: Slyte, prosm, ei moje! To budi va potchou mn! 3 Mjte strpen, a j tak mluvm, a pak domluvm, bude-li libo, se smjte! 4 Zda j na lovka stuji si, e bych neml pro se roztrpovat? 5 Upete na mne zrak a uasnte, prst si polote na sv sta! 6 J tak, kdykoli (na to) si vzpomenu, dsm se; tesen popad m tlo.
7 2

Jak to, e bezbonci ij (a tyj), velkho vku i bohatstv dochzej? 8 Vid, e potomstvo jejich ije s nimi, pat na zstup svho pokrevenstva. 9 V domech jejich pokoj bez obavy, a Bo metla nad nimi nevzn se. 10 Bk jejich pipoutn bv ne bez uitku, krva pak astn se tel a nepomet. 11 Vychzej jak stda chlapci jejich, dti jejich vesele poskakuj. 12 (Vskaj) s bubnkem a citarou v ruce; vesel se pi zvuku paly. 13 Trv ve tst dny svoje, a rzem v podsvt sestupuj, 14 A (pece) kaj Bohu: Odstup od ns, znti cesty tvoje nedme. 15 Kdo je Vemocn, bychom slouili jemu, a co nm prospje modliti se k nmu?"
Hl. 21. V. . Podle Vulg. 2b. doslovn: ite pokn", t. j. zmoudete.
2

684

Kniha Job ili o Jobovi

16

Hle, zda nedr v rukou pevn sv tst? Zmry bezbonch zda nejsou daleko Boha? 17 Kolikrt hasne svtlo bezbonk, (kolikrt) pichz na n (pslun) pohroma, kdy je (Bh) ve hnvu bolestmi podluje? 18 , by byli jako drtiny na vtru, a jako plevy, kter uchvtil vichor! 19 Synm (e) zachov Bh otcovu bolest? Jemu (pece) m odplatit, aby to ctil; 20 jeho oi maj vidt svou zkzu, a z hnvu Vemohoucho se napt. 21 Neb co mu zle na jeho dom po smrti, kdy byl dovren poet msc jeho? 22 Boha-li bude kdo moudrosti vyuovat, kter nebesa spravuje a d? 23 Tento umr v dokonalm tst, vecek bezpen a spokojen; 24 dy jeho oplvaj tukem, a kosti plny jsou avnatho morku. 25 Onen vak umr v hokosti due, nikdy neokusiv, co je tst. 26 Oba (stejn) do prachu si lehnou, oba (stejn) pokryti jsou ervy.
27

Ejhle, znma jsou mn mylen vae, zmry, ktermi utiskujete mne. 28 Pravte toti; Kam se podl dm knete, a kde jsou stany, v nich bezbon pebvali?" 29 Ptali jste se lid svtem zbhlch; jejich doklady pouit se dejte, 30 e v den zhouby zl lovk zachovn bv, a v as (Boho) hnvu v bezpe odveden. 31 Kdo sm do o mu krat mravy, a co uinil, kdo mu odplc to? 32 Ke hrobu (slavn) doprovzen bv, a jeho mohylu peliv opatruj. 33 Sladk jsou mu hrudy dol, a za nm vecek svt se hrne, jako jich ped nm lo nesetn mnoho.
34

Jak tedy jalov jsou potchy vae! Z nmitek vaich nezbv ne zloba!

V. . Job zamt zsadu Sofarovu 20, 10. e synov" jsou trestni za hchy svch rodi, jeto spravedlnost d, by vinnk (jemu") sm okusil hokost in svch (osobn odplata proti ddin).

19

685

Kniha Job ili o Jobovi

Tet e Elifozova. (22, 1. 30.)

Bh d a spravuje svt nehledaje svho prospchu, ale psn spravedliv; neme tedy trestati le hchy (1. 5.). Job nahromadil mnostv hrubch hch (6. 11.). Za ty je trestn; to me poprati toliko ten, kdo popr vbec prozetelnost Bo podle vzoru starovkch bezbonk, jim bylo pykati za ten blud (12. 20.). Obrt-li se Job upmn k Bohu, dojde ztracenho tst (21. 30.).

HLAVA 22. 1 Slova se ujav Elifaz Temaan, ekl: 2 Zdali Bohu prospv co lovk? Nikoliv! Prospv sm sob moudr. 3 M z toho rozko Vemocn, jsi li spravedliv, nebo zisk, je-li bez vady tvj ivot? 4 Zda t pes tvou bohabojnost trest, pied, aby s tebou se vypodal? 5 Zda tv zloby nen tuze mnoho, a tv nepravosti zda maj konec?
6

Nebo vymhals na bratch zstavy neprvem, a lidi ze at do naha jsi svlkal. 7 Vody unavenmu jsi nedal, lanmu pak odpral jsi chleba. 8 lovka pstnho prva tv byla zem; velmon pn ty jen smls na n sdlit!
9

Vdovy, propoutl jsi s rukou przdnou, a plece sirotk jsi rozlapval. 10 Proto osidla t obklila, a strach nenadl tebe ds. 11 (Svtlo tv) se zatemnilo, e nevid, rozvodnn vody t pikrvaj,
12

Mysl, Bh e vy je ne nebe, nad hvzdy zenitu e vyven jest, 13 a proto prav: Co Bh me vdt? A jak skrze mrano spravovat co? 14 Mraky jsou skr jeho, e naich vc nevid, a kolem stej nebes prochz se." 15 Zda chce kret po stezce dvnch vk, po kter kreli mui zlopovstn, 16 kter pedasn smrt uchvtila, a jich podstat v potok se rozplynula; 17 kte Bohu kali: Odstup od ns; nic nm neme uinit Vemohouc!" 18 On (pr) jim nenaplnil domy blahem, a jejich smlen daleko je (pr) od nho.
Hl. 22. V. . n. moudr" = bohabojn. Bh netrest lovka proto by pohnul ho k vt ctnosti a z t by ml vt zisk. (Podle Vulg. v. 2. doslovn: Zdali Bohu me pirovnn bti lovk, tak kdy by byl dokonalho vdn?" Elifaz ml sv nzory za moudrost Bo, se kterou neme dn i nejdokonalej moudrost lidsk soutiti, tedy tak ne jim odporovati, jak inil domnle Job.).
2

686

Kniha Job ili o Jobovi

19

Zeli (to) spravedliv a veselili se; nevinn poal jim se posmvati: 20 Ano, podata je zpupnost jejich, a co zbylo z nich, to zhltal ohe." 21 Pivi se k Bohu a bu v ptelstv iv s nm, a tak dojde nejlepho zisku. 22 Vezmi si z st jeho pouen, a vlo jeho slova do srdce svho. 23 Vra se ponen k Vemocnmu, vyhosti nepravost daleko ze svho stanu; 24 zaho do prachu kov ulechtil, mezi kemeny potoka ofirsk zlato, 25 a bu Vemohouc kovem tvm vzcnm, stbrem a ofirskm zlatem budi tob!
26

Pak bude rozko z Vemocnho kypt, a sv lce k Bohu pozdvihovat; 27 prosit bude ho, i vysly t, a sv sliby plniti mu bude. 28 Vecko, cokoli pone, zda se ti; na tvch cestch bude ti svtit tst. 29 Nebo (Bh) lovka zpupnho poniuje, ale tomu, kdo klop oi, pomh. 30 Spsy dojde ten, kdo nevinn jest; dojde vak spsy istotou svch rukou.

Job odpovd po tet Elifazovi. (23, 1. 24, 25.)

Job dovolv se Boho soudu, kter proke jeho nevinu. Bh vak pohchu na soud nepichz (20, 1. 10.). Hj se tedy Job sm. Kterak se srovnv jeho ist ivot s velikost muk, je trp, je mu nerozlutitelnou hdankou (23, 11. 24., 1.). Podivn prozetelnost Bo: nsilnci se vady roztahuj a slab strdaj a trp nejpestejmi zpsoby (24, 2. 12.). Krom tch, kte veejn jin znsiluj, druz zakrvaj sv nekal iny pltm noci (24, 13. 17.). Bylo by ovem doucno, by patrn byli trestni. Avak nen tak, bezbon ij a umraj namnoze jako jin (24, 18. a 24.). Doslov (24, 25.).

HLAVA 23. 1 Tu Job odpovdl toto: 2 Dosud je za vzpouru pokldn mj nek, a pece nsiln ltn sv zadruji. 3 , bych vdl, kde ho mohu najt, kudy dostal bych se k trnu jeho! 4 Pedloil bych dn jemu (sv) prvo, moje sta mla by plno dkaz. 5 Zvdl bych, jakmi slovy by odvtil mi, ano, dovdl bych se, co by mi ekl. 6 , by jen ve sv vemoci se mnou se nepel, a mne t sv velkosti nezavalil!
V. . podle hebr.: Spas (Bh) i toho, kdo bez viny nen; dojde spsy isto rukou." 3 HI. 23. V. . ho" Boha, jakoto soudce a mstitele kivd, je trp. Srv. 10, 2: 13, 3; 16, 22. trnu" = soudcovsk stolice.
30

687

Kniha Job ili o Jobovi

7

Tu by poctiv s nm rozepi vedl, navdy bych osvobozen byl od svho soudce. 8 Ale pjdu-li k vchodu, neuke se, pakli k zpadu, nezpozoruji ho; 9 budu-li k severu hledat ho, nespatm ho, obrtm-li se k jihu, neuzm ho. 10 Pak by toti poznal cestu moji, kdyby mne zkouel, jako zlato bych vyel. 11 Po jeho stopch chodila m noha, cesty, jeho jsem dbal a neseel s n. 12 Od stanov rt jeho neuchlil jsem se, a slova st jeho v ln svm schovval jsem. 13 T je vdy, a zvrtit mysl jeho nelze; zachce-li se mu eho, vykon to. 14 Tak tak vykon, mn co ustanovil, a jinch podobnch mysl m mnoho. 15 Proto strachuji se ped nm; o tom pemleje se dsm. 16 zenm Bom srdce mi zmaltnlo, Vemohouc podsil mne. 17 i nejsem bezmla znien temnotami, mrkotou, kter zakrv mi lce? HLAVA 24. 1 (Pro as) Vemocn neuril as (k soudu), by jeho ptel vidli dny jeho (trest)? 2 Jedni meznky penej, uloupen stda pasou, 3 osla sirotk odhnj, v zstavu berou vdov krvu, 4 chudmi strkaj, e nesm po cestch chodit, vichni uboci mus se skrvat. 5 Hle, jsou podobni divokm na pouti oslm, jakoby do prce dluno jim vychzeti a shnt koist, jakou pustina dv, aby opatili chleba dtem. 6 Na poli ukradenm mus nouti, s vinice uloupen vno sbrat. 7 Naz nocuj nemajce atu, postrdaj pikrvky v dob mrazu, 8 lijavci, jak bv na horch, promokl jsou, nemaj pste, ke skle se tul. 9 Loup sirotky, kte pi prsu jsou, kojence chudho do zstavy berou. 10 Naz chod nemajce atu,
Hl. 24. V. . Vulg. zdrazuje, co nsilnci in chudm (ji od v. 5.). Tu doslovn prav: Nahm, chodcm bez odvu a lanm berou klasy," kter si v potu tve byli na strnisku posbrali.
10

688

Kniha Job ili o Jobovi hladovce mus snet snopy. Sami bez tuku jsouce tla olej, lapajce vno v lisu zn. 12 Po mstech nek umrajcch zaznv, a krev zavradnch svolv pomstu; Bh vak t pernosti nevm si.
11 13

Jin pat k tm, kte svtla se tt, nechtj cest jeho znti, nechod ji po jeho stezkch. 14 Zhy zrna vstv kladn vrah, usmrcuje chuasa, uboka, v noci pak pikrd se zlodj. 15 Cizolonkv zrak na soumrak h kaje: Nespat mne iv due," a sv lce zahaluje. 16 V noci do dom se vloupvaj, ve dne, by bezpeni byli, se zavraj, nechtjce vidt svtla. 17 Ano, tm vem je jitro dobou temna, znaj hrzy (toho) stnu smrti. 18 Budi jako smtko na vlnch vody, proklat bu na zemi dl jeho, na cestu k vinici a se nevydv! 19 Jak such r pere do snhu tav jej ve vody, tak a podsvt uchvt ty, kte he! 20 A na zapomene milosrdenstv, slast jeho ervi, nebu na pamatovno, a budi pelomen jako neplodn strom!
21

Odraj bezdtnou, nerodc, a vdov dobrho nic neprokou. 22 Zachovv (Bh) nsilnky v sle, vstvaj, a v ivot dal nadje nemli, 23 star se o jejich bezpe, podpr je, a bd zrak jeho nad cestami jejich.

V. a. Podle Vulg.: Mezi hromadami tch, kte tlace lisy (pi tom) zn, o poledni odpovaj," hov si ti ukrutnci. Zkon kzal, aby nebyla mltcmu bku tlama zavazovna (nhubnm provazem, nhubkem). Surov lid vak hladem trzn sv otroky, kte sklzej obil a zn mu ty, kte lisuj vno (nohama hrozny rozlapujce v ndrce vytesan do skly). 19 V. . srv. s 67, 3. Podle Vulg. dosl. m pechzeti od snnch vod (zimy) do nramnho horka (t. j. m se potceti od jedn bolestn vstednosti ke druh) a hch jeho (t. j. trest za nj) m pejti a do pod-

11

svt.

V. . Podle Vulg. mluv o nsilnkovi, kter sr dol mnoh ve svm nsilnictv; jak vstane, nikdo

22

nen jist svm ivotem."

V. . Ta pe Bo byla slibovna za odmnu spravedlivm; Job si stuje, e se j dostv v hojn me tak bezbonm. Podle Vulg. dv mu. (bezbonmu) Bh msto (pleitost) ku pokn, ale on ho zneuv ke zpupnosti; pes to vak upr Bh oi sv na cesty jeho" (= bd blahovoln nad nimi).
23

689

Kniha Job ili o Jobovi

24

Bvaj vysoko, nhle pak berou za sv; skc se, a jako vichni bvaj sklzeni, jako klasy na vrchu (stbla) stnni. Nen tak? Kdo mne me usvdit ze li, a mm slovm dokzat bezdvodnost?

25

Tet e Baldadova. (25, 1. 6.)

Ped nejvym vldcem nebes, ped Vevdoucm, neme bti bez viny dn smrtelnk.

HLAVA 25. 1 Tu slovo ujav Baldad Suhan ekl:

2

Vldn moc a hrza u nho jest, udruje pokoj na svch vsostech. 3 Zdali spotat lze vojska jeho? a nad km nevychz jeho svtlo? 4 Jak me spravedliv bt ped Bohem lovk? Jak me istm se ukzat zrozenec eny? 5 Ejhle, ani msc nem svtla, ani hvzdy nejsou ist ped nm; 6 nad to pak lovk-shnilotina, lidsk zrozenec, ten ervk.

Job odpovd Baldadovi. (26, 1. 14.)

Job se posmv tiplav Baldadovi, kter svou dlouhou" e znamenit ho potil a pouil (26, 2. 4.). Job dokazuje, e sml o velebnosti a moudrosti Bo dokonaleji neli pedel enk, kter ho chtl pouiti". Tm odmt podezen, e snad neuctiv o Bohu smlel a mluvil (5. 14.). Job takoka bere svmu soupei zbra z rukou, aby ho j porazil.

HLAVA 26. 1 Job odpovdl takto:

2

Kterak jsi pomohl tomu, jen postrd sly! Kterak jsi podepel rm, je nem moci! 3 Jak jsi poradil, komu schz moudrost, jak mnoho bystrozraku ukzal jsi! 4 Jmnem koho zvstovals ta slova, kdo to byl, jeho duch z tebe vyel?
5

Ejhle, mrtv chvj se pod vodami; tak tvorstvo, kter pebv v nich. 6 Obnaena ped nm jsou pekla, nem zvoje msto smrti. 7 Roztahuje zemi nad przdnem, a mraky na niem zavuje. 8 Zavazuje vody v oblacch svch, a mrano pod jejich t netrk se. 9 Zahaluje lce msce v plku,
V. b. Podle Vulg. te se Job, kdo tu przdnotu jeho e me dokzati ped soudnou stolic Bo. 4 Hl. 26. V. . Podle Vulg. doslovn: Kohos uiti chtl? Zdali ne toho, kter uinil dchn?"
25

690

Kniha Job ili o Jobovi rozprostr nad nm svoje mrano. Do kruhu ohraniil povrch vodstva, tam a, kde meze jsou svtla a temna. 11 Sloupy nebesk se tesou, trnou, jakmile pone ehrat. 12 Svoj velmoc bou moe, a svou moudrost tt (jeho) zpupnost. 13 Dechem jeho nebe se vyjasuje, moc jeho vyvd kivolakho Hada. 14 Hle, co eeno, drobty jsou toho, co in, sotva epot jeho ei vnmme! Hmn velkosti jeho kdo me slyet?
10

JOBV VTZN DOSLOV. (27, 1. 31, 40.) Prvn st. (27, 1. 28, 28.)
Job jest nevinen, jeto, bezbonk neme mti svdom tak klidnho a t blaiv dvry v Boha, jakou m Job (27, 1. 10.). Tak Job dovede liti zkzu bezbonch, ale toliko neuznv, e stihne s iveln nutnost kadho a jen bezbonho, Podivno, e ptel ty zsady obraceli stle na Joba a nikoliv na sebe, akoli jim svd, jeto Jobovi velmi kivdili (27, 11. 23.). lovk dovede sice leccos podivuhodnho, ale nem tolik rozumu, by pochopil zsady moudrosti Bo, ktermi je bh svta spravovn (28, 1. 11.). Prav moudrosti nelze najt na svt, ta pslu toliko Bohu. Nejdleitj zsada moudrosti lidsk pak jest Boha nejv moudrho ctt a vysthat se hchu (28, 12. 28.).

HLAVA 27. 1 Job ujav sv prpovdi mluvil dle:

2

Jakoe iv je Bh, kter zbavil mne prva. Vemocn, kter roztrpil mou dui! 3 Dokud naposled nevydechnu, dokud dech Bo bude v mch nozdrch, 4 nebudou mluvit rty m nepravosti, a mj jazyk nebude proneti l. 5 Odstup ode mne, abych vm za pravdu dal; dokud nezhynu, nevzdm se neviny sv. 6 Na sv sprvnosti trvm a t se nespustm, neb m svdom nekr dne mho it. 7 Sta se, jak hnku slu, odprci mmu; mmu nepteli jak sluno zlosynu. 8 Neb jakou nadji pokrytec m, kdy chce peezat, kdy chce odvolat Bh jeho ivot? 9 Zdali kik jeho vysly Bh, souen kdy na nj pijde? 10 Zda me ve Vemocnm kochati se, a Boha vzvati kadho asu? 11 Budu vs uit, jak ruka Bo jedn,
V. a. pedkld Vulg.: Kter dr obliej trnu svho. 10 V. . n. ehrat" blesky, hromy a zemtesenm. Msto ehrat Vulg. doslovn jakmile pokyne." 1 Hl. 27. V. . prpovd" = duchaplnch, bitkch, umlecky vzanch, pslovmi protkanch vrok.
9

691

Kniha Job ili o Jobovi a co Vemocn mysl, nebudu tajit. Ejhle, vichni vy to znte, ale pro klamete sebe sam? 13 To jest u Boha dl bezbonkv, ddictv ukrutnkovo, je mu d Vemocn: 14 Mno-li se mu synov, je to pod me, vnukov jeho nemohou najst se chleba, 15 zbyl po nm bvaj pohbeni morem, ani vdovy jejich plakvaj. 16 Nahromad-li stbra jako hlny, a at opat-li si jako blta, 17 opat sice, nevinn vak je oblk, stbro pak spravedliv si dl. 18 Stavv si pbytek jako mol, a jako hlda dl si boudu. 19 Bohat jsa ulh, nic nen jet (mu) vzato; oteve oi sv, a po vem je veta. 20 Sthaj ho jako pval hrzy, v noci zachvacuje ho vichor, 21 zdvihne ho hav vtr, i mus jti, jako boue jej odn z jeho bydla. 22 Hzvaj po nm bez ltosti, ruce jejich sna se prkem prchnout. 23 Tleskvaj nad nm rukama svma, vypskvaj ho z domova jeho.
12

HLAVA 28. 1 M sice stbro loiska, kde je doluj, a zlato msta, kde bv vyprno; 2 elezo ze zem umj vyrbti, a rem kamen petaviti ve m. 3 lovk meze temnotm ustanovuje, do nejzazch kout vyetuje kmen mrkoty a stnu smrti; 4 prolamuje dl si daleko svta, nohou nepotebuje se spout, ne jako lovk dol se houp. 5 Pod vrchem zem, ze kter vyrst chlb, pevratn d jako ohe; 6 loiska safiru jsou v kamen jejm, a tak hrudy zlata jsou v zemi. 7 Je to stezka, kter nezn ost, sokol oko j nevysld; 8 nekrej po n krlov zvat, nechod po n lvice. 9 lovk na kemen klade svoji ruku, od koen pon pevracet hory, 692

Kniha Job ili o Jobovi

10

ve skalch si protrhv toly, a vecky skvosty vid oko jeho; 11 v hlubinch, ze kterch inou se eky, r, a vci nevdan na svtlo nos. 12 Moudrost vak kde me nalezena bti, a sv sdlo na kterm mst m rozumnost? 13 Nezn smrtelnk cesty, je k n vede, nelze j najt v krajch, kde lid ij. 14 Tn prav: Nen ve mn!" Moe mluv: Nen u mne!" 15 Nelze dti ryzho zlata za ni, ani koupiti, j vhou stbra. 16 Nemono vyvit ji ofirskm zlatem, nejskvostnjm onyxem ani safrem. 17 Nevyrovn se j zlato ni sklo, ani lze smniti za ni ndoby zlat. 18 Na koral, na krystal ani pomylen, neli moudrost snze je loviti perly. 19 Marno k n pirovnat etiopsk topas, zbyteno barvami nejistmi ji cenit. 20 Odkud tedy pochz moudrost, a kde rozumnost m svj domov? 21 Skryta je zrakm kadho ivho tvora, i ptactvu nebeskmu jest utajena. 22 e zhuby a smrti prav: Ucha naeho dola povst o n." 23 Bh jen zn cestu, kter k n vede, on v, kde m svoje sdlo; 24 on toti pat a ke koninm svta, vid vecko, cokoli pod nebem jest. 25 Kdy on vtrm stanovil slu, a vodm odvaoval mru, 26 dem kdy vykazoval zkon a cestu hromobitnm bleskm: 27 tehdy patil na ni a vyslovil ji, postavil a tak vystihl ji. 28 K lovkovi promluvil pak takto: Ejhle, Boha se bti to jest moudrost, vzdalovat se zlho rozumnost!"

Druh st. (29, 1. 31, 40.)

Jak bvalo jindy: Ml nadbytek majetku (29, 1. 11.) jeto byl dobroinn (12. a 17.); dvoval, e se nezakal to tst (18. 20.); byl veobecn ven (21. 25.). Kterak jest nyn: Nejni chtra jm pohrd (30, 1. 10.); odevad seven, pomocnka nem (11. 15.); nevslovn trp (16. 23.); vecky jeho tuby v nive se rozplynuly (24. 31.). Psen prohlauje, e t hok zmny nezaslouil: nebylt smiln (31, 1. 8.); nekivdil blinmu (9. 15.); nezanedbval pe o chudinu, vdovy a sirotky (16. 23.); neskldal nadje v bohatstv (24. n.); neoddval se tajnmu modlstv (26. 28.); neml zti k neptelm (29. 32.); nebyl

693

Kniha Job ili o Jobovi

pokrytcem (33. n.); neutiskoval na poli (38. 40.). Soud Bo, po kterm Job z t due tou, uke jeho nevinu. (35. 37.).

HLAVA 29. 1 Job ujav sv prpovdi mluvil dle:

2

, by mn bylo jak za msc minulch, jako za dn, kdy Bh mne opatroval, 3 kdy jeho svtilna zila nad mou hlavou, pi jeho svtle kdy chodil jsem temnotami, 4 jako mi bvalo za dn, kdy jsem kvetl, kdy Bh ptelsky vznel se nad mm bydlem, 5 dokud bval Vemohouc se mnou, vkol mne pak dti moje, 6 dokud se brodily nohy m ve smetan, a skla vylvala mi potoky oleje! 7 Kdy jsem chodval jet ku brn msta, abych na ulici usedl si, 8 jak mne spatila mlde, skrvala se, starci zdvihe se zstvali stti, 9 vzneen zareli svoje ei, ano prsty, kladli na sv sta; 10 hlas svj zdrovali velmoov, jazyk jejich na dsnch jim vzl. 11 Ucho, je slyelo o tom, mne blahoslavilo; oko, je zelo to, dvalo svdectv mi. 12 Bval jsem zastncem chuasu, kter kiel, sirotku, tornu, jen postrdal pomocnka. 13 ehnn hynoucch pichzelo na mne, srdce vdovino jsem potoval. 14 Spravedlnost jsem oblkal ona pak mne jako zu a turban svou snahu o prvo. 15 Okem slepmu jsem bval, kulhajcmu pak nohou; 16 otcem chuas jsem bval, po pi neznmho jsem ptral. 17 Zloincovi elisti jsem lmal, ze zub jsem vyrel mu koist. 18 kval jsem: Ve svm hnzdeku zemru, a jako psku bude mnoho dn mch. 19 Koen mj jest oteven vodm, a rosa nocuje na mch ratolestech. 20 Slva m se stle obnovuje, a luk v ruce m se omlazuje," 21 Napjat oekvali mj vrok, nm dvali pozor na mou radu, 22 k slovm mm nemli co dodvati, nechali na sebe kanouti m slovo. 694

Kniha Job ili o Jobovi

23

Oekvali mne jako det, sta sv otvrali jak na pozdn lijavec. 24 Sml jsem se na ty, ji malomyslnli, jasn mj obliej nemohli zasmuiti. 25 dil jsem drhy jejich jako velitel, jako krl mezi vojskem sedval jsem, [kdy jsem zarmoucen til]. HLAVA 30. 1 Nyn vak posmvaj se mi lid, kte lety mne jsou mlad, jichto otce za hodn jsem neml, postavit ke psm stda svho. 2 Sla rukou jejich zniena jest, nelze je pokldat za schopn, by ili. 3 Nouz a hladem vyzbl jsou, ohryzuj, pou co skt, zhyzdni jsou psotou a bdou. 4 Trhaj slan bl a listy s kov, koen kruinkov jest jim chlebem. 5 Ze spolenosti jsou vyvreni, pokikuj na n jak na zlodje. 6 V dsnch roklch jest jim bydlit, v drch zemskch nebo skalnch. 7 Ve chrastinch kruvaj, pod trnm sv schzky maj. 8 Plm blzn a bezectnch lid, je bylo ze zem vyprskno. 9 Nyn jsem jim na psniku, stal jsem se jim poekadlem. 10 tt se mne, daleko prchaj ode mne, na mou tv se nestyd plti. 11 Ano, touly sv otvraj a trp mne; udidla pede mnou uvoluj. 12 Na mne vrostci se pozdvihuj, mohou ubhat si nohy, jak stavj proti mn sv stezky zkzonosn. 13 Prolamuj se, aby mne zahubili,
5 Hl. 30. V. . Podle Vulg. doslovn: Kte z dol tyto vci uchvacujce, kdy nkter nalezli, s kikem k nim bhvali", t. j. kdy spat njak takov bl v dol, vzkiknou jsotem, tryskem tam b a rvou se o n,

by kad nco uchvtil. 6 V. . Podle Vulg. doslovn: Na pustinch potok bydlvali, a v doupatech zem, anebo na psku." 11 V. . Vulg. pit ty toky sammu Bohu: Nebo toul svj otevel a stsnil mne, a uzdu vloil v sta

m."

V. . stavj cesty", t. j. nsep kolem pevnosti, kter chtj dobti. K t pevnosli pirovnn tu Job jako ji ve 16, 15. Podle Vulg. doslovn: Na pravici vchodu neesti m hned povstali; nohy m podrazili, a utiskli jako vlnami, stezkami svmi", t. j. hned, jak vznikly m pohromy, povstali trznitel moji. 13 V. . rozvd obraz o pevnosti, do kter neptel se dere. Podle Vulg. v. 13. n. doslovn: Rozmetali

12

cesty m, klady strojili mn, a nebyl, kdo by dal pomoc. Jako prolomenou zd a otevenou branou vpadli na

695

Kniha Job ili o Jobovi pronikaj a nikdo nebrn jim. Jako irok proud vody se enou, jako huc vtr se val. 15 Obrtila se na mne dsn hrza, hnna jest jako vichorem m vnost, a jako mrek prchlo moje tst. 16 Ano, nyn se rozplv ve mn m due, nebo dni utrpen mnou vldnou. 17 V noci bolesti vrtaj mi kosti, a kte rozeraj mne, nesp. 18 Hnilobou povlk tlo m jakoby, pltm, jako zou se vech stran pikrv mne. 19 Do blta mne uvrhl (Bh), e jsem bezmla prach a popel. 20 Volm k tob, avak nesly mne, vstvm, ale neohld se na mne. 21 Obrtils mi se v ukrutnka, tvrdost sv ruky m sth. 22 Vysadils m na vichor a veze mne; ke, abych hynul v boui. 23 Ano, vm to, e mne vyd smrti, domu, v nm ve, co ije, se shromauje. 24 Zda pece nevztahuje ruky, kdo pad, a kdo hyne, zda o pomoc nevolv? 25 i jsem neplakal kdysi nad souenm, nebo nemla due m soustrasti s chudm? 26 ekal jsem toti dobr, a pilo mi zl; til jsem se na svtlo, pila vak tma. 27 V trobch mch ve to bez levy, zastihly mne asy utrpen. 28 Truchle chodm bez tchy, povstvaje veejn kim. 29 Sbratil jsem se se akaly, pidruil jsem se k ptrosm pout. 30 Ke m ern a odpryskv, kosti m vyprahly od horkosti. 31 Obrtila se v kvlen m loutna, a m pala v hlasit nek.
14

mne, a k mm bdm svalili se."

V. . srv. s 2, 3. Podle Vulg. doslovn: Mnostvm jich hyne roucho m (t. j. maso m, zejmna ke) a jako obojkem sukn podpsali mne." 21 V. . Nen divu, e nakm. inm, co kad se smrt zpasc lovk. Je to posledn oprvnn tcha. Podle Vulg. doslovn: Avak ne k zkaen jich vy pout ruku svou; a padnou-li, (ty) je vysvobod", t. j. Bh nevztahuje svou trest jc ruku na zemel, kdo jednou zemel, nen ji muen. Jin jinak. 22. V. srv. s 102, 11. Podle Vulg. doslovn: Vyzdvihl jsi mne, a jako na vtr vsadiv vyrazil jsi mne siln", t. j. dal vtrem Joba vynsti do zvratn ve a odtud jej nechal spadnouti dol.
18

696

Kniha Job ili o Jobovi HLAVA 31. Uloil jsem zvazek svm om, na pannu e ani nepomyslm.
2 1

Neb jak dl ml by pro mne Bh nahoe, a jak ddictv Vemocn na vsostech? 3 Zda nem zkzu pro nelechetnho, netst pro ty, kdo nespravedliv in? 4 Zda on nem na och m cesty, a mch krok vech nepot? 5 Chodil-li jsem s myslem obelhati, chvtala-li, by obelstila, m noha 6 k mne zv na vze spravedliv, a nech zv Bh poctivost mou 7 jestlie s cesty uchlil se krok mj, chodilo-li srdce m za oima, a mch rukou chytla-li se skvrna: 8 co jsem zasel, necha jin strv, co mi vzelo, bu z koene vytrhno!
9

Nechalo-li se srdce m klamat enou, e jsem u dve ptele svho hal: 10 nevstkou jinho bu manelka m, jin necha sklouj se na ni; 11 nebo je to nelechetnost, zloin trestnho soudu hodn; 12 ohe je to a do pekel zrajc, vekeren majetek spalujc. 13 Pisahm: Dbal jsem prva otroka svho, nebo otrokyn, kdy mli spor se mnou. 14 Neb co bych inil, kdyby Bh povstal k soudu, kdyby vyetoval, co bych mu odvtil? 15 Neuinil mne v ivot tvrce jeho, neutvoil mne v ln tent?
16

Pisahm: Chudm, co chtli, jsem neodpral, zrak vdovin touhou nti jsem nenechval; 17 sm svou skvu nejdal jsem, jdval z n. (tak) sirotek. 18 Nebo od dtstv rostla se mnou soustrast, z lna matky m vyla se mnou 19 Vidl-li jsem bez at koho hynout, vidl-li jsem chuasa bez pikrvky, 20 zd mi neehnala jeho bedra, a vlnou ovc mch zda nebyl zaht? 21 Zamval-li jsem nad sirotkem pst,
18

Hl. 31. V. . podle hebr.:

18

Ano, od mld byl jsem otcem jemu (sirotkovi), od dtstv byl jsem vdcem jejm (vdovinm)."

697

Kniha Job ili o Jobovi jeto v brn svou oporu jsem vidl: pae moje necha od plece odpadne, rm m a z kloubu vylom se! 23 Dsil jsem se toti Boho trestu, e bych neobstl ped jeho velebnost.
22 24

Pisahm: neml jsem zlata za svou oporu, lesklmu kovu jsem neekl: Nadje m jsi!" 25 Neml jsem radosti, e se m bohatstv mno, e se mnohho domohla ruka m. Nehledl jsem na zc slunce, ani na msc v jasu (po nebi) jdouc; 27 nedalo se tajn svsti m srdce, abych ruku si lbal svmi sty. 28 Je to zloin hodn trestnho soudu, byl bych zapel Boha na vsostech.
29 26

Pisahm: Neml jsem radosti, padl-li neptel, nejsal jsem, e ho netst sthlo, 30 nedopustil jsem heit hrdlu svmu, abych kletbou dal smrti jemu; 31 nesmli ci lid stanu mho: , bychom mohli se nasytit masa jeho!" 32 Venku nemusil cizinec nocovati, dvee m pocestn mel oteven.
33

Pisahm: Nekryl jsem ped lidmi hchu svho, netajil ve svm nitru sv nepravosti; 34 nebylo bt se mn velikho davu, ani dsit se potupy soukmenovc, v zti bt, ze dve nevychzet.
35

, by nkdo byl, jen slyel by mne! . Zde mj podpis, Vemocn odpovz mi! K mm psanou alobu odprce svho! 36 Jako nramek chtl bych nositi ji, jako korunou skr j ovinouti, 37 z kadho kroku chci se odpovdat, a jako kne ped nj pedstoupiti.
38

Jestlie proti mn pda m ki, plou-li s n zhony jej,

V. . zamvati pst" = zbti, (neb jinak znsilniti). v brn" bval soud; u soudu ml Job tolik vlivu, e by se sirotek svho prva proti nmu nebyl dovolal. 26 V. . n. srv. s Ps 30, 9. Mnoz okouzleni jsouce leskem slunce a msce, projevovali svou ctu k nim tm, e poslali jim hubiky", nemohouce lbati je jako lbali modly. 38 V. . mluv o zloinech, ktermi pachatel poskvruje sv pole, na p.: bije-li sv dlnky, odpr-li jim odmnu, zejmna stravu a pod.

21

698

Kniha Job ili o Jobovi jdal-li jsem rody jej bez penz, a dui or jejich jestli jsem trpil: 40 msto penice necha mi vzejde bodlk, msto jemene pak trn! Konec slov Jobovch.
39

EI BUZANA ELIU, TVRTHO PTELE JOBOVA. (32, 1. 37, 24.)

vod. (32, 1. 5.) HLAVA 32. Kdy pestali tito ti mui Jobovi odporovati proto, e spravedliv bti sob se zdl, 2 rozhnval a popudil se Eliu, syn Barachelv, Buzan, z rodu Ramova. Na Joba se rozhnval, e spravedlivm pravil se bti ped Bohem; 3 na jeho ptele pak rozhnval se; proto, e nenalezli rozumn odpovdi, ale toliko Joba odsoudili. 4 Eliu byl ekal, kdy Job rozmlouval (s pteli), proto e star byli ti, ji mluvili. 5 Kdy tedy vidl, e ti ti nemohli odpovdti, velmi se rozhnval.
1

Elihuova prvn e (32, 6. 33, 33.)

Elihu mluv k Jobovm ptelm (32, 6. 14.). Elihu mluv k Jobovi. vod (32, 15. 22.). A pozorn poslouch (33, 1. 7.). Kr Joba, e mluvil opovliv a vykld, pro Bh na lidi netst sesl (33, 8. 33.).
6

A ujav slovo Eliu, syn Barachelv, Buzan, ekl: Mladho jsem jet vku, kdeto vy ji starcov jste; proto jsem hlavu sklopiv ostchal se oznmiti vm, co j vm. 7 Myslil jsem, e star vk m mluvit, a mnoh lta. e maj moudrosti uit; 8 ale, jak vidm, jest (ona) duch (Bo) v lidech, a dech Vemocnho dv (jim) rozumnost. 9 Nejsou (vdycky) sta moud, nerozumj starci, co prvo jest. 10 Proto pravm: Poslyte mne, uki vm i j svoji moudrost! 11 Cekal jsem toti na vae ei, poslouchal jsem rozumy vae, brzo-li najdete prav slova; 12 dokud mi doufati bylo mono, e nco eknete, ml jsem pozor. Vidm vak, nikdo e Joba nepekonal, nikdo z vs e jeho nevyvrtil. 13 Nekejte: Nalezli jsme moudrost (v nm), Bh jen me ho porazit, ne vak lovk!" 14 Ani slova neekl proti mn, ne jak vy jste mluvili, vyvrtm j ho.

V. . Dosud pichzvaj v Palestin a sousednch krajinch beduni a nsiln vymhaj na rolnku (fellahu) st jeho poln rody. Srv. Sdc 6, 4.

39

699

Kniha Job ili o Jobovi

15

Boj se, u neodpovdaj; nemaj, co by jet ekli. 16 Ponm tedy, protoe nemluv, stoj a neodpovdaj: 17 povm tak j svj dl, uki sv vdomosti. 18 Nebo jsem naplnn slovy, tsn mne duch mj v trobch mch. 19 Nitro m, hle, je jak mot, jemu neotevrou, jako mlad vno, je mchy trh. 20 Budu mluvit, abych oddechl si, r ty sv otevrat, slova se chpat. 21 Nebudu straniti osob dn, ani lovku lichotit budu. 22 Nebo nevm, zdali setrval bych, zda by, brzy nevzal mne mj Tvrce. HLAVA 33. 1 Sly tedy, Jobe, ei moje, na vecka slova m mj pozor! 2 Hle, sv sta otevrm, mluv jazyk mj v mch stech. 3 Ze srdce upmnho (jdou) m ei, irou pravdu rty m budou mluvit. 4 (Jakoe) duch Bo uinil mne, a dech Vemocnho mne oivuje. 5 Jestlie me, odporuj mi, piprav se, proti mn se postav! 6 Hle, tak mne, jako tebe uinil Bh, a z te hlny j tak utpnut jsem. 7 Hrza pede mnou tedy a nelek t, ruka m na tob tce nespoine.
8

ekl jsi tedy: a j jsem to slyel, na zvuk tvch slov ml jsem bedliv pozor. 9 ist jsem j a nemm viny, bez hony jsem a prost neesti; 10 protoe nalz stnosti proti mn, m mne za svho neptele, 11 do kldy dal moje nohy, na vecky stezky m pozor dv."
12

Hle, to je, v em prva nem, odpovdm ti nebo Bh jest vt neli lovk. 13 Kterak jsi mohl na nj stovat si, e ti ke vem slovm neodpovd?
Hl. 32. V. b. podle Vulg. doslovn: Boha k lovka nebudu pirovnvati."
21

700

Kniha Job ili o Jobovi

14

Bh pece mluv jednou (takto), po druh jinak, lovk vak nedb. 15 Ve snu, ve vidn nonm, kdy padne na lidi tvrd spnek, na lku kdy usnou, 16 tehdy otvr ui lidem, u je, vstrahu jim dv, 17 aby odvrtil lovka od jeho in, aby od pchy jej osvobodil, 18 dui jeho aby. zachrnil od hrobu, a jeho ivot aby nepiel na me.
19

Kr (Bh) tak (lovka) bolest na lku, in, e vecky kosti jeho chadnou; 20 okliv se ivotu jeho chlb, dui jeho pochoutka ped tm mil; 21 vadne tlo jeho, zanik, a hol kosti mu vynikaj; 22 bl se ke hrobu ivot jeho, due jeho k smrtelnm (ranm). 23 Bude-li mti pro sebe posla, tlumonka jednoho z tisc, a ten oznm lovku jeho povinnost, 24 (Bh) se smiluje nad nm a ekne: Vypros jej, a nemus do hrobu; nael jsem, pro bych se slitoval nad nm." 25 I bude kypt jeho tlo svest, vrt se do dn mld svho. 26 Bude se modliti k Bohu, i bude mu milostiv; patiti bude na tv jeho s plesnm, nebo vrt lovku jeho spravedlnost, 27 Bude na lidi hledti a ekne: Zheil jsem, ano, zkivil jsem spravedlnost, ale podle zsluhy nedostalo se mn. 28 Vytrhl ivot mj, by nemusil do hrobu, ale by ila m due svtlem se kochajc!"
29

Ejhle, toto vecko in Bh dvakrt, tikrt jednomu lovku, aby odvrtil 30 dui jeho od hrobu, a jej osvtil svtlem ivch.
31

Pozor dvej, Jobe, a poslouchej mne, bude-li mlet, budu mluvit j; 32 m-li, co bys ekl, odpovz mi, mluv, nebo rd ti za pravdu dm; 33 pakli nem ty posly mne; ml, a budu t uiti moudrosti! 701

Kniha Job ili o Jobovi

Druh e Elihuova. (34,1. 37.)

Elihu kr Joba, e opovliv mluvil, jako by Bh nebyl spravedliv (1. 9.). Dokazuje spravedlnost Bo (10. 30.). Opt kr Joba, e hn mluvil (31. 37.).

HLAVA 34. 1 Eliu tedy ujav slovo, pravil tak toto: 2 Slyte, moud, slova moje, uen, mne poslouchejte! 3 Nebo ucho vyetuje slova, jako hrdlo pokrmy ochutnv. 4 Co je sprvn, rozbrejme, vizme mezi sebou, co dobr jest!
5

ekl toti Job: Jsem spravedliv, Bh vak vzal mi moje prvo; 6 k tomu, bych odsouzen byl, nen dvodu, smrteln je m stela bez veho hchu." 7 Kdo je takov lovk jako Job, kter pije rouhn jako vodu, 8 kter se pidruuje ke zloincm, kter chod s lidmi bezbonmi.? 9 Ano, ekl: lovku neprospv, ptelsky-li s Bohem ije."
10

Proto, mui rozumn, poslyte mne! Daleko budi Boha nelechetnost, daleko Vemocnho nespravedlnost! 11 Ne, dle skutk lovka odplc jemu, podle cest jeho kadho, odmuje. 12 Ano, jist Bh pro nic neodsoud, ani Vemocn nezkiv prva. 13 Koho jinho nad zem ustanovil, neb koho postavil nad svtem, kter stvoil? 14 Kdyby ducha svho odvolal, kdyby dech svj k sob vzal, 15 kad ivoich pojednou by zdechl, a lovk v prach by navrtil se! 16 M-li tedy rozum, sly, co se prav, popej sluchu hlasu m ei! 17 Zda me vlasti, kdo prvo nenvid? Jak me nejv spravedlivho odsoudit?
6 Hl. 34. V. . Podle hebr. bv 6a. pekldn: pes prvo svoje za lhe (t. j. za pokrytce) pokldn jsem". Elihu in tuto vtku Jobovi, ne e pokld Joba za hnka, ale e svmi vzvami k Bohu pli

odvnmi zheil a tak sv trapy si zaslouil (Knabenbauer). 14 V. . duch bo" = dech Bo", ivot, cha (zvec), due. (nesmrteln lovkova). Srv. Gn 2, 7; 103, 30. 17 V. . Zdali ten, kdo nemiluje soudu, me uzdraven bti?" (17a. Vulg. slovn) je mimo souvisl proud mylenek.

702

Kniha Job ili o Jobovi

18

Toho, jen ci sm krli: Odpadlku!" toho, jen vldce sm zvti bezbonky, 19 toho, kter nen strankem knat, ani db lechtice, kdy s chuasem pi m, jeto jsou vichni dlo rukou jeho! 20 Nhle umraj, o plnoci, velmoi tesou se a pomjej, miz vldce, a nikdo ruku na nevzthl. 21 Nebo na och m cesty lidsk, vecky kroky jejich vid. 22 Nen mrkot, nen ernho temna, kde by se skrti mohli zloincov. 23 Nebo nen v moci lovkov, kdy m ped Boha dostavit se na soud. 24 Roztiuje siln bez vslechu, na jejich pak msto stav jin. 25 Znmy jsou mu toti jejich skutky; proto podvrac je v noci, 26 rozbj je, protoe zloinci byli, mrsk je ped oima veho svta. 27 To proto, e s tm myslem od nho odpadli, a dn cesty jeho uznati nechtli. 28 aby donesli ped nho nek nuznho, aby uslyel hlas chudch. 29 Kdy vak klidn se chov, kdo ho sm odsoudit, a kdy si zakryje tv, kdo me ho krat, a b o nrod neb o jednotlivce, 30 uinil-li krlem (tebas) pokrytce, lovka, kter utiskuje nrod. Ano, nikdo nechce Bohu ci: Budu trpt, nechci dle heit; 32 pobloudil-li jsem, ty pou mne, kivdil-li jsem, nebudu dle tak init." 33 M (Bh) podle tvho nzoru odmovat,
29 V. . Podle Vulg. slovn: v. 29.: Nebo kdy on pj pokoje, kdo jest, jen by odsoudil? Jak by ale skryl obliej (svj), kdo jest, jen by spatil jej;, nad nrody i nade vemi lidmi?" Smysl z nouze: A Bh komu in dobe (= pj pokoje") nebo zle (= skryl obliej"), nikdo neme jeho radek zmniti, zruiti,

31

od nho ve se odvolati, proto jest nejv spravedliv. V. 3a. pr (Knabenbauer) podle Vulg. slovn podv dvod, pro Bh leckdy tv svou (pze) od lidu odvrac: Kterto in, aby kraloval lovk pokrytec, pro hchy lidu." Jin jinak. 31 V. . n. mluv sice veobecn, m vak na Joba, kterak ml mluvit ve svm utrpen. Podle slov. znn Vulg. Elihu vyzv Joba, aby opravil, s m snad z ei Elihuovy nesouhlas: (v. 31.) Proto, ponvad j mluvil jsem k Bohu, tob tak nebudu brniti. (32.) Pobloudil-li jsem, ty vyu mne; mluvil-li jsem nepravost, nebudu ji tak mluvit." Jin jinak. 33 V. . tiplav vybz Joba, by poradil Bohu, jak lpe bylo by lze diti a spravovati svt, podlovati dobrm a zlm, kdy nen spokojen se zpsobem dosavadnm Podle Vulg. slovn: Zdali od tebe Bh d j, e nelbila se tob? Nebo ty zaals mluviti, a ne j; pakli co zn lepho, mluv." j" = ? nepravosti (v. 32.),

703

Kniha Job ili o Jobovi e se ti nelb, (co in) ? Tob dluno je nvrhy dti, ne mn; co tedy mysl sob, povz! 34 Lid rozumn se mnou eknou, moudr mu, kter poslouch mne: 35 Bez rozvahy promlouval Job, slova jeho rozumn nejsou. 36 K jest vyzkouen Job dokonale, jeto se pel jako lid nelechetn! 37 Nebo vinu na vinu kup, mezi nmi potupn mluv, pod rept proti Bohu."

Tet e Elihu-ova. (35, 1. 16.)

lovk neprospv ctnostmi a nekod hchy svmi Bohu, ale sm sob (1. 8.). Mnoz trpc pj, a Bh se jich neujm proto, e se k nmu celm srdcem neutkaj, ale s nm se hrdluj (9. 16.).

HLAVA 35. 1 Eliu tedy opt ujav slovo ekl: 2 Za sprvn-li pokld svj nzor, to-li zove m sprvnost vi Bohu",
3

e ses tzal, co ti to prospje (ka):

O je mi lpe, neli kdybych byl zheil?"

J tedy odpov dm tob,

i tvm ptelm, kte jsou u tebe.

Pohle na nebesa, popat

a viz oblohu vy tebe.

Jestlie se provin, co mu (tm) ukod,

bude-li mnoho tvch hch, co mu (tm) udl?

Sprvn-li initi bude, co mu d (tm),

neb eho z ruky tv dostane se jemu?

lovku, jakm jsi ty, bude kodit tv nepravost,

zrozenci lidskmu pome tv sprvnost.

Pro mnostv utiskovatel ki,

10

kvl pro nsiln rm vlada,

nikdo vak nek: Kde je Bh, mj tvrce,

11

kter ns u chvlu zpvat v noci,

kter ns pouil vce ne zvata zemsk,

12

moudr ns uinil nad nebesk ptactvo.

Takto-li ki, nikdo jich nevyslch,

13

(ki-li) pro zpupnost bezbonk.

Avak le je ci, Bh e nesly,

t. j. nesprvn, opovliv ei (Knabenbauer); smysl pak temn. 37 V. . vinu na vinu" svmi smlmi vzvami k Bohu (ne hchy spchanmi dve, neli byl stien malomocenstvm!). Podle Vulg. doslovn: Nebo pidv k hchm svm rouhni; mezi nmi zatm seven bu, (posume ei jeho a pokrejme ho); a pak a k soudu popuzuje Boha emi svmi." 3 Hl. 35. V. . to" = spravedliv ivot. Job sice do slova nikdy se tak nevyjdil; asto vak tvrdil, e spravedliv trp, bezbonci e se maj dobe, i mohlo se zdti poslucham, e nic neprospv ti zbon a nic nekod ti hn. Tento nzor potr nyn Elihu.

704

Kniha Job ili o Jobovi

14

Vemocn e nevm si toho.

By i se kalo, e ho nen vidt,

15

vc m na och, dluno jen ekat na nj!

V dob, kdy hnv jeho jet netrest,

16

jak by nevdl o hchu velmi dobe?

Proto Job na jalovo sta sv otvr,

bez rozumu mnoho mluv.

tvrt e Elihu-ova (36, 1. 37, 24.).

Bh jedn prozeteln, zl trest, dobr odmuje (36, 1. 7.). I bezbon trapami polepuje, zmoud-li, laskav m se k nim, tm spe peuje strastmi o spravedliv, sesl je proto, aby je hchu a trestu za nj uchrnil, trest je, by nezpynli, ale ble k Bohu se pitulili (36, 8. 15.). S jakm smlenm dluno tedy bolesti, je Bh ukld, sneti (36, 16. 21.). Aby je pijmal Job s pslunou pokorou, l Elihu nesmrnou velikost a vzneenost Bo (36, 22. 37, 13.), a proti n chabost lidskou (37, 14. 24.).

HLAVA 36. 1 Mluvil tedy Eliu dle:

2

Poshov mi maliko a povm tob, nebo mm jet, co bych za Boha mluvil! 3 Pinm sv vdomosti z daleka, k dkazu, e je mj tvrce spravedliv. 4 Vru, e nejsou liv ei moje, vdec dokonal je ped tebou! 5 Bh je mocn, nikdo jm nesm pohrdat, je mocn sly, je moudr mysli. 6 Nedv ivu bti bezbonmu, a chudm dv prva dojt. 7 Neodvrac od spravedlivce o, ale ke krlm je posazuje, aby na vn asy sedli vysoko. 8 Jsou-li (pak) lid spoutni etzy, jsou-li svzni provazy bdy, 9 pedkld jim skutky jejich, jejich pestupky, e zpynli; 10 otvr jim ucho, aby je kral, ke jim od zlho se odvrtit. 11 Poslechnou-li a podrob-li se mu, trvit budou dny sv ve tst, a sv lta v poten. 12 Pakli neposlechnou, enou se na me, zahynou, e nemli rozum; 13 ano, lid zvrhlho srdce zu, nevolaj k nmu, kdy je pout, 14 proto zvadne v mld due jejich, ivot jejich jako smilnch chlapc. 15 Trpcho zachrnit chce strast,
Hl. 36. V. . Podle Vulg. slovn: Bh mocnch nezamt, ponvad i sm jest mocn.
5

705

Kniha Job ili o Jobovi otevt utrpenm ucho jeho. Tak tak tebe vytrhne z hrdla tsn, iroce msto toho se uvoln ti, a tvj stl bude pln tunch jdel. 17 Bude-li vak bubet bezbonm souzenm, soud a ortel zachvt tebe. 18 Proto nenech se hnvem unst, bys tupil, ani velikm vkupnm nedej se svsti! 19 Zda tvj kik mimo tse postav t, teba bys napjal vecky sly? 20 A t neol poetilost, abys ml toliko sebe za moudrho! 21 Hled, a nenaklon se k nepravosti, nebo proto jsi zkouen utrpenm. 22 Aj, Bh vzneen je ve sv moci, nikdo nen mu podoben mezi vldci. 23 Kdo sm ho pohnat k soudu, co a jak in, neb kdo sm ci mu: Proti prvu jsi jednal?" 24 Hle, bys oslavoval vldu jeho, kterou opvuj lid! 25 Vechno lidstvo s asem na ni hled, kad sm (na ni) patit toliko z dlky. 26 Ejhle, vzneenost Bo nelze nm pochopit, let jeho poet je nevystiiteln. 27 Nebo vytahuje kapky z moe, ve svou mlhu na d je svazuje, 28 a ten z mrak dol kane, cr na zstupy lid. 29 Zda mono chpat, jak mraky roztahuje, ze kterch si stnek in? 30 Rozprostr, hle, kolem sebe mlhy, a vrchy hor jimi zahaluje. 31 Jimi toti nrody vyivuje, udluje pokrm hojnost. 32 Dlan svoje zahaluje bleskem, ukld mu, do eho uhoditi;
16

V. . podle Vulg. slovn: Odlo velikost svou bez souen i (nechej) vech mocnch silou." velikost" = domlivost, pcha. 20 V. . Podle Vulg. slovn: neprodluuj noci, aby vystoupili lid za n." 21 V. . proto jsi zkouen utrpenm," abys nenaklonil se k nepravosti, ale spe se od n odvrtil. V. 21b. podle Vulg.: nebo t (nepravosti) poal jsi nsledovati po bd", t. j. od t doby, co t stihla bda, neuctiv mluv. 29 V. . O stnku Bom z oblak srv. 17, 12. Podle, Vulg. slovn: Chtl-li by rozthnouti oblaky jako stan svj, (30.) a blskati svtlem svm shry, steje tak moe zakryje." 31 V. . Jimi" mlhami, kter vydvaj zemi vlhu, a podmnku vzrstu obil. Podle Vulg. slovn: Tmi

19

zajist vcmi soud lidi, i dv pokrmy mnohm smrtelnkm." 32 K v. . srv. 17, 15. Podle Vulg. slovn: V rukou zakrv svtlo, a pikazuje mu, aby zase pilo."

706

Kniha Job ili o Jobovi

33

oznamuje mu svj ortel, kdy vzplane hnvem na nepravost.

HLAVA 37. 1 Nad tm ds se m srdce, z msta svho se vymruje. 2 Slyte, slyte v. hrze jeho hlas, hukot, kter vychz mu z st. 3 Pod celm nebem Se rozprostt nechv jej, svtlo jeho do konin zem. 4 Za svtlem ve hromobit, hm zvukem sv velebnosti, nepek, by se blskalo, kdy je slyet jeho hromy. 5 Hm Bh svm hlasem pepodivn, jen in velik vci a nezpytateln. 6 Pikazuje snhu: Padni na zem!" lijavci a deti pak: Valte se proudem!" 7 Ruce kadmu smrtelnku svazuje, aby poznval svou nemohoucnost. 8 Zvata do skre zalzaj, v jeskyni sv pebvaj. 9 Z komory jihu pichz vichor, ze zsobren severu, zima. 10 Dechem Bom ledy tuhnou, a zase iroce vody tekou. 11 Ano i blesky met mrano, oblak promt jeho svtlo, 12 kter do kruhu se potuluje, vine se klikat, kam on je vede, aby vykonalo ve, co mu ke, na povrchu jeho zemkruhu, 13 buto aby bylo metlou zemi, nebo tstm; (obho) dv mu dojt.
14

Otevi sv ucho tomu, Jobe, zastav se a pova divy Bo! 15 Chpe, kterak Bh mu pikazuje, blesku, v jeho mracch by svtil? 16 Chpe, kterak vznej se mraky, divy dokonale moudrho? 17 Ty, jej roucha, (nepjemn) pl, kdy zem zmaltnla polednm vtrem, 18 me ty s nm rozprostrat oblohu,
33 V. . Vulg. slovn: zvstuje o nm (o svtle) pteli svmu, e vladastv jeho jest, a me k nmu vstoupiti." T. j. Bh svm milkm slibuje, e po tm (netst) uvid svtlo (tst). Do souvislosti s v. 32. lpe se hod mylenka, podan v peklad ve, e Bh blesky trest hnky. Jin jinak.

707

Kniha Job ili o Jobovi kter je pevn, jakoby ulit z kovu? Uka nm, co bychom ekli jemu, nebo my obesteni jsme temnem. 20 Kdo sm ci mu: Chci (s nm) rozmlouvati?" i si peje nkdo, by pohlcen byl? 21 Ale nyn nen vidt svtla, ovzdu zhutno jest mraky; vane vak vtr a zahn je, 22 od severu pichz z zlat, a kolem Boha hrozn velebnost. 23 Nleit ho vystihnout nememe, velik jest moc a spravedlnost, co je prvo, nikdy neporu. 24 Proto necha se ho lid boj, nikoho nedb, kdo mysl, e je moudr.
19

Prvn e Bo (38, 1. 39, 32.) a Jobova odpov na n . (39, 33. 35.).

Bh vyzv Joba, by mu odpovdl na dan otzky (38, 1. 3.), aby poznal Bo velikost a svou nepatrnost, Bo moudrou prozetelnost a opovlivost svch vrok. Otzky vzat ze stvoen svta (38, 4. 11.); o zoe (12. 15.); o moi a zjevech povtrnostnch (16. 30.). O hvzdnatm nebi, o blesku a lijavci (31. 38.); o zvatech pozemskch (38, 39. n., 39, 1. 25.), o ptactvu (38, 41; 39, 26. 30.). Bh zahanbuje a pokouje Joba (31. n.). Job uznv svou nepatrnost a vzdv se slova (33. 35.).

HLAVA 38. 1 Tu odpovdl Hospodin Jobovi z vichru a ekl: 2 Kdo to zatemuje prozetelnost nejapnmi promluvami? 3 Pepa jako bojovnk sv bedra, budu se tebe tzat, odpovz mi!
4

Kde jsi byl, kdy zklady kladl jsem zemi? povz mi, jestlie m rozum! 5 V-li, kdo rozmry j ustanovil, aneb kdo rozthl misk provazec na ni? 6 Na em jsou upevnny zklady jej, aneb kdo poloil heln jej kmen, 7 kdy vecky jitn hvzdy se radovaly, a kdy plesali veke synov Bo? 8 Rci, kdo zavel jako by dvemi moe. v dob, kdy vytrysklo, z lna takoka vylo, 9 kdy jsem kladl mu oblak za odv jeho, a je mrkotou jako plnkami ovjel? 10 Vylmal jsem jemu hranice m, poloil jsem zvory a brny, 11 a dl jsem: A potud a ne dle sm jti, a zde bude ttit bujn sv vlny!"
Hl. 38. V. . srv. s Ex 19, 18; 3. Krl 8, 10; 17; 96; Is 64. 1; Mich 1, 3. 7 V. . synov Bo" andl. Srv. 1, 6; 2, 1; 28, 1.
1

708

Kniha Job ili o Jobovi

12

Kter den ivota, svho jsi pivolal jitro, a zoe vykzal jsi msto jej, 13 aby chopila se cp zem, a vecky bezbonky vytsla z n, 14 aby se zmnila jak hlna peettkem, aby se zbarvila jakoby rouchem, 15 by vzato bylo bezbonm svtlo jejich, a rm zdvien by zlomeno bylo. 16 Zdali piels ku pramenm moe, a po dn tn prochzel ses? 17 Zda se otevely ti brny smrti, a dvee temnosti jsi vidl? 18 Zdali pehldl jsi i zem? Povz mi, jestlie ji vecku zn! 19 Kter cesta vede k sdlu svtla, a kde msto sv m temno, 20 abys pivedl to i ono svm asem, a je zas odvedl po stezkch domu? 21 Me to vdt, neb tehdy jsi se zrodil, a poet dn tvch velik jest! 22 Zdali veel jsi kdy do sklad snhu, nebo vidl jsi skladit krupobit, 23 kter chovm na doby neptele, na den bojovn a vlky? 24 Kudy jde cesta k mstu, kde vichor se dl, a kde se rozchz vchodn vtr na zemi? 25 Prudkmu lijavci prduch kdo prolamuje, a drhu hucmu hromobit, 26 aby prelo na zemi liduprzdn, na pouti, kde nebydl dn lovk, 27 aby napojil kraj pust a bez cest, a dal vzrsti puc zeleni? 28 M d njakho otce, aneb kdo plod krpje rosy? 29 Z ho lna led vychz, a jn nebesk kdo plod? 30 Jako kmen tvrdnou vody, povrch tn (mrazem) tuhne.
V. . Jako lovk vyts" z koberce smet, tak zora bere akoka do rukou velik koberec zem a vyts z nho lupie, kte prchaj, kdy se rozednv. 14 V. . Dokud je zem zastena temnou noc, zd se lidskmu oku bti beztvarou hmotou, jako hlna, do kter nen vtitno raztko (nebo kter nen vmstnna do formy). Jakmile zasvitne zora, ji je vidti pestrou lenitost povrchu zemskho. Dokud je zem ponoena v hustou tmu non, nerozeznv lovk barvy; ale jak se rozbeskne, pozoruje pestrobarevn roucho rostlin, kterm je zem odna. 25 V. . O prduch (prtocch) nebeskch" srv. Gn 7, 11. 30 V. . srv. s 37,10. Bh opakuje a tm schvaluje vrok, kter pronesl Elihu.
13

709

Kniha Job ili o Jobovi Zda me pithnouti svazky Kutek, aneb uvolniti pouta Orionu? 32 Zdali vyvd zvetnk v as jeho, a dv vychzet Medvdu s jeho dtmi? 33 Zda jsou znmy tob zkony povt, a zda ukld mu, by nad zem vldlo? 34 Zda me na oblak zavolati, aby pval vod t zalil? 35 Zdali vysl blesky, e jdou ihned, e ti eknou: Ejhle, tu jsme!"? 36 Kdo vloil do trob mrak moudrost, neb kdo dal zjevm ve vzduchu rozum? 37 moudrost mraky m spotny, a mchy nebesk kdo vylv, 38 kdy pda ve slitinu ztvrdla, a kdy hruda splynula s hrudou ? 39 Zda me nachytati koisti lvici, a ravost mlat jejch nasytit, 40 kdy se kr na mstech skrytch, v houtinch le na han ? 41 Kdo pokrm krkavci pipravuje, kdy jeho mlata k Bohu ki, kdy sem tam lt, e nen potravy? HLAVA 39. 1 Zdali znma ti doba, kdy kamzk je, neb hld lan, je pracuj ke slehnut? 2 Spotals, kolik msc jsou bez, a je znma ti doba, kdy rod? 3 Nakiv se k vrhu i okoz se, rychle se zbavuj bolest svch. 4 Ml jejich sl se, roste pod irm nebem, vychz a k nim se nevrac.
5 31

Kdo dal svobodu divokmu oslu, kdo pouta (toho) pobhlka rozvzal, 6 jemu pou jsem vykzal za bydlit, za jeho domov slatinn pln?
V. . Kutka" = Plejadky jako 9, 9. in svazek", chum tm, e jsou blzko sebe. lovk neme ten svazek uthnouti", t. j. uiniti, aby se piblily vce. Podobn neme vzdliti vce od sebe hvzdy spojen v souhvzd Orionu. V 31. n. klade Hontheim ped v. 12. "Viz tame. 32 V. . O zvetnku" srv. 4. Krl 23, 5. O Medvdu" viz ve 9, 9. 34 V. . Kdyby lovk tu moc ml, schoval by se dve, neli by na mrak zavolal, aby nepromokl (= nebyl zalit"). eeno trpce a krav. 35 V. . Ejhle, tu jsme" kali ochotn sluhov svm pnm pijmajce jejich rozkazy. 36 V. . Podle Vulg. slovn: Kdo sloil ve vnitnostech lovka moudrost, aneb kdo dal kohoutu rozum31

nost?"

V. . mchy nebesk" = mrana. Viz ve 36, 27. Slovn peklad Vulg.: Kdo me vypravovati d

37

nebes, a souzvuku nebeskmu kdo rozke umlknouti?"

710

Kniha Job ili o Jobovi

7

Ryku msta posmv se, kiku honkova nesly. 8 Prohledv vkol hory, sv pastviny, po vem, co zelenho, ptr.
9

Zda se zachce zubru slouit tob, nebo penocovat u tvch jesl? 10 Pipout zubra provazem svm k le, nebo bude poslun brzdy ti orat? 11 Me spolhat na nj, e velkou m slu, a jemu svit vtek sv prce? 12 Me mu vit, e ti obil sveze, e je shromd na tv humno?
13

Je kdlo ptrosice tak ln, neb nem perut ni pe, 14 e sv vejce svuje zemi, na psku nechv je ht se, 15 zapomn, e je rozmak noha, e je divok zv rozlape? 16 Tvrd je na ml svou, jako by nebyla jej, e je marn jej nmaha, nedb. 17 Bh toti odepel j moudrost, neudlil rozumnost j. 18 Kdy (vak) pijdou lovci, prch; smje se koni i jezdci jeho.
19

Zdali dv koni slu, vybavils mu ehotem hrdlo?" 20 ene jej do skoku jako kobylku, an frk ndhern a dsn? 21 Vyhrabuje zemi a js, statn vstc jde ozbrojenm. 22 Smje se strachu, neboj se, ani ustupuje mei. 23 Nad nm chest toulec, kop a tt se blsk. 24 S hlukem a hmotem hlt zemi, ned se zadrel, kdy zazn trubka. 25 Jak sly polnici, Kupedu" k, z daleka ji ije srku, hmn vdc a bitevn ryk.
26

Zda tvou moudrost pernat sokol, a sv kdla rozpn k jihu? Zda k slovu tvmu vzn se orel, a klade na horch vysokch hnzdo? 711

27

Kniha Job ili o Jobovi

28

Na skle sdl a penocuje, na skalnm piku, kam nen pstup. 29 Tamodtud sld po koisti, z daleka vid ji oi jeho. 30 Mlata jeho stebaj krev ji, a kde jsou mrtvoly, tam jest on t.
31 32

Mluvil pak Hospodin k Jobovi dle: Kdo se chtl s Vemocnm hdat, bude ji mlet? Karatel Boha m mu pec odpovdt! Odpovdl tedy Job Hospodinovi a ekl:

33 34

Hle, m malikost, co me odpovdt? ruku svou na sta si vlom. 35 Jednou jsem mluvil, nechci rozmlouvat dle, mluvil jsem opt, nechci nic pidvat.

Druh e Bo (40, 1. 41, 25.) a Jobova odpov na ni (42, 1. 6,).

Bh kr Joba, e chtl sebe ospravedlniti na kor spravedlnosti Bo (40, 1. 3.) a pipomn mu jeho slabost (40, 4. 9.). Aby tu svou chabost lpe poznal, l Bh dva velik sv tvory, hrocha (40, 10. 19.) a krokodila (40, 20. 41, 25.),

HLAVA 40. 1 Ujav pak slovo Hospodin z vichru ekl:

2

Pepas jako bojovnk sv bedra, budu se tebe tzat, odpovz mi! 3 Zda chce popti mou spravedlnost, j bych vinnk byl a ty spravedliv? 4 Nebo m jak Bh tak mocn rm, a jak on (svm) hlasem hm? 5 Okrli se vysokou vzneenost, v ndheru a velebnost se oblec! 6 Pika, a sr vbuchy hnvu tvho, jedinm pohledem kadho nadutce poni! 7 Jedinm pohledem kadho zpupnho sehni, zdeptej na mst bezbonky! 8 Do prachu je zahrab vecky, a tv jejich do jmy pohi! 9 I budu tak j t slavit, e ti pomoci me tv pravice. 10 Hrocha viz, jej stvoil jsem jak tebe, trvu jako hovz skot ere. 11 Ejhle, jakou slu m ve svch bedrech,
Hl. 40. V. . a. Jsi-li Bohu roven, e chce soudn s nm rokovati, uka velebnost, podobnou velebnosti Bo! eeno lehav. Velkolep roucho Bo jsou mraky a jin zjevy provzejc boui; vbuchy jeho hnvu" je boue, zejmna hromy. Jedinm pohledem" pokoil Bh na p. Egypany podle Ex 14, 24. Srv. Is 2, 12; Ez 22, 19; Hab 3, 6; 67, 1.
5

712

Kniha Job ili o Jobovi jak moc v jeho binm svalstvu! Ocas m tuh jako cedr, kyle pak lachami propleten. 13 Kosti m jako trubice z mdi, hnty jako elezn sochory. 14 On je prvotina Boch in, stvoen je k tomu, by vldl nad svmi druhy. 15 Vyveniny mu bl nesou, kde si velik zv poln hraje. 16 Pod lotosovmi trsy, spv, skrv se v rkos a v bahn. 17 Obestraj ho lotosy stinn, obstupuj ho topoly, n. 18 Rozvodn-li se eka, neboj se; klidn je, vnik-li mu Jordn do st. 19 Kdo ho za zuby vzt me, nebo mu provazec provlci nosem? 20 Me-li hkem vythnout krokodila, provzkem udice za jazyk ho chytit? 21 Zdali prostr rkos nozdrami jeho, nebo trnitm proutkem mu provrt elist? 22 Bude se obracet k tob s mnohmi prosbami, bude mluvit k tob lichotiv? 23 Zda se mu zachce uinit s tebou smlouvu, abys ho za sluhu pijal na vn asy? 24 Bude moci s nm hrti si jako s ptkem, nebo uvzati jej svm dcerkm? 25 Budou smlouvat se o nj cechovnci, rozsekaj ho mezi prodavae? 26 Posype-li stelami ki jeho, nebo rybskou harpunou jeho hlavu? 27 Jestlie vlo na nho svou ruku, pamtliv boje jsa po druh nespl se! 28 Ejhle, nadje tv zklame tebe, jak se na nho podv, ji klesne!.
12

HLAVA 41. 1 Nikdo nen tak sml, aby ho drdil, kdo tedy chtl by postavit se pede mne? 2 Kdo mi dal prve co, abych mu to vrtil?
V. b. Podle Vulg. doslovn: tvrce jeho pidal mu me", t. j. (?) tesky a kly zahnut, ktermi jako srpem ne bl a proti tonkovi se brn. 18 V. . Jordn", t. j. proud Nilu, prudk a velik jako palestinsk Jordn. 25 V. . cechovnci", t. j. pslunci rybskho cechu nebudou se hateiti, komu, a v jak me uloven krokodil pat, jak bv, kdy se dlvaj o ryby uloven. Dnes ovem ji jinak. 26 V. . podle Vulg. slovn: Zdali napln s ko jeho, a ryb posadu hlavou jeho?" 28 V. . nadje", e ho chyt nebo v boji (v. 27.) zabije. klesne" hrzou.
14

713

Kniha Job ili o Jobovi Vecky vci, kter jsou pod nebem, m jsou. Nemohu pomleti o jeho ozdob, chvlit chci jeho slu a lesk jeho zbran. 4 Kdo me odkrti podklad roucha jeho, do jeho dvojho krune kdo vniknout? 5 Vrata tlamy jeho komu lze otevt, kdyt z kruhu zub jeho jde hrza? 6 Jeho hbet jest slitina tt, pevn je zaven, jakoby zapeetn. 7 Jeden tsn spojen je s druhm, e nen skuliny mezi nimi. 8 Jeden k druhmu zce pilnul, dr vespolek nerozlun. 9 Kchn jeho vyzauje svtlo, oi m jako svrajc zora. 10 Z st jeho (takoka) pochodn vychzej, ohniv jiskry mu unikaj. 11 Z chp jeho vystupuje pra, jako z kotle na ohni, v nm to ve. 12 Dech jeho rozpaluje jako uhl, a plamen ze chtnu mu leh. 13 V ji jeho pebv sla, ped jeho tv pak b zkza. 14 Laloky masa jeho pospolu dr, sbit jsou, e nelze jimi pohnout. 15 Srdce jeho tvrd jest jako kmen, tvrd jako mlnskho ernovu spodek. 16 Pozdvihne-li se, boj se nejsilnj, strachem pozbvaj rovnovhy. 17 Me, kter zashne ho, nic nepod,
3

Hl. 41. V. . srv. s m 11, 35. 3 V. . ozdoba" = lesk jeho zbran" = jeho panc." Podle Vulg. slovn: Neodpustm mu, a slovm

mocnm, a k proen sloenm." 7 V. . n. jeden" ttek. 9 V. . Kdy kch", vystikuje z nozder vodu. Ta leskne se ve havch paprscch slunench a tak vyzauje svtlo". 10 12 V. . . je bsnick lce, kter se zakld na pozorovn, e krokodil, kdy se nhle ponouje, ve vod se vl, ocasem do n plc, rozv hladinu vodn, voda stk v jasnm slunci a v kapkch vtch (pochodn") nebo mench (jiskry") a vkol vystupuj bubliny, jako kdy ve a klokot voda v hrnci nad ohnm. Srv. ne v. 22. n. 13 V. . n. Msto zkza" hebr.: hrza". Tou hrzou vecko bezmla me a zanik, odtud zkza". 14b. podle Vulg. doslovn: vyle proti nmu hromy a k mstu jinmu nevznesou se", t. j. ani blesky neprorej tvrdho pance krokodilova, ale zanikaj v nm, neodrejce se jinam(!). Jin jinak. 15 V. . Msto spodek mlnskho kamene" Vulg.: kovovo nkovadlo" (kovadlina). 16 V. . podle Vulg.: Kdy se pozdvihne, bti se budou andl, a pestraeni jsouce vyitni budou." T. j. poslov, plavci (= andl!") budou se snaiti, by se smili s Bohem a tak si due oistili, jeto boj se smrti. Jin jinak.

714

Kniha Job ili o Jobovi ani kop, ni stela, ni otp. elezo za slmu povauje, a m za devo ztrouchnivl. 19 Neme ho na tk obrtit stela, plevou jsou mu prakov kameny. 20 Za stblo povauje klacek, smje se svitcmu kop. 21 Pod sebou m stepiny ostr, mltc sky na bahno klade. 22 eku rozvln v klokot jak vodu v kotli, in, e jezero ve, jak v hrnci masti. 23 Za nm svt se stezka jeho, proud se jev oku jak stbrn ktice. 24 Nen na zemi, kdo by se vyrovnal jemu, stvoenmu, aby se nikoho nebl. . 25 Vecko, co vysokho jest, boj se ho; krlem vech pynch zvat on jest.
18

HLAVA 42 1 Tu odpovdl Job Hospodinovi ka:

2

Pesvden jsem, e jsi vemohouc, a e nemono pekazit dn tvj zmr. 3 Kdo to zatemoval prozetelnost nejapnmi promluvami? Proto mluvil jsem prve nerozvn, co mj rozum nad obyej pesah. 4 Napni tedy sluch, a j budu mluvit, budu se tzat tebe, odpovz mi!" 5 Prve dle doslechu toliko znal jsem tebe, ale nyn oko m t vid. 6 Proto krm sebe samho, a inm pokn v prachu a popelu.

V. . ostr stepiny" upiny. Kdy vlee se "bahnem, nech po sob otisk, jako by tam byl lovk thl mltiku. O tvaru t mltiky viz 2. Krl 24, 22. (hebr. mrag"). Podle Vulg. zn slovn v. 21.: Pod nm paprskov slunce (vespod u nohou m hky, drpy?), a stele sob zlato jako blto (lh na blt i ztvrdlm psku, lutm jako zlato?). Vklady latinskho znn byly velmi pestr. 4 Hl. 42. V. . Job uvd slova, ktermi volal Boha na soud (13, 22. n.) a ktermi zejmna se provinil.

21

715

DOSLOV (42, 7. 16.).

Ti ptel Jobovi, pokran od Boha, dochzej skrze Joba odputn (42, 7. 9.). Jobova hojn odmna (10. -16.).

Kdy pak domluvil Hospodin slova tato k Jobovi, ekl Elifazovi Temaanu: Rozntil se hnv mj na tebe, a na dva ptele tv, nebo nemluvili jste pede mnou sprvn, jako sluebnk mj Job. 8 Proto vezmte si sedm bk a sedm beran, jdte k sluebnku mmu Jobovi, a obtujte za sebe celopal; Job pak, sluebnk mj, modliti se bude za vs; (toliko) pro nho nebude vm pitna poetilost, e jste nemluvili ke mn sprvn, jako sluebnk mj Job." 9 Odeli tedy Elifaz Temaan, Baldad Suhan a Sofr Naamaan a uinili, jak byl mluvil k nim Hospodin, i pijal Hospodin Joba milo stiv. 10 Hospodin tak obrtil se ku pokn Jobovu, kdy on modlil se za ptele sv. A dal Hospodin Jobovi veho, co byl ml, dvojnsobn. 11 I pili k nmu vichni brati a vecky sestry jeho, jako i veke jeho bval znm, jedli s nm v dom jeho, projevovali mu svou soustrast, tili ho nad vekerm netstm, kter byl Hospodin na nho uvedl a dal mu kad po jedn ovci a po jednom zlatm krouku. 12 Poehnal pak Hospodin konci Jobovu,vce neli potku jeho: Nabyl toti trncti tisc ovec, esti tisc velbloud, tisce speen hovzho dobytka a tisce"oslic. 13 Dostal dle sedm syn a ti dcery; 14 prvn dal jmno Jemima, druh Kesia a tet Keren-happuch; 15 nebylo lze najti v cel zemi eny krsn jako byly dcery Jobovy, a otec dal jim ddin podl mezi bratmi jejich. 16 A byl Job potom iv sto tyicet let, i vidl syny sv a syny syn svch a do tvrtho kolena; umel doed velikho st.

V. . Msto nemluvili jste pede mnou sprvn jako sluebnk mj Job" lpe pekldati s Hontheimem: nemluvili jste ke mn sprvn o . . . Jobovi." 8 V. . Msto jako Job" lpe o Jobovi" jako ve ve v. 7. 9 V. . milostiv" = doslovn: tv". Hospodin pijal Joba milostiv, t. j. odpustil jeho ptelm. Ti, kte pokldali kdysi Joba za zloince, pichzej, pros ho, by za n u Boha orodoval a tak uznvaj ho za spravedlivce, za svtce! Tm dvaj Jobovi nejkrsnj dostiuinn. 10 V. . Podle hebr. Hospodin nahradil Jobovi, eho byl pozbyl, obrtil" jeho netst ve tst. Job zapomn kivd, odpout svm protivnkm, modl se za n. Ta lska Jobova k neptelm lb se Bohu, tak tu lsku tde Jobovi odmuje. 11 V. . brat a sestry" = pbuzn (19, 13. 15.). projevovali mu soustrast" = podle Vulg. slovn: kvali nad nm hlavou". Dary mu dvaj na znamen cty. Hebr. qest", je tu peloeno slovem ovce" pokldaj novj vykladai za vhu vzcnho kovu. Srv. Gn 33, 19; Jos 24, 32. zlatm kroukem" bylo lze ozdobiti ucho (nunice") nebo nos. Srv. Gn 23, 47; Ex 32, 2; Is 3, 25; Ps 11, 22. 12 10 V. . rozpd v. b. potek" = bval tst Jobovo, ped jeho netstm. konec" = tst Jobovo, dvojnsobn obnoveno. 14 V. . Jemm" pekld Vulg.: Den", t. j. jasn, krsn jako den. Kasie (qec') je znm strom, jeho kry uvali k vrob voavek (Laurus Cassia Linn). Srv. 44, 9. Srv. Ex 30, 24. Qeren-happch = Roh lidla, t. j. ndobka na ensk (kosmetick) poteby na lechtn pleti. Srv. 4. Krl 9, 30. 16 V. . potom", kdy byl petrpl Bo zkouku. Podle LXX bylo Jobovi 240 rok, kdy umel. O poehnn Jobov srv. 127. O velikm st srv. Gn 25, 8; 35, 29.

ALT"
ILI

KNIHA ALM

alt.ili kniha alm

VOD.
alm jest nbon pse, kterou zpvali Hebreov s prvodem strunovch nstroj.
Takovch psn, za zvltn souinnosti Ducha sv. napsanch, crkev katolick pot jedno sto a padest. alt bval od pradvna dlen na pt knih, t. j. mench sbrek alm, pozench od nkolika sbratel rznch dob. Nelze rozumn poprati, e elnm pvodcem psn altovch jest David, nebo naopak tvrditi, e mono toliko mlo tch psn jmenovanmu krli pipisovati. Podle eten Schlglova pochzej od Davida 1 40; 5064; 6769; 85; 100; 102; 108; 109; 137 144, tedy hrnem sedmdest dva almy. Velmi pravd podobno jest, e jsou tho pvodu 41 a 42; 70; 90106; snad i 110117; 135. Podle toho jest hrnem Davidovch alm asi jedno sto, tedy dv tetiny alte. Nen mnoho alm, sloench, za dob Esdrovch a Nehemjovch nebo dokonce za dob machabejskch. Nkter almy byly pvodn psn soukromch jednotlivc, pozdji pak bylo jich pouvno k veejn bohoslub. Jin almy vznikly ji proto, aby jimi byl Bh pi veejnch slubch Boch slaven. Aby almy, je byly pvodn psn soukromnk, k bohoslub lpe se hodily, byly od povolanch initel ponkud pozmnny, rozeny, zkrceny, rozdleny nebo spojeny. Takto stal se alt bohosluebnm zpvnkem a modlitebn knihou starozkonn crkve a tm bti nepestal ani v crkvi Kristov. Pn i apotolov rdi se dovolvaj alm, Pn umr se slovy alm na rtech ( 21, 2. srv. s Mt. 27, 46; 30, 6. srv. s Lk. 23, 46). Jeto Pn zpval pi posledn veei almy s apotoly (Mt. 26, 30; Mk. 14, 26), a e bvaly slokou veejn bohosluby israelsk, snadno lze si vysvtliti, e byly pojaty, do mench obad, do pravidelnch veejnch pobonost, konanch v ustanoven hodiny a proto zvanch Hodinky crkevn", do vech ostatnch bohosluebnch kon, a e vc i v soukrom rdi se modlili a zpvali almy. Proto byl alt zhy peloen do jinch jazyk, ve kterch se konala veejn bohosluba. alt byl jednou z prvnch knih, kterou celou peloil do ei staroslovnsk bu sm sv. Cyril nebo spolu s bratrem Methodem. esk alt vytitn byl po prv v Praze r. 1487. Ohledem na obsah lze almy jaksi rozdliti a seskupiti na: a) chvalozpvy v um vznamu slova, ili hymny, kter bu 1. oslavuj Boha, jeho vzneenost, velebnost, velikost, vemohoucnost, spravedlnost, vrnost, milostivost, milosrdenstv a jin vlastnosti (na p. 8; 18; 28), nebo 2. vzdvaj Bohu dky (na p. 102; 107). Sem pat 3. almy djinn, ili nrodn, je vypotvaj dobrodin Bo, kterch se dostalo v minulosti nrodu israelskmu a za n m bti Bohu vn vden (na p. 77; 80). b) Prosby ili almy prosebn vyprouj na Bohu njakou milost (na p. 4; 5; 10; 27). K nim se dru a) alozpvy (elegie), lc bdu lidskou vbec nebo zvltn tse almistovu; bsnk v nich hled a nalz tchu, proto sluj tak "almy potn"; almy, popisujc bdu mravn a dovolvajc se Boho smilovn, sluj almy kajc ( 6; 31; 37; 50; 101; 129; 142). K almm prosebnm dru se b) tak zvan almy zaklnac, ktermi almista dovolv se spravedlnosti a svatosti Bo, aby zmizela se svta bezbonost a nespravedlnost (na p. 34; 51; 53; 54; 58; 59). Aby jim bylo dobe rozumno, teba uviti: almista nepeje zla svm blinm z osobn nenvisti nebo pomsty, tm mn chce nkomu z tto pohnutky cosi zlho samovoln uiniti. almista m v nenvisti bezbonost a zloinnost, kter ctu, pslunou jedinmu pravmu Bohu vzdv nicotm, kter vrad, plen, utiskuje bohabojn proto, e se boj Boha; 719

alt.ili kniha alm bsnk si peje, aby ty zloiny zmizely; mlo-li se stti tak, bylo teba, by zloinci nenapraviteln se svta zmizeli, vymeli. Budou-li diti beztrestn dle, a budou-li pes to blahobytem oplvati, jest nebezpe, e i ctitel Bo vidouce to a pozorujce, e dlem zbonch bv namnoze utrpen, odpadnou od Boha, i vyhyne bohabojnost a s n i mravnost se svta. Dovolvati se svtsk moci bylo mlo platno, jeto veejn ady neinily sv povinnosti, ale zneuvaly sv moci samy. almist byli tou veobecnou znemravnlost (korupc) do due roztrpeni, i poroueli sv bolesti a stesky Bohu, nejvymu editeli du prvnho i mravnho. Boha se dovolvali, jeto lo popedn o zjmy jeho. Sv city a pn vyslovuj almist nejednou ze iroka, jako invaj lyrit bsnci vbec. c) Poun ili mudroslovn almy vtpuj a prohlubuj ivot podle zjevenho nboenstv (na p. 110; 111; 118; 124) d) almy prorock (mesisk), kter pedpovdaj budoucho Vysvoboditele: pchod krlovstv ( 2 a 71), knstv ( 109), utrpen ( 21), smrt a vzken ( 15), zasnouben se Mesie s crkv ( 44). Vrouka a mravouka alm nedosahuje sice ve nauky nboenstv zjevenho v Novm zkon, ale jest bohat, ist, vzneen a pevyuje vysoko nboenskomravn cenu nboenskch psn jinch nrod starho Vchodu. Kesan, modlc se almy, jejich pvodcem jest Bh, protkv je mylenkami evangelickmi.

720

Kniha alm

PRVN KNIHA ALM. (. 140).

1. Blaze spravedlivm (v. 13), bda hnkm (v. 46).
1

Blaze mui, kter nikterak podle rady bezbonch nechod, na cestu hnk nevstupuje, ve sboru posmva nesed; 2 ale v zkon Pn m zlibu svou, v zkon jeho peml ve dne v noci, 3 Jako strom bv, tpen u tekoucch potok, jen dv ovoce asem svm, jeho list neuvad: vecko, co podnik, da se. 4 Nikoliv tak bezbon, nikoliv tak; ale jako pleva, ji vtr se zem svv. 5 Proto bezbon na soudu neobstoj, ani hnci ve sboru spravedlivch. 6 Nebo Hospodin zn cestu spravedlivch, kdeto cesta bezbonch zhubou kon.
1 2

2. Marno je vzprati se vld krle Mesie.

(Bsnk:) Pro se bou nrodov, a kmeny kuj marn plny? Schzej se krlov zem, vldcov se umlouvaj na Pna a jeho pomazanho: Roztrhejme jejich pouta a jho jejich odvrhnme!" Ten, jen v nebesch sdl, se smje, Hospodin se posmv jim. Pot vak mluv k nim ve svm hnvu, ve svm rozhorlen je ds: (Mesi:) J pec jsem krlem od nho uinn na Sinu, jeho svat hoe! Hlsm vrok Hospodinv: Pravil ke mn: Syn mj jsi ty,

(Vzbouen nrodov:) 4 (Bsnk:)

5 6 7

(Hospodin:)

1 jest proslov celho alte. 5 V. . Mesi bude tbiti zrno a plevy: pi tom tben duch se uke, co v kom jest (Lk. 2, 34). Zrno t. j. spravedliv, shromd ve sbor, ktermu se dostane mesiskho blaha, bezbon budou z toho sboru spravedlivch vyloueni, nedostane se jim tst mesiskho; to bude jejich zkza. Tben duch vyvrchol a ukon se pi poslednm soudu. 2 2. V. . pomazan", hebrejsky mach (z toho Mesi), ecky christos (z toho Kristus), slul ve S. z. vbec knz nebo krl, zejmna David. Nov zkon vidl v pomazanm" almu 2. Jee Krista, pravho Syna Boho a v i jeho crkev katolickou. (Sk. 4, 2528). 6 V. . Na Sinu byl Davidv palc, tam byl tak nov svatostan, do nho byla penesena archa mluvy. Sion ml bti vchoditm e Mesiovy (Srv. 109, 2). 7 V. . Mnoz sv. Otcov vykldaj dnes" o vnm synovstv Kristov.

721

Kniha alm
8 9 10 11 12

(Bsnk:)

13

j dnes zplodil jsem t. Podej, a dm ti nrody v majetek, a v tv vlastnictv koniny zem. Ovldej je eleznou hol, a jako ndobu z hlny je rozbij!" Ted tedy, krlov, bute moud, pijmte vstrahu, vldcov zem! Slute Hospodinu s bzn, jsejte mu s uctivm chvnm. Podvolte se pikznm, by se Hospodin nerozhnval, a nen vae cesta vm zkzou; me snadno vzplt hnv jeho. Blaze vem, kdo doufaj v nho!
1

3. Rann modlitba pronsledovanho.

alm Davidv. Kdy utkal ped Absalomem, synem svm. 2 Pane, jak etn jsou, kte mne suuj! Mnoz proti mn povstvaj, 3 mnoho tch, kte o mn kaj: Nen mu pomoci u jeho Boha." 4 Ty, vak, Pane, jsi ttem vkol mne; slvou mou, a ty hlavu mou zdvih. 5 Hlasit volm k Hospodinu, a on mne vyslch se svat hory sv. 6 Klidn jsem si lehl a usnul, a vstal jsem, jeto Pn mne podpr. 7 Nebojm se tisc lidu, kter se vkol mne utboil. Povsta, Pane, pomoz mi, Boe mj! 8 Vdy jsi rozbil mm odprcm elisti, zuby bezbonch jsi rozttil. 9 U Pna pomoc jest, a nad tvm lidem tv poehnn!
1

4. Veern modlitba sklenho.

Ke konci. S prvodem strunovch nstroj. alm Davidv. 2 Kdy jsem volal, vyslyel mne Bh, jen chrn moje prvo; v souen jsi uvolnil mi; slituj se nade mnou, vysly mou modlitbu. 3 Pokolen mu, jak dlouho
3. Viz 2 Sam. 11, 1518. 5 V. . svat hora" Hospodinova byl Sion, kde nad cheruby sdlil. Tam se David modlval, tam dochzel 9 splnn svch tueb. V. . V tsni, kter se almista dotk, neb jen o nho samho, ale jde o lid israelsk, o lid Bo.

722

Kniha alm bude est m na potupu? Pro mte zlibu ve vcech marnch, a pro honte se za l? 4 Vzte pece, e podivuhodn Hospodin mne omilostil; Hospodin mne vyslch, kdykoli ho vzvm. 5 Jste-li roztrpeni, nehete! m se v mysli sv zabvte, toho na svch loch elte. 6 Podejte obt, jak se slu, a mjte dvru v Hospodina. Mnoho je tch, kte prav: 7 Kdo nm d dokati se blaha?" Vzn se nad nmi jas tv tve, 8 Hospodine, udlil jsi srdci mmu radost vt neli bv, kdy maj hojnost obil, vna i oleje. 9 Klidn na lko ulom se a tak budu spti, nebo ty, Pane, sm se star, aby bydlo m bezpen bylo.

5. Dvrn modlitba, by Bh nevinn pronsledovanho vedl.

1 2

Ke konci. Pro tu, kter dd. alm Davidv. Slovm mm popej sluchu, Pane, povimni si, kterak Vzdychm, 3 pozoruj, e hlasit kim, panovnice mj a Boe mj! 4 Modlm se k tob zrna, Pane, vysly tedy voln m; 5 zrna se ti pedstavuji, a tvou pomoc oekvm. Vdy nejsi Bh ty, jen nepravost miluje, 6 nesm dlt u tebe zlomysln. Neobstoj bezbonci ped oima tvma. 7 Nenvid vech nelechetnch, vyhlazuje vecky lhe, mue krve a podvodnka Hospodin m v oklivosti. 8 Mn vak, jeto je velk tv milost,
5. V. . dlti" jakoto host a povati ochrany svho hostitele, nebo dokonce s nm jsti (obtn kvas). Nesm, pokud nezmn svho smlen a mrav, zastniti se bohosluby, bliti se Bohu, nesm z t blzkosti viti radost, jakou se t ne (v. 8) skladatel tohoto .
6

723

Kniha alm dovoleno vjt do tvho domu; smm se klant u tv svatyn v uctiv bzni ped tebou. 9 Pane, ve mne ve sv sprvnosti pro ty, kte mi klady stroj, urovnej ped sebou mou cestu. 10 Neb nen v jejich stech pravdy, jejich srdce niemn jest. 11 Zejc hrob jest jejich hrdlo, akoli dovedou se lsat. Za svou vinu a pykaj, Boe, a je poraz jejich plny, pro mnostv hch jejich je vyvrz, nebo tob se vzepeli, Pane! 12 A nech se raduj, kdo v tebe doufaj, vichni necha plesaj vn; bu s nimi, a se honos tebou vichni, kdo miluj tv jmno! 13 Nebo ty ehn spravedlivci, ttem sv blahovle, Pane, takoka ns obklopuje.

. 6. Kajc modlitba v nebezpe smrti. (Prvn alm kajc.)

1

Ke konci. S prvodem strunovch nstroj, na osm. alm Davidv. 2 Pane, ve svm hnvu mne netrestej, ve svm rozhorlen mne nekrej! 3 Slituj se, Pane, nebo jsem zchadl; uzdrav mne, Pane, neb chvj se kosti m. 4 Tak m due je zden velmi, ale ty, Hospodine, dokavad . . .? 5 Obra se, Pane, a vytrhni ivot mj, zachra mne pro sv milosrdenstv! 6 Nebo, kdo ve smrti je tebe pamtliv, v podsvt kdo tob chvlu vzdv? 7 Unaven jsem svmi nky, zaplavuji co noc sv loe, svmi slzami smm svou postel. 8 Zkalilo se hoem m oko, zestrlo v kruhu vech kdc svch. 9 Odstupte ode mne vichni zloinci, vyslyel Pn m hlasit lkn. 10 Vyslyel Hospodin mou prosbu, Hospodin pijm mou modlitbu! 11 Dluno se hanbit a hrozn se zdsit vekerm mm neptelm, obrtit se s hanbou rzem. 724

Kniha alm

7. pnliv prosba nevinn pronsledovanho k nejve Spravedlivmu.

1 2

Davidv alm, kter zpval Hospodinu pro slova Chusi, syna Jemini. Pane, mj Boe, k tob se utkm, zbav mne vech, kte mne sthaj, zachra mne, 3 aby jak lvi mne neroztrhali, kdy nen, kdo by mne vytrhl, zachrnil. 4 Pane, mj Boe, to-li jsem uinil, je-li nepravost na mch rukou, 5 oplatil-li jsem svm kdcm, necha padnu, jak jsem si zaslouil, bezmocn rukou neptel svch, 6 a mne neptel sth a lap, nech i zdept na zemi ivot mj, a nech zalape do prachu est mou! 7 Povsta, Hospodine, ve svm hnvu, vzkyp a zdvihni se proti mm neptelm! Procitni, abys mi pomohl, Pane, mj Boe, ty, jen jsi ustanovil, by soud byl konn; 8 shromdn kmen nech obklop t, a ty nad nimi ve vi se posa. 9 Hospodin soud kon nad nrody. Zasta se mne, Pane, dle mho prva, podle m nevinnosti stani se mi! 10 K ji ustane zloba bezbonk, a dej sly spravedlivci, Boe, ty, jen vyetuje srdce i ledv. 11 Spravedliv m ztita u Pna jest, kter pomh lidem pmho srdce. 12 Bh je spravedliv soudce, mocn, zdali se neme rozhnvat kadodenn? 13 Jist e zase ji me svj brous, luit sv napjal a m, 14 pichystal si nstroje smrti, svoje py opatil ohnm. 15 Ejhle, bezbonk poal patnost, bol nos pod srdcem a rod zklamn. 16 Prohlube vykopal a prohloubil, padl vak do jmy, kterou sm uinil. 17 Bol jeho vrac se na jeho hlavu, pad mu na tm jeho patnost. 18 Chvlit budu Hospodina podle jeho spravedlnosti, a budu opvovat jmno Hospodina, Nejvyho.
7. V. . . poal" pojal zloinn mysl. bol", kter chce kdce zpsobiti blinmu, nos pod srdcem." jako ena thotn plod.
15 17

725

Kniha alm

8. Velebnost Bo zrcadl se ve hvzditm nebi a v lovku, krli prody.

1 2

Ke konci. Pro lisy. alm Davidv. Hospodine, Pane n, jak podivuhodn je tv jmno po veker zemi! Je vysoko na nebi tvoje slva. 3 Ze rt nemluvat a kojenc vyvozuje si mocnou chvlu na vzdory svm neptelm, bys umlel odprce, protivnky. 4 Hledm-li na nebesa tvoje, je jsou dlo tvch prst, na msc, na hvzdy, kter jsi upevnil, 5 co je lovk, e si ho vm, nebo smrtelnk, e o nj peuje? 6 Uinils rovna ho bezmla andlu, slvou a ct jsi ho korunoval. 7 Ustanovils ho nad dly rukou svch, 8 vecko jsi poddil jeho nohm : vecek brav a hovz skot, ano i zvata poln; 9 nebesk ptactvo a ryby mosk, cokoli prochz cestami moe. 10 Hospodine, Pane n, jak podivuhodn je tv jmno po veker zemi!

9. Dky za vtzstv nad pohany a prosba, by Bh zase zbavil almistu tisk.

1 2

Ke konci. Na tajnosti syna. alm Davidv. Chci tob dkovat, Pane, celm svm srdcem, chci vypravovat vecky tv divy, 3 chci radovati se a plesat z tebe, chci zpvat jmnu tvmu, Svrchovan. 4 Bylo ustoupit mmu nepteli; klesl a zael ped tvm obliejem. 5 Nebo jsi provedl spravedliv pi mou, zased na trn, spravedliv soudce. 6 Pokrals pohany, i zhynuli hn, jmno jejich vyhladils na vky vkv. 7 Veta jest po mei neptel, zboils jim msta, nen pamtky po nich jako po zvuku. 8 Hospodin vak na vky trnit bude, postavil si trn svj, aby soudil.
8. V. . Popsna tu slva a est, jakou byl korunovn Adam v rji. Patila-li ta dstojnost prvmu Adamovi, pat v me mnohem vt Adamovi druhmu, Jei Kristu. Srv. id. 2, 9.
6

726

Kniha alm
9

On soud okruh zem spravedliv, posuzuje nrody dle prva. 10 Proto jest Hospodin toitm chudmu, pomocnkem v dobch utrpen. 11 I doufaj v tebe, kte znaj tv jmno, neb neopout, Pane, t hledajcch. 12 Zpvejte Pnu, jen trn na Sionu, zvstujte mezi nrody skutky jeho. 13 Nebo, aby krev pomstil, vzpomnl si na n, nezapomnl na kik ubokv. 14 Milostn shldl jsi, Pane, jak jsem byl snen, 15 ty, jen mne vyzdvihuje ze bran smrti, abych vypravoval vecky tv chvly, 16 ve branch sionskch z tv spsy se til. Spadli pohan do jmy, svho to dla, v osidle, je polkli, chytli se za nohy. 17 Dal se poznat Hospodin, jen soudil, do dla svch rukou se zapletl hnk. 18 Hnci do pekel se vrtit mus, kad pohan, jen na Boha zapomn. 19 Nebude na vky v zapomenut chuas, nadje ubohch nebude navdy marn. 20 Povsta, Hospodine, a nezpyn lovk, a jsou souzeni pohan ped tvou tv; ustanov jim, Pane, uitele, aby poznali pohan, e jsou lid. 22 Pro tak daleko, Hospodine, se stav, odvracuje se v as utrpen? 23 Zpupnost bezbonho chuasa pl; k se chyt do tenat, kter si vymyslil! 24 Chlub se bezbonk choutkami sv due, 25 lupi si pochvaluje a pohrd Pnem; hnk ve sv nadutosti ho nedb, 26 mysl si, e nen Boha; poskvrnny jsou cesty jeho vdycky. Daleko jsou od nho tv soudy, na vecky protivnky sv s patra hled. 27 k si v svm duchu: Neviklm se, nikdy, nikdy netst nesth mne." 28 sta m pln zloby, lsti a hoe, pod jazykem jeho je trze a zkza. 29 Sedv na han s bohatmi v skrch, aby zabil nevinnho, 30 oi jeho po chuasu sld. h v krytu jako lev v svm hout, h, aby uchvtil ubohho, 727

Kniha alm
31

uchvtil ubohho lkou ho zadrhna. Por ho, e dluno mu se krit, pad chuas nsilnou jeho rukou. 32 k si v duchu: Bh na to zapomn, odvrtil tv svou, nic na vky neuvid." 33 Povsta, Pane Boe, zdvihni se ruka tv, nezapomnej se nad chudmi! 34 Pro by ml bezbonk pohrdati Bohem, a si myslit, e toho nebude sthat? 35 Vid to, nebo ty trpen a bolu si vm, abys jej vzal do svch rukou. Na tebe jen odkzn jest chuas, sirotku jen ty jsi pomocnkem. 36 Pelom rm hnka, zlovolnho, bu hch jeho sthn, a pestane bti. 37 Hospodin bude krlem na vky vkv; vyhynete, pohan z jeho zem. 38 dost ubohch vysly, Hospodine, naklon ucho sv ku pn jejich, 39 bys ujal se sirotka a snenho, aby ji neutlaoval smrtelnk z hlny.
1

10. Dvra pronsledovanho.

Ke konci. Od Davida. 2 V Hospodina skldm dvru svou; kterak mete mi radu dvat: Prchni do hor, jako pte in! 3 Nebo, hle, hnci luk ji natahuj, kladou stely svoje na ttivu, by z temna stleli na lidi upmnch srdc. 4 Vdy i zklady d tvch podvracej, spravedliv pak co mohl poditi?" 5 Hospodin vak ve svatm chrmu svm jest; Hospodin vak na nebesch trn. Oi jeho na chuasa hled, zraky jeho zkoumaj lidsk plm. 6 Pn zkoum svatho i bezbonho; do due nem rd toho, jen miluje patnost. 7 Dtt bude na hn ohniv uhl a sru; boun vichor bude kalich jim dan. 8 Je Pn spravedliv a miluje sprvnost; na to, co sluno jest, pat jeho tv.

V. c . podv e rdc Davidovch, kte se domnvali, e jejich Pn me se zachrniti toliko tkem do hor. David vak m tak velikou dvru v pomoc Bo, e nepokld za nutno rady t poslechnouti. 7 V. . kalich" = dl.

728

Kniha alm
1

11. Prosba za Bo ochrana ped podlmi jazyky.

Ke konci, na osm. alm Davidv. 2 (almista:) Pomoz mi, Pane, nebo ubv zbonch, nebo zmizeli spolehliv z lidstva. 3 Neupmn mluvv druh druhu, lisnmi rty a dvojm srdcem. 4 K by Pn vyplenil velik lisn rty, jazyky, je zpupn ei mluv. . 5 (Hrdopyci:) kaj: Jazykem svm zvtzme, mme rty, sv, kdo je nam pnem?" 6 (Hlas Bo:) Pro bdu nuznch a nek zuboench nyn povstanu" d Hospodin zabezpem je, zejm se jich ujmu." 7 (almista:) Slova Hospodinova slova jsou ryz, stbro v ohni peitn, prost zemin, protben sedmkrt 8 Ty, Pane, bude zachovvati ns, chrniti ns ped tmto plemenem vn. 9 Vkol bezbon se potuluj, jeto tv svrchovanost mno lidstvo.
1

12. Modlitba stsnnho.

Ke konci. alm Davidv. Dlouho-li, Pane, bude mne dokonce zapomnat, dlouho-li bude odvraceti ode mne tv svou, 2 dlouho-li bude mt starosti due m, denn bol srdce m, 3 dlouho-li bude se vypnat nade mne neptel mj? 4 Shldni a vysly mne, Hospodine, mj Boe, vyjasni oi moje, abych snad neusnul do smrti, 5 aby snad neekl neptel mj: Zdolal jsem ho"; kte mne suuj, plesali by, kdybych se viklal! 6 J vak v milosrdenstv tv dvuji, plesati bude srdce moje z tv spsy, zpvati budu Pnu, kter mi uinil dobe, opvovat jmno Pna, Nejvyho.

13. Bh nenech bez trestu veobecnou bezbonost.

1

Ke konci. alm Davidv. k si poetilec v duchu: Nen Boha." Zkaen, ohavn jsou jejich mravy, nen, kdo inil by dobr, ani jednoho nen. 2 Hospodin s nebe pozoruje lidsk plm, aby vidl, m-li kdo rozum, hled-li Boha. 729

Kniha alm
3

Vichni se od Boha odchlili, vichni jsou zvrhl, nen, kdo by inil dobr, ani jednoho. 4 Jist zmoud vichni zloinci, kte zraj lid mj, jako kdyby chlb jedli, 5 Pna vak nevzvaj. 6 Pak nhle zhroz se, nebo Pn s rodem spravedlivch; mysly vae s chudm se zhat, je Pn nadje jeho. 7 K pijde se Sionu Israelovi spsa A Pn obrat zjedn v osudu lidu svho, plesat bude Jakob, veselit se Israel.

14. Vzor spravedlivho, kter sm s Bohem obcovat a ekat od nho ochranu.

1

alm Davidv. (Poutnk ped branou svatyn) 2 (Bh sty, proroka:)

3

Pane, kdo sm bt hostem ve tvm stnku, aneb kdo pebvat na tv svat hoe?", Kdo ije bezvadn a kon spravedlnost: Ten, kdo upmn sml ve svm srdci, s pomluvou na jazyku nepobh, nein dn kivdy blinmu svmu, ani hanu vzn na sv druhy; zlomyslnka kdo zavrhuje, ale v si ctitel Hospodinovch; psahy, kterou se zavzal blinmu, neru, kdo svch penz na lichvu nepjuje, a proti nevinnmu platk nebere. Kdo takto jedn, nebude viklat se na vky!"

15. tst almistovo z toho, e Bh je nejvy dobro jeho.

1

Sloupov npis. (alm) Davidv. Zachovej mne, Hospodine, nebo v tebe dvuji. 2 km Pnu: Bh mj jsi ty; nemm dobra mimo tebe." 3 Svatm, kte jsou v zemi jeho, tm pln podivn vecka m pn. 4 Mnoho maj utrpen,
V. (m 3, 1318) 13 Hrobem otevenm jest hrdlo jejich, svmi jazyky jednaj lstiv, jed had jest pod jejich rty. 14 Jejich sta jsou plna zloeen a hokosti; 15 nohy jejich jsou rychl ku prolvn krve, 16 zkza a bda na cestch jejich, 17 a cesty pokoje neznali. 18 Nen bzn Bo ped oima jejich. 4 V. . krev" tkala pi bohoslubch pohanskch z lidskch obt. almista nechce ciz bohy ani
3

730

Kniha alm kte se za bohy jinmi hon. Nebvm ve sboru jejich pro krev, jmna jejich ni neberu do st. 5 Pn je mj ddin podl a kalich; tys ten, jen dl mj zachovv. 6 Podl mi pipadl v rozkonm kraji; moje ddictv t mi se lb. 7 Velebm Pna, jen mi dal rozum, k tomu i v noci m svdom pud. 8 Mm Pna stle na zeteli, maje ho po pravu, neviklm se. 9 I ples srdce m a js jazyk mj; odpov t tlo m v pokoji. 10 Nebo nenech due m v podsvt, a svmu svatmu nedopust, aby zakusil poruen. 11 D mi poznati cesty k ivotu, radost ped tv svou mne napln; je plno rozkoe v pravici tv vdycky.
1

16. Modlitba nevinn pronsledovanho.

Modlitba Davidova. Sly, Pane, prvo m, vimni si mho nku, pijmi mou modlitbu se rt, prostch klamu. 2 , by. vylo z tvch st moje prvo, nebo tv oko z rdo spravedlnost. 3 Zkou-li srdce m, v noci-li vyetuje, ohnm-li zkoum mne, patnosti nenalz. 4 Nemluv sta m, jak lid invaj, podle slov st tvch cest k nsil jsem se zdrel, 5 dokonale krel po tvch stezkch, take se nekolsaly m kroky. 6 J k tob volm, neb vyslch mne, Boe, naklo ke mn sv ucho a sly m slova. 7 Ui div milosti, spso doufajcch, kte se skrvaj u tebe ped tvmi odprci. 8 Stez mne jako ztelnici oka. ve stnu svch kdel uschovej mne,
jmenovati podle Ex 23, 13. 5 V. . Podle Nm 18, 20; Dt 10, 9; 18, 1. kn a levit nemli mti dnho jinho ddictv, majetku, dlu, kalicha neli Boha. Ddictv Kristovo je crkev Bo. 11 V. . ve smyslu mesiskm l odmnu, kter se dostlo Kristu Pnu jakoto lovkovi na pravici Otcov. 8 16. V. . Sv. Petr (Sk 2, 2528) uvd v. 811b tohoto a tvrd, e ta slova pronesl David o Kristu, pedpovdv jimi, e vstane z mrtvch. Podobn sv. Pavel tame 13, 35. Proto bval 15. vdycky pokldn za prorock (mesisk). Podle toho vkladu pros Kristus jako lovk Otce, aby ho zachoval" (v. 1) od smrti, t. j. aby jej vzkenm ze smrti vytrhl.

731

Kniha alm
9

ped lidmi bezbonmi, kte mne suuj, ped nepteli, kte mne obklili. 10 Tlustou blanou zaveli sv srdce, sta jejich mluv ei zpupn. 11 Aby mne srazili, kolem mne se shlukli, upen hled, jak by mne svalili na zemi. 12 haj na mne jak lev, jen po lupu dycht, a jako lve, kter sed v skri. 13 Povsta, Pane, postav se proti nim, sraz je; vysvobo mne od bezbonk meem svm, 14 od neptel rukou svou Hospodine, od lid z hlny, jich dlem tento ivot jest. Cos jim schoval, a napln troby jejich, a se tm nasyt, a zbytek odk dtem! 15 J vak, jsa nevinn, patit budu na tvou tv, do syta na tvou velebu, a se uke. Ke konci. (alm) sluebnka Hospodinova Davida, kter pronesl k Hospodinovi slova tto psn v den, kdy ho vytrhl Hospodin z ruky vech neptel jeho, i z ruky Saulovy. ekl: 2 Chci t milovat, Pane, m slo! 3 Hospodin tvrz m jest, a m toit; on je tak vysvoboditel mj. 4 Bh mj je pomocnk mj, budu v nj doufat; obrnce mj, roh m spsy, mj ochrnce. Chvlil jsem a vzval Hospodina, a tak neptel svch byl jsem zbaven. 5 Obklily mne toti hrzy smrti, pvaly zloby mne podsily. 6 Hrzy pekeln mne obklily, nhle mne pekvapila tenata smrti. 7 V souen svm vzval jsem Hospodina, Boha svho jsem se dovolval; i vyslyel ze svho svatho palce hlas mj, nek mj ped nm doel jeho sluchu. 8 Pohnula a zachvla se zem, hory v zkladech se rozkolsaly, zatsly se, neb se na n hnval. 9 Poal vystupovat kou kdy se hnval; a ohe ped jeho tv se zantil; uhl se od nho rozplilo.
V. . Bh tresty za hchy schovv"; a pijde hodina jeho, stihne jimi hnky, otce i dti. Proti tomu spravedliv almista poct sladkou ptomnost Boha vysvoboditele (v. 15). Ta sladkost dojde vrcholu v nebesch. Prvem lze mti za to, e zableskla du jeho nadje na radost posmrtnou, kter plyne z blaiv ptomnosti Bo jeho ptelm, svtcm.
14

17. Pse dk za dlouholetou podivuhodnou ochranu Bo.

732

Kniha alm
10

Nebesa naklonil a dol se snesl, mrkotu maje pod nohama. 11 Vystoupil na cheruby a pak letl, na perutech vtrnch se vznel. 12 Z temnot uinil si skri svoji; v kruhu kolem sebe ml svj stnek ernajc se vodstvo oblak ve vzduchu. 13 Ped zbleskem jeho oblieje mrana thla, kroupy a eav uhl. 14 Tu poal Hospodin hmati s nebe dol, Svrchovan vydvati hlas svj; krupobit, a pak eav uhl. 15 I vyslal stely svoje a rozptlil je, blesky sv rozmnoil a podsil je. 16 Tu se ukzaly prameny vodn, odkryty byly zklady zemskho kruhu, es jim poal hrozit, Hospodine, protoe zavanul dech tvho rozhorlen. 17 Vzthnuv ruku s ve uchopil mne, ze spoust velk vody vythl mne. 18 Zbavil mne protivnk mch, velmi mocnch a mch neptel; byli silnj mne. 19 Pepadli mne nhle v den m tsn, ale Hospodin byl obrncem mm. 20 Vyvedl mne na prostranstv voln, vysvobodil mne, e jsem se mu lbil. 21 Odplatil mi Pn dle m spravedlnost, a podle istoty rukou mch odmnil mne. 22 Nebo dbal jsem Hospodinovch cest, bezbon jsem se nespustil Boha svho. 23 Ml jsem na och vecka jeho prva, a jeho pkaz jsem neodmtal. 24 Byl jsem bez hony vi nmu a sv nepravosti jsem se stehl. 25 Ano, odmnil mne Pn podle m sprvnosti, a e ruce m isty jsou ped jeho tv. 26 Nebo ke svatm se chov svat, k mum bez hony bezhonn, 27 s vybranmi vybran si vede, s skonm vak podle jeho skonosti. 28 Neb ty lid ponen zachrauje, ale oi pynch poniuje, 29 Neb ty in, e svt m svce, Pane;
V. . Ke svatm svat k dobrm dobe. 29 V. . Hoc svce jest nznakem tst.
26

733

Kniha alm Boe mj, ty, osvcuj mne v temnotch mch. Neb tebou vytrhuji se z pokuen, a ve svm Bohu pekrauji hradbu. 31 Bh mj bez poskvrny jest cesta jeho, vroky Hospodinovy zitny ohnm; obrncem je vech, kte doufaj v nho. 32 Nebo kdo je Bh krom Hospodina, a kdo je Bh krom naeho Boha, 33 Boha, kter pepsal mne silou, a in, e je bez poskvrny m cesta? 34 Rovn jelenm uinil m nohy, a na vysok msta postavil mne. 35 Vycviil m ruce do zpasu, uinil takoka kovov luk z mch pa. 36 Tys mi poskytl svoji spsnou ochranu, a tv pravice mne podprala; tvoje kze vdy mne k dobrmu vedla, tvoje kze ta mne vyuovala.
30 37

Prodluoval jsi m kroky pode mnou, a m nohy neochabovaly. 38 Sthal jsem neptele a dostihl jich, nevrtil jsem se, dokud nezhynuli. 39 Potel jsem je, e se nemohli vzchopit, ale leeli mi pod nohama. 40 Tys mne pepsal silou do zpasu, srazils pode mne m protivnky. 41 Neptel mch vydal jsi mi ji, ty, kdo mne nenvidli, rozpril jsi. 42 Volali, nebyl vak, kdo by je vysvobodil; k Hospodinu, avak neslyel jich. 43 Rozdrtil jsem je jako prach na vtru, jako blto na ulicch jsem je zniil. 44 Tys mne zachrnil, kdy se lid bouil; ustanovil jsi mne hlavou nrod. 45 Lid, kterch jsem neznal prv, slouili mi; ochotn na slovo mne poslouchali. 46 Synov ciziny ke mn se lsali, synov ciziny jakoby stm seli, a t od svch stezek odkulhali. 47 iv bu Hospodin a poehnn Bh mj; a bu vyvyovn Bh m spsy!
V. . cesty Bo" = zpsob, jak s lidmi nakld. David byl pedobrazem Krista Pna, i mono mysliti, e Kristus slovy tohoto almu dkuje svmu otci za to, e dal mu vtzstv nad hchem a smrt, jako i za to, e dal mu v crkvi vldnouti nad pohany. Co eeno v almu o neptelch Davidovch, lze ci t o neptelch Kristovch, o neptelch crkve katolick.
31

734

Kniha alm
48

Boe, tys mi dopl odvety dojt, a ty. jsi podmanil nrody mn; tys mne zbavil neptel mch zlostnch. 49 Nad m protivnky, povila mne, ty, jsi mne zprostil nespravedlivce. 50 Proto t slavm, Pane, mezi nrody, a tvmu jmnu prozpvuji pse. 51 Tob, jen hojn pomh svmu krli, a milost in svmu pomazanmu, Davidu i rodu jeho na vky.

18. Velebnost Bo hls proda (v. 27) i zjeven (815).

Ke konci. alm Davidv. Nebesa vypravuj slvu Bo, a dla rukou jeho hls obloha. 3 Den dni vmluvn podv tu zprvu, a noc noci dv to pouen. 4 Nen to mluva, ani jsou to ei, jejichto hlas bylo by mono neslyet. 5 Po cel zemi rozlh se zvuk jejich, a a na kraj svta jejich slova 6 tam, kde postavil slunci stnek jeho. To jest jak enich, jen z lonice vyel, ples jak rek, kdy se do bhu dv; 7 na jednom konci nebes jest vchod jeho, b dokola a dojde druhho konce, a nic neme skrti se ped jeho rem. 8 Zkon Pn je dokonal, oberstvuje due. Zjeven Pn je spolehliv, moudrost skt dtem. , 9 Ustanoven Pn jsou sprvn, obveseluj srdce. Pikzn Pn jsou stkvla, osvcuj oi. 10 Bohosluba Pn je svat, potrv na vky vkv. Vroky Pn jsou jen prvo, vecky vci spravedliv. 11 Vzcnj jsou neli zlato, ne mnostv drahokam. Ano, sladkost jejich je nad med, kter vytekl z plstu.
2 1

V. . Podle 2 Sam 22, 1. pronesl tento alm David, ten den, kdy ho Pn vysvobodil z moci vech jeho

neptel i z moci Saulovy".

V. . Od skutenho slunce bsnk pechz ke slunci duchovnmu, t. j. zkonu Bomu zjevenmu, kter nazv ustanovenm", bohoslubou", vroky Pn" a pod.
6

735

Kniha alm
12

Tak tvj sluha poslouch jich, je za n odmna velk. 13 Poklesky kdo me poznat? Od tch, jich nejsem si vdom, m ois! 14 Tak zpupnch ueti svho sluhu, necha nade mnou nevldnou; i budu bez hony a prost velikho hchu. 15 K se lb slova st mch i smlen srdce mho tob vdycky, Hospodine, pomoci m i spso!

19. Modlitba lidu za krle, thnoucho do boje.

1 2

Ke konci. Pse Davidova. Vysly t Hospodin v den tsn, chrani t Bh Jkobv; 3 seli ti pomoc se svatyn se Sionu ochrauj t! 4 Pamtliv budi vech tvch obt, celopal tvj mu budi mil; 5 udl ti, eho srdce tv d, a tvmu kadmu zmru zdar dej! 6 Plesati budeme z vtzstv tvho, a svm Bohem honosit se. 7 Vypln Hospodin vecky tv prosby! Vm te, e chrn Pn svho pomazanho. Se svho svatho nebe ho vyslch, mocn mu pispv pravice jeho. 8 Ti vozy, oni komi se chlub, my vak jmnem Hospodina, Boha svho, se honosme. 9 Oni se zapltaj a padaj, my vak vstvme, stojme zpma. 10 Hospodine, ochra krle, a vysly ns, kdy vzvme t!

20. Dky za krlovo vtzstv a pn dalho zdaru.

1 2

Ke konci. alm Davidv. Hospodine, z moci tv krl m radost, z pomoci tv js pevelice. 3 dost jeho srdce udlil jsi mu, a pn jeho rt jsi mu neodepel. 4 Neb jsi mu vstc vyel s poehnanm tstm, vsadils mu na hlavu korunu z drahokam. 5 ivot dal od tebe, dals mu tedy ivot dlouh na vky a navdy. 6 Velk jest jeho slva pomoc tvou, velebnost a vzneenost klade na nj. 736

Kniha alm
7

Ano, ty in jej poehnnm na vky, oblauje ho radost obliej tvj. 8 Protoe krl douf v Hospodina, milost Nejvyho nevikl se. 9 Doshne ruka tvoje vech tvch neptel, najde tv pravice vecky tv protivnky. 10 Uin jim jako ohniv pec, kdy se zjev obliej tvj. Pn je v hnvu svm zmate a ohe je zhlt. 11 Potomstvo jejich vyhlad s povrchu zem plm jejich z pokolen lidskch. 12 Teba by ti klad nastrojili, smyslili pln nebudou s to, by je zmohli. 13 Nebo uin, e uk zda, kdy svmi ttivami ve tv jim nam. 14 Zdvihni se, Hospodine, ve sv moci! Zpvem i hudbou budeme slu tvou slavit.

21. Modlitba oputnho Spasitele (v. 222) a dky za ovoce jeho utrpen (2332).
1

Ke konci. Za pijet jitn. alm Davidv. Boe, Boe mj shldni na mne pro jsi opustil mne. Daleko od spsy jsou slova mch nk. 3 Boe mj, volm, ve dne a nevyslch, ani v noci nedvm si pokoje. 4 Ty pece sdlo sv m ve svatyni, a tys chvla Israelova. 5 Na tebe spolhali otcov nai, spolhali a zachraoval jsi je. 6 K tob volali a bvali spaseni, doufali v tebe a nebyli zahanbeni. 7 J pak spe erv jsem neli lovk, pohann lid a povrhel chtry. 8 Vichni, kte mne vid, smj se mi, kleb sta a potsaj hlavou: 9 Doufal v Hospodina, a jej vytrhne; a ho vysvobod, vdy m v nm zlibu."
2

21. Zkladnou mylenku prv sti 21., t. j. v. 222. vyjdil pozdji Pn slovy: Ote, chce-li, odejmi tento kalich ode mne, avak ne m, nbr tv vle se sta" Lk. 22, 42 (Mt. 26, 29; Mk. 14, 36). Mono, e Spasitel na ki se modlil cel 21., a e jeho slovo: Dokonno jest", souvis s poslednm slovem v. 32. 2 V. . n. Kesan, modlc se 20. dkuje spolu s Kristem svm krlem Otci za moc a pomoc, kterou mu dal k tomu, by velik dlo vykupitelsk vykonal, by neptele spsy lidsk potel. 8 V. n. srv. s Mt. 27, 39. 43. potsati hlavou" = posmvati se. 9 13 V. . . oslovuje kesan Krista krle. Kesan modl se za slu, by s pomoc Kristovou potel tak neptele spsy sv vlastn (osobn).

737

Kniha alm
10

Ano, tys ten, jen vyvedl mne z lna, bezpe m, kdy jsem byl u prsu matina, 11 na tebe byl jsem odkzn, kdy jsem se narodil, od klna m matky Bh mj jsi ty. 12 Nera ode mne se vzdalovati, neb tse velmi je blzko, neb pomocnk dn. 13 Zevad mne obkliuje mnostv bk, tui vykrmen mne obstupuj. 14 kleb na mne sv sta, jak drav lev vouc. 15 Jako kdybych z vody byl, roztkm se, rozvazuj se mi vecky kosti, jako vosk se mi rozplv srdce v mm tle. 16 Vyprahla jak stepina m sla, a mj jazyk k podneb mi pilnul; ano, do prachu mrtvch ukld mne. 17 Nebo mnostv ps mne obkliuje, rota lid zloinnch oblh mne; zbodli ruce m i nohy moje. 18 Mohou stat vecky moje kosti, mohou kochati se pohledem na mne, 19 rozdluj sob roucho moje, o mj odv metaj si los. 20 Ty vak se, Hospodine, nevzdaluj mne, ty m slo, posp mne zachrniti. 21 Vychva mei, Boe, it moje, moci psa to jedin, co mi zbv. 22 Ra mne vysvobodit od lv tlamy, od roh zubr ponenho mne. 23 Pak budu vypravovat jmno tv bratm svm, ve shromdn t budu chvlit: 24 Kte se bojte Hospodina, chvalte jej, vecko potomstvo Jakobovo slav ho, 25 boj se ho vecko potomstvo Israelovo. Neb nepovrhl, nezhrdl prosbou chudho, neodvrtil oblieje svho ode mne, kdy jsem volal k nmu, vyslyel mne." 26 Z tebe vyplyne chvla m ve valnm sboru, sliby sv plnit budu ped jeho ctiteli. 27 Jsti budou chud do sytosti, a budou chvlit Pna, kte ho hledaj; t budou srdce jejich na vky vkv.
V. . srv. s Mt. 27, 35; Mk. 15, 24; Lk. 23, 34; Jan 19, 23 n. 23 V. . Trpitel dkuje za sv vysvobozen, t. j. za sv vzken bratm" = Israelitm. 26 V. n. Sta v tsni slibovali, zejmna obti Bohu, budou-li vysvobozeni; pi tch obtech bvaly hody. Trpitel Kristus bude vdnost svou za vzken dvati najevo nekrvavou obt Novho zkona, m sv., se kterou spojeny budou hody obtn sv. pijmn.
19

738

Kniha alm Na pamti to majce obrt se k Hospodinu vecky koniny zem, budou se klant mu vichni kmenov pohan. 29 Nebo Hospodinovi pslu kralovati, on bude panovati nad nrody. 30 Jemu jen holdovat budou vichni velmoi zem, ped nm se sklnt vichni, kdo do prachu padaj. 31 Duse m t bude jemu ti, a m potomstvo bude jemu slouit. 32 Hlsn bude Pn pokolen ptmu, to pak bude spravedlnost jeho vyprvt lidu, kter narozen bude, e toti Hospodin ji dokonal.
1 28

22. Hospodin past a hostitel.

alm Davidv. Pn je mj past, netrpm nedostatku; 2 kde pastvy, hojnost, tam lehat smm. K vod, kde mono si odpoinout, mne vod; 3 dui mou oberstvuje. Provd mne po stezkch spolehlivch, k vli svmu jmnu. 4 I kdy mi projt jest dolm stnu smrti, nebojm se zlho. Nebo ty, jsi se mnou; kyj tvj a hl tv ty jsou potchou mou. 5 Vystrojuje hostinu ped mou tv, navzdor mm protivnkm. Pomazv olejem mou hlavu, pln m e jak vzcn jest! 6 Milostivost tv jen bude mne provzet po vecky dny mho ivota; vdy budu pebvat v Hospodinov dom asy veledlouh.

23. Kdy byla archa za Davida slavn penena pod nov stan na Sion.
1

Prvn den po sobot. alm Davidv. Hospodinova sou jest i s tm, co ji pln, pevnina a vichni, kte sdl na n. 2 Nebo on nad moe poloil zklady jej, a nad proudy pevn ji udruje. 3 Kdo sm vstoupit na horu Hospodinovu a kdo sm stti na svatm mst jeho? 4 Kdo m nevinn ruce a ist srdce,
V. . Vzken Pn bylo mocnm dvodem, kter pohany pivdl do lna crkve. 32 V. . spravedlnost" = dlo vykupitelsk. 23. Srv. 2 Krl. 6.
28

739

Kniha alm ten, kdo nepozdvihuje k nicotm mysli sv, ani pisah lstiv blinmu svmu. 5 Tomu se dostane poehnn od Pna, a milosrdenstv od Boha, spsy jeho. 6 To je pokolen tch, kdo ho hledaj, hledaj tve Boha Jakobova. 7 Zdvihnte, knata, brny sv, zvyte se brny vn, by mohl vejt krl slvy." 8 Kdo je ten krl slvy?" Hospodin siln a mocn, Hospodin mocn v boji." 9 Zdvihnte, knata, brny sv, zvyte se brny vn, by, mohl vejt krl slvy." 10 Kdo je ten krl slvy?" Hospodin, Bh zstup, on je ten krl slvy."

24. Prosba za prominut hchu a za vysvobozen.

1

Ke konci. alm Davidv. K tob pozdvihuji mysl svoji, 2 Hospodine, Boe mj. V tebe doufm, nedej, abych byl zahanben; 3 a mi se neposmvaj kdcov moji! Vdy dn, kdo v tebe douf, nedojde hanby, 4 zahanben bude, kdo poetile he. Cesty sv, Hospodine, ukazuj mi, po svch stezkch chodit mne vyuuj. 5 Vo mne ve sv pravd a pouuj mne, nebo ty jsi Bh, jen pomh mi. V tebe tak doufm po cel den. 6 Vzpome, Pane, na sv slitovn, a na sv milosti, e jsou od vnosti. 7 m jsem se v mld provinil, nevzpomnej. Podle svho milosrdenstv ty bud! mne pamtliv, pro svou dobrotivost, Hospodine. 8 Laskav a upmn Hospodin jest, proto ukazuje zbloudilm cestu. 9 Vod chuasy ve spravedlnosti, vyuuje uboh svm cestm. . 10 Vekery cesty Pn jsou milost a vrnost tm, kte smlouvy s nm a jeho pkaz dbaj. 11 K vli svmu jmnu, Hospodine,
V. . cesty Bo" = zpsob ivota nboensko-mravnho, kter Bh od ns d. 10 V. . cesty Pn" = zpsob, jak Bh nakld s lovkem.
4

740

Kniha alm odpus mou vinu, nebo velik jest. Kter lovk boj se Hospodina, toho pou, kterou cestu m volit. 13 On sm hov si ustavin v tst, a jeho potomstvo ddin vldne zem. 14 Ptelem jest Pn tm, kdo se ho boj, oznamuje jim sv zaslben. 15 Oi m na Pna stle upeny, jsou, nebo on vyprost z lky nohy moje. 16 Shldni na mne a nade mnou se smiluj, nebo oputn a zuboen jsem. 17 Velmi mnoho m zkost m srdce. z mojich utrpen vyprosti mne. 18 Popat na mou bdu a na mou nesnz, a ve, m jsem se provinil, mi promi. 19 Pohle, jak mnoho jest mch protivnk, a jak nespravedliv nevra na mne. 20 Opatruj mi ivot a vysvobo mne, a nejsem zahanben, nebo v tebe jsem doufal. 21 Dob a spravedliv pilnuli ke mn, protoe jsem dvru ml v tebe. 22 Vysvobo, Boe, Israele ze vech jeho tsn.
12 1

25. Modlitba nevinnho za Bo pomoc.

Ke konci. alm Davidv. Zasta se mne, Pane, nebo j v nevin krm v Hospodina doufaje neochvjn. 2 Zkus mne, Hospodine, a vyzkoumej mne, ohnm vyeti ledv m i srdce m. 3 Nebo tvou milost stle mm na zeteli, a chodm po tvch cestch vdycky vrn. 4 Nesedvm s lidmi falenmi, s skonky neobcuji. 5 Nenvidm spolenost zlomyslnch, s bezbonmi nestkm se. 6 Nevinen jsa mohu si ruce mti, a tvj olt obchzet, Hospodine, 7 abych slyel hlasitou chvlu tebe a vecky zzraky tv vypravoval. 8 Hospodine, miluji skvostn dm tvj, msto, na kterm velebnost tv sdl. 9 Nezahlazuj mne s bezbonmi, Boe, neber mi ivot s lidmi lanmi krve,
V. . Israel" = bojovnk Bo ve Starm zkon. Kesan mysl tm slovem bojovnka Boho v crkvi katolick.
22

741

Kniha alm
10

na jejichto rukch lp hanebnosti, a jejich pravice platk je pln, 11 kdeto j ve sv nevinnosti krm. Vysvobo mne, budi milostiv mn! 12 Noha m stoj na ploe urovnan, ve sborech budu t chvlit, Hospodine!

26. Vtzn (v. 1 6) a prosebn (714) dvra v Boha.

1

alm Davidv, prve ne byl pomazn. Hospodin je svtlo m a spsa m, koho bych se ml bti? Hospodin jest ochrnce mho ivota, koho bych se lekal? 2 Kdy se pibliuj ke mn kdci, aby hryzli m tlo, kte mne suuj, neptel moji, sami slbnou a padaj. 3 By i tbor vojska proti mn povstal, nelek se m srdce. Kdyby se zdvihla proti mn i vlka, j pece jen doufm. 4 Jednu vc jen dm na Hospodinu o tu usiluji: abych sml pebvat v dom Hospodinov vecky dny ivota svho, abych sml okouet Hospodinovu rozko, dumati v jeho chrm. 5 Nebo ukrv mne ve svm stnku, v dobch utrpen; opatruje mne v krytu svho stnku, . 6 na sklu mne zdvh. Proto pozdvihuje se m hlava nad m neptele; obchzm a podvm v jeho stnku obt dk, zpvm a hraji Hospodinu. 7 Vysly, Pane, hlasit voln m, slituj se nade mnou, sly mne! 8 K tob mluv m srdce, hled t tv m, po tvi tv, Pane, toum. 9 Neodvracuj ode mne sv tve, neodchyluj se ve hnvu od svho sluhy, bu mm pomocnkem! Nezavrhuj mne a neopoutj, Boe, mj spasitel 10 Nebo otec i matka mne opustili, ale Pn se mne ujm. 742

Kniha alm
11

Ukazuj mi, Hospodine, svou cestu, a ra voditi mne po rovn stezce pro m neptele. 12 Nevydvej mne zvli mch protivnk, nebo povstali proti mn svdkov liv, sopt nsilm proti mn. 13 Vm a vidm dobrotu Hospodinovu v zemi ivch! 14 Doufej v Hospodina! Mun jednej, nech se vzmu tv srdce, a doufej v Hospodina!

27. (hebr. 28.) Modlitba za pomoc proti neptelm.

1

alm Davidv. K tob, Hospodine, volm, Boe mj, neodmluj se mi, bych nebyl, kdybys nemluvil na mne, jako ti, kte klesaj do hrobu. 2 Vysly, Pane, hlas m prosby, kdy se hlasit modlm k tob, kdy sv ruce pozdvihuji, k svat velesvatyni tv. 3 Nezahlazuj s hnky mne, s tmi, kte p neest, mluv mrumilovn k blinm, ale zloba je v srdcch jejich. 4 Dej jim podle skutk jejich, a podle zloby mysl jejich. Podle in rukou jejich dej jim, odpla jim, co zaslouili. 5 Nechtj rozumt skutkm Pn, ani dlm jeho rukou. Zkazi je a nevzdlvej! 6 ehnno bu Hospodinu, nebo slyel hlas m prosby. 7 Pn je sla m a tt mj, v nho doufalo m srdce. Pomoeno mi, tlo zas vzkvt, radostn jej budu chvlit. 8 Pn je sla lidu svho, spasn tvrz svho pomazanho. 9 Spasi lid svj, Hospodine, poehnvej ddictv svmu, pas a zdvhej ho a na vky. 743

Kniha alm

28. (hebr. 29.) Slva na vsostech Bohu a na zemi pokoj lidu Bomu.
alm Davidv. Ke konci (slavnosti) stnk. Pineste Hospodinu, synov Bo, pineste Hospodinu bernky mlad, 2 pineste Hospodinu est a slvu, pineste Pnu est, jeho jmna hodnou, padejte ped Pnem ve svat sni jeho! 3 Hlas Hospodinv rachot nad vodami, Hospodin, Bh velebnosti, hm, hm Hospodin nad spoustami vodstva. 4 Hlas Hospodinv dun velemocn, hlas Hospodinv ndhern se nese. 5 Hlas Hospodinv roztpuje cedry, roztpuje Hospodin cedry, libansk. 6 Do skoku uvd jak tele Liban, a irjon jako mladikho zubra. 7 Hlas Hospodinv tp plameny ohn. 8 Hlas Hospodinv rozechvv pustinu, rozechvv Hospodin pou Kades. 9 Hlas Hospodinv k potratu pud lan, svlk s list hust lesy, a pec v chrm jeho ve vol: Slva!" 10 Hospodin ji nad potopou trnil, a tak jako krl trn Hospodin na vky. 11 , by dal Hospodin slu svmu Lidu, , by obastnil Hospodin lid svj pokojem!
1 1

29. (hebr. 30). Dky za ivot zachrnn.

almov pse. K posvcen Davidova domu. 2 Vyvyuji t, Pane, neb vysvobodils mne; nenechals neptele m tit se nade mnou. 3 Hospodine, Boe mj, volal jsem k tob, a tys ril mne uzdraviti. 4 Hospodine, vyvedl jsi mne z podsvt, zachrnils ivot mi z tch, kte do hrobu klesli. 5 almy pjte Pnu svat jeho, oslavujte svat jmno jeho! 6 Nebo jen chvilku trest v rozhorlen, cel vak ivot trv jeho milost.
28. V. . synov Bo" jsou andl. 3 V. n. l boui na moi, v. 57, na horch, v. 8 n. na pouti a v lese. 6 V. do skoku uvd" = rozvln pi zemtesen. Stdo bk poskakuje a celek se vln. irjon = Hermon. V. v jeho chrm" nebeskm. 10 V. n. je zvr. 4 29. V. . Smrt hrozila almistovi tak jist, e mohl pokldati se ji za mrtvho. V tom smyslu Bh vyvedl ho z podsvt", z e mrtvch.
9 1

744

Kniha alm K veeru na nvtvu zavt nek, ale rno ji nastv zase radost." 7 J tedy myslil jsem v tst svm: Nikdy se nepohnu." 8 Pane, svou milost upevnils m bydlo. Pak jsi vak odvrtil ode mne obliej svj, i byl jsem vecek zkormoucen. 9 Tu jsem volal k tob, Hospodine, k tob Bohu svmu jsem se modlil: 10 Jak zisk z krve m bude, kdy do hrobu klesnu? Bude t slavit prach, neb hlsat tvou vrnost?" 11 I slyel Pn a slitoval se nade mnou, Hospodin se stal mm pomocnkem. 12 Obrtils mi kvlen m v radost, roztrhls nici mou a dals mi ps vesel, 13 aby ti pla m due a nezamlkla. Pane, mj Boe, na vky budu t chvlit.
1

30. (hebr. 31). Nadje zbdovanch.

Ke konci. Davidv alm. Pro vzruen. 2 K tob, Hospodine, se utkm, nedej mi na vky zahanbenu bti, pro svou spravedlnost mne vysvobo! 3 Rai nakloniti ke mn sv ucho, rychle posp, abys mne vytrhl. Ra mi bti skalou toitnou, pevnost, ve kter bych ochrany doel. 4 Ano, skla m a pevnost jsi ty, pro jmno sv bude m vodit a peovat o mne. 5 Vyvede mne z osidla, je na mne skryli, protoe jsi moje toit. 6 V ruce tv poroum ducha svho, ty mne zachrn, Pane, Boe vrn. 7 Nenvid ctitele nicotnch bk, j vak v Hospodina dvuji; 8 plesat a jsat budu z milosti tv, e jsi shldl na m ponen, e jsi z tsn vysvobodil dui mou, 9 es mne nesevel rukou neptele, ale es postavil na voln prostranstv nohy m.
10

Smiluj se nade mnou, Pane, neb je mi zko, chadne hoem oko m, due i tlo; 11 ano, schz bolest mj ivot, a m lta od pn. Zlomena jest bdou moje sla,
30. V. . jest posledn slovo Kristovo na ki (Lk. 23, 46).
6

745

Kniha alm a m kosti vyprahl jsou. Vem svm neptelm jsem na potupu, sousedm svm odporn jsem, na postrach svm bvalm znmm, a kdo mne uvid venku, prch pede mnou; 13 miz m pamtka s mysl jako mrtv, tolik jsem, co ndoba pokaen. 14 Ano, slchm, jak mnoz proti mn eptaj. se vech stran mne obkliuj, spolen na mne se smlouvajce, radce se, jak mi vzt ivot. 15 J vak doufm v tebe, Hospodine, prohlauji: Bh mj jsi ty!. 16 Ve tvch rukou jsou osudy moje. Vychva mne z ruky kdc a stihatel. 17 Vyjasni tv svou na svho sluebnka, a svou milost m zachra. 18 Pane, a nejsem zklamn, neb t vzvm; bezbon a se zklamou a do pekel thnou; 19 necha onmj prolhan rty, kter mluv proti spravedlivci , drze, nadut a utpan. 20 Jak velk mnostv tv slasti je, Hospodine, kterou schovv tm, ji boj se t, a kterou chyst doufajcm v tebe ped oima vekerho svta. 21 Zastr je clonou svoj tve, aby jim nemohli klady strojit lid, skrv je v stnku svm jazykm hateivm. 22 Pochvlen bu Hospodin, e mi prokzal zzran svou milost v hrazenm mst! 23 J toti myslil jsem ve svm rozruen, e jsem zapuzen s tvch o, ale tys vyslyel hlasitou modlitbu moji, kdy jsem o pomoc k tob volal. 24 Milujte Pna vichni svat jeho: nebo vrn opatruje Hospodin, pln vak odplc tm, kte zpupn si vedou. 25 Vzmute se a bute srdnat mysli vichni, kte doufte v Hospodina!
12

V. . do pekel" = do podsvt, t. j. a umrou a jsou potrestni podle odvetnho prva tm, co chtli sami zloinn uiniti almistovi. 21 V. : Bo tv" pze a lska jeho.

18

746

Kniha alm

31, (hebr. 32.) Uznej a vyznej sv hchy, a budou ti odputny. (Druh alm kajc.)
1

Od Davida, poun pse. Blaze, jim odputny jsou nepravosti, a jim prominuty jsou hchy. 2 Blaze, komu Pn viny nepit, a v jeho duchu nen klamu. 3 e jsem se tajil, chadly mi kosti, nebo cel den jsem pl. 4 Tila mne ve dne v noci tv ruka, svjel jsem se ve sv bd, jako tmy pobodan. 5 Vyznal jsem se ti ze svho provinn, nepravost svou jsem ti nezakrval. ekl jsem: Vyznm se Hospodinovi ze sv nespravedlnosti. Tys mi odpustil bezbonost hchu mho. 6 Proto modli se k tob kad zbon za dob poteby; ani v potop mnostv vod ho nezashne. 7 Tys m ztita ped souenm, je mne se vech stran obklopuje, radosti m, vysvobo mne od tch, kte mne obkliuj! 8 Budu ti svtit na cestu, po n m kret, upeny budou na tebe oi m." 9 Nebute jako k neb jako mezek, kte rozumu postrdaj, jim mus uzdou a ohlavm elisti sevt, sice nepibhnou k tob. 10 Mnoho metel hnka sth, kdo vak v Hospodina douf, toho milost zahrnuje. 11 Tte se z Pna, plesejte, spravedlivci, jsejte vichni upmnho srdce!

32. (hebr. 33.) Dk nroda Hospodinu za to, e zachrnil svj lid.

1

alm Davidv. Plesejte spravedliv z Pna, slu upmnm zpvati chvlu. 2 Dkujte Pnu citerou, hejte na harfu o desti strunch. 3 Zpvejte mu pse novou,
31. V. . jest e Boha, odpovdajcho milostiv na slova almistova (v. 7). 9 V. . napomn hnky, aby se obrtili dobrovoln k Bohu a nedvali se k lomu donucovat jako nm tv.
8

747

Kniha alm hrejte dovedn, mohutnm hlaholem. Nebo jest upmn slovo Pn, a vecky iny jeho jsou vrnost. 5 Miluje prvo a spravedlnost, milosti Pn pln jest zem. 6 Slovem Pn jsou nebesa stvoena, a dechem st jeho moc jejich vecka. 7 Hromad jako do mchu moe, do skladi uschovv vody. 8 Boj se Pna vecka zem, chvj se ped nm kad, kdo na svt, 9 nebo on ekl a vecko tu bylo; on dal rozkaz, a vecko tu stlo. 10 Hospodin ma zmry nrod, a v nic obrac mysly pohan. Hat, o em se usnesli vladai. 11 radek Pn vak zstv na vky, co mysl v srdci svm od rodu do rodu. 12 Blaze nrodu, jeho Bh Pn jest, lidu, kter za svj si zvolil. 13 S nebes Hospodin se dv, vid vekero plm lidsk. 14 S msta, kde m sv sdlo, hled na vecky, kte na zemi bydl, 15 ten, kter uinil srdce kadho, kter v o kadm skutku jejich. 16 Nic krl nezme s velkm vojskem, ani obr mnostvm sv sly. 17 V kon nelze spsu skldat, pes velkou slu svou neme zachrnit. 18 Hle, oko Pn jest nad jeho ctiteli, nad kadm, kdo v jeho milost douf, 19 smrti by vychvtil due jejich, a jim ivot zachoval v hladu. 20 Due nae na Pna ek, je on pomoc nae a tt n. 21 Ano, z nho se t nm srdce, a v jeho svat jmno doufme. 22 Budi tv milost nad nmi, Pane, jako dvru mme v tob.
4

33. (hebr. 34). Bh je spolehliv ztita spravedlivch.

1

Od Davida, kdy se petvel ped Achimelechem, a kdy byv od nho proputn, odeel. 2 Velebit chci Pna kadho asu, vdycky budi chvla jeho v mch stech.
32. V. . duchem st" = slovem. Moc" = vojska, zstupy; proto Bh zstupv".
6

748

Kniha alm
3

Pnem chlubiti se bude m due, aby to slyeli uboz a mli radost. 4 Zvelebujte Hospodina se mnou, vyvyujme jeho jmno spolen. 5 Hledal jsem Hospodina, i vyslyel mne, a ze vech zkost, mch vytrhl mne. 6 Pohldnte k nmu, i budete zit, nebude teba va tvi se rdti. 7 Tento chuas volal, a Pn ho vyslyel, ze vech jeho tsn ho vysvobodil. 8 Andl Hospodinv tbo kolem tch, kte se ho boj a vytrhne je. 9 Okuste a vizte, jak dobr jest Hospodin, blaze lovku, kter v nho douf. 10 Bojte se Pna vichni jeho svat, nem nedostatku, kdo se ho boj. 11 Bohi strdaj a hynou hlady, . tm vak, ji hledaj Pna, neschz nic. 12 Pojte, synov, a poslyte mne, bzni Pn budu vs vyuovat. 13 Kdo by si nepl, aby mohl ti, kdo by nechtl zati dn astnch? 14 Zdruj svj jazyk ode veho zlho, a tv rty a nemluv klamu. 15 Uchyl se od zlho a i, co je dobr, hledej pokoje, ano, ho se za nm. 16 Oi Pn jsou nad spravedlivmi, a jeho ui klon se k prosbm jejich; 17 ale tv Pn proti tm, kte zl in, aby vyhladil ze zem pamtku jejich. 18 Spravedliv volaj, a Pn je vyslch, ze vech jejich tsn je vysvobozuje. 19 Blzko jest Hospodin tm, jim puk srdce, a lidem zdrcenho ducha pomh. 20 Mnoho mv souen spravedlivec, ale z nich vech vytrhne jej Hospodin. 21 Chrn Hospodin vecky jejich dy, ani jedin z nich nebude zlomen. 22 Hnk vak smrt je hrozn, zajdou, kte nenvid spravedlivce. 23 Zachrn Hospodin due svch sluebnk, nezajde dn, kdo douf v nho.

33. V. . tv" Pn zde rozhnvan.

17

749

Kniha alm
1

34. (hebr. 35.) Bh, ztita utiskovanch.

Od Davida. Odprej, Hospodine, odprcm mm, bojuj s tmi, kte proti mn bojuj. 2 Ra se chopit pukle a ttu, pozdvihni se, abys pomohl mi. 3 Vezmi tak kop a zastup cestu, postav se proti tm, kte sthaj mne, a rci dui m: Spsa tv jsem j!" 4 Necha zahanb a zastyd se. kte o ivot mi ukldaj; k se mus obrtit na tk s hanbou, kte mne zahubit zamlej. 5 A jsou jako plevy, ve vichoru, a posel Hospodinv a jimi zmt; 6 budi cesta jejich tmav a kluzk, a posel Hospodinv a je ene! 7 Polkli neprvem na mne zhoubn sv osidlo, bez piny vykopali mi jmu; 8 zhuba je stihni znenadn, lka, kterou skryli, a je polap, a do t jmy a sami padnou! 9 Due m vak a se vesel z Pna. a se raduje z pomoci jeho; 10 vecky kosti moje necha eknou: Hospodine, kdo je podoben tob, jen trh slabho z ruky silnjho, bdnho chuasa z ruky lupiovy?" 11 Vystupuj proti mn svdkov liv, dotazuj se mne, o em nevm. 12 Odmuj se mi za dobr zlm, psob, e se ctm oputn. 13 J pec kdy nemocni byli, jsem oblkal nici, postem jsem se umrtvovat hledl, a m modlitba v lno m se vracela; 14 jako k pteli, k bratru jsem se choval, jak truchlc pro matku smutkem byl. jsem shrben. 15 Z pdu mho se t a srotili se, srotily se na mne nhle metly; 16 trhaj mne jazyky ustavin; pokouej mne, pust se posmvaj,
34. David jest v tomto (34.) pedobrazem trpcho Spasitele, kter uvd sm o sob v. 19 (Jan 15, 25). V. . oblkal nici" na znamen soustrasti. Postil a modlil se, aby je Bh uzdravil. almista modle se s hlavou sklonnou na prsa, vyslal takoka modlitby sv zase tam, odkud se inuly modlil se ze srdce k srdci (= modlitba v lno m se, vracela").
13

750

Kniha alm vyceuj na mne svoje zuby. Pane, dlouho-li na to bude hledt? Od jejich zloinnosti vysvobo mne, od tch dravc jedinkou mou dui. 18 Budu t velebit v shromdn valnm, v lidu etnm chvliti budu tebe. 19 Neplesej nade mnou, kdo na mne neprvem nevra, nemhourej oima, kdo na mne pro nic t. 20 Neb jejich ei nemiluj mru, ale proti pokojnm obanm zem vymlej skon plny; 21 kleb na mne sv sta kajce: Slva, slva, ji to tady mme!" 22 Vid to, Hospodine, neml k tomu, Pane, daleko ode mne se nestav. 23 Rychle vsta, bys hjil prva mho, Boe mj a Pane, bys vedl pi mou. 24 Ve mou pi, jak jsi spravedliv, Pane, mj Boe, aby nemohli nade mnou jsati, 25 ci si: Slva, slva, to jsme si pli!" aby nemohli ci: Zhltli jsme ho!" 26 A se zahanb a zastyd vesms, kte z mho netst maj radost; hanbou a potupou zahaleni bute, kte proti mn se vypnaj! 27 Necha plesaj, jsaj, kte pej mmu prvu, a necha kaj stle: Veleslaven budi Hospodin," kte pej blahu sluhy jeho. 28 Jazyk mj bude hlsat tvou spravedlivost, kterkoliv den tvou chvlu.
17

35. (hebr. 36.) Zloba hnkova a dobrota Bo.

1 2

Ke konci. Od Davida, sluebnka Hospodinova. Bezbon posedl jest nepravost, bze Bo nic nen v och jeho. 3 Ona toti se zamlouv zraku jeho, a tak he a jest nenvidn. 4 Slova st jeho nepravost a lest jsou, nechce mt rozum, nechce dobe init. 5 Na nepravost mysl na svm lku, dv se na kadou cestu, je nen dobr, toho, co zl jest, nem v nenvisti. 6 Hospodine, a k nebi jde tv milost,
V. . mhourati oima" = posmvati se. 21 V. . ji tady maj" almistovu zkzu, kterou si tolik pli.
19

751

Kniha alm a tv vrnost jde a po oblaky: spravedlnost tv jak nejvy hory, soudy tvoje jako nejhlub moe; lidem i zvatm pomh, Hospodine. 8 jak hojn je tv milost, Boe, e lid ve stnu kdel tvch mohou se skrvat! 9 Rozjauj se nadbytkem domu tvho, a proudem rozkoe sv napj je. 10 Nebo u tebe jest pramen ivota, a v tvm svtle vidme svtlo. 11 Zachovej milost svou tm, kte miluj t, a svou spravedlnost upmnm srdcm. 12 K se noha zpupn nedotkne mne, a ruka hn k mne nevyhn! 13 K padnou konen, kte pchaj nepravost, k jsou sraeni, by nemohli povstat!
7

36. (hebr. 37.) tst bezbonho toliko zdnliv, blaho spravedlivho blaho prav.
Od Davida. Nehori se pro ty, ji pchaj zlo, nerli na ty, kte nepravost in. 2 Nebo jako trva rychle zvadnou, a jako zelen bylina brzy sklesnou. 3 Doufej v Hospodina a i dobr, pebvej v zemi a poctiv iv se z n. 4 Hledej sv poten v Hospodinu, i d tob dosti srdce tvho. 5 Poru Hospodinovi svj osud, doufej v nho a on vecko sprav: 6 uin, e vzejde prvo tv jako slunce, a tv spravedlnost jak o poledni. 7 Tie bu poddn Pnu a ekej na nho; nehori se na toho, komu je dobe, na lovka, jen jedn nelechetn. 8 Pesta se hnvati a zanech zlosti, nehori se, toliko k zlmu to vede. 9 Nebo zloinci budou vyhlazeni, kdo vak doufaj v Pna, budou mt zemi. 10 Jet jen maliko a hnka nebude; nadarmo bude pdit se po jeho stop; 11 ale ti vldnouti budou zem, a budou kochati se v mnostv pokoje. 12 Hnk sice sml zl proti zbonmu,
35. V. . svtlo Bo" = pze jeho. svtlo nae" = tst nae. 1 36. V. . ji pchaj zlo" a pes to maj se znamenit.
10

752

Kniha alm a skpe na nho zuby svmi; avak Hospodin jen se usmv tomu, nebo vid, e se bl den jeho. 14 Bezbon tas me a luk napnaj, aby sklli chuasa, ubohho, aby pobili lidi poctiv ijc; 15 me ten vak vnikne jim do vlastnho srdce, a jejich luit bude polmno. 16 Lep je trocha, kterou m spravedlivec, neli velik statky bezbonk; 17 budout ramena hnk zperena, kdeto spravedliv Hospodin podpr. 18 Hospodin peuje o dny bezhonnch, i bude ddictv jejich na vky trvat; 19 nebudou zahanbeni za dob zlch, a za dn hladu do syta budou jsti. 20 Toliko bezbonci berou za sv. Odprci Pn hned jak vysok cti dojdou, hynou, pomjej jako dm. 21 Hnk si vypjuje a neme platit, poctivec vak tdr jest a pece m co dvat; 22 neb ti, jim ehn Pn, budou vldnouti zem, ale kterm zloe, vezmou za sv. 23 Hospodin dodv sly krokm lovka, lb-li se jemu cesta jeho; 24 kloptne-li, vak se nenaraz, jeto Hospodin za ruku ho dr. 25 Mld jsem bval a doel jsem velkho st, a nezel jsem, aby byl oputn spravedliv, aby potomstvo jeho chodilo ebrat; 26 den co den je dobroinn a pjuje, a jeho potomstvo bude poehnnm. 27 Vysthej se zlho a i dobr, a tak bydli (v zemi) na vky vkv; 28 nebo Hospodin miluje spravedliv, neopout svch svatch, vdycky je chrn. 29 Nespravedliv budou potrestni, potomstvo bezbonk vezme za sv; spravedlivci vak budou ddit zemi, budou na vky v n pebvati. 30 sta spravedlivcova mluv, co moudr jest,
13

V. . den jeho" hnkova soudu a trestu. 21 V. . Hnk si vypjuje z nouze, kterou ho Bh sth. 23 V. . cesta" = mravn ivot. 26 V. . Vc ve S. z. nepjovali z obchodnch zjm, ale toliko ze skuten poteby a bez rok. Bylo tedy pjiti skutek milosrdenstv.

13

753

Kniha alm a jeho jazyk pron, co sprvno; zkon Boha svho m v svm srdci, proto se nepodvrtnou kroky jeho. 32 h hnk na spravedlivho, usiluje o to, aby jej zahubil; 33 ale Pn ho nevyd v ruce jeho, ned, by odsouzen byl, pohnn-li k soudu. 34 Doufej v Pna a dbej cesty, jeho, i vyv t, e bude vldnouti zem, doije se zhuby bezbonk. 35 Vidl jsem bezbonka velmi zpupnho, rozkldal se jako libansk cedr; 36 i el jsem tudy, a hle, ji ho nebylo, hledal jsem ho, a nenael po nm stopy. 37 eti nevinnosti, hled na poctivost, nebo m budoucnost lovk milovn pokoje; 38 nespravedliv vak vyhynou mahem, po budoucnosti bezbonk jest veta. 39 Spravedlivch vak dochz pomoc od Pna, on jest jim ochrncem za dob tsn, 40 Pn jim pomh a je vysvobozuje od hnch, spas je, protoe doufali v nho.
31

37. (hebr. 38.) Kajc prosba za odputn hchu. (Tet alm kajc.)
1 2

alm Davidv. K pipomnce. V den sobotn. Pane, ve svm hnvu mne netrestej, ve svm rozhorlen mne nekrej! 3 Zaryly se do mne tv stely, tce dolh na mne tv ruka. 4 Zdravho nic nemm na tle pro hnv tvj, nemm pokoje v kostech svch pro hch svj. 5 Nebo tresty m jdou mi nad hlavu, jak bm tk mne nad sly t. 6 Pchnou a hnisaj mi rny, zavinn nerozumem. 7 Zbdovn jsem a nadobro shrben, ve smutku cel den chodm. 8 Jsem uvnit vecek zohaven, nic nen zdravho v mm tle. 9 Sklen jsem a nramn snen, bolest srdce svho vu. 10 Pane, je znma ti vecka m tuba, a m vzdechy nejsou t tajny. 11 Srdce mi bu, sla mne opout,
V. . pohnn-li k soudu" byv kiv obalovn. 6 37. V. . nerozum" je kad hch; bohabojnost jest prav moudrost.
33

754

Kniha alm svtlo mch o i to mi unik. Druzi a ptel proti mn jsou, a moji pbuzn stran se mne. 13 Lky mi kladou vrahov moji, kdcov moji smlouvaj zkzu, cel den lsti zamlej. 14 Ale j jak hluch neslym, st svch jak nm neotvrm. 15 Jsem jako lovk, kter nesly, a kter v stech svch odmluvy nem. 16 Nebo v tebe, Pane, doufm; ty mne vysly, Pane, mj Boe! 17 km: A jen se nade mnou net, kte, jak kloptnu, se vypnaj. 18 Nebo obvm se, e sklesnu, jeto svou bolest stle ctm. 19 Ano, hnost svou hlasit vyznvm, obavy mm pro svou vinu. 20 Kte mi zlovoln nepej, mocni jsou; mnoho tch, ji na mne neprvem nevra. 21 Kte mi dobr zlm odplcej, kivd mi za to, e za dobrem chodm. 22 Neopoutj mne, Pane, nebu mne daleko, mj Boe! 23 Pispj mi rychle na pomoc, Hospodine, Boe m spsy!
12

38. (hebr. 39.) Nedej Boe, by ivot mj, beztoho krtk a vratk, byl pln bolu.
1 2

Ke konci. Iditunovi. Pse Davidova. Dl jsem si: Osthati budu slov svch, abych se neproheil jazykem; polom si do st svojch uzdu, dokud bude bezbonk pede mnou stt." 3 Mlel a ponil jsem se nevida tst, ale bolest moje se obnovila; 4 vzpllo mi srdce uvnit a vzntil se ohe, 5 kdy jsem o vci pemlel, i pravil jazyk mj: Povz mi, Pane, jak daleko do mho konce, jak jest velik poet dn mch, abych vdl, mnoho-li mi schz.
V. . Pbuzn a znm vzdaluj se almisty jako zloince, od Boha zavrenho a trestanho (jako Joba). almista je si vdom sv hnosti a ped Bohem ji vyznv, ale nen si vdom zloin, ze kterch obviuj ho neptel. 18 V. . almista sou se obavou, e by v netst kloptna", sklesnouti mohl do nedvry v Boha a tak se odlouiti od nho!
12

755

Kniha alm
6

Na pd, hle, vymil jsi dny m, a vk mj jako nic je ped tebou; vru jen pra je ivot kadho lovka. 7 Vru jako stn jde ivotem lovk, pro nic za nic plaho se run, poklady hromad, nevda komu to sn."
8

A nyn od koho ekat co? Od tebe, Pane!

Vdy je zklad nadje m v tob!

Ze vech mch nepravost vytrhni mne,

10

v pohanu nemoudrmu mne nenechvej.

Onml jsem, neotvrm st svch,

11 12

nebo ty jsi to uinil.

Rai odejmout ode mne sv metly, pod t ruky tv trestajc hynu.

13

Jestlie za to, e se proheuje, lovka pokutami sth, hyne jak pavuina due jeho; vru jak pra je vecko pachtn lidsk.
Vysly modlitbu mou, Hospodine,

14

k voln o pomoc naklo sluchu svho, nera mleti k mm slzm, nebo cizinec jsem u tebe hotn, poutnk jako vichni otcov moji.
Polev mi, abych prve se pooberstvil,

neli odejdu tak, e ji nebude mne.

39. (hebr. 40.) Dky a prosba ctitele Hospodinova, kter zase trp.
1 2

Ke konci. alm Davidv. Pevn jsem doufal v Hospodina, i ril shldnouti na mne 3 a vyslyet m prosby. Vyvedl mne z jmy zhouby, ze dna bahnitho. Postavil na sklu m nohy, sly dodal mm krokm. 4 Vloil mi do st novou pse, chvalozpv naemu Bohu. Mnoz to vid, i nabvaj cty a dvry v Pna. 5 asten lovk, kter douf ve jmno Hospodinovo, kter nic nem se zpupnmi, s odpadlmi lhi. 6 Mnoho jsi uinil div ty, Hospodine, mj Boe; nikomu nelze tob se rovnat ve tvch usnesench. Chtl jsem je hlsat, o nich mluvit; 756

Kniha alm nelze jich vypotat. ertev a obt si nepeje, ui vak uinils mi. Celopal neb obt za hch nechce; 8 sic bych byl ekl: Hle, tu jsem. V zvitku knihy jest mi to pedepsno. 9 Vli tvou, Boe mj, init jest milo mi, zkon tvj mm ve svm srdci. 10 Hlsal jsem tvou spravedlnost ve velkm shromdn. Ano, svch rt jsem nezavral, Hospodine, ty v! 11 Netajil jsem tv spravedlnosti ve svm srdci; o tv vrnosti a pomoci vypravoval jsem. Milost tvou a vrnost jsem neskrval etnmu shromdn. 12 Ty tedy, Pane, nevzdl ode mne slitovn svoje; milost tv a vrnost stci bude mne ustavin. 13 Nebo obkliuj mne zla, kterch nen potu, stihly mne pokuty za m hchy, e o nemohu pozdvihnout. Vce jich neli mm na hlav vlas; proto pozbvm mysli. 14 Ra mne, Pane, vysvobodit, hle, Pane, abys mi pispl. 15 A se zard a zahanb vichni, kdo dycht po m dui. K zpt odejdou zahanbeni ti, je m netst t. 16 K ihned odejdou s hanbou a studem, kdo mn se posmvaj. 17 A js a ples z tebe kad, kdokoli hled tebe; vdy a k: Pn bu slaven", komu je mil tv spsa. 18 Tebas j byl ubok, chuas,
7

39. V. . almista dv pednost vnitern obti vle, t. j. poslunosti (ui") proti obtem vnjm. ui" jsou nstroj, kterm lovk pijm rozkazy, aby je radostn plnil. 8 V. . Kdyby si byl Bh pl obti, byl by je almista ochotn pinel. Hle, tu jsem," abych podval obti. pedepsno jest", bych ochotn poslouchal vle Bo. v zvitku knihy" zjevenho zkona Boho. Jeto sv. Pavel v list (id. 10, 57) uv v. 79. tohoto , byl 39. pokldn za mesisk. (David pedobraz Kristv).

757

Kniha alm Pn pece peuje o mne; tys m ochrana a pomoc, Boe mj, neprodlvej!

40. (hebr. 41.) Jeto bval almista milosrdn, douf, e bude nyn Bh milosrdnm k nmu a zbav ho nemilosrdnch neptel.
1 2

Ke konci. alm Davidv. asten, kdo vm si nuzka a chuasa; v as netst Pn jej vysvobod. 3 Pn ho bude chrnit, ivot mu zachov, na zemi jej bude oblaovat, nevyd ho zvli jeho neptel. 4 Pn mu pome, a bude na lku v chorob, cel loe mu pestele v nemoci jeho. 5 kvm: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav mne, neb jsem heil proti tob. 6 Moji neptel zle o mn mluv: Kdy (pece) zeme a zanikne jmno jeho?" 7 Pijde-li kdo nvtvou, mluv lstiv, srdce jeho si nasbr zlovolnch vc, kdy vyjde na ulici mluv (je). 8 Ihned o mn eptaj vichni kdci; proti mn zl vci vymlej. 9 Z bezbonosti mne obviuj (kouce): Zdali opt povstane, kdo le?" 10 Ano i ptel mj, jemu jsem dvoval, jen jdal chlb mj, zdvih na mne patu. 11 Ty vak, Pane, smiluj se nade mnou, uzdrav mne. abych se mohl jim odplatiti. 12 Z toho poznm, e m zlibu ve mn, nebude-li mj neptel nade mnou jsat. 13 Mne pak pro mou nevinnost zachovv, pevn ped svou tv mne stav na vky. 14 Pochvlen bu Hospodin, Bh Israelv, od vkv a na veky! Sta se! Sta se!

DRUH KNIHA ALM ( 41.71.)

1 2

41. a 42. Touha vyhnancova po svatyni.

Ke konci. Na pouenou. (alm) Koreovc. Jako prahne jelen po bystinch, tak dycht due moje po tob, Boe.

40. V. . zdvihl patu", aby jej odkopl. Nkte vid v tom proradnm pteli Davidov Achitofela. Podle toho bylo by obsah almu klsti do prv doby vzpoury Absalomovy (2. Sam. 16, 23.). Sv. Jan a Petr uvaj tohoto v. o Jidovi (Jan 13, 18; Sk. 1, 16). Proto bval tento cel vykldn ve smyslu pedobraznm o Kristu. 41. a 42. napsn byl v zajet babylonskm, ale prve neli byl rozboen chrm jerusalemsk, tedy. ped r. 587. ped Kr.

10

758

Kniha alm
3

zn due m po Bohu silnm, ivm. Kdy pijdu abych se ukzal ped Bo tv? 4 Slzy m jsou mi pokrmem ve dne v noci, nebo mi den co den kaj: Kde jest Bh tvj?" 5 Na to vzpomnm a to si ze srdce vylvm, kterak jsem putoval na msto stnku podivu hodnho, Boho domu, s jsotem, s chvalozpvy, za slavnostnch zvuk. 6 Pro jsi zarmoucen, due moje? a pro znepokojuje mne? Doufej v Boha, neb jet mu dkovat budu, 7 e je mou spsou a mm Bohem. Due m ve mn se rmout, i vzpomnm tebe daleko Jordnu, Hermonu, Mal hory. 8 Vlna tv s hukotem padajc na vlnu vol, vecky tv vlny a proudy val se prese mne. 9 Ve dne rozdv Bh svou milost i v noci; proto si modlitbu zpvm k ivmu Bohu. 10 km mu: Ty jsi mj ochrnce, pro jsi mne zapomnl? Pro smutn chodit mm, kdy mne neptel skliuje? 11 Kosti mi drt, kdy tup m neptel, denn mi kajce: Kde je Bh tvj?" 12 Pro jsi zarmoucena, due moje, a pro znepokojuje mne? Doufej v Boha, neb jet mu dkovat budu, e je mou spsou a mm Bohem. 1 Ujmi se mne, Boe, a dopomoz mi ku prvu proti lidu nesvatmu; od lid zlovolnch a lstivch mne vysvobo! 2 Neb tys, Boe, m sla! Pro jsi mne zapudil? Pro smutn chodit mm, kdy mne neptel skliuje? 3 Seli sv svtlo a vrnost! Ty mne povedou, a uvedou na svatou horu tvou, do tvch stan, 4 abych pistoupil k olti Bomu, ped Boha, kter mne od mld radost naploval, abych ti dkoval na citae, Boe, mj Boe. 5 Pro jsi zarmoucen, due moje, a pro znepokojuje mne? Doufej v Boha, neb jet mu dkovat budu, e je mou spsou a mm Bohem.
4

V. . Kde je Bh tvj, kter nedovedl, zabrniti, bys nebyl odveden do zajet. 7 V. . Temi vlastnmi jmny naznaena je tu almistova vlast, Palestina. 8 V. . vlny" = trapy. 3 V. . svtlo" = Bo dobrota. vrnost" Bo se uke a spln, co sliboval; sliboval, e vzks svj zdeptan nrod, obrt-li se kajcn k Bohu. svat hora" = chrmov v Jerusalem.

759

Kniha alm

43. Modlitba nroda israelskho poraenho a porenho za pomoc Bo.

1

Ke konci. Od Koreovc. (alm) poun. Boe, na sv ui slchali jsme, otcov nai vypravovali nm o dle, kter uinila tv ruka za dn jejich, za dn dvnho vku. 3 Pohany vyhnala, je vak zasadila, zkruil jsi nrody, jim vak. dal jsi vzrsti. 4 Nebo meem nedobyli sv zem, ani rm jejich jim nepomohlo, ale tv pravice, rm tv, jas tv tve, protoe jsi zalbil si v nich. 5 Ty sm jsi mj krl a Bh mj, kter vtzit ke Jakobovi. 6 Tebou rozprme sv neptele, jmnem tvm polapeme odprce sv. 7 Nebo luiti svmu nedvuji, ani me mj me mne. obrniti; 8 ale ty ns zbavuje tisnitel, a nae nenvistnky zahanbuje. 9 Bohem honosme se ustavin, a tvmu jmnu dkujeme vn. 10 Ted vak jsi zavrhl a zahanbil ns, nethl jsi, Boe, s naimi vojsky, 11 dopustils, e jsme couvali ped neptelem, a nai nenvistnci mohli si loupit. 12 Vydal jsi ns jako ovce na n, mezi pohany jsi rozptlil ns, 13 rozprodal jsi za fatku svj nrod, mnoho jsi jich nevycenil. 14 Vydal jsi ns v pohanu sousedm naim, v potupu a posmch naemu okol. 15 Uinils ns pslovm mezi nrody, e hlavou nad nmi potsaj pohan. 16 Cel den mm hanbu svou ped oima, v rumnec sv lce zahaluji, 17 e musm slyet posmvav rouhae, e musm hledt na mstiv neptele. 18 Ve to ns stihlo, a jsme t nezapomnli, a jsme se nezpronevili tv smlouv. 19 Neodvrtilo se srdce nae, a nae stezky neodboily od cest tvch,
2

43. . dlo" = osazen Palestiny za dob Josuovch. 3 V. . je", jim" = otce, otcm.

760

Kniha alm
20

e jsi ns potel v kraji, kde sdl trze, a e jsi ns zastel stnem smrti. 21 Kdybychom zapomnli na svho Boha, a sv ruce zdvhali k bohu cizmu, 22 jist, Boe, sthal bys ns pro to, nebo ty si vm i tajnosti srdce, ale my denn jsme pro tebe pobjeni, za ovce na n jsme pokldni. 23 Probu se, Pane, pro bys ml dmat? procitni a nezavrhuj ns na vky! 24 Pro odvracuje tv svou a zapomn na bdu nai a souen nae? 25 Vdy je sraena do prachu nae due, srst se zem nae bicho. 26 Povsta, Hospodine, abys nm pomohl, a pro svou milost vysvobo ns!
1

44. Mesiv satek s lidstvem.

Ke konci. Pro ty, kte budou promnni. Od Koreovc. Bse poun. Pse lsky. 2 Srdce mi kyp vzcnmi city, bse svoji vnuji krli jazyk mj rychlopiscovm prem jest. 3 Krsn jsi podobou nad syny lidsk, rozlit je pvab po rtech tvojich, proto ti poehnal Bh na vky. 4 Opas meem sv bedra, reku, 5 ve sv krse a veleb vyje, spn thni vped a panuj, pro pravdu, pro prvo utlaovan; neb t tv pravice asn povede. 6 Peostr jsou stely tvoje, nrodov ti podlehnou, do srdc krlovch neptel vniknou. 7 Trn tvj, Boe, je na vky vkv, ezlem prva je ezlo tv vldy. 8 Miluje prvo a odpor m k neesti; proto t pomazal Hospodin, Bh tvj, olejem radosti vc ne tv druhy. 9 at tvj pln myrrhy jest, aloe, kasie; z palce slonovch kost t vesel
22

V. . sthal by ns" prvem. 44. vykldali crkevn otcov o vztahu Krista-krle k crkvi katolick. 3 10 V. . a . bsnk oslovuje Boha, Krista, enicha. 5 V. . Kristus vythl do boje proti bludu a hchu, vtzn je potel a potr dosud. 6 V. . py Kristovy jsou: 1. jeho nauka, 2. jeho lska, kter si podmauje i nejtvrd srdce. druz" Mesie-krle jsou vichni jin mocni.

761

Kniha alm dcery krl ve tv slv. Po pravici stoj ti krlovna odn v zlatohlav kolkolem zpesten." 11 Sly, dcero, viz a naklo ucho. Zapome na svj nrod a domov, 12 aby krl zatouil po tv krse; nebo Pn (a) Bh tvj on jest, jemu dluno klanti se. 13 Tyrt dary si budou t pedchzet, vichni velmoov svta, 14 Vecka krsa je krlova dcera vnit, 15 ve zlatm tepen; v pestrm rouchu. Vedou ke krli za n panny, jej druky mu pivdj. 16 Pivdj je s plesem a jsotem, vedou je do palce krlova." 17 Za otce tv se ti synov zrod; vldci je uin po v zemi. 18 Jmno tvoje v pamti bude, od pokolen do pokolen; i budou t nrodov slavit po vecky asy, na vky vkv!"
10 1

45. Hospodin pevn hrad Israelv.

Ke konci. Od Koreovc. Na tajemstv. alm. 2 Bh jest nae toit a sla, pomocnk v trapch velmi osvden. 3 Proto se nebojme, by se zem tsla, by i hory se tily do lna moe. 4 A si je a pn se jeho vody, a se hory tesou ped jeho nporem. 5 Hojnost vod obveseluje msto Bo, kter si posvtil Nejvy za sv sdlo. 6 Bh v nm sdl, proto se nekols, Bh mu spje na pomoc ped svtnm. 7 Bou se nrodov, e se bort,
V. . dcery krl" jsou pohant nrodov, kte vstoupili do crkve Kristovy. Ve v. v. 1113. bsnk oslovuje Mesiovu cho. 13 V. . Cizinci (Tyrt) budou se snaiti, aby si naklonili dary cho Mesiovu a tak zjednali si pstup k nmu sammu. 14 16 V. . l svatebn prvod. 17 V. n. bsnk oslovuje zase Mesie-krle. otcov" slavn pedkov Mesiovi, Abraham, David a jeho dynastie. vldcov" jsou popedn apotolov a jejich nstupci. 45. byl napsn, kdy byl Jerusalem, Bo msto (v. 5.) osvobozen od neptele, kter chtl ho dobti. 5 V. . Hojnost vod" = milost Boha, kter v Jerusalem sdl. 7 45. V. . hlas" Bo bv jmenovn v bibli hrom.
10

762

Kniha alm i vyd hlas a zem se zakols. Hospodin zstup je s nmi. ochrncem nam jest Bh Jakobv! 9 Pojte a vizte skutky, Hospodinovy, asn divy, kter na zemi uinil. 10 Vzdaluje vlky a na kraj svta, luit lme a rozbj zbran, tty spaluje ohnm, a k: 11 Ustate a uznejte, j e jsem Bh. slaven mezi nrody, slaven po svt!" 12 Hospodin zstup je s nmi, ochrncem nam jest Bh Jakobv.
8

46. Z krlovstv Boho v Israeli bude krlovstv svtov.

1 2

Ke konci. Od Koreovc. alm. Vecek svt rukama tleskej, zpvejte s jsotem Bohu, 3 neb je Pn nejvy, hrozn, velk krl nade v zem. 4 Podmanil nm nrody, kmeny dal pod nae nohy; 5 vybral nm ddictv svoje, milho Jakoba chloubu. 6 Vznesl se s jsotem Bh, Hospodin za zvuku rohu. 7 Chvalte nm Boha, chvalte; chvalte nm krle, chvalte! 8 Je krlem veker zem Bh, zpvejte dokonale! , 9 Bh je krl nad nrody, Bh sed na svatm trn svm. 10 Vldcov svta se seli k Abrahamovu Bohu. Jeho jsou mocni zem, nesmrn vzneen jest.

47. Hospodin opatruje sv sdeln msto Jerusalem.

1 2

almov zpv Koreovc. Druhho dne po sobot. Velik jest Hospodin, a velmi hoden chvly v mst naeho Boha, na svat hoe jeho, 3 kde m sv zklady Sion na radost veker zem, na plnon stran msta velkho krle. 4 Na jeho palcch ukzal 763

Kniha alm Bh, e je opatruje. Nebo, hle, seli se krlov, pithli v jednom iku; 6 jak to zeli jal je as, zdsili se a prchli. 7 Hrza je zachvtila, zkost jak rodc enu, 8 jako kdy prudkm vichrem tt tarsisk lodi. 9 Jak jsme to slchali, zeli jsme ve mst Pna zstup, ve mst Boha naeho: Bh je upevnil na vky! 10 Myslme na tvoji milost, Boe, ve tvm chrm. 11 Jako tv jmno, tak chvla tv. Boe, jde do konin svta. 12 Prva je pln tv pravice, proto se vesel Sion, jsaj dcery judsk pro tv soudy, Pane. 13 Jdte kol Sionu, jdte, tejte jeho ve; 14 hlete na jeho hradby, prohlejte, si palce, vypravujte to potomkm, 15 e jest takov Bh, Bh n vdycky, na vky; on ns povede vn!
5

48. Pozemsk blahobyt bezbonch nen zvidn hoden, jeto smrt zanik a pak . . . ?
1 2

Ke konci. Od Koreovc. alm. Slyte to vichni nrodov, sluch napni kad, kdo na svt sdl, 3 jako nzc tak i vzneen, bohat, chud bez rozdlu! 4 sta m mluvit budou moudrost, rozumn poznatky, pelivch vah, 5 dbti budu mudroslov, pi citae chci eit svou hdanku. 6 Pro bych ml se bti za zlch dob, svrn jsa zlobou skonk,
48. . Hdankou" bylo starm, jak to srovnati s Bo prozetelnost, e bezbon maj se dobe a mohou utiskovati zbon a z nich tti. Srv. 36.
5

764

Kniha alm
7

na svou slu se spolhajcch, a mnostvm bohatstv svho se chlubcch? 8 Vdy nelze vykoupit bratra ni sebe, nemono vkupn Bohu za zaplatit, 9 nelze dt vkupn za svj ivot, by by se lovk plahoil vn, 10 by mohl dle t ustavin. 11 Zdali neuvid smrti? Vdy vid, e mrou moud, e hyne kad blzen i hlupec, e mus jmn sv zanechat jinm. 12 Hroby jsou domy jejich na vky, pbytky jejich po vecka kolena, akoli zem svm majetkem zvali. 13 Ano, lovk jsa ven to nechpe, jest jak zv nemoudr, kter je pro n. 14 Ta cesta vede je do zhuby, i ty, jim se lb zsady jejich. 15 Jak ovce v podsvt se dostanou, smrt jim bude vldnout, spravedliv pak nabudou zhy nad nimi vrchu; na em si zakldali, zchtr, v podsvt veta po jejich slv. 16 Ale Bh vyprost mou dui z moci podsvt, kdy mne pijme. 17 Klidn bud, bohatne-li lovk, roste-li slva jeho domu. 18 Nevezme nic s sebou, kdy ume, nepjde dol s nm jeho slva. 19 By i se honosil v ivot tstm, 20 by i t velebil, e z tebe tyje, mus vjt konen do rod otc svch, a nikdy na vky neuz svtla. 21 Ano, lovk jsa ven, to nechpe, jest jak zv nemoudr, kter je pro n.

49. S obtmi vnjmi necha souhlas vnitn smlen a vecek nboensko-mravn ivot.
1

alm Asafv. Bh boh, Hospodin mluv a vyzv zemi od vchodu slunce a na zpad. 2 Ze Sionu, vrcholu to krsy, Bh zejm pichz, Bh n, nechtje mlet.

49. . Bh dosud nekral Israele z pouhho vnjho obadnictv, dosud mlel", nyn vak pone mluvit" (srv. v. 21).

765

Kniha alm
3

Ohe ped jeho tv ve zrajc, a kolem nho siln boue. 4 Vyzv nebesa na vsostech a zemi chtje soudit svj nrod. 5 Shromate mu svat jeho, kte peet smlouvu s nm obtmi, 6 a hls nebe, jak spravedliv jest, nebo Bh sm zased k soudu! 7 Sly, mj lide, budu mluvit, Israeli, chci alovat na tebe. Hospodin, tvj Bh jsem j! 8 Nejsou to ertvy tv, pro t chci krat, vdy mm tv obti na och stle. 9 Ale nen mi teba bk z tvch dom, ani kozelc ze tvch ohrad. 10 Nebo m jest vecka zv lesn, i dobytek na horch plnch skotu. 11 O kadm ptku nebeskm vm, i krsa poln nle mn. 12 Kdybych lanl, neekl bych ti, je mj svt se vm, eho je pln. 13 Povm snad masa bk, nebo piji kozel krev? 14 Pinej v obt Bohu dky a tak pl sliby sv Nejvymu. 15 Vzvej mne v den, kdy bude souen, j t vytrhnu a ty mne oslavuj!" 16 Hnkovi pak Bh prav: Pro pikzn m odkv, a mou smlouvu do st bere 17 ty, jen nenvid kze, a m ei za hbet hz? 18 Uvid-li zlodje, b s nm, s cizolonky se brat, 19 sta tv oplvaj zlobou, a tvj jazyk osnuje lsti; 20 sed a proti bratrovi mluv, syna mtee sv ur. 21 To jsi pchal a j jsem mlel, kiv jsi myslil, e jako ty jsem; i krm t, do o ti to km. 22 Na mysli mj to, jen na Boha zapomn, aby t nezachvtil! Kdo by ti pomohl? 23 V obt kdo pin dky, ten mne uctv, kdo ije poctiv, ten uz pomoc Bo." 766

Kniha alm

50. Kajc prosba za odputn hchu a jeho nsledk.

(tvrt alm kajc.)
Prosba za odputn. Prvn dvod: velikost Boho milosrdenstv (v. 3 n.). almista uznv svj hch; Bh me na nm ukzati, e je nejv milosrdn a vrn druh a tet dvod k odputn (v. 5 n.). lovk je od svho poet kehk bytost; Bh pece vid v srdci lidskm spravedlnost radji neli hnost: tvrt a pt dvod k odputn (v. 79). Prosba, by se vrtila bval, nyn hchem ztracen radost (v. 10 n.), istota srdce, sla due, svatost (12 n.), ochrana Bo, kter se t spravedlivec, ochota initi dobro (v. 14). almista bude pak voditi hnky na cestu zkona est to dvod k odputn (v. 15). Bude oslavovati Boha sedm dvod k odputn (v. 16 n.). Bsnk je sice ochoten pinsti Bohu smrn obti, jeto ale Bh v tomto ppad si jich nepeje, podv msto nich zkrouen srdce (v. 18 n.). Bohosluebn (liturgick) dodatek, kterm obec israelsk pros Boha, by Jerusalem lec v troskch, byl zase vybudovn, by v nm mohly bti podvny obti podle bohosluebnho du jako kdysi bvalo (v. 20 n.).
1 2

Ke konci. alm Davidv, kdy byl veel k Betsab, a kdy potom k nmu piel prorok Natan. 3 Smiluj se nade mnou, Boe, podle velkho milosrdenstv svho, a podle mnostv svch slitovn zahla nepravost mou. 4 pln omej mne od m nepravosti, a od hchu mho oisti mne. 5 Nebo svou nepravost j poznvm, a hch mj pede mnou je vdycky. 6 Proti tob sammu jsem proheil se, a co zl je ped tebou, jsem uinil, abys byl shledn spravedliv v eech svch, a bys zvtzil, kdy souzen bv. 7 Nebo, hle, v nepravostech jsem se poal, a v hch poala mne matka moje. 8 Nebo, hle, upmnost je ti mil, neznmou a skrytou svou moudrost oznmils mi. 9 Pokrop mne ysopem, abych byl oitn, omej mne, abych byl nad snh zblen. 10 Sluchu mmu radost a vesel dej; potom zaplesaj kosti ponen. 11 Odvra obliej svj od mch hch, a sma vecky m nepravosti. 12 Srdce ist stvo ve mn, Boe, a ducha pravho obnov v trobch mch. 13 Nezamtej mne od sv tve, a svho svatho ducha mi neodnmej. 14 Navra mi radost z ochrany sv, a duchem statenm posilni mne. 15 Uit budu hnky tvojm cestm, e se bezbon vrt k tob. 16 Zbav mne krevn viny, Boe, mj spasn Boe,
50. V. . David, bude-li mu odputno, bude ivm dokladem Bo milostivosti a vrnosti, a usvd z omylu ty, kte o tchto vlastnostech Boch pochybuj, domnvajce se, e Bh nepln, co slbil. Ti budou poraeni. 9 V. . Ysopu bylo uvno pi oist malomocnch. Kajc pvec pokld se za malomocnho.
6

767

Kniha alm a mj jazyk s veselm bude slaviti tvou spravedlnost. Pane, rty m ra otevti, a m sta zvstovat budou tvoji chvlu. 18 Nebo kdybys byl chtl obt, byl bych dal (ji) ovem, (ty vak) v zpalnch obtech si nelibuje. 19 Obt Bohu (milou) duch je zkormoucen, srdcem zkrouenm a pokornm. Boe, nepohrd. 20 Dobrotiv nalo, Hospodine, pro svou milost se Sionem aby byly zdi jerusalemsk zas vystavny. 21 Pak bude pijmat dn ertvy, obti a celopaly, tehd klsti budou bky na tvj olt.
17

51. Hospodin zhat skoky velmonho nsilnka.

1 2

Ke konci. Poun pse Davidova. Kdy piel Edomec Doeg a zvstoval Saulovi: David veel do domu Achimelechova." 3 Pro se chlub nelechetnost, velikne v hchu? 4 Cel den jen nespravedlnost osnuje tvj jazyk; jako bitva nabrouen skon si vede. 5 Milej je ti zlo ne dobro, ei liv ne pravda. 6 Rd m jen ei zkzonosn, jazyku oemetn. 7 Proto i tebe Bh zhrout na vky, uchvt, pesthuje z bydla tvho a vytrhne s koenem ze zem ivch. 8 Zt budou spravedliv to s ctou, a smt se jemu kouce: 9 Vizte mue, jen nechtl mt Boha za svho pomocnka, ale doufal v mnostv svch statk, na svm pychu si zakldal." 10 J pak jsem jako zelen oliva v dom Bom; nadji skldm v Bo milost vdycky, vn. 11 Budu t na vky oslavovat, e jsi uinil to, vzvati jmno tv, e je tak dobr, ped svatmi tvmi.

52. Veobecnou bezbonost Bh nenech bez trestu.

1

Ke konci. Pro Maeleth. Poun pse od Davida. k si poetilec v duchu: Nen Boha."

768

Kniha alm
2

Jsou zkaeni, ohavn jejich neesti, nen, kdo inil by dobr. 3 Bh s ve nebes pozoruje lidsk plm, aby vidl, m-li kdo rozum, hled-li Boha. 4 Vichni se od Boha odchlili, vichni jsou zvrhl, nen, kdo by inil dobr, ani jednoho. 5 Jist zmoud vichni zloinci, kte zraj lid mj, jako kdyby chlb jedli, 6 Boha vak nevzvaj. Pak nhle zhroz se, nebo Pn rozmet dy jejich; suovatel se zklamou, nebo Bh pohrdne jimi. 7 K pijde se Sionu Israelovi spsa! A Bh zjedn obrat v osudu lidu svho, plesat bude Jakob, veselit se Israel.
1

53. Prosba za pomoc proti neptelm.

Ke konci. S prvodem na strunov nstroje. Poun bse od Davida, 2 kdy pili Zift a ekli Saulovi: Hle, David skrv se u ns." 3 Boe, jmnem svm mi pomoz, moc svou dej mi dojt prva. 4 Boe, vysly modlitbu mou, popej sluchu slovm st mch. 5 Povstvaj cizci proti mn, mocn mi o ivot ukldaj, nemaj Boha na zeteli. 6 Avak Bh, hle, pomocnk mj, Pn jest ochrncem ivota mho. 7 Obra zlo to na m odprce, dle sv vrnosti je zahla! 8 Pak budu dvat ti obti dobrovoln, slaviti, Pane, jmno tv dobrotiv, 9 jeto mne z kad tsn vytrhuje, e mohu na odprce vtzn hledt.
1

54. Modlitba pronsledovanho a zrazenho.

Ke konci. S prvodem strunovch nstroj. Poun bse Davidova. 2 Vysly, Boe, modlitbu mou, 769

Kniha alm nezhrdej mou prosbou! Vimni si mne a odpovz mi, zkormoucen jsem tsn, 4 ds mne hlas neptele, nsil bezbonka; nebo zavaluj mne zkzou, zuiv proti mn broj. 5 Srdce m se svr ve mn, smrteln hrza mne napad. 6 Strach a hrza popad mne, temno mne zahaluje. 7 Pravm si: , bych ml kdla jako holub, letl bych do bezpe; 8 ano, daleko bych uletl, v pustin bych zstal. 9 Rychle bych prchal na msto spsy sv, ped prudkm vichrem a bou." 10 Zma, Pane, rozdl jim jazyky, vidm ve mst nsil, rozbroj. 11 Obchzej je ve dne v noci po zdech mstskch, zkza a bda zavldla v nm, 12 a sam nespravedlnost; nechce zmizet z ulic jeho bezprv a skok. 13 Ano, kdyby mi neptel klinul, snesl bych to, kdyby se vypnal nade mne odprce, ukryl bych se snad; 14 ale tys to, spolenk mj, rdce a dvrnk, 15 jen jdals lahodn pokrmy se mnou, v dm Bo svorn jsme chodili. 16 K na n nhle pikva smrt, a klesnou do hrobu v pln sle, nebo zloba je v pbytcch jejich i v srdcch. 17 J vak Boha se dovolvm, . Hospodin vysly mne. 18 Veer, rno i o poledni budu lkt a vzdychat, 19 i popeje sluchu mmu nku, a zjedn mi pokoj od tch, kte se bl ke mn, a kterch mnoho mm vkol. 20 Bh bude slyet a poko je, ten, jen od vk vldne. Oni toti nechtj zmoudet, ani boj se Boha.
3

770

Kniha alm Vztahuje ruku svou na ptele, przn svoji smlouvu. 22 Lesknou se mslem sta jeho, ale vlku m v srdci; slova mu linou lpe ne olej, jsou to vak tasen mee. 23 Starost svou slo na Hospodina, on bude o tebe peovat; na vky ned, by spravedlivec kolsal se. 24 Ano, ty Boe, uvrhne je do jmy zkzonosn; lid krve a klamu nedojdou do pola vku svho; j vak smm doufati v tebe, Pane!
21

55. Dvra v Boha nejlep ztita pronsledovanho od lid.

1

Ke konci. Pro lid. kter jest od svatch vzdlen. Od Davida na sloupov npis. Kdy ho jali Filian v getu. 2 Smiluj se. Boe. neb lapaj po mn lid; cel den mne suuj tonci. 3 lapaj po mn neptel den cel, vru mnoho je tch, kte proti mn broj. 4 Kdykoliv mne co ds, j v tebe doufm, 5 o Boha open jsa velebm sliby mi dan. V Boha dvru maje nebojm se. Co by mi mohli uiniti lid? 6 Cel den mj stav jen mi stuj, vecky mylenky jejich el k m zkze. 7 Rot se, haj, sld po m pat, protoe o ivot mi ukldaj. 8 Jak by ti ujt mohli ti bezbonci? Ve svm hnvu tlupy ty sraz, , Boe. 9 Ty pece m spotan svzele m, slzy m uloen ped svou tv, a cos mi slbil, zapsan ve sv knize. 10 Pak bude kdcm mm na tk se dti; budu-li volati k tob ustavin, pesvdm se o tom, e Bh je pi mn. 11 O Boha open jsa velebm sliby jeho, O Pna open jsa velebm, co ekl. V. Boha dvru maje nebojm se, Co by mi mohli uiniti lid? 12 Na mn jest, Boe, bych splnil, co jsem ti slbil; budu ti tedy pinet obti dk.
54. V. . smlouvu" = ptelstv. jma zkzonosn" = hrob.
21

771

Kniha alm
13

Nebo jsi vytrhl ze smrti mou dui, ano i nohy m uchrnil jsi pdu, abych ti mohl Bohu lib ve svtle mezi tmi, kte ij.

56. Neochvjn dvra v pomoc Bo.

Ke konci (Notou) Nezahubi". Od Davida na sloupov npis. Kdy utekl ped Saulem do jeskyn. 2 Smiluj se nade mnou, Boe, smiluj se nade mnou, nebo ty jsi toit m due, do stnu tvch kdel se utkm, dokud nepestane bezbonost dit. 3 Dovolvm se Boha, Nejvyho, Boha, kter vdy dobe mi in. 4 Posl s nebe a vysvobozuje mne, zahanbuje ty, kte se na mne spaj. Sesl Bh milost svou a vrnost, 5 mezi lvy mi ivot zachovv. Lehm si mezi lidmi, jejichto zuby kop a py, a jazyk ostr me jest. 6 Ra se povznst, Boe, nad nebesa, velebnost tv nad vekerou zemi! 7 Osidlo pipravili mojim nohm, zdeptat chtli moji dui, vykopali na mne jmu, avak sami do n padli. 8 Posilnno jest m srdce, Boe, posilnno jest m srdce. Nue, budu zpvati a hrti! 9 Probu se, due m, probu se, harfo a citaro, ze spnku jitenku budu budit. 10 Budu t chvliti mezi nrody, Pane. oslavovat tebe mezi kmeny. 11 Nebo je velik a k nebi tv milost, a tv vrnost a do oblak. 12 Ra se povznst, Boe, nad nebesa, velebnost tv nad vekerou zemi!

57. Modlitba za to, by pestaly pehmaty inovnkv.

1 2

Ke konci. (Notou) Nezahubi". Od Davida na sloupov npis. Zdali skuten vykonvte prvo,

56. V. . Bh se povznese" ve sv veleb, kdy osvobod almistu npadnm zpsobem. 7 V. . zdeptat dui" = vzti ivot. 8 V. . posilnno" pevnou dvrou, e Bh jist pome. 9 V. . V tsni due takoka spala, spaly, odpovaly, tak hudebn nstroje almistovy. Te, a Bh pome, bude jinak. Zhy zrna bude zpvati (= buditi jitenku"). 12 6 V. . = v. . (refrn).

772

Kniha alm spravedliv-li vldnete, smrtelnci? Nikoli! Vdy v srdci bezprv osnujete, bezprv provdj v zemi ruce vae. 4 Odpadli od Boha bezbonci hned z matky, od narozen bloud, neb jsou to lhi. 5 Jsou plni jedu, jako jej hadi maj; jak hluch zmije, je zacpv si ui, 6 aby neslyela hlas zaklina, toho, jen um dobe zakvat. 7 Zvyr Bh zuby jejich stm, Hospodin rozbije chrup tm mladm lvm. 8 Znieni budou jak voda, kter se roztk, luk na n napne, dokud nevezmou za sv. 9 Jako vosk, kdy rozpust se, zhynou, spadne ohe, i nebudou vidti slunce. 10 Prve ne na vaem hlo znt bude trny, za zelena jet je v hnvu svm smete! 11 Zaples spravedliv, a uvid pomstu, ruce si umyje v krvi hnkov. 12 Lid pak eknou: Zbon je skuten odmnn, vpravd jest Bh, jen na zemi k prvu mu pomh!"
3

Ke konci. (Notou) Nezahubi". Od Davida na sloupov npis. Kdy poslal Saul a dal steiti jeho dm, aby ho zabil. 2 Vytrhni mne neptelm, mj Boe, od tch, kte mne napadaj, mne vysvobo. 3 Vytrhni mne tm, kte zloiny pchaj, lid krvelanch ra mne zbavit. 4 Nebo, hle, ukldaj o mj, ivot, obouj se na mne mocn! 5 Ne pro mou njakou vinu neb hch, Pane, bez hony iv jsem a poctiv jednm. 6 Povsta mi na pomoc, a viz, Pane! Ty, Boe zstupv, Boe Israelv, povsta, abys potrestal vecky pohany, neeti dnho z tch bdnch zrdc! 7 Vracej se k veeru a vyj, jako psi se po mst prohnj. 8 Ejhle, kterak slintaj sta jejich, mee jsou rty jejich, kaj: Kdo to sly?" 9 Ty vak, Hospodine, smje se jim, zni pohany ty vecky. 10 Sla m jsi, tob budu zpvat,
58. V. 1. Viz 1 Krl 19, 917. 6 V. . pohan" mohou zde bti zpupn Israelit. zrdci" = odpadlci od Boha.

58. Modlitba za pomoc Bo proti soldatesce.

773

Kniha alm ano, Bh jest bezpen mj hrad. Bh mj s milost svou vstc mi vyjde. 12 Bh d, bych vtzn hledl na odprce. Nezhub jich, by na to lid mj nezapomnl, ui svou moc, a nemaj stn, poni je, obrnce mj, Hospodine! 13 Hch je, co maj v stech a co na rtech, proto a se lap v zpupnosti sv pro kletby a li, je pronej. 14 Zahla je, v hnvu je zahla, a ji nejsou, necha poznaj, e panuje Bh nad Jakobem a nad koninami zem. 15 Vracej se k veeru a vyj, jako psi se po mst prohnj. 16 Oni se potloukaj za vankem sem tam, jestlie se nenasyt, vr. 17 J vak opvuji tvoji slu, zrna ji veselm se z milosti tv, nebo ty jsi byl mm bezpenm hradem, a mm toitm, kdy jsem byl souen. 18 Sla m jsi, tob budu zpvat, ano, Bh jest bezpen mj hrad, Bh mj s milost svou.
11 1

59. Modlitba porazenho lidu Boho za vtzstv!

Ke konci. Pro ty, kte se pemn. Na sloupov npis. Od Davida na pouenou. 2 Kdy splil Mesopotamii Syrie a Sobel, a kdy Joab vrtiv se porazil Edomce v Solnm dol, dvancte tisc (mu). 3 Boe, ty jsi ns zavrhl a rozptlil, rozhnval ses; smiluj se zase nad nmi! 4 Zatsl jsi zem a roztrhals ji, zacel trhliny jej, neb se kols. 5 Dals osud krun zakusit lidu svmu, napojils vnem ns, a se potcme. 6 Dal jsi vak svm bohabojnm prapor, aby mli ped lukem kam se utci, by tvoji milci byli vysvobozeni. 7 Pomoz tedy pravic svou, sly ns! 8 Pislbil Bh pi svatosti svoj, e budu s veselost dliti Sichemsko, dol Sukkotsk rozmovati, 9 mj e je Galaad, moje Manasesko, Efraimsko e je pilba m hlavy, Judsko pak vladastvm ezla mho, 10 Moabsko e jest mm doucm umyvadlem, na Edomsko e svou obuv polom,
59. V. . V Moabsku bude si lid Boi umvati nohy, t. j. bude mu panovati. Hoditi stevc znamen tot: vlsti.
10

774

Kniha alm a e Filitnsko bude se koit mn. Kdo mne dovede k hrazenmu mstu, kdo mne doprovod do Edomska? 12 Zdali ne ty, Boe, jen jsi zavrhl ns, ty, Boe, jen nechce s nam vojskem thnout? 13 Udli nm pomoc ped neptelem, nebo nicotna jest pomoc lidsk. 14 S Bohem budeme divy hrdinstv init; on sm zdept nae neptele.
11 1 2

60. (hebr. 61). Modlitba vyhnancova za krle.

Ke konci. S prvodem na strunov nstroje. Od Davida. Posly, Hospodine, kterak pm, naklo ucho svoje k modlitb m! 3 Z dlnch konin zem k tob volm, nebo srdce moje seveno jest. Postav mne vysoko na sklu, tam mne zave, 4 nebo ty jsi toit moje, opevnn v ped neptelem. 5 Dej, bych sdlit sml ve stnku tvm vn, abych byl chrnn v krytu tvch kdel! 6 Ano, ty Boe, vyslch mou modlitbu, vrac ddictv ctitelm jmna svho. 7 Ke dnm krlovm mnoho dn ra pidat, budi vk jeho na mnoho pokolen. 8 Necha trn vn ped Bo tv, ustanov milost a vrnost svou, a ho chrn. 9 I budu zpvati jmnu tvmu na vky, abych plnil sliby sv den co den.
1 2

61. Toliko od Boha pomoc trpliv oekvej!

Ke konci. Pro Idutuna. alm Davidv. Toliko v Bohu odpovej, m duse, nebo od nho mi pichz pomoc. 3 On jen m je skla a spsa moje, bezpen hrad mj, valn se kolsat nebudu. 4 Dlouho-li,budete doret na jednoho, vradit ho vichni vy, stnu nachlenou, a ze, kter jest na spadnut? 5 Ano, s ve m zamlej mne srazit, ve li zlibu maj, ehnaj sty, ale ve svm srdci proklnaj. 6 Toliko v Bohu odpovej, m due, nebo od nho pichz, co ekm. 7 On jen m je skla a spsa moje, bezpen hrad mj, valn se kolsat nebudu.
V. . hrazen", t. j. hlavn msto Edomska: Petra. 8 60. V. . Mnoz vykldaj tento mesisky, vidouce v krli" Krista.
11

775

Kniha alm
8

Na Boha stavm svou spsu a slvu svoji; pevnou skalou, mm toitm Bh jest. 9 V nho doufej veker obec lidu, vylvejte ped nm srdce svoje, Bh jest pomocnk n na vn asy. 10 Pra jen lid jsou, klam jen smrtelnci; chce-li je vit, zklamou t, vichni jsou pra. 11 Nebate marn po nsil a lupu, na vzrstu majetku si nezakldejte. 12 Jednou Bh mluvil a toto dv jsem slyel: 13 Moc e jest u Boha, milost pak u tebe, Pane, neb ty odplc kadmu podle jeho skutk.
1

62. Touha po Bohu a po jeho pomoci.

alm Davidv, kdy byl v Edomsk pouti. 2 Boe, mj Boe, hned z jitra t hledm. zn po tob m due, nyje po tob m tlo 3 jak pust, neschdn, vyprahl pda. Proto jsem chodval do tv svatyn, abych spatil tvou moc a slvu. 4 Lep jest milost tv neli ivot; rty m budou tebe chvlit. 5 Proto t chvlit chci cel ivot a v tvm jmnu zdvhat sv ruce. 6 Nejslad lahody pln je due m a rty plesu slav t sta m, 7 kdy na t vzpomnm na svm lku, kdy v noci bdm a na tebe myslm. 8 Nebo tys byl mm pomocnkem, a j v stnu tvch kdel plesm. 9 Na tob m due lp, tvoje pravice mne dr. 10 Kte vak neprvem ivot mi vzt chtj, propadnou se do podzem, 11 budou vydni na pospas mei, koist akal se stanou. 12 Krl pak bude se radovat z Boha; kte pi nm pisahaj, vichni budou se honosit, e budou ucpna sta lhm.

63. Prosba za pomoc proti kladnm vrahm a zloinnm jazykm.

1 2

Ke konci. alm Davidv. Sly, Boe, hlas mj, kterm pm, hroznmu nepteli vytrhni ivot mj!

62. V. . ve tvm jmnu" = ku tv cti. 10 V. . do podzem" = do podsvt, t. j. zemrou. akalov" orali jako hyeny nepohben mrtvoly.

776

Kniha alm
3

Skryj mne ped zstupem zloinnch lid, ped shlukem tch, kte pchaj mrzkost. 4 Maj jak mee jazyky nabrouen, na luk kladou py trpkch e, 5 aby stleli z krytu na poctivce; 6 nhle na nho stlej bez ostychu. Utvrzuj sebe v zloinnosti, umlouvaj se, jak nal tenata kajce: Kdo by mohl je vidt?" 7 Vymlej zloiny kajce: Hotovo ve, klad chyte jest nastrojen!" Kad v hloubi srdce se zamyk. 8 Bh vak uke, jak vzneen jest: Stelami dt budou rny jejich, 9 onm jazyk jejich, jen na jin nevrazil; zdeni budou vichni, kte je uvid. 10 I budou se strachovati vichni lid, budou rozhlaovat skutky Bo, a si uvdom iny jeho. 11 Spravedliv pak bude se veselit v Pnu, dvru svou skldat bude v nho, a budou se honosit vichni poctivci.
1

64. Pse dk.

Ke konci. alm Davidv. Pse Jeremjova a Ezechielova pro vysthovalce, kdy poali vychzeti. 2 Tob pslu chvalozpv, Boe, na Sionu, a tob dluno plniti slib v Jerusalem. 3 K tob, jen vyslch modlitbu, pichz kad lovk. 4 Nae bezbon iny jsou sice nad nae sly, ty vak s naimi nepravostmi m slitovn. 5 Blaen, koho si vyvol a k sob vede, aby sml pebvati v ndvoch tvch, abychom smli se sytiti rozkoemi domu tvho, 6 svatho chrmu tvho, podivn vzneenho. Vyslyels ns, Boe, spasiteli n, nadje vech vzdlench konin zem i moe, 7 jen stav hory svou silou opsn jsa moc, 8 jen ti hlubiny moe, huiv jeho vlny, ds nrody, lid konin boj se div tvch. 9 Zem vchodu i zpadu radost pln. 10 Navtvils zemi, napojil, tde ji obohatil. eka Bo pln je vody, chyst jim pokrm.

64. Zd se, e Palestina byla stiena "suchem, je hrozilo nerodou. Lid konal kajc pobonosti a zavzal se sliby, d-li Bh potebn vlhy. Bh seslal hojn d, proto lid dkuje a pln uinn sliby.

777

Kniha alm
11

Tak toti o zemi peuje: svlauje jej brzdy, mno rostlinky jej, ve vlze radostn pu. 12 Vn rok korunou poehnan sv dobrotivosti, 13 role tv plny jsou rody, nivy na stepi kyp, 14 pahorky pepasuj se plesem, stroj se berani, dol obil pln, ve js a zpv chvlu.

65. Modlitba provzejc obti dk, podvan ze slibu.

1

Ke konci. Chvalozpv (vzken). Plesejte jsav Bohu vecky zem, 2 pjte chvalozpvy jeho jmnu, pjte velebn ty chvalozpvy! 3 Rcete Bohu: Jak hrozn jsou iny tv, Pane, protoe jest nesmrn moc tvoje, lichot tob neptel tvoji. 4 Vecky zem klanj se tob, zpvaj tob, zpvaj tvmu jmnu." 5 Pojte a pozorujte skutky Bo; hrozn je v inech, kter na lidech kon. 6 Promuje moe v pevnou pdu, e lze pejt eku suchou nohou, e pak se veselme z nho. 7 Panuje svou moc na vky vkv, oi jeho nrody pozoruj, odbojn nesmj se vypnati. 8 Velebte, nrodov, naeho Boha, hlete, a se rozlh chvla jeho. 9 Neb on zachovv nae it, nedopout, by nm klesaly nohy. 10 Ano, ty jsi ns zkouel, Boe, tbils ns ohnm, jak tbeno bv stbro. 11 Dopustils, bychom se zapletli do osidla, mnoho souen naloils na nae bedra. 12 Dopustils, e nm po hlavch jezdili lid, bylo nm prochzeti ohnm a vodou, avak vyvedls ns, i pookli jsme. 13 Pichzm tedy s obtmi do tvho domu, abych splnil tob sliby svoje, 14 kter byly vyslovily rty m, kter vykla sta v zkosti sv. 15 Obtuji tob ertvy tun, pinm ti vni z obt beran, obtuji tob bky a kozly. 16 Pojte a slyte vichni, kdo Boha ctte, nebo budu vypravovati vm, jak velk vci uinil m dui. 17 Jeho jsem se sty dovolval, 778

Kniha alm chvalozpv dk maje ji pod jazykem. Kdybych byl nepravost zamlel v svm srdci, Hospodin nebyl by mne vyslyel. 19 Avak Bh mne slyel a poviml si, jak jsem hlasit hoekoval. 20 Chvlen bu Bh, jen nezamtl mou prosbu, a sv milosti mi neodepel.
18

66. Dk za rodu a prosba za dal Bo poehnn.

1 2

Ke konci. Z chvalozpv. almov pse Davidova. Bh se nad nmi smiluj a nm ehnej, vyjasni tv na ns, nad nmi se smiluj, 3 bychom poznali na zemi tvou cestu, mezi vemi nrody tvou spsu. 4 K ti dkuj nrodov, Boe, k ti dkuj nrodov vichni! 5 Plesejte a jsejte nrodov, nebo soud lidstvo spravedliv, nebo nrody na zemi ty vod. 6 K ti dkuj nrodov, Boe, k ti dkuj nrodov vichni! 7 Zem poskytuje rodu svoji, poehnn dv nm Bh, Bh n. 8 Poehnn dvej nm Bh i pt, a bojte se ho vecky koniny zem!
1

67. Na poest Boha vtze.

Ke konci. Chvalozpv od Davida. 2 Bh se zdvh, i rozptyluj se odprci, prchaj ped nm jeho nenvistnci. 3 Jak bv rozehnn dm, se rozprchuj; jako vosk se rozplv ped plamenem, tak i bezbonci ped Bohem hynou. 4 Spravedliv vak se vesel a plesaj, ped Bohem se radujce jsaj. 5 Zpvejte Bohu, hrejte jeho jmnu, spravte cestu tomu, jen pout se veze; Hospodin sluje, radujte se ped nm! Ds se ho. 6 Otcem sirotk a zastncem vdov Bh jest ve svm svatm sdle. 7 Oputnm opatuje domov,
66. navazuje na knsk poehnn Nm. 6, 2227. 3 V. . tvou cestu" = tvou spsu. Tu spsu poznali v dob mesisk vichni nrodov svta a za ni 4 5 vroucn dkuj (v. ). Dkuj, e jsou spravovni spravedliv crkv katolickou (v ). 5 67. V. . Hospodin vezl se" pout sed nad cheruby, kdy thli Israelit z Egypta. Maj mu pipraviti cestu jako invali, jel-li nkam krl.

779

Kniha alm vyvd z vzen do blahho bydla, tak zbujnky, kte zstali v hrobech. 8 Boe, kdy v ele lidu svho jsi vythl, kdy jsi ubral se pout, 9 zem se tsla a nebe se rozplvalo ped Bohem Sinaje, ped Bohem Israelovm. 10 Detm hojnm skrpl jsi, Boe, sv ddictv, bylo zemdleno, tys vak je oberstvoval. 11 Tvoji tvorov v nm se usadili, v dobrot sv je chudmu spravuje, Boe. 12 Bh kzal mluvit, byl zstup poslic vtzstv: 13 Krlov se zstupy prchaj, prchaj; hospodyn rozdluje koist. 14 Pro si hovte mezi ohradami, holubice s kdly stbrnmi, jej pe vzadu leskne se zlatem? 15 Kdy Bh nebes tam krle rozplaoval, snhem zablal se Selmon." 16 Horstvo Bo horstvo Basansk jest, mnoho vrcholk m horstvo Basansk. 17 Pro, ty horstvo, vy vrcholy, rliv hledte na horu, kterou si zvolil Bh za sv sdlo, na kter bude t Hospodin na vky sdlit? 18 Voz Boch je mnoho desetitisc, tisce plesajcch Pn mezi nimi piel ze Sinaje do svatyn. 19 Vystoupil jsi do ve zajatce veda, v dar jsi pijal lidi, kte se vzprali, aby sdlil Hospodin, Bh tam. 20 Chvlen bu Hospodin! Den co den ns nos. Bh je nam spasitelem. 21 Bh je nm Bohem velik pomoci; Hospodin, Pn m i ze smrti vchodit. 22 Zajist Bh rozbije hlavy svch neptel, vlasat tm zatvrzelch v hch. 23 Bh toti ekl: Z Basanska je pivedu, pivedu je z hlubin moskch,
V. . Bh Israele z vzen egyptskho sice vysvobodil, ale pokolen zbujn bylo na pouti pochovno v
7

hrobech".

10 V. n. Palestina, ddictv" Bo, byla ped pchodem lidu Boho trestna suchem, e zemdlelo" jej hn obyvatelstvo pohansk; od t doby, co se usadili v n tvorov Bo" = (Israelit), Bh ji zavlaoval a tak dval chudmu" (Israelovi) hojnou rodu. 12

V. . Bh kzal mluvit prorokm i prorokynm, tak Deboe, poslici vtzstv (Sdc. 5, 1. 24. 30). 14 V. . je vtka kmenm, kte se nesastnili boj proti neptelm Israelovm. (Sdc. 5, 16). Jsou plai jako holubice, jsou bzliv, boj se, aby v boji nezabarvili si krv sv bl roucha. 19 V. . uvd sv. Pavel Ef. 4, 8 o Kristu vstupujcm na nebesa a vedoucm s sebou due z lna Abrahamova: Vstupuje na vsost, jat vedl vzn"

780

Kniha alm aby se mohla tv noha v krvi koupat, jazyk ps tvch v krvi protivnk." 25 Lid se dvaj na slavn prvod tvj, Boe, jak slavn vjd Bh, krl mj, do svatyn: 26 Naped jsou zpvci, za nimi hudebnci ve stedu panen, je na bubnky tlukou: 27 Ve valnch sborech dobroete Bohu, Pnu vy, kte z krve jste Israelovy!" 28 Tu je Benjamin, nejmlad, s nadenou mysl, knata judsk, kter jsou jejich vdci, knata Zabulonova, knata Neftali. 29 Rai ukzati, Boe svou slu, upevuj, Boe, co jsi nm prokzal! 30 Do tvho chrmu do Jerusalema krlov pinejte tob dary! 31 Pokrej zv rkosovch houtin, stdo bk a telata nrod s nimi, a pust ty, kte chtj se osvdit stbrem; rozpra nrody, kte chtj vlky! 32 I pijdou velmoov z Egyptsk zem, Etiopie zdvihne hned ruce sv k Bohu. 33 Krlovstv veker zem, zpvejte Bohu, hejte Hospodinu, hrejte Bohu, 34 tomu, jen voz se po nebi nejvym, odvkm! Pozor! Kdy bude hmat, mocn hmat, 35 vzdvejte chvlu Bohu Israelovu, jeho velikost a sla jev se v mranech! 36 Podivuhodn jest Bh ve svch svatynch, Israelv Bh dv moc a slu svmu lidu. Pochvlen bu Bh!
24

68. Modlitba trpcho spravedlivce za pomoc Bo.

1 2

Ke konci. Pro ty, kte se promn. (Od Davida.) Zachra mne, Boe, nebo vody. derou se na mne, e ji o ivot jde. 3 Zaboen jsem ve hlubokm bahn, je nem dna, by lze bylo na nm postt. Dostal jsem se do prohlubn mosk, take pval mne zaplavuje. 4 Unaven jsem volnm, hrdlo mi chrapt, oi mi hasnou touhou po mm Bohu. 5 Vce ne na hlav mm vlas, je tch,
V. Bh potrest obry (vlasat Samsony) v nepravosti tm, e d Israelitm v krvavch bojch nad nimi zvtziti. 30 V. . almista pros za obrcen pohan, je bylo vyhrazeno dob mesisk. 31 V. . zv rkosovch houtin" = Egypan pohant, bci" = krlov jinch nrod pohanskch, telata" = jejich poddan.
24

781

Kniha alm kte mne nenvid bez piny; mnoho je tch, kte mne sthaj, kte nespravedliv nevra na mne; co jsem si nikdy lupem neosvojil, to mm nyn nahrazovat! 6 Boe, ty. v o mm poblouzen, a m viny nejsou tob skryty. 7 K pro mne nemus rdt se, kdo doufaj v tebe, Hospodine, Pane zstup! K pro mne nemus hanbit se, kte hledaj tebe, Israelova Boha! 8 Nebo pro tebe snm pohann, potupa m lce zahaluje, 9 cizozemcem stal jsem se svm bratm, neznmm synm matee m. 10 Ano, horlivost pro tvj dm mne stravuje, a hana tupitel tvch pad na mne. 11 Jestlie jsem mrtvil sebe postem, pisplo i to k m potup. 12 Jestlie jsem se v nici odl, uinili si ze mne ter svch vtip. 13 O mn plkaj, kte ve brn sedaj, psniky o mn zpvaj pijani vna. 14 J vak se modlm k tob o as milosti! Boe, pro mnostv soucitu svho mne vysly, 15 svoj vrnou pomoc mne vytrhni z bahna, abych neutonul, zpros mne kdc mch a hlubokch vod, 16 a mne pvaly vody nepotop, a mne tn nepohlt, a propast nezave nade mnou chtn svj! 17 Vysly mne, Pane, neb dobrotiv jest milost tv; podle mnostv soucitu svho shldni na mne. 18 Neodvracuj tve sv od svho sluhy, protoe jest mi zko, rychle mne vysly! 19 Pibli se k m dui a vysvobo j, pro m neptele vysvobo mne! 20 Ty zn mou hanu, potupu a vsmch, 21 znmi jsou ti neptel moji. Utrhaj mi, a mi puk srdce, nemocen jsem. ekm, kdo se ustrne nade mnou, vak marn; kdo by mne potil, toho nenalzm! 22 Msto pokrm mi dvaj lu, v zni m mne napjej octem. 23 Proto stl jejich ped nimi osidlem bu, na odvetu a na zkzu jim! 782

Kniha alm
24

Zrak jim se zakal, aby nevidli, a jejich pte a se hrb stle. 25 Vylij na n svoje rozhoen, a r tvho hnvu zachvti je. 26 Bute osady jejich zpustoeny, a v jejich stanech nikdo a nepebv. 27 Neb toho, jej tys ranil, pronsleduj, bolest ran mch rozmnouj. 28 Vinu na vinu nech kupiti je, by nedoli ped tebou ospravedlnn. 29 Vymazni bute z knihy ivch, se spravedlivmi zapsni nebute! 30 Mne vak souenho a ztrpenho zachrani tv pomoc, Boe! 31 I budu slavit jmno Bo zpvem, a jemu velebn dky vzdvat. 32 To bude Bohu mil nad ertvu hovz, nad bka, kter rohy i kopyta m. 33 K to uvid uboz, aby zplesali, hledajcm Boha srdce nech oije!, 34 Nebo vyslch Hospodin uboky, a svmi vzni nepohrd, 35 Velebte ho nebesa i zem, moe a vecko, co se v nich hbe! 36 Ano, pispje Bh na pomoc Sionu, i budou vystavna msta judsk, aby sdlili v nich, a je zaberou; 37 potomstvo sluh jeho bude je ddit, a kdo miluj jmno jeho, v nich sdlit.
1

69. Modlitba za sebe i za vecky, ctitele Bo.

Ke konci. alm Davidv. Na pamtku, e ho vysvobodil Hospodin. 2 Boe, na mou pomoc pomni, Pane, pomhat mi posp. 3 A se zahanb a zard, kte dycht po m dui. K zpt odejdou zahanbeni, kte se z netst mho t. 4 K ihned odejdou s hanbou a studem, kte mn se posmvaj. 5 A js a ples z tebe kad, kdokoli hled tebe; komu je mil tv spsa, vdy a k: Pn bu slaven!" 6 J pak jsem ubok a chuas, Boe, na pomoc mi pispj. Tys m ochrana a pomoc, 783

Kniha alm Hospodine, neprodlvej.

70. Modlitba zestrlho nroda israelskho za dal ivot.

Bsnk modl se za alomouna (v. 23) a hned pechz na toho, jej alomoun pedobrazoval, na Mesie a jeho kralovn (v. 417)- Zavede prvo a spravedlnost, zejmna zjedn je utiskovanm (v. 4). Bude panovati mr a blahobyt (v. 58). Peme sv neptele (v. 911). Bude mti soustrast s utlaovanmi (v. 1214). Bohatstv ivota, zlata i obil (v. 1516). Jeho slva (v. 17). Zvrek druh knihy alm (v. 18 n.). Poznmka sbratelova (v. 20).
1

alm Davida, Jonadabovc u prvnch zajatc. K tob, Hospodine, utkm se, nedej mi na vky zahanbenu bti. 2 Jeto jsi spravedliv, vytrhni mne a vysvobo, naklo ke mn ucho sv a zachra mne! 3 Ra mi bti skalou toitnou, hradem, na kterm ochrany tv bych doel, nebo ty, jsi skla m a hrad mj. 4 Boe mj, vypros mne z ruky bezbonho, z moci zloince a nsilnka; 5 nebo ty, jsi nadje m, Pane, Hospodine, m dvra od mho mld. 6 Na tebe spolhal jsem ji od klnu matina, od lna matina jsi mne opatroval, tebe mj chvalozpv opvoval vdycky. 7 Mnohm jako pzrak njak jsem, avak ty jsi pomocnk mj siln. 8 sta m pln jsou chvalozpv, je pj o tv velikosti cel den. 9 Nezamtej mne nyn ve st mm, kdy m sla miz, mne neopoutj! 10 Mluv moji neptel proti mn, kte mi o ivot ukldaj, se rad 11 kajce: Bh jej opustil, hote ho, chyte ho, neb nen, kdo by se ho ujal." 12 Boe, nezstvej daleko mne, Boe mj, posp mi ku pomoci! 13 K se hanb a zhynou, kte mi kivd, k se hal v hanbu a stud moji kdci! 14 J vak budu dle dvovat, a tvou vecku chvlu dle it; 15 sta m budou hlsat tvou spravedlnost, kad den vyprvt o tvch nesetnch pomocch. 16 Hlsat chci veleiny Hospodinovy, velebit, Pane, jen tvou spravedlnost.
70. V. . Lid Bo pirovnv svj stav zajet babylonskho ke vku staeckmu, kter je blzko smrti. 15 Jisto vak, e Bh nad svm zeslblm lidem se smiluje i tentokrt. spravedlnost" (v. .) zjednvajc utiskovanm spsu.
9

784

Kniha alm
17

Tys mne, Boe, uil od mld tomu, i vypravuji podnes o tvch divech. 18 Ni v st, v edinch tedy mne neopoutj, dokud nepoum o tvm rameni, Boe, vecka pt pokolen. 19 O tv moci a spravedlnosti vn, kterou uinil jsi veledla. Kdo je tob podoben, Boe? 20 Jakch bd dal jsi mi okusit mnohch a zlch, avak zase jsi mne k ivotu vzksil, zase jsi mne vythl z propasti zem. 21 Ra dle ukazovat velikost svou, a mne zase pot! 22 I budu tak j ti dkovat na harf za tvou vrnost, Boe, na citaru budu hrti tob, Svat Israelv! 23 Jsati budou m rty, a ti budu hrti, i m spasen due, 24 Tak mj jazyk bude denn mluvit o tv spravedlnosti, a se hanbiti a stydti budou, kte se sna mn kodit.

71. Modlitba za krle, jez vyznv v proroctv o slavnm panovn.

1 2

Za alomouna. Dej, Boe, krli svou spravedlnost, a sv prvo krlovu sypu, aby soudil tvj lid podle prva tv utiskovan spravedliv! 3 K nesou hory pokoj lidu, pahorky pak spravedlnost! 4 Zjedn prvo ubohm z lidu, pispje na pomoc utitnm, utlaovatele pote. 5 t bude jako slunce a msc, od pokolen do pokolen. 6 Sestoup detm na holou louku, jako rosa, je na zemi kape. 7 Kvsti bude v jeho dnech prvo a hojnost blaha, a pomine msc. 8 Panovat bude od moe k moi, od eky a na konec svta. 9 Ped nm se sklon odprci jeho, neptel prach budou lzat. 10 Krlov Tarsisu a pmo budou podvat jemu dary;
V. . propast zem" = podsvt. Latint Otcov vidli v tomto modlitbu trpcho Krista.
20

785

Kniha alm krlov ze eby a Seby podary mu budou nosit. 11 Klant se mu budou krlov svta, a vichni nrodov mu slouit. 12 Vytrhne chuasa nsilnku, chuasa, jen neml pomocnka. 13 Ujme se slabho a nuznho, ivotu nuznch ochranu zjedn. 14 Vyman je z tisku, kivdy, neb drah bude mu jejich jmno. 15 t bude, dostane sabskho zlata, klant se budou jemu vdycky, kad den mu blahoeit. 16 Obil bude v zemi, i na horch, roda jej pev Liban, kvst budou man jako rostlinstvo. 17 Poehnan bude jmno jeho na vky, jako slunce bude trvat. On bude poehnn nrodm, vecek svt bude jemu ehnat. 18 ehnn bu Hospodin, Bh Israelv, kter jedin me init divy; 19 na vky slavnmu jmnu jeho bu ehnno, pln bu slvy jeho vecka zem! Sta se! Sta se! 20 Konec chvalozpv Davida, syna Jeseova.

TET KNIHA ALM (7288).

72. almista bude hledati toliko v Bohu sv tst; ned se msti tstm, jeho pouvaj na svt bezbonci.
1

alm Asafv. Jak je dobr Bh, Israeli, tm, kte jsou istho srdce! 2 Nohy m vak tm ji poklesly, mlem ji sklouzly se m kroky. 3 Neb jsem se rozhorlil nad zpupnmi, vida blahobyt bezbonk. 4 Smrt toti starost jim nepsob, a jejich bolesti nejsou dlouh. 5 Trampot lidskch nezakouej, a jako jin mrskni nejsou. 6 Proto se chyt jich zpupnost a nsil, a ve svou bezbonost se hal. 7 Vyvr takoka z tuku jejich nepravost,
72. srv. se 36.

786

Kniha alm unej je smysln pudy. Posmn a zlovoln smlej, s vysoka nelechetn mluv. 9 sty svmi na nebe m, a jejich jazyk po zemi rejsn. 10 Proto se obrac k nim lid mj, a dny astn nalz u nich. 11 kaj: Jak by vdl Bh o tom? Vm si toho Svrchovan?" 12 Ejhle, to jsou bezbonci: ve vnm blahobytu bohatnou. 13 Tzal jsem se tedy sebe sama: Nadarmo srdce sv v istot chovm, v nevinnosti sv ruce si myji? 14 Nadarmo mrskn jsem den kad, krn bvm kad jitro? 15 Kdybych si byl ekl: Tak budu mluvit," byl bych zradil rod tvch syn. 16 Kdy pak jsem pemlel, abych vc poznal, bylo mi to pli tk. 17 Konen veel jsem do Bo svatyn, a tu jsem viml si jejich konc. 18 Vpravd, na kluzk msta je stav, sr je, kdy se byli zdvihli. 19 Hle, jak pustnou, nhle miz, hynou pro svou nelechetnost! 20 Jak sen, kdy procitne lovk, Pane, v mst svm obraz jejich zni. 21 Kdy mi se rozpalovalo srdce, kdy bylo nitro m roztrpeno, 22 byl jsem zpozdilec nerozumn, 23 choval jsem se jak hovdko k tob. 24 J pece ustavin jsem s tebou, ty mne dr za pravici, svmi radami mne vod, a potom do slvy mne pijme. 25 Co bych jinho chtl na nebi, a co na zemi krom tebe? 26 By i zhynulo tlo a srdce m, Bh bude sklou mou, dlem mm na vky. 27 Ano, viz, hynou, kte se vzdaluj tebe, hub vecky, kdo od tebe odpadvaj; 28 mm vak tstm je Bohu bti blzko;
8

V. . mj lid" = moji stoupenci, spravedlivci. 15 V. . rod tvch syn" = tvch ctitel.

10

787

Kniha alm v Hospodina, Boha svou nadji skldm, abych mohl hlsat vecku tvou chvlu ve branch Sionsk dcery.
1

73. Zpustoen svatyn.

Poun pse Asafova. Pro, Boe, na vky zamt ns, pro plane hnv tvj na stdo, kter ty pase? 2 Rozpome se na sv shromdn, kter od dob dvnch tob pat, kter jsi vykoupil, aby tvm nrodem bylo, na horu Sionskou, na kter jsi se usdlil! 3 Zdvihni sv ruce na zpupnost nekonenou neptele, jen d ve svatyni! 4 Neptel tvj hulk ve tv svatyni, vztyili tam prapory, prapory svoje. 5 Bylo to, jako kdy lid vysoko mvaj v hustm lese sekerami; 6 rozsekali vecky dvee jej, sekerou a tesnou shodili je. 7 Zaplili ohnm svatyni tvou, a k zemi znesvcen stnek tvho jmna! 8 kaj si: Vyhubme je vecky; zastavme vecky svtky Bo v zemi!" 9 Znamen svch nezme, proroka nemme, a nikdo mezi nmi nev, dlouho-li. . . 10 Dlouho-li, Boe, odprce bude se rouhat? Bude tvj neptel jmno tv na vky tupit? 11 Propak odtahuje ruku svoji, a pro svou pravici stle m sloenou v kln? 12 Ty pece, Boe, jsi krl n od pradvna, dlo spsy na zemi jsi konal. 13 Ty jsi moe upevnil svou silou, a zdrtils hlavy velikn ve vodch. 14 Ty jsi zdrtil hlavy krokodila, dals jej na pospas obyvatelm pout. 15 Ty jsi vyvodil prameny a potoky, ty jsi vysuil eky tekouc vn. 16 Tvj je den a tv je tak noc; ty jsi uinil dennici i slunce. 17 Ty jsi stanovil vecky hranice zem, lto i zimu ty jsi je uinil.
V. . Sionsk dcera" = Jerusalem. 9 73. V. . Znamen Israelova" jsou zzran iny Bo, ktermi Bh kdysi svho nroda se ujmal. dlouho-li" bude takto svatyn znesvcovna? 13 14 V. . Bh upevnil moe" pi pechodu Israelit z Egypta. velikn" = krokodil" (v. .) = Egypan (vojsko). 14 V. . obyvatel pout" = hyeny a akalov, kterm chutnaly mrtvoly vyplaven (egyptskch) vojk.
28

788

Kniha alm
18

Pova, jak rouh se neptel Hospodinu, a lid bezbon pohrd tvm jmnem! 19 Nedvej dravcm due ctitel svch, na ivot ubok svch nezapomnej! 20 Ohldni se na mluvu svoji, je kad kout zem pln pele nsil. 21 A chuas neodchz od tebe s hanbou, nuzk a utitn nech veleb jmno tv! 22 Povsta, Boe, abys vedl pi svou, pamatuj, e t bezbonk stle tup. 23 Nezapomnej na kik svch protivnk, zpupnost tvch neptel roste ustavin!

74. (hebr. 75). Pijde oas Boch soud a trest. Jen strpen.
Za v pedelm almu bsnk prosil, za to ji dkuje (v. 2). Vystupuje Bh a prohlauje, e zkrot nsilnky, a uzn za dobr (v. 3 n.). Proto! almista pipomn bezbonkm, e nenech jich, aby zpupn zdvhali proti nmu sv ela (5 n.). Nebo ten, kter pijde, by zjednal platnost spravedlnosti, nen pozeman, ale sm Bh (7 n.). Ten soudce m v ruce kalich trest, kter do dna vypti bude hnkm (v. 9). almista vak, jeto je spravedlivec, nebude z nho pti, ale bude Bohu dkovati a velebiti jeho spravedlnost, kter se pynm protiv, je pokouje, spravedliv vak povyuje (v. 10 n.).
1 2

Ke konci. Podle Nezahlazuj". alm. Asafova pse. Velebme t, Boe, velebme, vzvme jmno tv, hlsme tv divy. 3 Beru sice lhtu sob, j vak soudm spravedliv. 4 By se chvl svt se svm obyvatelstvem, j drm pevn sloupy jeho." 5 km zpupnm: Nebute zpupn", bezbonm: Nezdvhejte rohy! 6 Nezdvihejte vysoko rohy sv, nemluvte proti Bohu drze!" 7 Nepijde od vchodu, zpadu, ani od pout poven; 8 ale Bh jen zjednv prvo, tohoto sniuje, onoho zdvh. 9 M v ruce Hospodin kalich vna, pnivho, pln psad; pt z nho dv i kvasnice; vysrkat mus je vecek svt hnk. 10 J pak budu to na vky hlsat, zpvat o Bohu Jakobovu: 11 Ano, vem bezbonm srazm rohy, rohy vak spravedlivch se zdvihnou!"
1

75. Dky, Bohu za vtzstv.

Ke konci. S prvodem strunovch nstroj. alm Asafv. Pse na Assyany. 2 Znmm uinil se v Judstvu Bh, v Israeli velk jest jeho jmno. 789

Kniha alm
3

Nebo v Salemu je stnek jeho, a jeho bydlit na Sionu. 4 Na tom mst polmal blesky luk, tty, mee, nstroje vlky. 5 Z ty podivn na odvkch horch; 6 zdeni byli vichni poetilci, zesnuli snem svm, pozbyli sly svch rukou vichni udatn bojovnci. 7 Jak jsi pohrozil, Boe Jakobv, omreni byli kon i vozy. 8 Ty jsi hrozn! Kdo me ped tebou obstt, jakmile se vznt hnv tvj ? 9 S nebe vynesl jsi rozsudek svj; zem se tsla a onmla, 10 kdy Bh povstat ril, aby soudil, aby pomohl vem chuasm na zemi. 11 Proto a ze srdce oslavuj t lid, z hloubi srdce a slav svtek tob! 12 ite a plte sliby Pnu, jen Bh v jest, vichni kol nho noste dary Hroznmu, 13 tomu, jen odnm knatm ducha, kter hrozn jest krlm zem!

76. Jindy a nyn!

almista neme se upokojiti v alu nad pohromou, kter stihla jeho nrod (v. 28). Zd se, jakoby Israel byt na vdy zavren a nebylo nadje na doby lep (v. 9n). Avak nikoliv! Slavn minulost nroda israelskho, kterou mu Hospodin dal, opravuje k nadji, e nynj stav nroda je toliko doasn zmna v zen Bom, e se vrt zase bval asy. Zatm bude se titi almista vzpomnkami na ty zlat asy (v. 11 13), kter dle krsn l (v. 1421).
1 2

Ke konci. Idutunovi. alm Asafv. pnliv volm k Hospodinu, pm k Bohu, aby mne vyslyel; 3 V den svho souen Pna vyhledvm, ruce sv v noci vzpnm nenavn; nechce se dti potit m due. 4 Vzpomnm-li na Boha, musm vzdychat, pemlm-li, maltn duch mj. 5 Oi m probd kadou non hldku, znepokojen jsem a nemohu mluvit. 6 Rozvauji o dnech dvnch vk, lta minul si pipomnm. 7 Rozjmm v noci se sebou sm mluv, pemtm a zkoumm ve svm duchu: 8 Zavrhl ns Bh snad na vn asy, a ji dle nebude nm pti? 9 Nebo sv milosrdenstv odepel navdy, od pokolen do pokolen? 790

Kniha alm
10

i snad Bh zapomnl mti slitovn, i bude v hnvu zadrovat svou lsku?" 11 Tu jsem si ekl: Ted to ponm chpat: To je zmna pravice Nejvyho!" 12 Budu rozpomnati se na iny Pn, ano, vzpomnat na tv dvn divy, 13 Budu pemlet o vekerch tvch skutcch, rozjmati o radcch tvojch. 14 Boe, svat je cesta tv prozetelnosti; kter bh je tak velik jako Bh n? 15 Ty jsi onen Bh, jen divy tvo, proslavil jsi mezi nrody moc svou; 16 vysvobodils ramenem svm lid svj, syny Jakobovy a Josefovy. 17 Uvidly t, Boe, vody, uvidly t vody a zdsily se, ano, tn se zachvly. 18 Velik hukot vydvaly vody, mrana ozvala se hromobitm, a tv stely ltaly semo tamo. 19 Zvuely hromy tvoje ve vru boue, blesky tv ozaovaly okruh zem, otsala se a chvla zem. 20 Moem vedla cesta tv, Hospodine, spoustami vodstva ly tvoje stezky, avak lpj tvch nebylo znti. 21 Pevedl jsi jako ovce svj nrod pod Mojem a pod ronem.
1

77. Ute se z djin!

Poun pse Asafova. Pozor dej, lide mj, na m nauen, naklote ucho sv ke slovm st mch! 2 Otevru sv sta k poun psni, zhady dvnch dob chci vypravovat. 3 Co jsme slyeli a zakusili, co nm vypravovali otcov nai, 4 nechceme zatajiti potomkm jejich, vypravujce ptmu pokolen Hospodinovu, slvu a moc jeho, jako i zzraky jeho, kter uinil. 5 Dal toti pikzn Jakobovi, zkon ustanovil Israelovi; uloil pak o nich naim otcm, aby je oznamovali svm synm, 6 aby se o nich potomci dovdli, synov, kte se mli naroditi, 791

Kniha alm aby, a dospj, zvstovali je dtem svm, e maj v Boha skldati nadji svou, nezapomnati in Boch, ale pikzn jeho dbti; 8 e bti nemaj jako otcov jejich, pokolen vzpurn a neposlun, nrod, jen nebyl ustlen mysli, jehoto duch nebyl Bohu vren, 9 jak Efraimovci, dovedn lukostelci, kte v den bitvy na tk se dali; 10 nedbali smlouvy s Bohem uinn, nechtli jednati podle zkona jeho, 11 zapomnli na jeho dobrodin, na jeho zzraky, kter jim ukzal. 12 Ped otci jejich inil divy v zemi Egyptsk, na polch Tanisskch. 13 Roztrhl moe a pevedl je, postavil vody jako nsep. 14 Oblakem je vedl ve dne, celou noc pak svtlem ohn. 15 Ril protrhnout na pouti sklu, napojil je hojn jak moem. 16 Kzal, by ze skly potoky vyly, by tekly vody jako v ekch. 17 Pece vak heili dle proti nmu, ke hnvu drdce na pouti Nejvyho. 18 Pokoueli Boha ve svch srdcch, dajce pokrm podle svch choutek. 19 Mluvili rouhav o Bohu kajce: Zdali Bh me stl vystrojiti v pouti? 20 Ano, udeil sice sklu, e vody se vyvalily a potoky se rozlily; zdali vak me tak chleba dti, nebo opatit maso svmu lidu?" 21 Slyel to Hospodin a rozhnval se, ohe rozntil se na Jakoba, hnv se snesl na Israele, 22 protoe nedvovali Bohu, v pomoc jeho nedoufali. 23 I dal pikzn oblakm nahoe, nebesk pak prduchy pozotvral; 24 d manny na n seslal, aby mli pokrm, nebesk chlb udlil jim.
7

77. V. . mysl na zbablost Efraimovc za Heliho. Nechtti bojovati za Bo zjmy znamenalo vzpouru proti Bohu, kterou stihl pimen trest.

792

Kniha alm
25

Andlsk chlb jedl lovk, do syta potravy jim seslal. 26 Kzal, by zdvihl se v ovzdu vchodn vtr, a svou moc pivedl vtr jin; 27 seslal na n d masa jako prachu, jako moskho psku opeenc; 28 kzal, by padali jim do tbora, kolem stan, ve kterch pebvali. 29 Jedli a nasytili se dokonale, po em byli prahli, udlil jim. 30 Jet nenechali lahdky sv, jet mli pokrm ve svch stech, 31 tu se na n snesl Bo hnv: pobil mnoh z velmo jejich, porazil jinochy israelsk. 32 Pes to vecko heili i dle, nechtjce vit divm jeho; 33 i kzal, by. prchly dni jejich jako pra, aby prchla chvatem jejich lta. 34 Kdy je hubil, vyhledvali ho, a zase zrna pichzeli k nmu; 35 vzpomli si, e jest Bh jejich skalou, a Bh nejvy osvoboditelem; 36 i lsali se jemu sty, a jazykem jej obelhvali; 37 neb jejich srdce nelplo pevn na nm, ani vrn etili jeho smlouvy. 38 On vak byl milosrdn, hchy jim odpustil, ani je zahladil; velmi asto odvrtil svj hnv a nedal vzplti vekermu svmu rozhorlen; 39 rozpomnl se, e jsou kehk tlo, vnek, jen zavje a nevrt se. 40 Kolikrt ho roztrpili na pouti, ke hnvu popudili na pustin! 41 Opt a opt pokoueli Boha, rmoutili Svatho Israelova. 42 Nepamatovali na jeho ruku, na den, kdy zbavil je nsil neptelova, 43 kterak inil v Egypt zzraky sv, svoje divy na Tanisskch polch; 44 kterak obrtil v krev eky jejich, take nemohli sv vody pti; 45 poslal na n mouchy, kter je raly,
V. . opeenci" jsou kepelky, o kterch viz Nm 11, 31n.
29

793

Kniha alm jako i by, kter je hubily; jejich plodiny dal ravmu hmyzu, vtek jejich prce kobylkm; 47 kroupm potlouci dal vinice jejich, a kusm ledu smokvon jejich; 48 dobytek jejich dal na pospas krupobit, a jejich stda ohnivm bleskm; 49 poslal na n r svho rozhorlen, rozhorlen a hnv a souen, vpravu andl nesoucch zhoubu; 50 dokon otevel cestu svmu hnvu, neodepel smrti ivot jejich, ano i dobytek jejich na smrt vydal; 51 pobil ve prvorozen v Egyptsk zemi, prviny musk sly v Chamovch stanech. 52 Vyvedl pak lid svj jako ovce, po pouti jej vedl jako stdo; 53 vodil je bezpen, e nemli strachu, za jejich nepteli se zavelo moe. 54 Pivedl je k svmu svatmu poho, k poho, kterho dobyla pravice jeho; vypudiv ped nimi pohany vykzal jim losem jejich zemi v ddin dly, 55 a v jejich stanech usadil Israele. 56 Avak pokoueli a drdili Boha, neetili pkaz Nejvyho; 57 odpadli nedbave smlouvy jako otcov jejich, zklamali jak luit zrdn. 58 K hnvu ho drdili svmi vinami, ezbami svmi budili rlivost jeho. 59 Bh to slyel, i pohrdl jimi, a v nic uvedl jimi Israele; 60 zavrhl svj stnek v Silo, stnek, v nm pebval mezi lidmi; 61 vydal slu jejich do zajet, a jejich slvu do rukou neptele; 62 odevzdal svj nrod mei, a svm ddictvm opovrhl; 63 mldenec jejich pohltil ohe, a jejich pannm nikdo nezpval; 64 kn jejich padli meem, a jejich vdovy nesmly lkti. 65 Pn vak probudil se jako ze sna,
46

V. . Na vinch" bvaly pohansk svatyn a v nich byly ctny ezby", t. j. modly. 61 V. . sla" a slva" jejich byla archa.

58

794

Kniha alm jako hrdina rozjaen vnem; a bil protivnky svoje do zad, dal je na potupu na vn asy. 67 Pohrdl vak stnkem Josefovm, nevyvolil si kmen Efraimv, 68 ale vyvolil si Judovo plm, horu Sion, kterou si zamiloval; 69 vystavl si svatyni jako nebe, jako zemi, kterou zaloil na vky; 70 vyvolil si Davida svho sluhu, povolav ho od std ovc. Za dojnicemi kdy chodil, vzal ho, 71 aby psl Jakoba, sluhu jeho, Israele, ddin jeho majetek. 72 I psl je v poctivosti srdce svho, vodil je svou rukou nad mru moudrou.
66 1

78. Boe, ustr se nad lidem, jemu pohan chrm znesvtili a hlavn msto poboili.

alm Asafv. Boe, pohan vnikli do tvho ddictv, poskvrnili chrm tvj velesvat, obrtili Jerusalem v ssutiny. 2 Dali mrtv tla tvch sluebnk za pokrm ptactvu nebeskmu, mrtvoly, tvch svatch elmm zemskm. 3 Vylili krev jejich jako vodu kolem Jerusalema a nebylo nikoho, kdo by je pochoval. 4 Stali jsme se potupou sousedm svm, posmchem a trkem okol svmu. 5 Dlouho li bude se, Pane, pod hnvat, dlouho-li bude jak ohe plt nevole tv? 6 Rai vylt hnv svj, Hospodine, na pohany, kte t neznaj, na e, kter tv jmno nevzvaj. 7 Nebo pohlcuj Jakoba, a jeho sdla obracej v pou. 8 Nepitej nm hch naich pedk, rychle nm vstc vyjdi milosrdenstv tv, nebo jsme velmi zbdovni. 9 Pomoz nm, Boe, spso nae, pro est jmna svho, Hospodine!
V. . Kterak Bh Filitny bil, viz 1 Krl 5, 6. 67 V. . Josef" = Efraim, jeho syn. stnek Josefv" = svatyn v Silo, v zem Efraimov, odkud byla odnesena a kam nebyla ji opt pinesena. Zstala Judovcm.
66

795

Kniha alm Ra ns vysvobodit a prominouti nm hchy nae pro sv jmno! 10 Pro maj pohan kat: Kde jest Bh jejich?" Uka se na pohanech ped nam zrakem pomsta za prolitou krev tvch sluh! 11 K vejde ped tebe vzdychn uvznnch! Silou pemocnho ramene svho zachovej k smrti odsouzen. 12 Odpla sousedm naim do klna sedmkrt pohanu, kterou zhanli tebe, Pane! 13 My pak nrod tvj a ovce tv pastvy budeme na vky dkovati tob, od rodu do rodu hlsati tvou slvu.
1

79. alozpv nad zkzou e israelsk.

Ke konci. Pro ty, kte se. promn. Svdectv Asafovo. alm. 2 Pasti Israelv, posly, ty, jen jsi Josefa vodil jak stdo, jen trn nad cheruby, objev se! 3 Ped Efraimem, Benjaminem a Manassem vzbu slu svoji, a nm na pomoc pispj! 4 Rai, Boe, vzksiti ns! Vyjasni tv svou, i dojdeme spsy! 5 Pane, Boe zstup, dlouho-li bude se hnvat? Vdy modl se sluha tvj! 6 Nasycuje ns chlebem ple, a napj ns slzami nad mru. 7 Z vle tv soused o ns se sv a neptel smj se nm. 8 Ra ns, Boe zstup, vzksit! Vyjasni tv svou i dojdeme spsy. 9 Vinn kmen z Egypta penesl jsi, a vyhnav pohany zasadils jej; 10 upravil jsi pdu kol nho, e pustiv koeny naplnil zemi; 11 hory zahalil svm stnem a ratolestmi cedry Bo; 12 rozprostel sv vtve a k moi, a k ece pruty svoje. 13 Pro jsi rozboil ohradu jeho,
4

79. V. . almista pros Boha, aby nrod idovsk vzksil, t. j. uvedl do bvalho blahobytu, jak bvalo za Davida i alomouna. 9 15 V. . Nrod israelsk pirovnvn tu k vinnmu kmeni a ne (v. .) k vinici. 12 V. . eka" Eufrat.

796

Kniha alm by sml jej obrat kdokoli kolem jde? Or jej lesn kanec, a zv poln jej ohryzuje. 15 Boe zstup, pohle zase s nebe, viz a zasta se vinice tto; 16 zachra, co tpila pravice tvoje, lid toti, kter jsi vypstil sob! 17 Splena ohnm a podkopna jest; ped tvou hrozivou tv hynou. 18 Dr svou ruku nad svm chrnncem, nad lidem, kter jsi vypstil sob! 19 My pak neodstoupme od tebe; dej nm t, i budeme tebe vzvat! 20 Pane, Boe zstup, vzkis ns! vyjasni tv svou, i dojdeme spsy.
14

80. Hospodin napomn o velikm svtku k jednobostv.

1 2

Ke konci. Pro lisy. alm Asafv. Plesejte Bohu, jen nm pomh, jsejte bohu Jakobovu. 3 Zanote pse, nech zazn buben, harfa pjemn i citara. 4 A zvu trouba v den novolun, ve slavn den vaeho svtku. 5 To je pkaz v Israeli, zkon Boha Jakobova. 6 Dal jej nrodu Josefovu, ze zem Egyptsk kdy vychzel. Slyel neznm dosud slova: 7 Sloil jsem bemena s tvch j, ruce tv robotnch ko jsou zprotny. 8 V souen vzvals mne a j t vytrhl, vyslyels jsem t z bounho mraku, zkouel jsem t u vody Hdky. 9 Lide mj, sly, neb t zapsahm, Israeli, k bys mne poslechl! 10 Nebudi u tebe dn Bh nov, nesm se klanti cizmu bohu. 11 Nebo j jsem Hospodin, Bh tvj, jen jsem vyvedl t z Egypta; rozevi sta sv a j je naplnm. 12 Nedbal vak lid mj hlasu mho, Israel si mne nepovimnul. 13 Nechal jsem je tedy, choutkm srdce, podle svch npad mohli chodit. 14 K by mne lid mj poslouchal, a Israel chodil po mch cestch! 797

Kniha alm
15

Snadno bych odprce jeho pokoil, ruku svou vloil na jeho kdce. 16 Musili by jemu se lsat, a jejich osud trval by na vky. 17 Jej vak krmil bych nejlep penic, medem ze skly sytil bych jej."

81. (hebr. 82). Bda nespravedlivm ednkm.

1

alm Asafv. Bh se dostavil do sboru Boho, mezi nmstky. Bomi soud: 2 Dlouho-li budete soudit kiv, dlouho-li bezbonkm stranit? 3 Zastvejte se chuasa, sirotka, a prva dochz tsnn, nuzk. 4 Na tvj lid osnuj zludn pikle, z ruky, hnka je vyproste!" 5 Zpozdil jsou, bez rozumu, ve tmch chod, i kolsaj se proto vekery zklady zem. 6 J jsem ekl: Bohov jste, synov Nejvyho vichni!" 7 Avak jak kad lovk umete, a jako kad vlada padnete!" 8 Povsta, Boe, a spravuj zemi, neb ty jsi ddin pn vech nrod!

82. Modlitba za pomoc proti spojenm neptelm.

1 2

Asafova pse almov. Boe, nera bti tak tich, neml a neprodlvej, Boe! 3 Nebo, hle, odprci tvoji se bou, kte ti nepej, zdvhaj hlavu. 4 Na tvj lid osnuj zludn pikle, proti tvm chrnncm se rad. 5 kaj: Pojte je vyhladit z nrod, a nen pamtky po jmnu Israel!" 6 Ano, svorn se uradili, proti tob ve spolek veli: 7 Stany Edomc, Ismaelt, Moaban a Agaan, 8 Gebalt, Ammont, Amalean, Filian s lidem Tyrskm; 9 tak Assur se pidruil k nim,
6 81. V. . Sm Bh je ustanovil (= j jsem ekl") vrchnostmi, udlil jim velikou dstojnost boh", syn Boch"; ta dstojnost vak neme jich uchrniti smrti, kter je stihne za to, e dstojnosti sv

zneuvali k sobectv.

798

Kniha alm ramenem jsou Lotovm synm. Nalo s nimi jak s Madianem a Sisarou, jako s Jabinem u potoka Kison! 11 Pohubeni byve v Endoru stali se tak kalem zem. 12 Vdcm jich ui jak Orebu, Zebovi, jak Zebachu, Salmanovi, vem jejich knatm, 13 kte kaj: Zaberme si ddin svat msta Bo!" 14 Boe mj, ui je chumem smet, a jako plevy hnan vtrem. 15 Jako ohe, jen spaluje lesy, a jako plamen, jen oeh hory, 16 tak je zachva svoj bou, tak je vichorem svm ohrom! 17 Napl potupou lce jejich, a hledaj tv jmno, Pane, 18 A se hanb a trnou vdycky, a se styd a vezmou za sv; 19 a poznaj, e je tv jmno Hospodin, e jsi ty jedin Nejvy na celm svt!
10 1

83. Jak sladko bti v dom Pn!

Ke konci. Pro lisy. Od Koreovc. alm. 2 Jak jsou mil pbytky tv, Hospodine zstup! 3 Due moje nyje touhou po snch Hospodinovch. Srdce i tlo m jsotem thnou k Bohu, kter ije. 4 Ano, vrabec nael si pbytek, a hrdlika sv hnzdo, do nho ukld sv mlad tv olte, Pane zstupu, mj krli a mj Boe! 5 asten, kdo sdlit sm v dom tvm, Pane, ustavin tebe velebit. 6 asten, kdo nalz u tebe pomoc, kdo si umnil putovat. 7 plativm dolm na msto zvolen; 8 ehn mu zkonodrce. Ubraj se od hradby, k hradb,
82. V. . Lotovi synov" Moaban a Ammoan. 10 V. . O porce Madian viz Sdc. 7, 8; o Jabinovi a Sisarovi tame hl 4 n. 12 V. . Oreb atd. jmenovni Sdc. 7, 25; 8, 521. 83. bval snad zpvn cestou do Jerusalema na svtky.
9

799

Kniha alm a uz na Sionu Boha boh, Hospodina. 9 Boe zstup, sly mou modlitbu, pijmi ji, Boe Jakobv! 10 Strce n, popati, Boe, a pohled na tv svho pomazanho!" 11 Ano, den jeden ve tvch ndvoch lep, ne tisce jinch. Lpe bt na prahu Boho domu, ne bydlet ve stanech hnkv. 12 Je Bh rd ohradou a ttem, milost a est Pn dv. 13 Neodepe dnho dobra tm, kdo v nevin chod. Pane zstup, astn lovk, kter v tebe douf.

84. Prosba, by se dostalo lidu dokonalho blaha.

1 2

Ke konci. alm Koreovc. Poehnal jsi, Hospodine, sv zemi, obrtil jsi osudy, Jakobovy; 3 odpustil jsi nepravost svho lidu, ril jsi pikrti vecky hchy jejich; 4 zmrniti jsi ril vecek hnv svj, upustil jsi od svho rozhorlen. 5 Ra ns obnovit, Boe na spsy, a svou nevoli odvrtit od ns. 6 Zda bude na vky hnvati se ha ns, neb svj hnv protahovat od rodu do rodu? 7 Boe, ra nm zase ivot dti, aby tvj lid se radovat mohl z tebe! 8 Uka nm, Hospodine, milost svoji, a sv blaho ra nm poskytnouti! 9 Poslechnu, co mi ekne Hospodin Bh. Ano, pokoj zvstuje lidu svmu, svatm svm, jejichto srdce ho vyhledv, 10 Skuten bl se tm, ji ho ct, pomoc jeho, aby zas sdlila slva v na zemi, . 11 lska a vrnost aby se potkvaly, spravedlnost s pokojem aby se lbala, 12 aby vrnost, vyrstala ze zem, a spravedlnost vyhledala s nebe.
V. n. jest modlitba, kterou kon poutnk ve chrm, pomazan" = krl, zstupce veho nroda. 5 84. V. . obnovit" = vzksit, uvsti do bvalho tst. 11 V. . V dob mesisk lska a poctivost budou choditi po zemi k na k, i budou se ustavin potkvati. lbati se" = potkvati se".
9

800

Kniha alm
13

Sm Hospodin bude dvat poehnn, a nae zem vydvat rodu svou; 14 spravedlnost bude chodit ped nm, bude kreti po cest za nm.
1

85. Modlitba v tsni k Bohu velikmu.

Modlitba Davidova. Naklo, Pane, ucho svoje, a vysly mne, nebo zbdovan a chudobn jsem. 2 Chra mi ivot, neb zasvcen jsem tob; spas, Boe mj, svho sluhu, jen douf spas, Boe, mj, svho sluhu, jen douf v tebe. 3 Ra se smilovati nade mnou, Pane, neb den cel tebe se dovolvm. 4 Obvesel dui sluebnka svho, neb k tob, Pane, pozdvihuji svou mysl. 5 Vdy jsi ty, Pane, dobr a milostiv, nadmru laskav ke vem, kdo vzvaj tebe. 6 Popej sluchu, Pane, modlitb m, vimni si hlasitho pn mho. 7 Kdykoli jsem v tsni, vzvm tebe; nebo ril jsi mne vyslchati. 8 Nen ti, Pane, rovnho mezi bohy, a nic nevyrovn se tvm skutkm. 9 Vichni nrodov, kter jsi uinil, pijdou a sklnt se budou ped tebou, Pane, oslavovat budou jmno tvoje, 10 neb ty jsi velik a divotvom, nebo ty samojedin jsi Bh. 11 Ve mne, Hospodine, po sv cest, abych krel podle pravdy tvoj; souste mou mysl, a boj se tvho jmna. 12 Budu t slavit, Pane, mj Boe, celm svm srdcem, vn velebiti tvoje jmno. 13 Nebo tv milostivost ke mn je velk; vytrhl jsi dui mou z nejhlubch pekel. 14 Boe, zpupn proti mn povstvaj, a rota zuivc o ivot mi ukld; nemaj tebe na zeteli. 15 Ty vak jsi, Pane, Bh milosrdn a milostiv, shovvav, pln milosti a pravdy. 16 Shldni na mne a budi milostiv mi, udl svou slu sluebnku svmu, synu sv sluebnice pomoz.
85. V. . zasvcen" Bohu byl nrod israelsk; zasvcen Bohu a proto svat" je vce kesan. V 14 16 Kristu, v jeho jmnu a srdci nejlpe se ukzala plnost milosti, a pravdy. V. . .
3

801

Kniha alm
17

Rai uinit na mn dobr znamen, a to vid odprci moji a hanb se, e ty, Pane, mi pomh a mne t.

86. Jerusalem bude slavn, jeto vichni nrodov budou jej pokldati za sv duchovn rodit.
Od Koreovc. Pse almov. Brny Sionu, kter zaloil na pahorcch svatch, miluje Hospodin nade vecka sdla Jakobova. Slavn vci prav o tob, msto Bo: Prohlauji Egypt i Babylon za sv ctitele; ejhle, Filian, Tyan i Etiop, ti se tam zrozuj O Sionu se ekne: Co lovk, ve je tam zrozeno"." Ano, sm Nejvy jej zaloil. Pn podle soupisu nrod potal: Ten i ten. se tam zrodil." Ti pak zpvaj a jsaj: Domov vech jest v tob."

(almista:) (almista:)

2 3 4

(Hospodin:)

(almista:)
6 7

(Hospodin:) (almista:) (Nrodov:)

1

87. Modlitba tce nemocnho.

almov pse Koreovc. Ke konci. Pro mahadet. Stdav. Poun pse Emana, Ezrachovce. 2 Hospodine, Boe, mj spasiteli, ve dne v noci ped tebou volm. 3 K se dostane ped tvou tv modlitba moje; naklo ucho svoje k pn mmu! 4 Nebo je nasycena bdami due m, a mj ivot blzko je smrti. 5 Potaj mne k tm, kte do hrobu klesli, jsem jako lovk vyslen. 6 Jako ji mezi mrtvmi oputn jsem, mezi padlmi, kte ve hrobech sp, na kter ji nepamatuje, jeto jsou od ruky tv odloueni. 7 Spustili mne do nejhlub jmy, do temnost, do stnu smrti. 8 Tce na mne dolh prchlivost tv, vecky sv proudy na mne jsi spustil. 9 Odvrtil jsi ode mne m znm,
4

86. V. . tam" na Sionu, kde byla kolbka kesanstv. Vichni se pokldaj za obany sionsk, za pslunky jerusalemsk, t. j. za dy crkve katolick.

802

Kniha alm velmi si mne zoklivili, seven jsem, e nemohu vyvznouti, 10 oi m chadnou utrpenm. Volm k tob, Hospodine, denn, k tob rozprostrm ruce svoje. . . 11 Zdali bude na mrtvch zzraky init, i vstanou stny, aby t chvlily? 12 Bude kdo ve hrob milost tvou vypravovat, . a tvou vrnost v mstech zkzy? 13 Zda bude v temnotch vidti tv divy, tvou spravedlnost v zemi zapomenut? 14 J pece volm k tob, Hospodine, z jitra ji pichz ped tebe modlitba m. 15 Pro mou prosbu, Hospodine, zamt, pro sv lce ode mne odvracuje? 16 Chudk j, jen od mld lopotm se, snm tv hrzy nevda si rady. 17 Vbuchy tvho hnvu val se pese mne, a tv hrzy zdrcuj mne. 18 Zaplavuj mne jako vody den cel, obkliuj mne ustavin. 19 Vzdlil jsi ode mne ptele i druha, moje znm ode mne ubohho.
1 2

88. Kde jsou, Pane, tv sliby dan Davidovi?

Poun bse Etana, Ezrachovce. o milostech Pn vn chci zpvat, od rodu do rodu vrnost tvou rty svmi hlsat. 3 Vdy jsi dl: Na vky stavn bude dm milosti!" na nebesa postavil jsi svou vrnost. 4 Smlouvu jsem uinil se svmi vyvolenmi, Davidovi, sluhovi svmu jsem pishl: 5 Na vky budu tv potomstvo zachovvat, od rodu do rodu trn tvj udrovat." 6 Nebesa slav tv divy, Hospodine, a tvou vrnost shromdn svatch. 7 Nebo kdo v mranech roven jest Hospodinu, kdo ze syn. Boch se podob Pnu? 8 Bh, kter slaven jest ve shromdn svatch, velk a hrozn je nad vecky kolem nho. 9 Pane, Boe zstup, kdo je ti podoben? Mocn jsi, Pane, a vrnosti plno kol tebe. 10 Ty jsi panovnkem nad zpupnm moem,
88. hod se do as, kdy se vrtili id ze zajet babylonskho kdy byli plni nadj, e se spln sliby Bo, Davidovi (o nrodu) dan, kdy vak nemohli se doekati svho krle a kdy bylo jim velmi strdati. 4 V. . O t smlouv, viz 2 Krl 7, 1 nn. 6 7 V. . nebe = shromdn svatch = andl = synov Bo" (v. .).

803

Kniha alm kdy se vzdouvaj vlny jeho, krot je. Tys jak zrannho pokoil zpupnho, silnm svm ramenem rozptlils odprce sv. 12 Tv jsou nebesa, tv je tak zem, svt a ve, eho je pln, ty jsi zaloil. 13 Sever i zpad ty jsi ril stvoit, Tbor i Hermon plesaj nad tvm jmnem. 14 Ty m rm sly olbmovy, siln jest ruka tv, pravice vyven. 15 o spravedlnost, o prvo trn tvj jest open, milostivost a vrnost stoj ped tebou. 16 Blaze nrodu, kter v, co je to plesat, kter ve svtle tve tv chod, Pane. 17 Pro tv jmno plesaj ustavin, a pro tvou spravedlnost se povznej. 18 Nebo ty, jsi ozdoba jejich sly, a tvou milost zdvh se nae elo. 19 Nebo Pnu nle ochrana nae, a krl n Svatmu Israelovu. 20 Tehdy mluvil jsi ve vidu k vrnm svm ctitelm: Vstavil jsem korunu na hlavu hrdinovu, vyvolence ze svho lidu jsem povil; 21 nael jsem si Davida, svho sluhu, olejem svm svatm jsem ho pomazal; 22 proto siln m ruka bude s nm, a m rm bude ho posilovat. 23 Nieho nesvede neptel proti nmu, a nelechetnk jemu ji neubl. 24 Ale potru ped nm odprce jeho, na tk obrtm ty, kte nevra na nj. 25 Vrnost m a milost bude s nm, a mm jmnem elo jeho se zdvihne. 26 Na moe vlom ruku jeho, a na veletoky jeho pravici. 27 On bude vzvati mne: Tys mj otec, Bh mj a skla pomoci m!" 28 Ano, j prvorozencem uinm ho, nejvym mezi krli zem. 29 Na vky zachovm jemu svoji milost, a m smlouva s nm zstane bez poruchy. 30 Dret budu na vky potomstvo jeho, a jeho trn, pokud nebesa budou.
11

V. . Bohu, Svatmu Israelovu, pslu, aby lid chrnil a dal mu krle. 20 V. . Tehdy", kdy byl Natan posln k Davidovi (2 Krl 7). 27 V. . srv. s 2 Krl; 7, 14. Jeto jsou tu zejmy mylenky mesisk, bval cel 88. v tomto smyslu vykldn. 30 V. . se splnil a spluje dokonale na Kristu. Srv. Lk. 1, 32.

19

804

Kniha alm
31

Jestlie opust synov jeho mj zkon, a dle prv mch nebudou chodit, 32 poskvrn-li, co jsem ustanovil, a mch pkaz nebudou-li dbti: 33 navtvm metlou nepravosti jejich, a ranami jejich provinn; 34 avak sv milosti mu neodejmu, a sv vrnosti neporum; 35 neznesvtm mluvy sv, a co vylo z st mch, nezmnm. 36 Jednou jsem pishl pi sv svatosti: Jist Davida neobelhu!" 37 Sm jeho na vky bude trvat, a trn jeho jako slunce pede mnou; 38 a jako msc na vky upevnn; a svdek na nebi jest vrn. 39 Avak ty jsi zavrhl a zamtl, odstranils pomazanho svho. 40 Zruil jsi smlouvu se svm sluebnkem, svrhl jsi na zemi korunu jeho. 41 Poboil jsi vecky ohrady jeho, a jeho pevnosti obrtils v dsn ssutiny, 42 Obraj ho vichni kolemjdouc, na posmch je sousedm svm. 43 Vyvil jsi pravici neptel jeho, rozveselils vecky kdce jeho. 44 Zvrtil jsi slu jeho mee, na pomoc v boji jsi mu nepispl. 45 Vytrhl jsi ezlo z ruky jeho, a trn jeho na zem jsi svrhl. 46 Ukrtil jsi dobu jeho mld, zaplavils ho zahanbenm. 47 Dlouho-li, Pane, bude pod se odvracet, dlouho-li bude jak ohe hoeti hnv tvj ? 48 Rozpome se, jak jest m bytost, k jak nicot stvoil jsi vekero lidstvo! 49 Kter lovk ije, by neuzel smrti, aby, vytrhl dui svou z ruky pekel? 50 Kde jsou, Pane, bval milosti tvoje, na kter pisahals Davidu pi sv vrnosti? 51 Pomni, Pane, na potupu svch sluh od mnohch nrod, kterou za adry nosm, 52 kterou tup odprci tvoji, Pane, tup osud pomazanho tvho.
V. . Vrn svdek na nebi, e se zavzal Bh sliby Davidovi, jest Bh sm. 39 V. . pomazan" = Jechonj a Sedekj, krlov zajet babyl. 49 V. . dui" = ivot.
38

805

Kniha alm
53

Poehnn bu Hospodin na vky! Sta se, Sta se!

TVRT KNIHA ALM. ( 89105).

89. Vn Bh toit kehkho a vratkho smrtelnka.
1

Modlitba Moje, mue Boho. Pane, tys bval toit nae od pokolen do pokolen! 2 Prve neli hory se narodily, prve ne poala zem a svt co plodit, od vk a do vk ty, Boe, jsi. 3 Ke, aby lovk v prach se vracel, a k: Vracejte se smrtelnci!" 4 Ano, tisc let je ped tvm zrakem jako verej den, kter minul, jako doba non hldky. 5 Jako vc bez ceny jsou lta jejich, 6 zhy jako trva pomjej; z jitra vykvt a vyvj se, k veeru kles, vadne a vysch. 7 Hyneme proto, e se na ns hnv, schzme proto, e jsme t roztrpili. 8 Pedkld si nepravosti nae, ivot n na vslun svoj tve. 9 Prchaj vecky dni nae a hyneme v hnvu tvm, ivot n dluno mt za pavuinu. 10 Let naich hrnem bv sedmdest, a je-li pi sle kdo, osmdest, vtina jich jest lopota a bolest, pikva slabost a odltme. 11 Kdo zn tvoji psnost, kdy se rozhnv, kdo ji cen, jak d cta k tob? 12 Pravici tvou znti ra nauit ns, a nae srdce vzdlej, by moudr bylo. 13 Obra se, Hospodine! Dlouho-li jet . . . ? Slituj se nad svmi sluebnky! 14 K ns napln zhy ji tvoje milost, abychom radost jsali vecek svj ivot, 15 dle potu dn bychom plesali, v nich jsi ns snioval, dle potu let, v nich okoueli jsme zlho. 16 Shldni na sv sluhy jsout tv dlo a ra ehnat jejich synm. 17 Bu milost Pna, Boha naeho, nad nmi; dlm rukou naich s hora ehnej, ano dlu rukou naich ehnej!
V. . nepat k 88., nbr uzavr tet knihu alm. Srv. 40, 14; 71, 19; 105, 48. 8 89. V. . ivot n" = hn. 13 V. . Dlouho-li" bude hnvati se.
53

806

Kniha alm
1

90. Bh ochrnce spravedlivch.

Chvalozpv Davidv. Pod ztitou Nejvyho pebv, ve stnu Boha nebes odpov, 2 kdo k Pnu: Tys ochrana m a hrad mj, Bh mj, v nho nadji svou skldm." 3 Nebo on vysvobod t z osidla lovc, od slova, kter pin zkzu. 4 Perutmi svmi zastn t, pod kdly jeho najde toit, 5 ttem obeste t vrnost jeho. Nebude se bti hrzy non, 6 ani stely ltajc ve dne, ani eho, co se pl za tmy, ani toku zloducha o polednch. 7 Padne jich po boku tvm tisc, deset tisc ti po pravici, ale k tob se nepibl. 8 Ty jen na sv oi bude to vidt, na odplatu hnk bude patit. 9 Protoes ekl: Hospodin nadje m jest," uiniv Hospodina svm toitm: 10 nepihod se ti nic zlho, rna se nepihl k tvmu stnku. 11 Nebo andlm svm o tob kzal, aby t osthali na vech tvch cestch. 12 Takoka na rukou budou tebe nosit, abys o kmen nohou svou nezavadil. 13 Po zmiji a basiliku chodit, lapat bude po lvu jako i po draku. 14 Protoe lne ke mn, vysvobozuji ho, chrnm ho, jeto zn m jmno. 15 Vzv mne, i slym ho; jsem pi nm v tsni, vytrhuji ho a oslavuji. 16 Dlouhho vku do syta mu dvm, a svou spsu popvm mu vidt."

91. Sladko jest chvliti zen Bo prozetelnosti.

1 2

almov pse. Na den sobotn. Sladko jest oslavovati Hospodina, opvovati jmno tv, Svrchovan, 3 hlsat zrna tvoji milostivost, a e nejv vrn jsi noc kadou 4 s prvodem alte o desti strunch,
90. V. n. uvedl zl duch, kdy pokouel Pna (Mt. 4, 6; Lk. 4, 10n.). 14 16 V. . . mluv sm Bh; potvrzuje slova almistova o peliv ochran Bo. zn" vyznv. 4 91. V. . alt" = strunov nstroj, podobn harf.
11

807

Kniha alm s prvodem harfy a hry na citaru. Nebo mne obveseluje tm, co in, nad tvmi dly dluno mi plesat, Pane, 6 Jak jsou vzneen dla tv, Hospodine, velmi hlubok jsou mylenky tv. 7 lovk nerozumn to nechpe, zpozdilec nem pro to smyslu. 8 Kdy se bezbon zelenaj jak trva, a kdy vichni zloinci kvetou, je to proto, by zhynuli na vky vkv, 9 ty vak bys Nejvym vn byl, Hospodine! 10 Ano, hle, tvoji odprci, Hospodine, ano, hle, tvoji odprci berou za sv, vichni zloinci se rozptyluj. 11 Moje vak elo se zdvh jak rohy zub, hojn pomazn jsem olejem erstvm. 12 Oko m na neptele radostn hled, ucho pak o mch zloinnch kdcch sly. 13 Spravedliv jako palma kvete, jako cedr na Libanu roste. 14 Zasazeni jsouce v dom Pn v ndvoch domu Boha naeho kvetou. 15 Prospvaj jet v pozdnm st, vy a svesti maj, e mohou hlsat:. 16 Spravedliv je Hospodin, skla nae, a nic proti prvu nem v sob.
5 1

92. Hospodin je krl vn.

Chvalozpv od Davida; v den ped sobotou, kdy byla zem zaloena. Hospodin kraluje, odn jest velebnost; odn jest Hospodin a opsn silou; i zemi upevnil, e se nekols. 2 Pevn stoj trn tvj od potku; od vnosti jsi ty. . . 3 Vlny, vznej vysoko, Hospodine, vlny vznej vysoko svj hukot, vlny vznej vysoko svj jekot. 4 Podivuhodnj neli hukot spoust vodnch, neli jekot moskho vlnobit, podivuhodnj na vsostech Hospodin. 5 Vroky tv jsou nejv spolehliv, domu tvmu pslu svatost, Hospodine, na vn asy.

93. Bh d, e zavldne spravedlnost a milost.

1

alm Davidv. Na tvrt den po sobot. Boe veker odvety, Hospodine, Boe

93. V. . ra se ukzat" jakoto nejvy soudce a zaved podek.

808

Kniha alm veker odvety, ra se ukzat! Zdvihni se ty, kter soud zemi, dej, a odplaty se dostane zpupnm. 3 Dlouho-li bezbonci, Hospodine, dlouho-li jet bezbon budou se chlubit? 4 Vychrluj opovliv ei, o zvod mluv vichni zlosynov. 5 Lid tvj, Hospodine, potraj, a tvj ddin majetek utlauj: 6 Vdovu jako i cizince ukrcuj, a dti osiel povrauj. 7 kaj si: Hospodin to nevid, a Bh Jakobv o tom nev." 8 Zmoudete, vy, poetilci v lidu, zpozdilci, kdy pece rozumu nabudete? 9 Kter zasadil ucho, ten e nesly? A kdo utvoil oko, ten e nevid? 10 Kter nrody kr, ten e netrest? Ten kter lovka moudrosti vyuuje? 11 Hospodin zn, co si lid mysl, protoe jsou jako pra. 12 Blaze tomu, jej ty, Pane, vychovv, a jej zkonu svmu vyuuje, 13 abys uklidil ho ped zlmi asy, a by vykopali zloinci jmu. 14 Nebo nezavrhne Hospodin lidu svho, a svho ddinho majetku neopust; 15 bude zas prvo sprvn se vykonvat a za nm chodit kad poctiv lovk. 16 Kdo by se mne zastal proti zlosynm, nebo se postavil za mne proti hnkm? 17 Kdyby nebyl Hospodin pomoc mou, byla by due m ji bezmla v peklch. 18 Pozoruji-li, e kles m noha, milost tv, Hospodine, podpr mne. 19 A se rozmno jakkoli starosti v nitru mm, tchy tv potuj mou dui. 20 Co s tebou spolenho m stolice zkzy, kter kivdu pch jmnem zkona? 21 Srocuj se na dui spravedlivcv a krev nevinnou odsuzuj.
2

V. . Bh vychovv spravedlivce i tm, e na as dopout, aby byl utiskovn od zpupnch bezbonk. V. . zl as" = smrt. 21 V. . dui" = ivot. Ukldaj spravedlivmu o ivot, zneuvaj k tomu i soudu. Tak uinili tak neptel Kristovi.
13

12

809

Kniha alm
22

Ale Hospodin jest mi vysokm hradem, Bh mj sklopevnm toitm. 23 On jim odplat za nepravost jejich, v jejich zlob zahlad je, zahlad je Hospodin, Bh n. Chvalozpv od Davida. (Sbor puPojte, chvalme s radost Pna, tujc do s jsotem slavme Boha, svou spsu; 2 svatyn:) pedstupme ped tv jeho s dky, psn plesu pjme jemu. 3 Nebo Bh velik jest Hospodin, a krl nade vecky bohy. 4 Jsou v jeho ruce vecky hlubiny zem, temena hor jsou majetek jeho. 5 Jeho jest moe, neb on je uinil; i sou je dlo jeho rukou. 6 (Prorok u Pojte, klanjme se, padnme, vchodu kleknme ped Pnem, svm tvrcem. 7 svatyn:) Je on Pn, n Bh, a my jsme lid, jej on vod a ovce, je pase. 8 K byste poslechli dnes hlasu jeho: (Bh sty, Nezatvrzujte svch srdc 9 proroka:) jak v Hdce, jak v Pokuen na pouti, kde vai otcov pokoueli mne, zkoueli mne, a vdali skutky m. 10 tyicet rok mrzel jsem se na to pokolen a ekl jsem: Lid je to mysl stle bloudc!" 11 Oni vak nechtli znti m cesty, take jsem pishl ve svm hnvu: Nedojdou odpoinku mho!"
1 1

94. Napomenut k poslunosti.

95. Vesel se Israel, pohanstvo i vecka zem, a pijde Mesi, spravedliv soudce. .

Pse od Davida. Kdy byl stavn chrm po zajet. Zpvejte Hospodinu pse novou, zpvejte Hospodinu vecky zem! 2 Zpvejte Pnu a slavte jeho jmno, hlsejte den po dni jeho spsu!
94. V. . dnes", kdy vstupujete do svatyn na svtek. 9 V. n. Kterak zheilo pokolen, je vyvedl Moj z Egypta a kterak bylo potrestno, viz Ex. 17, 17; Nm. 20, 213; Nm. hl. 14. A vdali zzraky Bo moci, dobroty a vrnosti, pece pokoueli Boha nedvrou. 11 V. . odpoinut" = blaen pokoj v Palestin. 1 95. V. . novou pse", kter se hod na novou", a lep dobu Novho zkona".
8

810

Kniha alm
3

Zvstujte mezi nrody, jeho slvu, mezi vemi lidmi jeho divy! 4 Velk je Pn a chvly nejv hoden; zaslou cti nade vecky bohy. 5 Jsou vichni bohov pohan duchov zl, avak Hospodin je tvrce nebes. 6 Slva a ndhera je ped jeho tv, svatost a velebnost ve svatyni jeho. 7 Vzdvejte Hospodinu, kmenov pohant, vzdvejte Hospodinu est a slvu. 8 Vzdvejte Pnu slvu dle jeho jmna, berte dary a vstupujte do jeho sn, 9 klate se Pnu ve svatm jeho dvoe. Teste se ped jeho tv vecky zem, 10 kejte mezi nrody: Hospodin kraluje!" Nebo on upevnil zemsk kruh, e se nehne, on bude souditi nrody spravedliv. 11 Veselte se nebesa, plesej zem, zahu moe se vm, eho je plno. 12 Radujte se pole a ve, co je na nich, tehdy a js vecko stromov lesn 13 ped Hospodinem, e pichz, protoe pichz, by soudil zemi. Soudit bude kruh zemsk spravedliv, soudit bude nrody podle sv vrnosti.

96. Hospodin krl bude soudit spravedliv, modlm na hanbu, spravedlivm, na radost.
1

Od Davida. Kdy byla zem zase spodna. Hospodin kraluje, plesej zem, mnostv pmoskch krajin se raduj! 2 Tmav mrana jsou kolem nho, prvo a sprvnost nesou trn jeho. 3 Ohe jde ped jeho obliejem, a vkol spaluje odprce jeho. 4 Blesky jeho svt ozauj, zem vidouc to se chvje. 5 Bory jak vosk tekou ped Hospodinem, ped tv Pna veker zem. 6 Nebe hls, jak spravedliv jest, kad nrod vid, jak slavn jest. 7 Hanb se vichni sluhov model, kte se chlubili bky, klan se mu vichni andl.
V. . . Mesi bude soudit" pi svm prvm pchodu, zejmna vak a pijde na soud posledn. Prav spravedlnost zasvitne v jeho crkvi bojujc a zavldne dokonale v Crkvi jeho vtzn.
11 13

811

Kniha alm
8

Sly to a ples Sion, vesel se dcery judsk pro tv soudy, Hospodine. 9 Jsi, Pane, nejvy v celm svt, vysoko vyven nad vecky bohy. 10 Pn m rd ty, kte nevra na zlo, chrn Hospodin due svch ctitel, z rukou hnch je vysvobod. 11 Svtlo vzelo spravedlivmu, a lidem pmho srdce radost. 12 Tte se spravedliv z Pna, a dkujte svatmu jmnu jeho!

97. Chvlen bu Bh, Spasitel Israelv a soudce svta.

alm od Davida. Zpvejte Hospodinu pse novou, nebo zzran vci uinil. Na pomoc mu pispla pravice jeho, pomhalo mu svat jeho rm. 2 Znmou uinil Hospodin svou spsu, ped zraky nrod zjevil svou spravedlivost. 3 Rozpomnl se na sv milosrdenstv, jako i na vrnost domu Israelovu. Nyn vidly vecky koniny svta, kterak Bh n vysvobodil ns. 4 Radostn slav Boha veker zem, zpvejte a jsejte a hrajte! 5 Hrajte Hospodinu na citaru, na citaru, jako i hlaholem zpvu, 6 trubte na thl trouby i zvun rohy, jsejte ped tv krle Hospodina. 7 A hu moe a ve, eho je plno, okruh zemsk a jeho obyvatelstvo; 8 eky rukama a tleskaj, a vecky hory necha plesaj 9 ped Hospodinem, e piel, aby nad zem soud konal. 10 Soudit bude kruh zemsk spravedliv, nrody jak se slu a pat.
1

98. Dky Bohu, israelskmu krli na Sionu za to, e dal svmu nrodu vtzstv nad pohany.
1

alm Davidv. Hospodin kraluje a se pohan tesou! Trn nad cheruby a se svt chvje!

97. V. . Jeto je tento mesisk, mono jm slaviti Spasitele i dnes. Mono jm tak slaviti jeho matku podivuhodnou", vzcn zzrak milosti Bo.

812

Kniha alm
2

Velik je Hospodin na Sionu, nade vecky nrody vyven. 3 A slav velik jmno tv a hrozn, nebo je velesvat! 4 Ano, kraluje mocn, jen miluje prvo! Ty jsi zavedl spravedlivou sprvu, prvo dn v Jakobu vykonv. 5 Vyvyujte Pna, naeho Boha, a kote se u podnoe jeho nohou, nebo je velesvat! 6 Moj a ron byl mezi knmi jeho, a Samuel mezi ctiteli jeho jmna; vzvali Hospodina, i vyslchal je. 7 Ze sloupu oblakovho mluvval k nim, kte etili toho, co jim zjevil, ustanoven, je dal jim. 8 Hospodine, Boe n, ty jsi je vyslchal, Bohem odpoutjcm jsi byl jim, akoli tak mstitelem vech jejich in. 9 Vyvyujte Pna, naeho Boha, a kote se na jeho svat hoe, nebo je svat Hospodin, Bh n!
1 2

99. Radostn obcujte bohoslub ve svatyni.

Pse dk. Jsej Bohu vecka zem, slute Hospodinu s veselm, pedstupujte ped nho s plesnm. 3 Vzte, e Hospodin Bh jest, on ns uinil a ne my sami; jsme lid jeho a ovce pastvy jeho. 4 Vchzejte do bran jeho s dky, do jeho ndvo s chvalozpvy, slavte ho, chvalte jmno jeho! 5 Nebo dobrotiv je Hospodin, na vky milosrdenstv jeho, a rod od rodu vrnost jeho.
1

100. Program zbonho vladae.

alm Davidv. Zpvat chci o lsce a spravedlnosti tob, Pane, psn. 2 Piinm se, bych bezvadn ivotem krel pokud mi vstc bude chodit. ti budu se svdomm istm ve sv domcnosti; 3 nehodlm ni v mysli se zabvati vcmi niemnmi. 813

Kniha alm Dopoutt se pestupk nenvidm, to se mne chytnouti nesm; 4 lovk zvrhlho srdce mus ode mne, o zlm nechci nic vdt. 5 Kdo svho blinho tajn oeruje, toho budu sthat; s lovkem pynch o a hrdho srdce s takovm obcovat nechci. 6 Zraky sv uprat budu na vrn v zemi, aby sdlili se mnou; po cest bezhonnch mrav kdo chod ten mi bude slouit. 7 V dom mm se ubytovat nesm dn, kdo jedn lstiv; lovk mluvc kiv neobstoj ped oima mma. 8 Kadho jitra budu vyhlazovat vecky hnky v zemi, abych vyplenil z Hospodinova msta vechny, kdo pchaj nepravost.
1

101. Modlitba vyhnanc za obnovu Jerusalema. (Pt alm kajc.)

Modlitba ubohho, kdy jest v zkostech a pedn Hospodinu svou prosbu. 2 Pane, vysly modlitbu mou, a m voln k tob pij. 3 Neodvracuj ode mne tve sv, v kterkoli den jsem souen. Naklo ke mn svoje ucho, kdykoli t vzvm, rychle mne vysly! 4 Neb dni m v kou se rozplvaj, kosti m vysychaj jak rot, 5 jsem splen jak trva a srdce m prahne, nebo jsem zapomnl jsti chlb svj. 6 Jeto hlasit jest mi pt, vis mi kosti na m ki. 7 Jsem jako pelikn na pouti, podobm se vru v ssutinch. 8 Spnek mne mj a nakm jak pte na stee osaml. 9 Cel den tup mne neptel, zu na mne a proklnaj mnou. 10 Je mi popel jak chleba jsti, se slzami mchm svj npoj,

101. Sv. Pavel (id. 1, 10.12.) uvd v. 26.28. o Kristu, dokazuje bostv jeho. Proto bval cel alm vykldn mesisky.

814

Kniha alm
11

pro tvj hnv a nevoli tvou, nebo vyzdvihnuv shodil jsi mne. 12 Moje dni se sklnj jak stn, a j vadnu jako trva. 13 Ty vak, Pane, na vky zstv a tv pamtka od rodu do rodu. 14 Ty se zdvihne a usm na Sion; vdy je as nad nm se slitovat, je as. 15 M kad sluha tvj rd jeho kameny, soustrast m s jeho ssutinami. 16 I budou bt se t pohan, Pane, a vichni krlov zem tv slvy, 17 Hospodin kdy vystav Sion, kdy se objev ve sv slv, 18 kdy shldne na modlitbu chuas, a jejich prosbou nepohrdne. 19 Budi to zapsno pro rody budouc, a lid, jej stvo, veleb Pna, 20 protoe shldl se sv ve, Pn e popatil s nebe na zemi, 21 aby vyslechl vzdechy zajatch, k smrti odsouzen by rozvzal, 22 aby hlsali na Sionu Pna a jeho slvu v Jerusalem, 23 a se tam sejdou nrodov i krlov, aby slouili Pnu. 24 Vyerpal na cest mou slu. zkrtil moje dny i ekl jsem: 25 Neodvolvej mne prosted mch dn, ty, jeho lta rod od rodu trvaj. 26 Nejprv zaloils, Pane, zemi, a dlem rukou tvch jsou nebesa. 27 Ona pominou, ty vak potrv; a vecka zvetej jako roucho. Std je jako at, i stdaj se; 28 ty vak jsi t a tv lta jsou bez konce, 29 Dti tvch sluh budou mt bydlo, a jejich potomstvo t bude na vky.".
1

102. Bo milosrdenstv.

Od Davida. Dobroe, m due, Hospodinu, a ve, co ve mn jest, jeho svatmu jmnu 2 dobroe m due Hospodin, pamatuj na vecka dobrodin jeho! 3 On ti odpout vecka tv provinn, uzdravuje vecky neduhy tv, 4 vysvobozuje ivot tvj od zhuby, 815

Kniha alm vn t milost a slitovnm. Nasycuje dobrem tvoji dost, e se tv mld jak orlice obnovuje. 6 Hospodin vykonv spravedlnost, zjednv prvo vem utiskovanm. 7 Oznmil sv cesty Mojovi, synm Israelovm svou vli. 8 Slitovn a milostiv jest Hospodin, shovvav a nadmru dobrotiv. 9 Nem ve zvyku ustavin krat, ani na vky hnv chovat; 10 ne podle hch naich inv nm, ani podle nepravost naich nm odplc. 11 Ale jak vysoko nad zem jest nebe, milost jeho se klene nad jeho ctiteli; 12 jak je vzdlen vchod od zpadu, vzdaluje od ns nepravosti nae. 13 Jako se slitovv nad dtmi otec, tak Pn nad tmi, kte se ho boj. 14 Nebo v on, jak stvoen jsme, na pamti m, e prach jsme. 15 lovk jako trva jsou dnov jeho; jako poln kvt tak odkvt. 16 Ovane jej vtr a ji ho nen, nen znti po nm ani stopy. 17 Milost vak Pn vk od vku s bohabojnmi a jeho spravedlnost je se syny syn; 18 s tmi, kte et mluvy, jeho snace se pkazy jeho init. 19 Hospodin na nebi trn svj si postavil, krlovsk moc jeho nade vm vldne. 20 Chvalte Pna vichni andl jeho, siln rekov inc rozkazy jeho, poslun jsouce hlasu, jeho slova! 21 Chvalte Pna vecky zstupy jeho, sluhov jeho, ji konte, co si peje! 22 Chvalte Pna vecka jeho dla na vech mstech velee jeho. Dobroe m due Hospodinu!
5 1

103. Chvalozpv Boha tvrce a sprvce svta.

Od Davida. Dobroe, m due, Hospodinu! Hospodine, mj Boe, tys nad mru velik. Ve slvu a velebnost jsi odn, 2 svtlem se zahaluje jako rouchem. Rozprostr nebe jak oponu stanu, 3 stav nad vodami sv zsobrny, 816

Kniha alm in oblaky svm vozem, na perutech vtru se vzn, 4 posly svmi in vtry, a svmi sluhy houc ohe. 5 Poloils zemi na zkladech jejch, e se nepohne na vky vkv; 6 moe ji pikrylo jako roucho, nad horami stly vody. 7 Jak jsi jim pohrozil, rozbhly se; rachot hromu tvho zaplail je. 8 Hory se zdvihly a dol sestoupila na msto, je jsi jim vykzal. 9 Mez jsi jim poloil, kter nesmj pekroit, nesmj se vrtit, by pikryly zemi. 10 Ke, by prameny v dolch vyvraly, aby mezi horami vody tekly; 11 napjej velikou zvenu poln, prahne po nich divok osel, kdy zn. 12 U nich m sv sdlo nebesk ptactvo, v ratolestech veholc. 13 Svlauje hory se svch zsobren, plody tv prce zem se nasycuje. 14 Trv dv rsti pro dobytek, a jako i zelinm pro potebu lidstva. 15 Vyvozuje ze zem chlb i vno; vno, by veselilo srdce lid, olej, aby se jm leskl obliej jejich, chlb pak, by srdce lid posiloval. 16 Do syta pti -mohou poln stromy, i cedry libnsk, je pstuje Bh; 17 tam si stav ptactvo hnzda svoje, p mv vysoko svj domov; 18 vysok hory pat kozorocm, skly pak jsou toitm damanm. 19 Uinil msc, aby as odmoval; slunce v, kdy m zapadati. 20 Pivd tmu, i nastv doba non; v t se hbaj vecka zvata lesn; 21 mlad plm lv ve po koisti, d si na Bohu pokrmu. 22 Vychz slunce, i sbraj se zase, a do svch doupat se ukldaj; 23 tu pak vychz lovk k dlu svmu, aby pracoval a do veera. 24 Jak jsou etn dla tv, Hospodine!
103. V. . zsobrny" (srv. v. 3.) pro d, rosu, snh, kroupy, je jsou plody prce" Bo.
13

817

Kniha alm Vecky vci jsi uinil moude, pln jest zem tvorstva tvho. 25 Moe tu velk a ir na ob strany, v nm se hem poet nessln ivoich malikch i velkch. 26 Tam se probhaj vodn obi, leviatan v nm si hraje. 27 Toto vecko oekv tebe, e jim d pokrmu v pimenou dobu; 28 ty jim dv, a oni si sbraj; otvr ruku svou, a vecko plno je slasti. 29 Odvrt-li vak tv svou, lekaj se, odnm-li dech jim, umraj, a v prach svj se navracuj; 30 vysl jim dech svj, i tvo se, a takto obnovuje tvnost zem. 31 Slva Hospodinova trv vn, Hospodin m ze skutk svch radost. 32 Pohldne-li na zemi, zachvv se, dotkne-li se hory, kou se z n. 33 Zpvat budu Pnu cel svj ivot, chvlit Boha svho, pokud budu. 34 K se mu lb moje rozjmn, j mm vru radost z Hospodina. 35 , by vyhynuli hnci se zem; , by nebylo ji bezbonk! Dobroe, m due, Hospodinu!

104. Dky Hospodinu za vrnost, se kterou peoval o Israele v dvnch dobch.

Alleluja. Chvalte Pna, vzvejte jmno jeho, hlsejte mezi nrody, dla jeho. 2 Prozpvujte mu a hrejte jemu, vypravujte vecky divy jeho. 3 Honoste se svatm jmnem jeho, vesel se srdce tch, kdo hledaj Pna. 4 Hledejte Pna, a sly tak nabudete, hledejte tve jeho ustavin. 5 Pomnte div jeho, kter uinil, zzrak jeho a rozsudk, je vykl. 6 Vy sm Abrahamovo, sluhov jeho, synov Jakobovi, kter si vyvolil!
1

V. n. na ob strany" na dlku a ku. leviatan" = krokodil. 30 V. n. Bh bere starm ivoichm jejich dech", t. j. ivot, i umraj. Dve vak vdechuje do zrodku v mateskm ln svj dech", t. j. ivot. tvo se" = ponaj se, nabvaj ivota. Podobn obnovuje Duch sv. ustavin v ns ivot nadpirozen.

25

818

Kniha alm
7

On toti, Hospodin je Bh n; po veker zemi jsou soudy jeho. 8 Pamatoval vn na svou smlouvu, na slovo, kter stanovil na tisc rod, 9 na smlouvu, kterou uinil s Abrahamem, na svou psahu, danou Iskovi, 10 kterou uinil Jakobovi zkonem, smlouvu vnou Israelovi, 11 kdy dl: Tob dm zemi Kanaanskou v dl ddinho majetku vaeho," 12 a jich bylo jet potem mlo, nemnoho pisthovalc v t zemi. 13 Od kmene ke kmeni kdy pechzeli, z krlovstv jednoho k nrodu jinmu, 14 nedopustil nikomu utlaovat je, ale krle pro n kral kaje: 15 Nedotkejte se mch pomazanch, a mm prorokm a neublte!" 16 Dve pak neli hlad seslal na krajinu, neli velikou vivu chleba zmail, 17 ji byl poslal ped nimi jednoho mue, Josefa, prodanho za otroka. 18 Pouty seveli mu nohy, v elezech ocitl se ivot jeho, 19 dokud se nevyplnil vrok jeho, slovo Pn, kter vzntilo ho. 20 Poslal krl a dal jej rozvzati, vldce nrod, a propustil ho. 21 Ustanovil ho pnem domu svho, a vldcem vekerho majetku svho, 22 knata jeho by uil jako jej samho, a jeho starce by moudrosti vyuoval. 23 Pot veel Israel do Egypta, a byl Jakob hostem v Chamov zemi. 24 Rozmnoil pak nramn svj nrod, zeslil jej nad neptele jeho. 25 Zvrtil jim srdce, e lid jeho v zti mli a e obelstvali sluhy jeho. 26 Poslal Moje, sluebnka svho, rona, jehoto byl si vyvolil. 27 Konal jimi dla zzrak svch, iny div svch na Chamov zemi. 28 Poslal mrkoty, e se zatmlo,
104. V. . srv. s Gn. 12, 1020; 20, 318; 26, 11. 15 V. . Arciotcov sluj pomazan Pn", jeto byli Bohu zasvceni, tedy svat a nedotknuteln; sluj proroci", jeto se jim dostvalo zvltnho pouen od Boha. 19 V. . vrok jeho" = slovo Pn = vklad sn.
14

819

Kniha alm avak neztuil svch vrok. Obrtil vody jejich v krev, zmoil tak ryby jejich. 30 Vydala zem jejich by; byly i v pokojch krl jejich. 31 Pikzal, a pily ps mouchy; komi do vech konin jejich. 32 Dal jim msto det krupobit, ohe houc po krajinch jejich. 33 Potloukl jim vinice i fky, zperel stromov po koninch jejich. 34 Pikzal, i pily kobylky, hmyz to rav, jemu nebylo potu; 35 seraly jim vecku zele v zemi, seraly jim vecky plodiny zem. 36 Pobil jim vecko prvorozen v zemi, prviny, veker plodn sly jejich. 37 Vyvedl je se stbrem a zlatem; nebylo ve kmenech jejich nemocnho. 38 Radoval se Egypt, e odchzej; byla dolehla hrza ped nimi na n. 39 Rozthl oblak, aby je zastral, ohe pak, aby jim noc ozaoval. 40 dali, i pily kepelky, a chlebem nebeskm je nasycoval. 41 Protrhl sklu, i vytkaly vody; odtkaly po suchot proudy. 42 Bylt pamtliv svatho slova svho, je dal Abrahamovi, sluhovi svmu. 43 Tedy vyvedl svj nrod v radosti, a sv vyvolen s jsotem. 44 Kraje pak pohan daroval jim v dl, a tak zabrali vtky nmahy nrodv, 45 aby etili ustanoven jeho, a jeho zkona aby vyhledvali.
29

105. Kajc prosba, by nrod israelsk byl vzken.

Nadpis. I. vod: almista veleb milosrdenstv Bo (v. 13) a pros za pomoc (v. 4 n.). II. Vyznv zkrouen nevdk, nevrnost a hnost nroda israelskho v Egypt (v. 612), cestou pout (1323. 24 27. 2833), jako i v zemi zaslben (v. 3442. 4346). III. Doslov: almista vyslovuje zetelnji, za pros (v. 47). Zvrek tvrt knihy alm (v. 48).

Alleluja.
1

Chvalte Hospodina, nebo je dobr, nebo jest na vky milosrdenstv jeho. 2 Kdo me vylit velik skutky Pn,
V. nn. l rny egyptsk.
28

820

Kniha alm vysloviti vecky jeho slavn iny? Blahoslaveni, kdo dbaj prva, a in spravedlnost kadho asu! 4 Vzpome si na ns pro lsku k lidu svmu, navtiv ns, Hospodine, pomoc svou, 5 abychom vidli tst tvch vyvolench, radovali se z radosti lidu tvho, a tvm ddictvm se honosili. 6 Zheili jsme jako otcov nai, nesprvn inili, pchali jsme bezbonost. 7 Otcov nai tvch zzrak v Egypt nedbali, nemli na mysli velikost milost tvch, i vzbouili se, kdy pili k Rudmu moi; 8 ale pomohl jim pro sv jmno, aby ukzal svoji moc. 9 Zahrozil ervenmu moi, i vyschlo, pevedl je tnmi jak pout. 10 Pomohl jim z rukou plnch zt, vyprostil je z rukou neptelskch, 11 voda pikryla jejich protivnky, nezstal z nich ani jeden. 12 Uvili tedy slovm jeho a prozpvovali mu chvlu. 13 Brzy zapomnli na jeho skutky, nevykali, co Bh ustanov. 14 D,al se uneti na pouti choutkou, pokoueli Boha na pustinch. 15 I udlil jim, po em zatouili, poslal vak na n citeln nechutenstv. 16 Zvidli Mojovi v tboe, ronovi, svatmu Hospodinovu; 17 otevela se zem a shltila Datana, a zavela se za rotou Abironovou; 18 rozntil se ohe v jejich sboru, plamen splil bezbonky. 19 Udlali si bka na Horeb a sklnli se ped slitinou; 20 takto zamnili svoji slvu za soku bka, kter se iv travou. 21 Zapomnli na svho Spasitele, na Boha, jen vci velik uinil v Egypt, 22 zzran dla v Chamov zemi, skutky hrozn v Rudm moi. 23 Tu si umnil, a byl by je zahubil, kdyby Moj, vyvolen jeho, v roztrce t nebyl postavil se ped nj, aby
3

821

Kniha alm odvrtil hnv jeho, aby jich nehubil. Nic si nevili douc zem, nevili slovu jeho; 25 reptajce ve svch stanech nedbali Hospodinova hlasu. 26 Proto pozdvihl ruku a pishl jim, e je po pouti rozmet, 27 e jejich potomstvo poko mezi nrody, a e je rozpr po krajinch. 28 Zasvtili se Beel-Fegorovi, a jedli z obt podanch bohm mrtvm; 29 popouzeli ho svmi iny, proto je stihla velik rna. 30 Tu povstal Finees a ukojil ho, i byla rna ta zastavena; 31 bylo mu toho potno za sprvnost od rodu do rodu na vn asy. 32 Popudili ho dle u Vod odporu, i Mojovi zle se vedlo pro n; 33 nebo vzepeli se vli jeho, promluvil nerozvn sty svmi. 34 Nevyplenili tch nrod, kter jim byl Hospodin vyhubit kzal; 35 ale smsili se s tmi nrody, a jejich skutkm se nauili; 36 byli sluebnky jejich model, a ty staly se jim osidlem. 37 V obt podvali syny, jako i sv dcery duchm zlm; 38 prolvali krev nevinnou, krev syn a dcer obtovanch modlm kanaanskm, e byla zem poskvrnna tm vradnm. 39 Zneistili se svmi skutky, nebo se zpronevili svmi iny. 40 I rozhnval se Pn nramn na svj nrod, a vzal v oklivost ddictv svoje; 41 proto je vydal do pohanskch rukou, vldli jim ti, kte je mli v nenvisti. 42 Jejich neptel je utiskovali, byli pokoeni pod jejich rukou. 43 Mnohokrte je vysvobodil, oni vak vzprali se mu smlenm svm, a klesali pro sv nepravosti. 44 Ale shldl na souen jejich, kdy slyel, kterak nakaj; 45 rozpomnl se na mluvu svoji,
24

822

Kniha alm slitoval se dle hojn milosti sv; dal jim dojti smilovn vech, kte je do zajet vedli. 47 Vysvobo ns, Hospodine, n Boe, ra ns shromditi z pohan, bychom chvlili svat tvoje jmno, a honosili se oslavou tvou! 48 ehnn bu Hospodin, Bh Israelv, od vkv a na vky; a vechen lid a ekne: Amen, amen!"
46

PT KNIHA ALM ( 106150).

106. Dky vysvobozench Prozetelnosti Bo.
vod: Vzva almistova, by vichni zajatci, kte byli ze zajet babylonskho vysvobozeni, milosrdenstv Bomu za to dkovali (v. 13). I. Dl: Kterak se schyluje milosrdenstv Bo k neastnkm, kte se dovolvaj pomoci Bo, patrno z tchto ty pklad: a) Bh se smilovv nad poutnkem, bloudcm po pouti (v. 49), b) nad uvznnmi zajatci (v. 1016), c) nad nemocnmi (v. 1722), d) nad plavci (v. 3342). II. Dl: Podivuhodno, kterak nakld Prozetelnost s dobrmi i zlmi (v. 3342). K u se lid z toho moudrmi bti (v. 43).
1

Alleluja.

Chvalte Hospodina, neb je dobr, nebo je na vky milosrdenstv jeho. 2 Tak rcete Hospodinovi vykoupenci, kter vykoupil z ruky neptelsk, 3 a je shromdil z krajin vchodu, zpadu, od plnoci, jako i od moe. 4 Bloudili pout, kraji vyprahlmi, nenali cesty k mstu hostinnmu; 5 jeto hladovli a ze mli, umdlval v nich ivot jejich.
6 7 8 9

I volali k Hospodinu v souen svm, a on z tsn jejich je vysvobodil:

uvedl je na cestu pravou, by doli hostinnho msta.

Ti nech chvl Pna za jeho milost, za jeho divy lidem uinn,

za to, e ukojil dui, kter znila, za to. e naplnil hladovou dui sladkost. 10 Sedli v temnotch a ve stnu smrti, spoutni jsouce bdou a elezem, 11 nebo se zprotivili pkazm Bom, pohrdli radky Nejvyho; 12 proto pokoil bdou srdce jejich, klesli a nemli pomocnka.
13

I volali k Hospodinu v souen svm, a on z tsn jejich je vysvobodil:

823

Kniha alm
14 15 16

vyvedl je z temnot, ze stnu smrti, a tak zpetrhal jejich pouta.

Ti nech chvl Pna za jeho milost, za jeho divy lidem uinn,

za to, e rozlmal bronzov brny, za to, e rozttil elezn zvory. 17 Chadli pro sv nelechetn mravy, bylo jim pro jejich nepravosti trpt; 18 jakkoliv pokrm se jim zhnusil, piblili se a ke branm smrti.
19 20 21

I volali k Hospodinu v souen svm, on z tsn, jejich je vysvobodil:

poslal svoje slovo a uzdravil je, z hrob jejich je vysvobodil.

Ti nech chvl Pna za jeho milost,

za jeho divy lidem uinn, 22 necha podvaj obti dk, a s plesem vypravuj skutky jeho! 23 Ti, kte se spustili na moe v lodch, jdouce po sv prci na velkch vodch, 24 vdali skutky Hospodinovy, divy jeho na hlubin; 25 ekl a dostavil se bouliv vichor, a vlny mosk vysoko se vzduly: 26 stoupli a k nebi, padli a do propast, due jejich v nebezpe mela; 27 toili se, vrvorali jak zpit, a vecka moudrost jejich byla v koncch.
28 29

I volali k Hospodinu v souen svm, a on z tsn jejich je vysvobodil:

promnil svou boui v tich vnek, a mosk vlny se utiily; 30 radovali se, e nastalo ticho, on pak je dovedl k doucmu behu.
31 32

Ti nech chvl Pna za jeho milost, za jeho divy lidem uinn,

a ho veleb ve shromdn lidu, ve sboru starch a jej oslavuj! 33 Obrtil eky v kraje pout, prameny vodn v znivou zemi, 34 pdu rodnou ve slatinu, pro zlobu jejho obyvatelstva. 35 Obrtil pou v jezera vodn, zemi vyprahlou v prameny vodstva; 36 usadil na n vyhladovl, ti si zdili hostinn msto; 824

Kniha alm
37

na polch ili a tpili vinice, dodlali se rody hojn. 38 ehnal jim, e se rozmohli velmi, nedala, aby jim dobytka ubylo. 39 Kdy jich ubvalo a klesali tlakem zlch a trapami, 40 vylil potupu na pny urozen, zavedl je, e bloudili na pouti bez cest; 41 chuasa vak vytrhl z bdy, rozmnoil rody jeho jak ovce. 42 Z to spravedliv a vesel se, a vecka bezbonost zavr sv sta. 43 Kdo je moudr, a toho et, a db milost Hospodinovch!
1

107. Prosba za pomoc Bo.

Pse almov od Davida. 2 Posilnno jest m srdce, Boe, posilnno jest m tsrdce. Nue, budu zpvati a hrti! 3 Probu se, due m, probu se, harfo a citaro, ze spnku jitenku budu budit. 4 Budu t chvlit mezi nrody, Pane, oslavovat tebe mezi kmeny. 5 Nebo je velik a k nebi tv milost, a tv vrnost a do oblak. 6 Ra se povznst, Boe, nad nebesa, velebnost tv nad vekerou zemi, 7 by tvoji milci byli vysvobozeni! Pomoz tedy pravic svou a sly ns! 8 Pislbil Bh pi svatosti svoj, e budu s veselost dliti Sichemsko, dol Sukkotsk rozmovati, 9 mj e je Galaad, moje Manassesko, Efraimsko e je plbou m hlavy, Judsko pak vladastvm ezla mho, 10 Moabsko e jest mm doucm umyvadlem, na Edomsko e svou obuv polom, a e Filian budou se mi koit. 11 Kdo mne dovede k hrazenmu mstu, kdo mne doprovod do Edomska? 12 Zdali ne ty, Boe, jen jsi zavrhl ns, ty, Boe, jen nechce s nam vojskem thnout? 13 Udli nm pomoc ped neptelem, nebo nicotn jest pomoc lidsk. 14 S Bohem budeme divy hrdinstv init, on sm zdept nae neptele. 825

Kniha alm

108. Vytrhni mne, Boe, z rukou zlomyslnho a nenapravitelnho kdce a jej spravedliv potrestej!
1 2

Ke konci. alm Davidv. Boe, kterho stavvm, neml k tomu, e sta bezbon, lstiv na mne zej; 3 jazykem prolhanm mne oslovuj, emi jzlivmi mne zahrnuj, napadaj mne bez piny. 4 Msto by mne milovali nevra na mne; j vak ustavin jen se modlm. 5 Odplacuj se mi za dobr zlm, nenvist za mou lsku. 6 Dopus, a povstane bezbonk proti nmu, a stoje po jeho pravici aluje na nj. 7 Kdy bude souzen, a je vinnm uznn, a jeho modlitba bu mu potena za hch. 8 Dn jeho ivota nemnoho bud, a jeho ad a dostane jin. 9 Dti jeho bute sirotky, manelka pak jeho vdovou. 10 Potulujte se dti jeho a ebrejte, jsouce vyhnni z dom svch rozboench. 11 Ukldej lichv o vecek majetek jeho, a nech cizinci rozchvt, co si vydlal. 12 Nebudi nikoho, kdo by mu prokzal lsku, nemj nikdo soucitu s jeho sirotky. 13 Potomstvo jeho budi vyhubeno, v jedinm kolenu zanikni jeho jmno. 14 Mj Pn na mysli viny jeho pedk, a hch matky jeho nebu shlazen; 15 bute ped Hospodinem ustavin, vyhlazena bu se zem pamtka jejich! 16 Neb nedbal toho, by prokazoval lsku, 17 ale sthal nuzka a chuasa, a toho, jen klesal na mysli, aby ho dorazil. 18 Miloval kletbu a ho tedy stihne poehnn nechtl vzdal se mu tedy. Oblkal se v kletbu jakoby v roucho, a tedy vnikne jak voda do jeho trob, a jako olej do jeho kost; 19 zsta mu jak roucho, v kter se hal, a jako ps, kterm vdycky se pepasuje. 20 To budi odmnou Pn mm protivnkm,
108. pat k almm zaklnacm". 18 V. . kletba" = iny, je kletbu pinej. poehnn" = iny, je je pinej.

826

Kniha alm tm, kte mluv proti mn zl vci! Ano, ty, mj Pane, Hospodine, zasta se mne pro sv jmno, vdy je tv milost lbezn; vysvobo mne! 22 Nebo ubok a chuas jsem j, a m srdce svj se mi v nitru. 23 Jako stn kdy se nachyluje, se ztrcm, a jako kobylky unen jsem. 24 Kolena mi klesaj, jeto se postm, tlo mi zhubenlo, nem tuku. 25 J pak stal jsem se terem posmchu jejich; vid-li mne, potsaj hlavou. 26 Pomoz mi, Hospodine, mj Boe, vysvobo mne podle milosti sv, 27 a oni poznaj, e je to ruka tvoje, e jsi ty, Hospodine, to uinil! 28 A si oni zloe, vdy ty ehn; neptel moji budou se hanbit, ale sluebnk se tvj radovat. 29 Rouchem mch protivnk potupa budi, a se hal ve stud, jako ve pl! 30 Slavit chci Pna velmi svmi sty, ve valnm sboru chvliti jej, 31 e se postavil chudmu po pravici, aby ho vytrhl tm, kdo ho sthali.
21

109. Mesiovo vn krlovstv a knstv.

Hospodin slibuje Mesiovi vldu svta (v. 13). Mesi-krl bude spolu knzem (v. 4). Tento krl-knz zdol vtzn vecky sv neptele (57).
1

alm Davidv. ekl Hospodin mmu Pnu: Zasedej po m pravici, dokud nedm neptele za podno tvm nohm. 2 Mocnmu ezlu tvmu d vzejt Hospodin ze Sionu; panuj uprosted neptel svch! 3 Ty vldni ve dni sv sly v lesku svatm, z lna ped jitenkou zplodil jsem t." 4 Pishl Hospodin (takto): a elet
109. je pmo mesisk (Mt. 22, 4345; Lk. 20, 42. Hospodin" = Bh (Otec). Pn" Davidv = Mesi. sedti na pravici" = dojti nejvy cti, moci a vldy. Kristus bude tam sedti vn, jeto krlovstv jeho nebude konce (Lk. 1, 33). 3 V. . Ty", Mesii den", kdy bude se jeviti;,sla" Mesiova; je vecek as; kter trv crkev, zejmna posledn, soudn den. z lna = z podstaty m. ped jitenkou" = od vnosti. 4 V. . Melchisedech byl krlem i knzem; tak i Mesi. Melchisedech obtoval chlb a vno, Kristus

827

Kniha alm toho nebude Ty jsi knzem na vky jako byl Melchisedech!" 5 Pn bude tob po pravici, bt bude v den svho hnvu krle; 6 mezi nrody soud konat, dokonale poreti, ttit hlavy po ir zemi. 7 Z potoka na cest bude pti, proto pozdvihne hlavu.

110. Budi Hospodinu slavn dkovno za velik dobrodin!

1

Alleluja.

Chci t slavit, Pane, z celho srdce ve sboru spravedlivch, jako i v obci. 2 Velik jsou Hospodinova dla, dokonal podle vech jeho pln. 3 Slavn a velebn jest innost jeho, a jeho spravedlnost zstv na vky. 4 Ustanovil pamtku na sv divy, milosrdn a milostiv Pn jest. 5 Pokrm dv tm, kdo se ho boj, na vky je pamtliv sv smlouvy. 6 Moc svch skutk ukzal svmu lidu, odevzdav mu, m pohan ddin vldli. 7 Dla rukou jeho jsou vrnost a prvo; vecko, co ustanovil, je spolehlivo, 8 je to utvrzeno na vky vkv, vydno upmn a spravedliv. 9 Vykoupen seslal svmu lidu, vnou platnost udlil sv smlouv. 10 Svat jest a hrozn jeho jmno; potek moudrosti je bze Pn. 11 Blah m poznn, kdokoli tak in; chvla jeho zstane na vky vkv.
1

111. tst spravedlivch.

Alleluja. Pi nvratu Aggea a Zacharje. Blaze tomu, kdo boj se Hospodina, a v jeho pkazech velikou zlibu m. 2 Mocn v zemi bude potomstvo jeho, rodu poctivch bude poehnno.
obtuje sebe pod zpsobami chleba a vna. 5 7 V. . . oslovuje almista Hospodina, t. j. Boha Otce (ve svtle kesanstv). 4 110. V. . Na pamtku svch div" ustanovil svtky, zejmna velikonoce. 5 7 V. . pokrm" manna, kesanovi Eucharistie. V. . V dob zajet vldli pohan Palestinou. 111. obrac na spravedlivce, co tvrdil 110. o Bohu.

828

Kniha alm
3

Hojnost a bohatstv je v dom jeho, a jeho spravedlnost zstv na vky. 4 Z v temnu jak svtlo spravedlivm, je milostiv, slitovn, spravedliv. 5 asten, kdo je soucitn a pjuje, kdo sv vci vyizuje podle prva. 6 Nebo na vky nebude se viklat, 7 v pamti vn bude spravedliv. Zprvy zl se nemus obvati, pevn douf srdce jeho v Pna. 8 Pevn jest srdce jeho, neboj se, a me hledti vtzn na odprce. 9 Pltv bezmla, jak rozdv chudm, jeho spravedlnost zstv na vky, elo jeho vysoko ve cti se zdvh. 10 Bezbonk vida to roziluje se zlost, zuby svmi skp a chadne; pn hnk pichz na zmar.

112. Chvalte Hospodina (v. 1b3), kter a je vzneen nesmrn (v. 46), pece si milostiv vm nzkho a strdajcho (v. 79).
1a
1

Alleluja.

b Chvalte, sluhov, Hospodina, chvalte jmno Hospodinovo. 2 Bu jmno Hospodin" poehnno od tohoto asu a na vky. 3 Od vchodu slunce a do zpadu chvleno bu jmno Hospodin". 4 Vyven nad vecky nrody Hospodin, ba nad nebesa slva jeho. 5 Kdo jako Hospodin, Bh n?! Pebv sice na vsostech, 6 pece vak nzkho si vm na nebesch i na zemi. 7 Zdvh se zem vyslenho, a z kalu povyuje chuasa, 8 aby ho posadil vedle knat, vedle knat lidu svho. 9 Usazuje bezdtnou v rodin uiniv ji astnou matkou.

113a. Zzraky Bo na cest z Egypta do Palestiny.

1a
4

Alleluja.

V. . Spravedlivec pomh blinmu, octne-li se v temnu", t. j. v netst a v tom smyslu jest mu svt-

lem".

V. . Pjovati bez rok skuten potebnmu bylo a je skutek milosrdenstv. 7 V. . Zprvy zl", jak dochzely Joba.

829

Kniha alm
1

Kdy vyel Israel z Egyptsk zem. Jakobv rod z nroda cizk, 2 stalo se Judstvo svatyn jeho, Israelstvo krlovstvm jeho. 3 Moe to vidlo, i prchlo, Jordn obrtil se nazpt; 4 hory jak berani poskakovaly, pahorky jako mlata ov. 5 Co je ti, moe, e prch, a ty, Jordne, e se vrac, 6 hory, e skete jako berani, pahorky, jako mlata ov? 7 Ped tv Pn chvj se zem, ped tv Boha Jakobova, 8 jen mn sklu v jezera vodstva a kemen ve vody tryskajc. Ne nm, Hospodine, ne nm, ale jmnu svmu est zjednej pro svou milostivost a vrnost, aby nemohli pohan ci: Kdepak maj Boha svho? 3 11 ( ) Vdy je Bh n na nebesch, in ve, co jemu se lb. 4 12 ( ) Modly vak pohan stbro a zlato, vrobky jsou rukou lidskch. 5 13 ( ) sta maj a nemohou mluvit, oi maj a nemohou vidt? 6 14 ( ) ui maj a nemohou slyet, nos maj ale nemohou ichat, 7 15 ( ) ruce maj a nemohou hmatat, nohy maj a nemohou chodit, nemohou kieti svm hrdlem. 8 16 ( ) Podobni budou jim, kte je dlaj, a vichni, kte v n doufaj. 9 17 ( ) ( I. sbor:) Israel douf v Hospodina, (II. sbor:) jest jejich pomoc a ttem. 10 18 ( ) ( I. sbor:) Dm ronv douf v Hospodina, (II. sbor:) jest jejich pomoc a ttem. 11 19 ( ) (I. sbor:) Ctitel Pn doufaj v Pna,
113. V. . Israel stal se ivou svatyn Bo, jeto Bh v nm se usdlil. Proto byl Israel posvtnm majetkem Bom, jeho cizinec nesml beztrestn se dotknouti. 4 V. . Mory poskakovaly", t. j. vlnily se jako se vln stdo poskakujcch ovec. Vlnila se tak zemtesenm hora Sinaj dle Ex. 19, 18. 11 V. . ctitel Pn" = proselyt, t. j. pohan, kte chtj pijmouti nebo sten ji pijali nboenstv zjeven.
2

1 9

113b. Prosba nroda israelskho za pomoc Bo v boji s pohany.

( ) (Sbor levit:) 2 10 ( )

830

Kniha alm (II. sbor:) jest jejich pomoc a ttem. 12 20 ( ) (Kn:) Pn na ns pamatujc ehn, ehn domu Israelovu, ehn domu ronovu, 13 21 ( ) ehn vem ctitelm Hospodinovm, malikm i velikm! 14 22 ( ) Hospodin ra vs rozmnoiti, rozmnoit vs i dti vae! 15 23 ( ) ehnni bute od Hospodina, kter uinil nebe i zemi! 16 24 ( ) (Vichni:) Nebe jest nebe Hospodinovo, zemi pak dal synm lidstva. 17 25 ( ) Nebudou mrtv t chvlit, Pane, ti, kte do pekel sestupuj; 18 26 ( ) my vak iv chvlme Pna od tohoto asu a na vky!
1

114. Radostn dk za vysvobozen z nebezpe smrti.

Alleluja. Miluji Hospodina, neb vyslyel, hlasit m bdovn. 2 Protoe naklonil ke mn sv ucho, cel ivot budu ho vzvat. 3 Obklil mne zkost smrti, pekeln hrzy se pivalily, strasti a muky zastihly mne. 4 Tu jsem vzval jmno Pn: Pane, vysvobod mou dui!" 5 Milostiv jest Pn a spravedliv, a n Bh se slitovv. 6 Hospodin opatruje bezradn, kdy jsem byl zbdovn, pomohl mi. 7 Obra se due m k svmu pokoji, nebo Hospodin dobe ti uinil. 8 Ano, Pane, zbavils mne smrti, oi moje slz a nohy m pdu." 9 Ped Hospodinem smm chodit na zemi mezi ivmi.

115. (hebr. 116, 1019). Radostn dk za vysvobozen z nebezpe smrti.

10 1

Alleluja.

( ) Dvru mm v Boha a proto mluvm, akoli jsem tuze sklen. 11 2 ( ) km ve svm rozruen:
14

V. n. zpval knz tv k svatyni, v. n. tv k lidu. Kesan jsou lid Bohu zasvcen, knsk (1 Petr. 2, 9). -li se kesanstv, se tak est Bo.

12

831

Kniha alm Kterkoli lovk zklame!" ( ) m se odplatm Hospodinu za vecko, co mi prokzal? 13 4 ( ) Kalich dk za spsu zdvihnu, a jmno Pn budu vzvat. 14 5 ( ) Sliby sv Pnu dan splnm ped vekerm jeho lidem. 15 6 ( ) St se zalb Hospodinu, aby zemel jeho ctitel. 16 7 ( ) Ano, Pane, jsem tvj sluha, sluha tvj a syn tv sluebnice, rozvzal jsi moje pouta. 17 8 ( ) Tob podm obt dk, a jmno Pn budu vzvat. 18 9 ( ) Sliby sv Pnu dan splnm ped zrakem veho jeho lidu 19 10 ( ) v snch Hospodinova domu, prosted tebe, Jerusaleme!
12 3

116. Chvalte Hospodina i pohan pro jeho milostivost a vrnost.

1

Alleluja.

Chvalte Hospodina vichni pohan, vychvalujte ho vichni nrodov, 2 neb mocn nad nmi vzn se jeho milost, a vrnost Hospodinova trv na vky.

117. (hebr. 118). Bohosluebn zpv dk na prvod do chrmu.

1

Alleluja.

Chvalte Hospodina, neb je dobr, nebo jest na vky milosrdenstv jeho! 2 A tedy k Israel: Ano, je dobr, ano, jest na vky milosrdenstv jeho!" 3 Necha tedy k rod ronv: Ano, jest na vky milosrdenstv jeho!" 4 A tedy kaj ctitel Hospodinovi: Ano, jest na vky milosrdenstv jeho!" 5 V zkosti jsem vzval Hospodina, i vyslyel mne a uvolnil mi Hospodin. 6 Hospodin je pi mn, nebojm se; co by mi mohl uinit lovk? 7 Hospodin se mnou, jest mm pomocnkem, a j hledm vtzn na sv neptele. 8 Lpe je dvovati Hospodinu
115. V. . rozruen", kter pokou lovka, aby se vzdal dvry v Boha. 116. m na mysli dobu mesiskou, kdy i pohan budou astni slib danch Israelovi. 22 117. dovolv se Spasitel i apotolov a vykldaj zejmna v. . mesisky.
11

832

Kniha alm neli na lidi se spolhati. Lpe je dvovati Hospodinu neli na knata se spolhati. 10 Vichni pohan m obklili, avak ve jmnu Pn jsem je potel. 11 Kolem dokola mne obklili, avak ve jmnu Pn jsem je potel. 12 Obklili mne zevad jako vely, vzntili se jako ohe v trn, avak ve jmnu Pn jsem je potel. 13 Prudce strili mnou, abych padl, avak Hospodin zachytil mne. 14 Sla a chvalozpv mj jest Hospodin, stal se mm vysvoboditelem. 15 Zvuky plesu a jsotu vtznho rozlhaj se ve stanech spravedlivc: 16 Pravice Hospodinova zvtzila, pravice Hospodinova vyvila mne, pravice Hospodinova zvtzila. 17 Neumu, ale budu ti dle, a skutky Hospodinovy vypravovat; 18 citeln pokral mne Hospodin, ale smrti mne nevydal. 19 Otevte mi brny spravedlnosti, bych slavil, vejda do nich, Hospodina! 20 Tato je Hospodinova brna, spravedliv vchzej do n 21 Dky tob, e jsi mne vyslyel, a es byl mm vysvoboditelem. 22 Kmen, kter zavrhli stavitel, ten stal se hlavnm kamenem v rohu. 23 azenm Hospodinovm se to stalo, a je to podivuhodn v naich occh. 24 To jest den, jej uinil Hospodin, plesejme a veselme se v nm! 25 Hospodine, rai mne chrnit, Hospodine, rai dti zdaru! 26 Poehnn bu, jen pichz ve jmnu Pn,
9

V. . Brny chrmov sluj brny spravedlnosti", jeto ve chrm sdl nejve Spravedliv a d, by ten, kdo k nmu se bl, byl spravedliv. 22 V. . Kmen, kterm lid pohrdli, byla skla jerusalemsk, na kter stval kdysi chrm, pozdji toliko jeho ssutiny; na tch ssutinch byl vak vystavn chrm nov, mnohem slavnj starho. Takovm zkladem ivho velechrmu, crkve katolick byl Kristus; id jm opovrhli, ale Bh na nm vystavl sv krlovstv. 24 V. . to" dnen slavnost. 25 V. . rai chrniti" = Hosanna.

19

833

Kniha alm ehnme vm z Hospodinova domu. Bh je Hospodin a zazil nm, slavte slavnost hustmi ratolestmi sahajcmi a k rohm oltovm! 28 Bh mj jsi ty, i chci ti dkovati, Bh mj jsi ty, i chci t vyvyovat. Dky tob, e jsi vyslyel mne a es byl mm vysvoboditelem. 29 Chvalte Hospodina, neb je dobr, nebo jest na vky milosrdenstv jeho!
27

118. Chvla zjevenho nboenstv starozkonnho.

Podle potu psmen hebrejsk abecedy (22) rozdlen tento nejdel alm na 22 osmiverov slohy (22 x 8 = 176 vv.).
1

Alleluja.

Blahoslaven bezhonnch mrav, kte chod v zkon Hospodinov. 2 Blaze tm, kte mysl na jeho zjeven, a kte celm srdcem ho hledaj. 3 Nebo kdo dopoutj se nepravosti, po cestch jeho nekrej. 4 Ty jsi udlil pikzn svoje, aby jich bylo bedliv dbno. 5 , by zeny byly cesty moje k tomu, bych etil ustanoven tvch! 6 Tehdy nebude mi hanbiti se, budu-li hledt si vech pkaz tvch. 7 Budu ti dkovat v upmnosti srdce, naum-li se spravedlivm tvm soudm. 8 Ustanoven tv chci zachovvat, docela mne tedy neopoutj! 9 Jak se zachov jinoch na cest prav? Bude-li chovat se podle tvch e. 10 Celm srdcem vyhledvm tebe; nedopus, bych se vzdlil od tvch pkaz. 11 Ve svm srdci ukrvm vroky tv, abych se neproheil proti tob. 12 Poehnan budi, Hospodine; vyuuj mne ustanovenm svm. 13 Svma rtoma ohlauji ve, co tv sta usoudila.
V. . jest poehnn, je dvaj knzi prvodu, chystajcmu se vstoupiti do vnitnho ndvo chrmovho. Viz Mt. 21, 9; Jan 12, 13. 118. Zjeven" (svdectv) = zkon" = rozkazy" = soudy" = prvo" = ustanoven" = pkazy" = cesta" = slova Bo" vroky Bo" zjeven nboenstv Starho zkona. 5 V. . cesty moje" = mj nboenskomravn ivot.
26

834

Kniha alm
14

Z cesty zjeven tvch se raduji, jako z vekerho bohatstv; 15 Ve tvch pkazech se cvim, a mm na zeteli tv stezky. 16 O tvch ustanovench rozjmm, nezapomnm tvch e. 17 Milost dej sluebnku svmu, bych iv byl, abych zachovval slova tvoje. 18 Otevi mi oi, abych patil na podivuhodnosti zkona tvho. 19 Cizincem jsem na tto zemi; neskrvej pede mnou svch pkaz. 20 Prahne due moje dychtivost po tvch ustanovench kadou dobu. 21 Kr lid pyn, zloeen, kte se uchyluj od tvch pkaz. 22 Odejmi ode mne pohanu a potupu, nebo zjeven tv vyhledvm. 23 By na mne ve schzi knata se smlouvala: sluha tvj cvi se ve tvch ustanovench. 24 Vdy tv zjeven jsou mm rozjmnm, a mmi rdci ustanoven tv. 25 Pilnula ku prachu m due; obiv mne podle slova svho. 26 Cesty sv ti ohlauji a slch mne; vyuuj mne ustanovenm svm. 27 Cestu rozkaz svch mi ukazuj, nebo uvauji o tvch divech. 28 Umdlv m due roztrpenm; ra mne posilniti slovy svmi. 29 Cestu nepravosti ode mne odvra, a m zkonem svm omilostni. 30 Cestu pravdivosti jsem si zvolil, na tv prva nezapomnm. 31 Lnu k tomu, co jsi zjevil, Hospodine; nedopoutj, abych byl zahanben. 32 Po cest tvch pikzn bm, neb ty uvoluje mmu srdci. 33 Vtip mi, Pane, cestu svch ustanoven, abych ji vyhledval kadou dobu. 34 Dej mi rozum, bych bdal ve tvm zkon, abych jej zachovval celm svm srdcem. 35 Vo mne po stezce svch pikzn, nebo na t mm zalben. 36 Naklo srdce m k zjevenm svm, nikoli vak ke chtivosti zisku, 37 Odvra m oi, a nepat na marnosti; 835

Kniha alm na sv cest ra mne oberstvovat. Potvr svmu sluebnku sv slovo, dan tomu, kdo se boj tebe. 39 Odvra pohanu mou, kterou tum, nebo tvoje prvo pjemn jest. 40 Hle, j toum po tvch nazench, spravedlnost svou obivuj mne. 41 Pij tedy na mne milost tv, Hospodine, spsa tvoje podle vroku tvho, 42 a nco odpovm svm utrham, nebo nadji skldm ve tvch slovech. 43 A neber stm mm nikdy slova pravdy, nebo soudm tvm velmi dvuji. 44 I budu etiti zkona tvho vdycky, na vky, a na vky vkv. 45 A mohu tedy vykraovat voln, nebo pikzn tv vyhledvm. 46 Necha mluvm o tvch zjevench ped krli bez bzn a beze strachu, 47 a uvauji o tvch pikznch, kter jsem si zamiloval. 48 Ruce sv vztahuji po tvch milch mi rozkazech, a v tvch ustanovench se cvim. 49 Pamatuj na slovo sv sluhovi svmu, kterm jsi mi nadji dt ril. 50 To jest mi tchou v souen mm, e mne vroky tv obivuj. 51 Zpupn neprav in ustavin; j vak od tvho zkona jsem se neuhnul. 52 pamtliv jsem odvkch tvch soud, Hospodine, a tak se potuji. 53 Jm mne zmltnlost pro hnky, kte opoutj zkony tv. 54 Zpvm o tvch ustanovench na mst putovn svho. 55 V noci jsem pamtliv jmna tvho, Pane, a podle zkona tvho se zachovvm. 56 Toho dlu se mi dostalo e tv zkony zachovvm. 57 dl mj jest, Hospodine, km chovati se podle zkona tvho. 58 Prosm ped tebou z celho, srdce svho; smiluj se nade mnou podle vroku svho. 59 Uvauji v duchu o svch cestch, a sv nohy obracm ke tvm zjevenm. 60 Pipraven jsem a nedvm se msti, abych osthal tvch pikzn.
38

836

Kniha alm
61

Osidla hnk mne opltaj, ale zkona tvho nezapomnm. 62 O pl noci vstvm, bych t slavil pro tv spravedliv rozhodnut. 63 Spolenkem jsem vech, kte se tebe boj, a kte et tvch pikzn. 64 Tv milosti, Hospodine, pln je zem; ustanovenm svm vyuuj mne. 65 Dobrotu prokazuje sluhovi svmu, Hospodine, podle slova svho. 66 Pravmu umn a vd u mne, nebo pikznm tvm vm. 67 Dve ne snen jsem byl, j jsem heil; proto nyn vrok tvch etm. 68 Dobrotiv jsi; nue, v t dobrot sv vyuuj mne ustanovenm svm. 69 Rozmnoila se proti mn nepravost zpupnch, j vak celm svm srdcem badm v tvch pkazech. 70 Ssedl jako mlko je srdce jejich; j vak o tvm zkon uvauji. 71 Dobe mi, es m ril pokoiti, abych se nauil ustanovenm tvm. 72 Lep je mi zkon tvojch st neli tisce zlata i stbra. 73 Ruce tv uinily mne, stvoily mne; dej mi rozum, abych se nauil tvm pkazm. 74 Kdo se t boj, hled na mne s radost, e slovu tvmu pevn dvuji. 75 Poznvm, Pane, spravedlnost tvch soud, a es podle vrnosti sv pokoil mne. 76 Uka se milost tv, by mne potila, podle slibu, jej jsi dal sluhovi svmu. 77 Sneste se na mne tv slitovn, bych iv byl, nebo zkon tvj rozjmn m jest. 78 Zahanben bud! kad zpupn, jen neprvem tsnil j vak se cvim ve tvch pikznch. 79 Ke mn se obrate, kte se tebe boj, a kte znaj vpovdi tvoje. 80 Budi m srdce bezhonn v tvm prvu, aby nebylo mi hanbiti se. 81 Due m prahne po tv pomoci, dvuji velmi tvmu slovu. 82 Zemdlely oi m touhou po tvm vroku kajce: Kdy as pot mne?"
V. . ssedl" = tvrd, tup k slovu Bomu. 79 V. . obrate. se" = pidrute se. znaj" = maj na zeteli.
70

837

Kniha alm Akoli jsem jako mch koen v jn, ustanoven tvch nezapomnm. 84 Jak bude dlouh ivot sluhy tvho? Kdy bude soud init nad mmi nepteli? 85 Vyprvli mi nelechetnici bajky; ty vak nejsou jako zkon tvj. 86 Vecka pikzn tv jsou pravda; bez dvodu mne pronsleduj, pomoz mi, 87 Bezmla ji ubili mne na zemi, j vak neopustil jsem tvch rozkaz. 88 Podle milosrdenstv svho mne obiv, abych etil vpovd st tvch. 89 Na vn asy, Hospodine, slovo tvoje trv na nebesch. 90 Rod od rodu trv vrnost tvoje; jak jsi zaloil zemi, v tom stavu zstv. 91 Podle tvho zazen trv den, nebo vecky vci slou tob. 92 Kdyby zkon tvj nebyl mm rozjmnm, dvno byl bych zahynul ve sv bd. 93 Na vky nezapomenu prv tvch, nebo jimi dodv mi ivota. 94 Tvj jsem j, ra mi pomoc poskytnouti, nebo pkazy tv vyhledvm. 95 haj na mne bezbon, aby mne zniili, j vak tv vpovdi mm na zeteli. 96 Veho i nejlepho vidm konec; toliko zkon tvj rozmr je nesmrnch. 97 , jak miluji zkon tvj, Hospodine! Je mm celodennm rozjmnm. 98 Nad m odprce moudejm in mne slovem svm, jeto mm je ustavin ped sebou. 99 Nade vecky sv uitele jsem zmoudel, jeto tv vroky jsou mm rozjmnm. 100 Nad starce stal jsem se rozumnjm, jeto rozkazy tv vyhledvm. 101 Od kad cesty zl zdruji sv nohy, abych se zachovval podle slov tvch. 102 Od prva tvho se neuchyluji, protoe ty mn zkon vtpuje. 103 , jak sladk jsou hrdlu mmu tv ei! slad neli med jsou mm stm. 104 Z pikzn tvch jsem rozumu nabyl, e nenvidm velik cesty hchu.
V. . Mokr mch. (na vodu) ve mrazu snadno poprask, svrat se. Tak ke almistova bdou se svratila.
83

83

838

Kniha alm
105

Svtilnou mm nohm je tv slovo, ano, je svtlem stezkm mojm. 106 Pishl jsem a to tak plnm e budu etiti spravedlivch tvch d. 107 Sklen jsem penramn, Hospodine; obiv mne podle sv ppovdi. 108 Svobodnou obt mch st mile pijmi, Pane, a svm prvm ra mne vyuovat. 109 Dui svou na jazyku mm ustavin, ale zkona tvho jsem nezapomnl. 110 Hnci osidlo na mne poliuj, j vak s rozkaz tvch jsem nezbloudil. 111 Jakoto ddictv ujal jsem se slov tvch na vky, nebo jsou radost srdce mho. 112 Naklouji sv srdce, bych inil tv rozkazy na vn asy, abych odmnn byl. 113 Nelechetnky mm v nenvisti, protoe tvj zkon miluji. 114 Pomocnkem mm a ochrncem ty jsi, ve slovo tv nade vecko doufm. 115 Odstupte ode mne zlomyslnci; badati budu v pkazech Boha svho. 116 Ujmi se mne podle vroku svho, bych iv byl, a nejsem zklamn v tom, e nadji mm. 117 Pomhej mi, abych zachovn byl, a ml tv ustanoven na mysli vdycky. 118 Pohrd vemi, kdo od prv tvch odstupuj, nebo jest nespravedliv smlen jejich. 119 Za zrdce pokldm vecky hnky svta; a proto miluji tv nazen. 120 Protkni tlo m bzn ped tebou, nebo soud tvch se bojm. 121 inil jsem podle prva a spravedlnosti, nedej mne mm utiskovatelm. 122 Zasta se sluhy svho k tst jeho, aby mne zpupn neutlaovali. 123 Zemdlely oi m touhou po tv spse, po tv spravedliv ppovdi. 124 Nalo se svm sluhou podle sv milosti, a svm ustanovenm mne nau. 125 Sluebnk tvj jsem j, ra mi rozum dti, abych poznal tvoje vpovdi. 126 as jest, abys jednal, Hospodine, nebo rozmetali (ji) tvj zkon:
V. . obt st" modlitby. 109 V. . dui svou mm na jazyku" = jsem ustavin v nebezpe smrti.
108

839

Kniha alm
127

Proto miluji tv nazen vce neli zlato a drah kmen. 128 Proto se spravuji vemi pedpisy tvmi; kad cesty hn nenvidm. 129 Podivu hodny jsou vpovdi tvoje; proto zabv se jimi due m. 130 Vklad vrok tvch osvcuje, poznn zjednv lidem prost mysli. 131 sta sv otvrm a popadm dechu, nebo pikzn tvch jsem dostiv. 132 Popati na mne a smiluj se nade mnou podle prva tch, kte miluj jmno tv. 133 Kroky m spravuj podle vroku svho, a dn nepravost nade mnou nepanuje. 134 Vysvobo mne od tisku lid, abych dbti mohl pkaz tvch. 135 Vyjasni tv svou na svho sluebnka, a svm ustanovenm mne vyu. 136 Proudy slz m oi prolvaj, e lid neosthaj zkona tvho. 137 Spravedliv jsi, Hospodine, a tak spravedliv jsou tv soudy. 138 Pkazy, kter jsi dal, jsou spravedliv, jsou i nade vecko spolehliv. 139 Jsem a zvadl, jak se rozhorluji, e zapomnli tvch slov moji neptel, 140 Osvden jest. e tv dokonale; a proto sluebnk tvj miluje ji. 141 Chlapec j jsem a opovren; ale tvch ustanoven nezapomnm. 142 Spravedlnost tv je spravedlnost vn, a tvoje zkonodrstv vn pravda. 143 trapy a ntisk mne sice sthaj, avak tv pkazy jsou mm rozjmnm. 144 Spravedlnost jsou vroky tv na vky; udl mi poznn, abych iv bt mohl. 145 Volm celm srdcem svm: Vysly mne, Pane!" Ustanoven tv vyhledvm. 146 Volm k tob, zjednej mi vysvobozen, abych osthal tvch pikzn. 147 Zhy ped svtnm volvm, nebo ve tv slova velmi doufm. 148 Oi m obracej se k tob ped jitrem, abych rozjmal o tvch vpovdch. 149 Hlas mj sly podle sv milosti, Hospodine,
V.
144

. abych iv bt mohl", jak si Bh peje (mravn) a tak dojti ivota vpravd blaenho.

840

Kniha alm a podle svch ustanoven mne obiv. Kte mne tsn, bl se k nepravosti, od tvho zkona vak vzdaluj se. 151 Blzko jsi ty, Hospodine, a vecky cesty tv jsou pravda. 152 Zhy poznal jsem z tvch vpovd, e jsi je zaloil na vn asy. 153 Viz m utrpen a vysvobo mne, nebo na zkon tvj jsem nezapomnl. 154 Zasta se mne v pi m a vysvobo mne; pro svou ppov ra mne obiviti. 155 Daleko jest od hnk spsa, nebo tvch ustanoven nehledaj. 156 Milosrdenstv tvho je mnoho, Pane; podle svho prva ra mne obivit. 157 Mnoho je tch, kte mne hon a tsn; od tvch vak rozkaz se neuchyluji. 158 Patm na vrolomce a chadnu, protoe nevmaj si tvch e. 159 Viz, e tv pkazy miluji, Hospodine; podle milosrdenstv svho mne obiv. 160 Podkladem tvch zsad pravdivost jest, na vky trv kad tvj soud spravedliv. 161 Knata bez piny mne pronsleduj, akoli slov tvch boj se m srdce. 162 J se raduji z tvch vpovd, jako ten, kdo nalezl koist hojnou. 163 Nepravost v nenvisti, v oklivosti mm, ale zkony tv miluji. 164 Sedmkrt za den chvlu vzdvm tob, pro tv spravedliv rozsudky. 165 Pokoj hojn maj, kdo miluj zkon tvj, jakkoliv raz jich nepotk. 166 Oekvm spsy tv, Hospodine, a tv pikzn miluji. 167 Due m zachovv vroky tv, nebo m je v lsce velik. 168 Dbm tvch pkaz a vpovd, nebo vecky cesty m ped tebou jsou. 169 Pibli se prosba m ped tebe, Hospodine; podle svho slova poznn mi udl. 170 Dojdi m dost ped obliej tvj; podle sv ppovdi vysvobo mne. 171 Rty m proneti budou chvlu, e mne u zsadm spravedlnosti. 172 Opvovat bude mj jazyk tvj vrok, jsout vecky tv pkazy spravedlivost.
150

841

Kniha alm
173

Budi ruka tv moj pomocnic, nebo zvolil jsem si tv pikzn. 174 Toum po tv pomoci, Hospodine, a tvj zkon jest mm rozjmnm. 175 K jsem iv, abych chvlit mohl tebe, a tv soudy k mi pomhaj! 176 Jestlie bloudm jako ztracen ovce, hledati ra sluebnka svho, nebo pkaz tvch nezapomnm.
1

119. Stesk na liv, nepokojn tonky.

Pse stupov. K Hospodinu v souen svm volvm, a on vyslch mne. 2 Hospodine, zbav mne bezbonch rt, jazyka skonho. 3 Jak trest a pokuta t stihne za jazyk skon?! 4 py silnho stelce zaosten, s uhlm zrajcm. 5 Bda, mn, pobyt mj v cizin e se dlou! Dlm mezi Kedaany. 6 Dlouho ji cizinkou je due moje, u neptel mru. 7 Kdeto j mrumilovn k nim mluvm, napadaj mne pro nic.

120. Hospodin pomocnk (v. 1) a strce (v. 28) Israelv.

Pse stupov. Pozdvihuji oi sv k horm, odkud pijde mi pomoc. 2 Pomoc moje od Hospodina, Tvrce nebes i zem. 3 Ned, by noha tv kolsala, nebo nesp tvj strce. 4 Ejhle, nesp ani dm strce Israelv. 5 Hospodin ste t, Hospodin chrn t, je ti po pravici. 6 Za dne slunce t nebude plit, ani msc v noci. 7 Hospodin ste t veho zlho,
V. . soudy tv" = prozetelnost, kterou Bh peuje o sv tvorstvo. 4 3 119. V. . odpovd almista na otzku, vyslovenou ve v. . py a uhl" hromy a blesky. stelec", vlenk je sm Bh. 5 V. . Kedaan", nepokojn koujc kmen arabsk. 1 3 120. V. . k horm" jerusalemskm. Od v. . ponaje mluv almista sm k sob. 6 V. . Jeto msc vldl" (noci Gn. 1, 16. 18) pitala obecn mluva kodliv inky noci (nachlazen atd.) jejmu vldci".
175

842

Kniha alm
8

ste tvj ivot Hospodin. Hospodin ste tvj vstup i vchod, nyn i na vn asy.

121. Pozdrav Jerusalemu.

Bsnk zaplesal, kdy putoval na svtky do Jerusalema (v. 1). Tm vt je radost jeho nyn, kdy stoj u ve mst samm (v. 2). Pednosti Jerusalema: jeho vstavnost, opevnn, stedisko ivota nboenskho i politick sprvy (v. 35). Blahopn Jerusalemu, kter vyplv z bsnkovy lsky k nrodu a k Bohu (v. 6 9).
1

Pse stupov. Plesal jsem proto, e mi bylo eeno: Do domu Hospodinova jdeme." 2 A ji zastavily se nohy nae v snch tvch, Jerusaleme! 3 Jerusaleme, vystavn v msto dokonale souvisl! 4 Do nho toti stoupaj pokolen, kmeny Hospodinovy, aby podle pkazu danho Israelovi slavily jmno Hospodinovo. 5 Tam toti postaveny jsou vladask stolce, stolce to domu Davidova. 6 Vyproujte Jerusalemu tst: Blaho tm, kte t miluj! 7 Budi pokoj ve tvm opevnn, blahobyt ve tvch palcch!" 8 K vli bratm svm a soukmenovcm kat budu: Pokoj tob!" 9 Pro dm Hospodina, naeho Boha dat budu tst tvho.
1

122. Milosrdn Boe, zbav mne potupy.

Pse stupov. K tob pozdvihuji sv oi, kter pebv na nebi. 2 Hle, jako oi sluh hled na ruce svch pn, jako oi sluebn upeny na ruce sv pan: tak zrak n k Pnu, naemu Bohu, a by se smiloval nad nmi. 3 Smiluj se nad nmi, Pane, smiluj, jsme pesyceni potupou. 4 Ano, pesycen je duch n, na posmch jsme bohm a opovrenm zpupnch.

843

Kniha alm

123. Kdyby nebyl Hospodin pomohl, bylo by po ns veta (v. 15), budi mu proto za pomoc dk (v. 68)!
1

Pse stupov. Kdyby Hospodina s nmi nebylo, kej te Israeli 2 kdyby Hospodina s nmi nebylo, kdy lid se zdvhal proti nm, 3 byli by za iva ns pohltili, kdy vzpll hnv jejich na ns. 4 Byla by ns ta voda zatopila, 5 proud byl by se valil pes n ivot; byly by se valily pes n ivot vody nepekonateln. 6 Poehnn Hospodin, kter nevydal ns za koist zubm jejich! 7 Due nae jako pte vyvzla z osidla ptnkova. Ano, osidlo je zpetrhno, a my jsme na svobod! 8 Pomoc nae je ve jmnu Hospodina, jen uinil nebe i zemi.
1

124. Bh pevn ztita spravedlivch.

Pse stupov. Kdo v Pna doufaj, jsou jako hora Sion; nehne se, na vky stoj. 2 Jako jsou hory kolem Jerusalema, tak je Hospodin na vky. kolem svho lidu. 3 Nebo nenech Hospodin ezla hnk nad dlem svatch, aby spravedliv nevzthli snad po nepravosti ruce sv. 4 Dobe i, Hospodine, lidem dobrm a upmnho srdce! 5 Kte vak na kiv cesty se uchyluj, ty nech zajt Hospodin se zloinci. Pokoj budi nad Israelem!

125. Poehnan e setby, zavlaovan slzami.

almista v zajet babylonskm maluje jako hotovou udlost radost vyhnancv, a podle Boch ppovd bude dopno jim vrtit se do vlasti a Sion znova vystavti (v. 13). Prosba, aby brzy ji tak se stalo (v. 4). Zajet babylonsk je sice bolestn, ale ze slz toho utrpen vzejde hojn, radostn e (v. 5 n.).
1

Pse stupov. A Pn obrt osud Sionu, budeme jako u vytren. 2 Pak budou plny smvu rty nae, a n jazyk pln jsotu. 844

Kniha alm Pak bude mluvit se mezi nrody: Velik vci na nich uinil Pn!" Velik vci Pn uin s nmi, proto budeme se veselit. 4 Obra, Hospodine, n osud, jako dol v jinch krajch! 5 Kte se slzami sij, jsajce budou nouti. 6 Chodme nyn sice s plem, nosce sm na zaset, dom vak budeme chodit s radost snejce svoje snopky.
3 1

126. Na Bom poehnn vecko zle.

Stupov pse alomounova. Nestav-li Hospodin domu, marn se lopot, kte jej stavj. Neosth-li Hospodin msta, nadarmo bd, kdo je hld. 2 Marno vm ped svtnm vstvat, vstvat po dlouhm ponocovn, vm, kte jte chlb ve starostech, jej dv milkm svm ve spnku. 3 Ano, dar Pn synov jsou, odmna jeho potomstvo jest. 4 m stely v ruce vlenka, tm jsou synov z munho vku. 5 Blahoslaven mu, kter m pln toulec takovch p; nebude zahanben, kdy se pt bude se svmi nepteli v brn!
1

127. tst bohabojnho vcho.

Pse stupov. Blaze jest kadmu, kdo se boj Pna, kdo chod po jeho cestch. 2 Z prce rukou svch sm uvati, blaze a dobe je ti. 3 Manelka tv jest jako plodn kmen vinn ve zdech domu tvho. Synov tvoji jak mladistv olivov kolem tvho stolu. 4 Ejhle, tak dochz poehnn kad, kdo se boj Pna. 5 ehnej tob Hospodin se Siona, bys vidl blaho Jerusalema vecky dny ivota svho, 6 abys vidl syny svch syn, 845

Kniha alm a tst Israelovo!

1

128. Nrod od jakiva, utiskovan.

Pse stupov. asto mne suovali od mho mld", tak a Israel te ekne 2 asto mne suovali od mho mld, ale nemohli mne zmoci". 3 Na mch zdech orvali ori, vyhnli dlouh sv brzdy. 4 Avak Hospodin je spravedliv, zpetnal provazy bezbonk. 5 Hanbiti a vzdliti se bude vem, kdo nenvid Sion. 6 Budou jako na stee trva, je uschne dve ne ji vytrhaj. 7 enci nenapln j sv dlan, ani svch nru vazai snop. 8 A kte kolem pjdou, nebudou kat: Poehnn Pn na vs! ehnme vm ve jmnu Pn!"

129. Boe, smiluj se (v. 14b), j v tebe doufm (v. 4e8). (est alm kajc.)
1

Pse stupov. Z hlubin volm k tob, Hospodine, Pane, vysly hlas mj! 2 Budi ucho tvoje naklonno k pnliv m modlitb. 3 Bude-li, Pane, hchy mt na zeteli, Hospodine, kdo obstoj? 4 a U tebe vak je slitovn, Pane, 4 b a pro tvj slib v tebe doufm. 4 c Dvuje due m slovu jeho, 5 douf due m v Pna. 6 Od asnho jitra a do noci doufej Israel v Pna. 7 Nebo jest u Hospodina milosrdenstv, a hojn u nho spsa. 8 A on vysvobod Israele ze vech jeho hch.

130. Kdo se spokoj s Bohem, pov sladkho klidu duevnho.

1

Pse stupov. Od Davida. Pane, nen nadut m srdce, ani oi m se pyn; nehonm se za velkmi vcmi,

846

Kniha alm na mne pli vysokmi. Ale klidn a tich jest due moje: jak odkojenec v nru matin tak jsem ukojen, klidn. 3 Doufej, Israeli, v Hospodina od asu tohoto a na vky!
2

131. Prosba, by splnny byly sliby dan Davidovi.

David zavzal se psahou i slibem, e se postar, aby ml Hospodin pevn dstojn chrm (v. 1b5). Zprva o tom roznesla se po vech krajch israelskch. Israelit ji v duchu, a za alomouna skuten shromauj se v dosavadn penosn svatyni na Sionu, aby slavnostn penesli archu z n do novho chrmu s pslunmi psnmi (v. 610). Tak Bh zavzal se psahou Davidovi, e jeho dynastie bude vldnouti na vn asy (v. 11n) a vyslyel prosby lidu, by v novm chrm trvale se usdlil a odtud tde vemu lidu ehnal (v. 1318).

Pse stupov. Hospodine, bu pamtliv Davida a jeho veker nbonosti: 2 kterak pisahalHospodinu, uinil slib Bohu Jakobovu: 3 (David:) Nevejdu do stnku svho domu, (nevstoupm na postel, na sv lko, 4 nepopeji spnku svm om, ani zdmnut svm vikm, 5 ani odpoinku svm spnkm, dokud nenajdu msto Pnu, stnek Bohu Jakobovu!" 6 (almista:) Slyeli jsme o tom, hle, v Efrat zvdli o tom v lesnatch krajch. 7 Vstoupili jsme do jeho stnku, klant se podno nohou jeho: 8 (Israelit:) Vzhru, Pane, na sv sdlo, ty i tvoje svat archa. 9 Tvoji kn a oblekou prvo, a tvoji svat necha jsaj. 10 Pro Davida, sluhu svho, neodka svho pomazanho!" 11 (almista:) Hospodin pishl Davidovi s vrnost, kter neporu: (Hospodin:) Z tvho potomstva nkoho vdy hodlm posadit na tvj trn, 12 Bude-li plm tv dbti m mluvy, a mch zjeven, jim je um, i jeho potomstvo na vn asy sedti bude na tvm trn." (almista:)
131. V. . srv. s 2 Krl. 7, 1627. Dynastie Davidova vldne vn v Kristu, nejslavnjm synu svm. Kristus vystavl s nejvt obtavost iv chrm Bo, t. j. katolickou crkev. V t sdl, v t vldne.
11

847

Kniha alm
13

Vyvolil si Hospodin Sion, zvolil si jej za sv sdlo: 14 (Hospodin:) Ten je mm sdlem na vn asy; zde chci bydlit, neb jej jsem si zvolil. 15 Sionu tde budu ehnat, chudinu jeho sytit chleby, 16 knze jeho oatm spsou, a jeho svat budou jsat. 17 Tam vzbudm Davidovi roh, rozehnu svtlo svmu pomazanmu. 18 kdce jeho zahalm hanbou, nad nm vak zastkv se koruna moje."

(almista:)

132. Jak poehnn plyne ze spolench pobonost.

1

Pse stupov. Od Davida. Hle, jak je to dobr a uten pebvaj-li brati svorn! 2 Je to jako vonn olej na hlav, kter stkal na bradu, na bradu ronovu, kter splvala na lem jeho roucha; 3 jako hermonsk rosa, kter se sn na Sionskou horu, jeto tam udl Pn poehnn a ivot na vn asy.
1

133. Chvalte i v noci Hospodina v jeho chrm.

Pse stupov. Nue, te oslavujte Hospodina, vichni sluebnci Pn, kte stvte v Hospodinov dom, v ndvoch domu naeho Boha! V noci zdvhejte ruce sv ke svatyni oslavujce Hospodina! ehnej tob Hospodin se Sionu kter uinil nebe i zemi! Alleluja. Chvalte jmno Hospodinovo, chvalte ho, sluhov Hospodinovi, 2 kte stvte v dom Pn, v ndvoch domu naeho Boha! 3 Chvalte Pna, neb dobr je Hospodin,

(Obec nboensk:)
2 3

(ehnajc knz:)
1

134. Chvalte pravho Boha, proti nmu modly nejsou nic!

132. maluje poehnn Bo (viz nadpis) dvma obrazy: 1. vonnm olejem a 2. rosou. Vonnm olejem pomazn byl na ad veleknze ron mrou tak hojnou, e s vlas mu stkal do vous (= brady"). rosa hermonsk" = rosa nejhojnj.

848

Kniha alm zpvejte jeho jmnu, je sladk. Vdy si Jakoba vyvolil Hospodin, Israele za svj majetek! 5 Vm j, e velik je Hospodin, e Bh n nade vecky bohy jest. 6 Ve, co chce Hospodin, in na nebi, na zemi, v moi a ve vech propastech. 7 Pivd mraky z konin zem, ke, by blesky d provzely, vyvd vtry ze svch skladi. 8 On zbil prvorozence egyptsk od lovka a do dobytka; 9 poslal znamen a zzraky, mezi vs, , Egypan, na krle a vecky jeho sluhy. 10 Mnoho nrod on potel, a pobil mocn panovnky: 11 Sehona, krle Amorrhejskch, Oga, krle basanskho, a vecka krlovstv kanaansk. 12 A jejich zemi daroval v ddictv, v ddictv Israeli, lidu svmu. 13 Pane, jmno tv zstv na vky, a tv pamtka, Pane, rod od rodu. 14 Neb hj Pn prva lidu svho, a m soucit se svmi sluhy. 15 Pohansk modly jsou stbro a zlato, jsou to vrobky rukou lidskch. 16 sta maj a nemohou mluvit, oi maj a nemohou vidt, 17 ui maj a nemohou slyet, ani je dechu v jejich stech. 18 Podobni budou jim, kte je dlaj, a vichni, kte v n doufaj. 19 Dome Israelv, chvalte Pna, dome ronv, chvalte Pna, 20 dome Leviv, chvalte Pna, ctitel Pn, chvalte Pna! 21 Chvlen bu Hospodin se Sionu, ten, kter sdl v Jerusalem!
4

135. Dky Hospodinu za vecku jeho nekonenou milostivost!

1

Alleluja. Chvalte Hospodina, neb je dobr, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 2 Vychvalujte nejvyho Boha, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 849

Kniha alm
3

Vychvalujte nejvyho Pna, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 4 Toho, jen jedin in velik divy, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 5 Toho, jen uinil nebesa velemoude, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 6 Toho, jen upevnil zemi nad vodami, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 7 Toho, jen uinil velik tlesa svtla, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 8 Slunce, aby panovalo ve dne, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 9 Msc a hvzdy, by panovaly v noci, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 10 Toho, jen bil Egypt v prvorozenstvu jeho, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 11 Toho, jen vyvedl Israele tam odtud, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 12 Rukou mocnou a ramenem pozdvienm, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 13 Toho, jen rozdlil Rud moe v dly, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 14 A provedl Israele prostedkem jeho, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 15 A svrhl krle i s vojskem do moe Rudho, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 16 Toho, kter vedl svj nrod pout, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 17 Toho, kter pobil velik krle, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 18 Toho, kter zbil krle velemocn, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 19 Jako Sehona, krle Amorrhejskch, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 20 Nebo Oga, krle basanskho, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 21 A jejich zemi daroval v ddin majetek, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 22 V ddictv Israelovi, sluhovi svmu, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 23 Toho, jen v ponen naem vzpomnl si na ns, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 24 A vysvobodil ns od neptel naich, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 25 Toho, jen dv pokrm vem ivoichm, nebo je na vky milosrdenstv jeho! 26 Vychvalujte Boha nebeskho, 850

Kniha alm nebo je na vky milosrdenstv jeho! Vychvalujte nejvyho Pna, nebo je na vky milosrdenstv jeho!
1

136. Truchlozpv z babylonskho zajet.

Davidv alm od Jeremie. U ek babylonskch tu sedce, lkme na Sion vzpomnajce; 2 na vrby prosted zem jsme zavsili hudebn nstroje svoje. 3 Neb ns tu dali, kte ns v zajet dr. bychom jim zazpvali; kte ns odvedli, kali: Zazpvejte nm chvalozpv z psn sionskch!" 4 Jak bychom mohli Hospodinu pse zpvat v ciz zemi! ? 5 Zapomenu-li na tebe, Jerusaleme, a mi uschne m pravice! 6 Necha pilne jazyk mj k podneb mmu, nebudu li t pamtliv, nebudu-li mti Jerusalem za vrchol radosti sv! 7 Nezapome, Pane, Edomcm na den, osudn Jerusalemu! Nebo kali: Vyvrate, vyvrate (vecko) v nm a do zklad!" 8 Babelsk lupiko, blaen, kdo odplat tob, co jsi spchala na ns! 9 asten, kdo uchop a rozret bude dtky tvoje o sklu!
1

137. Dky za Bo milost a vrnost.

Od Davida. Dkuji tob, Pane, celm svm srdcem, nebo jsi vyslyel slova st mch; ped andly budu ti zpvat, 2 sklnt se elem k tvmu svatostnku, slaviti tv svat jmno pro tvou slitovnost a vrnost, nebo jsi zvelebil nade ve jmno sv. 3 V den, kdy jsem t vzval, vyslyels mne, rozmnoil jsi v dui m slu. 4 Budou ti dkovat, Pane, krlov svta, kdy vecka slova st tvch usly; 5 a budou opvovat cesty Pn, e jest velik slva jeho. 6 Nebo a vysoko Pn jest, na nzk pat,
136. V. . Osudn den Jerusalemu" byla jeho zkza r. 587. ped Kr. Edomci tehdy pomhali Babyloanm rozbjeti dti israelsk o sklu.
7

851

Kniha alm a zpupn z daleka ji poznv. Kdy pjdu souenm, zachov mi ivot, na hnv mch neptel vzthne svou ruku, pravice tv mne zachrn, Pn za mne odplat. 8 Pane, tv milosrdenstv potrv na vky, dly svch rukou nepohrdne!
7

138. Bh vevdouc, vudy ptomn, ve pedvdajc a hch.

1

Ke konci. alm Davidv. Pane, zpytuje a zn m 2 ty v, sedm-li i vstvm, 3 rozum mm mylenkm z dlky. Chodm-li i lem, zkoum, 4 vecky m cesty jsou ti znmy; neb nen na mm jazyku slova, o nm bys, Pane, nebyl ji vdl. 5 Se vech stran mne obkliuje, a svou ruku na mne klade. 6 Pedivn je to, mn k nepochopen, vysok pli, mn nedostin. 7 Kam mohu zajt ped tvm duchem, nebo kam utci ped tvou tv? 8 Kdybych na nebe vstoupil, jsi tam ty, jestli si do pekel lehnu, hle, tys tu. 9 Vezmu-li si kdla zory, a spustm se v dlnch koninch moe: 10 i tam ruka tv bude mi v patch a uchop mne tv pravice. 11 eknu-li: Tma m pikryje jist, budi noc vkol mne svtlo." 12 ani tma ti nebude tmav, a noc jak den ti bude svtl, co je mu temno, je mu svtlo. 13 Nebo tvoje jest m ledv, tys mne utvoil v ln m matky. 14 Chvlm t, e jsi se podivn proslavil; podivn jsou skutky tvoje. 15 Due m je si vdoma dobe, es vdl o kad m kosti, hned jak jsem v skryt byl uinn, kdy jsem byl utkn v hlubinch zem. 16 V zrodku oi tv vidly mne,
138. V. . . Bh vid po tm jako ve svtle; svtlo jeho vdn nezvyuje, noc mu nepek. 13 V. . Ledv bylo podle nzor starch sdlo cit, dosti a nejtajnjch mylenek. 15 V. . v hlubinch" matky zem". 16 V. . Bh pedvd, dlouho-li bude lovk iv a jak, zda astn i neastn.
7 10

852

Kniha alm v knize tv byly napsny dni m vecky prve neli pily, dokud jet dn z nich nebyl. 17 Mn vak, jak tk jsou, Boe, tv mylenky, jak je velik jejich souet! 18 Chci je stat vce ne psku jich je; procitm, a vdycky jet jsem u tebe. 19 K bys, Boe, hnky pobil; k mui krve se ode mne vzdl, 20 kte lstiv plny kuj, jejich due li jest oddna. 21 Nevram na ty, kdo nevra na tebe, a mm odpor k odprcm tvm. 22 Dokonalou nenvist mm k nim, pokldm je za neptele. 23 Zpytuj mne, Boe, a poznej m srdce, zkus mne a poznej smlen m; 24 popati, jdu-li cestou nepravou, a ve mne cestou, je nem konce.

139. Prosba za pomoc Bo proti zlomyslnm neptelm.

1 2

Ke konci. alm Davidv. Vysvobo mne, Pane, od zlch lid, nsilnkm ra mne vytrhnouti. 3 Tm, kte maj zmry zl v svm srdci, kadodenn toky podnikaj. 4 Ost jazyky sv jako hadi, zmij jed jest pod jejich rtoma. 5 Chra mne, Pane, bezbonkovy ruky, a lid nelechetnch uchovej mne, tch, kte chtj podrazit mi nohy; 6 zpupnci na mne tenata poliuj, provazy na osidlo roztahuj, podle cesty kladou mi lky. 7 km Hospodinu: Bh mj jsi ty, vysly, Hospodine, hlas pn mho." 8 Hospodine, Pane, siln m spso, zastiuj hlavu moji v den boje, 9 nedvej mne, Pane, na pospas mm chrtm, nedopus, aby sv zmry vykonali! 10 K hlavu nezdvihaj, kdo mne obkliuj, svzel, jej zamlej, a zaval je! 11 K Bh sele na n d havho uhl,
V. n. Kdyby chtl almista spotati, co ve Bh v, potal by den co den, a kad jitro by shledal, e nen jet hotov. 11 139. V. . hav uhl" = blesky.
17

853

Kniha alm svrhne je do bdy, aby ji nepovstali. Hn sta v zemi neobstoj, nespravedlivce do zhuby hch vene. 13 Vm, e se zastane Hospodin prva chudho, spravedliv vci nuzkovy. 14 Ano, zbon chvlit budou tv jmno, spravedlivci pebvat ped tvou tv.
12

140. Modlitba za vtzstv v pokuen.

1

alm Davidv. Pane, k tob volm, rychle mne vysly; vimni si mho hlasu, kdy t vzvm! 2 Modlitba m se nes jak ob kadidla ped tebou, pozdvien mch rukou jak veern obt! 3 Postav, Hospodine, str k mm stm, a brnu hradn ped moje rty. 4 Nedej, by srdce m chlilo se k zlmu, abych se dopoutl bezbonch skutk s lidmi, kte pchaj nelechetnost, nechci s nimi jsti lahdky jejich. Tepe-li mne poctivec, je to milost; kr-li mne, je to olej na mou hlavu. 5 A hlavou nepotsaj, neb jet jsem a modlm se, ani zle d. 6 Bute smetni se skly vdcov jejich, aby poznali, e jsou mocn m slova. 7 Jako pluh vyhrne hlnu na povrch zem, a jejich kosti jsou rozpreny, a k peklm! 8 J vak na tebe, Pane, uprm zrak svj, v tebe doufm; nedej, bych vykrvcel. 9 Uchra mne osidla, je na mne polili, tenat lid nelechetnch. 10 Nech padnou do lek svch bezbonci, zatm co j astn pejdu.
1

141. Modlitba pronsledovanho.

Poun pse Davidova (kterou zpval), kdy byl v jeskyni. Modlitba. 2 Hlasit k Hospodinu volm, hlasit k Hospodinu pm. 3 Vylvm ped jeho tv stesk svj, bdu ped nm oznamuji. 4 Kdy ve mn omdlv m due, ty
2 4

140. V. . . modl se knz, kdy okuuje olt. 3 V. . almista nechce pronsti ni slova reptavho. 4 V. . Bezbon oplvaj blahobytem (= lahdkami") a ten jim zskv nov stoupence. almista ned se jm zskati k tomu, by od Boha se odlouil, odpadl. poctivec" = Bh, olej" = radost. 7 V. . A jsou kosti bezbonk po poli rozmetny, a na vzduchu ztrouchnivj a prach z nich budi zaorn do nejhlubch vrstev zem, aby nebylo po nich pamtky.

854

Kniha alm pece v, jak se mi vede; na cest, po kter mi jti, osidlo tajn mi poloili. 5 Ohldm se vpravo a patm nikdo nechce se znti ke mn; zmizela monost, abych unikl, nikdo nedb ivota mho. 6 I volm k tob, Hospodine, km: Ty jsi nadje moje, dl mj jsi v zemi ivch!" 7 Ra si vimnout pn mho, neb jsem zemdlen penramn; vytrhni mne tm, kdo mne hon, nebo silou svou mne ped. 8 Ra mne vyvst ze ale, abych slavil jmno tvoje; u mne se shromd spravedliv, a mi proke dobrodin.
1

142. Kajcn prosba za pomoc. (Sedm alm kajc.)

alm Davidv, kdy ho pronsledoval Absalom, jeho syn. Hospodine, vysly modlitbu mou, popej sluchu m pnliv prosb, pro svou vrnost a spravedlnost mne vysly! 2 A v soud nevchzej se svm sluebnkem, nen bez viny ped tebou dn, kdo ije. 3 Pronsleduje neptel mou dui, sr a do prachu moje it, stav mne do temnot jako dvno ji mrtv. 4 zkost je seven ve mn duch mj, v trobch mch trne mi srdce. 5 Vzpomnm si na minul doby, uvauji o vekerch tvch skutcch, o dlech tvch rukou rozjmm. 6 Roztahuji ruce svoje k tob, due m po tob zn jak vyprahl zem. 7 Rychle mi popej sluchu, Hospodine, nebo it moje dokonv. Neodvracuj ode mne sv tve, nebo budu jako ti, kte do hrobu klesli. 8 Dej, a zakusm zhy tv milosrdenstv, nebo v tebe dvuji. Uka mi cestu, po kter mm kret, nebo k tob pozdvihuji svou dui. 9 Vysvobo mne od mch kdc, Pane, nebo u tebe hledm toit. 10 Nau mne initi tvoji vli, nebo Bh mj ty jsi. 855

Kniha alm Dobr duch tvj nech mne vod po srovnan pd. Pro sv jmno, Pane, ivot mi zachovej, ve sv spravedlnosti vyve mne z tsn, 12 a ve svm milosrdenstv vyple m kdce; vyhla vecky, kdo mne tsn, neb jsem tvj sluha.
11

143. Dky za vtzstv a prosba za dal pomoc.

1

[alm] od Davida [proti Goljovi], Poehnn bu Pn, m skla, kter u ruce m bojovat a m psti zpasiti; 2 on je milost moje a tvrz m, hrad mj a vysvoboditel mj, tt mj, ve kter nadji skldm, on mi podrobuje m poddan. 3 Pane, co je lovk, e se zn k nmu, lidsk zrozenec, e si ho vm? 4 lovk podob se pe, dni jeho pomjej jako stn. 5 Pane, sklo sv nebe a sestup, dotkni se hor, by se kouilo z nich; 6 seli hromobit a rozptyl je, vypus py sv a pods je. 7 Vzthni s vsosti svou ruku, vysvobod mne z velikch vod. vytrhni mne z ruky cizk, 8 jejichto rty mluv neupmnost, jejichto pravice pravice li jest. 9 Boe, budu ti zpvati pse novou, na harf desetistrunn hrt tob, 10 kter dv, vtzstv krlm, jen spas Davida, svho sluhu. 11 Mei vraednmu mne vytrhni, vysvobo mne z ruky cizk, jejichto rty mluv neupmnost, jejichto pravice pravice li jest! 12 Synov jejich ve svm mld jsou jako zdrn rostouc tpy, dcery jejich jak ron sloupy, tesan do budovy, chrmu; 13 jejich pirny jsou pln, oplvaj tm i onm; 14 ovce jejich tisce rod, desetitisce na svch pastvinch; hovz dobytek jejich je steln, nen trhliny ve zdi ni prlomu, nen nku na jejich ulicch. 15 astnm zovou nrod, jen se m tak, asten vak lid, jeho Bohem je Hospodini 856

Kniha alm

144. (hebr. 145.) Hospodinovy vlastnosti.

almista bude Hospodina vdycky slaviti (v. 1 bn). Hospodinova velikost a dobrota (v. 35). Bo vemohoucnost, dobrotivost, spravedlnost, milosrdenstv a shovvavost (v. 69). Velik krlovstv Bo (v. 10 13 ab). Hospodin je nejv vrn, dobrotiv a spravedliv (v. 13c20). Doslov (v. 21).
1

Chvalozpv Davidv. Budu t velebit, Boe mj, krli, slavit jmno tv na vky, vdycky. 2 Kad den t budu slavit, jmno tv chvlit na vky, vdycky. 3 Velk je Hospodin, v chvly hodn, velikost jeho je nevstin. 4 Rod rodu vychvaluje tv iny, a tvou slu dl oznamuje; 5 mluv o skvlm lesku tv veleby, o tvch divech vypravuj. 6 Moc tvch skutk hroznch veleb, tv velk iny. vypravuj. 7 Pamt tv nesmrn dobroty, hlsaj, a o tv spravedlnosti zpvaj. 8 Milostiv, slitovn jest Pn, shovv, je nejv milosrdn. 9 Dobrotiv jest Hospodin ke vem, soucit m se vemi tvory svmi. 10 Pane, a chvl t vecka tv dla. a tvoji svat a veleb t; 11 slvu krlovstv tvho a hlsaj, o tv moci nech vypravuj, 12 by lidem zvstovali tvou slu, a slavnou velebnost krlovstv tvho. 13 Krlovstv tv je krlovstv vn, a tvoje vlda nad kadm kolenem! Vrn jest Hospodin v kadm slov, milostiv ve vem, co in. 14 Hospodin podpr vecky, kdo padaj, a zdvh kadho sraenho!. 15 Oi vech doufaj v tebe, Pane. a ty dv jim pokrm v as phodn, 16 ty jim otvr svou ruku, a syt vecko, co ije podle pn. 17 Spravedliv je Pn ve vech cestch svch, a milostiv ve vech svch skutcch; 18 blzko jest Pn vem, kdo ho vzvaj, vem, kdo ho vzvaj v pravd. 19 Vli svch bohabojnch in, sly, kdy volaj, pomh jim. 20 Chrn Pn vecky, kdo ho miluj, ale hnky vecky zahub. 857

Kniha alm
21

Chvlu Pn hlsejte rty m, ve, co ije, chval jeho svat jmno na vky a na vky vkv!

145. (hebr. 146.) Ne v lidi, ale v Boha dvujte!

1 2

Alleluja Aggea a Zacharje. Chval, m due, Hospodina! Chvlit budu Pna po svj ivot, zpvati svmu Bohu, dokud budu. Nespolhejte na vladae, 3 na lidi, u nich nen spsy. 4 Vyjde-li dech jejich, vrac se v prach svj; v den ten hat se vecky mysly jejich. 5 asten, komu Bh Jakobv pomh, jen m nadji v Pnu, svm Bohu, 6 kter uinil nebe i zemi, moe a vecko, co jest na nich, 7 kter vrnost na vky zachovv, zjednv prvo utitnm, a jen dv pokrm lanm. Hospodin vysvobozuje vzn, 8 Hospodin dv svtlo slepm, Hospodin snen pozdvihuje, Hospodin miluje spravedliv. 9 Hospodin opatruje cizince, vdovu a sirotka podporuje, ale cesty hnkv ma. 10 Hospodin kraluje na vky, Bh tvj, Sione, od rodu do rodu.

146. (hebr. 147.) Chvalte Boha, jen obnovil Israele. Alleluja.

1

Chvalte Hospodina, je dobe mu zpvat; naemu Bohu bu pjemn, patin chvla. 2 Hospodin Jerusalem znova stav, rozprchl Israelity shromauje. 3 Uzdravuje ty, jim puk srdce, a jejich porann obvazuje. 4 Mnostv hvzd on um spotati, na kadou z nich vol jejm jmnem. 5 Velk je n Pn a velk jeho moc jest; a jeho moudrost neme zmena bti. 6 Hospodin ujm se tch, kte trp, bezbon vak sniuje a k zemi. 7 Zpvejte Hospodinu pse dk, hrajte Bohu naemu na citaru. 8 Neb on zahaluje nebesa mraky, 858

Kniha alm a tak pipravuje zemi det. Na horch on ke rsti trv, a jinm rostlinm ku prospchu lidstva. 9 Zvatm pimenou potravu dv, i mladm krkavcm volajcm k nmu. 10 Nem zalben v sle kon, v holench muovch si nelibuje. 11 Lb se Pnu ti, kdo se ho boj, a ti, kdo doufaj v milosrdenstv jeho.

147. (hebr. 147., 1220). Chvla Boha, jen obnovil Jerusalem.

Alleluja. ( ) Chval, Jerusaleme, Hospodina, chval svho Boha, Sione, 13 2 ( ) vdy upevnil zvory bran tvch, dal poehnn tvm dtem v tob. 14 3 ( ) On zjednal zem tvmu pokoj, a peninou bl syt tebe. 15 4 ( ) On posl rozkazy sv zemi, pospch rychle slovo jeho. 16 5 ( ) On udluje snh jako vlnu, rozsv jn jako popel. 17 6 ( ) Shazuje led svj v krupobit, kdo me vydret v jeho mrazu? 18 7 ( ) Vysl slovo sv a ve tav, zavane dech jeho, a tekou vody. 19 8 ( ) On oznmil slovo sv Jakobovi, sv prva a radky Israeli. 20 9 ( ) Tak neuinil dnmu nrodu, svch zkon jim nezjevil.
12 1

Alleluja. 148. Tvorov nebet (v. 1 6) i pozemt (v. 712) dkujte Tvrci, kter povznesl Israele (v. 13 n).
Alleluja. Chvalte Hospodina s nebes, vychvalujte ho na vsostech. 2 Chvalte jej vichni andl jeho, chvalte ho vecka vojska jeho. 3 Vychvalujte jej slunce i msc, chvalte ho vecky svtc hvzdy! 4 Vychvalujte jej nebesa nebes, i vecko vodstvo, kter je nad nebem. 5 A. chvl jmno Hospodinovo,
148. V. . nebes" dol a od zem" nahoru (v. .) m se nsti chvla Bo. 2 V. . Ta vojska" jsou popedn andl.
1 7

859

Kniha alm ekl on a byly uinny, on rozkaz dal a byly stvoeny. 6 Upevnil je na vky vkv, zkon dal, jeho nepekro. 7 Chvalte Hospodina od zem, obi mot, vecky tn, 8 ohe, krupobit, snh, led, vichice, inc rozkaz jeho, 9 hory, jako i pahorky, stromov ovocn, i vecky cedry! 10 Zv i vecka zvata domc, plazi a ptactvo okdlen, 11 krlov zem se vemi nrody, knata, a vichni soudcov svta, 12 jinochov, jako i panny, starcov a s nimi dti! 12 c A chvl jmno Hospodinovo, 13 je jen jeho jmno vzneen, 14 slva jeho nad nebem, nad zem! Zdvihl roh t lidu svho ke cti vekerch svch ctitel Israele, lidu mu blzkho. Alleluja. Zpvejte Hospodinu pse novou, chvla budi mu vzdvna ve sboru svatch. 2 Vesel se Israel ze svho stvoitele, synov Sionu plesejte ze svho krle. 3 Necha chvl jmno jeho tancem, pi bubnu, pi citae a mu pj. 4 Nebo m Hospodin zlibu ve svm lidu, oslavil zuboen vtzstvm. 5 A tedy plesaj svat a honos se, a se vesel na svch loch. 6 Chvalozpvy Bo a maj v hrdlech a mee dvojsen ve svch rukou: 7 trest aby vykonali na pohanech, nrody by pokrali, 8 aby spoutali etzy jejich krle, a jejich velmoe eleznmi pouty. 9 Vykonati soud na nich pedepsan
149. V. . nov" pse pslu novm Bom dobrodinm; star na to ji nesta. 7 V. . Lid Bo m dkovati Bohu tak meem, t. j. vykonati Bo soud spravedliv na neptelch Boch. Boj proti Bohu potrv, pokud bude crkev bojujc a do soudu poslednho.
1

Alleluja. 149. Israeli, dkuj Bohu za vtzstv.

860

Kniha alm to bude est vech jeho svatch! Alleluja.

150. Doslov alte: Chval Hospodina, kdekdo, jak jen mono!

Alleluja. Chvalte Pna v jeho svatyni, chvalte ho na jeho. mocn obloze. 2 Chvalte ho pro jeho veledla, chvalte ho pro jeho velikou vzneenost. 3 Vychvalujte ho zvukem rohu, vychvalujte ho harfou a citarou, 4 vychvalujte ho. bubnem i tancem, chvalte ho strunami i palou, 5 vychvalujte ho cinkotem zvonc, vychvalujte ho chestem cimblu! 6 Ve, co dch, chval Hospodina!
1

Alleluja.

861

Kniha alm

862

BIBLE ESK
(LIDOV VYDN) DL DRUH:

KNIHY STARHO ZKONA

SVAZEK III. ESTER - KNIHA SIRACHOVCOVA. ST DRUH. KNIHA PSLOV - KNIHA SIRACHOVCOVA.
PODLE OBECNHO ZNN LATINSKHO SE STLM KRITICKM ZETELEM K PVODNM TEXTM PELOIL

Dr. JAN HEJL

SE SCHVLENM ARCIBISKUPSKHO ORDINARITU V PRAZE ZE DNE 16. DUBNA 1935 S. 4892.

PODL D DDICTV SVATOJANSKHO NA ROK 1936 SLO 1 V PRAZE 1936 NKLADEM DDICTV SV. JANA NEPOMUCKHO TISKEM ESKOSLOVANSK AKCIOV TISKRNY V PRAZE

IMPRIMATUR P r a g a e, 16. Aprilis 1935 Dr. Antonius Podlaha, vicarius generalis N. E. 4892.

Vecka prva vyhrazena

Digitalizovno s minimlnmi gramatickmi pravami bezen 2006-kvten 2007 -

KNIHA PSLOV
kterou nazvaj Hebreov

MIL"

865

Kniha Pslov Kniha, kterou klade Vulg. za alt, sluje Kniha pslov" 1) nebo Kniha pslov alomounovch". 2) Crkevn otcov uvdj z n vroky: Moudrost (alomounova!)" nebo Vectnostn 3 ) moudrost prav". V crkevn mluv sluje dosud Kniha Moudrosti". 4) Knihu Pslov pokldali odjakiva jak id tak i kesan 5) za bohoduchou, kter pslu prvem msto ve sbrce knih posvtnch; pochybnosti nkter, je o jej kanoninosti vznikly, byly zhy vyvrceny. Kniha se skld z tchto devti sloek. 1. Velik vod k cel knize: 1, 1 9, 18. 2. Jdro knihy: Prvn velk sbrka pslov" alomounovch: 10, 1 22, 16. 3. Prvn snka mylenek uitel moudrosti (22, 17 24, 22). 4. Druh snka mylenek uitel moudrosti (24, 23 34). 5. Druh sbrka pslov" alomounovch, sebranch za as krle Ezechje (25, 1 29, 27). 6. Mylenky Agurovy 6) (30, 1 14). 7. Mal sbrka selnch pslov" urit vyhrannho tvaru (30, 15 33). 8. Mylenky matky Lamuelovy 6) (31, 1 9), a 9. Abecedn bse opvujc dnou hospodyn (31, 10 31). Jdro knihy in sloky 2. a 5., kter se li ji tvarem ode vech ostatnch; podvaj adu nboenskomravnch zsad ve dvojlennch verch. Sloka 1. je sice tak protkna podobnmi nboenskomravnmi zsadami (aforismy), ale pouuje popedn tene ve slokch nestejn dlky o elu knihy a o pednostech moudrosti, i vybz ho, by o ni ze vech sil se piioval. Sloka 3. podv sv zsady (gnomy) ve verch vcelennch. Sloka 4. podob se sice sloce 3., dluno ji vak od n odliovati. Tak ryvky 6 9 maj tvar od jdra knihy odlin.
1 ) Pslov" brno tu ve vznamu irm; znamen netoliko poekadlo lidov, ale i hlubokou mylenku vyslovenou bsnicky, tedy umlecky, vrok mudrck, pslov uml. Hebrejsky sluje takov bsnick vrok (tebas i del) ml", mno. s. melm" nebo miloth". 2 ) Hebrejsky: Mil elm" nebo prost Mil". 3 ) T. j. vem ctnostem vyuujc. Tmi slovy uvdj nkte vroky ze Sir a Moudr. 4 ) Tak ji nazval tak ji talmud. Crkev jmenuje v bohoslub patero knih (Ps., Kaz, Ps, Moudr, Sir) Knihou moudrosti". O vznamu slova moudrost" viz ne v pozn. k 1, 7.

VOD.

) Srv. m 12, 19 n. s Ps. 25, 21 n.; 2. Kor 8, 21 s Ps. 3, 4; id 12, 5 n. s Ps. 3, 11 n.; Jak 4, 6; 1. Petr 5, 5 s Ps. 3, 34; 1. Petr 4, 18 s Ps. 11, 21. Viz tak 2. Kor 9, 7 a Ps. 22, 8 (LXX); id 12, 3 a Ps. 4, 26 (LXX). 6 ) Byl-li Agur a Lamuel (srv. 30, 1; 31, 1) arabsk emir, mono se prvem domnvati, e dalm pramenem mudrce israelskho byly vroky cizozemskch mudrc, jako i sbrky takovch mylenek. Vdy i na jinch mstech biblickch (3 Krl 4, 30 n.; Is 9, 11; Jer 49, 7; Abd 8; Bar 3, 23) chvlena jest moudrost Edomc, Vchoan a Egypan. Tak v knize Job rozmlouvaj Neisraelit o moudrosti. Tm lze tak vysvtliti, e mravouka Ps. mn si vm vc vhradn israelskch, obadnictv atd., ale vce pozornosti vnuje mravouce veobecn lidsk. Moudrost nejev se v Psm bti vhradn israelsk, ale spolen mezinrodn majetek. alomoun ji ml, ale tak krlovna ze Sby. Ano v knize Ps. jmno Israel ani se nevyskytuje." (Peters.) Krom pramen dosud jmenovanch vili spisovatel knihy Ps. hojn svou ltku ze sv due, z bohatch ivotnch zkuenost, z pozorn etby jinch biblickch knih., skrpn rosou modlitby, zejmna ze stadia mojskho zkonodrstv. Proto Ps. pes to, e m mnoho velidskho, je pece ohlas nadpirozenho nboenstv israelskho. Proto pevyuj pslov biblick podobn plody literrn pohanskch nrod tak, jako nad jejich nboenstv a mravouku vynikaj nboenskomravn nzory nroda israelskho.

867

Kniha Pslov Jeto vtina knihy obsahuje prpovdi alomounovy, bvala pitna cel alomounovi. Dluno vak mti na pamti, e dnenho tvaru a rozsahu dola povlovn postupem asu. Nejprve byly vybrny z pslov alomounovch 10, 1 22, 16. Pozdji, za dob Ezechjovch, sebrna nov ada alomounskch 7) pslov (25, 1 29, 27). Ob sbrky kolovaly njak as oddlen; v tu dobu byly k prv sbrce pipojeny sti oznaen ve slicemi 6., 4., 7., 8., a ke druh (5.) byla pidna st 9. Nejspe ve IV. stolet spojil ob rozen sbrky v jeden celek inspirovan poadatel a opatil jej vodem (1, 1 9, 18), do kterho pojal nkter dosud v jinm zvitku kolujc pslov. V tom smyslu mono dosud prvem celou knihu Pslov pitati alomounovi, Vzpomeneme-li si, e v dob, kdy tento ryvek (1, 1 9, 18) vznikl, et kupci Palestinu zaplavili a se idy v zk styk veli, (vdy 7, 6 nalzme slovo eck vypjen) a pedstavme-li si, e se honosili ped idy mudrci" svho nroda, chpeme, e idovsk uitel moudrosti svm soukmenovcm a souvrcm pipomn, e m tak Israel moudrost, ale moudrost, jejto potek jest bze Pn (1, 7), e prav moudrost pichz toliko od Boha a k Bohu vede, e Israelita nem dvodu touiti po moudrosti ciz, jeto ten, ale toliko ten, kdo db zkon Hospodinovch, je vpravd moudr. Mohla tedy ke vzniku Ps. hl. 1, 1 9 pispti hellensk moudrost, ovem ne v tom smyslu, e se vyznal spisovatel nebo dokonce jeho teni v rozumech eckch. Vt vliv hellensk na skladatele biblickch pslov, kter by pevyoval vliv obchodnch styk Rek se idy, dvno ped Alexandrem Velikm pstovanch, sotva lze dokzati." (Heinisch.) el knihy vyslovuje sm spisovatel vodn perikopy v 1, 2 6. Vecko mudroslov obr se v podstat bnmi pomry ivotnmi, vyvj vtinou zsady a pravidla, kter lze odvoditi z pirozenho zkona a dv vstrahu zejmna ped hlavnmi neestmi, kter byly nebezpeny idovstvu i pohanstvu, jednotlivci i spolenosti; nerozjm tu vak rozumujc pohan, nbr Israelita, zkonem osvcen, sv ve vrn, pln slib, je mu dv smlouva s Bohem uinn." (A. Baumgartner S. J.)

HLAVA 1. 1 Pslov alomouna, syna Davidova, krle Israelskbo, (jsou k tomu),

7

I. Velik vod (1, 1 9, 18) Nadpis (v. 1). kol sebranch pslov (v. 2 6).

) Podle 3. Krl 4, 32 alomoun pronesl (proslovil) ti tisce pslov". Proti tvrzen, e st II. a V. Ps. obsahuj vbor z tchto t tisc, nelze prvem nieho namtati. Bylo psemnictv mudroslovn pstovno v Egypt ji dvno ped alomounem. Pask nrodn knihovna m papyr, jmenovan podle jeho objevitele Prisse"; rukopis ten pochz podle Mlera nejspe z prvnch let 12. dynastie, t. j. z roku asi 2000 ped Kr. Papyr obsahuje hieraticky psanou sbrku pslov", kter pronesl (nebo sebral) Ptahhotep, vezr krle Esse, kolem r. 2000 ped Kr. Tak v alobch Vmluvnho sedlka", pochzejcch asi z prvnch rok 12. dynastie (kolem r. 2000). lze nalzti znan poet mudroslovnch prpovd. Mlad jest rukopis v Kahe (z dob 21. dynastie, z let 1100 950), kter nm zachoval Pslov Aniho"; Ani pouuje svho syna Chons-hotepa. Srv. i pslov Duaufova a Amen-(em)ope-ova. Jak oblbeno a rozeno bylo mudroslovn psemnictv v Egypt, patrno z toho, e ve kolch, kde se uili ci sti a psti, byla jim pedkldna nebo diktovna k opisu pslov, vroky egyptskch mudrc. (Podobn bylo v Assyrii.) Uitele moudrosti a koly podporovali zejmna krlov. alomoun, kter peoval o to, aby se ve vem vyrovnal jinm vchodnm krlm, zajist popl na svm dvoe msta tak kolm i uitelm, kte uvali pi cvib v pravopisu podobnch metod jako v Egypt a Assyrii. Tyto koly a uitel moudrosti trvali a rozvjeli se v Palestin nepochybn dle, ti sebrali alomounsk vroky za krle Ezechje (Ps. 2.5, 1), ti podvali stn i psemn mylenkv svch uitel svm km, nkterm z nich dluno pisti sbrky dal, ze kterch se skld kniha Ps., mezi nimi dluno hledati poslednho inspirovanho skladatele cel knihy Ps., z tchto uitel mudroslov vyvinuli se pozdji uitel zkona" ili zkon-

nci".

868

Kniha Pslov
2 3

aby poznali (teni) moudrost a kze, aby se nauili rozumnm eem, aby nabyli cviku v opatrnosti, v spravedlnosti, prvu a poctivosti, 4 aby dostalo se dtem rozvahy, jinochovi zbhlosti v rozumnosti; 5 bude-li slyet je moudr, moudej bude, rozumn nabude umn spravovat (jin); 6 osvoj si prpov s vznamem (jejm), s rozeenm mudrc hdanky jejich. Bti se Hospodina potek moudrosti jest; moudrost a kzn blzni pohrdaj. 8 Sly, mj synu, kze otce svho, a neopoutj pouen sv matky; 9 nebo se dostane krsnho vnce tv hlav, zlatho etzu pak hrdlu tvmu.
7

Zklad ivotn moudrosti. (1, 7.)

Kdo chce dojti moudrosti, a se ned zlkati nezzenou touhou po majetku. (1, 10 19.)
10

Synu mj, budou-li t hnci lkat, nesvoluj jim, budou-li ti kat: 11 Poj s nmi klady init nevinnmu, tajn klst lky istoty nadarmo dbalmu; 12 pohlme ho jako peklo za iva, svho, jak bv ten, kdo do hrobu kles; 13 velijak drah zbo najdeme, naplnme koist sv domy; 14 abys mohl metati los s nmi,
Hl. 1. V. . jest jaksi heslo i motto" cel sbrky (Ps.). Je to spolu mocn pobdka a vzva ke snaze o moudrost a kze (Knabenbauer) moudrost" nen plan, jalov mudrovn, ale praktick ivot podle zsad prav moudrosti; proto bv s moudrost spojovno neb i ztotoovno tak slovo kze" (zde a ve ve v. 2); je to tedy ivotn nzor, zaloen na zjevenm nboenstv starozkonnm, kter pronik celho lovka: rozum poznv vztah lovka k Bohu a jeho tvorm; srdce lne k zsadm vrouky a mravouky; vle chce podle nich ti; vecky lidsk sly uplatuj se v tom smyslu. Jinmi slovy je moudrost" upmn, horliv rozumem i zjevenm podepen snaha o nboenskomravn dokonalost (srv. nai kesanskou spravedlnost") s vekerm poehnnm, jak pin ivotu lovkovu. Kdo ije, jak vel vztah lovka k Bohu, tedy podle pravdy, dojde odmny z takovho ivota vyplvajc a proto ije rozumn a moude; kdo vak naopak ije proti zsadm stanovcm vztah ten, tedy proti pravd, uvaluje na sebe tresty, kod sm sob a proto je lovk nerozumn, nemoudr, hloup, poetilec, blzen". Z toho tak je zejmo, pro moudr" = spravedlivec a nemoudr" (blzen) = hnk, nelechetnk. Bti se Hospodina" = bohabojnost, nbonost, kter vzdv ctu Bohu pslunou modlitbou a bohosluebnmi kony a kter m stle na zeteli, e Bh lovka pozoruje a dve nebo pozdji odmn nebo potrest (srv. ne 2, 5). Proti n je praktick bezboectv ili bezbonosti kter ije, jako by Bh nedbal, lovk-li ije ctnostn i nectnostn a podle toho neodmoval ani trestal; bezbon se domnvaj, e m lovk jen tolik dobrho; mnoho-li si ho sm opat bez ohledu na to jak, poctiv-li i nepoctiv; ij tedy, jako by Boha nebylo. Srv. ne 9, 10; 110, 10; Sir 1, 14; viz t ne 15, 33; Job 28, 28. K v. 7b, srv. Sir 21, 17. 8 V. . otec" je tu uitel moudrosti, kter mluv zejmna ve v. 10 19. (Peters.) matka" je tu pan Moudrost", kter pon mluviti v. 20. (Peters.) Laskavm oslovenm synu" projevuje mudec lsku svmu posluchai (teni) a spolu chce si zskati jeho dvru. Otec v rodin zastupuje psnou kze", matka spe laskav pouen" (Knabenbauer).
7

869

Kniha Pslov budi jeden mec (spolen) nm vem!"

15

Synu mj, necho po cest s nimi, zdr svou nohu od stezek jejich, 16 jeto nohy jejich ke zlmu b, pospchaj pelvat krev. 17 Nebo nadarmo s rozstraj ped oima okdlenc; 18 a oni sami sob klady stroj, kuj pikle proti ivotm svm. 19 To jest osud vech, kte po jmn ba; bere ivot tm, kte nabyli ho.

Kdo moudrosti nedb, toho nebude ani moudrost dbti, a jej stihne netst. (1, 20 33.)
20

Moudrost kzn m venku, na ulicch vydv hlas svj, 21 v ele shluklho lidu vol, u vrat bran mstskch pron slova sv: Dlouho-li, dti, rdy mt budete dtinstv, dlouho-li posmvai rdi se posmvat, poetilci nenvidt rozumnost? 23 Mjte pozor na domluvu moji! Ejhle, projevuji vm svou trpkost, a sv zsady Vm oznamuji:
24 22

Za to, e volala jsem a odprali jste, e jsem svou ruku vzthla a nikdo nedbal, 25 e jste pohrdli velikou mou radou, a mch domluv jste si nepovimli: 26 tak j se smt budu, a budete hynout, posmvat se, a na vs pikva hrza, 27 a vs zachvt znenadn bda, a zkza jako boue a se strhne, [a pijde na vs souen a zkost, ]
28

Tu budou vzvat mne, ale nevyslym, piln mne hledat, ale nenajdou mne, 29 za to, e v nenvisti mli kze, e si bze Pn neoblbili, 30 ani uposlechli rady moj, ale pohrdli velikou mou domluvou. 31 Proto a jed ovoce svch mrav, a svmi zsadami a se nasyt!
V. . dti" v moudrosti a ctnosti = lid nezkuen a v dobrm jet slab, kte snadno se nechaj oblouditi sladkmi emi svdc. Srv. 1. Kor 14, 20. dtinstv" = jeho nezkuenost, omezenost rozumu a slabost vle. Moudrost je jaksi roztrpen, e tolik ji se namluvila, e pece je tolik nerozumnch (dl"), tolik poetilch", ba co vce i zlovolnch lid, kte maj pro vn vyhrky moudrosti toliko smv a posmch . . . Srv. ne v. 26; 5, 12; Job 21, 14.
22

870

Kniha Pslov
32

Ano, odvrat nerozumnch je smrt jejich, a tst poetilc jejich zkza. 33 Kdo vak mne poslouch, bezpen odpov, blaze ije neboje se zlho. HLAVA 2. 1 mj synu, pijme-li m ei, a m pkazy u sebe-li schov, 2 take bude slchat moudrost tv ucho, a srdce klonit se k nabyt rozumnosti, 3 ano, jestlie moudrost vzvati bude, opatrnosti se dovolvat, 4 bude-li ji hledat jako stbra, a jako poklady ji vykopvat: 5 tehdy zv, co je bti se Hospodina, a dojde umn na mysli mt Boha; 6 Hospodin udluje toti moudrost, z st jeho (pichz) poznn a rozum; 7 uschovv spravedlivm pomoc, ochrauje tch, kte nevinn ij, 8 peuje o stezky spravedlnosti a cest ctitel (svch) osth.
9

Jak ovoce pin sil o moudrost. (2, 1 22.)

Tehdy zv, co je spravedlnost a prvo, poctivost a kad dobr snaha, 10 nebo vejde moudrost do srdce tvho, a poznn dui tvoji bude blait, 11 rozmyslnost bude t opatrovat, a obezelost tebe ochraoval, 12 take bude uchovn zl cesty, lid, kte pevrcen mluv, 13 kte nechali drhy poctivosti. jdou po cestch temnem zahalench,
14

kte se vesel, mohou-li zlho co uinit, jsotem raduj se z nejhorch vc, 15 jejichto cesty jsou pevrcen, a zlopovstn kroky jejich; 16 bude (tak) uchovn ciz eny, eny blinho, kter lisn mluv, 17 (zrdn) opout druha svho mld, zapomnajc na smlouvu se svm Bohem;
Hl. 2. V. . srdce" = ne toliko citlivost, ale i poznavavost, ano i vle; tedy vecky duevn sly maj se namhat, aby si zjednaly moudrost" (= rozumnost"). 17 V. . Zpronevuje se tomu, kter si ji vzal za druku" ivota ve svm a v jejm mld, se kterm v ivot manelskm takoka srostla . . . (Jer 3, 4). Smlouva, kterou uinil Bh na Sinaji s vekerm nrodem, a ve kter bylo psno tak Nezcizolo" (Ex 20, 14), vzala kadho Israelitu i Israelitku. ena, ruc manelskou vrnost ruila tak smlouvu s Bohem. Nad to je podle Mal 2, 14 n. Bh svdkem manelstv; proto kdo vchz do nho, ped Bohem se zavazuje, e bude etiti zvazku, jej ukld Ex 20, 14. Srv. Gn 31, 49 n. Tob 7, 15.
2

871

Kniha Pslov k smrti toti dol jde stezka jej, do e mrtvch (vedou) cesty jej, 19 kdokoli vchzej k n, nevracej se, nedostihuj stezek ivota.
20 18

(To ve) proto, bys chodil po cest dobr, a dbal stezek (lid) spravedlivch; 21 nebo poctivci budou bydliti v zemi, a lid nevinn zstanou v n, 22 kdeto bezbon budou ze zem vyhlazeni, a nelechetn budou z n vytreni. HLAVA 3. 1 Synu mj, nezapomnej na mj zkon, a mch pkaz dbej srdce tvoje; 2 nebo ivot dlouh, lta astn, a hojnost spokojenosti pinesou ti. 3 Lska a vrnost a neopoutj t, uva si je kolem hrdla svho, [ napi si je na desky svho srdce; ] 4 i najde milostivost a blahovli ped Bohem i ped lidmi.
5

Snka nboensko mravnch napomenut. (3, 1 12.)

Doufej v Hospodina celm svm srdcem, a nespolhej na svou opatrnost; 6 na vech cestch svch mj ho na pamti, i bude spravovati tvoje stezky.
7

Nemysli si, e jsi moudr, boj se Boha a varuj se zlho; 8 nebo to ti pjde k duhu, to bude dy tv osvovat.
9

Uctvej Pna (dary) z majetku svho, z prvin v rody sv dvej jemu; 10 i budou plny obil tv spky, a tv lisy vnem oplvati.
11

Kzn Pn nepohrdej, mj synu, nemrz se, kdy bv od nho trestn, 12 nebo Hospodin, koho miluje, tresce, toho, v nm jak otec v synu zlibu m.
13

Vzcn inky moudrosti. (3, 13 26.)

Blaze lovku, kter nalezl moudrost, a jen oplv opatrnost; 14 je lep j nabt neli natit stbra, ji zskat neli pedn nejist zlato;
V. . Manelsk nevra byla sthna trestem smrti. Lv. 20, 10; Dt 22, 22; Ez 16, 38 40; Jan 8, 5. Srv. ne 5, 5 n.; 7, 27; 14, 12.
18

872

Kniha Pslov
15

vt cenu m ne vecky perly, vecky poklady svta nelze k n rovnat; 16 dlouh ivot v jej pravici jest, v levici pak bohatstv a slva; 17 cesty jej cesty rozkon jsou, a vecky stezky jej pln pokoje; 18 stromem ivota tm je, kdo doshli j, a kdo ji maj, blahoslaven jsou.
19

Hospodin moudrost zaloil zemi, a upevnil nebesa opatrnost; 20 moudrost jeho tn se provalily, z oblak pak padaj krpje rosy.
21

Synu mj, a to neschz s tvch o, zachovej rozvahu a rozmyslnost, 22 i bude to ivotem tv dui a krsnou ozdobou hrdlu tvmu; 23 pak bude chodit bezpen svou cestou, a tv noha nenaraz; 24 spt kdy pjde, nebude se bti, odpovaje sladce bude snti; 25 nebude lekat se ti nhle hrzy, ani kdy pikva boue na bezbon; 26 nebo Hospodin bude po tvm boku, uchrn nohy tv, abys nebyl lapen.
27

Nkolik pravidel o lsce k blinmu. (3, 27 30.)

Nebra bt dobroinnm tomu, kdo me; me-li i sm i dobrodin. 28 Nekej blinmu: Jdi a vra se zase, ztra dm ti", me-li dt ihned.
29

Neukldej blinmu, abys mu kodil, kdyt dvuje tob. Neva se s lovkem bez piny, kdy on ti zlho nic neuinil.

30

31

Nezvi nsilnkovi bohatstv ni cti. (3, 31 35.)

Nezvi lovku, jen utiskuje, a necho za nm po jeho cestch; 32 je ohavou Hospodinu kad, kdo sbhl, ale s upmnmi ptelsky obcuje; 33 kletba Pn lp na dom bezbonho, pbytkm vak spravedlivch ehn; 34 posmvam on se posmvat bude, ale ponenm udl milost,
Hl. 3. V. . stromem ivota" nar mudec nejspe na Gn 2, 9; 3, 24. Srv. Moud 8, 16. 18. 26 V. . Bti nkomu po boku (Vulg.) znamen chrniti ho, pomhati mu. Srv. 1. Krl 2, 9.
18

873

Kniha Pslov
35

slvy dostane se moudrm, ale blzni si utr hanbu.

HLAVA 4. 1 Slyte, dti, otcovo pouen, mjte pozor, a si zjednte rozumnost; 2 vborn dar nabzm vm, naukou mou nepohrdejte.
3

Dej se na cestu moudrosti, jak ti rad mudroslov. (4, 1 27.)

Byl jsem tak j syn otce svho, nn jedinek u sv matky, 4 i uval mne kvaje: Dr se pevn srdce tv slov mch, dbej mch pkaz [a iv bude! 5 Zjednej si moudrost, zjednej si opatrnost!] nezapomnej na n, ani uchyluj se od slov st mch! 6 Neopoutj j, i bude t chrnit; mj ji v lsce, i zachov t. 7 Potek moudrosti jest: Zskej si moudrost, a za ve jmn sv zjednej si opatrnost!" 8 Mj ji ve vnosti, i pov t; zveleb t, bude-li objmat ji; 9 d ti na hlavu pekrsn vnec, korunou slavnou obda t."
10

Sly, mj synu, a pijmi slova moje, i rozmno se ti lta ivota (tvho). 11 Cestu moudrosti ukazuji tob, povedu t po stezkch poctivosti; 12 po nich kreje nebude nohy mt vzan, bude-li beti, nekloptne.
13

Zachovvej kze, nespoutj se j, eti j, neb ona je tvj ivot. 14 Nedvej se na stezky bezbonk, ani krej po cest zlch lid;
15

vyhni se j, a necho po n, uchyl se od n, pomi ji; 16 nebo nemohou spti bez zloin, veta je po spnku, dokud nkoho nezni; 17 pokrm jejich je chlb bezbonosti, a jejich npoj vno nepravosti.
18

Kdeto stezka spravedlivch jak zora jest, je vychz a roste a do dne blho: 19 cesta bezbonch je zasten temnem,
Hl. 4. V. . l nepokoj zloinc ze emesla, kterm zl nvyk stal se bezmla druhou pirozenost. Tut emeslnou zloinnost l tak v. 17. Srv. 35, 5; Mich 2, 1.
16

874

Kniha Pslov znenadn kloptaj.

20

Synu mj, mj pozor na m ei, a k mm slovm nachyl svoje ucho! 21 (Usiluj) a nesejdou ti s o, opatruj je v hloubi svho srdce; 22 jsout ivotem kadmu, kdo jich nabyl, (jsout) veker bytosti jeho zdravm. .
23

Vekerm silm opatruj sv srdce, nebo z toho ivot vzchz; 24 bute daleko tebe liv sta, a rty zludn zamtej od sebe.
25

Oi tvoje necha pmo hled, vka tv jen vped a pat; 26 dbej, by pm byly stezky tvch nohou, a vecky cesty tvoje mjte smr pevn; 27 neuchyluj se napravo ani nalevo, mj svou nohu od zlho odvrcenu. Zn Pn cesty, kter napravo jdou, a kter nalevo jdou, jsou pevrcen. On pak urovn meze, po nich se bere, a tv kroky v pokoji dovede k cli. HLAVA 5. 1 Synu mj, mj pozor na mou moudrost a k m opatrnosti naklo sv ucho, 2 abys zachovval rady (moje), a kzn rt mch abys vdycky etil. 3 Nevmej si, kdy mm t (ciz) ena, jsout plst medem tekouc jej sta, a vce ne olej line to z jejho hrdla; 4 konce vak jej bvaj hok jak pelu, ostr jak me, kter brouen jest na ob strany; 5 nohy jej berou se dol k smrti, do pekel m jej kroky; 6 po stezce ivota ubrat se nechce, chod v oklikch nepozorovan.
7

Varuj se eny ciz a hle si sv. (5, 1 23.)

Nue tedy, synu mj, poslouchej mne, a neodstupuj od slov st mch. 8 Daleko vzdaluj od n kroky svoje, a nepibliuj se ke dvem jejho domu, 9 abys nezadval jinm est svou,
Hl. 5. V. . ukrutnk" je tu manel eny nevrn, kter neprosn d dti sv manelky pro svou rodinu. Teba by frej lpl lskou na svm dlku jako kdysi David na dtti, je mu porodila Betsaba (2. Sam, 12, 14. nn.), neme si vypomoci, aby dt jeho bylo mu vydno. (Podle jinch sluje tak uraen manel proto, e bude krut, bezohledn vymhati nhradu za sv prvo poruen.)
9

875

Kniha Pslov a sv mun lta ukrutnmu, aby snad nesytili se ciz tvm majetkem, a z tvch mozol dti jinch, 11 abys naposledy nenakal, a bude strvena svest tvho tla. 12 ekl bys: Pro jsem ml v oklivosti kze, a pro krnm pohrdalo m srdce, 13 neposlechl jsem hlasu svch uitel, vychovatelm jsem nepopl sluchu? 14 Mlo a byl bych se ocitl v nejvtm netst ped obc shromdnou k soudu! 15 Pij vodu z cisterny, je pat tob, pij, co se pramen ze studny, je tv jest, 16 Maj ven tv studnice vytkati, a do ulic tv vody se rozlvati? 17 Mj si je samojedin ty, ani se sdlej o n s jinmi. 18 Budi poehnno zdlo tvoje, a vesel se se enou mld svho. 19 Milostn la a uten srna. . . adra jej t opojujte vdycky, lskou jej se kochej ustavin. 20 Pro bys dal opojit se, synu mj, od jin, chovati se v klnu eny ciz?
10 21

Vdy Pn hled na cesty lovkovy, a vecky kroky jeho pozoruje. 22 Vlastn nepravosti jmaj zloince, a do provaz svch hch se zapltv. 23 Takov zahyne, protoe neml kzn, velkm svm nerozumem dv se klamat.

tyi nauen. (6, 1 19.)

Ru-li za nkoho, hle, a se vypod ruenec tvj s vitelem, a jsi zprotn svho zvazku (v. 1. 5.). U se od mravence pilnosti (v. 6. 11.). Niemnost snah skonkovch (v. 12. 15.). Sedmero patnost, je Bh nenvid (16. 19.).

HLAVA 6. 1 Synu mj, zaruil-li ses za svho ptele, dal-lis ruku svoji za jinho, 2 zapleten jsi slovy st svch, jat jsi svmi vlastnmi emi. 3 Proto ui, co (ti) pravm, synu mj, vypros se, neb jsi upadl do rukou blinho; utkej, posp, nalhej na svho ptele. 4 Nepopej svm om spnku, a vka tv a nedmaj. 5 Vytrhni se jak srna z (lovcovy) ruky,
V. . zdlo tvoje" = manelka tv. poehnna bude", povije-li ti mnoho dt, e bude mti etn potomstvo. Srv. Dt 28, 4; 127, 3 nn. ena mld tvho = bezmla prvn lska.
18

876

Kniha Pslov a jako pte z lky ptnkovy.

6

Zajdi si k mravenci, leniv love, pozoruj cesty jeho a zmoudi; 7 akoli nem dnho vldce, dozorce ni pohne, 8 pipravuje si v lt pokrm, shromauje si ve ni potravu. 9 Dlouho-li, lenive, bude spti, kdy (pece) vstane ze svho snn? 10 Maliko (jet) podme, maliko posp, maliko slo ruce v lku, 11 i pijde na tebe jako kurr bda, a nouze jako mu ozbrojen. [Jestli se piin, pijde jak studnice e tv, a bda utee daleko od tebe.]
12

Pekelnk jest a niemn lovk (ten, kdo) chod s sty lstivmi, 13 mrk oima, mluv nohama, prstem znamen dv,
14

srdcem zkaenm zl kuje, ustavin rozsv svry; 15 jej stihne nhle zhuba zaslouen, mikem bude rozbit nezhojiteln. est vc jest, je nenvid Hospodin, ano, sedm jich m v oklivosti": 17 pyn oi, liv jazyk, ruce, krev nevinnou pelvajc, 18 srdce, je vyml zl plny, nohy, je rychle b za zlm, 19 svdka livho, jen kiv mluv, toho, kdo svr ije mezi bratry.
16

Varuj se manelky jinho. (6, 20 7, 27.)

e prv (6, 20. 35.). e druh (7, 1. 23.). Doslov (24. 27.). Kad e m svj vod. Prvn vod 6, 20. 24. Druh vod 7, 1. 5.
20

Zachovej, synu mj, pkazy otce svho, a neopoutj nauen sv matky; 21 mj je na srdci pivzan vdycky, a oto si je kolem hrdla svho.
Hl. 6. V. . z lky" peloeno podle, lepho ten LXX. Vulg. opakuje z ruky". 10 V. . V hebr. pron lenoch sv pn; Maliko jet si podmat, maliko pospat, maliko sloit ruce v lku." 16 V. . Podobn seln" pslov viz Am 1, 3. 6. 9. 11, 13; 2, 1; Ps 30, 15. 18. 21. 29; Job 5, 19; Sir 23, 21; 25, 9; 26, 5. 25. 28. 20 V. . srv. s 1, 8. 21 V. . srv. s 3, 3.
5

877

Kniha Pslov
22

Kdy nkam pjde, budou t provzeti, kdy bude spti, budou t opatrovat, a kdy procitne, budou se baviti s tebou; 23 je pkaz svtilnou, zkon svtlem, a cestou k ivotu kzesk domluvy 24 osthajc t od zl eny, od lisnho jazyka (manelky) jinho.
25

A netou po jej krse srdce tvoje, a nedej lapiti se jejmi vky. 26 Nebo nevstku koupit lze za placku chleba, vdan vak drah ivot ulovuje. 27 Me kdo skrti ohe do svho klna, aby mu neohoelo roucho?
28

i me chodit po eavm uhl, aby si nepoplil nohy? 29 Tak bude tomu, kdo vejde k en blinho; nezstane bez trestu, kdo se j dotkne. 30 Nen to velik vina, krade-li kdo, tebas krade, aby ukojil svou lanost? 31 Bude-li dopaden, nahrad sedmeronsobn, ano, d vekeren majetek svho domu. 32 Kdo vak cizolo, pozbyl rozumu; jen kdo chce ivot si zkazit, in takto. 33 Rny a hanbu shromauje sob, ostudu jeho nikdo nevyhlad, 34 nebo zu manel rozhnvan, nebude mt slitovn v den pomsty, 35 vkupnm se upokojit ned, ani pijme dar sebe vtch. HLAVA 7. 1 Synu mj, osthej mch e, a pkazy m u sebe schovej; 2 eti mch pikzn jak ivota svho, a nauky m jak ztelnice oka; 3 piva si ji na sv prsty, napi ji na desky srdce svho; 4 moudrosti rci: Sestra m jsi", a opatrnost jmenuj svou ptelkou, 5 aby t uchrnila ciz eny, vdan, je um slaounce hovoiti.
6

Kdy toti z okna domu svho skrze mku vyhldl jsem,

Hl. 7. V. . srv. s 2, 1. 4 V. . moudrost" = opatrnost" = ei" = pkazy" (v. 1) = pikzn" nauka" (v. 2) sestro" nebo ptelko" jmenoval v nejdvrnjm styku manel manelku. M tedy podobn nn a dvrn styky pstovati ten (poslucha) s moudrost. Srv. 4, 6. 8; Sir 15, 2. 6 8 V. . . pon liti svdnost jmenovan eny. Lpe jest pokldati vilnici za podmt vty a pekldati podle LXX.:

878

Kniha Pslov vidl jsem nezkuenou mlde, a spatil jsem hocha bez rozumu. 8 Ten el ulic nedaleko rohu, krel cestou vedle jejho domu 9 v soumraku, kdy den se k veeru schlil, kdy noc nastala a temno. 10 Hle, tu pichz vstc ena jemu, necudn odn, vyl na lov du; 11 zvnn, rozpustil a pobouen, nohy j nedaly, by zstala doma; 12 hned byla v ulici a hned zase v brn, za kadm rohem stavc se na hanou. 13 I chytla hocha, polibek mu vtiskla, a s tv nestydatou mu lahodila: 14 Pokojn obti jsem zaslbila, a dnes jsem splnila sv sliby; 15 proto vyla jsem vstc tob, hledat tebe i nala jsem t. 16 Popruhy jsem napjala na svm lku, vystlala je pestrmi koberci z Egypta, 17 a svou lonici jsem vykropila myrrhou, aloem a skoic. 18 Poj, a budeme se opjet lskou, kochejme se ve sladkch lbnkch do rna; 19 nebo nen mue doma, odeel na cestu pedalekou, 20 mec penz vzal si s sebou, a bude plnk, vrt se dom." 21 Opletla jej mnohmi emi, lahodou rt (svch) pithla jej; 22 hned el za n jak bk, jej na jatky vedou, a jako viln beran, jen netu, hlupk, e do okov je taen, 23 (ano, jako jelen b,)
Nebo oknem svho domu, skrze mku vyhledv, pozoruje nezkuen, i spat hocha bez rozumu, an jde ulic kolem jejho rohu, kr cestou vedle jejho domu . . ."
Okna pokoj, ve kterch pebvaj eny, jsou dodnes v Jerusalem opatena hustou mkou devnou. Dvati se takovou mkou na ulici slu zvdav koket lpe neli mudrcovi! Srv. Sdc 5, 28; Ps 2, 9. 7 V. . bez rozumu" sluje jinoch, jeto v temnu, za soumraku, kter podle pomr palestinskch brzy pechz v irou noc, nevzdaluje se domu vdan eny. (Knabenbauer.) Srv. 1, 4; 6, 32. 14 V. . I zbonosti zneuv svdkyn. S obtmi ze slibu (z dobr vle) podanmi bvaly spojovny hody. K takovmu kvasu zve vdan zletnice nezkuenho chlapce. Omm ho sladkmi pokrmy a jiskrnm vnem, aby j byl tm snze po vli a sama aby se pi tom tak dobe mla. Bakchus (jdlo a pit) pipravuje pdu Venui (neestem pohlavnm). Srv. Lv 7, 16; Os 4, 11. 23 V. a. nutno doplniti ze LXX., sice byl by 23b. nesrozumiteln. Jako splaen jelen naltne na stelu tch, kte na nho haj a ct ji teprve, a mu vz v jtrech. tak sveden mldenec nepozoruje, e jde na smrt a
7

879

Kniha Pslov a mu stela pronikne jtra; jako ptk let do osidla, nevda, e jde o jeho ivot. 24 Nue tedy, synu mj, sly mne, a mj pozorn slova st mch; 25 nenech se odloudit na jej cesty tv mysl, hle, a se nezatoul na jej stezky; 26 je mnoho zabitch, je porazila, a silni byli vichni, je usmrtila; 27 cesta do pekel jsou jej stezky, vedou dol do komnat smrti.

Moudrost se nabz za vtanou prvodkyni. (8, 1 36.)

vod: Moudrost prohlauje, e bude podvati zsady pravdiv, vzcnj neli skvosty (v. 1. 11.). Jak vhody skt moudrost svm ctitelm (v. 12. 21.)? Jakho pvodu je moudrost a kterak um ve spodati (v. 22. 31.). Moudrost blahoslav ty, kte ji najdou (v. 32. 36.).

HLAVA 8. 1 Nesly, kterak moudrost vol, a opatrnost vydv hlas svj? 2 Na nejvych mstech u cesty, kde se ulice sbhaj, stoj, 3 u bran, kter vedou z msta, u vchodu do vrat vol takto: 4 K vm, muov, hlasit volm, hlas mj jt chce k synm lidstva. 5 Nabute, nezkuen, rozumu, a kdo jste poetil, zmoudete. 6 Slyte, neb vci velik mluvm, otvrm rty, by hlsaly sprvnost. 7 Pravdu mluv hrdlo moje, a rty m si okliv ve, co zl jest. 8 Poctiv jsou vecky ei moje, nic v nich kivho ni zkroucenho. 9 Sprvn jsou tm, kte maj rozum, a poctiv tm, kte poznn doli. 10 Pijmte kze mou spe neli stbro, vdn radji ne nejlep zlato; 11 je moudrost lep neli klenoty vecky, dn skvost se neme vyrovnat j.
12

J, moudrost, umm vdy poraditi, elnou rozvahu mm ve sv moci. 13 [Bti se Pna je v nenvisti zl mt;] hrdost, pchu, cestu nepravosti, a sta obojak mm v oklivosti. 14 Mm v sv moci velikou radu a zdatnost,
teprve uct smrtonosn p ve svm nitru. 6 Hl. 8. V. . Msto velik" te kritika: poctiv". Srv. v. 9. ne. Viz tak 22, 20; 23, 16. 8 V. . kivho" = lstivho. zkroucenho". zludnho, skonho, zkenho.

880

Kniha Pslov m jest opatrnost, jako i sla; j jsem ta, j krlov (patin) kraluj, a zkonodrci vykonvaj prvo; 16 j jsem ta, j knata (dn) panuj, a vladai spravedliv soud. 17 J tm, kte mne miluj, splcm lskou, a kdo mne piln hled, nalz mne. 18 U mne jest bohatstv a slva, ndhern zmonost a blahobyt. 19 J jsem plod lep ne zlato a drah kmen, j jsem sklize nad nejlep stbro. 20 Cestami prva ubrm se, prostedkem stezek spravedlnosti, 21 obohacujc ty, kdo mne miluj, a jejich pokladnice naplujc. 22 Pn ml mne na potku dla svho, prve ne byl co uinil, od pradvna. 23 Od vnosti ustanovena jsem, od vk, prve neli zem byla. 24 Ped moem j jsem zrozena ji byla; prameny vod se jet neprtily, 25 hory jet s obrovskou t svou nestly, ped pahorky j jsem zrozena byla; 26 (Bh) jet nebyl uinil zemi, eky, ani prvopotky zemskho kruhu. 27 Nebesa kdy zakldal, byla jsem tam; kdy dval zkon, by obloha hradila vody, 28 kdy vkldal slu do mraen ve vinch, vydatnost pramenm vodnm kdy odmoval 29 moi kdy do kruhu hranice vykazoval, zkon kdy stanovil vodm, by nepely meze sv,
15

V. . Z toho, jak bylo v pedelm odstavci mluveno o moudrosti, plyne, e popsanou moudrost dluno rozumti nco vyho neli toliko bsnicky zosobnnou moudrost stvoenou; nebo pipisuje si, co pat toliko Bohu (v. 14.), prav, e d a spravuje d a bh vc lidskch (v. 15 n.), e ve nejlep skt tm, kte ji miluj (v. 17. 21.). Co tmi slovy bylo naznaeno a pipraveno, vysloveno je zejm vtami nsledujcmi (Knabenbauer). Podle Hackspilla a Heinische kols se tu zosobnn ji mezi bsnickm obrazem a skutenou osobou (hypostas). Nen to vak njak stvoen osoba, mezi Bohem Tvrcem a svtem tvorem; nen to osoba, kter inila mon styk Boha, pouhho ducha, se stvoenou hmotou! Msto dla svho", t. j. zejmna stvoen svta, doslovn: cest svch" cesty Bo" je tu jeho innost, dlnost, iny, dlo. Prve neli Bh co uinil na venek, ml moudrost a ta byla potek jeho innosti; ta byla dvodem, pro poal Bh initi navenek (Knabenbauer). V. 22. srv. s Moud, 9, 9; Sir. 1, 1; 24, 5; Job 28, 25. 28. 23 26 V. . . l vnost a odlinost moudrosti ode vech bytost stvoench tak, e prvem crkevn otcov a sta vykladai vid tu v Moudrosti" vn Slovo, druhou boskou osobu, Syna od Otce zplozenho a z nho zrozenho od vnosti ustanoven byl" k dstojnosti Moudrosti ne stvoen, k dstojnosti Syna Boho, ale tak k tomu, by se v ase vtlil a stal se Vykupitelem lidstva. V. 23. srv. s 2, 6; Sir 1, 4; Jan 17, 5. 27 V. . Podle Gn. 1, 7. dlila obloha (nebe) vody horn od spodnch. Srv. 3, 19; Sir 24, 6 n.; Is. 44, 24; Jer 5, 22; Job 26, 10. 28 V. . slu", by dvaly det. 29 V. a. srv. s v. 26. V. 29b srv. s Jer 5, 22; Job 38, 10n.; 103, 9. V. 29c srv. s Gn 1, 9.

22

881

Kniha Pslov a kdy odvaoval zklady zem: s nm jsem byla vecko podajc, kochala jsem se rozko den kad, hrla jsem si ped nm ustavin, 31 hrla jsem si na okruhu zemskm, rozko majc v pokolen lidskm.
30 32

Nyn tedy, dti, poslyte mne! Blahoslaven, kte dbaj cest mch! 33 Slyte pouen a budete moud; nechtjte jm opovrhovati! 34 Blaze lovku, kter poslouch mne, kter u dve mch kad den bd, pozor dv u veej bran mch. 35 (Nebo) mne kdo najde, nalezne ivot, a dojde poehnn od Hospodina, 36 kdeto kdo se mnou mine, kod sob, kad, kdo nenvid mne, miluje smrt." HLAVA 9. 1 Moudrost vystavla dm sob, vytesala sedm sloup, 2 zbila svj dobytek, smsila vno, ano, i pistrojila stl svj; 3 poslala sluebn sv, by volaly s tvrze, s mstskch hradeb (takto):
4

Moudrost zve k hostin. (9, 1 6.)

Kdo je nezkuen, uchyl se ke mn, kdo nem moudrosti, toho budu uit. 5 Pojte, pojdejte pokrm mch
30 V. a. srv. s Moud 7, 21; 9, 9; Sir 1, 10; Jan 1, 23. Msto vecko podajc" m bn znn hebr. jakoto dlovedouc" (ommn); novj bez dostatench dvod tou mn", t. j. chovanka, mal dt. 30 V. b. Moudrost (t. j. Syn Bo) mla radost z tvorstva, e bylo dobr", t. j. takov, jak je mti chtla.

Srv. Gn 1, 4. 10. 12. 18. 21. 25. 31; 103, 31; Mt 3, 17. 31 V. . Moudrost obrala se tvory (zejmna krlem prody", lovkem), prve neli je stvoila majc na mysli tvr pln; obrala se jimi pi stvoen, i po nm, podajc je a ve sv prozetelnosti o n peujc. To ve inila s nejvy moc a proto snadno a hrav; inila to s nejvt lskou, radost a zlibou jako dt, kter si rdo hr s loutkami po lidsku mluveno Srv. 103, 31. (Zlibu v lovku Moudrost Bo ukzala pozdji tm, e se stala lovkem sama.) Srv. Dt 33, 3; Jan 16, 27. 32 V. . srv. s 5, 7; 17, 24; Sir 14, 26; 1 Jan 3, 1. 33 V. . srv. s 1, 25; 4, 1; 15, 32. 34 V. . Pan moudrost je tu pirovnna ke krlovn, kter m svj palc. Kdo chce dti se pouiti od n, pichz k jeho brn, a dychtiv ek na kad slovo, kter moudrost uvnit pron. Snaha nabti moudrosti budi horliv a vytrval. Srv. Sir 14, 24; Moud 6, 15. 35 V. . ivot" dlouh a blaen. Srv. 3, 13. 18. 36 V. . mine se" s moudrost, jeto ji nehled, nejde za n; to ve je vdom a dobrovoln, proto hn" (Vulg slovn: kdo by pak proti mn zheil"). Srv. id 6, 4 6; Sir 10, 32; 19, 4. V. 36b srv. s 1, 32; 2, 22; 4, 19; 5, 4. 23, Moud 1, 12. 16. 1 6 Hl. 9. V. . . zve na sv hody pan moudrost, (= spravedlnost), ve v. 13. 18. jej opak pan poetilost (= bezbonost)). Ob se nabzej tmi slovy, e budou nezkuen uit (v. 4. 16). 1 V. . O palci moudrosti byla zmnka ji ve 8, 34. Srv. Mt 16, 18; 1 Petr 2, 5; Ef 2, 20. 22. Msto vytesala" lpe sti se LXX: postavila", nebo vztyila". Srv. 1 Tim 3, 15; Zjev 1, 4.

882

Kniha Pslov
6

a pijte vno, kter jsem smsila vm! Zanechte dtinstv, abyste byli ivi, a chodili po cestch opatrnosti."

Spisovatel pedpokld, e jeho teni jsou lid dobr vle. (9, 7 12.)
7

Domlouv-li kdo posmvai, dochz hanby, a kdo kra bezbonho, (dojde) necti. 8 Nekrej posmvae, sic na t nevrait bude; pokrej moudrho, i bude t milovati. 9 Moudrmu dej pouen, i bude moudej; pou spravedlivce, i bude rozumnj. Potek moudrosti jest bti se Hospodina, a mt na zeteli Svatho jest umn. 11 Nebo Hospodin rozmno dny tvoje, pid (mnoho) k ltm ivota tvho. 12 Bude-li moudr, sm z toho bude tit; jestli posmva, sm bude za to pykat.
13 10

Tak poetilost zve na hostinu. (9, 13 18.)

Poetilost je ena rozpustil, neum, le svdn lahoditi. 14 Sed ve dvech domu svho, na kesle, na vin msta, 15 aby zvala kolemjdouc, kte chtj jt svou cestou. 16 Kdo je nezkuen, uchyl se ke mn, kdo nem moudrosti, toho budu uit. 17 Voda kraden je slad, a chlb schovan lpe chutn." 18 lovk vak nezv, e tam jsou mrtv, v hlubinch pekel jej host.

II. Velik sbrka pslov alomounovch. (10, 1 22, 16.)

HLAVA 10.
1

Pslov alomounova. Syn moudr in radost otci (svmu),

V. . srv. s 1, 7. Svat" (nejv) = Hospodin. mt na zeteli" (ustavin) = starati se o nho, ctt a poslouchat ho. 17 V. . jsou slova spisovatelova, vloen do st zosobnn poetilosti, t. j. nepravosti; jsou pizpsobena k v. 5. Srv. tak ve 5, 15 20; 7, 14 18. Jako moudrost i poetilost nabz svm ptelm hody hn rozkoe, zejmna pohlavn, a z tchto cizolostv, jeto Ciz chlb dtem houska" a Chutnj ryba na ciz mse." Protoe zakzan pohlavn rozko jest nepravost nejsvdnj, protoe jin hchy velmi asto provz, snadno si vysvtliti, e mnoz vidli a (z novjch na p. Peters) vid v cizolonici ve vylen zosobnnou poetilost, t. j. nepravost, bezbonost. Nekrocen pud pohlavn ni v lovku kadou vy snahu a vrh jej do nrue ivota zpustlho. K v. 17b srv. Sir 23, 24. Viz t ne 20, 17; 30, 20. Srv. nae: Zakzan sladk." Nen chutnj-

10

ho masa nad kraden." V krmech maso po groi, loven po desetnku a kraden za dukt." 18 V. . nezv", jeto poetilost (nepravost) mu nepov, naopak zataj, e kdo se zlkati d na jej hostinu, je
synem smrti a hoduje ji s mrtvmi, kte byli potrestni za sv hchy ztrtou ivota. Srv. 7, 27. Za v. 18. vlo v. 7 12, jak ji poznamenno k v. 7. 1 Hl. 10. V. . moudr" = kdo se sna nboensky a mravn dokonale ti. Srv. ne 15, 20; 29, 3. poetil" = nedbal Boha a vle jeho. Srv. 14, 13; 17, 25; 19, 13; 29, 15; 118, 28.

883

Kniha Pslov poetily vak zrmutkem jest matce.

2

Neprospj poklady bezbon zskan, ale spravedlnost vytrhuje smrti. Nenech Hospodin lanti spravedlivce, a ned bezbonm dojti, po em dycht. Na mizinu pivd ruka ln, ruka vak piinlivch obohacuje. [Kdo se spolh na li, ten pase vtry; lovk takov ltav ptky hon.]

Kdo ve ni shromauje, jest syn moudr, ale kdo v lt chrpe, jest syn nectn. Poehnn Pn je nad hlavou spravedlivce, ale tv bezbonch hal se v (nsledky) nepravosti. Pamtce spravedlivho ehnno bude, ale jmno bezbonch shnije (s nimi). Kdo je moudr mysli, pijm pkazy, ale blhov bit bv rty (svmi). Kdo jde poctiv svou cestou, jde jist, kdo vak zabo stranou, prozrazen bude. Kdo mrk okem, psob bolest, a blhov rty (svmi) bv mrskn. Zdroj ivota jsou spravedlivcova sta, sta vak bezbonch skrvaj nepravost. Nenvist vzbuzuje spory a hdky, vecky vak chyby pikrv lska. Ve rtech moudrho nalz se moudrost, hl vak na hbet poetilho. Moud umj ukrti, co vd, sta vak blhov jsou blzk hanba. Statek bohatho jest pevnost jeho,

10

11

12

13

14

15

6 V. a. srv. s 2 23, 5; Is 48, 18. tv" = hlava". V. 6b opakovn do slova v hebr. ve v. 11b a zn: ale sta bezbonch skrvaj nepravost." Vulg pojala v. 11b jinak neli v. 6b. Viz tam. Srv. 68, 8; Abd 10. 8 V. a. srv. s 2, 1; 7, 2; Mt 7, 24. V. 8b = 10b v hebr. a zn: kdo poetile mluv, kles." Srv. 6, 13. Podle

Vulg psob si mluvka (tlampa) nepjemnosti sm svmi rty. 10 V. . mrkati", (mhourati) znamen tu kodolib se blinmu posmvati. Srv. 6, 13. V. 10b = (v hebr. slovn) v 8b. Aby se vyhnuli tomu opakovn, dvaj novj pekladatel pednost LXX., kter ve v. 10b prav:

kdo vak neohroen kr, (psob) blaho."

V. . Kdo m na jinho zti, rd mluv o jeho chybch; z toho vznik mnoho svr; kdo druhho upmn miluje, nemluv o jeho poklescch a tak je pikrv". Srv. Sir 3, 33; 7, 36; 1 Petr 4, 8; 1 Kor 13, 7; Jak 5, 20. Srv. nae: Kde lska, tu i Bh, a kde zvist, tu zl duch."
12

884

Kniha Pslov zkza pak chudch jest chudoba jejich.

16

Vdlek spravedlivho pispv k ivotu, zisk vak bezbonho k trestu. Cestou k ivotu jde, kdo db kzn, ale kdo domluvy zanedbv, bloud. Nenvist ukrvaj sta liv, a kdo rozn klepy, nemoudr jest. Mnoho mluven nebv bez hchu; proto, kdo zdruje rty sv, je rozumn. Stbro ryz jest jazyk spravedlivcv, ale srdce bezbonch nestoj za nic. Rty spravedlivho vyuuj mnoh, poetilci vak nerozumem hynou." Poehnn Pn, to in bohe, ani se k nim pidru utrpen. ert je blznu pchat nelechetnost, vc vak zvan je to mui moudrmu. eho se boj bezbon, pijde na nj, eho si pej zbon, bude jim dno. Jak se strhne boue, veta je po bezbonm, spravedliv je vak jako zklad vn. m jest ocet zubm a dm om, tm jest leniv tm, kte poslali ho. Bze Hospodinova pidv ivota, lta vak bezbonch bvaj krtk. Z toho, na t se zbon, budou mt radost, z nadje vak bezbonch nebude nic. Hradbou jest poctivci prozetelnost Pn, ale postrachem tm, kte in zl. Spravedliv na vky se nepohne, avak bezbon nebudou bydliti v zemi.

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

V. . Jako bohatstv zajiuje zmonmu bezpe (= hrazen msto"), jako se neodv na nho nikdo prv proto, e je bohat, tak bv chuas bez ochrany, trouf si na nho kad proto, e je chuas. 22 V. . to" zdrazuje poehnn proti nahodilmu tst (slepmu osudu), jako i proti piinlivosti lidsk, kter tm poehnnm provzena nen. Srv. Gn 24, 35; 26, 12; Dt 8, 18; Sir 11, 24; 126, 1; 127, 1 6. k nim" = bohm. Podle hebr. vak v. 22b zn: lidsk vak nmaha nic k nmu nepid." Srv. 126, 1 n. 25 V. . boue" = stran soud Bo. K v. 25a srv. Job 21, 18; 1, 4; Moud 5, 15; Sir 40, 1; Mt 7, 26 n. V. 25b srv. s 12, 3; 15, 5; 124, 1; Mt 24, 25. zklad vn", pevn, kter ani boue nerozmet, jeto stoj na skle. Obraz vzat jest od domu.

15

885

Kniha Pslov
31

sta zbonho vydvaj moudrost, jazyk (vak) pevrcen vyhlazen bude. Rty spravedlivho umj mluvit lib, sta bezbonk pevrcen.

32

HLAVA 11. 1 Vha falen ohavnost jest Pnu, ale zva prav jest zliba jeho.
2

Kde pcha, tam tak zahanben, ale kde pokora, tam moudrost. Poctivost spravedlivch jest jim vdcem, ale zvrcenost zvrhlch jest jim kdcem. Neprospje bohatstv v den pomsty, spravedlnost vak od smrti vysvobod. Spravedlnost poctivcova rovn mu cestu, ale pro bezbonost svoji pad bezbon. Spravedlnost lid pmch je vysvobod, ale ve svch vnch budou lapeni zvrhl. Kdy ume bezbon, nem ji nadje dn, po em ba hrabiv, po tom je veta. Spravedlivec z tsn vytren bv, na jeho pak msto pichz bezbon. Pokrytec sty oklamv blinho svho, spravedliv vak vytrhne jejich obezelost. Ze tst spravedlivch se vesel msto, a kdy hynou bezbon, bv jsot. ehnn zbonch vysoko stav msto, ale sta bezbonch je bo. Pohrd svm blinm, kdo nem rozum, ale lovk moudr ml. Utrha obchz a tajnosti vyzrazuje, spolehliv vak taj, co mu ptel byl svil. Kde nen (moudr) vlada, nrod kles, ale blaho tam, kde je hojnost rady. Pykv, kdo zaruil se za jinho, kdo vak se vysth (tch) lek, bezpeen bude.

10

11

12

13

14

15

Hl. 11. V. a srv. s 10, 2; Sir 5, 6, 10; Ez. 7, 19; Sof 1, 18. V.4b srv. s 10, 3; Gn 7, 1. pomsty" = Boho soudu a trestu. 11 V. . Zbon svm ehnnm" t. j. modlitbami svolvaj na msto poehnn Bo; sta bezbonch vak rozsvaj svry, rozbroje a ptky mezi many a tm obec kaz.

886

Kniha Pslov
16

ena krsn dochz slvy, a silci nabvaj bohatstv. Dobe in sm sob milosrdn, ukrutn pak do svho masa ee. Bezbon co vydl, je vratk, kdo vak rozsv spravedlnost, mzdu stlou m. Spravedliv pipravuje si ivot, ale kdo se hon za zlm, smrt. Ohavou jest Hospodinu srdce zvrhl, ale zlibu m v tch, kte poctiv chod. Mono ruit, e neujde trestu zl, plm vak spravedlivch vyhne se mu. Krouek zlat ve chpch svin ena slin, ale nemravn. Spravedliv ek toliko blaho, bezbon vak oekv hnv. Jedni dvaj ze svho a pece bohatnou, jin berou z cizho, a maj bdu vdy. Due tdr dojde poehnn, a kdo oberstvuje, oberstven. Kdo skrv obil, na toho svolv lid kletbu, poehnn vak na hlavu toho, kdo prodv je. Dobe jest zhy vstvati tomu, kdo mravnosti db, kdo vak se ene za zlm, umakn od nho bude. Kdo se spolh na sv bohatstv, padne, zbon vak jako list zelen rozplod se. Kdo svj dm zanedb, bude vldnouti vtry, a kdo je blhov, slouit moudrmu bude.

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

V. . srv. s 31, 30; Mt 11, 12. silci", kte uvaj sv sly k nsil (hebr.). Kritika opravuje podle LXX. a pekld:

16

ena krsn dochz slvy, stolice hanby vak ena jest bezbon. Leniv bohatstv postrdaj,
piln vak bohatstv dochzej. 22 V. . eny nosvaly a dosud nkde na vchod nos v nose zlat krouek, jako jej nos nae eny v uchu. Srv. Gn 24, 47; Is 3, 21; Ez 16, 12. Srv. ne 31, 30. V. 22. podv prv pklad pslov, ve kterch obraz a vc zobrazen poloeny jsou prost vedle sebe. Viz takov tvary zejmna ve hl. 26. Nemravnost slu" slin en jako vepi nprsenka". Srv. polsk: Ozdoba en ctnost a dobr mravy" nebo rusk: enina krsa

domcnost." 23 30 V. . hnv" Bo, kter potrest vinnky. Srv. m 2, 8 n. V. a. srv. s 3, 18; 15, 4. V. 30b pekldaj dnen kritikov podle LXX.: ale nepravost uchvacuje ivot." T. j. nepravost jest samovrada.

887

Kniha Pslov
30

Zbon vydv plody jako strom ivota, peuje o it jinch ten, kdo jest moudr. Dochz-li zbon na zemi odplaty, m vce bezbon a hnk!

31

HLAVA 12. 1 lovk, kter miluje kze, miluje moudrost, kdo vak nenvid domluvu, nemoudr jest.
2

Kdo je dobr, dojde milosti od Hospodina, ale lovk zludnch mysl odsouzen. Neupevn se lovk bezbonost, ale koen zbonch nepohne se. ena zdatn jest koruna mue svho, ale (jak) hnis v jeho kostech hanebnice. Mylen zbonch prvo a spravedlnost, ale zmry bezbonch skoky jsou. Slova bezbonch in klady lidem, sta vak spravedlivch je vytrhuj. Jak je bezbonk vyvrcen, veta je po nm; ale dm spravedlivch trvati bude. Podle toho, co vdl, bude kad slaven; kdo vak se minul s rozumem opovren. Lpe jest nzkmu, kter sm sob sta, ne hrdopkovi, jen nem chleba. V zbon o potebch dobytka svho, ale srdce bezbonch ukrutn jest. Kdo svou zemi vzdlv, m mnoho chleba, kdo vak se za nicotou hon, je blzen, [Koho t u vna vysedvat, zanechv ve svm bydliti hanbu.]

10

11

12

Bezbonk peje si, zl aby prospvali, ale koen zbonch bude rsti. Pro hchy rt se bl na zlho zkza, ale spravedliv z tsn vyjde. Z ovoce st svch kad nasycen bude blahem a podle skutk rukou svch odplaty dojde.

13

14

Hl. 12. V. b podle Vulg slovn: ale kdo douf v mylench svch, bezbon in." 4 V. . Obraz eny zdatn" viz 31, 10 nn. ena zdatn, t. j. vzorn hospodyn pomh mui, by nabyl majetku a vnosti. Srv. Sir 26, 1, 16; 1 Kor 11, 7. hanebnice" = ta, kter hanebn vci in. Srv. 10, 5. hnis v kostech" = kostier. Srv. 14, 30; Sir 22, 5. Hab 3, 16.

888

Kniha Pslov
15

Blzen pokld za pmou svou cestu, ale kdo je moudr, sly rady. Blzen ihned ukazuje hnv svj, ale kdo je chytr, taj kivdu. Svdek pravdy jev spravedlnost, ale kdo le, je svdek zludn. Leckdo slb, a svdom meem ho bod, ale jazyk moudrch je zdrav. Rty, je pravdu mluv, trvaj vn, ale chvilku toliko jazyk liv. Zklamn bv v srdci zlomyslnch, ale za tm, kdo jinm peje, jde radost. Nezarmout zbonho nehoda dn, ale bezbon budou mt netst plno. Ohavnost Pnu jsou rty liv, ale ti, kdo in poctiv, lb se jemu. lovk opatrn taj, co v, srdce vak nemoudrch vykikuje hloupost. Ruka piinlivch stv se pan, leniv vak robotnic. Truchlivost v srdci mue sniuje ho, ale e laskav ho rozvesel. Kdo nedb kody (sv) pro ptele, je poctivec, a cesta bezbonk zklamv je. Nenajde lovk leniv dnho zisku, statek vak pilnho vyv (jen) zlato. Na stezce spravedlnosti je ivot, ale cesta bludn vede k smrti.

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

HLAVA 13. 1 Syn moudr pijm otcovu kze; ale posmva domluvy nedb.
2

Z ovoce st svch lovk nasycen bv blahem; ale touha zvrhlch bezbonost jest. Kdo hld sta sv, osth ivota svho;

V. a. kr podle Vulg. lehkomysln sliby, kter pozdji, kdy maj bti splnny, mrz; podle hebr. vak (lpe) jest krn piat (jedovat jazyk), jen pch blinho jako me. je zdrav" = uzdravuje. Srv. 4, 22. 19 V. b. slovn podle Vulg: ale kdo svdek kvapn (jest), skld jazyk li." 1 Hl. 13. V. . Podle Vulg je syn vtlen, zosobnn otcova nauka. Srv. 10, 1; 17, 6. 21. 52. K v. 1b srv. 1 Krl 2, 25.

18

889

Kniha Pslov prostoek vak poct, co zl jest.

4

Chce a nechce se lovku lenivmu, ale touha pilnch splnna bude. Nepoctivost v oklivosti m spravedlivec; bezbon pak hanob na svou hanbu. Spravedlnost osth cesty nevinnho; ale neznabostv hnka podvrac. (Mnoh) zd se bt bohem, a nic nem; jin pak zdnliv chud m velik jmn. Vykoup, lovku ivot bohatstv jeho; ale chuas domluvy nedb. Svtlo spravedlivch oblauje: ale lampa bezbonch hasne. Mezi pynmi ustavin jsou svry; ale rozvn spravuj se moudrost. Statek spn nahraban se scvrk; kter vak po petkch se hromad, roste. Nadje, kter prodlv, mu dui; ale strom ivota je splnn dost. Kdo slovem (dobrm) pohrd, sm sebe zavazuje; ale kdo v si pkazu, v pokoji ti bude. [Due neupmn bloud v nepravostech; zbon vak maj soustrast a slitovn.]

10

11

12

13

14

Nauka mudrcova je zdroj ivota, take vyhne se osidlm smrti. Dobr vdomosti zskvaj pze; na cest odpadlk je (vak) propast. Opatrn vecko rozvn in; blzen vak roztahuje se s hloupost (svou). Posel bohaprzdn uvd ve zl; posel vak spravedliv je tst.

15

16

17

V. . O monch vkupech srv. Ex 21, 22; 22, 7 17; Lv 6, 5; Dt 22, 19. 29. Chuas nedb domluvy, aby se vykoupil, jeto nem m. Srv. Kaz 7, 13. (Jin vykldaj v. 8 o bohi, jej pepadli lupii dajc ivot nebo penze; takov vzvy nemus se chuas bti, jeto po nm lupii nepasou.) 12 V. . mu" dui, e stn a chadne (hebr.). Srv. 3, 28. strom ivota" = ovoce jeho, je dodv zdrav, sly a radosti. Srv. 3, 18; 11, 30. 13 V. . zavazuje se" = uvaluje na sebe odpovdnost, vinu a trest. Co v zvorce, nen v hebr. a v. LXX jest za v. 9. K v. 13d srv. 36, 21; 111, 5. 17 V. . uvd ve zl" ty, kte mu poselstv svili, jeto je bezbon vyd nebo vbec nevykli. Srv. 14, 5; 25, 13.

890

Kniha Pslov
18

Chudoba s hanbou (potk) toho, kdo nedb kzn; ale kdo pijm pokrn vnosti dojde. dost, spln-li se, libost psob v dui; blzni (vak) tt se vysthat se zlho. S moudrmi kdo chod, moudr bude; (ale) ptel blzn bude jak oni. Neznabohy netst sth, zbon vak odmny dochzej. Dobr zstav po sob ddice, syny a vnuky; i statek hnkv uschovn je spravedlivmu. Obil hojnost je na nov zoranch rolch otc, jinm vak bv sveno, kde nen spravedlnosti. Kdo et metly, nenvid syna svho; ale kdo ho miluje, zhy jej kr. Zbon me do syta se najst, ale aludek bezbonch zstv lan.

19

20

21

22

23

24

25

HLAVA 14. 1 ena, kter je moudr, stav dm svj; nemoudr vystavn ji sama bo.
2

Kdo chod pmou stezkou, boj se Boha; kdo vak jde cestou neestnou, pohrd jm. V stech blzna je metla na jeho pchu; ale rty moudrch jsou ochranou jim. Kde nen tanho dobytka, przdn bvaj spky; kde vak je mnostv osen, zejm tam sla tahoun. Svdek pravdomluvn nele; svdek vak kiv le vydychuje. Hled (sice) posmva moudrost, vak marn; (ale) moud snadno najdou, co rozum jest. Pistup k mui blhovmu (a mluv s nm), zn-li, co jsou rty obezel. Moudrost rozumnho jest na cestu pozor dvat; ale nemoudrost blhovch je bludn. lovk nemoudr dl si poklebky z hchu;

V. a. srv. se Sir 6, 36; 8, 10; 9, 21. bude jako oni" blzen = bezbonk; proto zle se povede jemu" (hebr.). 2 Hl. 14. V. . jm" = Bohem. Slovn peklad Vulg. postrd obvyklho protikladu; zn: Kdo chod pmou

20

cestou a boj se Boha, pohrzen bv od toho, kter kr zlopovstnou cestou." 9 V. a. srv. s 10, 23. blahovle" vzjemn i pze a zliba Bo, kter nemoud postrdaj, jeto s

891

Kniha Pslov mezi zbonmi je vak blahovle.

10

V srdci, je pamatuje, jak ctilo hokost, k radosti se nepidru pcha. Domy bezbonch bvaj vyhlazeny, ale stany spravedlivc rostou. Leckdy zd se lovku cesta bt sprvn, ale konec konc ke smrti vede. I kdy se smje, mv lovk bolest; a po radosti naposled bv alost. Mravy svmi nasycen bude blzen, ale t" skutky svmi lovk dobr. Prostomysln v kadmu slovu, zkuen (vak) pozor m na sv kroky. [lovku lstivmu dobe se nikterak nepovede, iny vak sluebnka moudrho budou se dait; cesta, kterou pjde, bude rovn.]

11

12

13

14

15

16

Moudr zkostn se vysth zlho, (ale) blzen klidn do nho ske. lovk prchl hlouposti dl, a oemetnk je v nenvisti. Prostomysln osvojuj si poetilost, chyt vak doekvaj se uenosti. Budou leeti zl ped dobrmi, a bezbon pede dvemi spravedlivch. I svmu druhu chud odporn bv, ale bohi mnoho maj ptel. Kdo svm blinm opovrhuje, he; ale kdo soucit m s chudm, blaen bude. [Kdo douf v Pna, miluje milosrdenstv.] Bloud, kte se dopoutj zlho; lska a vrnost (vak) pipravuje si blaho. Kad prce odmnna bude hojn, ale kde mnoho slov, tam asto bv nouze.

17

18

19

20

21

22

23

smvem, na rtech pchaj hchy. 9a podle hebr. lpe pekldati: Mezi nemoudrmi nepravost sdl." 10 V. b. peloeno podle LXX. Srv. Sir 11, 27; 18, 25. Podle Vulg. slovn: Srdce, kter zn hokost due sv, v radost jeho nepims se ciz." Bv vykldno: Jako s alost, tak je to i s radost. Ob ct nejlpe jen ten, jeho se to tk." 18 V. . Msto doekvaj se" podle hebr. korunuj se" (uenost).

892

Kniha Pslov
24

Koruna lid moudrch je bohatstv jejich; (ale) lenstv jest nerozum hloupch. Zachrauje ivot svdek vrn; ale kiv vydychuje li. Kdo se boj Pna, m silnou nadji, a jeho dti maj kam utci se. Bze Pn pramen ivota jest, odvracuje smrtonosnou zkzu. Mnostv obyvatelstva krlova chlouba; mlo vak lidu vladaova zhouba. Trpliv ovld se velikou moudrost; prchl vak ukazuje velikost blznovstv svho. ivot tla je srdce zdrav; kostier (vak) nruivost. Nuzka kdo utiskuje, tup jeho Tvrce; ale ct jej, kdo se slitovv nad chuasem. Pro svou zlobu bezbonk vezme za sv; zbon vak nadji m ve sv smrti. V srdci rozvnho odpov moudrost, a vecky nezkuen vyuuje. Spravedlnost vyvyuje nrod, ale ubohm lid in hchy. Pjemn je krli sluebnk rozumn, niemn (vak) hnv jeho ctit bude.

25

26

27

28

29

30

31

32

33

34

35

HLAVA 15. 1 Odpov vldn krot hnv; (ale) e tvrd bud vztek.
2

Jazyk moudr vdn est in; sta (vak) poetilch blznovstv chrl. Na kadm mst Hospodin m oi, (kter) hled na dobr i na zl.

V. . Moudr uv bohatstv tak, e si tm zskv veobecnou znmost a ctu (korunu); msto t koruny zskvaj si nemoud svm nerozumem", t. j. nerozumnmi iny vnec poetilosti (= lenstv"). Srv. Sir 7, 12; 13; 30. Podle LXX zn v. 24: V. . Poctiv svdek me zachrniti ivot kiv obalovanmu ze zloinu, kter bv pokutovn smrt. V. 25b srv. s v. 5. Protiklad d pekldati: ale kdo vydychuje li, ten ni" (ivot). Srv. 12, 5. 17. 30 V. . Srdce klidn, nezmtan vnmi, nehnan nruivostmi pispv i ke zdrav tlesnmu; naopak srdce poutan hnmi nvyky podrv i zdrav tlesn. Srv. 4, 22.; 12, 4; Sir 30, 26. 34 V. : Podle hebr. hch do hanby vrh nrod. Srv. Is 48, 22; 57, 21.
25

24

Koruna moudrch zkuenost jest; vnec vsak poetilc blznovstv."

893

Kniha Pslov
4

Jazyk pokojn strom ivota jest; nezzen vak porauje dui. Blzen smje se kzni otce svho; kdo vak jde za prvem, jest milek jeho. [Kde hojn spravedlnost, tam (tak) nejvt sla; zmry bezbonch vak z koene vyrvny budou.]

V dom zbonho je mnoho blahobytu; ale zisk bezbonho zden bv. sta moudrch vdn rozsvaj; srdce (vak) blzn nen podobno jim. Obti bezbonch odporn jsou Pnu, (ale) modlitby spravedlivch lib. Ohavn Pnu je cesta bezbonho; kdo vak jde za prvem, jest milek Jeho. Tvrd dtka tomu, kdo opout cestu ivota; kdo m domluvu v nenvisti, zhyne. V peklch, v mst zkzy oi m Hospodin; m vce v srdcch smrtelnk. Posmva nem rd toho, jen ho kr; (proto) chodit k moudrm nechce se mu. Srdce radostn vyjasuje lce; due-li truchl, sklen jest mysl. Srdce moudrho vyhledv vdn; sta vak blzn si libuj v nerozumu. Veker dni chuasovy zl jsou; klidn (vak) mysl takoka stl body. Lpe mt mlo a bti se Hospodina, ne mnoho poklad a ne spokojenosti. Lpe jest pozvnu bti na zel s lskou, neli na krmn tele s nenvist. lovk popudliv svry bud, (ale) trpliv vzbuzen krot. Cesta lenivch je takka zatarasena trnm, (ale) cesta spravedlivch pekek nem. Syn moudr radost in otci,

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

Hl. 15. V. . mysl" .= nlada duevn, kter se jev tak ve tvi. K v. 13a srv. 17, 22; Sir 13, 31; 26, 4. K v. 13b srv. 12, 25; 25, 20; Sir 30, 25; 38, 19.

13

894

Kniha Pslov lovk vak blzen pohrd matkou.

21

Z blznovstv m radost lovk blzen; ale mu opatrn jde pmo svou cestou. Bez porady v nic se rozplynou plny; kde vak jest mnoho rdc, tam se da. Radost mv lovk z vpovdi st svch; a slovo ve vhodn chvli jest velmi uiten. Stezka ivota vzhru (kyne) vzdlanmu, aby zstal daleko pekel tam dole. Dm lid zpupnch Hospodin zbo, a upevn meze vdovina pole. Ohavnost jsou Hospodinu zmry zl; ist vak pn [je krsn a] Pn [je] spln. Bo svj dm, kdo se ene za lakotou; ale kdo nenvid platky, iv bude. Lskou a vrnost smvaj se hchy; a bzn Pn se vzdaluje kad zlho.

22

23

24

25

26

27

28

Mysl zbonho peml, m-li odpovdt; (ale) sta bezbonch zl (ei) chrl. Daleko jest Hospodin od bezbonch; ale modlitby spravedlivch vyslch. Oko jasn rozveseluje dui; (a) dobr novina oberstvuje tlo. Ucho, je spasitelnou domluvu pijme, mezi moudrmi bude bydlit. Kze kdo zamt, pohrd svm ivotem; ale kdo pijm domluvu, nabv moudrosti. Bze Pn je kze moudrosti, a slvu pedchz ponen.

29

30

31

32

33

HLAVA 16. 1 lovkovo dlo jest uvaovati v duchu; ale Hospodin slova na jazyk dv.
2

Vecky cesty lovka ist jsou om jeho; (ale) Hospodin jest, jen v duchy. Vyjev Hospodinu skutky svoje, a tv plny se ti zda.

Hl. 16. V. . lovk me sice pemtati, co a jak m ci, aby se dodlal doucho spchu, ale vecko to sil jest marn, neehn-li mu Bh. Srv. v. 9; 19, 21; Sir 8, 11 n.; Moud 7, 16; Mt 10, 19 n.

895

Kniha Pslov
4

Vecko k elu svmu uinil Hospodin; t i bezbonho ke dni zlmu. Ohavnost jest Pnu kad zpupnk; mono ruit za to, e neujde trestu.

[Potek cesty dobr je initi spravedlnost; to Bohu milej ne obti pineti.]

6

Lskou a vrnost nepravost se smv; a bzn Pn se vzdaluje lovk zlho. Lb-li se Hospodinu n cesty, i jeho neptele obrt ku pokoji. Lpe mt maliko, ale spravedliv, ne velk pjmy, ale nepoctiv. Mysl lovka peml o sv cest, Hospodin vak spravuje kroky jeho. Vpov Bo jest na krlovch rtech; nepobloud v soudu jeho sta. Vha a misky jej jsou zenm Pn; jeho dlo jsou tak zva vecka. tt se krlov init co bezbonho; utvrzuje spravedlnost trny. Zlibu m krl ve rtech spravedlivch; a kdo upmn mluv, toho miluje. Krlv hnv bv posel smrti; ale mu moudr ukrot jej. V jasn tvi krlov jest ivot; a jeho pze jest jako d z jara. Zskvej si moudrost, neb lep jest neli zlato; a nabu opatrnosti, je nad stbro drah. Cesta zbonch daleko je zlho; ivot svj chrn, kdo se dr sv cesty. Pohromu pedchzv pcha, a ped pdem bv due zpupn. Lpe poniovati se s ponenmi, neli dliti se o koist se zpupnmi.

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

V. . Bh, pvodce du mravnho i prvnho, chce, by lid uvali spravedlivch val i mr; kdo he proti tomu prvu, Bohem ustanovenmu, neujde trestu. Srv. 11, 1; Lv 19, 36; Dt 25, 13; Mich 6, 11. zav" byly kamnky, kter nosvali sta v mci za pasem, proto sluj kameny v pytlku".

11

896

Kniha Pslov
20

Kdo se d pouit (Bom) slovem, najde tst; a blaze tomu, kdo dvuje v Hospodina. Kdo jest rozumn mysli, bude prohlen za mudrce, a kdo um sladce mluvit, bude mti spch. Studnic ivota jest vdn tomu, kdo m je; (ale) trestem blzn jest poetilost. Srdce moudrho dv rozum do st jeho, a rtm jeho pidv innosti. ist med jsou slova pvtiv; sladk dui a zdrav tlu. Je cesta, kter zd se lovku sprvn, ale konec jej ke smrti vede. Pracujcho hlad pracuje pro nho, nebo pohn ho jeho sta. lovk pekelnk osnuje skon plny, a m na rtech ohe zrajc. lovk zvrhl vzbuzuje svry, a done odr si ptele. Mu neprav peluzuje ptele svho, a vede ho po nedobr cest. Kdy nkdo klop oi, skoky sml a rty kiv, kdy si plny zl ji smyslil. Koruna dstojnosti ediny jsou; cestou spravedlnosti lze jich dojt. Lpe je bt trplivm neli obrem; lpe ovldati sebe ne dobti msta. Losy bvaj za adra metny, ale Hospodin je d.

21

22

23

24

25

26

27

28

29

30

31

32

33

HLAVA 17. 1 Lep kus suchho chleba a k nmu pokoj, ne pln dm kvas obtnch a pi nich svry.
2

Sluebnk moudr ovldne (pnovy) zpozdil syny, a s nimi bude se dlit o ddictv. Ohe zkou stbro, pec zlato, a srdce (lid) zkou Hospodin. Zl (rd) poslouch jazyk nelechetn,

Hl. 17. V. . zkou" a tb, ist. Srv. 15, 11; 16, 2; 21, 2; Sir 2 5; Moudr 3, 6; Is 1, 25; Jer 6, 29; 1. Petr 1, 7.

897

Kniha Pslov a lstivec popv sluchu rtm livm.

5

Nuzkem kdo pohrd, tup jeho Tvrce; a kdo se raduje z pdu jinho, nebude bez pomsty. Koruna starc (jsou) synov syn, a slva syn otcov jejich. Neslu hloupmu vybran slova; (tm mn) velmoi sta liv. Kmen vzcn je to, na se kdo t; a jde kam jde, ve in opatrn. Kdo taj provinn, peuje o ptelstv; kdo (vak) dl je vypravuje, druha si odr. Vce prospv domluva u moudrho, neli sto ran u poetilho. Zl vdy sna se jen odprati; i bude posel krut na nho posln. Lpe potkat medvdici, j vzali mlad, neli blzna, kter si zakld na sv hlouposti. Zlm kdo odplacuje dobr, nehne se netst z jeho domu. Trh vod hrz, kdo pon svry; prve ne vzplane pohdka, dluno j nechat. Soudce, jen osvobod bezbonho; i ten, kter odsoud spravedlivce ohavou je ped Bohem ten i onen. Co je pltno blznu bohatstv mti, kdy si moudrosti koupiti neme? [Kdo svj dm do vky ene, chce, by se ztil; a kdo tt se uit, v netst padne.]

10

11

12

13

14

15

16

17

Kadho asu miluje prav ptel; zdali vak bratrem je, v netst se pozn. Poetil je, kdo dv ruku, kdo se zaruuje za svho druha.

18

V. . Hebr. pipomn vliv dar, t. j. platk, podle naeho: Kdo mae, ten jede." Dosud in divy na Vchod povstn bach"; dosud jest drahm kamenem, jakm pitali sta kouzelnou moc. Podle hebr. zn v. 8:

Drahm kamenem dar je v och toho, kdo jej dv, a jde kam jde, vude se spchu dodlv."
Srv. Dt 16, 19. Vulg. zdrazuje vliv nadje na iny lidsk. Kdo se t, e dostane odmnu slbenou, vemon se in, aby j doel.

898

Kniha Pslov
19

Kdo mysl na rozbroje, miluje hchy; kdo stav vysok vrata, chce, aby spadla. Kdo m zvrhl srdce, dobrho nic nedoshne; a kdo m zvrhl jazyk, padat bude ve zl. Poetilec rod se ke sv hanb; ani me mt otec radost z blzna. Mysl vesel in, e lovk kvete; (ale) duch smutn vysuuje kosti. Dary z klna bezbon bere, aby pevrtil cesty prva. Na lci opatrnho z moudrost; oi (vak) blzn (tkaj) v koninch zem. Ke hnvu je blzniv syn otci, a k alosti matce, kter ho porodila. Nen dobe pokutovat spravedlivce, tak ne soudce bt, kter soud podle prva. Kdo um za zuby dret, jest uen a opatrn, a ducha, kter um vit, m lovk vykolen. I blzen, bude-li mlet, za moudrho jmn bude; a sv rty-li stiskne, za opatrnho.

20

21

22

23

24

25

26

27

28

HLAVA 18. 1 Zminky hled, kdo chce se odlouit od ptele; hned najde, co by na nm mohl pokrati.
2

Nepijm blzen e moudrch, le bys mluvil mu o tom, co m v srdci. Bezbon, kdy pijde do hlubin hch, pohrd (vm); ale v patch jde za nm ostuda a hanba. Voda hlubok slova z st (mnohho) lovka; potok rozvodnn, studnice moudrosti. Nen dobe straniti bezbonmu, a tak se odchlit od. soudu spravedlivho. sta blznova spltaj svry, a rty mu volaj, e chce ezu. sta blznova zkza jeho;

V. a. podle hebr. Kdo zplod blzna, k zrmutku svmu tak in." Srv. 10, 1; 19, 13; Sir 22, 3. 23 V. . z klna" = ze zaad, kde je drce tajn nese. Srv. 16, 33; 1. Krl 12, 3; 14, 5: Ex 23, 8. V. 23b srv. se Sir 20, 31; Mich 3, 11; 7, 3. 3 Hl. 18. V. . vm" prvem boskm i lidskm; jako sm vm pohrd, tak pohrdaj vichni jm (Knabenbauer). Srv. 11, 2.

21

899

Kniha Pslov rty jeho osidlo ivota jeho.

8

Slova ramenova zdaj se sladk; vnikaj a do nejhlubch trob. [Lenivho por hrza (ped prac): due vak zentilch lanti budou.]

Zmkil a leniv ve sv prci bratr je toho, jen majetek promrhv. Velepevn v je jmno Hospodinovo; k nmu se utk spravedliv, i poven bv. Statek bohatho jest pevnost jeho; jako ze vysok, kter jej ohrazuje. Ped pdem srdce lidsk se povyuje; ale ped slvou se poniuje. Ten, kdo prve odpovd, neli vyslechne, ukazuje, e je blzen a hanby hoden. Mun mysl sn svoji nemoc; ale skleslou mysl kdo me snsti? Mysl rozumnho nabv vdy, a ucho moudrch hled pouen. Dary lovku klest cestu, a pstup k velmom zjednvaj. Pravdu m, kdo prvn pijde a aluje ve svm sporu, pokud nepijde druh a jemu neodpr. Rozepe potlauje los; tak velmoe rozsuzuje. Bratr, ktermu bratr pomh, jest jako pevnost; ale spory jejich jsou jako zvory k mstm. Ovoce st lovkovch plno bude jeho nitro; co se urod na rtech jeho, bude ho nasycovat. Smrt a ivot ve sv moci m jazyk; kdo ho rd uv, jst bude ovoce jeho. Kdo nael dobrou enu, nael tst; doel poten od Hospodina. [enu dobrou kdo vyhn, vyhn tst; kdo vak zaltnou dr, je blzen a bezbonk.]

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

Prosebn ebron lovk chud; ale boh m odpov tvrdou.

900

Kniha Pslov
24

Nkter ptel bv jen pro spolenost; (jin vak) pilne vce neli bratr.

HLAVA 19. 1 Lep je chud, kter ije v prostot sv, neli boh skon, kter rozumu nem.
2

Kde nen rozvaha mysli, tam nen blaho; a kdo kvapem se rozbh, klopt. Nerozumnost podr lovku nohy; ale proti Bohu ve jeho srdce. Bohatstv zskv mnoho novch ptel; chudho vak i ti, kter ml, se spout. Svdek falen neujde trestu; a kdo le mluv, neutee. Mnoz ko se osob velmoov; a jsou pteli tomu, kdo dary dv. Brati lovka chudho maj ho v nenvisti; tm spe ptel jeho vzdaluj se od nho. [Kdo jen slova hled, nebude nic mti;] kdo [vak] si zjednv rozum, miluje svj ivot, a kdo si zachov opatrnost, najde tst. Svdek falen neujde trestu; a kdo liv mluv, zahyne. Neslu se, aby blzen ml blahobyt; ani by sluebnk panoval nad knaty. Rozumnost mue po shovvavosti pozn; a est jeho jest chyby promjeti. Jako van lvovo jest hnv krlv; ale jako rosa na zele vldnost jeho. Bolest otcova syn poetil; a strop, jen mokv stle svrliv ena. Dm a majetek ddictvm po rodich bv; ale jen Hospodin dv manelku opatrnou. Lenivost uvd v tvrd spnek; a lovk liknav mus lant. Kdo db pikzn, db svho ivota; kdo pak cesty sv nedb, zeme.

10

11

12

13

14

15

16

Hl. 19. V. a. srv. s 10, 1; 17, 21. 25. Ploch stecha na Vchod, uplcn z hlny na chrast poloen, je-li del dobu na deti, rozmo se, zmkne, propout vodu do jizby a dve nebo pozdji spadne a jizbu zasype, e nelze v n bydliti. Podobn ohrouje a ni domcnost hateivost ensk. Srv. 27, 16; 31, 9; Sir 26, 3.

13

901

Kniha Pslov
17

Pjuje Hospodinu, kdo se nad chudm smilovv; a on jemu (co pjeno) zase vrt. Tresci syna svho, dokud me mt nadji; abys ho zabil, k tomu se nepropjuj. Kdo jest netrpliv, a okus trestu; kdo ho z nho vytrhne, ulo mu vt. Poslouchej rady, a pijmej kze, abys na konec byl moudr. Mnoho je mylen v srdci lovkov; ale vle Hospodinova trv. lovk potebn jest milosrdn; a lep chud neli podvodnk. Bze Hospodina vede lovka k ivotu; bude mt blahobyt, ani ho netst potk. Lenoch schovv svou ruku pod pad; ani k stm svm ji nevzthne. Je-li posmva bit, zmoud nezkuen; domluv-li pak moudrmu, d se pouit. Otce kdo suuje a vyhn matku, hanebnk a neastnk jest. Nepestvej, synu, poslouchat nauen, abys nebyl neznal rozumnch zsad. Svdek pekelnk posmv se prvu; a sta bezbonch polykaj nepravost. Pipraveny jsou posmvam soudy; a metly na zda poetilch.

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28

29

HLAVA 20. 1 Bujn vc jest vno a bouliv opojen; kdokoli si libuje v nich, nebv moudr.
2

Jako ev lv, tak (ds) zuc krl; kdo ho popouz, he sm proti sob. est jo to lovku, kdy se varuje svr; ale kad blzen splt hdky. Na podzim nechtlo se lenochu orat; i bude v lt hledat, ale nenajde.

V. . Chlapec netrpliv, zlostn budi potrestn; vychovatel, kter mu trest promine, bude pinou, e se nepolep, ale e s nm zlost poroste a za ni v pozdjm vku psnji pokutovn bude (Peters). 24 V. . srv. s 26, 15; 15, 19; 20, 4. N lenoch skld ruce do klna, nebo sed s rukama na prsou zaloenma. Podle hebr. strk lenivec ruku do msy, ve kter jsou pokrmy na stole, aby si vzal svj dl; ale je ln, aby si jej podal z msy do st! Srv. podobn obyej jsti spolen z msy Sir 31, 16; Mt 26, 23.

19

902

Kniha Pslov
5

Jako v hlubok vod mv lovk zmr v srdci; ale obezel mu jej um vythnouti. Mnoho lid vyn svou dobrou vli, ale lovka spolehlivho kdo najde? Zbon, jen chod ve sv nevinnosti, blahoslaven zstav po sob syny. Krl, kter sed na soudcovskm kesle, vecko zl provv svm bystrozrakem. Kdo me ci: ist jest m srdce, uchrnil jsem se provinn?" Dvoj zva a dvoj mra ohavnost je ped Bohem to i ono. Ji podle toho, jak chov se chlapec, lze poznat, bude-li ist a sprvn jeho ivot. Ucho, je sly, a oko, je vid, Hospodin uinil to i ono. Nelibuj si ve span, abys nepiel na mizinu; otevi sv oi, abys ml do syta chleba. patn (zbo), patn!" k kad, kdo kupuje; ale kdy odejde, pochvaluje sob. Tebas bylo zlata a mnostv drahokam; ale ndoba vzcnj rty rozumn. Zaber si roucho toho, jen ru za jinho; za cizho si zstavu od nho vezmi. Chutn lovku chlb zjednan nepoctiv, konec konc vak m pln sta kamen. Zmry poradami dochzej splnn; proto vojny s rozmyslem se vsti maj. Tajnosti vyn, kdo utrh, kudy chod; proto k tomu, kdo pli otvr sta, se nedru. Otci svmu kdo zloe, nebo matce, toho svce v hust tm zhasne.

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

Hl. 20. V. . Mylenky bvaj ukryty v srdci jako ve hlubok studni; jin vak (otzkami) dovede je z nho vytahati, vyviti jako okov vody. Srv. 18, 4; 27, 19; 28. 11. 8 V. provv", rozliuje co dobrho, co zlho je ve pi, dobr odmuje, zl trest a ni jako rolnk, kter vje, tb, oddluje zrno od smet a vydv plevu na pospas vtru. Srv. v. 26; 16, 10; 25, 5; 100, 6; 3. Krl 3, 9; 15, 3: Jer 15, 19. 10 V. . Dvoj zva" vt, kdy nkdo nco kupuje a men, kdy prodv; nebo jedno sprvn na oko, druh nesprvn, podvodn ve skryt. Srv. v. 23; 11, 1; 16, 11; Dt 25, 13 16; Mich 6, 11.

903

Kniha Pslov
21

Majetek s potku o pekot shromdn bude naposled postrdat poehnn. Nekej (si): Odplatm se za zl"; doufej v Hospodina i pome ti. Ohavnost je Pnu zva dvoj; a vha falen nen dobr. Hospodin d kroky lovkovy; kdo z lid me rozumt sv cest? Osidlem bvaj lovku zbrkl sliby, ze kterch pozdji chce se vyprostiti. Moudr panovnk provv bezbonky, a ke, aby pejeli je koly. Svce Hospodinova je lidsk due, kter pronik vecky kouty srdce. Lska a vrnost osthaj krle, o milostivost se opr trn jeho. Chlouba jinoch je sla jejich; dstojnost pak starc ediny. Modina po ranch str zlobu; po ranch do nejhlubch trob.

22

23

24

25

26

27

28

29

30

HLAVA 21. 1 Jak rhy vodn je krlovo srdce v ruce Pn; kamkoli jemu se zlb, zavede je.
2

Kadmu zd se bt cesta jeho pm; ale Hospodin v srdce. initi milosrdn a spravedliv vce se lb Hospodinu ne obti. Zpupn oi a nadut srdce, je maj bezbon za svtlo, hch jest. sil piinlivch vede vdycky k zisku; toho vak, jen rychle zbohatnout chce, vdycky ke ztrt. Poklady kdo shromauje jazykem livm, ene se zbsile za nim v osidla smrti. Nsil bezbonk vaz jim zlom, protoe nechtli initi spravedlnosti. Pevrcenho lovka cesta je kiv; ale kdo ist je, toho iny jsou pm. Lpe mti pbytek na stee v koutku, neli se enou svrlivou dm (cel).

904

Kniha Pslov
10

Due bezbonho dycht po zlm; nad svm blinm se nesmiluje. Je-li posmva bit, zmoud nezkuen; a pjde-li za moudrm, dojde uenosti. M na zeteli Spravedliv dm bezbonho, aby svrhl bezbonky do netst. Kdo sv ucho zacpv ke kiku chuasov, sm tak bude kiet, a nedojde vyslyen. Dar tajn dan ukrocuje hnv; drek za adry nejvt vztek. Radost m zbon, kdy po prvu se dje; ale hroz se ti, kdo nepravost in. lovk, kter zbloudil s cesty moudrosti, ve spolenosti mrtvch sdlit bude. Kdo si libuje v hodovn, zchudne; a kdo rd vno a voavky, nezbohatne. Na msto spravedlivcovo posln bv bezbonk; na msto poctivho vrolomnk. Lpe mti bydlo v kraji pout, neli se mrzet se enou hativou. Vzcn poklad [a olej] m v dom spravedlivec; ale nemoudr nechv jej leet ladem. Kdo se dr prva a milosrdenstv, dojde ivota, [prva] a slvy. Do pevnosti obr se dostane moudr; ztee hradby, na kter spolhali. st svch kdo osth a jazyka svho, osth od zkosti sv due. Pyn zpupnk sluje posmva; h ve svch inech pchou. Pn zabjej lenivho; nebo ruce jeho tt se prce. Lid cel den daj a dycht; spravedliv vak rozdv nenavn.

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

Hl. 21. V. . Podle Vulg. slovn v. 12: Vyml spravedliv o domu bezbonho, aby odtrhl bezbon od

12

zlho."

V. . srv. s 17, 23; 18, 16; 1. Krl 25, 18. ukrocuje" dopl ve v. 14b. 20 V. . poklad" = moudrost. nechv jej leeti ladem" a v lom smyslu jej rozptyluje", rozhazuje (Vulg.).

14

905

Kniha Pslov
27

Obti bezbonk ohavn jsou, jeto je obtuj s nepravost. Kdo kiv svdectv vydv, podlehne; kdo vak ekne, co slyel, zvtz. Bezbonk zpupn zatvrzuje tv svou : ale poctivec spravuje svou cestu. Nen moudrosti, nen opatrnosti, nen rady proti Hospodinu. K bv pipravovn ke dni bitvy, ale Hospodin vtzstv dv.

28

29

30

31

HLAVA 22. 1 Lep jest jmno dobr ne bohatstv velk, a mt vnost lpe ne stbro a zlato.
2

Boh a chuas pat k sob; toho i onoho uinil Hospodin. Chytr pedvd netst, i skryje se (mu); nezkuen vak jde dle a upad v kodu. Odmna ponen bzn Pn jest bohatstv a slva a ivot. Nstroje ostr, mee jsou na cest pevrcenho; kdo db svho ivota, daleko vyhne se jim. Je pslov: S cesty, kterou d se jinoch, ani kdy zestrne, se neuchl. Bohat panuje nad chudmi, a dlunk je sluhou vitele. Kdo sije nepravost, nezdar bude ti, a hl jeho zpupnosti vezme za sv. Kdo m rd milosrdenstv, poehnn bude; nebo z chleba svho dv chudm. [Vtzstv a pocty dochz, kdo dary dv; ale ivot bere tm, kdo je pijmaj.]

10

Vyvrz posmvae, i vyjde s nm svr; pestanou rozepe a nadvn. (lovka) istho srdce miluje (Hospodin); a mui milostnch rt je ptelem krl.

11

Hl. 22. V. . Jeto tvrcem bohe i chuasa je t Hospodin, maj se oba navzjem ctti a sob pomhati, uznvajce nezbytnost majetkov rznosti, ne vak sebou pohrdati, sob ubliovati. Srv. 14, 31; 17, 5; Job 34, 19; Sir 11, 14; Moudr 11, 25. 5 V. . Msto Zbran a mee" hebr.: Trny a osidla". Srv. Moudr 5, 7; 24, 12; 90, 1. 6 V. . Podle toho pslov navykej" (hebr.) dt zhy, aby chodilo pslunou (= svou") cestou ctnosti.

906

Kniha Pslov
12

Oi Pn bedliv (na ve) hled, i hat se podniky bezbonho. Lenoch k: Lev jest venku; na ulici byl bych zabit." Jma hlubok (jsou) sta ciz (eny); na koho se hnv Hospodin, upadne do n. Blznovstv spjato je se srdcem pacholete; ale metla kzn vyene je. Chudho kdo tiskne, by rozmnoil bohatstv sv, sm bude nucen dt bohatmu, a bude strdat.

13

14

15

16

17

III. Prv snka vrok mudrc. (22, 17 24, 22.)

Naklo ucha svho, a sly slova moudrch; pilo srdce k uen mmu, je bude t blait, 18 bude-li je chovat ve svm nitru, budou jm oplvati tak rty tv. 19 Abys dvru skldal v Hospodina, proto dnes je pedkldm tob. 20 Hle, napsal jsem je tob trojmo, k porad a k osvcen, 21 bych ti ukzal pevn zsady pravdy, z nich bys brt mohl odpov tazatelm.
22

Nei nsil chudmu proto, e chud jest, ani utlauj nuznho pi soudu; 23 nebo Hospodin ujme se jeho prva, o ivot obere ty, kdo obraj je.
24

Nebrati se s lovkem hnvivm, ani obcuj s muem prchlm, 25 abys snad nenauil se mravm jeho, a tak ivot svj neohrozil.
26

Nebu z tch, kte rukou dnm za dluhy se zaruuj; 27 nebo nebude-li mt m platit, seberou ti houn tvho lka.
28

Neposunuj meznk odvkch, je tvoji otcov poloili. Vidl jsi lovka obratnho ve sv prci? Krlm bude slouit, a ne lidem nepatrnm!

29

V. . srv. s 13, 22; 28, 10; Sir 14, 4; Is 33, 2; Jer 17, 11; 30, 16. Podle hebr. vak chuas m z tisku zisk, jeto Bh mu tajn ve nahrad; co vak chuas bohi mus dti, pin mu (bohi) ztrtu, jeto lp na tom kletba. 20 V. . Slovem trojmo" mysl snad inspirovan spisovatel-sbratel ti sbrky, a) Ps hl. 1 9; b) 10, 1 22, 16; c) 22, 17 24, 22. (Knabenbauer.) Ponkud jinak hebr., jinak LXX. Osvcen" bude ten zejmna dvody, pro m initi tak anebo jinak.

16

907

Kniha Pslov HLAVA 23. Kdy si sedne, abys jedl s pnem, dobe si vimni, co postaveno je ped tebou: 2 A n si polo na sv hrdlo, chce-li ovldati chu svou. 3 Nebu dostiv pamlsk jeho; nebo je to oidn jdlo.
4 1

Nepachti se, abys bohem byl, ale vynalzavost svou mrni. 5 Neuprej o svch na bohatstv, jeho nemono tob doshnouti: nebo udl si kdla, jako orel ulet k nebi.
6

Nejdej s lovkem nepejcm, nedychti po pamlscch jeho; 7 nebo jako hada a vtec zpytuje nevdan vci; Jez a pij" (ti sice) k, ale srdce jeho ti nepeje. 8 Sousta, kter jsi sndl, zvrt, a pkn ei tv ztraceny budou. 9 K um lid poetilch nemluv; pohrdnout pounmi tvmi emi.
10

Nedotkej se meznk osielch, na pole, je pat sirotkm, nevstupuj; 11 nebo pbuzn (obhjce) jejich je siln, on pi jejich povede proti tob.
12

K tv srdce pijme pouen, a tv ui slova osvcen! 13 Neodprej pacholeti kzn; neume, bude-li je mrskati metlou. 14 Ty je metlou mrskati bude, a jeho ivot vytrhne peklm.
15

Synu mj, bude-li moudr srdce tvoje, bude mt radost tak srdce moje;

2 Hl. 23. V. . poloiti si n na hrdlo" = vemi silami se krotit. chce-li ovldati chu svou" = jsi-li nchyln k nestdmosti" (hebr.). 7 V . nedoel ns neporuen. Tolik vak jisto, e l nepejcnost hostitelovu, (kter v kad sousto, kter host sn a kadou kapku, ji vypije, m a odhaduje v duchu jeho cenu; Vulg. m snad na mysli hadae, kter

pozoruje velmi bedliv kadou ilku ve vnitnostech zvete, zejmna shled-li nco zvltnho, eho u jinch zvat nevidl, a podle tchto dkladnch pozorovn vt). 10 V. a. = 22, 28a (hebr.). Msto dt" (Vulg.) (osielch") lpe sti s novjmi kritiky en" (osielch") = vdov, jeto bvaj vdovy velmi asto jmenovny se sirotky. Srv. Ex 22, 22; Dt 10, 18; 14, 29; 16, 11; 24, 20; 26, 12; 27, 19 a jj. 11 V. . pbuzn (obhjce)" = hebr. g'l". Srv. Ex 22, 23 n.; Nm 35, 19. 24. 27; Jer 50, 34. Ten siln" je sm Bh. K v. 11b srv. ve 22, 23; 67, 6; Mal 3, 5. 14 V. . vytrhne peklm" = uchrn pedasn smrti, kterou Bh trest hnky. Srv. 54, 24.

908

Kniha Pslov
16

radovat se bude moje nitro, kdy tv rty budou mluvit dn vci.

17

Nerozhorluj se srdce tv pro hnky, ale pro bze Pn kadodenn; 18 nebo naposled spln se, v co douf, a co ek, nebude ti vzato.
19

Sly, mj synu, a jsi moudr, a vede srdce sv cestou pravou. 20 Nebvej na hostinch pijan vna, na hodech tch, kte snej k jdlu maso; chudnou pijani, i ti, kdo na kvas se skldaj, a obleena bude ospalost v hadry.

21

22

Sly svho otce, kter t zplodil, a nepohrdej matkou, kdy zestrla. 23 Pravdu kup a neprodvej moudrost, kze a osvcen. 24 Ples radost otec spravedlivho, kdo zplodil moudrho, vesel se z nho. 25 K se (t) raduje otec tvj a matka, necha ples ta, je t porodila! 26 Dej mi, synu mj, sv srdce, a tv oi a dbaj cest mch! 27 Je jma hlubok lehk entina, prohlube zk je (ena) ciz. 28 (Ba vce:) h na cest jako lotr, zo-li nezkuenho, zabj ho.
29

Kdo bude bdovat, kdo stenat? Kdo mt hdky? Kdo bude v jm? Kdo bt bude bez piny? Komu zervenaj oi? 30 Zda ne tm, kte vysedvaj u vna; e velmi piln vyprazduj?

31

Nehle na vno, kterak se erven, kterak se stkv jeho barva v pohru; vchz dol pelahodn, 32 ale naposled utkne jako had,
V. . srv. s 28, 7; 29, 30. snej", t. j. skldaj se (v. 21); kad pinese dobyte (berana, ovci) nebo kus masa, ppadn mch vna; host o zvod se skldaj, ctidost pud je, aby nikdo velikost svho pspvku" nebyl zastnn druhm. 27 V. . srv. s 22, 14. Do jam bvala chytna zv. zk", jejto stny jsou pkr, kolm, e nesnadno lze vykrbati se z n. Takov neest je smilstvo; jinoch, nen-li dosti bdl, snadno mu podlehne a nesnadno se z nho vyvt. 28 V. . srv. s 2, 16; 5, 3; 6, 24; 7, 6 23; Kaz 7, 27; Jer 3, 2,. Podle 28b hebr. ta ena mno mezi lidmi odpadlky" (vrolomce. Srv. Mal 2, 14). 30 V. b. podle hebr.: pichzej, aby koenn vno (bowle) vyzkoueli." vyzkoueli" do dna!
20

909

Kniha Pslov a jako jetr rozstkne jed. Oi tv vidti budou ztetn vci, a tv srdce bude zbsile mluvit. 34 Bude jako ten, kdo sp na irm moi, jak spc idi lodi, jen ztratil veslo. 35 A ekne: Bit jsem byl, ale bez bolesti; smkalo to mnou, ale j jsem nic nectil; jak se vyspm, budu zas vna hledat!"
33

HLAVA 24. 1 Nerozhorluj se pro lidi nelechetn, ani pej si bti mezi nimi; 2 mysl na loupee jejich srdce, a jejich sta pronej zhoubu. 3 Moudrost dm stavn bv, a opatrnost upevovn; 4 vdn napluje komory velikm zbom drahm a krsnm.
5

lovk moudr m mnoho sly, mu uen je velemocn; 6 nebo s rozvahou vede se vlka, a blaho tam je, kde mnoho rdc. 7 Vysok je blznu moudrost; proto svch st v brn neotvr.
8

Kdo se zabv zlmi plny, bv zkenkem" jmenovn. 9 m se blzen obr v mysli, hch jest, a ohavou u lid jest posmva.
10

Bude-li chab zoufati (nad blinm v tsni), bude v tsni tv tak tv sla slab. 11 Vysvobozuj ty, kter vedou na smrt, a ty, je na popravu vlekou, vytrhuj! 12 D-li: Nemm dosti moci", (pova): Ten, kter zpytuje srdce, rozum tomu, strce due tv nic neoklame, a on odplat lidem podle jejich skutk.
13

Jez, mj synu, med, nebo dobr jest, (jez) strd, sladk tvmu hrdlu; 14 tm jest i nauka moudrosti tv dui; najde-li ji, bude mt naposled nadji, a tv oekvn nevezme za sv.
15

Nech zken bezbonosti v dom zbonho,

V. . Mezi ztetnmi vcmi" mohou bti pedstavy vdanch en, jak slovn Vulg. Srv. 22, 14. 34 V. . Ten spc idi lodi" je podle hebr. na stni, t. j. na kapitnskm mstku; podle LXX. sp za velik boue. Leno nzorn nebezpe opilstv: jakch zloin me se dopustit a do jakho netst zabst opilec. 11 Hl. 24. V. . na smrt jsou vedeni" a na popravu vlen" ti, kdo jakmkoliv zpsobem jsou utlaovni, nebo vbec trp. Srv. I, 11; Mich 3, 2 n; Ez 22, 6. 27; Sof 3, 3; Sir 34, 25 n.

33

910

Kniha Pslov
16

ani pusto klidn jeho bydlo: vstane zbon, tebas byl sedmkrt padl, ale bezbon v netst zstanou leet.

17

Padne-li neptel tvj, neraduj se, klesne-li, a neples tv srdce, 18 aby Pn vida to neml nelibost nad tm, a snad neobrtil od nho hnv svj.

19

Nehori se pro ty, ji pchaj zlo, nerli na ty, kte nepravost in; 20 nebo zl nemaj nadje do budoucna, a svtlo bezbonk zhasne.
21

Boj se Pna, synu mj, a krle, k lidem vzpurnm se nepidruuj; 22 nebo nhle se zdvihne pohroma od nich, a kdo v, kdy (pikva) od obou zkza?
23

IV. Druh snka vrok mudrc. (24, 23 34.)

Tak toto (jest eeno) od mudrc: Straniti lidem u soudu nen dobr; 24 ekne-li kdo vinnmu: Nevinen jsi, lid mu bude klnout a nrod zloeit; 25 toho vak, jen jej odsoud, budou chvlit, a pijde na nj poehnn. 26 sta lovku lb, kdo sprvn odpovd. Vykonej si venku svou prci, piln vzdlvej svou roli; pak bude moci si zaloit domov svj. 28 Nealuj kiv na blinho svho, ani svdj (k tomu) sty svmi. 29 Nekej: Jak uinil mn, tak uinm jemu; odplatm se kadmu podle skutku jeho." 30 el jsem kolem pole lovka lnho a kolem vinice mue poetilce; 31 hle, vecko porostlo kopivami, trn pikrylo plochu jeho, ohrada kamenn zboena byla. 32 Kdy jsem to vidl, dobe jsem uvil to, a z toho pkladu vzal jsem si pouen:
33 27

Maliko," dm si, podmne, maliko posp, maliko (jet) slo ruce v lku,

V. . Pn" zakazuje a trest soukromou mstu! od nho" na tebe! Plesati" vak nad vtzstvm, je dal Hospodin nrodu, jest ovem dovoleno. Srv. Ex 15, 1 nn.; Sdc 5, 2; 2 Mach 15, 34; 2 57, 11. 27 V. . Prve neli se oen, postarej se o vivu sebe, eny i dt. Srv. Lk 14, 28 32.

18

911

Kniha Pslov
34

i pijde na tebe jako kurr bda, a nouze jako mu ozbrojen."

V. Druh sbrka pslov alomounovch. (25, 1 29, 27.)

HLAVA 25. 1 Tak tato jsou pslov alomounova, kter snesli mui Ezechje, krle judskho. 2 Umt vc zatajit to slva Bo, umt vc vyzkoumat to slva krlv. 3 Nebe vysok, zem hlubok, srdce krl nevstin. 4 Odlu od stbra velik strusky, i vzejde kov drah pln ist; 5 vylu bezbon z okol krlova, a bude prvem stt pevn trn jeho. 6 Nedlej se ped krlem slavnm, a na msto velmo se nestav; 7 lpe, aby ti ekli: Postup, sem ve!" ne abys ponen byl ped knetem. 8 Co tv oi uvidly, nepodvej ihned k soudu; abys potom napravit nemohl, kdybys ptele svho zhanl! 9 Pi svou s ptelem svm projednvej, ale tajemstv tetho nevyjevuj; 10 aby t nehanl, kdokoli by to slyel, a tv hanba nemla by konce. [Lska a ptelstv svobodnm lovka in; zachovej si je, bys nedoel hanby!] 11 Jablka zlat na stbrn pd slova promluven v prav as. 12 Prsten zlat, klenot z ryzho zlata, vtka moudrho ochotnmu uchu. 13 Jako snhov ochlazen v dob n posel vrn je tomu, kdo jej poslal: oberstvuje mysl svho pna.
Hl. 25. V. . Bh jest nevyzpytateln, zejmna jeho prozetelnost neme rozum lidsk proniknouti. m vce pevyuje Bh poznavavost lidskou, tm slavnj jest. Srv. Job 11, 8; 15, 8; 26, 14; Kaz 8, 17; m 11, 33; Is 45, 15; 1 Tim 6, 16; 1 Kor 2, 10. Krl m ve, co pat ke sprv sttu, zejmna soudnictv pronikati; pe zvan vznesen k nmu, jakoto k nejvy soudn instanci, m umti dokonale vyetiti; v tom umn tkv slva jeho. Srv. Kaz 12, 8. 8 V. . Lpe zn 8b podle hebr. opravenho:
2

nebo co si potom pone, zahanb-li t tvj blin?

alobce, udava byl by nehorzn zahanben, kdyby se ukzalo pi soud, e jeho aloba nebo oznmen (denunciace) bylo kiv. 9 V. . Podle Vulg slovn nem vyjevovati tajemstv cizmu (tetmu?). Oboj znn (Vulg i hebr.) ukld zachovati sven tajemstv. 12 V. . Podle Vulg slovn: vtka moudrmu a. . ." Srv. 15, 31; 20, 12.

912

Kniha Pslov
14

Mraky a vtr, ale dn d z nich hory doly sliboval, ale nic nedal. 15 Trplivost d se obmkit soudce, a jazyk mkk lme tvrdost. 16 Nael jsi med? Jez tolik, co snese, abys jsa pesycen nezvrtil ho. 17 Zdruj svou nohu od domu blinho svho, aby jsa syt tebe neml t v nenvisti. 18 Hzen otp a me a stela ostr lovk, jen proti blinmu kiv svd. 19 Vyran zub a noha vrvorajc je dvra v lovka nevrnho v den tsn: 20 [(kdo v nho douf) ztrc pl v dob mrazu.] Ocet lti na salnitr je zpvati mysli rozmrzel. [Jako mol rouchu a erv devu, tak kod smutek lidskmu srdci.] 21 Lan-li tvj neptel, dej mu jsti, a jestli zn, dej mu vody pti; 22 neb (tm) uhl eav shrne mu na hlavu, Hospodin pak odplat (ve) tob. 23 Vtr od severu rozhn det, a tv nelib jazyk utrhajc. 24 Lpe mti pbytek na stee v koutku neli se enou svrlivou dm (cel). 25 Voda studen zniv dui a novina dobr z dalek zem. 26 Studna zkalen nohou a zkaen pramen je spravedlivec, jen kles ped bezbonm. 27 Jako nen dobe tomu, kdo mnoho j medu, tak i kdo velebnost zkoum, zdrcen bude slvou. 28 Jak msto oteven, bez hradeb zdnch, je mu, kter neum [v ei] zdreti sv vn. HLAVA 26. 1 Jako (se hod) do lta snh a d do n tak se slu, aby blzen byl slaven.
V. . nanosili nkomu ivho uhl na hlavu" = pomstti se. Skutky lsky, nejlep to zpsob pomsty, zpsob, e neptel bude spasiteln zahanben a e obrt jako kdysi Saul podle 1 Krl 24, 17; 26, 21. Srv. tak 10, 7; 139, 11; m 12, 21. 23 V. . nelib", mrac se a ukazujc, e nemiluje klevet a e klevetnka si nev; pozoruje-li klevet, e nedochz svmi emi obliby, ba naopak odporu, pestane mluvit. Podle hebr. vak lpe:
22

Severn vtr plod det a tv kabon jazyk tvav.

Vypravuje-li tv (done) lovku, co ekl pr o nm druh, podob se vtru, kter zatahuje oblohu mraky: tv posluchaova se zamra, zasmu bolest z toho, co mu jest vypravovno. severn" lpe: seve-

rozpadn".

913

Kniha Pslov
2

Jako vrabec ulet a vlatovka odlet, tak i kletba bezdvodn nikoho nestihne. Bi na kon, ohlav na osla, hl na hbet blzn.

Neodpovdej blznu podle blznovstv jeho, abys i ty se nestal podobnm jemu; 5 odpovdej blznu podle blznovstv jeho, aby se nezdlo mu, e je moudr.
6

Nohy si utn a hokost pije, kdo nco vzkazuje po blznivm poslu. Jak svd chrommu krsn, ale nehybn ltka, tak i stm blzn pslov moudr. (Drah) kmen hz na hromadu pi cest, est kdo prokazuje blznivmu. Jako trn, kter zadel se do ruky opilmu, je prpov mudroslovn v stech blzn. Rozsudek ukonuje spory; blzna kdo uml, krot hnvy. Jako pes, kter vrac se k tomu, co zvrtil, tak nemoudr, jen opakuje svou hloupost. Vidl jsi lovka, kter si myslil, e jest moudr? Vce doufati ne on sm blzen. Lenoch k: Lev na cest, a lvice na ulicch." Dvee se obracej na stejch a lovk leniv na svm lku. Lenoch schovv svou ruku pod pad, a jest mu tko, m-li ji vzthnouti k stm. lovk leniv domnv se, e jest moudej, ne sedm jinch, ji umj moude odpovdat.

10

11

12

13

14

15

16

Hl. 26. V. a. podle blznovstv jeho" = tak hloup, jako mluv on (hlupk). Srv. 2 Krl 16, 10; 4 Krl 18, 39; Sir 8, 13; Lk 23, 9. Hloup tak by napomnal hlupk, nebylo-li by nadje na spch. Srv. 9, 8. 5 V. . podle blznovstv jeho" = podle toho, co d rozumn ohled na jeho hloupost. Srv. ne v. 16; 3, 7; 12, 15; Mt 16, 1 4; 21, 24 27; m 12, 6. 8 V. a. nen jist. Podle LXX. Kmen ku praku pivazuje", t. j. in vc nesmyslnou a neuitenou, jeto prak je k tomu, by kmen jm byl hzen; to je vak nemono, je-li kmen pivzn. Podle Vulg. slovn: Klade kmen na hromadu Merkuriovu" (!). Merkur byl msk bh pocestnch; jeho socha stvala na rozcest; kolemjdouc hzeli na znamen cty po kameni ped modlu a tak vznikla u n hromada kamen. V pekladu Vulg. zrcadl se idovsk vklad tvrtho stolet kesanskho! 13 16 V. . podv tyi pslov o lenivcch. V. 13 srv. s 22, 13; Kaz 12, 5, V. 14 s,rv. s 6, 9 n. V. 15 srv. s 19, 24; 24, 33. Podle hebr. strk ruku do msy".

914

Kniha Pslov
17

Psa, (jen jde svou cestou,) za ui lap, kdo o spor ciz se pl a do nho se plete. 18 kodliv (blzen), kter hz py a otpy smrtonosn, 19 je ten, kdo zken pteli kod, a byv postien d: To byl ert jen!" 20 Dojde-li dv, uhasne ohe; kde nen klevetnk, tichnou svry.
21

Uhl je na r, dv na ohe, svrliv na to, by budil spory. Slova ramenova zdaj se sladk; vnikaj a do nejhlubch trob. Jako bys polil stbrnou pnou ndobu z hlny, jsou rty bubc (lskou) a pi tom srdce zl. Rty svmi neptel se petvauje, kdy se skokem v srdci zamstnv; bude-li uctiv mluviti, nev jemu, nebo sedmero patnost m v srdci. Pikrv-li kdo neptelstv petvkou, zloba jeho se odkryje ve sboru starch. Kdo (jinmu) jmu kop, (sm) do n pad, a kdo val kmen, bude nm zavalen. Jazyk oemetn nem rd pravdu, a sta lisn pivdj v zkzu.

22

23

24

25

26

27

28

HLAVA 27. 1 Ztejkem se nechlub, nevda, co ten den zplod.

2

A chvl t jin a ne sta tvoje, lovk ciz a ne rty tvoje. Tk jest kmen a mnoho v psek, t vak nad ob svzel, ji psob blzen. Nemilosrdn vztek a vbuch hnvu ale kdo zdol nval rlivosti? Lep zjevn domluva, neli tajn lska.

V. . Step hlinn uvnit a stbrn povlak zevn hod se k sob tak, jako nzk srdce a sta pln (pedstran) lsky. stbrn pna" jest neist, majc mnoho pmk; tm znzornna pkn falen lska. polil" na ozdobu (= ozdobil" slovn Vulg.). 24 V. n. srv. se Sir 12, 10. 11. 20; 27, 26; Jer 12, 7; 28, 3. sedm" = mnoho; srv. ve v. 16. uctiv" = ponen (Vulg.) = sladce (hebr.). 28 V. . Msto pravdu" hebr.: tch, kterm ubliuje"(?) Srv. 54, 22.

23

915

Kniha Pslov
6

Lep rny od toho, kdo t miluje, ne lstiv polibky toho, kdo ti nepeje. Syt lape i po istm medu; lan vak i hokost m za slast. Jako je ptku vyhnanmu z hnzda, tak i mui, jemu jest opustit domov. Masti a rozlin vonidla psob radost srdci, a dobr rady ptel in sladkost dui. Ptele svho, ptele otcova, neopoutj, a do bratrova domu necho v den souen svho; lep je soused blzko neli bratr daleko. Bu pilen moudrosti, synu mj, a radost i mmu srdci, abys mohl dt odpov tomu, kdo by (mne) tupil. Chytr pedvd netst, i skryje se (mu); nezkuen vak jde dle a upad v kodu. Zaber si roucho toho, jen ruil za jinho; za cizho si zstavu od nho vezmi. Kdo svmu blinmu ehnaje ki zhy zrna, pokldn bude za lovka, jen zloeit chce. Strop, jen mokv stle v dob zimy, a ena hateiv jsou si rovny; kdo chce ji zadret, jako by drel vtr, a ekne, e je pravici jeho jak olej. Jako elezo elezem broueno bv, tak brous lovk podobu lovkovu. Fk-li kdo opatruje, jst bude ovoce jeho; a kdo peuje o svho pna, dojde cty. Jako vid ve vod tv svou, kdo do n hled, tak jsou zejm srdce lidsk bystrozrakm. Pekla, podsvt jsou nenasytn; tak i oko lidsk dost nikdy nem. Stbro lze poznati v tyglku, zlato v peci,

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

Hl. 27. V. b t kritika podle lepho znn LXX.: ale trh je trudnost mysli." 14 V. . ehnaje" = ve nejlep svolv. Takov blahopn, a pli okat nebude pokldno za upmn, ale strojen. Ostatn srv. Sir 3r, 14 n. 19 V. . lpe zachovn v hebr. a LXX.: Jako obliej proti oblieji, tak i srdcem lovk proti lovku." T. j. jako m kad jedinec lidsk svj zvltn zevnjek, tak i nitro, vlohy, povahu mravn atd. 21 V. . Kdy se zlato, stbro roztav, pozn se nejlpe, mnoho-li je v nm istho kovu a mnoho-li pmk. v stech" veejnosti, kter m o kadm lovku svj soud, kter nen sice neomyln, ale zpravidla bv sprvn. chvl", t. j. m dobrou povst, dobr jmno, je veobecn ven. Srv. 12, 8; 17, 3. 21bc pokld

916

Kniha Pslov lovka pak v stech, je ho chvl. [Srdce bezbonho hled zlch vc; ale srdce upmn moudrosti hled.]
22

I kdybys roztloukal blzna v hmodi jako tlu palikou; nebude moci odlouit od nho blznovstv jeho. Piln si vmej stavu dobytka svho, a sv stda mj na zeteli; netrv majetek lovkv ustavin; vdy i koruna pechz z rodu na rod. Po (star) trv, vidti zele (novou), a byliny lze po horch sbrat. Ovce jsou k tomu, bys ml m se atit, abys mohl pole koupit, m kozy. M tak hojnost kozho mlka k jdlu, abys ml m ivit rodinu svou, aby mla co jsti eldka tv.

23

24

25

26

27

HLAVA 28. 1 Bezbon utk, akoliv ho nikdo nehon; zbon vak jako lev jest bezpeen, beze strachu.
2

Pro hchy zem mnoho bv vldc jejch; dlouh vak ivot m vdce, kde moudrost a osvcen. Zloinn velmo, jen utiskuje chud, podoben lijavci dravmu, kter pin hlad. Kte neet zkona, chvl bezbonho; kte vak dbaj ho, rozpaluj se proti nmu. Zl lid nemaj pont o tom, co je sprvn, kte vak hledaj Pna, rozumj vemu. Lep je chud, kter ije v prostot sv, ne boh, kter chod po cestch nepravch. Zkona kdo et, jest syn moudr; kdo vak re krm, je na hanbu otci. Bohatstv kdo hromad roky lichvskmi, tomu, kdo tdr jest k chudm, je shromauje.

Bickell a Knabenbauer za pvodn, akoli v hebr. nen. 22 V. . Blznovstv s lovkem srostlo, stalo se druhou jeho pirozenost. V hmodi bvalo tlueno (neb i na kameni vodorovnm roztrno) obil, aby bylo pak lze rozdliti zrno a slupky, mouku (krupici) a otruby. Srv. Sir 21, 17; 22, 7; Jer 2, 30; 5, 3. 23 27 V. . je skupina pslov ze ivota pastskho. K v. 23 srv. 12, 10; Sir 7, 24. 25 V. . byliny" liv pro chor ovce. 2 Hl. 28. V. . Podle LXX. vak zn tento v. prostji:

Hchy bezbonch vznikaj spory; ale mu chytr uh je.

917

Kniha Pslov
9

Odvrac-li kdo ui, by neslyel zkona, toho (i) modlitba bude ohavnost. Kdo svd poctiv na zlou cestu, do sv vlastn jmy se sval, a nevinn dostanou statek jeho. Boh zd se sob moudr bti; ale rozumn chuas prohled ho. Vldnou-li spravedliv, bv velik slva; nabudou-li vak vrchu bezbon, bda lidem! Kdo sv hchy taj, nebude mt tst; kdo vak je vyzn a nech jich, milosrdenstv dojde. Blaze lovku, kter vdycky se boj (Pna); kdo vak je tvrdho srdce, upadne do netst. Rvouc lev a medvd nenasytn je vlada bezbon nad ubohm lidem. Vlada, jen nem rozumu, mnoho vydrv; kdo se lakoty tt, ten bude ti dlouho. Tomu, kdo krvelan ubr ivota jinm, by padl, prchaje do jmy, nikdo nepod ruku. Poctiv kdo chod, zachovn bude; kdo vak jde cestami kivmi, pojednou padne. Kdo svou zemi vzdlv, m mnoho chleba; kdo vak se hon za nicotou, mnoho bdy. Mui vrnmu bude velmi ehnno; ale kdo chvatn chce zbohatnout, neujde trestu. U soudu kdo stran, nein dobe; takov i pro kus chleba opout pravdu. Kdo chce chvatn zbohatnout, zvid jinm, nev, e nouze na nj pijde. Kdo kr lovka, najde u nho potom vc vdku, neli ten, kdo lahodnm jazykem ho klamal. Kdo nco bere otci neb matce a d, e hch to nen, spoluvinnkem je toho, kdo lovka zabil. Hrabivec, kter se roztahuje, bud svry; ale kdo douf v Pna, bude mt hojnost veho. Kdo se spolh na svj rozum, je blzen; ale kdo chod moude, ten bude zachovn.

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

918

Kniha Pslov Kdo dv chudmu, nebude mt nouze; ale kdo pohrd proscm, bude strdat. 28 Bezbon kdy nabudou vrchu, lid se skrvaj; kdy oni zahynou, zmhaj se spravedlivci. HLAVA 29. 1 Kdo se vzpouz zatvrzele pokrn, na toho nhle pijde zkza neodvratn. 2 Kdy vldnou spravedliv, vesel se nrod; (ale) kdy vldy se domohou bezbon, lk lid. 3 Moudrost kdo miluje, in radost svmu otci; ale kdo vydruje nevstky, ztrat statek. 4 Krl spravedliv vyzdvihuje zemi; ale hrabiv ji zkaz. 5 Kdo mluv lisn k svmu pteli, rozestr s jeho krokm. 6 Nelechetnka zaplt osidlo hchu; spravedliv vak js a vesel se. 7 Spravedliv se zajm o prvo chudch; bezbon (vak) nezn (toho) zjmu. 8 Lid nelechetn bou msto; ale moud zuivost ukliduj. 9 lovk moudr, domlouv-li se s hlupcem, hnvem ani smchem nedojde slechu. 10 Krvelan nenvid poctivho, spravedliv vak zastvaj se ho.
11 27

Blzen vybuchne s vekerou prudkost svou, moudr odkld a schovv na potom. U knete, kter li rd slch, co sluebnk, to bezbonk bv. Dlunk a vitel pat k sob; oba osvcuje Hospodin. Trn krle, jen zastv se poctiv slabch, na vky pevn stti bude. Metla a pokrn udluje moudrost; chlapec vak ponechan sv vli je na hanbu matce.

12

13

14

15

16

Kdy se z mohou bezbon, zmhaj se hchy; spravedliv vak dokaj se jejich pdu. 17 Ukzuj svho syna, i oberstv t, a bude psobit rozko tv dui.
V. . srv. s 11, 24; 19, 17; 22, 9. Podle hebr. bude takov stien kletbou. Srv. 11, 26; Sir 4, 3 8.
27

919

Kniha Pslov
18

Kdy nen prorok, lid pustne; kdo vak db zkona, tomu blaze. 19 Nevolnk ned se vyuiti slovy; neb co d, rozum, ale poslechnout nechce. 20 Vidl jsi lovka, kter jedn zbrkle? Hloupost sp od nho ekej ne polepen. 21 Kdo si zmkile vychov od dtstv sluhu, poct potom, jak je zpurn.
22

lovk prchliv povahy vzbuzuje svry; a kdo se snadno rozhnv, snadno he. 23 Pynmu jde v patch ponen; ale pokorn due dojde slvy. 24 Spolen se zlodjem nenvid sebe; sly kletbu, ale vyzradit nic nechce. 25 Kdo se boj lid, snadno padne; ale kdo douf v Pna, bezpeen bude.
26

Mnoz se uchzej o pze vladaovu; ale od Boha pichz kadmu rozhodnut. 27 Spravedlivm jest ohavou bezbon lovk, a bezbonm ohavou ti jsou, kdo poctiv chod. [Syn, jen db slov (tchto) nezahyne.]

HLAVA 30. 1 Slova Agura, syna Jakeova. Prorock vrok mue, se kterm Bh byl. Prav byv posilnn od Boha, kter s nm obcoval: 2 Mn vm, ne kterkoli lovk,
20

VI. Pslov Agura, syna Jakeova. (30, 1 14.)

Hl. 29. V. . srv. s 16, 12; Kaz 5, 1; Sir 4, 34; 32, 24; Jak 1, 19. Protoe hloup (blzen) spe pijme napomenut a polep se neli zbrkl, onen vt m nadji na lep asy ne tento" (hebr.). 21 V. b. pelo s Petersem: Konec konc bude z nho pn", t. j.: Kdo nedb zsady, vysloven ve ve v. 19, nepone zhy uvati pi vchov zpurnho svvolnka tuch prostedk kzeskch, doije se toho, e otrok bude pnem, a pn otrokem. 27 V. . srv. s Moud 2, 15; Sir 13, 21; 2 Ko 6, 14 n. slov tchto" = pslov zde podanch. Co je v zvorce, m LXX. za 24, 22; je to mal zvrek pedel sbrky. 1 1 Hl. 30. V. . Vulg. pekld vlastn jmna Agur a Jak; podle toho pekladu nadpis zn: Slova Shromaujcho, syna Zvracejcho (Vrhnoucho)." Ten peklad zakld se na rabnskm nzoru, e Shromaujc" a syn Vrhnoucho" = Vrhnouti" jsou dv jmna (nznan) alomounova, kter pr polkl zkon Dt 17, 17 zakazujc krli mnoho en, ale zase jej zvrtil (= Zvracejc)! Prorock vrok" vidn" hebr. mass"; novj kritika vak to slovo pipojuje k Jak" a pekld bu z Massy" nebo Massan". Massan byl kmen severoarabsk, znm z Gn 26, 14 a z npis Assurbanipalovch, kde sluje Masu. Srv. ne 31, 1. Msto mue" . . . ,obcoval prav hebr.:

Mu ten prav: Pachtil jsem se, bych poznal Boha, pachtil jsem se, bych poznal Boha, ale marn." poznal Boha", t. j. jeho iny podivuhodn dokonale vyzkoumati. Slabost lidskho rozumu v t pin vylena jest ve vv. 2 4. 2 V. n. rozumu pimenho lidem", t. j. touze lovkov poznati Boha a tajemstv jeho. lovk me

920

Kniha Pslov
3

a rozumu lidem pimenho nemm; nenauil jsem se moudrosti, postrdm znalosti vc boskch.

Kdo vstoupil na nebe a sestoupil (zase), kdo sebral vtr do svch hrst, kdo svzal vody takoka v roucho, kdo upevnil vecky koniny svta? V, jak se jmenuje on a syn jeho? 5 Kad slovo Bo je ryz, tt je tm, kte doufaj v nho, 6 nepidvej nic k jeho slovm, aby t neusvdil, e lh jsi.
7

O dv vci prosm tebe, (Boe); neodprej mi jich, dokud neumu: 8 Falen, liv slova ra ode mne vzdlit, ebroty ani bohatstv nedvej mi, udl jen potebnch vc k ivobyt, 9 abych snad nadbytkem veho nedal se svsti, nezapel tebe a neekl: Kdo jest Hospodin? nebo abych nouz jsa dohnn nekradl, a nepotupil jmna Boha svho.
10

Nealuj (kiv) na sluhu u jeho pna, aby ti neklnul, a ty abys nepadl.

11

Jest pokolen, je otci svmu klne a sv matce odpr poehnn; 12 pokolen, je mysl, e je ist, avak nen omyto od svch poskvrn; 13 pokolen, je na ve s patra hled, vka svoje vysoko pozdvihujc; 14 pokolen, je msto zub m mee, a jeho chrupy jsou ostr jako noe, aby seralo se svta chud, aby vyjedlo z lid nuzn.
15

VII. Sbrka pslov selnch. (30, 15 33.)

Pijavice m dv dcery, a ty kaj: Dejte, dejte!" Ti jsou vci, kterch nasytit nelze; a tvrt neekne nikdy: Dost mm." 16 Peklo a chtivost bezdtn eny; zem ned se nasytit vodou, ohe pak neekne nikdy: Dosti!"
17

Oko, kter se posmv otci,

svou vli vce dati, neli me mu rozum splniti.

921

Kniha Pslov a pohrd matkou, je dala mu ivot: vyklubaj krkavci u vody a mlad orlov je snd.
18

Ti jsou vci nesnadn mi, a tvrtou dokonce nechpu: cesty orla na nebesku, cesty hada po skalinch, cesty lodi po irm moi, a cesty musk sly v mld. Cesta eny vrolomn je tato: Kdy se naj, ute sta a ekne: Nic nepravho neuinila jsem!"

19

20

21

Pro ti vci chvjte se zem, a tvrt nelze j snsti: 22 Pro otroka, kdy se krlem stane, pro blzna, kter oplv blahobytem, 23 pro enu zapuzenou, vd-li se znova, a pro dvku, kter zdd msto sv pan.
24

tyi jsou bytosti na svt nepatrn, a pece jsou to mudrci velemoud: 25 Mravenci jsou nrdek ne mocn, ale pece v lt se zsobuj; 26 damani jsou nrod nikterak siln, ale pece si dlaj ve skalch lka; 27 kobylky postrdaj sice krle, ale thnou v zstupech spodanch; 28 jetrka po rukou leze, (a snadno ji lap), ale v palcch krlovskch bv.
29

Ti jsou, kte si vykrauj, tvrt krok m statn: 30 Lev, jen jsa mezi zvaty obrem, neboj se s nikm se potkat; 31 kohout na bedrch pepsan, pak beran, a krl, jemu neme nikdo odprati. 32 Ukazuje, e jest blzen, kdo se vyvyuje; nebo kdyby ml rozum, byl by si poloil na sta ruku.
33

Plin tlak toti na mlko dl tvaroh, prudk tlak na nos vyvozuje krev, a tlak na drdivost bud hdky.

V. . a snadno ji lap" doplnno ze LXX. 32 V. n. pipomn kadmu, kdo m moc nad jinmi, aby ji pli neukazoval, jeto by sice provokoval" a vzbudil rozhoen a vzpouru proti sob. poloili si na sta ruku" = mrniti se. Podle hebr. m se mrniti lovk, a doel vysokho msta z poetil ctidosti nebo cestou rozvahy.

28

922

Kniha Pslov

VIII. Zsady, kter vtpovala Lamuelovi jeho matka. (31, 1 9.)

HLAVA 31. 1 Slova Lamuela krle; pouen, kterm ho vzdlvala matka jeho. Co mj milku, milku ivota mho, co (mm ti ci), milku mch slib? 3 Nezadvej enm (mun) sv sly, svho bohatstv, abys rod krlovsk nezkazil. Nepopvej krlm, Lamuele, nepopvej krlm (mnoho) vna; nen dnho tajemstv, kdo vldne opilstv; 5 aby snad pijce nezapomnli prva, a pe lid ubohch nezkroutili.
6 4 2

Dejte opojn npoj zarmoucenm, dejte vno lidem hok mysli, 7 a pijce zapomenou na svou bdu, a na svou bolest a ji nevzpomnaj.
8

Otevi sv sta za nmho, a ve pi vech lid blzkch zahynut; otevi sta sv, usuzuj podle prva, zjednej spravedlnost chudm a ubohm.

10 11 12 13 14 15

IX. Zrcadlo ctnostn hospodyn. (31, 10 31.)

(Alef) (Bet) (Gimel) (Dalet) (He) (Vau) (Za in) (Chet) Zdatnou enu kdo nalezne? Nad skvosty zdaleka cenu m. Manel na ni se spolh, o zisk nem nouze. Prospch mu in, ne kodu, v kad den ivota svho. Peuje o len a vlnu, pracuje radostnou rukou. Jest jak obchodn korb, z dlky jen dov chleba. Kdy jet noc je, vstv, rozdv stravu sv rodin, sluebnm svm jdlo. Na pole mysl a koup je; z vtku rukou svch vina. Ovj silou sv bedra,

16 17

1 Hl. 31. V. . Msto pouen" (hebr. mass) te novj kritika Massy", tedy: Slova Lamuela, krle Massy, ktermi . . ." Srv. ve 30, 1. 2 V. Krlovna-matka si Lamuela na Bohu vyprosila, sliby se zavzala, d-li j Bh prince, proto sluje milek slib". Srv. 1 Krl 1, 11. 27. 4 V. . krlm" = sob. V. 4c lpe peloiti podle hebr.: nesluno vladam touiti po moku opojnm."

Srv. 20, 1; Kaz 10, 16; Os 4, 11; 1 Krl 16, 9; 20, 16.

923

Kniha Pslov
18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

(Tet) (Jod) (Kaf) (Lamed) (Mem) (Nun) (Samech) (Ajin) (Pe) (ade) (Qof) (Re) (Sin) (Tau)

31

uplatuje sv rm. Vid, e sladk je zisk jej, nehasne v noci j svtlo. Ruce sv na kuel klade, prsty pak tmaj veteno. Ruku svou otvr nuznmu, dlan sv vztahuje k chuasu. Snhu se pro svj dm neboj, je vecek obleen dvojmo. Koberce hotov sob, kment a purpur at jej. Ven je ve branch mu jej, kdy sed s pednmi kraje. Vyrb, prodv pltno, psy dodv kupci. Vliv a est jej roucho jest, s smvem v budoucno pat. sta sv otvr v moudrosti, uen vldn m na rtech. Ptr, co v dom se dje, chleba bez prce nej. Rostou j dti a ct ji, roste i mu jej a chvl ji: Mnoho en vedlo si zdatn, tys je (vak) pedstihla vecky!" Klamav, prchav krsa jest; kter se boj Pna, t en pslu chvla! Dejte j z jejho zisku, skutky a slav ji ve branch!

924

KAZATEL
(EKKLESIASTES), hebrejsky:

KOHELETH.

Kazatel

OBSAH KNIHY:
1. Nadpis (1, 1). 2. Vd mylenka cel knihy (1, 2n.). 3. vaha vodn (1, 4 11). 4. Marnost lidskch nmah (1, 12 15). 5. Pracn sil o moudrost zklame (1, 16 18). 6. Rozko lovka neuspokoj (2, 1 11). 7. m se li moudrost od blznovstv? (2, 12 17). 8. Majetek, jej mudrce nashromdil, mus nechati ddici, kter bude snad blznem (2, 18 23). 9. Nic lepho ne uvati radost, kterch dopv Bh svm milm (2, 24 26). 10. Marnost lidskch nmah (3, 1 22). 11. O velijakch nepodcch mezi lidmi (4, 1 8). 12. Prvn snka prpovd (4, 9 12). 13. O nesrovnalostech mezi lidmi (st dal) (4, 13 16). 14. 14. Druh snka prpovd (4, 17 5, 6). 15. Posledn vaha o nepstojnostech (Ostatek) (5, 7n.). 16. Marnost bohatstv (5, 9 7, 1). 17. Tet snka prpovd (7, 2 13). 18. Mravnost nebv uplatovna, jak se slu (7, 14 18). 19. tvrt snka prpovd (7, 19 23). 20. Na mravnost nebv jak se pat nalhno (st dal) (7, 24 30). 21. Pt snka prpovd (7, 30c 8, 8). 22. Neuspokojiv ntlak na mravnost (Ostatek) (8, 9 9, 10). 23. Ni sil, ni vloha nezaruuje spchu (9, 11 16). 24. est snka prpovd (9, 17 10, 4). 2 5. Ni piinlivost, ni vloha neme zajistit zdar (st dal) (10, 5 9). 26. Sedm snka prpovd (10, 10 11, 6). 27. Zvr knihy (11, 7 12, 8). 28. Doslov (12, 9 14).

Zkladn mylenka knihy jest odpovdti na otzku, zda a jak me dojti lovk na svt dokonal spokojenosti ili tst. Kniha e zhadu se stanoviska starozkonn nedokonalosti. Toto hledisko opr se o nevyvinut nzory na Boha, na ivot posmrtn a na pohnutky, pro dluno initi mravn dobro a vysthati se mravnho zla: a) Bh jest nejvym pnem a vldcem svta, jemu dluno vecko pitati (3, 11. 14 15; 8, 17; 11, 5). Bh lovku ivot dv a zase jej bere (5, 17; 8, 15; 9, 9; 12, 7), Bh dv lovku dobr i zl (7, 14), dv i odnm bohatstv (6, 2), radost (2, 24; 3, 13; 5, 8 a 19; 9, 7), i zdar pracem moudrch a spravedlivc (9, 1). Podle jakch zsad Bh ve to in, je tajemstv lovku neproniknuteln. Jen tolik je jisto, e lovk na tomto dle Bom neme nic mniti (3, 14; 7, 14). Bh d svt zpsobem lovku nepochopitelnm, aby ukzal, e je pnem svta, aby budil v lovku bze a udroval jej v pokornm smlen (3, 14. 18). Bh jest bytost, kter dluno se bti a jej moudrost a spravedlnost dluno uctiv uznvati (akoli bh svta zd se tmto dvma vlastnostem Bom odporovati). 927

Kazatel b) ivot pozemsk jev se dechem, dchnm, kter si sta pedstavovali hodn nzorn. ivotn dech Bh dv a kdy si jej vezme zpt, kdy se dech vrt zase k Bohu, vrac se tak tlo, odkud bylo vzato, do zem, due pak, od tla odlouen sestupuje do podsvt (ela"), bez ohledu na to, byl-li zemel mudrc nebo poetilec (2, 14; 9, 2). ivot vech du v podsvt jest ponur, smutn, neskt ani tolik tst, kolik ho dv ivot pozemsk (9, 4n. 10). c) O odmn dobrch skutk po smrti, jako i o trestech in zlch v zhrob Kheleth nemluv; podle slib a hrozeb, znmch starmu nboenstv mojskmu, Bh splc a splceti bude mravn dobro i zlo ji tu na zemi. Kheleth vak s bolest shledv, e v reji ivota nelze pozorovati, e se dostv ctnostnmu tst a bezbonmu netst, mnohdy m se vc dokonce naopak, dob trp a zl maj se dobe. Jak smysl m tedy lidsk ivot za tchto okolnost? Kheleth chpe a rozvinuje zhadu ze iroka (1, 2 n.). Upokoj lovkovy poadavky pozemsk rozkoe? Nikoliv! i bohatstv? Nikoliv! i zdar toho, co podnik? Nikoliv! Ba ni moudrost, 1) ni mravn ivot 2) nezjednv lovku jistho tst. Co mu zbv tedy initi, jakou praktickou filosofii mono mu doporuiti? Uvati mrn pozemskho blaha, pokud ho Bh popv, 3) ale nehoniti se za nm pli. 4) Tyto mylenky jsou vak v knize peryty snkami prpovd, kter souvis jen voln se smrem knihy. 5) Jazyk, kterm napsna kniha Kheleth, nen sice znevaen slovy nebo renmi vypjenmi z etiny, ale je to hebrejtina pozdn, jakou shledvme v nejmladch knihch biblickch, prosycen slovy i obraty aramskmi a novohebrejskmi. Kniha byla napsna nejspe v Jerusalem. Katolit kritikov jsou dnes mravn

jednomysln, e ani titul knihy Kheleth ani kniha sama, kter sebe pit alomounovi (Hl. 1 n.), nezavazuje viti, e krl alomoun je skuten jejm spisovatelem; je to slovesn vmysl, dokonce se lic od omylu, e se vydv alomoun za spisovatele knihy" (Joon). Khelet byl napsn nejspe ve tetm stolet ped Kristem. Posouvati jej do stolet druhho nelze, jeto podle nhledu vtiny kritik Sirachovec, kter psal kolem r. 190 ji knihu Kheleth, znal a j pouval.
) Moudrost jest umn, jak zaditi ivot, aby lovk doel tst. Osvojiti si dostatek zsad i zkuenost, jak se dopracovati blaha, stoj nadlidskou nmahu (1, 12 n. 18; 8, 16). Moudrost poskytuje sice skutench vhod lovkovi, jakch neme dti poetilost (2, 13 n. 21; 4, 13; 9, 13 16); avak tyto pednosti nejsou vdy zabezpeeny (9, 11 16) a smrt berou za sv, jeto mudec umr jako poetilec (2, 11b a 16, 19 21; 6, 8; 9, 10). Moudrost nen s to, aby pouila lovka, podle kterch zsad spravuje Bh svt; kdyby lovk vdl, podle jakch zkon se ve ve svt dje, podle kterch pravidel Bh rozdv dobro a zlo, tst a netst, mohl by zaditi svj ivot tak, aby si zjednal blaho a vyhnul se nehodm. Avak moudrost o tom lovka nepouuje a pouit neme, neme jej tedy uiniti dokonale astnm (3, 11; 7, 24 26; 8, 15 17; 11, 5). 2 ) Zkuenost u, e ctnost nebv zpravidla vdy odmovna a hch trestn, naopak zhusta vidt, e spravedliv zmraj v bd, kdeto bezbon dlouho ij v blahobytu (7, 16; 8, 10. 14). Mono ci, e bti spravedlivm nebo nespravedlivm nem vlivu na to, co se pihz lovku v ivot (9, 1 3). Na konec pichz smrt a ta bere lovku vecku nadji, e by mohl na svt jet se nm potiti (9, 4 6); smrt mu nechv toliko ivot bez innosti, bez moudrosti a bez radosti v podsvt (9, 10; 5, 14 15; 6, C). Ani krlov pozemt neodmuj poddanch podle zsluh (10, 5 7); naopak utiskuj asto sv poddan slab (3, 16; 4, 1. 16; 5, 7; 8, 9). 3 ) Srv. 2, 24 n; 3, 12 n. 22; 5, 17 19; 6, 3. 6. 9; 7, 14; 8, 15; 9, .7 9; 11, 7. 8a. 9ab. 4 10. 4 ) Srv. 1, 13. 18; 2, 20 23; 3, 10 n; 4, 6 8; 5, 9 n. 15 n; 6, 9; 7, 19. 24; 8, 16 n; 11, 10. 5 ) Srv. ve rozbor knihy.
1

928

Kazatel Akoli mluv Kheleth e chladnho filosofa, svtoobana (kosmopolity), kter hloub o smyslu a cen lidskho ivota, pece kniha doporuuje na mnohch mstech ne jednu ctnost, jako: bze Bo (4, 17; 5, 1. 6; 12, 12 n.), pobonost (4, 17 5. 6; 12, 1), moudrost (7, 5 8. 11 13; 9, 17 10, 4. 10 14), ctu k vrchnosti (8, 2), milosrdenstv s blinm (7, 21 23), pracovitost (4, 5; 10, 15. 18; 11, 1 6), stdmost (10, 16 19), mravnost (7, 2 13), kter bude pimen odmnna, jako nemravnost potrestna, jeto Bh vm si vech in lidskch i tajnch (2, 26; 3, 17; 12, 13n. a jj.). Proto prvem pokldali id a po nich kesan vesms Kheletha za knihu posvtnou. Je sice pravda, e Kheleth nezn odmny a trest v ivot posmrtnm, ale jeho dkaz, e tento svt lovkovch poadavk neuspokojuje, vedl k rozvoji nboenskho poznn, e jej me uspokojiti teprve ivot pt, a tak pipravoval Kheleth nepmo pdu dalmu zjeven, zejmna kesanstv, kter poloilo tit ivota lidskho do ivota posmrtnho. Kheleth pispl k tomu, e due idovsk vzrostla, e se rozila, vyhloubil v n propast, kterou mohly vyplniti toliko nadje vn. Jeho dlo znamen mravn povznesen; akoli praktick jeho zvry zstvaj daleko za evangeliem, mono bez nadszky ci, e s nm idovstv zat se vc a vce ke kesanstv. Hlavn jeho mylenka je ji mylenka kesansk. Velik poet du kesanskch uil se od Kheletha odluce od svta (Podechard).

929

Kazatel HLAVA 1. 1 Slova Kazatele, syna Davidova, krle jerusalemskho. ir marnost pravil Kazatel ir marnost! Vecko (jest) marnost! 3 Co m lovk ze v sv lopoty, kterou lopot se pod sluncem? Pokolen pomj a pokolen pichz, zem pak na vky stoj. 5 Slunce vychz a zapad, a na msto sv sup, ze kterho vychz (zase). 6 Zat se ku poledni a k plnoci se obrac, do kola vecko provv vtr, a do svch kolej opt se vrac. 7 Vecky eky vchzej do moe, a moe nepepluje se; na msto, odkud eky vyly, vracej se, aby zas tekly. 8 Vecky bytosti plaho se, neme toho lovk vyslovit; oko se do syta nenahled, ucho se do plna nenaslouch. Co bylo, tot (opt) bude. A co se dlo, tot se dt bude. 10 Pod sluncem nic novho nen, ani me nkdo ci: Vizte, tato vc jest nov"; nebo bylo to ji za dob, kter ped nmi kdysi byly. 11 Nen pamti pedelch (lid), jako ani tch, kdo pozdji budou; nebudou na n pamatovat, kte poslze ti budou. J, Kazatel, byl jsem krlem nad Israelem v Jerusalem, 13 a uloil jsem svmu srdci zkoumat a vyetovat moude vecko, co se dje pod sluncem: trapn to zamstnn, je dal Bh lidem, aby se jm zabvali. 14 Patil jsem na ve, co pod sluncem se dje, a hle ve marnost a trpen ducha. 15 Kiv nesnadno napmiti, a poet nedostatk jest bez konce.
Hl. 1. V. . nenapsal pravdpodobn sm skladatel knihy (Zapletal, Podechard). Opr se o 1, 12. a tlumo pozdj idovsk nzor, e Kazatel (Kheleth) je alomoun. Viz ve vod na str. 295. Slova" = mylenky, vroky, vahy. 2 V. . Spisovatel tohoto vere (vydavatel knihy) dovolvaje se autority Kazatelovy a mluv o nm ve tet osob patrn se od nho rozliuje, Srv. 12, 9 n. Kesan v, e kad sebe men skutek nleit vykonan m cenu pro ivot vn, nen tedy marn, bezeln. Vn odplatitel ekne: Dobe, sluebnku dobr a vrn, e jsi nad mlem byl vrn, nad mnoha vcmi ustanovm tebe, vejdi v radost pna svho" (Mt 25, 21). 4 7 V. . . lovk i proda jsou odsouzeni k tomu, by ustavin, jednotvrn a trapn ponali (Podechard). 4 V. . Pokolen nov pichz, aby poalo ivot a vecky lopoty, je s nm souvisej, jako bylo poalo pokolen pedel. To se opakuje ustavin, bez konce. Pojem bez konce" zdraznn vtou, e zem na vky" (ne ve smyslu naprostm!) stoj", t. j. trv, zstv, jako ne 2, 9; 18, 10; 118, 90 n.; Dan 10, 17. Nen tu e o astronomickm klidu zem a proto chybovali, kdo vyvozovali z tohoto msta dkaz proti Kopernkov zsad, e zem se pohybuje. Zem stoj" jako jevit proti pokolenm, kter vystupuj a zase miz, kter nestoj. 7 V. cd. lpe podle hebr. pekldati: na msto, kam eky se berou tam se berou opt a opt. 15 V. . Podle Vulg slovn: Pevrcen tce napraveni bvaj, a blzn neskonen jest poet".
1

Nadpis knihy. (1, 1.)

Zkladn mylenka knihy. (1, 2n.)

Prvn (vodn) vaha: Nic lepho nebude. (1, 4 11.)

12

Marnost lidskch nmah. (1, 12 15.)

930

Kazatel ekl jsem si ve svm duchu: Ejhle, velmi jsem pevil moudrost vecky, kte byli pede mnou v Jerusalem." Poznala mysl m moudrosti a vdy mnoho, 17 a snail jsem se ze srdce vdt, co jest moudrost a vda, a co jsou bludy a blznovstv. A shledal jsem, e i v tom jest nmaha a trpen ducha; 18 protoe pi mnoh moudrosti mnoho je starost, a kdo mno vdn, mno tak bolest. HLAVA 2. 1 ekl jsem si ve svm duchu: Nue, budu oplvati rozkoemi, a povati budu dobrch vc." A shledal jsem, e i to jest marnost. 2 Smch mi bylo pokldati za blud a radosti ci: Co se darmo klame?" 3 Usmyslil jsem si odtrhnout od vna sv tlo, abych se domohl moudrosti a vyhnul blznovstv, dokud bych nepoznal, co lidem prospv, co by teba bylo initi pod sluncem ve dnech ivota jim vymench. 4 Vykonal jsem si velik dla: vystavl jsem sob domy, pstoval jsem vinohrady, 5 vzdlal jsem si zahrady a sady, vysadil jsem je velikm ovocnm stromovm, 6 nadlal jsem sob rybnk, abych svlaoval hj strom bujcch, 7 zjednal jsem si sluh a sluebnic, tak domorod eldky mnoho jsem zskal, a skotu a velikch std bravu vce neli vichni, kte byli pede mnou v Jerusalem. 8 Nahromadil jsem si stbra a zlata, jako i poklad od krlv i krajin; opatil jsem si pvce a pvkyn, i rozkoe lidsk, e a dbny, aby v nich podvali nalit vno; 9 a pevil jsem bohatstvm vecky, kte byli pede mnou v Jerusalem; a moudrost zstala se mnou. 10 eho daly oi m, nic jsem jim neodepel, ani jsem zbraoval srdci svmu, aby nepovalo velik rozkoe, a nekochalo se v tom, co jsem byl pipravil; to byla odplata moje uvat prce sv. 11 Kdy vak jsem se ohldl na vecka dla, kter uinily ruce moje, na prce, pi nich nadarmo jsem se potil, uzel jsem ve vem marnost a trpen ducha, a e nic trvale neprospv pod sluncem. Obrtil jsem se, abych pozoroval moudrost, jako i bludy a blznovstv co jest, ekl jsem, lovk, e me nsledovati krle, Stvoitele svho. 13 I vidl jsem, e vynik moudrost nad blznovstv o tolik, o se li svtlo od temnosti: 14 Moudr m oi ve sv hlav, kdeto blzen v temnu chod. Ale poznal jsem, (t) oba e stejn zahynou; 15 i ekl jsem si ve svm duchu:
Hl. 2. V. . Takov jest sudek Kazatelv o nejkrsnjm ivot, jak bylo mu mono ti. Pokld jej za kus. ivot neskt opravdovho prospchu, kter by rovnomrn nahradil nmahu, ji ukld a kter by uinil dosti poadavkm lovkovm; ivot nestoj za to, by jej lovk il. Dvody budou podny ne; hlavn tkv v tom, e dluno majetek pracn zskan nechati po smrti jinm. (Podechard.) Srv. 2, 18 nn. (Tak hled na ivot myslitel starozkonn, kter nem jasnch pedstav kesanskch o nadpirozenm cli lovkov, jeho me dojti po smrti. Kesan i v nejvtm utrpen a pi nejvtm napt sil v, e odmna, kter mu kyne po smrti, stoj za to, aby se lopotil, strdal, namhal a trpl. eho oko nevidlo, ani ucho neslyelo, ani na srdce lidsk nevstoupilo, (jest to), co Bh pipravil tm, kte ho miluj" (1 Kor 2, 9). Akoli Kheleth doporuuje, aby lovk uval radost smyslnch, kter mu Bh dv, vtpuje na jinch mstech (12, 13 n.) bze Ba a poslunost zkona jeho (4, 17 5, 6; 12, 1); ta bze Bo vak ukld lovku, pevnou mru poitku; nechce-li ji lovk pestoupiti, nutno mu, aby ovldal sv vn, aby sebe zapral. d tedy Kheleth aspo mlky nutnou mru sebezporu. Kheleth neklade do smysln rozkoe posledn cl lovkv, kter tkvti me toliko v Bohu. 15 V. . i to" = peliv hledn moudrosti. (Kesan v, e teprve po smrti shled, kdo kesansky moude il, jak dobe uinil a kdo tak neil, e se zlou se potzal.)
11

16

Pracn sil o moudrost zklame. (1, 16 18.)

Rozko neuspokoj lovka. (2, 1 11.)

12

m se li moudrost od blznovstv. (2, 12 17.)

931

Kazatel Zhyneme-li stejn oba, blzen i j, co mi platno, e jsem moudrosti vce byl pilen?" A rozjmaje v duchu postehl jsem, e i to jest marnost. 16 Nebude na vky pamatovno moudrho jako ne blzna, jeto budoucnost vecko stejn pikryje zapomenutm; umr uen stejn jako neuen. 17 Proto omrzel mne mj ivot, kdy jsem vidl, vecko e zl jest pod sluncem, e je ve marnost a trpen ducha.
18

Majetek, jej mudec pracn nahromad, mus nechati ddici, kter snad bude blznem. (2, 18 23.)

Omrzela mne tak vecka m snaivost, se kterou jsem usilovn pracoval pod sluncem, protoe budu mti po sob ddice, 19 o nm nevm, bude-li moudr i blzen, a (ten) bude panovat nad vekerou mou prac, na kterou jsem vynakldal pot a moudrost. Zda jest co tak marnho? 20 Proto jsem pestal; srdce m odeklo se dle pod sluncem se namhati. 21 Nebo mus-li, kdo se piioval s moudrost, vdnm a pelivost, zanechat, eho nabyl, tomu, jen nepracoval, tak to jest marnost a velik zlo. 22 Co toti m. lovk ze v sv prce a trpen ducha, kterm pod sluncem se tral? 23 Vecky dni jeho plny jsou bolu a psoty, ani v noci neodpov mysl jeho. Zdali tak to nen marnost?
24

Nic lepho ne uvati radost, kterch dopv Bh svm milkm. (2, 24 26.)

Zda nen nejlpe jsti, pti, a popt si poitk ze svch prac? Ale to je z ruky Bo. 25. Kdo j a rozko oplv bez nho? 26 Milku svmu dv Bh moudrost, rozum a radost; protivnmu vak trpen a zbytenou pi, by kupil, hromadil a dval tomu, kdo se lb Bohu. Avak tak to jest marnost a trpen ducha. HLAVA 3. 1 Vecko m svj as, a svm vymenm bhem jdou vecky vci pod sluncem: 2 Jest as rozen i umrn. Jest as sazby a as vytrhovn zasazenho. 3 Jest as zabjen a as hojen. as boen a as stavn. 4 as ple a as smchu. as kvlen a as skkn, 5 as rozmtn kamen a as sbrn. as objmn a as vzdlenu bti objmn. 6 as nabvn a as pozbvn. as schovvn a as vyhazovn. 7 as roztrhvn a as sevn! as mlen a as mluven. 8 as milovn a as nenvisti. as boje a as pokoje. 9 Co m lovk ze sv lopoty? 10 Vidl jsem trpen, je uloil Bh lidem, aby se plahoili jm: 11 Vecky vci in pkn asem svm, i svt vydal hdn jejich, ale tak, e neme lovk pochopiti dlo, je Bh in od potku do konce. 12 I poznal jsem, e nen nic lepho neli se veselit a dobe (si) init v ivot svm; 13 avak i to, e sm nkdo jsti, pti a okoueti tst z prce sv je dar Bo. 14 Poznal jsem, e ve, co Bh in, trv na vky; nemono nm nic k tomu pidati ani co ubrati. A Bh tak in, bychom se ho bli. 15 Co bvalo, dje se dle, a co bude, ji bylo; a Bh obnovuje, co pominulo. 16 Vidl jsem pod sluncem na mst soudu bezbonost a na mst spravedlnosti nepravost. 17 I ekl jsem si ve svm duchu: Spravedlivho i bezbonho soudit
V. . srv. s Ps 10, 7; Z 111, 6. budoucnost" blzk. (Kesan v, e kdo moude nsleduje Krista, bude mt jmno vn, zapsan v knize ivota.) 17 V. . vecko pod sluncem" = ve, co lovk in a co ho potkv jako ve. (Kesan vd vak, e tm, kte miluj Boha, vecky vci napomhaj k dobrmu" (m 8, 28.) vecky" i zl, protivn). 12 Hl. 3. V. . (Kesan je pesvden, e nen mu nic lepho, neli sebezporem, sebeobtovnm, utrpenm shromaovati si zsluhy pro ivot vn.)
16

Marnost lidskch nmah. (3, 1 22.)

932

Kazatel bude Bh; a tehdy dojde na kadou vc." 18 ekl jsem si v duchu o lidech: Zkouet je chce Bh a ukzat, e se podobaj zvatm." 19 Nebo stejn hyne lovk i zve, a stejn obou jest osud: jak umr lovk, tak umr t ono; jednostejn dchaj oba, a nic nem lovk nad zve; (nebo) vecko poddno jest marnosti, 20 a vecko spje k tmu mstu: z prachu je to ve uinno, a zase vrt se do prachu. 21 Kdo v, zdali dech ivota lidskho vstupuje vzhru, a zdali dech ivota zvecho sestupuje dol? 22 I shledal jsem, e nen nic lepho, ne aby se veselil lovk v prci sv, a to e jest dl jeho; nebo kdo jej k tomu pivede, aby poznal, co pozdji bude? HLAVA 4. 1 Obrtiv se k jinm vcem vidl jsem tisky, kter jsou pchny pod sluncem; (vidl jsem) slzy nevinnch, ale dnho titele; (vidl jsem), e nemohou odolati jejich nsil, jsouce zbaveni pomoci vech. 2 I blahoslavil jsem vce mrtv neli iv; 3 a za astnjho nad oboje pokldal jsem toho, kter se jet nenarodil, a proto nevidl zloin, je se dj pod sluncem. 4 Opt patil jsem na vecky prce lidsk, i znamenal jsem, e snaivost jednch bud zvist druhch; a proto i v tom jest marnost a starost zbyten. 5 Blzen skld ruce sv a ur se kaje: 6 Lep je hrstka (pln) odpoinku, neli ob ruce pln prce a trpen ducha.
V. . Jako mudec na konci ivota nevynik nad nemoudrho (2, 15 23), tak ani lovk nem trval pednosti (tu na zemi) nad zve; umraj oba mikem a ztrcej navdy ve, co si byli pern shromdili. (Podechard.) jednostejn dchaj oba" = maj t rach" dech ivota, ivot, t. j. spojen tla s pramenem, ivota. Srv. v. 21. 20 V. . vecko" = lovk i zve. tot msto" = zem, prach. Srv. Sir 40, 11. 103, 29 n. Viz tak Gn 1, 24; 2, 19; 3, 19. Kazatel tu nepopr, e jest el", podsvt (pekla), kam due zemelch pichzej, jeto jinde (9, 10) vslovn podv pesvden sv o tom, e el jest. 21 V. . dech ivota", hebr. rach" neznamen tu nesmrtelnou dui, kter podle 9, 10. po smrti sestupuje do elu, a kter sluje hebrejsky nefes". Rach" znamen tu neosobn ivot lidsk i zvec, kter si Hebrej pedstavoval jako dech Bo. (My bychom jej nazvali spojen due s tlem.) Kdeto tlo lid i zvat bylo e zem, ivot, rach jim vdechoval Bh. Jeto Hebreov myslili velmi nzorn, pedstavovali si dech ivota (spojen due, chy s tlem) jako skutenou bytost. A protoe byl ivot cosi vzcnho, tajemnho, vzneenho, boskho, domnvali se, e se vrac pi smrti jak ivot lidsk, tak i ivot zvec zpt k Bohu, kter jej byl vdechl. Srv. Gn 2;, 7. Job 34, 14 n.; 103, 29 n. (Is 42, 5; Job 27, 3; 32, 8; 33, 4.). Za dob Kazatelovch poali nejspe rozliovati se zetelem na dstojnost lovkovu, osud ivota lidskho od zvecho; ivot lidsk (rach) vrac se pi smrti k Bohu, avak ivot zvec nikoliv, ten s tlem smuje se s prachem. Kazatel vyslovuje ve v. 21 pochybnost o tomto rozdlu a pevaze lovka nad zvetem a klon se k nzoru starmu, podle kterho ivot obou vracel se pi smrti k Bohu. Takto-li v. 21. vykldme, miz rozpor tohoto v. s 12, 7. a s 9, 10. Tento vklad odpovd tak souvislosti; Kazatel chce ci, e je lovk bytost smrteln jako zve, e jsou si oba ped smrt rovni. (Podechard.) dol" = do zem, do prachu (ne do elu!). (Zapletal se domnv, e tu Kazatel vyslovuje pochybnost o nov nauce, kter tvrdila, e due spravedlivch po smrti vystupuj k Bohu, aby tu doly odmny, kdeto podle star nauky a t se Kazatel zastv due zemelch vech sestupovaly do elu.) 22 V. abc. opakuje, co eeno ji ve 2, 24; 3, 12. a ne 5, 17 n.; 8, 15; 9, 7 9; 11, 8 10. Vyluuje z vv. pedelch vdom o budouc odmn neb o blaen nesmrtelnosti. (Kesan shledv z nauky Kristovy, e nen nic lepho, neli pracovati pro ivot vn, tebas byla to prce tuh, alostn.) 22 V. de. kdo jej k tomu pivede" = nikdo ho k tomu nepivede. poznal" odhalil vci budouc, kter se pihod na zemi, pokud jet bude lovk iv. Jeto lovk nev, co bude, a jeto nen pnem budoucnosti, nen nic lepho, neli vyuitkovati chvilky astn, kter Bh popv. 1 3 Hl. 4. V. . . Jak bda lidsk! Co bezprv a kivd! A nen nadje, e bude lpe. Jak to muka pro lovka, jen m cit pro prvo a spravedlnost, a soucit s trpcm! 4 V. . Podle hebr. vecka nmaha a vecka piinlivost v prci je toliko rlivost jednoho na druhho." Je to nadszka dobe vystihujc moc soute v ivot lidskm.
19

O velijakch nepodcch mezi lidmi. (4, 1 8.)

933

Kazatel Hled nalezl jsem i jinou marnost pod sluncem: 8 Jest sm jedin a nikoho nem, ani syna ani bratra, ale pracovati nepestv, oi jeho nemohou se nasytit zbom, ani ho napadne, aby si ekl: Pro koho pracuji a odprm sob poitek?" I v tom jest marnost a trpen velmi zl. Lpe jest vru dvma bti spolu ne jednomu, jeto maj zisk ze spolenosti sv: 10 Padne-li kter z nich, druh ho pozdvihne. Bda samotnmu: nem, padne-li, kdo by ho zdvihl. 11 Takt budou-li dva spolu spti, zaheje se jeden od druhho; (ale) jeden, kterak bude moci se zahti? 12 A zmocn-li se kdo jednoho, dva mu odolaj; provzek trojnsobn nesnadno se petrhne. Lep jest jinoch chud a moudr ne krl star a blzen, kter neum hledti do budoucna, 14 jeto mnohdy onen ze ale a z okov vychz, aby kraloval, kdeto tento, narozen v palci krlovskm, chudobou hyne. 15 Vidl jsem vecky iv, kte chod pod sluncem, u jinocha, druhho (krle), kter nastoupil msto prvho. 16 Nessln byl poet lid vech, kte byli ped nm; ale kte potom budou, nebudou mt radost z nho, nebo i to jest marnost a trpen ducha. Mj pozor na nohu, kdy vchz do Boho domu, a pibliuj se, abys posluen byl. Je mnohem lep posluenstv ne obti nemoudrch, kte nejsou si vdomi toho, co zlho in. HLAVA 5. 1 Nemluv nic bez rozvahy, a tv mysl se neukvapuj, abys vynel ei ped Bohem. Nebo Bh jest na nebi a ty na zemi; proto budi mlo slov tvch. 2 Po mnohch starostech bv mnoho sn, a kde mnoho e, (tam i) blznovstv. 3 Slbil lis co Bohu, neprodlvej to splniti; nelbit se mu nevrn a blzniv slibovn. Cokoli jsi tedy slbil, spl; 4 nebo mnohem lpe jest neslibovati, ne po slibu, co pipovdno, nesplnili. 5 Neuvej st svch k tomu, bys hchem sebe zatil; ani kej ped knzem: Nebylo v tom rozvahy," aby snad Bh se nerozhnval na tv ei a nezkazil vech skutk rukou tvch; 6 [Kde mnoho sn, velmi mnoho marnosti a ei bez potu], ale boj se Boha.
V. . Za chladnch noc sotva sta jeden pl chudmu, aby se zahl dostaten. Lehne-li si s ptelem tak, e mohou se pikrti oba plti dvma, zahej se mnohem vce. (Zapletal.) I k soumarm lecm tul se v noci honci, aby se lpe zahli. Srv. Ex 22, 26; Lk 17, 34. 13 16 V. . . Marn nadje, e slibn jinoch poven na trn, bude vlsti lpe neli krl star. Zklame i ten. Msto neum hledti do budoucna" hebr.: neum dti se pouili". Pohrdal od mld radou jinch, jednal vdy podle sv zpupn hlavy a nyn, na star kolena neum ji initi jinak. 14 V. . onen" jinoch, revoluc na trn dosazen. tento" star krl, ale sesazen. 15 V. n. Kdekdo z poddanch svrenho krle byl na nohou, aby vzdal hold mladistvmu panovnkovi, od nho oekvali novou, lep dobu spravedliv vldy a veejnho blahobytu. Zprvu bylo snad skuten lpe, ale zanedlouho vrtily se zase star neblah asy, e poddan pozdji (kte potom byli"), nezaili mnoho radosti ze zmny na trn. i to" doufati, e za novho vladae bude lpe, ne bvalo za starho. 17 V. . do Boho domu" do chrmu. Mj pozor na nohu" na cestu, na sv chovn, abys nebrkl a nepadl tm, e bys poruil njak neznm pedpis obadn, obsaen v zkon, kter vykldaj kn, a kterho dluno poslouchali". obti nemoudrch", kte se nesna poznati obadn pravidla obtn a pestupuj je, ani vd, e he (= co zlho in"). O pednosti poslunosti srv. 1 Sam 15, 22; Is 1, 11 17; Jer 7, 21 23; Os 8, 13; Am 5, 21 24; Mt 9, 13. Lpe vak pekldati se LXX: Lep ne obti ne11

Prvn snka prpovd. (4, 9 12.)

13

O nesrovnalostech mezi lidmi. (4, 13 16.)

17

Druh snka prpovd. (4, 17 5, 6.)

moudrch bu, ob tv."

934

Kazatel Uz-li, e chud jest utiskovn, prvo potlaovno, a spravedlnost e je pevracovna v zemi, nepozastavuj se nad touto vc; nebo nad (jednou) vrchnost jest jin vy, nad tmi zase jsou jin jet vzneenj, 8 a nad to krl vldne veker zemi, jemu poddan. Lakomec nenasyt se penzi; a kdo miluje bohatstv, nem uitku z nho; i to tedy jest marnost. 10 Kde mnoho majetku, tam i mnoho tch, kte jej jed; a jak (jin) prospch m (z nho) pn, neli e vid bohatstv oima svma? 11 Sladce sp pracujc, a jd mlo nebo mnoho; ale nadbytek bohatho nedopout mu spti. 12 Jest i jin velmi zl bolest, ji jsem vidl pod sluncem: bohatstv nachovan na netst pna jeho; 13 pozbv ho toti nehodou velmi zlou; syn, kterho zplodil, v nejvt nouzi bude. 14 Jak vyel z lna sv matky, nah, tak se vrt, a nic neodnese s sebou z prce sv 15 I to, jest alostn bolest, e jak piel, tak se vrt: jak tedy uitek m (z toho), e pracoval do vtru? 16 Po vecky dny ivota svho jdal ve tmch, v starostech mnohch a v bd i v zrmutku. 17 To tedy zdlo se mi za dobr: aby kad jedl, pil a uval radosti z prce sv; kterou se plahoil pod sluncem za dn ivota svho, je mu Bh dv, nebo to jest dl jeho. 18 A dv-li Bh komukoli bohatstv a statky, a dopv-li mu, aby jedl z nich, aby uval dlu svho, a radoval se z prce sv je to Bo dar. 19 Nebo nebude mnoho vzpomnati na dny ivota svho, protoe Bh zamstnv rozko srdce jeho. HLAVA 6. 1 Jest i jin zlo, kter jsem vidl pod sluncem, a to bv ast mezi lidmi: 2 lovk, jemu dal Bh bohatstv, statky i est, a nic se nedostv dui jeho ze vech vc, kterch d, avak nedopout mu Bh, aby toho uil (on), ale cizk uv toho. To jest marnost a bda velik. 3 Zplodil-li by kdo sto dt, a byl by iv mnoho let, doel-li by velikho vku, ale neuil by blaha ze svch statk, a neml-li by (nad to) ni pohbu: o tom prohlauji, e je lpe mrtvo rozenci ne jemu. 4 Nebo nicotn piel a do tmy se ubr; zapomenutm bv zahlazeno jeho jmno; 5 nevidl slunce, ani poznal rozdlu mezi dobrm a zlm. 6 A by i iv byl dva tisce let (onen boh) a dobrho neuil, zdali na jedno msto vecko nepospch? 7 Vecko in lovk pro sv sta, ale due jeho ned se nasytit. 8 Co m na vc moudr neli blzen? A co chud? Toliko aby se bral tam, kde jest ivot. 9 Lpe jest vidti, eho d, neli dati, eho nezn. Ale i to jest marnost a
Hl. 5. V. . podle hebr.: Pes to je to rozhodn vhoda, m-li vzdlan zem krle." Akoliv krlovstv a inovnictv pin mnoho nespravedlnost a vydrn poddanch, je pece pro zemdlsk stt lpe krle mti, neli jest anarchie, bezvld, jako bv na pouti, kde krle nen. 5 Hl. 6. V. . nezakusil rozdlu" tst a netst. Podle hebr. vak: Nespatil slunce a nepoznal (ho); m vce pokoje ne onen" (boh). Srv. Job 10, 19. pokoj", odpoinek nejdleitj sloka tst. Sta se domnvali, e due zemelho nem pokoje, pokud tlo jeho nen slun pohbeno. Srv. Jer 8, 1. 8 V. . Hebr. navazuje v. 8 na v. 6 spojkou Nebo". Na chud" navazuje hebr. lpe ne Vulg vztanou vtu: kter um se chovati ped ivmi (lidmi)" chovati se" = moude s lidmi obcovati. A co chud" jakou pednost m ped blznem? Mudec prese sv pednosti pospch na tot msto jako blhov (v. 6; 2, 14 16; 9, 13 nn.). 9 V. . vidti" = uvati. Opakovna tu mylenka, e dluno uvati ptomnho tst, pokud ho Bh popv, dali, eho nezn" jako in onen mudrc, kter chce poznati zsady, podle kterch Bh d svt dost a nmaha marn. Vc o tom viz ne 7, 23 nn.; 9, 1. 11. a jj.
8

O nesrovnalostech mezi lidmi. (5, 7n.)

Marnost bohatstv. (5, 9 7, 1.)

935

Kazatel trpen ducha. 10 Kdo potom bude, toho jmno jest ji vysloveno a v se, e to bude lovk, jen nebude moci se souditi se silnjm, neli jest sm. 11 Bv mnoho e, je v rozpravch jen mno marnost. HLAVA 7. 1 Co jest platno lovku vc na sebe vtch hledati, kdyt nev, co mu jest uiteno v ivot jeho, v potu dn putovn jeho, za asu, kter jako stn pomj? Aneb kdo bude moci mu oznmiti, co bude pt pod sluncem?

Tet skupina prpovd. (7, 2 13.)

2

Lep jest jmno dobr, ne voavky vzcn, a den smrti ne narozen. 3 Lpe jest jti do domu truchlozpvu neli (jti) do domu hodovn, neb onen pipomn vech lid konec, a kdo iv jest, mysl, co bude potom. 4 Lep jest mrzeti se neli smt se, neb tv zasmuil je prospn mysli. 5 Srdce moudrch tam bv, kde je truchlozpv, ale srdce blzn tam, kde je vesel. 6 Lpe poslouchati od moudrch vtku, neli slchati svdnou pse blzn; 7 neb jako praskot trn pod hrncem v ohni takov bv smch blzna. Tak i to jest marnost. 8 Ntlak (me) i moudrho poblzniti, a (dar) zmait slu srdce jeho. 9 Lep bv konec vci ne potek, lep mysl trpliv ne pyn. 10 Nebu kvapn, kdy m hnvati se, nebo hnv v ln (jen) blzna odpov. 11 Neptej se: m to, e dvn doby lep byly, ne nynj jsou?" Nebo je blzniv takov otzka. 12 Uiten jest moudrost jako bohatstv, a velmi prospv tm, kte vid slunce.
10

V. . jmno jest ji vysloveno" = podstata jeho jest ji ustanovena. lovk budoucnosti bude prv tak obmezen jako byl lovk minulosti a jako je lovk ptomnosti (1, 9; 3, 15). silnj" jest Bh. Srv. Job 9, 2 n.; Is 45, 9; m 9, 20 nn. 11 V. . v hebr. pon slovem nebo a odvoduje v. pedchoz. Zbyteno mudrovati lovku o tom, co bude a hloubat o zsadch, podle kterch Bh ve spravuje; lovk nem z toho prospchu. 1 Hl. 7. V. . = 6, 12. hebr. Srv. Job 14, 2; 108, 23; Job 8, 9; 1 Par Smysl v. 1: Nikdo neme ci lovku, co je mu dobr initi v ivot, jeto nikdo mu neme ci, co bude na zemi dle. Aby mu mohl nkdo raditi, co initi nebo eho se vysthati, musil by vdti, jak vci dopadnou (11, 6), nebo dovol-li mu smrt uti bohatstv, kter s velikou nmahou nahromadil (6, 2), nepozbude-li ho nhle (5, 13). Nic nen nutnjho lovku, aby vdl, co s prospchem initi, neli znti vci pt (Podechard).

936

Kazatel
13

Neb jako chrn moudrost, chrn t penze; tu vak pednost m moudrost, e ivot d tm, kdo ji maj.

Pozoruj skutky, je Bh in: e dn neme napravit, co on zkivil. 15 Za dne dobrho povej tst a za dne zlho uvauj, e ten i onen (den) in Bh, ale tak, aby lovk nepoznal, co bude. 16 Dvoj vc jsem vidl v marnch dnech svch: Jsou spravedliv, kte hynou ve sv spravedlnosti a jsou bezbon, kte dlouho ij ve sv nepravosti. 17 Nebu vstedn spravedliv, ani dlej moudrho vce neli teba; a nezpitom! 18 Nei (tak) mnoho bezbonho a nebvej blznem, abys neumel ped svm asem. Dobr ti, abys pidrel se tohoto [spravedlivho], ale tak od onoho neutrhl sv ruky; nebo kdo se boj Boha, nieho nezanedb. 20 Moudrost posiluje moudrho vce neli desatero velmo msta. 21 Nen zajist lovka spravedlivho na zemi, kter by inil (vdy) dobr a (nikdy) neheil. 22 Nepikldej tak srdce svho ke vem eem, kter se mluv, abys neslyel snad sluebnka svho, an ti zloe. 23 Nebo v tv svdom, es i ty asto zloeil jinm. Ve (to) zkusil jsem s moudrost; ekl jsem: Budu moudrm," ale to zstalo daleko mne, 25 daleko mne jest, co se dje, a hluboko, hluboko; kdo to najde? 26 Vecko jsem pebhl svou mysl, chtje poznat a zpytovat, chtje hledat moudrost a rozum, i poznal jsem, e bezbonost jest blznovstv a blud nemoudrost. 27 A shledal jsem, e vt hokost, neli smrt psob ena, jeto jest osidlo, tenata jej srdce a okovy jej ruce. Kdo se lb Bohu, varuje se j, ale hnk jat bv od n. 28 Hle, to jsem shledal ekl Kazatel to i ono (zkoumaje) chtje nalzti poznn, 29 kter hled dosud m due, avak marn: Mue z tisce jednoho nalezl jsem; eny ze vech nenael jsem. 30 Toliko to jsem shledal, e uinil Bh lovka sprvnho, ale on e zapletl se do nesslnch nesprvnost. HLAVA 8. 7, 30c Kdo me rovnali se s moudrm? A kdo um vykldat vci? 8 1 , Moudrost tv lovkovu osvcuje a hrubost oblieje mu mn. 2 eti slov krlovskch a pro psahu pi Bohu 3 nepospchej, abys vzdlil se od nho; netrvej v nebezpenm stavu,
V. . srv. s 3, 22; 7, 1. Prozetelnost sesl na lovka tst, i netst podle zsad lovku nepochopitelnch; smrtelnk nev, co na nho ek i kdyby sebe spravedlivji byl iv a neme ani mravnm ivotem vynutit si na Bohu pozemskho tst. Proto nezbv, neli uvati astnch chvilek, je mu Bh popv, v netst pak uvaovati, jako in Kheleth ne ve v. 16 18. (Jeto nev lovk, co bude, neme nalzti proti Bohu spravedlivch stnost" Vulg.) 19 V. . tohoto" a onoho" pikzn. nezanedb", t. j. uin zadost tomuto i onomu pikzn (v. 17n). 2 V. . slov", rozkaz, slovn: st" pro psahu pi Bohu", e bude krli vrn. Srv. 2 Sam 5, 8; 4. Krl 11, 17b; 1. Par 11, 3.
15

14

Mravnost nebv na svt s dstatek zdrazovna. (7, 14 18.)

19

tvrt skupina, prpovd. (7, 19 23.)

24

Mravnost nebv na svt jak pat zdrazovna. (7, 24 30.)

Pt snka prpovd. (7, 30c 8, 8.)

937

Kazatel nebo ve, eho se zachce jemu, uin; e jeho je pln moci, nikdo mu neme ci: Pro tak in?" 5 Kdo db pikzn, neokus nic zlho. Srdce moudrho v o asu a soudu. 6 M vc kad svj as a soud a zlo velmi dolh na lovka; 7 nev, co bude a kdy to bude, nidnm poselstvm neme zvdti. 8 Nen v moci lovkov zadreti v sob dech ivota, nem v moci dne smrti, nem levy, kdy ten boj nastane, ani vysvobod bezbonost bezbonho.
4

Toto ve znamenal jsem pozoruje vecko, co se dje pod sluncem za dob, kdy panuje lovk nad lovkem k jeho zlmu: 10 Vidl jsem. bezbon pohben (estn); a ti tak, kdy jet ivi byli, na mst svatm byli a chvleni byli v mst jako ze spravedlivch skutk. I to tak jest marnost. 11 Protoe toti ortel proti zlm hned nebv vynen. Proto bez veker bzn lid pchaj zl vci; 12 proto, e hnk a stokrte in zl, trpliv bv snen. Vm vak, e dobe bude bojcm se Boha, jeto se boj tve jeho; 13 nebude dobe bezbonmu, nebudou prodloueny dni jeho, ale jako stn pominou, kte se neboj Hospodina. 14 Je to marnost, co se dje na zemi: Jsou spravedliv, jimto se zle vede, jako by inili skutky bezbonch, a jsou bezbon, kte tak bezpeni jsou, jako by mli skutky spravedlivch. Tak to za velikou marnost pokldm. 15 Proto pochvaloval jsem si vesel, jeto nic nem lovk dobrho pod sluncem, jedin aby jedl, pil a veselil se, a pouze to provz ho pi prci jeho za dn ivota, kter mu dal Bh pod sluncem. 16 Kdy jsem piloil sv srdce, abych poznal moudrost, a pozoroval pachtn, kter bv na zemi, jsout lid, jim ani ve dne ani v noci nepichz sen na oi 17 shledal jsem, e lovk vech skutk Boch dnho smyslu nalzti neme, tch, kter se dj pod sluncem; a m snanji hled, tm mn nalz; by i ekl moudr, e v (nco), nechpe toho. HLAVA 9. 1 Vecko to rozvaoval jsem v srdci svm, a jsem bedlivou snahou shledal: e spravedliv a moud i skutky jejich v ruce Bo jsou, ani v lovk, je-li lsky i nenvisti hoden. 2 Vecky vci ped nm jsou marn, protoe t osud potkv spravedliv i bezbon, dobr i zl, ist i neist, pinejcho obti i pohrdajcho jimi. Jak
5 V. . pikzn" krlova, o nm mluvily vv. pedel, avak tak vecky jin pkazy mravn. v o asu a soudu", e toti dve nebo pozdji dojde na vinnka, e bude potrestn. Srv. Sir 1, 29. 8 Hl. 8. V. . osvcuje tv" vrazem ulechtilosti a blahovle. Srv. Nm 6, 25; 6, 7; Job 29, 24. K v. 1b srv. Sir 13 31; Ps 15, 13. Vulg slovn: Nejmocnj (t. j. Bh) tv jeho mn."

Mravnost nebv na svt nleit zdrazovna. (8, 9 9, 10.)

V. . jest nejasn; bv velijak opravovn a vykldn. Smysl: Pod vldou utlaovatelovou bvaj bezbon ctni (dob vak odstrkovni). msto svat" je chrm jerusalemsk, msto" Jerusalem. Msto a ti tak . . . skutk" lpe pekldati: avak byli vyhnni daleko od svatyn a zapomnno bylo ve mst na ty, kte inili dobe." marnost", znamen tu nesrovnalost", nepstojnost. 15 V. . vesel" rozko. to" jsti, pti a veseliti se. Kheleth opakuje, co prav jinde: 2, 24; 3, 12. 22; 5, 17 19; 9, 7 10. msto provz" lpe k ho provz". (Kesana provz pi vech pozemskch nmahch a bolestech radostn nadje, e doba tuh zkouky bude trvati toliko doasn a pak e mu kyne as vn odmny.) 1 Hl. 9. V. n. to", o em e ne. v ruce" = v moci, zvisl na Bohu., Srv. Ps 18, 21; 21, 1. ped nm" = ped lovkem, ped lidmi, podle jejich soudu. je-li hoden" = ek-li ho a dostav-li se projev Bo pzn (tst) i nepzn (netst). lovk sebe spravedlivj a moudej, pokud jde o zdar jeho prac, zvis nadobro na Bohu. Ze sv spravedlnosti (nebo bezbonosti) neme vyvozovati, e jm bude Bh nakldati dobe i zle; proto je vdy nejisto, co ho ek, tst (lska") i netst (nelska nenvist"). Srv. 3, 14n.; 7, 15b; 11, 5; Ps 16, 1. 3 n. 9; 19, 21; 20, 24; 21, 1; m 9, 15 18.

10

938

Kazatel se mv dobr, tak i hnk; jako kivopsenk tak i ten, kter psahy si v. 3 Je to velik zlo ve vem, co se dje pod sluncem, e stejn vichni se maj. Proto i srdce lidsk pln bvaj zloby, jako i zpupnosti, pokud ij, a potom odchzej na onen svt. 4 Nikoho nen, kdo by, vdycky iv byl, a kdo by mohl v tu vc doufati. Lep jest pes iv, neli lev mrtv. 5 Nebo iv vd (aspo), e zemrou, mrtv vak nic ji nevd; ani maj dle odmny, nebo v zapomenut pila pamtka jejich. 6 I po jejich lsce i zt i zvisti jest ji veta, ani astn se kdy dla, je se dje pod sluncem. 7 Nue tedy, jez s radost chlb svj a pij vesele sv vno, nebo zalbily se ji Bohu tvoje skutky. 8 Kadou dobu budi roucho tv bl, a oleje na hlav tv nebu nedostatek. 9 Uvej ivota s manelkou, kterou miluje, po vecky dny ivota sv nestlosti, kter jsou ti dny pod sluncem [po vecky dny tv nestlosti]; nebo to je tvj dl v ivot a v lopot tv, kterou lopot se pod sluncem. 10 Cokoli me uinit ruka tv, usilovn dlej; nebude ani dla, ni rozumnosti, ni moudrosti, ani umn v peklch, kam se ubr. Obrtiv se k jinmu, spatil jsem pod sluncem, e nepat rychlm (vtzstv) v bhu, ani silkm (zdar) ve vlce, ani moudrm ivobyt, ani uenm bohatstv, ani znalcm pze, ale as a phoda sth vecky. 12 Nezn lovk asu svho: [ale] jako ryby do st chytny, a jako ptci lapni osidlem, tak bvaj lid zatahovni v as zl, kdy nhle na n pikva. 13 Tak v tom vidl jsem moudrost pod sluncem a pokldal jsem ji za velmi velikou: 14 Bylo msto mal a v nm nemnoho mustva, i pithl na n krl velik a oblehl
V. . Psem, zvetem neistm, bylo na Vchod pohrdno. Srv. 1 Sam 17, 43; 2.4, 15; 2 Sam 3, 8; 9, 8; 16, 9; Mt 15, 26; Zjev 22, 15. Smysl pslov: Lpe bti tebas ubokem, ale ti, neli krlem, ale mrtvm, jeto iv m nadji, e bude moci pracovati a neho jet uije (v. 7 10), kdeto mrtv t nadje ji nem. V tomto smyslu dluno pekldati 4a: Nebo kdo zstane na ivu? Vichni ijc mohou mti nadji; nebo lep je pes iv . . ." Srv. 4, 2; 9, 4. 5 V. n. iv vd, e zemrou, a to vdom pud je, aby uvali ivota, pokud mono. Dalmu porozum toliko ten, kdo m na pamti, jak ponur pedstavy mli sta Israelit o stavu mrtvch v podsvt (elu"). Svt na n zapomn ( 30, 13; 40, 6); ba ani Bh nepamatuje na n s dobrodinm, je dv ivm (Is 38, 18.; Job 14, 13; 87, 6. 11 13). O tom, e mrtv nic nevd, srv. ne v. 10; Is 38, 18; Job 14, 21; 29, 10; 87, 11 13; 113, 27. Jako nic nevd, tak tak nic nemiluj, ani co nenvid nemaj zkladnch pohnutek, kter hbaj lidskm ivotem na svt. 7 V. . zalbily se ji Bohu tv skutky" = Bh ehn ji tvm snahm a dv zdar tvm inm. Kheleth se domnv, domohl-li se lovk monosti veseliti se, e Bh si peje, aby skuten se veselil, jeto jedin Bh dv lovku dobro a popv, aby ho uil. Srv. 2, 24 n; 3, 13; 5, 18; 6, 2 a jj. (Podechard.) Kesan m vdy na pamti slovo sv. Pavla (1 Kor 10, 31): Bue tedy jte, neb pijete, neb cokoliv jinho inte, vecko
4

11

Ani sil ani vloha neme zaruiti lovku spch. (9, 11 16.)

ke slv Bo ite."
V. . srv. se Sir 14, 11 n. (Kesan v, e smrt kon se doba zkouky a zsluhy, kter pedpokld sebezpor, proto pouv kad chvilky k inu zslunmu pro ivot vn, kdy se dostane rozumu jeho nejvtho osvcen.) 11 V. . znalcm" = umlcm" (?). as a nhoda" okolnosti. O bcch v Israeli srv. 2 Sam 18, 19 32; 1 Mach 1, 14n.; 2 Mach 4, 9 14. O zdaru, v boji srv. 32, 16 n. Okolnosti bvaj leckdy silnj
10

neli vloha a nejlep vle. 12 V. . as zl" nezdaru a netst. Kheleth zde neprav, e lovk nem svobodn vle, ale e neme mniti, co mu Bh usoudil. Podobn mluv star biblit spisovatel. Srv. Ex 4, 21; Is 63, 17; Am 3, 6; Ps 21, 30; 16, 4. Nen tu patrn vliv stoik, kte uili, e ve, co ve svt jest a dje se, jest venkoncem [nutn, a e i lidsk vle podlh tto nutnosti, osudu (heimarmen) a nen tedy svobodn. 13 V. . moudrost" = skutek moudrosti. I kdy moudrost vykon velik vci. mudec sm z nich nic nemv. 14 V. . mustva" = vojska.

939

Kazatel je; nadlal nsp vkol se vech stran. 15 I nalezl se v nm mu chud a moudr, ten vysvobodil msto moudrost svou; dn vak potom nevzpomnl lovka toho chudho. 16 I ekl jsem si: Lep jest moudrost neli sla; kterak tedy moudrost chudho opovrena jest, a slov jeho lid nedbaj?"

est snka prpovd. (9, 17 10, 4.)

(O pednostech a moudrosti mudrc.) Klidn slova moudrch bvaj slchna vce neli kik toho, jen vvod blznm. 18 Lep jest moudrost neli vlen zbran; a chyba jedin mnoho dobrho zkaz.
17

HLAVA 10. 1 Mrtv moucha nasmrad vonn olej, a (vecku) cenu moudrosti zkaz maliko blznovstv. 2 Moudrho rozum vede napravo, blzna vak rozum vede nalevo. 3 Ano i na cest, kdy po n blzen jde, protoe sm rozumu nem, vecky za blzny m. 4 Vzkyp-li hnv velmov proti tob, neopoutj msta svho, nebo klid ptr uin chybm nejvtm.

Ani piinn ani vloha neme zaruiti zdar. (10, 5 9.)

(st dal.) Je to zl vc, kterou jsem vidl pod sluncem, omyl, kter vychz od knete: 6 blzen postaven jest v dstojnost vysokou, kdeto velmoi sed dole; 7 vidl jsem sluebnky na konch, kdeto knata chod pky jako sluebnci. 8 Kdo kop jmu, snadno do n spadne, kdo bo ze, toho asto utkne had; 9 kdo lme kmen, snadno si utr raz a kdo tp dv, snadno se poran. Otup-li se elezo a nenabrous se ost (jeho), dluno lovku zdvojiti slu; vhodu zostit je zjednv moudrost.
11 10 5

Sedm snka prpovd. (10, 10 11, 6.)

Utkne-li (zaklinae) had, jej opomnl zaklnati, nic nem z toho, e jest zaklinaem. 12 Slova z st moudrho (zjednvaj) pze, ale rty nemoudrho jej ni. 13 Potek slov jeho jest poetilost, a konec st jeho blznovstv velmi zl. 14 Blzen dl mnoho e. Nev lovk, co je ped nm; a co bude po nm, kdo mu pov? 15 Lopota blzna omrz,
V. . srv. s 7, 20; Sir 13, 26 n. 1 Hl. 10. V. . srv. s 1 Kor 5, 6. Vulg 1a slovn: Dra jest neli moudrosti a slva, mal a na as blznovstv." Ta mylenka nehod se do souvislosti. 3 V. . Msto vecky m za blzny" lpe: Vichni kaj: To je blzen." Peklad Vulg v. 11 vyluuje souvislost. Zn takto: Had utkne-li tajn nicmn nem neli ten, kdo tajn utrh" (= jsou oba rovn zl a jedovat).
16

940

Kazatel nezn do msta cesty. Bda tob zem, jejm krlem jest otrok, a jejto knata rno ji hoduj! 17 Blaze zemi, jejto krl jest urozen, a jejto knata, kdy as jest, jdaj, jak slu mum, a ne rozmaile. 18 Pro lenost naklon se (stropn) trmov, pro neinnost rukou kapv do domu. 19 Pro dobrou nladu stroj hostiny, aby obveselili ivot, dvaj vno; a za penze zjednati lze vecko.
16

Ani v mylenkch nezloe krli, ni v krytu lonice nekl velmoi; nebo i ptci nebet donesou hlas tvj, okdlenci prozrad, co jsi ekl. HLAVA 11. 1 Hzej chlb svj do plynouc vody, nebo po dnech mnohch me jej najt. 2 Rozdl majetek na sedm, osm dl, nebo nev, co zlho se pihod v zemi. 3 Oblaky, kdy se napln, d lij na zemi; padne-li strom na jih nebo na sever, na kter msto padne, na tom zstane. 4 Kdo et vtru, nezaseje, a kdo hled na mraky, nikdy nebude sklzet. 5 Jako nev, kter jest cesta vtru, a kterak se skldaj kosti v mateskm ln, tak nezn skutk Boch, (skutk) toho, jen psob vecko. 6 Rno rozsvej sv sm, a veer a ruka tv neodpov! Nebo nev, kter lpe vzejde, to-li i ono, nebo zda ob stejn se zda.

20

Zvr knihy. (11, 7 12, 8.)

(Kesan pokld den smrti za narozeniny k ivotu novmu, lepmu.) 7 Sladk je svtlo a libo jest om vidti slunce. 8 I kdyby lovk mnoho let iv byl, a se raduje v nich vech, a nech pamatuje na dny temn, kterch bude mnoho, a kdy pijdou, usvdena bude minulost z marnosti. 9 Vesel se tedy, jinochu, ve svm mld, a raduj se srdce tv ve dnech jinostv tvho, cho po cestch srdce svho, a vedle toho, co vid oi tvoje; vz vak, e pro to
Hl. 11. V. . Srv. Jakoba podle Gn 32, 9. 4 V. . Kdo pli zkostliv ek, a nastane bezvt, potebn na set, nedostane se k nmu vbec; podobn kdo se ustavin boj, e mu obil, pone-li je, zmokne. 5 V. . lpe pekldati: jako nev, kter je cesta dechu (ivota) do kost v ln mateskm . . . ." O dechu ivota" srv. Gn 2, 7; 7, 22; Job 27, 3 a jj. skutky Bo" = zmry Prozetelnosti a cesty k nim. 7 V. . pon zvr knihy, kter vyvozuje dsledky z pedelho. Protoe ivot pese vecky hokosti skt lovku radost (11, 7), a j uv, pokud je iv (8ab); a jeto vecko ho v ivot zklame (v. 8), a sbr radosti, je mu mld popv (9ab, 10), ale a nezapomn pi tom na soud Bo (v. 9c). A pamatuje na svho Tvrce, dokud ho nezachvt selost vkem a smrt (12, 1 7). 8 V. . dny temn", je trviti bude po smrti v podsvt podle nzoru Kheletova ponurm a nehostinnm. Srv. Job 10, 21 n; 87, 12; 142, 3. minulost" = minul ivot, kter vedl lovk na tomto svt, jen je sam nepstojnost, nesrovnalost, klam a vratkost (= marnost"). Srv. 2, 24; 8, 14 n; 9, 1 10.
2

941

Kazatel vecko t pivede Bh k soudu. 10 Zahnj mrzutost od srdce svho, a zapuzuj bolest od svho tla; je mld a rozko vc vratk. HLAVA 12. 1 (Ale) pamatuj na svho tvrce za dn mld svho, prve ne pijdou dnov trpen, a pibl se lta, o nich ekne: Nelb se mi", 2 prve neli zatm se slunce, a svtlo, jako i msc a hvzdy, a po deti se vrt mraky 3 kdy budou tsti se strcov domu, kiviti se mui siln, zahlet mleky, jich poet se ztenil, kdy se zatm hledcm okny: 4 kdy dvee na ulici se zavrou, poklesne zvuk mlnku, kdy lovk vstv, jak pte pskne, kdy vecek hlahol zpvu je hluch; 5 vyvench mst se hroz, na cestu vydati se boj, mandlemi pohrd, kobylka tkou se stv, kaprle inku nem, je lovk na cest do svho vnho domu a pvci pohebn chod dokola ulic, 6 ne se petrhne stbrn provazec, neli se rozbije zlat lampa,
V. . (Kesan v, e prv doba mld je vhodn k tomu, aby si navykl ivotu spodanmu, odkavmu.) 2 Hl. 12. V. . pon lce selosti vku lidskho (v. 2 5) a smrti (v. 6). V. 1 je prosaick potek, v. 7 prosaick konec jedn vty, skldajc se z vty hlavn (v. 1a) a ze ady podadnch vt asovch, ze kterch jedny ponaj spojkou asovou prve ne" (1b, 2, 6 7), druh spojkou asovou kdy" (v. 3 5). V. 3 5 in vloku (parentesu). 3 V. . kdy". Obrazn jsou strcov domu" ruce. (a ramena) starcovy, mui siln" jsou nejspe zda, pte (Gietmann, Haupt), podle jinch jsou to stehna, nohy. (Srv. 147, 10; Ps 5, 15.) mleky" jsou zuby, domc pan" hledc okny jsou, jak zejmo oi. 4 V. . Msto kdy lovk vstv, jak pte pskne", lpe jest pekldati: umlk hlas pta". Ve smyslu penesenm znamenaj dvee rty, je samy stm se svraj; (podle jinch jsou dvee ui, je ve st pozbvaj sluchu, podle jinch jsou ty dvee otvory prosted tla, je psob starci obte pi moen a pi nadmn). Zvuk mlnku je starcova e slab, a obtn a proto dk; podle jinch znamen tu mlnek aludek, kter ve st trv patn a mlo). Hlas pta znamen tu hlas lidsk, zejmna zpv, do nho starci nebv. (Kdy lovk vstv, jak pte pskne", pipomn staeckou nespavost, kter jej bud ze spnku pi nejmenm hlesu. To vak mlo se srovnv se staeckou hluchotou.) vecek hlahol zpvu je hluch" nahluchlmu nebo dokonce hluchmu starci. 5 V. . Staec boj se stoupati do ve, zejmna do schod, mandlemi pohrdaj, nemajce chuti a nemohouce jich rozkousnouti. kobylka tkou se stv", t. j. tko stravitelnou. Kapara trnit (Capparis spinosa L) jest nzk, namnoze trnit ke. Kaprlat, nebo spe plod kaparovch uvali sta za drdidlo chuti k jdlu. do svho vnho domu" do hrobu a do elu. (Srv. Tob 3, 6.) Podobn nazvali onen svt i jin starovc nrodov. ivot pozemsk byl starm Hebrem toliko pout. Srv. 118, 54. pohebn pvci" ji obchzej dm, ve kterm ije lovk blzk smrti, aby jak ume, hned poali sv povoln, za kter jsou pimen placeni aby poali nad mrtvolou zpvati v dom alozpvy. Srv. Jer 9, 17 20; 3 Krl 13, 30; 2 Par 35, 25; Jer 22, 18; 34, 5; Am 5, 16; Mk 5, 38. 6 V. . vrac se spojkou prve ne" k v. 1b. 2. a l tymi obrazy ji smrt vetchho starce.
10

942

Kazatel ne se roztt dbn nad zdlem, a kolo se rozlme nad studnic, 7 a prach se do zem vrt, jak bval, dech pk se vrt k Bohu, jen dal jej. 8 ir marnost pravil Kazatel a vecko (jest) marnost. Krom toho, e byl mudrcem velikm, Kazatel uil nrod (vdomostem), vil, zkoumal a upravil pslov mnoho; 10 snail se nalzt slova lib, a pesn napsat vroky sprvn. 11 Slova mudrc jsou jak ostny, a jako hebky hluboko vbit, skrze sbor mistr je dv past jeden. 12 Vce ne tato (slova), synu mj, nevyhledvej. Dln knih mnohch dnho konce nen, a mnoho pemlen unavuje tlo. 13 Konec rozpravy vichni slyme: Boha se boj a pkaz jeho eti, nebo to pat ku pirozenosti lidsk; 14 a ve, co se dje, pivede Bh na soud, kadou vc skrytou, bue je dobr nebo zl.
9

Doslov. (12, 9 14.)

7 V. . jest ji opt prosa. Co bylo ve 3, 7 v otzce, je tu vysloveno kladn: pi smrti lovkov vrac se dech (ivota) k Bohu, kter jej dal. dech ivota" znamen tu neosobn ivot jako v. 3, 21. Srv. Gn 2, 7; 3, 19. Ten dech ivota" bychom piblin mohli dnes nazvati spojenm due s tlem", kterto spojen nen podstata, ale toliko jakost, kter smrt pestv, o kter vak sta Hebreov si myslili, e si ji Bh bere zpt, e se k nmu vrac, jeto prve u nho byla, jako se vrac tlo do zem, kterou prve bylo. (Podechard.)

Srv. Sir 40, 11. 9 V. n. chvl Kheleta. Tu chvlu napsal Kheletv poslucha a vydavatel jeho spis. Msto vil" m Vulg slovn: vypravoval, co byl uinil". 11 V. . pechz z chvly jednoho mudrce (v. 9 n.) na chvlu mudrc vbec a dokld k n pouen pro mladho stoupence mudrctv (v. 12). jedinho Paste", t. j. Boha, kter jim je vnuk, vdechuje, kter je inspiruje. Srv. Gn 49, 24; Is 40, 11; Ez 34, 11 nn; 22, 1; 79, 1; 94, 7. 12 V. . Slovy synu mj" oslovuje astji mudec svho ka (Ps 1, 8. 10. 15; 2, 1; 3, 1. 11, 21; 4, 10. Z toho plyne, e i vydavatel knihy Kheletovy byl mudec. 13 V. . Boha se bti a pkaz jeho etiti jest nutn poadavek a podstatn povinnost, vyplvajc z pojmu lovka; rozumnho tvora. K tomu toti rod se lovk, aby poznvaje svho tvrce, ctil ho bzn a skutky pkaz" (Jer). Srv. Sir 1, 20. 25.

943

Kazatel

944

PSE VECH PSN OD ALOMOUNA,

kter sluje hebrejsky:

R HARM,
mono rozdliti na sedm psn a dodatek, sloen z pti psniek.

Pse alomounova ili Pse psn

OBSAH PSN:
Pse prv (1, 1 2, 7): O klcch zrodcch lsky. Pse druh (2, 8 3, 5): O dvou nvtvch snoubenc. Pse tet (3, 6 11): Nevsta a enich jdou ve svatebnch prvodech proti sob. Pse tvrt (4, 1 5, 1): enich zpv o krse nevsty. Pse pt (5, 2 6, 2): Nevsta zpv o krse enicha. Pse est (6, 3 11): Druh pse enichova. Pse sedm (6, 12 8, 4): Tet pse enichova. Dodatky (8, 5 14):
a) Moc a cena lsky (8, 5 7). b) Nevsta-pevnost neporuen (8, 8 10). c) Nevsta jest nad vinici alomounovu (8, 11 n). d) enich tou po hlase nevstin (8, 13). e) Nevsta chce bti sama se enichem (8, 14). Napomnm a radm kadmu, kdo nepostrd dosud obt tla a krve a kdo nen daleko pocitu hmotnosti, aby se zdrel venkoncem etby tto knihy a tch vc, kter budou v n eeny. Pravit se, e i Hebreov zachovvaj obyej nedovoliti nikomu, kdo nedoel dokonalho a svatho vku, vzti tuto kneku toliko do rukou." (Origenes.) Pse (vech) psn" ili Velepse" znamen Pse nejkrsnj" nebo nejvzne-

enj".
Nadpis ji pipisuje alomounovi. S nm souhlasilo podn idovsk i kesansk. Nejinak smleli do nejnovjch dob katolit kritikov. 1) Novodob kritika upr sice Velepse alomounovi a klade ji do as pozdjch, nelze vak ci, e dvody, 2) kter podv, jsou tak zvan, aby nad vekerou pochybnost byl zjitn pozdj jej vznik. 3) Smysl knihy, kter do n vloil inspirovan spisovatel, jest alegorick, jinotajn; 4) l pomr Boha k lidstvu, shromdnmu ve spolenosti nboensk ili crkvi. 5) Ten po) Dovolvali se nadpisu; svdectv Sirachovcova (47, 15), mst, na kterch se Pse zmiuje o alomounovi (1, 4n.; 3, 7. 11; 4, 4; 8, 11), jako i vrok o prod, je uvdj v souvislost s 3 Krl 4, 33. 2 ) Jsou to popedn dvody jazykov. Mluva Ps je pr pozdn hebrejtina, kter jev vliv aramtiny, pertiny, ba dokonce i etiny(!?). 3 ) Nen jisto, e crkevn otcov pitajce Ps alomounovi, chtli vysloviti crkevn nauku platnou konen na vn asy a e nechtli toliko vyjditi uen mnn soukrom, kter m v tchto vcech svou povahou cenu pouze zatmnou. Pro vnost Ps je lhostejno, kdy, kde a od koho byla napsna. Pro hodnovrnost (pirozenou) knihy djepisn maj ovem doba, msto a osoba, kter ji napsala, velik vznam. Nae kniha vak nen djepis a neobsahuje djepisnch prvk. Nemme, pro bychom se rozilovali pro alomounsk pvod nebo pro vznik pozdj. Klidn ekme, a vprava, proti alomounovi podniknut, bude korunovna lepm spchem, anebo a se j vzdaj, jeto nem dnch vyhldek. Zatm usilujeme o to, bychom pirozen i nadpirozen krse knihy lpe rozumli." (Hontheim.) 4 ) Alegorick (jinotajn) smysl dluno rozliovati od typickho, ili pedobraznho! Alegori" ili jinotajem rozumme rozvedenou penku" (metaforu). 5 ) Crkvi popedn starozkonn ili synagoze, od Abrahama a zejmna od Moje do vtlen Syna Boho, kter tmto vtlenm se zasnoubil, i lpe eeno veel v manelstv se synagogou; oitn, posvcen a zdokonalen synagoga jest crkv kesanskou. V tom smyslu mono ci, e Ps l milostn pomr Kristv k crkvi kesansk. Jeto prav crkev njakm zpsobem byla i ped Abrahamem, a jeto jest vle Bo, aby vecko lidstvo bylo v jednom ovinci pod jednm pastem shromdno, lze ci, e Ps l pomr Boha k lidstvu, pokud je shromdno v nboenskou spolenost. Jeto pak crkev se skldala i skld z jednotlivc, mono i tvrditi, e nevstou" i lpe chot" Kristovou, o kter Ps mluv, je kad nesmrteln due, pokud je lenkou crkve. A protoe nejdokonalej du takovou byla Rodika Bo, snadno jest roziti Ps na pomr Boha k Matce Pn. Z toho patrno, e alegorick smysl Psn jest velmi bohat, plodn, vydatn a irok.
1

Pse alomounova ili Pse psn mr byl nazvn v Psm smlouvou" , kterou uinil Bh s lidstvem a s nrodem israelskm, ili s crkv starozkonnou, synagogou. K div, e bsnci starozkonn vyslovovali ten vztah smlouvou nejposvtnj, nejvzneenj a nejmilostnj smlouvou manelskou. inil tak ji Ose (hl. 1 3), Jeremj, 6) Ezechiel, 7) Isaj, 8) zejmna pak spisovatel 44; inil tak sm Pn 9) i spisovatel novozkonn, Pavel 10) a Jan. 11) Lska Bo k crkvi, jeho vrnost v tom, co j slbil, k emu se j zavzal sotva me bti vystiena obrazem nzornjm a vhodnjm, neli jest lska manelova k manelce. Ani lska, vrnost a poslunost, kterou dlu crkev Bohu, neme bti nakreslena sytjmi barvami neli tmi, je podv oddan lska manelky k manelu. Spisovatel Velepsn tento obraz a mylenku jm vyslovenou rozvedl a rozil. Pouil k tomu milostnch psn, ktermi byla pvodn opvovna lidsk lska manelsk. Jako spisovatel knih mudroslovnch sbrali pslov, je pimen zpracovali a vy mravn smysl do nich vtlovali, podobn uinil i spisovatel Velepsn: Sebral milostn psn svatebn, vtlil do nich mylenku vy, 12) zpracoval je, jak toho dal jeho mysl, ppadn sloil sm podle toho vzoru nov psn, 13) zaokrouhlil je a tak je uveejnil ke cti Bo a ke slv i k pouen crkve. Tvrdme-li, e velepse jest bse jinotajn, nepravme, e kad slovo a kadou vtu jej dluno vykldati jinotajn. Kdo by tak inil, zabedl by do smn vstednosti a zhrozil by se konen sm nehorznost, ku kterm dospl. Vytes-li socha umleckou sochu prvho du, pedstavujc na p. spravedlnost, tedy sochu alegorickou, vytes enu se zavzanma oima, ana dr v jedn ruce me a v druh vhy. Protoe je spravedlnost slovo enskho rodu (odtait), znzornil ji postavou enskou. Co znamen rouka na och, co prav me a vhy, jest jasno: nestrannost, kter zsluhu i vinu odvauje a bezohledn (odmuje i) trest. Bylo by smno tzati se, co na t soe znamen na p. nos, prsty, stevce, zhyby atu atd. Ty vci neznamenaj nic, ale umlec, kter se rozhodl znzorniti spravedlnost lovkem a enou, byl nucen vytesati lovka, enu se vm, co pat k pedstav eny, teba by to neznamenalo nic. Podobn v jinotajn bsni Velepsn jsou vty, kter maj vy smysl, jsou tam vak tak slova, kter jinotajnho smyslu pmo nemaj a nedvaj. Velepse nen ani bse dramatick, ani vpravn, ale lyrick. Jednotn jest v tom smyslu, e opvuje jeden pedmt; je to spe sjednocen sbrka kratch psn milostnch. Jest vce ne pravd podobno, e nkter z nich bvaly zpvny v pvodnm znn 14 ) pi svatebnm vesel, kter trvvalo na Vchod (a sten trv dosud) cel tden, 15
) 2, 2; 3, 1. ) Srv. 16, 7 14 8 ) Srv. 1, 21; 50, 1; 62, 4n. 9 ) Mt 25, 1 nn.; Jan 3, 29. 10 ) 2 Kor 11, 2; Efes 5, 25 32. 11 ) Zjev 19, 7 n. 12 ) Jako nepohrdl Syn Bo pirozenm manelstvm, aby je povil za svtost, tak nepohrdl ani Duch sv. psnmi, istou lsku pirozenho manelstv opvujcmi, aby vdechl do nich smysl vy. Bsnk pouvaje a pizpsobuje pirozen umleck dlo literrn svm kolm nadpirozenm, podobal se kesanm, kte vzcnou budovu pohanskou, ppadn i pohanskou svatyni pestavli nebo upravili za svatyni kesanskou; zdi, sloupy, stropy, dlaba atd. zstaly, ale budova byla naplnna novm duchem 13 ) Tu prci mohli bychom pirovnati k mali, kter maluje Bohorodiku s Jekem, pouv k tomu za model obyejn matky lidsk, ale tak, e ji na pltn oduevuje a zduevuje (idealisuje) v Madonu. 14 ) Vyplv to z npadn podobnosti Psn milostnm psnm dnench Arab, zejmna syrskch, jak podrobn dokzal nejnovji Zapletal. Tak v milostnm bsnictv starch Egypan lze nalzti mnoho podobnho. Bylo by zajmavo vyetovati, zda bychom nalezli obdobn zjevy tak v lidovm bsnictv nrod slovanskch. 15 ) Svatebn obyeje nejsou na vech mstech Srie stejn. Nejpknj jejich tvar popsal J. G. Wetzstein.
7 6

Pse alomounova ili Pse psn nebo e je ml inspirovan spisovatel Psn na mysli. Velepse se svm jinotajnm smyslem byla pokldna od id za knihu posvtnou. Pochybnosti, kter o tomto jejm rzu kdysi vznikly, skonily jejm vtzstvm. 16) I novodob kritika uznv, e je to vzcn zjev na poli svtovho krsnho psemnictv. 1. 1 (Nevsta:)
2

Potky lsky, (1, 1 2, 7.)

, bys mne polbil polibkem st svch! Jsou lep prsa tv ne vno, von nejlepmi mastmi.

Podle jeho len je nejkrsnj doba v ivot syrskho venkovana prvnch sedm dn po svatb, doba jeho lbnek. Vecka osada i pozvan host ze sousedstv pokldaj ho a ko se mu tch sedm dn jako krli" a jeho mlad en jako krlovn. Nejvt svatby bvaj slaveny v nejkrsnjm msci syrskho roku v beznu, kdy pestaly zimn det, kdy slunen paprsky jet nepchaj jako v mscch pozdjch, a kdy je vecka proda pln zelen a pestrch barev. Svatebn vesel, hry atd. bvaj slaveny pod irm nebem u sam osady na humn, kter ten msc je promnno v pestr koberec kvt. V den svatebn bvaj podny prvody, tance, zejmna meov tanec nevstin a hostina. Den po svatb zhy zrna enich a nevsta obleeni jsouce ve svatebn roucho jako vera pijmaj drubu, kter jim pin rann zkusek a kter je cel tden svatebn jejich vezrem", ministrem. Hned pot pichzej mldenci enichovi, a dovdve se, e ministr byl milostiv pijat, vythnou ze spky na ezanku mltiku (kter m tvar naich san, pobitch vespod prkny, do kterch zaraeny jsou mal kameny). Ve slavnostnm, vtznm prvodu, zpvajce vlen a milostn psn, vynej mltiku na humno za ves; tam vystav asi metr vysokou podlahu, na ni polo mltiku, tu pokryj pestrm kobercem, na kter daj dva zlatohlavem potaen a ptrosm pem vycpan polte. Tak uinili z mltiky mertebu", t. j. estn sedadlo pro novomanele, jaksi trn". Ve slavnostnm prvodu pivdj novomanele a nastoluj je na nj. Kdy novomanel sed, ponaj se velijak zbavy a hry, ze kterch dluno zejmna upozorniti na velik tanec, dvan na poest manel, pi kterm bvaj zpvny psn, opvujc krsy enicha i nevsty, pokud neuinili tak svateban ji vera, v den svatby, kdy tanila nevsta s jednm nebo se dvma mei v ruce (rukou). Takov chvalozpv sluje arabsky uasf". Tyto hry, kter ponaj prvn den po svatb ji rno, opakuj se dal dny, kdy ponaj ped polednem a kon se pozd veer pi hocch ohnch. Posledn den vak skon se vecko jet ped zpadem slunce. Manel po tdennch lbnkch, plnch cti a slasti, vrac se do prosaickho ivota. Cel tden jsou novomanel v rouchu svatebnm, nesmj nic dlati a o nic se starati neli sedti na merteb a dvati se, ppadn (sten) se astniti her, kter ped nimi svateban provdj. (Zejmna nevsta tu a tam si zatan, aby ukzala sv svatebn perky.) Pi jdle sed novomanel, jako samozejmo, na estnch mstech. Posledn den ped zpadem slunce sestoup Velienstva" s trnu, dkuj hostm za ast a provzena jsouce mldenci, vracej se dom, kde dvaj svm prvodm veei. Po veei pipomnaj enichovi zpsobem ne lichotivm, e nen krlem ale sedlkem. Mono se domnvati prvem, e podobn obyeje jsou prastar a byly znmy ji Israelitm doby alomounsk neb i pedalomounsk. Srv. Sdc 14, 10nn.; Mt 9, 15; Jan 3, 29; 1 Mach 9, 37 nn. Srv. hry na mldee na krle", krlovniky" a pod. 16 ) K uklidnn tch pochybnost pispl rabn Akiba ( r. 135 po Kr.) svm znmm vrokem: Odstup to, aby nkter Israelita pel se o Psni, jako by nemohla poskvrovati ruce (t. j. jako by nebyla boskho pvodu). Nebo vecek svt nem ceny toho dne, kdy se Ismelovi Psn dostalo. Vecky svatopisy jsou svat, avak Pse jest velesvat." V ln crkve kesansk do ptho stolet nikdo nepochyboval o tom, e Pse je kniha inspirovan. Kdy pak Theodor z Mopsvestie ( 428) bosk jej pvod popral, byl zavren na snmu caihradskm r. 553. Srv. ve. Crkev asto po stkch t z Ps, zejmna o svtcch P. Marie. 1 Hl. 1, V. . Ve smyslu penesenm (alegorickm, jinotajnm) vyslovuje tu lidstvo, zejmna spolen v crkev starou i novou, jako i kad jej len neuhasitelnou touhu sv due po spojen s Bohem, a po ujitn, e jej Bh skuten miluje. Toho dkazu lsky dostalo se lidstvu, crkvi tm, e se Bh vtlil; vtlenm zasnoubil se s lidstvem, veel v milostn svazek s nm, stal se jeho snoubencem, manelem a z lidstva uinil si cho svou crkev. Odpovati na prsou" Kristovch, jak bylo dopno Milku Pn pi posledn veei, pijmati ist jeho polibky pi rozjmn i pi stolu Pn jest nevinn rozko duchovn, po kter sm a m touiti ustavin kad due, a t neposkvrnn radosti se j tak dostv z prsou", t. j. ze srdce Kristova. 2 V. . Podle Vulg von prsa enicha nejlepmi mastmi". Podle hebr.: Vn tvch mast jest pjemn." Nepatrn rozdl. Sta, mui i eny milovali voavky, mazali sebe i hosty (Mt 26, 7; Mk 14, 3 n n .; Lk 7, 46), matky mazaly dti, vykuovaly vonnm dmem pbytky a pod. Ve smyslu penesenm: Bh jest bytost nejdokonalej; kad dokonalost jeho to vn v me nekonen. Vn sv moci, moudrosti, lsky a dobrotivosti

Pse alomounova ili Pse psn Olej rozlit je tv jmno, proe miluj t dvy.
3

(Nevsta:)

Ve m za sebou! Pobme [po vni tvch mast. ] Uve m, krli, do tvch pokoj, budeme z tebe se veselit, plesat, chvlit vc tv prsa ne vno; po zsluze miluj t. * * * Jsem sice hnd, ale krsn, dcery jerusalemsk, jako stany Kedaan, jak plachty alomounovy. Nehlete na mne, e jsem snd, slunce mne oplilo: synov matky m proti mn brojc uinili m strnou svch vinic, vinice sv jsem dbt nemohla. * * Povz mi ty, jej miluje due m, kde ps, a kde si v poledne hovv, aby mi nebylo potulovat se po stdech tvch druh. Nev-li, eno nejkrsnj, vyjdi, krej po stopch std a pas sv koziky u stan past. * * * *

(Nevsta:)

(enich:)

rozlv po vekerm svt, vni sv milosti a pravdy vlil do lidsk pirozenosti Krista, t. j. Pomazanho, a rozlv ji po crkvi, vlv ji do kad due ulechtil, kter by rda se spojila s nm poutem lsky (= dvy"). 3 V. . Nevsta d vce ne ve v. 1. Chce dojti s milm nejuho spojen lsky. Smysl penesen: Ve", dosl. thni m" vyslovuje zvenou touhu lidstva, crkve, due po lsce Bo, spolu vak tak vyznn, e neme lovk nic bez milosti Bo, kter jej vede, ba thne. Srv. Kristovo slovo u Jana 6, 44; 12, 32. 4 V. . O Kedaanech", arabskm kmeni, srv. Gn 25, 13. hnd", jak bvaj v Palestin Arabky, venkovanky, ne tedy ern", ne ernoka. Smysl penesen: dcery jerusalemsk" = nebean. Lidstvo (crkev, due) zheilo v prvnch lidech; hch to ern skvrna; inilo vak s milost Bo pokn a dolo ztracen krsy. ern jsem hnost, krsn kajcnost; ern pro nevrnost, krsn pro vrnost." (Theodoret.) Jin lpe vid v ern barv trapy, kter psob spravedlivcm paliv bolesti, je snej pro Krista; zevn je sice mohou i zohaviti (muednci), avak v dui zstvaj spanilmi. 5 V. . vinice sv" = sebe, sv pleti jsem nemohla etiti ped havmi paprsky slunce jako mtnnky. Srv. ne 8, 1 nn. 6 V. n. Smysl penesen: Due lidsk touebn se ptaly, kde najdou paste nejvyho (srv. 22, 1 3; Ez 34, 14 n . ) za nejvtho palu muk duevnch, aby u nho nalezly milostnho pijet; ptaly se, kudy vede cesta k nmu. (Srv. Is 13, 20; 40, 11; Jer 33, 12.) Nejvyho paste najde, kdo se dotazuje na nho past podzench, prorok, kn, kterm Pn uloil, aby ukazovali cestu k blaivmu spojen s Lskou nekonenou.

Pse alomounova ili Pse psn

8

(enich:)

K speen faraonovch voz pirovnal bych t, m ptelko. Krsn jsou tv lce v etzcch, hrdlo tv ve stukch perel. etzk zlatch dme ti nadlat prokldanch stbrem. Pokud krl u stola odpov, nard mj vydv vni svou. Mil mj jest mi myrrhovou kytikou na prsou spovajc. Mil mj jest mi cyprovm hroznem (vyrostlm) v engaddskch vinicch. Jak jsi krsn, ptelko m, jak jsi krsn! Oi tv holoubci. Jak jsi krsn, mil mj, rozkon! Lko nae je z kvt. Trmy naeho palce jsou cedry, (a) nae stropy jsou cypie. Jsem (jen) kvtko na luin, lilie v dol jsem. Jako lilie mezi trnm tak jest m ptelka mezi dvami. Jak jablo mezi stromovm planm tak jest mil mj mezi mldenci.

9 10
11

(Nevsta:)

12 13

14

(enich:) (Nevsta:) (enich:)

15

16

2. 1 (Nevsta:)
2

(enich:) (Nevsta:)
8

V. . Z pedelch rozhovor mono mti za to, e jsou ji snoubenci, nebo dokonce novomanel. Obdivuj navzjem sv pednosti, pekypujce astnou lskou. Farao byl panovnk, u jehoto dvora byl nejvt pepych, kter ml nejvzcnj vozy a v nich zapaen nejulechtilej kon, vyoen a vyperkovan. Srv. 2 Par 1, 16. Klisince podob se slin milenka mladistvm vzezenm, ze kterho sl sv nadbytek ivota, stepilosti, plachosti, hbitosti, vrazem oka, lesklou hvou ( v l as y ) , zejmna pak, jak vyplv z v. 9., ozdoby mileniny podobaj se ndhernm postrojm kon faranovch. 9 V. . Vulg pekld v. 9a. doslovn: Pkn jsou lce tv, jako lce hrdliky", co neuspokojuje a nehod se do souvislosti. Smysl penesen v. 8 10: Krsa Boha, zejmna vtlenho, Jee Krista, a krsa crkve i kad due, ijc nadpirozenm ivotem s Kristem, snoubencem svm. Vzneen, nadpirozen cl vytkl dui lidsk a uschopnil ji, aby ho dola. Due jest podobna Bohu ji svou pirozenost, rozumem, svobodnou vl; tento pirozen obraz pevyuje nevslovn obraz nadpirozen, kter j vtiskuje Pn posvcujc milost. Spolu s touto milost, svm to, vn mladistvm ivotem nadpirozenm, ovuje Pn svou snoubenku nejvzcnjmi etzky, perlami a korly vlitch ctnost a dar Ducha sv. 11 13 V. . . Penesen smysl v. 11 13: Kristus, svou naukou, milost, svmi ctnostmi a lskou naplnil vecek svt od plu k plu nejvzcnj vn, ve kter nalz crkev i kad due pln ukojen sv touhy po rozkoi, blahu a tst. 15 V. . Nevsta jako by odporovala enichovi. Ne ona, ale on jest krsn (Munz). Smysl penesen: Kristus me jmenovali crkev svou ptelkou a naopak crkev Krista ptelem, nebo mezi Kristem a crkv jest velik ptelstv; Kristus nevhal zemti za crkev a crkev pro Krista". (Sv. Bruno.) Voln proda, palc, ve kterm snoubenci dl, znzoruje velmi pkn krlovstv Bo na zemi i na nebi, kter objm vecek svt, je nem tu hranic, krlovstv vystavn z kmen pevnch, nehnijcch ze svatch rek. Kdo spot kvty vech dobrch skutk, kvty nejpestejch barev, kter vyrostly v tto svtov i, rostou a rsti budou podporovny jsouce vlhou milosti Bo na vslun jeho lsky!

Pse alomounova ili Pse psn * * Ve stnu jeho, jak prahla jsem, sedm, ovoce jeho mi lahod v hrdlu. Uvedl mne do sklepa vinnho, u mne okouet lsku. Hrozny m posilte, jablky osvte, nebo lskou hynu! Levice jeho pod mou hlavou, pravice jeho mne objm. Zaklnm vs, dcery jerusalemsk, pi srnch, pi lanch plachch, nebute, nerute m lsky, dokud sama nechce! *

3 4 5

(Nevsta:)

6 7

Dv nvtvy snoubenc. (2, 8 17; 3, 1 5.)

enich pichz k nevst a vyzv ji, aby s nm la do jarn prody (2, 8 13). Nevsta dv si ci. Oba vychzej zpvajce (2, 14 17). Po tto schzce a prochzce osaml nevsta v noci tou a sn o tom, jak by mohla dojti si pro enicha a pivsti si ho do rodnho svho domku (3, 1 5).
8

(Nevsta:)

Sly, mj milek! Hle, on pichz! Ske po horch, pebh pahorky. Podoben mil mj srn neb jelnku. Hle, on stoj (u) za zd na. Hled oknem, dv se mkou. Aj, mj mil mluv ke mn: Povsta, posp, ptelko moje, holubice m, krsko m, vyjdi!

10

Hl. 2. V. . Ji od v. 3b oslovuje nevsta sv druky (dcery jerusalemsk). vno" = lska, kterou jest nevsta opojena. Msto u mne okouet lsku" hebr. prapor jeho nade mnou jest lska", t. j. dal mn i jinm zeteln znamen sv lsky, ukzal zejm, e m miluje. Smysl penesen: Vno jest milost Bo, kter uvd due dobrch do varu a opojen. (Pitra.) Lska Kristova k crkvi jest jej strn a vd sla, kterou enich nad n vldne, ji vede a sl, aby mohla pekonati vecky pekky, kter by mohly pekaziti jejich spojen nebo ji od nho odlouiti (Munz). 10 V. . posp" a holubice m" hebr. nem; v hebr. tato sloka zn jako ne 13cd. Ve smyslu penesenm vyslovuje bse horouc touhu lidstva a zejmna zbonch Israelit po Bohu, by piel, navtvil svj lid, pinesl mu svou lsku. Bh navtvoval svj nrod milostnm zpsobem astji; nejmilostnji navtvil jej, an se vtlil a cel lidsk vk ztrvil u nho v lidskm viditelnm tle, vady vecko lskou zahvaje a blae. Podobn navtvuje Kristus sv milky pi veei Pn.

Pse alomounova ili Pse psn

11 12

Minula zima ji, d pestal, odeel. Kvt vidt u ns, as piel oezu. Hrdliku slyet v zemi na; fk lije v raniky, kvt vinic von. Povsta, m ptelko, krsko m, vyjdi! Holubiko m, v roklch hory, v trhlinch skly, uka mi tv svou! A zn hlas tvj sluchu mmu! Je hlas tvj sladk, a tv tv spanil." * * * (Nevsta:) Liky nm zlapejte, malik liky; ni nm vinice, vinice v kvtu ji! * * * (Nevsta:) Mj mil mj jest a j jsem jeho, toho, jen koch se, kde plno lili. A den ochladne, a se stn nachl, vra se zas, ui jak srna, mj mil,
13

13

14

15

16

17

V. . raniky" = rann plody, kter vidti prve, neli fk se rozkvete. Fk a rva jsou znamenm radosti a spokojenosti. Srv. 3 Krl 4, 25; 4 Krl 18, 31; Mich 4, 4; Zach 3, 10. Ve smyslu penesenm znamen zima a as lijavc chladnou dobu od pdu prvnch lid do pchodu Kristova. Kristem vzelo slunce spravedlnosti, kter zahlo lidsk srdce lskou a dalo v nich vzejti kvtm a plodm lsky kesansk, krlovny vech ostatnch ctnost, kter vykvetly spolu s n. Doba kesanstv byla a jest as oezu" neuitench a kodlivch vhonk v lidskch duch, je as velik mravn oisty. 14 V. . Ve smyslu penesenm synagoga, kter vynikala istotou nauky mrav a bohosluby nad ostatn nrody, e byla spanil", synagoga byla jaksi toliko doma; Bh ji vybz, aby vyla ven, do vekerho svta, a sladkm hlasem oznamovala vemu stvoen slovo Bo, kter j Mesi pinesl. Srv. ne 8, 13. 15 V. . Ve smyslu vym jsou liky kdcov crkve, rozkolnci a bludai zatvrzel, kte ni jednotu crkve, trhaj milostn pomr jej ke Kristu, kte hub vinici Kristovu, nesmrteln due.

Pse alomounova ili Pse psn jako jelnek na horch voncch. 3. 1 (Nevsta:)
2

3 4

Na lku v nonch chvlch jsem hledala toho, jej miluje due moje; hledala jsem ho, ale nenala. Vstanu tedy, bych schodila msto, po nmstch, ulicch hledala toho, jej miluje due moje . . ." Hledala jsem ho, ale nenala. Nali m ponorn, hldai msta. Zeli jste toho, jej miluje due m?" Sotva jsem od nich poodela, nala jsem toho, jej miluje due m. Chopila jsem jej a nepustila, a jsem ho zavedla do domu matky sv, do pokoje rodiky sv. * * Zaklnm vs, dcery jerusalemsk, pi srnch, pi lanch plachch, nebute, nerute m lsky, dokud sama nechce! *

Nevstin a enichv svatebn prvody jdou proti sob. (3, 6 11.)

(Lid:) Co je to, co stoup z pout jako sloupec dmu z vonnho kadidla, myrrhy i prku
1

Hl. 3. V. nn. jsou non ohlas, kter zstal v dui nevstin po enichov nvtv. Stsk se j po blaench chvilkch, kter zaila po jeho boku. Rda by si je zase opatila. Bylo by to mono, kdyby optovala enichovi nvtvu. Jeto nelze skuten nyn v noci enicha vyhledati, in tak aspo v obrazivosti, v jakmsi snn, v jakmsi vidu lsky. Co vypravuje, nen ani skutenost, ani toliko sen, ale roucho vpravn, do kterho bal sv vzruen mylenky a paliv tuby. (Zapletal.) Ve vym smyslu vyslovuje tu lidstvo, synagoga, crkev svou touhu po stlm, dokonalm spojen s Bohem, Kristem. Noc" jest doba starozkonnch temnot proti jasnmu dni evangelickch as, ppadn noc" pozemsk temnoty proti jasu ivota nebeskho. 6 V. . srv. s 6, 9; 8, 5. Lid z osady, ve kter se slav svatba, pozoruje, kterak z dlky bl se svatebn prvod, nesouc nevstu (v. 6 8). Pot (v. 9 nn.) pozoruje, kterak prvod se enichem vychz s druh strany nevst vstc. Prvody se zastav, oba sed jako krl" a krlovna" (jako alomoun a alomounka) na trnech s korunou (vncem) na hlav a ped svatebany a lidem shromdnm zpvaj (nebo dvaj zpvati) psn, ktermi se navzjem vychvaluj. Podobn psn nazvaj dnen Arabov uasf" (4, 1 nn.). Co je to" otzka obdivu. Bsnk m na mysli sice nevstu (a podle toho Vulg. pekld: Kter je to, je stoup"), avak Vchoan rd ve svch bsnch milostnch nevstu zamluje, zastr jakmsi zvojem; tak in i zde, nejmenuje nevsty, ale toliko nostko, na kterm sed. Vtr vytvouje as od asu na pouti sloupy z psku. Bsnk vid dnes nco podobnho: nen to vak sloup z psku, ale z vonnho dmu vystupujcho z voavek velikch druh, ktermi i nevsta i nostko. Mono, e cestou dvali kuidla vonn do kadidelnic na eav uhl a okuovali jimi nevstu; pak lze snze vysvtliti sloup dmu, proskl vemi voavkami" (hebr.). Takovou nevstou byla synagoga, kter byla provvna vonnm dechem Bom, kter se zahalovala do vonnho dmu kadidla, obt a modliteb, stoupajcch kadodenn ze svatyn; synagoga mla vyjti vstc Mesii, a pijde, aby se s nm zasnoubila. Tak crkev katolick a v n nesmrteln due, obklopeny jsouce dmem nejvonnj obti eucharistick, modliteb a ctnost, berou se v strety enichu Kristu, kter s nimi slaviti bude duchovn satek; s jednotlivmi duemi v den astn smrti, s crkv celou na konci svta, a ji vecku odvede do nebesk hodovny.

Pse alomounova ili Pse psn vech druh voavkovch?

7

Hle, je to penosn lko (krle) alomouna; edest rek je obstupuje, junk israelskch. Vichni ti jsou ozbrojeni, vycvieni v boji, kad na svch bedrech me m pro non nebezpe. * * Penosn trn si dal zhotovit alomoun krl z deva libanskho: sloupky jeho dal udlat ze stbra, opradlo ze zlata, sedadlo ze arlatu, vnitek jeho vyloil darem lsky dcer jerusalemskch. Vyjdte, pohlete, dcery sionsk, na krle alomouna v korun, kterou mu vloila matka na skr v den jeho zsnubu, v den, kdy mu srdce ples. *

(Lid:)

10

11

4. 1 (enich:)

enich opvuje pednosti nevstiny, (4, 1 5, 1.)

Jak jsi krsn, ptelko m, jak jsi krsn! Oi tv jsou jako holoubci, a co krom toho pod zvojem! Vlas tvj jak stda koz, je val se s vin Galaadu.

Chrup tvj jak stdo stinch ovec, kter z plavidla vyly; dv a dv jak dvojata jehat, dn bez blenky. Jak stuka arlatov rty tv, a tv sta jsou lib.
9

V. n. dcery jerusalemsk" = dv mlde (osady nevstiny a enichovy). 11 V. . Crkev uv vak v. 11 o korun trnov, kterou Pnu na skrn vloila jeho matka, t. j. synagoga. 1 Hl. 4. V. . Holubice jest nznak prostoty, upmnosti, kter z nevst z o, zastench zvojem. Jak by ta krsa oka zazila, kdyby zvoj odloila! Srv. 1, 14n.; 5, 12. Jako s vlnitch strn pahork galaadskch vinou se dol hust ady (linie) ernch ladn rozptlench koz, tak splvaj vlnit s temene hlavy nevstiny dlouh rozputn, ern vlasy. Srv. ne 6, 4; 7. 5. Bsnk vypjuje si nejohnivj tny barev a nejkrsnj kvtiny ze zahrady bsnictv, aby zazpval crkvi Bo chvalozpv, kter j pslu." (Schfer.) 3 V. . Rud lce zvojem toliko prosvitaj; co, kdyby je nevsta odhalila!

Pse alomounova ili Pse psn Jak pukl jablko lce tv, a co krom toho pod zvojem!
4

Jako v Davidova tv hrdlo, (v) s obrannmi psy; na tisc s n vis tt, ve to pukle junk. Prsy tvoje jako dv mlata, dvojata sm, je pasou se v lilich. A den ochladne, a se stn nachl, vyjdu si k myrhov hoe, k pahorku kadidlovmu. Vecka jsi krsn, m ptelko, poskvrny na tob nen. Sestup, nevsto, s Libanonu, sestup s Libanonu, sejdi; opus vrcholek Amanu, vrch Saniru a Hermonu, kde maj brlohy lvice, poho, kde jsou pantei! * * * Ranilas srdce m, sestro m, nevsto, ranilas srdce m jednm z tvch o, jednm vlasem je svoj. Jak pkn prsy tv, sestro m, nevsto, slad jsou prsy tv neli vno. Vn tvch mast jest nad vecky voavky.
5

10

V. . Prsy jsou nznakem matestv. Tak crkev katolick je vzcnou matkou, je mlkem nauky Kristovy odkojila a odk8j miliony du, kter vine na sv lskou proht adra. 8 V. . enich vyzv nevstu, aby s nm poala ti ivot manelsk, ivot rozkon lsky, proti nmu byl dosavadn jej ivot, kter lsky manelsk neznal, ivotem v odlehlch, zapadlch, nehostinnch samotch. ivot bez Krista ve S. z. a ivot s Kristem v N. z., jak to rozdl! Pimkni se ke Kristu a ij s nm! Msto opus" m Vulg. bude korunovna"; tento peklad zakld se na jinm ten hebr. 9 V. . Msto vlasem" hebr. lnkem etzku" na tvm hrdle; podle toho jest pak i oko" krouek na nevstin perku. Porannm srdce dluno rozumti velikost lsky Kristovy k crkvi. (Angelomus.) 10 V. . prsy" = lska. Srv. 1, 1 n. Tak Kristus hled se zlibou na ve, co crkev z lsky k nmu in. Srv. ve v. 5; 7, 3.

Pse alomounova ili Pse psn

11

istm medem rty kanou ti, nevsto, med a mlko m pod jazykem; vn tvch at jak vn kadidla. * *

12

13

14

15

Zahrada zamen jsi sestro m, nevsto; v zahrad zamen pramen na pee. Co roste v tob, sad grantov jest s rozkonm ovocem: cyprus s nardem, nard a afrn, kasie, skoice, se vemi stromy kadidlovmi, myrha i aloe, se vemi pednmi voavkami. Pramen jsi v zahrad, pramen jsi vod ivch, s prudkost plynoucch s Libanonu.

16

(Nevsta:) Zdvihni se, vtku, od severu, a pij, vtku, od strany jin; provj mou zahradu, a se rozproud voavky jej! 1 A pijde mil mj 5. do sv zahrady, a j jej rozkon ovoce!" Pichzm v sad svj,

(enich:)
13

V. n. Msto kasie" hebr. qne, t. j. pukvorec, Acorus calamus. 15 V. . Libanon jest kraj palestinsk, horsk a lesnat, kter m nejvce a nejstlej vody. Tak Jordn prt se tam. Ty vody tekou podle Vulg s prudkost", jeto jsou to prameny vydatn. enich pirovnvaje svou snoubenku ku prameni zapeetnmu v zahrad zamen d velmi jemn, aby snoubenka tu zahradu otevela a pramen odpeetila jemu, svmu snoubenci, t. j. vyzv ji, aby spolen manelstv dokonali a tak svou sladkou lsku zpeetili. Nevsta souhlas. Ten souhlas vyslovuje ve v. 16 a v 5, 1. Vyslovuj tedy tyto vv. manelskou smlouvu a souhlas k n potebn. Srv. Ps 5, 15 18.

Pse alomounova ili Pse psn sestro m, nevsto, sbrat chci myrhu svou s vonnm svm koenm, plst chci jsti se svm medem, vno sv pti se svm mlkem. Jezte, ptel a pijte, opjejte se, nejmilej!"
2

Nevsta opvuje enicha. (5, 2 6, 2.)

(Nevsta:) Spala jsem, ale m srdce bdlo. Sly, mj milek! Tlue: Otev mi, sestro m, ptelko m, holubiko m, isounk m! Nebo hlavu mm plnou rosy, kadee pln krpj nonch." Svlkla jsem ji roucho svoje, mm je zase oblci? Umyla jsem si ji nohy, mm je zase zapinit? Milek mj prostril ruku skrze otvor (ve dvech). Nitro moje zachvlo se, jak se dotekl jich. Vstala jsem otevt milmu svmu; s rukou mi kapala myrha; s prst mi samotok myrhov stkal na zvoru dve. Otevela jsem milku svmu on vak ji zahnuv zmizel. Dech se zatajoval ve mn od t doby, co promluvil. Hledala jsem ho, ale nenala; volala, neozval se. Nali m strci, chodc mstem, zbili m, ranili m;

(enich:)

(Nevsta:)

Hl. 5. V. . Tak crkev, zbon due jsou vecky ve dne v noci zabrny a zamstnny lskou k Jei Kristu; ta jejich lska m velmi jasn sluch, ihned postehne, jak zauk na jejich srdce Kristus, mrazivm chladem srdc jinch zarosen, jak zauk a bud je, by vstvaly k nov prci a k dalm trapm, kter jim lska ukld. Srv. Zjev 3, 20. 3 V. n. Msto jak se dotekl jich (dve)" hebr.: jemu vstc" zachvlo se nitro nevstino. 5 V. n. I Pn zd se nkdy opout sv mil due; in tak proto, aby zahoely tm vt touhou po nm a lskou k nmu; in tak proto, by se osvdila a poslila oddanost jejich. 7 V. . Co tu vypravovno, neudlo se skuten, ale toliko v mysli nevstin, nebo v mysli bsnkov; lena tu jej horouc touha po enichovi, kter se neboj ani trpti. Starostliv hledn, zkostliv voln, lkni a prosby nevstiny o pomoc znzoruj stav crkve utiskovan, zejmna nepichz-li dlouho pomoc shora" (Munz). strci msta" (srv. 3, 3) jsou svtt panovnci, kte pronsledovali crkev. Srv. 2, 1 n.

Pse alomounova ili Pse psn odali mi pltnku mou strcov mstskch hradeb. Zaklnm vs, dcery jerusalemsk, milho mho-li najdete, abyste povdli jemu, e j lskou hynu." m ped mil tvj vecky mil, eno nejkrsnj? m ped mil tvj vecky mil, e ns tak zapsah? Mil mj bl jest a erven, jedin z tisc jinch. Hlava jeho ryz zlato; kuery jak vtviky palmy, ern jako havran. Oi jeho jako holoubci u proudc vody; ve mlku okoupvaj se, sed na nsypu. Lce jako zhony balzmu plodc vonn koen; rty jeho jako lilie jsou, prtc samotok myrhov. Ruce m jak zlat vlce, pln hyacint, tlo jak desku z kosti slonov, safiry vyszenou. Nohy jeho z mramoru sloupy, stojc na patkch zlatch. Postava jeho jest jak Liban, vynik jako cedr. sta jeho pln jsou slasti, vecek pvab jest na nm. Takov mil mj, takov ptel mj, dcery jerusalemsk!" * * * Kam si uvykl chodit mil tvj, eno nejkrsnj? Kam se uchyluje mil tvj, bychom ho hledali s tebou?"

(Dcery jerusalemsk:)

10 11

(Nevsta:)

12

13

14

15

16

17

(Dcery jerusalemsk:)

V. n. Ve smyslu vym leny tu krsy Kristovy. Kristus, Bh-lovk, jest jedin z miliard lid, kte byli a budou. Bl ve sv istot mrav, ve sv svatosti, v tle oslavenm, s obliejem v zlatozi; ervenal se krv v dobch utrpen, rdl se vdycky lskou k Otci i lidem. Zlato znamen jeho bostv, je mu dodv nejvy hodnoty.

10

Pse alomounova ili Pse psn 6. (Nevsta:)

1

Mil mj chodv do sv zahrady k zhonku vonnho koen, aby pokochal se v zahrad, aby (tam) lilie sbral. Jsem mho milho a mj mil mj jest, ten, jen se pase mezi liliemi.

Dal (druh) pse enichova, kterou opvuje svou novomanelku. (6, 3 11.)
(enich:) Spanil jsi, m ptelko, sladk, krsn jak Jerusalem, hrozn jak seikovan vojsko. Oi svoje ode mne odvra, nebo ty m ds. Vlas tvj jak stdo koz, je val se s (vin) Galaadu. Chrup tvj jako stdo bahnic, kter z plavidla vyly; dv a dv jak dvojata jehat, dn bez blenky. Jak pukl jablko lce tv, a co krom toho pod zvojem! edeste krloven jest, osmdest vedlejch manelek, a dv mladch nen potu. Jedin jest m holubika, m isounk; jedinek je matin, milek t, je ji porodila. Zely ji dvy a blahoslavily, (zely ji) krlovny i eniny, a oslavovaly ji: Kdo je ta, kter se bere jak zora, krsn jako msc, jasn jako slunce, hrozn jak seikovan vojsko?!" Seel jsem do sad oechovch,

(Harm:)

10

(enich:)
1

Hl. 6. V. . Kdo Krista hled bez crkve, me blouditi a unavovati se, neme vak dokonce dojti spchu." (Beda Ctihodn.) 2 V. . srv. s 2, 16; 7, 10. Nejvt radost crkve a kad due jest vdom, e pat Kristu a Kristus j, e miluje a jest milovna. Srv. Jan 14. 20. 3 V. . Msto sladk" hebr.: jako Tirc" (jsi spanil). Tirsa bylo hlavn a sdeln msto krlv israelskch od Jeroboama a po Amriho. 4 6 V. . . srv. s 4, 1 3. 8 V. . Jedna jedin manelka jest enichovi milej, m v och jeho vt cenu neli etn harm alomounv. Protoe jest od narozen tak ist a spanil, proto ji milovala tak matka nade vecky jej sourozence. dnmu nrodu neprokazoval Bh takov lsky jako nrodu israelskmu, synagoze; ta byla jeho jedinek, jeho nade vecky milovan cho.

Pse alomounova ili Pse psn bych vidl, co pu v dol, bych vidl, zelen-li se vinice, kvetou-li jablka grantov. Ani jsem nepozoroval toho: zbavilas m rozumu, dcero urozen."

11

12

Dal (tet) pse opvujc krsu nevstinu s pslunm zvrem. (6, 12 8, h.)
(Svateban:) To se, to se, Sulamitko, to se, to se, a vidme t!" Co chcete vidti na Sulamitce? (Nic), ne vlen tanec." Jak jsou krsn tvoje kroky ve stevcch, knec dcero! Spojen tvch beder jak zpony, dlo mistrovy ruky. Kolem pupku m okrouhlou misku, nikdy bez vna s koenm. ivot tvj jest kupka penice, obloen liliemi. Tv dva prsy jako dv mlata, dvojtka to srn. Hrdlo tvoje jako vka, ze slonov kosti. Oi tv rybnky hesebonsk u bran lidnatho msta. Nos tvj jak vbek Libanonu, hledc proti Damaku. Hlava tv (na tob) jak Karmel; vlasy tv hlavy jak purpur krle, splvajc v asch."

7 1 (Nevsta:) (Svateban:)

3 4

11 V. . doel ns poruen. Peklad Vulg: Nevdla jsem; due m zkormoutila mne pro vozy Aminadabovy" nedv uspokojivho smyslu. Peloeno tu podle opravy Zapletalovy.

V. . zpv enich s hosty. Vyzv nevstu, by tanila obvykl tanec s meem (nebo s mei) bleskutnm v ruce = vlen tanec" v. 7, 1. V nkterch krajinch dnenho Vchodu tan takov tanec nevsta veer pede dnem svatby v kruhu dvou sbor, muskho a enskho, pi svitu ohn. Za zpvu uasfu" ke cti nevsty, kter zpv munsid", oba sbory lehce do taktu se pohybuj a tleskaj rukama (rej sborov). Podobn obyej vldl asi v Palestin za dob biblickch. Sulamitko" = alomounko. Je-li enich alomounem, jest nevsta alomounkou, krlovnou. a vidme t" a tm pohledem se pokochme. Pi tanci budou zpvati uasf, kterm budou nevst holdovati. Pi meovm tanci mldenci dorej na nevstu a ta se jim brn meem; chce tm ci, e bude a zstane svmu enichovi vrn a bude bojovati tebas meem proti neptelm tto vrnosti. Hl. 7. Nsledujc uasf (chval zpv arabsky), kter pon 7, 1c, popisuje dy zdola nahoru. L nevstu ne toliko jako krsnou manelku, ale tak jako plodnou matku. (Tak crkev, cho Kristova, jest jeho bojovnice (me) a matka pln ivota nadpirozenho, kter ije sama a kter dala, dv a dvati bude se svm chotm milionm du; jest ena, pln hybn sly a hbitn pohyblivosti tu, kde m se zalbiti svmu choti. 2 V. . Bsnk chce ci, e nevsta m dokonale vyvinut dy, kterch plodn matka potebuje. 3 V. . srv. s 4, 5.

12

Pse alomounova ili Pse psn * * Jak jsi spanil a sladk, milenko, v rozkoch svch! Postavou podob se palm, a tv prsy hroznm. ekl jsem si: Vylezu na palmu, shnu po jejm ovoci, prsy tv budou mi vinnmi hrozny, vn tvch st jako jablek, hrdlo tv jako nejlep vno!" K je mil mj s rozko pije, k je mu pochoutkou, rtm i zubm! Jsem svho milho, on po mn prahne! Poj, mj mil, pjdeme na venkov, na pobyt v dvorcch! Za jitra budeme do vinic chodit, patiti na rvu, ra-li, kvt-li otvr se, kvetou-li granty. Tam dm tob svoje prsy. Laskavec von. Ve dvech naich mm velik ovoce, erstv i star.; tob jsem mil mj schovala je." Budi (nyn) mojm bratrem, jej prsy m matky kojily! Kdy t venku potkm, zlbm t, a nikdo mnou nepohrdne! Budu t brt a zavdti do domu matky sv, pstounky, budu ti dvati vna s koenm a motu grantovho. Levice jeho pod mou hlavou, *

6 7

(enich:)

(Nevsta:)
10 11

12

8. 1

V. bc. hebr. (Dvok): jak jde k duhu mmu milku;" svlauje jeho rty mu i zuby 10 V. . srv. s 2, 16; 6, 2. 11 V. n. Kristus a crkev, spojen s nm lskou, vyli z Jerusalema a prochzej ruku v ruce iroir svt; rozsvaj, zalvaj a pozoruj, jak se da vinice, na kter spolen pracuj o spse nesmrtelnch du; ptraj, kterak ra nadpirozenou milost, kvetou a nesou ovoce. 3 Hl. 8. V. n. jest refrn znm z 2, 6 n; 3, 5.

Pse alomounova ili Pse psn

4

pravice jeho m objm. Zaklnm vs, dcery jerusalemsk, nebute, nerute m lsky, dokud sama nechce.

DODATKY. (8, 5 14.)

5

Moc a cena lsky. (8, 5 7.)

(Svateban:) Kdo je ta, kter stoup z pout, [rozko oplvajc,] open o svho milho?" Pod jablon vzntil jsem t, tam, kde t poala rodika tv, kde ti ivot dala tv matka." Pitiskni si m jak peetn prsten na srdce, jak peetn prsten na sv rm!" Ano! Je jako smrt mocn milovn, siln jako pekla jest lska. r jej r jest ohn, plamen; spousty vod t sly nemaj, lsku by uhasily; eky j nezatop. D-li kdo vecek majetek za lsku dojde jen odmrtn."

(Nevsta:)

(enich:)

Nevsta zachoval pevnost. (8, 8 10.)

(Bratr:) Sestra nae malik jest, prs (jet) nem. Co s n uinme pro as,

V. abc. jest vkik obdivu svateban, pozorujcch, kterak pichz novomanelka, zaven na rm novomanelovo. Kdo je ta" vizte ta", vizte jej tst! To tst vyslovuje pdavek Vulg: rozko oplvajc". Crkev kr svtem zavena jsouc na Krista a o nho se oprajc. Ta blzkost a to spojen, psob j nevslovnou est a rozko. Novomanel zasedaj na sv trny" ped shromdnou osadou a enich (nebo jeho jmnem zpvk) zpv 5def. Vzpomn, kde byl, kdy ho po prv nevsta spatila, kde vzplly v srdci jejm prv potky lsky k nmu. Stl tehdy pod jablon nedaleko domku, ve kterm nevsta spatila svtlo svta. Zahldla enicha nejspe oknem, a zahledla se do nho. Takt on. vzntil" (vzbudil) jsem t lskou, poala" t a pi tom poet pozbyla znaku panenstv; v tom smyslu byla poruena" a zprznna" (Vulg). 6 V. c. pon mluviti enich. Prav, e prosb manelin vyhov a pak pon optovati chvalozpvem moc a cenu lsky, kter ho bude vn s chot poutati. Kristus miloval a vdycky milovati bude crkev lskou, kter nikdo neuhas. Jako smrt a podsvt (= pekla") nevydaj zpt sv koisti, tak ani lska nevyd, eho se zmocn. Srv. nerozlunost manelstv, spolku to lsky. Srv. m 8, 35; 1 Kor 13, 8; Ps 6, 34. 8 10 V. . . oslavuje neporuen panenstv nevstino, pro kter dola zliby enichovy a v t zlib svho nejvtho tst satku manelskho. Chrniti sestru bvalo za starch dob povinnost jejch brat. Srv. Gn 34, 1 nn. Jet kdy byla nevsta mal dvice, neschopn manelstv, umlouvaj se brati, co uin, aby j nikdo pohlavn neposkvrnil, ale aby zstala neporuenou, dokud nenajde enicha, kter dobude" jejho srdce a jemu v manelstv bude moci otevti zvory" svho panenstv. Bh, kter se chtl stti lovkem a tak bratrem crkve, chrnil si ji od jejch prvopotk, aby j nepokazilo mnohobostv (= smilstvo"). Akoli tolikrte nboenstv pohanskch soused snaila se prolomiti hradbu psnho jednobostv crkve starozkonn, akoli usilovala o to, by prodrala se branou, vedouc do pevnosti tohoto jednobostv, pece jdro nroda israelskho zachovalo si neporuenou vru v jedinho Boha a bohoslubu t ve pimenou. Mohl tedy se zlibou Mesi s nebe sestoupiti a s neporuenou crkvi starozkonnou se zasnoubiti.

Pse alomounova ili Pse psn kdy o ni budou se uchzet?" (Jin bratr:) Je-li hradbou, vystavme na n stbrn baty; je-li branou, obstavme ji cedrovmi trmy." 10 (Nevsta:) J jsem jako hradba, a m prsy jsou ve;
9

proto si vyvolil m za tu, kterou chtl uinit astnou."

11

Nad vinici alomounovu. (8, 11n.)

(enich:) alomoun ml zahradu rvy v Baal-Hamonu; svil ji sprvcm, by mu dvali z vtku tisc stbrnch. Svou vlastn vinici ped sebou mm. Tisc nech si, alomoune, a dv st, sprvcov jejch plod!

12

13

Nevsto, ozvi se! (8, 13.)

(enich:) Ty, kter v zahradch bydl ptel poslouchaj dej mi slyeti hlas svj!"

V. n. alomoun m velikou, vnosnou vinici, kterou mu spravuj ednci. Ti sprvci plat mu ron tisc ekel (stbrnch); za sprvu zbude jim 200 stbrnch. Je to velik zisk pro alomouna i jeho sprvce. enich m tak vinici svou mladou, slinou enu, ale ta je mu milej neli vnosn vinice alomounova. Na svt bylo mnoho pohanskch a v nich nboenskch spolenost (vinic") velmi lidnatch. Bh vak vyvolil si za cho nepatrnou nboenskou spolenost israelskou,. Ta mu byla nade vecky. Kde byl Baal-Hamon, nen znmo. Nkte poukazuj na Judit 4, 4; 7, 3; 8, 3 (LXX.). Pochybno, zda prvem. Vulg. vlastn jmno BaalHamon" pekld: Ta, kter m nrody." Tak alomoun" pekld: Pokojn". 13 V. . jsou vrojatn slova enichova, ktermi vyzv nevstu pi svatb, aby ped svatebany zpvala, jako ji byl ve (6, 12) vyzval, aby tanila. Nevsta je pln pvab t. j. vn. To proto, e pebv v zahrad, kde je plno vonnch kvtin. Srv. 2, 14. Tak starozkonn crkev ila ve vni zjevench pravd, nadj mesiskch a ist bohosluby. Kdy Mesi veel (vtlenm) s touto crkv v manelsk satek, vyzval ji, aby se ozvala, aby hlsala jeho pravdy a zpvala mu pi nov bohoslub psn sladk jemu i vem svatebnm hostm, t. j. vemu lidstvu.

11

Pse alomounova ili Pse psn

14

Posp si, enichu! (8, 14.)

(Nevsta:) Posp, mj mil, ui jak srna, jako jelnek na horch voncch!"

V. . srv. s 2, 16 n.

14

KNIHA MOUDROSTI

Kniha Moudrosti

OBSAH KNIHY:
V STI PRV (1, 16, 23) spisovatel doporuuje sil o moudrost slovy svmi. 1. Tomu, kdo chce moudrosti dojti, dluno vysthati se hchu, kter j pek a kter zabj (1, 1 2, 25). 2. Kdo pirovn dl spravedlivcv k osudu bezbonkovu, puzen jest ke snaze o moudrost (3, 1 5, 24). 3. A osvoj si moudrost zejmna mocn tohoto svta (6, 1 23). V STI DRUH (6, 2419, 16), spisovatel doporuuje snahu o moudrost slovy alomounovmi. V oddlu prvm (6, 249, 19) alomoun vychvaluje moudrost, pouuje o jejm pvodu, podstat, psobivosti, jako i o prostedcch, ktermi lze j dojti.

V oddlu druhm (10, 1 19, 16) alomoun bud snahu o moudrost pklady a vstrahami z djin nroda israelskho a jeho neptel. 1. Pklady a vstrahy z dob od Abrahama po Moje (10, 1 12, 27). Zachzka do rozpravy o poetilosti a zhoub modlstv (13, 115, 19). 2. Dal pklady a vstrahy (16, 1 19, 16). DOSLOV (19, 1720): Veleben budi Tvrce vekerenstva a vysvoboditel nroda israelskho! Kniha v seznamu snmu tridentskho za temi knihami alomounskmi" uveden a na tot msto ve Vulgat (latinsk) poloen sluje Kniha Moudrosti" se zetelem na jej obsah; mluv toti o podstat moudrosti, o jejm pvod, ovoci a bud ve teni touhu po n (hl. 1 a 9); mluv tak o moudrosti jakoto Prozetelnosti, kter dila osudy otc nroda israelskho (hl. 1019). Moudrost" znamen tu popedn moudrost praktickou, nboenskomravn, jako v knize Pslov 1); je to netoliko dovednost v jakchkoliv pomrech sprvn se rozhodovati (7, 16; 8, 6; 9, 7n), ale popedn je to bze Bo (1, 2 nn.) a z n vyvrajc ctnosti (3, 11; 6, 17; 8, 7), svat ivot (4, 7. 16; 9, 17). Tato spravedlnost ivota opr se o moudrost rozjmanou (teoretickou, spekulativn), t. j. o to, co lovk v o vcech boskch i svtskch, jeto i znalost vc stvoench vede lovka k Bohu (7, 15 nn; 8, 8 a jj.). Vecka moudrost lidsk vyplv z moudrosti Bo. Moudrost Bo pokld spisovatel za Bo vlastnost (9, 2), tak vak tu moudrost zosobuje a mluv o n jako o bytosti, kter samostatn ije; obcuje s Bohem, kter ji miluje (8, 3), jest psedc trnu Boho (9, 4), jest zasvcena do jeho tajemstv (8, 4); Bh ji posl na zemi (9, 10); astn se tvoen svta (7, 22; 8, 4; 9, 9), jako i sprvy jeho (7, 27; 8, 1); m rozumnho ducha i vecky vlastnosti Bo (7, 22 11); je to dech Bo vemoci, vron jeho veleby, zrcadlo jeho innosti, obraz jeho dobroty (7, 25 n); miluje lovka (7, 23), dobe mu rad (8, 9), pi prci pomh (9, 10), vchz do nho, aby ho uinila ptelem Bom, je-li j hoden bohulibm ivotem, velou touhou a horlivou modlitbou (7, 27; 1, 4; 8, 21). Proti starm knihm mudroslovnm je v knize Moudr patrn vvoj onoho zosobnn. Pes to spisovatel nejmenuje Bo moudrost vslovn osobou, neuvauje o jejm pomru k Bo pirozenosti a neu tedy ani zeteln, e jest jedn podstaty s Bohem. Spokojil se asi s mylenkou, vyslovenou od starch uitel; e byla moudrost stvoena od Boha prve ne svt byl (Ps. 8; 1; Sir 1, 4, 9; 24, 8). Novozkonnmu zjeven zstalo vyhrazeno pouiti ns, kdo je ta osobn Moud1

) Srv. Ps 1, 7.

969

Kniha Moudrosti

rost. Starozkonn spisovatel sotva tuil tajemstv trojice Bo; nebylt od Boha vyvolen k tomu, aby je svtu zvstoval. Teprve Nov zkon osvtil pomr osobn Moudrosti k Bohu, kterto pomr byl velmi nedokonale vysloven slovem stvoiti" (Heinisch). O Slovu"
(Logos) viz poznmku k 18, 15. Sta majce na zeteli obsah Moudr, podobn ostatnm knihm alomounskm", uvaujce, e v knize od 6, 24 vystupuje a mluv alomoun, domnvali se, e knihu Moudr napsal pvodn hebrejsky alomoun a pozdji teprve e byla jako jin hebrejsk knihy kanonick peloena do hellenistick etiny. Proti tomuto nzoru ozval se zejmna Augustin a Jeronm. Dnes dluno pokldati za vc jistou, e Moudr byla napsna pvodn ecky a e spisovatelem jejm nen alomoun, ale id Hellenista, kter il v druhm nebo dokonce v prvm stolet ped Kristem. 2) Uil-li krom kanonickch knih jinch spis alomounovch, nelze zjistit. Filo, kter il pozdji (narodil se kolem r. 20 ped Kr.), jist spisovatelem knihy Moudr nen. Spisovatel Moudr, kdy vystupuje jako alomoun, nechce tene uvsti v omyl, e alomoun knihu skuten napsal, ale uv slovesnho druhu tehdy znmho. Kniha Moudr byla napsna v Egypt 3) nejspe v Alexandrii 4) hlavnm sdle tehdej vzdlanosti i filosofie eck, podporovan od Ptolemeovc. Pohansk vzdlanost s krlovskou pzn, moc, leskem a rozkonickm ivotem vnadila egyptsk idy, aby odpadli od oteckho nboenstv, kter jim pinelo toliko sebezapen a pronsledovn. Spisovatel chtl ty, kte dosud zstali idovstv vrni, posliti ve ve a potiti poukazem na poklady, kter jim nboenstv jejich poskytuje, jako i na nicotu a trestuhodnost pohanstv. 5) Pravdpodobn ml spisovatel i pohany na mysli, kter chtl knihou svou pivsti k idovskmu jednobostv. 6) Spisovatel nejev takov znalosti eck filosofie, aby teba bylo mti za to, e etl knihy eckch filosof, nebo e byl jejich dnm posluchaem; znal mylen eck toliko z bnho ivota; t znalosti uil, aby j oplodnil poznatky, uloen ve starch knihch biblickch, ale tak, e zstal pravovrnm idem. Kniha Moudr je dlo jednolit, ucelen; nen tedy nutno, abychom stanovili dva neb i vce spisovatel. Mylenky jsou rozlenny mrn, ale jin stavby umleck nevidti. Kniha dochovala se ns v podstat neporuena. V listech sv. Pavla 7) je tolik mylenek a slov spolench s Moudr, e jest jisto, e ji
) Heinischovi zd se bti pravd nejble nzor, e Moudr byla napsna v letech 8830 ped Kr. za panovn Ptolemea X. (8881), Ptolemea, pjmm Neos DionysOS (8058 a opt 5551), Ptolemea XIV. (5147), Ptolemea XV. (4744) a Kleopatry VII. (4430). Tito panovnci nevydali sice rozkaz vslovnch, aby id byli pronsledovni, ale nepli jim, co nelze ci o jejich pedchdcch, idm naklonnch. Krlovskm egyptskm ednkm stailo vdti, e jejich pni idm nepej, aby idy, kde mohli, utiskovali. id, kte zapeli sv nboenstv a stali se pohany, vyhnuli se tm tiskm. Po r. 30, kdy byl Egypt mskou provinci, sotva byla kniha Moudr napsna, jeto za dob mskch nastaly idm v Alexandrii lep asy. Nebyli pronsledovni, nebylo tedy dvodu, aby kniha obsahu Moudr byla napsna. 3 ) Tam, kde se byli dvno id usadili a se vzdlanost eckou se seznmili, vznikla vtina knih idovskohellenistickch. Proto tak zabv se spisovatel tolik osudy Egypan (hl. 11.; hl. 1619.), proto mluv o egyptsk bohoslub a bohopoct vzdvan zvatm (12, 2327; 15, 18 n.). 4 ) Ptolemeovci nsledujce pkladu Alexandra Velikho pstovali v Alexandrii, svm novm sdelnm mst velkodun vdy a umn. 5 ) Srv. rozpravu ve hl. 13., 14. a 15. 6 ) Spisovatel je pesvden, e jest idovstvo povolno k tomu, aby rozneslo spsu do vekerho svta (18, 4). Tak pozdji Filo psal pro pohany. 7 ) Srv. Moudr 11, 23; 12, 1222 s m 9, 1923. Srv. Moudr hl. 11., 13., 15. s m 1, 18 nn.; Gal 4, 810.
2

970

Kniha Moudrosti apotol nrod asto etl a jeto j uv tak jako jinch starozkonnch knih kanonickch, pokldal i Moudr za knihu posvtnou. Evangelium sv. Jana 8) souhlas npadn v nauce o Slovu s naukou knihy Moudr o moudrosti". Spasitel podle tho evangelia obracel na sebe vroky Moudr, pokldal ji tedy za knihu posvtnou a takt inil podle vzoru mistrova k-milek Pn. Povimnut zasluhuj tak nkter msta ve Zjev, 9) Jak 10) a 1 Petr, 11) jako i Luk. 12) V dobch apotolm nejblich mli ji (knihu Moudr) ped sebou vten spisovatel, kte dovolvajce se jejich svdectv, vili, e se nedovolvaj ne boskho svdectv" (Aug); byli to zejmna: Nauka dvancti apotol (Didach), Klement m., Hermv Past, Tacian, Irenej, Hippolit, spisovatel zlomku. Muratorova", Tertullian, Cyprian,

Laktanc, Klement Alex., Origenes, Divi Alex, Pamfil Cesarejsk, Didaskalie, Ustanoven
(Konstituce) apotolsk. Proti pochybnostem, kter teprve ve IV. stolet se objevily, svd o posvtnosti knihy Moudr z vchodnch: Euseb (Cesarejsk), Basil, Efrem, Diodor z Tarsu, eho z Nyssy, Epifan, Zlat., Cyrill z Alexandrie, ze zpadnch: Hilar, Optat, Luci-

fer z Kalaris, Filastr z Brescie, Ambro.

Ani protestant nemohli upti pednosti knihy Moudr.

ST PRV (1, 1 6, 23).

1. Kdo chce dojti moudrosti, tomu teba vysthati se hchu, kter j pek a pin smrt. (1, 12, 25.)
1.
1

Zamilujte si spravedlnost, vy, kte vldnete zem. Pemlejte o Pnu v dobromyslnosti, a v upmnosti srdce hledejte ho; 2 nebo nalezen bv od tch, kdo nepokouej ho, a ukazuje se tm, kte jemu dvuj.
3

Zvrhl rozumy toti odluuj od Boha, a moc vyzvan zamt nemoudr, 4 jeto do zlovoln due nevejde moudrost, ani se ubytuje v tle, poddanm hchm. 5 Svat duch ukznnosti toti utk ped fal,
Srv. Moudr 9, 17 s 2 Kor 5, 5. 7. Srv. Moudr 7, 25 n. s id 1, 13 a jj. v. 8 ) Jan 1, 1 srv. s Moudr 9, 9; 8, 3; 9, 4; 7, 25 n. Jan 1, 3 srv. s Moudr 7, 12b. 22a; 8, 6; 7, 21; 9, 9. Jan 1, 4 srv. s Moudr 7, 22b. 23. 27; 7, 10; 6, 21b. Jan 1, 5 srv. s Moudr 6, 13; 7, 29 n.; 1, 4. Jan 3, 13 a Moudr 9., 10; Jan 3, 12 s Moudr 9, 16. Srv. Jan 5, 20 s Moudr 9, 9; 8, 3. Jan 5, 26 s Moudr 7, 27b. Srv. Jan 6, 65 s Moudr 8, 21; 9, 4. Srv. Jan 8, 46 s Moudr 7, 25. Jan 14, 21 s Moudr 6, 17 a jj. v. 9 ) Srv. Moudr 6, 6 se Zjev 2, 16; Moudr 3, 14 se Zjev 3, 12; Moudr 16, 9 se Zjev 16, 6. 10 ) Srv. Jak 5, 5 n. s Moudr 2, 610, 12. 20; Jak 3, 17 n. s Moudr 7, 22 n. Jak 1, 5 s Moudr 7, 7; 8, 21 a jj. v. 11 ) Srv 1 Petr 1, 7 s Moudr 3, 6; 1 Petr 2, 12 s Moudr 3, 7. 12 ) Srv. Lk 12, 20 s Moudr 15, 8; Lk 9, 31 s Moudr 3, 2; 7, 6; Lk 19, 44 s Moudr 3, 7. 1 Hl. 1. n. spravedlnost" nen tu ctnost, jakou vykonv soudce, kdy vyn spravedliv rozsudek, ani ctnost, kter m provzeti vecky vladask kony spravedlivho krle, ale je to spravedlnost v nejirm slova vznamu = hlubok nboensko-mravn nzor svtov, zaloen na jednobostv a praktick ivot, uspodan podle toho nzoru (pesvden). Jinmi slovy: tato spravedlnost" = moudrost". hledati" Boha = vyhledvati jeho pze, zlibu a lsku, pleitost ku ptelskmu styku s nm, snaiti se o spojen s nm. Srv. Ex 33, 7; Dt 4, 29; Jer 29, 13; 13, 2; m 3, 11; id 11, 6. 2 V. . pokouej" ho ti, kdo pl srdcem, jaksi na zkouku, vyhledvaj pze Hospodinovu, druhou polovic vak lnou ke hchu, hch pchaj. Srv. Nm 14, 22; 77, 41. 56; Sk 5, 9; 15 10; 1 Kor 10, 9. 5 V. . Duch Bo jest ve S. Z. ona Bo sla, kter psob vecek ivot. Sluje svat", jeto je blzko Boha (1,

971

Kniha Moudrosti a vzdaluje se od mylen, kter jsou bez rozumu; zapuzuje ho pichzejc nepravost.
6

Nebo (akoliv) lidumiln duch jest moudrost, nenech bez trestu rt rouhaovch; je Bh svdek ledv jeho, je pravdiv zpytatel srdce jeho, a jest poslucha jazyka jeho. 7 Nebo duch Pn napluje okruh zemsk, a ten, jen udruje vesmr, v o (kadm) hlesu. 8 Proto kdo mluv neprav vci, neme utajit se, ani ho mine trestajc spravedlnost. 9 Bvaj mylenky hnkovy vyetovny, a zprva o tom, co mluv, pichz ped Boha, aby potrestny byly nepravosti jeho. 10 Nebo ucho (jeho) rliv poslouch vecko a (ani) reptav zaeptn neujde mu. 11 Vysthejte se tedy reptn, kter nic neprospv, a nedopuste jazyku, aby se rouhal, jeto e tajn neunikne trestu, ale sta prolhan zabjej dui.
12

Nehorlete o smrt pobloudilm ivotem, ani uvozujte na sebe zahynut skutky svch rukou, 13 Nebo Bh smrti neuinil, ani se vesel ze zahynut ivch. 14 Nebo stvoil vecko, aby (ivo) bylo, a zdrav je tvorstvo svta, a nen v nich jedu zhuby, ani kraluje podsvt na zemi. 15 Nebo spravedlnost jest [ustavin a] nesmrteln, 16 Ale bezbon rukama i emi ji pivolvaj; majce ji za ptelkyni, hynou a smlouvu in s n, jeto zasluhuj, aby za dl j byli.
7) a protoe lovka posvcuje, hch pak, opak svatosti, nenvid. Spisovatel knihy Moudr tu zosobuje ducha Boho a tm pipravuje bezdky pdu nauce kesansk podle kter je Duch sv. skuten, od Otce i Syna odlin osoba. Oznmiti toto tajemstv vak bylo zstaveno teprve spisovatelm Zkona novho. Spisovatel Moudr a jeho prv teni ztotoovali podstatn ducha Boho" s Bohem. Duch ten slove tu duchem ukznnosti", jeto ji miluje, chce ji a lovka vede, aby j doel, je tedy jej pvodce. ukznnou" = umravnnost, vsledek snahy o moudrost. 13 V. . smrti" asn a vn. ivch" = ijcch lid. Bh neuinil smrti, ale lovk ji pivolal hchem. Srv. Ps 8, 36; 21, 6 (LXX.); m 6, 23. 15 V. . spravedlnost" = svatost ivota vbec jako ve v. 1. Odmna za ni jest ivot vn; asn smrt je toliko krok do nho. Spravedlnost in spravedlivce nesmrtelnm (nekonen astnm na onom svt) a v tom smyslu jest spravedlnost nesmrteln". 16 V. . ji" smrt (v. 12). rukama" = posuky, kter invaj lid volajc na sv milky. e" me znamenati tak hn slova a ruce" hn iny, ktermi svolvaj na sebe vn tresty. hynou", chadnou touhou po n (smrti). smlouvu in s n" = zapisuj se j. Kdeto spravedlivce jest dlem Bom (Dt 32, 9; Zach 2, 16; 2 Mach 1, 26) stv se bezbonk dlem", (koist) smrti, t. j. zhuby asn i vn

972

Kniha Moudrosti 2
1

kaj si toti mezi sebou zvrhle usuzujce: Krtk a teskn je n ivot, nen lku, kdy lovk skonv, a nen, znmo, e se kdo z podsvt vrtil. 2 Nebo nhodou jsme pili na svt, a potom budeme, jako bychom byli (nikdy) nebyli; vdy dm jest dech (ivota) v nozdrch naich, a mylenka jest jiskra v pohybu naeho srdce; 3 jak ta zhasne, popel bude tlo nae, due pak rozplyne se jako dk vzduch; ivot n pomine jako stopa po oblaku, rozprchne se jako mlha, kterou rozeenou paprsky slunce a potla horkost jeho. 4 Jmno nae pijde asem v zapomenut a nikdo nebude vzpomnati skutk naich. 5 Je zkmit stnu as n, a nebude se opakovati n skon, protoe je zpeetn a nikdo se nevrac.
6

Nue tedy, uijme rozko, kter skuten jsou, rychle uijme tvorstva, vdy jsme mlad! 7 Naplme se drahm vnem a vonidly, a nemine ns (dn) kvt jara! 8 Ovnme se remi, prve neli zvadnou; nebu louky, kter by nepela bujnost nae! 9 Nikdo z ns nebu bez asti rozpustilosti na; vude zstavme znamen veselosti! Vdy to jest dl n a to n los. Znsilme chudho spravedlivce, neetme vdovy, ani se ostchejme edin starce mnohho vku. 11 Moc nae bu (nm) pravidlem spravedlnosti, nebo slab jev se neuitenm bti. 12 Obchvame spravedlivce, jeto jest na obt nm, protiv se skutkm naim, vytk nm pestoupen zkona, a kr ns z hch proti kzni na. 13 Chlub se, e m znalost Boha, a synem Bom se nazv.
Hl. 2. V. b jest asi druh peklad v. 9a, proto lze pochybovati o jeho pvodnosti (v eckch rukopisech nen). V. . Zkon i proroci asto doporuovali soustrast se slabmi, jako jsou starci, vdovy, chud. Srv. Ex 22, 24 nn.; Dt 16, 14; 24, 17 nn.; Is 10, 2; Jer 7, 6. a jj. 11 V. . Hmotai neuznvaj pirozenho ani kladnho zkona za zdroj a dvod mravnosti a prva; jedinm zdrojem a dvodem obho jest jim hmotn moc. 12 V. . Obchvame" lstiv, ukame svou pevahu chytrosti, kter um dokonale uvati moci hmotn ke svm elm. Srv. Is 3, 10.
10 8

10

973

Kniha Moudrosti Stali se nm vtkou nzor naich; tko nm na nj i hledt, 15 nebo p se jinm ivot jeho, a venkoncem jinak jsou cesty jeho. 16 Za podvrence ns pokld, zdruje se od cest naich jako od neistot, blahoslav konec spravedlivch, a chlub se, e m za otce Boha. 17 Vizme, jsou-li ei jeho prav, a zkusme, co na nho pijde, zvm, jak bude jeho konec! 18 Nebo je-li spravedlivec syn Bo, zastane se ho, a vysvobod ho z rukou protivnk. 19 Potupou a muidly zkusme ho, abychom poznali tichost jeho, a zkusili statenost jeho. 20 K smrti nejohavnj odsume ho; vdy se dostane mu ochrany, jak byl mluvil.
21 14

Takto smlej, ale bloud: nebo oslepila je zloba jejich. 22 A neznaj tajemstv Boch, nadje na odmnu za spravedlnost nemaj, a cti du bezhonch necen. 23 Bh toti stvoil lovka k neporuitelnosti a k obrazu podstaty sv uinil ho. 24 Ale zvist bla pila smrt na svt, 25 a zakouej j ti, kte pat jemu.

V. n. ivot spravedlivcv kr hnka, jeto jej odsuzuje mlky s vt vhou, ne kdyby mluvil jasnm hlasem." (Ambro.) 16 V. podvrence", podvrhelce, levoboky, nemanelsk syny nroda israelskho, pokud jde o odpadl idy, falen" penze, pokud jde o pohany. To proti sv dstojnosti. 20 V. . ryvek 2, 1220 npadn souhlas s 21; Is 52, 1353, 12, jako i s tm, co vypravuj evangelia o umuen Pn. Srv. Mt 27, 40. 43. s Moudr 2, 13. 16. 1820. Jan 5, 18. srv. s Moudr 2, 13. 16. Proto velmi mnoz crkevn otcov a spisovatel vidli v Moudr 2, 1220 mesisk proroctv. Spisovatel Moudr mluv v ryvku 2, 1220 jako ped tm (srv. v. 10 n.), tak i po tom (srv. 3, 1 nn.; 4 7; 5, 1 nn.) o trpcch spravedlivcch vbec, ve smyslu vynikajcm pak o Trpiteli a Spravedlivci po vtce, kterho vichni zbon trpitel pedobrazovali, a ve kterm spravedlnost a utrpen doly vrcholu nedostinho. Srv. 68. 23 V. . Kdy je Bh vn blaen, dluno t, aby lovk, obraz podstaty jeho, vn blaen byl. lovka" = ho" = vecky lidi stvoil Bh k tomuto elu k vn blaenosti. Avak bel uvedl smrt na svt, t. j. zpsobil, e nkte lid nedojdou ivota vn blaenho (v. 24 n.). 24 V. . je prvn msto v bibli, kter jmenuje bla svdcem prvnch lid (vslovn). Tm vyloeno, co vypravuje Gn 3. 1 nn. o hadu. Srv. Jan 8, 44; Zjev 12, 8 n.; 20 21. Srv. tak Job 1 n; 1 Par 21, 1. bel zvidl" lidem ivot vn blaen, ke ktermu Bh lidstvo byl ustanovil. smrt" ztrta toho ivota, zhuba vn. na svt" na lidstvo. Srv. m 5, 12. 25 V. . zakouej j" = smrti, zhuby vn. jemu" = blovi. Podle soudu spisovatelova pes to, e zvist blovou pila smrt na svt, spravedlivci j nepodlehnou, ale toliko ti, kte jsou blovi oddni. Spravedlivce od smrti vysvobozuje moudrost. Srv. ne 10, 1 nn.

14

974

Kniha Moudrosti

2. Pirovnn dlu spravedlivcova k dlu bezbonkovu vede ke snaze o moudrost. (3, 15, 24.)
3.
1

Due spravedlivch jsou v ruce Bo, a muidlo [smrti] neme se dotknouti jich. 2 Zdlo se nemoudrm, e je veta po nich, za netst mli odchod jejich, 3 a e se od ns odebrali, za zkzu; ale oni jsou v pokoji. 4 Nebo i kdy podle mnn lid trpli muky, vecka dvra jejich tkvla v nesmrtelnosti; 5 maliko trestni byve dojdou hojnho blaha, jeto Bh zkusil je a shledal, e ho jsou hodni. 6 Jako zlato v ohni vyzkouel je, a jako celopalnou ob je pijal; pijde pak doba, kdy dojdou povimnut. 7 Stkvti se budou lid spravedliv, a jako jiskry po strnisku pob. 8 Soudit budou lidstvo, ovldat nrody, a jejich krlem bude Hospodin na vky. 9 Ti, kdo doufali v nho, porozumj pravd, a vrn v lsce zstanou u nho, nebo milosti a milosrdenstv dostane se vyvolenm jeho. 10 Ale bezbon podle toho, jak smleli, trestni budou, ti, kte podceovali spravedlivce a od Pna odpadli, 11 nebo kdo za nic nem moudrost a ukznnost, neastn jest. Jalov jest nadje jejich, nmahy (jejich) jsou bez uitku, a marn dla jejich. 12 eny jejich jsou nesmysln, nelechetn dti jejich, 13 a zloeeno plm jejich.
13

b Nebo astn jest bezdtn, ale neposkvrnn, kter nev, co je loe s hchem: dostane se j plodu, a dojdou povimnut due [svatch]. 14 (asten jest) kletnec, kter nespchal rukou nepravosti, ani pojal proti Bohu nelechetn mysly, nebo dna mu bude za vrnost odmna vborn a dl v chrmu Pn nejrozkonj.
6 7 Hl. 3. V. c . podle pvod, zn: A za doby navtven (povimnut) svho budou se stkvti a jako jiskry strniskem pob." Spisovatel m tu na mysli posledn soud, kdy zastkv se spravedlivci a kdy budou slaviti

vtzstv nad bezbonmi, kte budou nuceni uznati jejich mravn pevahu a nynj slvu, kdeto sami budou smeteni do zhuby. O povimnut" (pozornosti pi blahovoln nvtv) srv. ve 2, 20. O lesku" spravedlivch na poslednm soudu srv. Dan 12, 2 n.; Mt 13, 49. Bude to odmna konen, nezatmn; odmna vn, ne doasn; odmna pln, dokonal (podle due i tla). 7 V. b. navazuje na Abd 18. Srv. Zach 12, 6. Jako ohe a jiskry b po strnisku, plce a nice zbytky slmy, a tak jaksi slav nad nimi vtzstv, tak budou slaviti vtzstv spravedlivci nad bezbonky v den poslednho soudu. Nebude to vtzstv nrodn, politick, nbr mravn, jak je pozdji dokonale chpalo a hlsalo kesanstv.

975

Kniha Moudrosti Vdy ovoce dobrch nmah je slavn a nevvratn jest koen moudrosti. 16 Synov vak cizolonk se nevyda, a plm z loe nemanelskho bude vyhlazeno. 17 Budou-li toti dlouho ivi, za nic poteni budou, a beze cti bude na konec st jejich; 18 jestlie rychleji zemrou, nebudou mti nadje, ani tchy v den soudu; 19 nebo rodu nespravedlivho hrozn jsou konce. Lep jest bezdtnost s ctnost; je nesmrteln pamtka jej, jeto ji uznv Bh i lid. 2 Kdy je ptomna, lid ji napodobuj; a tou po n, kdy je vzdlena, a na vnosti ovnena jsouc slav vtzstv, jeho byla dobyla v zpase boj istch. 3 Rozplozen vak mnostv bezbonk nic neprospv; jsouc z nepravch vstelk nepout koene hluboko, neklade pevnho zkladu. 4 Nebo i kdy na as v ratolestech pu, bude to, co jest nepevn zaloeno, vtrem zviklno a silou povt z koene vyvrceno. 5 Olmny budou ratolesti nedospl, ovoce jejich bude neuiten, nezral k jdlu, a k niemu se nehod. 6 Nebo dti, kter se rod z nemanelskch soulo, jsou svdky nelechetnosti proti rodim pi soudu svm.
7 8 15

4. 1

Spravedliv vak, by i ped asem smrt zachvcen, v pokoji bude. Nebo st ctihodn nen dlouhovkost, ani potem rok meno bv, ale ediny jsou lovkovi moudrost 9 a vk star ivot neposkvrnn. 10 Protoe se zalbil Bohu, stal se milkem jeho,
V. . nar na Is 56, 3. Moudrost jest nevvratn a neusychajc koen kmene, stromu dobrch nmah, kter nese ovoce stkvl blaenou nesmrtelnost. Protoe neumr koen, neumr ani ovoce. 1 Hl. 4. V. . ctnost" je tu dsledn istota, popedn manelsk. (Vulg mn sprvn podv 1a: , jak krsn jest istotn plm v skvlosti.") uznv", cen a odmuje ji. Ostatn vykld vc v. 2. Kesan vyvod si z tohoto v. mylenku, jak teprve cen Bh dobrovoln panictv, kter jest evangelickou radou; pak chpe peklad Vulg. 2 V. . napodobuj" a tak nejlpe ukazuj, e si j (ctnosti) v. V. 2cd vypjuje si obraz od eckch zpas tlocvinch; kdo zvtzil, byl ovnen a veden v prvodu vtzoslavnm. Tak v Novm z. bv vnec nznakem radost nebeskch: 1 Kor. 9, 25; Fil 4, 1; 2 Tim 4, 8; Jak 1, 12; 1 Petr 5, 4; Zjev 2, 10; 3, n; 4, 4; 6, 2; 12, 1; 14, 14. ivot lidsk je dlouh zpas, kter kadou chvilku pin drobn boje; istou ctnost dluno si vybojovat. Tak N. z. pirovnv ivot k boj a odmnu k vtzstv. Srv. 1 Kor 9, 24; Fil 2, 16; 3, 12 n.; 1 Tim 6, 12; 2 Tim 2, 3 nn.; 4. 7; id 12, 1. 6 V. . pi soudu svm", dt. Na tom soudu budou souzeni spolen se svmi rodii, bude to tedy tak soud jejich", rodi. Bude to posledn veobecn soud. Dti budou alovati na sv rodie, kte byli jim na zkzu.
15

976

Kniha Moudrosti a jeto iv byl mezi hnky, byl penesen. Vytren byl, aby zloba nezmnila smlen jeho, neb aby lest nesvedla due jeho. 12 Nebo kouzlo nicotnosti zatemuje to, co jest lechetn, a vr zl dostivosti pevrac nevinnou mysl. 13 Doed v krtku vrcholu (mravnosti) vyplnil asy mnoh. 14 Lbila se Pnu due jeho; proto rychle jej vyvedl z prostedka nepravost. Lid pak vidouc to, avak nerozumjc tomu, kte nechtli mysliti na to, 15 e se dostv milosti Bo a milosrdenstv svatm jeho, a e m na zeteli sv vyvolen 16 mrtv spravedlivec odsuzuje (ty) iv bezbonky, a mladost rychle zdokonalen dlouh ivot nespravedlivcv. 17 Vid toti konec moudrho, a nechpaj, co s nm zamlel Bh, a pro jej bezpen umstil Pn. 18 Vid ho a maj pro nho pohrdn, ale jim Pn se posmv. 19 I budou potom bezectnou mrtvolou, a pohanou mezi mrtvmi na vky; nebo sraz je stemhlav, e ani nehlesnou, otese jimi v koenech. Venkoncem bude veta po nich, v bolestech budou, a pamtka jejich zahyne.
11 20

Uvaujce o svch hch pijdou v bzni a povstanou proti nim a viniti je budou nepravosti jejich.

5.

Tehdy stt budou spravedliv s velikou dvrou proti tm, kte (kdysi) suovali je, a kte maili nmahy jejich. 2 Vidouce to, budou zdeni hroznou bzn, a budou hroziti se nenadl spsy. 3 kat budou si vespolek kajce se, z due sklen budou hoekovat:
16

V. c . in nesoumrnou vtu, kterou lze uspodati asi takto: Spravedliv jinoch, zhy zemel, odsuzuje bezbonky (v. 16), t. j. lidi, kte nechtj uznati, co tvrdil spisovatel ve v. 714ab. V. 14cd srv. s Is 57, 1. 17 V. n. pro jej bezpen umstil Pn" je krtce eeno msto: pro ho rychle vytrhl aby jej toti bezpen umstil". maj pro nho pohrdn", posmch, z jeho nadje v Boha a v odmnu na onom svt, jako by nebylo toho ni onoho. Za ten pohrdav posmch dostv a dostane se posmchu tak jim, a to od Boha! V lidotvornm ren Pn se posmv" vyslovena je svrchovanost Vemohoucho a nemohoucnost bezboeckch hmota. Srv. 2, 4. Ten Hospodinv pohrdav posmch uke se zhubou jejich, kterou l v. 19. 19 V. . potom" po smrti. Spisovatel le vn (na vky" v. 19b) tresty bezbonch hmota, ml na zeteli Is 14, 420, kde len jest pd krle babylonskho. 20 V. . pijdou" na veobecn soud. vinili" = usvdovati. Ti bezbon jsou obalovni, hchy jejich jsou alobci. Srv. m 2, 15. 1 Hl. 5. V. . Tehdy" a budou potati hchy sv (4, 20), na poslednm obecnm soudu. 3 V. . Msto To jsou ti" ec: To je ten . . ." (Cornely a jin mysl na Krista.)

14

977

Kniha Moudrosti To jsou ti, kte byli nm kdysi na posmch, a kter tupit bylo nam zvykem. 4 My nemoud mnli jsme, e jejich ivot je lenstv, a jejich konec e jest bezectn. 5 Aj, kterak pipoteni jsou k synm Bom, a mezi svatmi jest dl jejich. 6 Zbloudili jsme tedy s cesty pravdy, svtlo spravedlnosti nezasvitlo nm, slunce moudrosti nevzelo nm. 7 Nasytili jsme se cest nepravosti a zhuby, schodili jsme neschdn pustiny, ale cesty Pn jsme nepoznali. 8 Co nm prospla pcha, aneb co nm pomohlo bohatstv s chloubou? 9 Pominulo to vecko jako stn, a jako prchav povst. 10 Jako lo, kter pechz zdulou vodou, jejto stopy, kdy pejde, nelze nalzti, ani stezky jejho klu mezi vlnami; 11 aneb jako ptk, jen let vzduchem, jehoto cesty nidnho znamen se nenalz, (ptk) toti lehk vzduch derem rozpjatch perut bit, a brzdn elestc silou pohybujcch se kdel prolt, a pot dn znamen letu jeho v nm se nenalz, 12 aneb jako kdy se vystel p do tere, rozdlen vzduch ihned se zase sbh, take nen znti, kudy el: 13 tak i my zrodive se ihned jsme zanikli; nemohli jsme se vykzati dnm znamenm ctnosti, ve sv patnosti byli jsme uchvceni." 14 [Tak mluvili v pekle ti, kte zheili.] 15 Nadje bezbonho je toti jako prach, kter vtr zachvacuje, a jako tenouk pna, vichic rozptlen; bv rozvta jako dm od vtru, pechz jako pamtka na jednodennho hosta.
16

Spravedliv vak na vky jsou ivi, v Hospodinu jest odplata jejich, a pi o n Nejvy m. 17 Proto dostanou krlovstv ndhery a korunu krsy z ruky Pn, jeto svou pravic je bude chrnit, a svm ramenem jich hjit.
V. . Jako" . . . spoj s tak i" ve v. 13. 12 V. . sbh se" nebo lpe dle ec. zeuje se", jako byl zedn prve neli jej p, razc si cestu, zhustil. 14 V. . je glosa Vulg.
10

978

Kniha Moudrosti Vezme si jakoto vzbroj horlivost svou, i tvorstvo ozbroj, by trestal neptele. 19 Jako v panc se oblee v spravedlnost, za pilbu pak vstav si soud psn. 20 Za tt vezme svatost nepemoitelnou, 21 a tvrd hnv za bitk me. Bude pak bojovat s nm svt proti poetilcm. 22 Choditi budou stely blesk dobe men, a z oblak jako z luku dobe nakivenho skokem pospj k cli. 23 Z praku hzena budou krupobit pln hnvu, rozlt se proti nim voda mosk, a eky je zatop zuiv. 24 Zdvihne se proti nim dech Mocnho, a jako vichice je rozvje. I obrt v pou vecku zemi nepravost a zloba pevrt trny mocnch.
18

3. Mocn tohoto svta, osvojte si moudrost zejmna vy. (6, 123.)

6. [Lep jest moudrost neli sla, a mu rozafn neli siln.] 2 Proto slyte, krlov, a mjte rozum, ute se, vladai konin zem! 3 Nachylte ui, vy, kte vldnete nad mnostvm, a kte pyni jste na zstupy nrod! 4 Protoe dna jest vm moc od Pna, a vlda od Nejvyho, kter tzati se bude na skutky vae, a vyetovati mysly vae, 5 (a) protoe jsouce sluebnci krlovstv jeho, nevldli jste sprvn, neetili jste zkona spravedlnosti, a podle vle Bo jste nechodili: 6 hrozn a brzy pijde na vs, jeto velmi psn pedstaven budou souzeni. 7 Nebo lovk nepatrn zasluhuje milosrdenstv, ale mocn mocn muky trpti budou. 8 Neboj se Bh nidn osoby,
18

V. . Hospodin bude hjiti svch spravedlivc proti jejich odprcm, proti bezbonkm, bude je chrniti na zemi i po smrti (v. 17). Pi t ochran bude neptele tak trestati, a tmi tresty je souditi". Spisovateli splvaj vecky tresty ili soudy" Bo asn, pozemsk s poslednm soudem v jeden celek, v jeden pojem. Aby Bh mohl inn se zastvati svch spravedlivc. jest len jako ozbrojenec (18a), se kterm spolen bojuje vecko tvorstvo (18b). Veobecn pojem vzbroje" rozveden jest ne ve v. 1921a. Kterak bude v tomto boji slouiti Hospodinu vecko tvorstvo, vyleno ne ve v. 21b24 21 V. . me" si Bh nabrous, naost (ec.). 24 V. . Bezbon vladai budou na vky sesazeni, nebudou na soudu poslednm vldnouti se spravedlivci. Srv. 3, 8; 5, 17. V. 24d pevd tene k 6, 2. 1 Hl. 6. V. . je glosa, kter ru souvislost 5, 24d s 6, 2. 5 V. . zkon" Vulg pidv spravedlnosti". 8 V. . Bh" = vldce vech" (ec.).

979

Kniha Moudrosti ani ostch se jakkoli veliiny; nebo malho i velkho on uinil, a jednostejn peuje o vecky. 9 Silnj vak silnj oekv vyetovn. 10 K vm tedy, krlov, jsou tyto ei moje, byste se nauili moudrosti a neklesli. 11 Neb kte dbali spravedliv toho, co spravedlivo, budou (na soud) ospravedlnni, a kte se dali pouit o tch vcech, najdou, m by se omluvili. 12 Bute tedy dostiv mch e, milujte je a dojdete umravnn.
13

Skvl jest a nikdy nevadne moudrost, a snadno lze ji tm spatit, kte ji miluj, lze ji nalzti tm, kte ji hledaj.

14

Pedchz ty, kdo jsou j dostiv, aby prve jim se ukzala. 15 Tomu, kdo si na ni pivstane neteba nmahy; nebo ji nalezne, ana mu sed u dve. 16 Je o n pemlet dokonal rozum, a kdo bd pro ni, brzy je bez starost. 17 Neb ona obchz hledajc tch, kdo jsou hodni j, na cestch ukazuje se jim ochotn, pi kadm pomylen s nimi se potkv. 18 Je jej potek upmn touha pouit se, 19 a pe o pouen lska (k n) jest; lska pak (k n) jest etiti pikzn jejch, etit pkaz jejch je jist nesmrtelnost; 20 nesmrtelnost pak in, e lovk blzko jest Bohu. 21 dost tedy moudrosti vede k vnmu krlovstv. 22 Proto mte-li zlibu v trnech a ezlech, krlov nrod,
V. . bv pedtn o svtku sv. Vclava. 18 V. . opout obraz moudrosti panny a podv etzovm sudkem dkaz, e moudrost vede lovka k vnmu krlovstv, dokazuje tedy uitenost jej. Ten etzov dkaz dokonale vyvinut znl by takto: Touha po moudrosti jest potek moudrosti. Potek moudrosti jest snaha pouit se. Snaha pouit se psob lsku (k moudrosti). Lska k moudrosti psob, e lovk peliv db jejch pkaz. Peliv dbalost jejch pikzn zajiuje nesmrtelnost. Zajitn nesmrtelnost psob, e je lovk blzko Bohu.
10 22

Bti blzko Bohu jest kralovati.

Tedy: Touha po moudrosti vede ke krlovstv. Prvn nvst sudku etzovho: Touha po moudrosti jest potek moudrosti" dluno si ped v. 18. domysliti. Podobn za v. 20. dluno si domysliti posledn nvst: Bti blzko Bohu znamen kralovati". touha pouit se" a s n spojen vle podle toho pouen ti. Protoe moudrost vede k vnmu kralovn a protoe panna moudrost chce vecky lidi uiniti astny toho krlovstv, proto jim tolik nadbh (1317). O touze pouit se srv. 118, 12. 18. 26; 25, 5; Is 2, 3; Mich 4, 2. 19 V. . vnmu" dodv Vulg ani tm smysl mn. 21 V. . srv. s 3, 8; 5, 17.

980

Kniha Moudrosti
23

ctte moudrost, abyste na vky kralovali! [Milujte svtlo moudrosti vichni, kte jste pedstaven lidem.]

STDRUH (6, 2419, 16).

1. alomoun chvl moudrost, pouuje o jejm pvodu, podstat, psobivosti, jako i o prostedcch, ktermi lze j dojti. (6, 249, 19.)
Co pak moudrost jest a kterak vzela, oznmm; nezakryji ped vmi tajemstv [Boch], ale od potku pvodu (jejho) budu ji zkoumat, vylom na svtlo znmost o n, a pravdy cestou nepominu. 25 Ani pjdu cestou s chadnouc zvist, nebo ona neobcuje s moudrost. 26 Vdy mnostv moudrch je blaho svta, a krl moudr jest opora lidu. 27 Proto pijmte pouen slovy mmi, a bude vm to na prospch. 7. Jsem ovem i j smrtelnk jako vichni, rodem ze zemana prvotvarho. 2 V ivot matky byl jsem vytvoen j, tlo, za dobu desti msc, zhustl jsem v krvi z muskho semene, kdy se byla ke spnku i rozko pidruila. 3 I j narodiv se vdechoval jsem vzduch, spolen vem, padl jsem na zem, kter zakou tot (pi vech), a prvn hlas, podobn vechnm jsem vydal stejn plakaje. 4 V plenkch byl jsem vychovn a s [velikmi] starostmi; 5 nebo dn krl neml jinho potku pvodu (svho), 6 ale stejn je pchod vech do ivota a t odchod. 7 Proto pomodlil jsem se, i byl mi dn rozum, vzval jsem Boha, i piel mi duch moudrosti.
1 24

V. . Jin osoba neli spisovatel pon mluviti; z 7, 1. 5. 7. zejmo, e je to alomoun krl. Srv. 3 Krl 3, 5 nn. tajemstv" jejch, t. j. moudrosti; Vulg mn sprvn dodv Boch". Je to popedn tajemn jej pvod a tajemn jej povaha, jak patrno z Ps 8, 2 2 nn. a Job 28, 12 nn. O tajemnm vchodu nestvoen moudrosti z Boha srv. ne 7, 25 nn. Moudrost byla prve, ne stvoeno bylo cokoli jinho, to znamen podle mluvy biblick jej vnost. Srv. 89, 2; Jan 1, 1. Spisovatel klade na jazyk alomounv tolik ujitn, e bude veejn hlsati tajemstv o moudrosti, e nic z nich nezataj, nic nepodr pro sebe. 1 Hl. 7. V. . prvotvar zeman" jest Adam. Sluje t ne tak 10, 1. prvotvar", jeto byl prvn lovk od Boha utvoen". Sluje zeman", jeto tlo jeho bylo z hmoty, ze zem" Gn 2, 7; Sir 17, 1. vytvoen" jakoby od hrne nebo od sochae. alomoun l pravdiv nzkost svou podle tla, aby zejmo bylo, e moudrost nevyla z takov nzkosti. 2 V. . Sta se domnvali, e lovk pon se a roste ze semene otcova a mry (= krve") matiny. Byl to lidov nzor prodopisn. Sta potali, e vvoj lovka od prvnho kleni ivota do jeho narozen trv 10 msc. (Aristoteles, Plinius a jj.) T lidov nzor se domnval, e zrodek lidsk zhoustne" jako mlko, do kterho jest vloeno syit. 7 V. . Jeto alomoun uznval, e ke sprvnmu kralovn nezbytn potebuje moudrosti (srv. ne 9, 7; 3 Krl 3, 7 nn.; 2 Par 1, 9 nn.) a jeto jsa bdnm smrtelnkem j neml, proto" modlil se za ni a hned ji dostal. Srv. Jak 1, 5. Ktermi slovy se modlil, podv ne ve hl. 9.

24

981

Kniha Moudrosti
8

Vil jsem si j nad ezla a trny, a bohatstv za nic jsem pokldal proti n. 9 Ani jsem pirovnal k n drahho kamene; nebo velik zlato pirovnan k n je troka psku, a za blto dluno pokldati stbro proti n. 10 Nad zdrav a krsu zamiloval jsem si ji, a dal jsem j pednost ped svtlem (svta), jeto neuhasiteln je svtlo jej. 11 Ne spolu s n pilo mi vecko dobr a nessln bohatstv skrze ruce jej. 12 I veselil jsem se ze vech vc proto, e moudrost jest jejich velitelkou. A nevdl jsem (kdysi), e je vech tch vc matkou.
13

Jako jsem se j nezitn neuil, tak se bez zvisti o ni sdlm : bohatstv jejho neukrvm; 14 je nevyerpatelnm pokladem lidem, kdo ho uvaj, zskvaj si ptelstv Bo, doporueni byve dary, je ukznnost pin. Mn pak dej Bh, bych mluvil, jak si peji a myslil pimen tomu, co mi dno, nebo on jest i moudrosti vdce, i mudrc editel. 16 Jsme v rukou jeho my i ei nae, vecka soudnost i zbhlost v prci. 17 On toti dal mi toho, co jest, neklamnou znalost, take znm spodanost vesmru i moc ivl, 18 potek a konec i prostedek as, stdn obrat slunce a promny as, 19 bh rok a seskupen hvzd, 20 povahu ivoich a pudy divokch zvat, moc duch a mylenky lid, rozdlnost rostlin a sly koen, 21 cokoli je skrytho i viditelnho poznal jsem; nebo vech vc umlkyn, moudrost, pouila mne.
22 15

Je v n duch, rozumn, svat,

V. . Vzneenost moudrosti stvoen vysvitne, vyl-li spisovatel jej zdroj moudrost nestvoenou (7, 158, 1). alomoun je pesvden, e by bez pomoci Bo nebyl s to, aby moudrost nestvoenou popsal, i pros Boha za pomoc k tomu (v. 15 21). Bez t pomoci mohl by pimsiti do sv nauky omyl. 20 V. . Srv. 3 Krl 3, 1628. O alomounovch znalostech rostlinopisnch srv. 3 Krl 4, 33. (5, 13) sly koen" liv (pp. otravn). 21 V. . Podle v. 17 dal alomounovi rozshl tyto vdomosti Bh, podle v. tohoto dala mu je moudrost. Z toho plyne, e moudrost, o kter tu e, jest Bh sm, moudrost nestvoen. Tot patrno je z 13, 1, kde Bh sluje vech vc umlec", jako tu moudrost sluje vech vc umlkyn". Z dalch vv. 25 n. tto hlavy (7) jde, e spisovatel m tu na mysli osobnou Moudrost Boi. Mohl o n mluviti, tebae tajemstv Trojice Bo mu zjeveno nebylo. 22 V. . pon nov odstavec (228, 1), kter odvoduje a vykld, pro je moudrost vech vc umlkyn" a uitelka alomounova. Vyplv to z jej vzneenosti, jevc se vzcnmi vlastnostmi (v. 22 24). Ta vzneenost tkv v jejm pvodu z Boha (v. 25 n.); vysvt dle z jej innosti ve svt i v duch lidskch (v. 27 n.).

15

982

Kniha Moudrosti jedin, mnohonsobn, jemn, hbit, pronikav, neposkvrnn, zeteln, lib, dobromilovn, ostr, nezdriteln, dobroinn (23) lidumiln, [dobrotiv], stl, jist, bezpen, vemohouc, nade vm bdc, vecky duchy obsahujc, rozumn, ist, nejjemnj. 24 Nebo nade vecky vci hbit, hbitj jest moudrost; pronik (a prochz) vecko pro svou irost. 25 Je toti vdech moci Bo, a je takoka ist vron slvy Vemohoucho, a proto nic poskvrnnho do n skanouti neme. 26 Je odlesk svtla vnho, zrcadlo bez poskvrny sly Bo, a obraz dobrotivosti jeho. 27 Jsouc pak jedna, vecko zme, a sama v sob jednostejn zstvajc vechno obnovuje, pokolen od pokolen pen se do du svatch, a pteli Bomi a proroky je ustanovuje. 28 Nikoho toti Bh nemiluje krom toho, kdo s moudrost bydl. 29 Je ona slinj neli slunce, a pevyuje jakkoliv souhvzd. Kdo ji pirovn k svtlu, shled, e je ped; 30 nebo na jeho msto vstupuje noc, ale moudrost ned se pemoci zlobou. 8.
1

Sah mocn od konce (vesmru) do konce, a d vecko lbezn. 2 Tu jsem si zamiloval a zatouil jsem po n od svho mld, touil jsem, bych si ji odvedl dom jako nevstu; stal jsem se milovnkem jej krsy. 3 Urozenost svou hls slavn svm spoluitm s Bohem, a vech vc Pn si ji zamiloval. 4 Je zasvcena do vdn Boho,

Svou krsou ped krsu kosmickou (v. 29 n.). Mocn a pece lib. spravuje svt (8, 1). Je v n (moudrosti) duch" = Ona (moudrost) je duch sama, t. j. osoba. Spisovatel vypotv ne vlastnosti tto osoby. Jsou to vlastnosti Bo. ten, osvcen naukou Novho zkona, poznv v Moudrosti druhou boskou osobu, (od Otce rozdlnou, kter vecku moudrost pitme) Slovo, Syna Boho. Duchem" nazvna byla Moudrost ji ve 1, 4 n. Srv. tak 1, 6. 26 V. . Toto msto m na mysli list k id 1, 3, kde sluje Syn Bo vblesk slvy i vraz podstaty" Bo. svtlo vn" je tu sm Bh; prv msto, kde Bh sm jest nazvn svtlem (srv. 1 Jan 1, 5). Dosud jevval se Bh toliko svtlem ozen, nebo byl k ohni pipodobovn, jako Ex 24, 17; Ez 1, 27 n.; Hab 3, 4; 49, 3; Job 41, 1013. 27 V. . ptelem Bom" sluje ve S. z. toliko Abraham (Is 41, 8; srv. 2 Par 20, 7; Dan 3, 35; Judit 8, 22). Stti se ptelem Bom znamen tu tedy stti se druhm Abrahamem, t. j. dojti nejvtho vyznamenn, jak S. z. znal. K pojmu proroka" nepat nutn pedpovdati vci budouc, ale sta zvltn Bo osvcen nebo posln lovka, aby vli Bo jinm oznamoval. Tak Abraham byl v tomto smyslu prorok. Srv. Gn 20, 7; 18, 1719; 104, 15.

983

Kniha Moudrosti a jest volitelkou skutk jeho. Je-li bohatstv statek, v ivot douc, co jest bohatho neli moudrost, kter vecko psob? 6 Psob-li co znalost, (take lid po n tou), kdo jest vce umlec z celho svta, ne ona? 7 A miluje-li kdo spravedlnost, jej snahy jsou ctnosti; nebo vyuuje (dokonale) mrnosti a opatrnosti, spravedlnosti a statenosti, nad n nic uitenjho nen lidem v ivot. 8 Pakli kdo d i mnoho vdn, v ona vci minul a budoucch se dovtipuje, zn slovesn obraty, zn eiti hdanky, divy a zzraky zn prve neli se stanou, i pbhy as a vk.
5 9

Umnil jsem si tedy, e si tuto pivedu dom, bych spolu s n il, vda, e mi svou radou bude dobroditelkou, a titelkou v starostech a v tesknosti m. 10 Budu mti pro ni slvu u lidu a est u starch, a jsem (jet) mlad. 11 Bude shledno, e jsem ostrovtipn u soudu, v och mocnch budu podivuhodn, [a tve knat budou se diviti mn]. 12 Kdy budu mleti, ekati na mne budou, kdy budu mluviti, hledti na mne budou, a kdy eniti budu dle, polo ruku na sv sta. 13 Budu mti pro ni nesmrtelnost, a vnou pamtku tm, kte po mn budou, zstavm. 14 Spravovati budu kmeny a nrodov budou mn poddni. 15 Bti se mne budou, kdy o mn usly, krlov hrozn, v obci budu nalezen dobrm a ve vlce statenm. 16 Vrt se dom, u n si odpoinu, nebo nem hokosti styk s n, ani tesknosti obcovn s n, ale veselost a radost. 17 O tom u sebe porozjmav, a v srdci svm uviv, e je (toti) ve svazku s moudrost nesmrtelnost, 18 v ptelstv jejm ist radost, v nmahch rukou jejch bohatstv nepebern, v ustavin dvrnosti s n znalost, a v asti e jejch slva:
Hl. 8. V. . podv doklad lsky Boha k Moudrosti (v. 3b). Miluje ji tak, e nem tajnosti vi n, sdl se s n o ve, co v jako ptel s ptelem, jako cho s chot, vdn Bo jest vdn Moudrosti. Ze skutk, Vemohoucmu Bohu monch, Moudrost vol, kter maj bti skuten vykonny; co chce Moudrost, chce Bh, jsou oba jedn vle. Srv. Ps 8, 22 n.
4

984

Kniha Moudrosti obchzel jsem hledaje, jak bych si ji vzal k sob. Byl pak jsem jinoch pkn vyvinut, a doel jsem due dobr; 20 ba lpe: dobr jsa piel jsem do tla neposkvrnnho. 21 Kdy vak jsem poznal, e se j nedomohu jinak ne d-li (mi ji) Bh i to byla ji moudrost, vdti, to jest dar pistoupil jsem k Pnu a poprosil jsem ho; ekl jsem z celho srdce svho:
19

9.

Boe otc mch a Pane milosrdenstv, kter jsi uinil vesmr slovem svm, 2 a moudrost svou stvoil jsi lovka, aby panoval nad tvorstvem, kter od tebe uinno jest, 3 aby spravoval svt ve svatosti a v spravedlnosti, a v pmosti srdce aby vldl: 4 dej mi moudrost, psedc tvho trnu, a nevyluuj mne z potu dt svch! 5 Nebo sluebnk tvj jsem j a syn tv sluebnice, lovk mdl a kratikho vku, a maliko rozumjc prvu a spravedlnosti. 6 Nebo by byl kdo i sebe dokonalej mezi lidmi, za nic bylo by ho pokldati, kdyby s nm nebyla tv moudrost. 7 Ty jsi m vyvolil za krle lidu svho, a za soudce syn i dcer svch, 8 a ekls, abych vystavl chrm na svat hoe tv, a olt v sdelnm mst tvm, podobn tvmu svatmu stnku, kter jsi pipravil od potku. 9 S tebou je moudrost, kter zn tv dla, kter i ptomna byla, kdy jsi tvoil svt, a v, co pjemnho jest om tvm, a co se srovnv s pkazy tvmi. 10 Odeli ji ze svch svatch nebes

V. . Mlil by se, kdo by myslil, e pednosti pirozen, ktermi alomoun vynikal, zjednaly mu spojen s Moudrost, po kterm tolik dychtil! Nikoliv! Modlitbou si j zskal! dobr jsa" due nemla hchu osobnho, kdy vyla z rukou Stvoitelovch (hch ddin tkv v nedostatku nadpirozenho spojen due s Bohem, s Moudrost, po kterm alomoun zatouil teprve pozdji). tlo" = zrodek tla; dosud neslouil dui ke zlmu, k osobnmu hchu, nebyl hchu zaprodn (srv. 1, 4). Ddinho hchu tu alomoun nezdrazuje, tak vak ho nepopr. 20 V. . alomoun neu tu, e due vstupem do tla se poskvruje (srv. 8, 20), kdyt jest tlo samo neposkvrnno. To spojen nen pro dui netst, nen trest. 1 Hl. 9. V. . pon modlitbu alomounovu, kter se zakld na 3 Krl 3, 6 nn.; 2 Par 1, 8 nn. 7 V. . Israelit sluj synov Bo", jeto si je Bh vyvolil za svj zvltn majetek. Srv. ne 12, 19 nn.; 18, 4. 13; 16, 26. O dcerch Boch" zmiuje se tak Is 43, 6; srv. 2 Kor 6, 18. Synov a dcery Bo" maj dokonaleji neli jin nrodov etiti vle Bo, vysloven v zkon pirozenm i zjevenm; k tomu m pispvati tak alomoun jakoto krl. Jak tk to ad, jak teba tu pomoci Bo, moudrosti!

19 21

985

Kniha Moudrosti a od trnu velebnosti sv (ji seli), aby se mnou byla a se mnou pracovala, a j vdl, co se ti lb; 11 neb ona vecko v a rozum vemu, i povede m v pracech mch opatrn, a opatrovati m bude, ve sv velebnosti. 12 I budou ti pjemn m iny, diti budu lid tvj spravedliv a hoden budu trnu otce svho. 13 Nebo kdo z lid me znti vli Bo? Nebo kdo me se domysliti, co Bh chce? 14 Jsout sudky smrtelnk bzliv, a nejist vahy nae. 15 Nebo smrteln tlo obtuje dui, a zemsk stnek dol stlauje mysl velmi starostlivou. 16 Sotva se dovtipujeme toho, co na zemi jest, a co jest ped oima, s nmahou nalzme; to pak, co na nebi jest, kdo vystihl? 17 Vli tvou kdo poznal, nedal-lis ty mu moudrost, a neseslal-lis s vsosti svho svatho ducha? 18 Tak (jen) napmeny byly stezky pozeman, a tomu, co se tob lb, lid byli vyueni; 19 moudrost byli zachrnni [ktekoli se lbili tob, Pane, od potku].

II. alomoun doporuuje snahu o moudrost pklady a vstrahami z djin nroda israelskho a jeho neptel (10, 119, 16). 1. Pklady a vstrahy z dob od Abrahama po Moje (10, 112, 27).
10. Ta prvotvarho otce svta opatrovala, kdy (jet) sm byl stvoen, 2 vyvedla ho tak z provinn jeho, a dala mu moc, aby panoval nade vm. 3 Od t jali nespravedlivec ve hnvu svm odpadl,
15

V. . Psmo pirovnv lidsk tlo ke stanu koovnkovu na znamen, e je na zemi lovk toliko poutnkem, kter ve smrti svinuje svj stnek a odebr se dle. Srv. Is 38, 12; 2 Kor 5, 1. 4; 2 Petr 1, 13 n. Vulg volnji pekld: pbytek" (msto stan") bdn a vratk. 1 Hl. 10. V. . Spisovatel pon 9, 18 n. rozvdti a dokazovati z djin. Uvdje pklady z minulosti nepodv jich v rouchu pesn djepisnm, ale hal je do atu bsnickho. Ji proto neuvd vlastnch jmen, znmch tm, kte tali Psmo. Tmto zpsobem zastr pbhy tajemnou roukou, kter vbila tene nezasvcen, aby se pouili ble o nich v posvtnch knihch idovskch. Bsnick roucho zskvalo tenovo srdce a zpovechnn pbh dodvalo vt sly jejich dkaznosti o blahodrnm psoben Moudrosti (Gutberlet). Zatajenm vlastnch jmen vyhnul se spisovatel nepznivmu dojmu, jak mohly zpsobili v Egypanech neestn zmnky o jejich pedcch (Cornely). ,.Ta" moudrost Bo, Bh nejve moudr, prokzala Adamovi ti velk dobrodin: 1. opatrovala ho ji od t chvle, kdy byl stvoen, kdy byl jet sm Gn 2, 18, t. j. vedla a slila ho, aby si hledl" rje (Gn 2, 15). 2. Kdy hchem pozbyl ptelstv Boho, Moudrost budila v nm ltost, tou ho vyvedla a pivedla zase do stavu Boho ptele, a 3. ji tehdy, kdy byl stvoen, ustanovila ho krlem prody (Gn 1, 26. 28). prvotvarm" sluje Adam tak 7, 1. 3 V. . nespravedlivec" = Kain. Jak zahynul", srv. Gn 4, 1216 s Moudr 3, 11 n. 17; 4. 16. Viz tak ve 2, 21 24; 4, 195, 14; 5, 1723.

986

Kniha Moudrosti zlost bratrovraednou zahynul. Kdy pro nho voda zatopila zemi, zachovala ji zase moudrost, kter na nepatrnm dev spravedlivho vedla. 5 Ta i kdy nrodov pro jednomyslnou nepravost byli zmateni, poznala spravedlivce, uchovala ho bez hony ped Bohem, a kdy ml trpnost se synem, zachovala jej silnho. 6 Ta vysvobodila, kdy hynuli bezbonci, spravedlivho, kter utkal ped ohnm, padajcm na pt mst, 7 jejichto nelechetnost dosvduje dosud jet pou, ze kter se kou, rostliny, majc ovoce pedasn uzrl, jako i pamtka na dui nevc, trc soln sloup. 8 Ti toti, kte moudrost pominuli, netoliko si ukodili tm, e nepoznali, co jest lechetn, ale zstavili tak lidem pamtku sv nesmyslnosti, aby nemohlo bti zatajeno, v em zheili. 9 Moudrost vak ty, kte j slouili, vysvobodila, ode (vech) bolest
4 10

Ta spravedlivce, utkajcho ped hnvem bratrovm, provedla cestami rovnmi, ukzala mu krlovstv Bo,

4 V. . pro nho" = pro Kaina, jehoto zl mravy nakazily vecko potomstvo. Srv. ve 3, 12. 1618; 4, 6. voda" biblick potopy (Gn 6, 9 nn.). spravedlivho" Noema. na dev" v devn are. 5 V. . Ta" Moudrost. S jednomyslnou bezbonost" (i s bezbonou jednomyslnost") chtli potomci Noemovi stavti babylonskou v. (Gn 11, 19). spravedlivce" = Abrahama. poznala" a zamilovala si ho. bez hony" mnohoboskho modlstv, kterm se proheovali Abrahamovi souasnci, potomci to

stavitel ve babylonsk. Povolnm Abrahama (Gn 12) uchovala Moudrost zase (srv. ve v. 4) lidstvo veobecn nboenskomravn zkzy. Moudrost slila Abrahama, aby pemohl mocnou lsku k Iskovi, svmu synu, kdy Bh dal, aby ho podal v obt Gn 22. Srv. Sir 44, 20. 6 V. . Ta" = Moudrost. spravedlivho" Lota. bezbonci" = obyvatel Ptimst, jak vypravuje Gn 19. Kdy prav spisovatel, e ohe padal na pt mst, nechce ci, e vech pt mst bylo znieno. Vdl zajist, e Segor bylo zachovno Gn 19, 1523). 7 V. Z rje pou. Srv. Gn 19, 24. Kouilo se" nejspe z holavin, nahromadnch pod zem kolem Mrtvho moe, doutnajcch a tu a tam vzncench ve vt ohe. Spisovatel vypravuje podle podn jinch; sm sotva byl na behu Mrtvho moe. K vci srv. Gn 19, 28. Tak Filo a Josef Flavius dosvduj, e kou, vystupujc ze beh Mrtvho moe pipomn netst, je kdysi tuto krajinu stihlo. (Od tohoto koue, kterho dnes ji nevidti, dluno rozliovati hust pry vodn, kter z Moe mrtvho vystupuj dosud.) Druh vc, pipomnajc nelechetnost Ptimst a trest Bo, kter je stihl, jsou rostliny, jejichto ovoce v subtropickm ru a suchu pedasn uzrv, i lpe eeno usych a proto je k nepoteb. Tak Josef Flavius O vlce idovsk IV. 8, 4) pe, e pr jet za jeho doby rostlo tam ovoce, kter; zevnjkem podobalo se ovoci jedlmu, kter vak, dotkne-li se ho ruka, rozpadv se v prach a popel. Se kterou rostlinou bylo by mono ztotoovati tato sodomsk jablka", nen jisto. Nkte mysl na kolokvintu (Citruilus [Cucumis] colocynthis), jin na Solanum coagulans, jin na Calotropis procera. Plody kolokvinty maj v tenk slupce velice hokou houbovitou duinu; uschnou-li, nezbv z nich ne semena, ve slupce velmi scvrkl a kehk. due nevc" jest Lotova ena podle Gn 19, 26. Na jihozpad Mrtvho moe jest Soln hora (Debel Usdum zvan), prosycen soli a proloen solnmi vrstvami, ze kter vtrem a detm tvo se rzn tvary i sloupy, kter mimodk pipomnaj soln sloup, ve kter obrcena byla ena Lotova. Tak Josefus Flavius zmiuje se o takovm sloupu. Spisovatel Moudr netvrd, e sloup, o kterm tu pe, je t, o kterm mluv Gn 19, 26. Onen uvd toliko na pamt tento. 10 V. . spravedlivce" = Jakoba, kdy utkal ped hnvem bratra Esaua (Gn 28). krlovstv Bo" vidl Jakob ve vidu bethelskm (Gn 28, 1215). svat vci" byly: Prozetelnost Bo, andl, jej sluhov, jako i sliby Bo o mnostv Jakobova potomstva, ze kterho vzejde Mesi. nmahami" dvacetilet sluby u Labana. Srv. Gn 29 n.; 31, 40 n.

987

Kniha Moudrosti znalost svatch vc mu udlila, dovedla ho k bohatstv nmahami, a plody prce jeho rozmnoila. 11 Kdy ho oklamat chtli, byla u nho, a zmonost mu zjednala. 12 Osthala ho ped nepteli, kdy ml bt pepaden, zabezpeila ho, v zpasu tuhm zskala mu vtzstv, aby zvdl, vecko e zme zbonost. 13 Ta spravedlivce, kdy prodn byl, neopustila, ale hnk ho uchrnila. Sestoupila s nm do vzen, 14 ani v poutech ho neopustila, a mu pinesla ezlo krlovsk vldy, a moc nad jeho utlaovateli, a ze li usvdila ty, kte jej oernili, a jemu slvu vnou udlila. 15 Ta lid spravedliv a plm bez hony vyprostila z nroda, kter jej utiskoval. 16 Vela v dui sluhy Boho, a postavila se proti hroznm krlm v zzracch a divech. 17 Zjednala spravedlivm za jejich prce mzdu, provedla je cestou podivuhodnou, byla jim stinidlem ve dne a hvzdnm svtlem v noci. 18 Pepravila je pes moe Rud,
V. . Oklamat" chtla Jakoba hrabivost (ec.) Labana a jeho pzn, (Srv. Gn 29, 15 nn.; 30, 27 nn.; 31, 7.) Kterak byla Moudrost u Jakoba, viz Gn 30, 37 a 43; 31, 19. Jakob pit bohatstv sv Bohu Gn 31, 9. 12. 42. 12 V. . ped nepteli" ped Labanem a jeho pzn podle Gn 31, 23. 32. 37. zabezpeila jej", kdy se hnal za nm Laban podle Gn 31, 25 n. v zpasu tuhm" s andlem podle Gn 32, 24 nn. Zbonost zme vce neli jakkoli sla hmotn. Zbonost je sluba Moudrosti. 13 V. . spravedlivce" Josefa egyptskho. Byl prodn podle Gn 37. Msto hnk" (manelky Putifarovy) lpe podle ec: hchu", ke ktermu ho Putifarka svdla Gn 39, 618. ve vzen" byl Josef podle Gn 39, 20 nn. Sestoupila s nm do ale, zskala mu dvru vznkovu (Gn 39, 21 nn.) a nauila ho vykldati sny. Gn 41, 9 nn, Josefovi dostalo se krlovsk moci, kdy se stal velkovezrem podle Gn 41, 38 nn. nad utlaovateli" = nad bratry, kte ho byli prodali, jako i nad domem Putifarovm, kter jej byl oernil", t. j. kiv obaloval. slvu" v Egypt i v sousednch zemch. 15 V. . lid spravedliv (= svat) a plm bez hony" byl nrod israelsk, jeto byl Bohu zasvcen, od Boha k svatosti povoln a svatm v tomto smyslu zstal, i kdy mnoho pslunk tohoto nroda mravn se znesvtilo a poskvrnilo. Srv. Ex 19, 6; Lv 20, 24; Dt 7, 6; Is 62, 12; 1 Petr 2, 9; Sk 9, 13; 16, 15; 26, 10; m 1, 7; 8, 27; 12, 13. nrod, kter jej utiskoval" byli Egypan. 16 V. . sluha Bo" je tu Moj. Srv. Ex 14, 31; Nm 12, 7 n.; Jos 1, 2 a jj. Moudrost, vedi do due Mojovy, uinila jej ptelem Bom a prorokem (7, 27). hrozn krlov" = farao. 17 V. . prce" namhav byly roboty Israelit v Egypt, za kter nedostalo se jim dn mzdy. Tu mzdu jim dodaten opatila, i odevzdvala, vyplatila Moudrost, kter Israelity vyzvala, aby dali za sv robotovn od Egypan perky a Egypany pohnula, e jim je vydali. Srv. Ex 3, 21 n.; 11, 2; 12, 35 n. Svtlem" a stinidlem", t. j. vdcem a strcem byla Moudrost Israelitm tm, e jim dala sloup ohniv a oblakov, o nm viz Ex 13, 21; Nm 14, 14; 104, 39. 18 V. . shrnuje, co podrobn vypravuje Ex 14, 15 nn. 29.
11

988

Kniha Moudrosti a provedla je spoustou vodstva. Neptele, vak jejich ztopila v moi, a z tn hlubokch zase vyvrhla je. A tak spravedliv obrali bezbon, 20 i zazpvali, Pane, tvmu svatmu jmnu, a tvou vtznou ruku pochvlili svorn, 21 nebo moudrost otevela sta nmch, a jazyky nemluvat uinila vmluvn.
19

11.

spn vedla prce jejich zenm svatho proroka. 2 Proli pout nehostinnou, a na mstech neschdnch rozbjeli stany. 3 Na odpor se postavili odprcm a neptele odrazili. 4 znili, i volali k tob, a dna jim voda ze skaln stny, prostedek proti zni z kamene tvrdho. Nebo m potrestni byli neptel jejich, toho v nedostatku dostalo se jim v dobrodin. 7 Msto proudu ustavin tekoucho, eky, zkalen krv budc hnus, 8 za trest rozkazu vraditi dti dal jsi jim neoekvan hojnost vody, 9 ukzav jim zn, kter tehdy byla, jak psn byl jsi neptele jejich potrestal. 10 Nebo kdy byli zkoueni, a jen milosrdn krni byli,
6 5

V. . vyvrhla je", Egypany, kte byli se utopili. Srv. Ex 14, 30. spravedliv" Israelit obrali bezbon" Egypany, t. j. mrtvoly jejich vyvren na beh. Obrali je o zbran a at prvem vlen koisti. 20 V. . jmno" = velebnost. Ten zpv je zachovn v Ex 15, 121. 21 V. . Israelit prve zastraen tak, e se neodvaovali ani hlesnouti proti krli a Egypanm, i Moj, prve neobezanch rt (Ex 4, 10; 6, 12. 30), po pechodu Rudho moe oplvaj vmluvnost pi chvle Bo. 1 Hl. 11. V. . Prce" Israelit byly vecky phody, kter je potkaly na cest od Rudho moe do Palestiny. Prorok" je tu Moj, o nm viz Dt 18, 15. 18; 34, 10; Nm 12, 6 nn. 3 V. . Na odpor se postavili" Amaleanm (Ex 17, 816), Aradovi (Nm 21, 13), Sehonovi (tame 21, 2131), Ogovi (Nm 21, 3335), a Madjanm (Nm 31, 210). 4 V. . srv. s Ex 17; Nm 20. O skle petvrd" srv. Dt 8, 15. 5 V. . n. Neptel jejich", t. j. Egypan trestni byli vodou, obrcenou v krev podle Ex 7, 16 nn.; vody dostalo se Israelitm na pouti podle v. 4. Nedostatek pitn vody trpil tehdy Egypany zn. jim" Israelitm. Vulg jest glosovna na tomto mst; zn: Nebo m trestni byli neptel jejich pro nedostatek npoje svho, v tom hojnost majce synov israell, veselili se . . " 7 V. n. Nil sluje proudem ustavin tekoucm", jeto dval pitnou vodu jako pramen. T Nil stal se ekou zkalenou krv". erven voda Nilu budila znivmu odpor jako pohled na krev lidskou, smenou s prachem. dal jsi jim" Israelitm. 9 V. . Israelit trpli sice na pouti tak ze, ale i tu dovede spisovatel Moudr Vysvtliti Bo prozetelnost, kter chtla, by Israelit z vlastn zkuenosti dovedli si pedstaviti muky Egypan, prahnoucch zn (Ex 7, 25). Israelity trestal Bh jako dobr otec, Egypany jako soudce (srv. v. 11). Latinsk pekladatel nevystihl sprvn pvodnho znn, an pekld v. 79 takto: (7) Nebo msto pramene stle tekouc eky, lidskou krev

19

dal jsi nespravedlivm. (8) Kterch kdy ubvalo za trest, pro nemluvtka zbit, dal jsi tmto hojnost vody nenadle, (9) okzav skrze ze, kter tehda byla, kterak svch jsi povyoval, a neptele jejich usmrcoval." 10 V. . zkoueni byli" Israelit na pouti zn. bezbonci" = Egypan ve hnvu" Bom. T pro-

989

Kniha Moudrosti zvdli, kterak bezbonci, ve hnvu souzeni jsouce, trpli. Tyto jako napomnajc otec jsi zkouel, ony vak jako psn krl soud jsi zmuil. 12 Daleko jsouce (Israelit) byli stejn trpeni, jako kdy byli blzko jich. 13 Dvoj toti bolest je pojala a lkni pi vzpomnce na minul udlosti. 14 Nebo kdy uslyeli, e jejich tresty onm se dostv dobrodin, vyctili Pna [divce se na konec vchodu]. 15 Nebo ktermu kdysi, kdy pohazovali dti, pohrdliv se posmvali, tomu na konci udlosti se podivili, kdyt ne tak jako spravedlivci znili. 16 A pro nesmysln rozumy nepravosti jejich, ktermi dali se svsti, e ctili nm plazy a niemnou zb, poslals na n mnostv nmch zvat za trest, 17 aby poznali, e m kdo he, tm i trestn bv. 18 Nebylo nemono tv vemohouc ruce, kter utvoila svt z beztvrn hmoty, pustiti na n mnostv medvd nebo smlch lv, 19 nebo nov stvoen, zuiv, nevdan, nebo parou ohnivou dchajc, nebo smrdut dm chrlc, nebo hrozn jiskry z o vysrujc zvata, 20 kter je mohla ne toliko kdnm dotykem zahladiti, ale i stranm pohledem usmrtit. 21 Avak i bez nich jedinm dmchnutm mohli padnouti
11

stedek ml rz vchovn (Israelit mli bti utvrzeni v dve v Boha) i trestn (Egypan mli pykati za sv zloiny). 13 V. . srv. s V. 5. Dvoj bolest mli Egypan. Jednu jim psobila vzpomnka na netst, kter je potkalo, druhou ohled na tst, ktermu se tili na pouti Israelit. 15 V. . Posmvali se", i zavrhli, zamtli, odmrtili kdysi smn Boha (podle jinch Moje). Egypan kzali Israelitm pohazovati dti" ji podle v. 8. ve. Srv. Ex 1, 22. na konci udlost" kdy se po Egypt rozneslo, jak dobe se maj Israelit na pouti. Kterak Egypan sty svho krle Hospodinem pohrdali, jeho dosti posmn zamtali, vypravuje Ex 5, 2; 10, 10. Rozdl, kterak znili Israelit, vyslovil ji ve v. 11. 16 2 V. 12, . pipomn spisovatel, e Moudrost potrestala Egypany, kte zboovali drobn zvata, tm, m zheili drobnmi zvaty (v. 16 n.). Moudrost mohla je trestati jinm, psnjm zpsobem (v. 18 21abc), avak tu psnost zmrnila (v. 21de). Ano, akoli Moudrosti nikdo moci se nevyrovn (v. 22 n.). Moudrost svou vemohoucnost zmrnila milosrdenstvm, jeto miluje vecko, v em je duch jej (v. 2412, 1) a proto bloudc kr, aby je pivedla zpt k Pnu (12, 2). 17 V. . srv. s Gn 9, 6; Ex 21, 24 n.; Sdc 1, 6 n.; 1 Sam 15, 23; 2 Sam 16, 21 nn.; Hab 2, 8; Is 33, 1. Srv. tak Mt 7, 2; 26 52; Jak 2, 13. 18 V. . beztvar hmota" (amorfos hyl) jest vraz vzat z eck filosofie; znamen chaos, hebrejsk th ua bh (Gn 1, 2). utvoil" znamen tu tak zvan stvoen druh", kter popisuje Gn 1, 3 n. Spisovatel nemluv tu o stvoen prvm", ale nemohlo mu bti neznmo, kdyt je matka machabejsk v dob, spisovateli Moudr velmi blzk, vyslovila tak zeteln. Srv. k Gn 1, 1 a tam uveden vrok z 2 Mach 7, 28. Ubliuj proto knize Moudr ti, kdo tvrd, e pokld hmotu beztvarou za vnou, nestvoenou. Z 1, 14 vyplv pesvden spisovatelovo, e Bh vecko, tedy i prvn hmotu stvoil. Srv. tak ne v. 23. 26 19 V. . Msto smrdut" lze tak pekldati: syc". Srv. Job 41, 912. 20 V. . srv. s Is 11, 8; 14, 29; Jer 8, 17; Ps 23, 32. 21 V. . dmychnut," = dech" = nejnepatrnj hnut Bo vemohoucnosti.

990

Kniha Moudrosti stieni byve trestem tvm a rozptleni dechem tv moci, ale ty jsi spodal vecky vci podle mry, potu a vhy. 22 Velik vci toti initi mono ti vdycky, a moci ramene tvho kdo odol? 23 Nebo jako prek na vze, tak jest ped tebou vesmr, a jako krpj rosy, kter ped svtnm na zemi spadla. 24 Ale ty smilovv se nade vemi, jeto vecko me, a pehled hchy lidsk, by se kli. 25 Vdy miluje vecko, cokoliv jest, a nic nem v nenvisti z tch vc, kter jsi uinil; nebo, kdybys byl nco nenvidl, nebyl bys to [ustanovil ani] uinil. 26 A jak by bylo co zstalo, kdybys ty byl nechtl, aneb, co by od tebe nebylo vyvolno, kterak bylo by zachovno? 27 Ale ty et vech vc, protoe jsou tv, Pane, milovne ivota; 12. nebo nesmrteln duch tvj jest ve vech vcech. Proto ty, kte bloud, maliko tresce, a m he jim pipomnaje, napomn je, aby zanechajce zloby uvili v tebe, Pane. 3 Vdy jsi pojal nenvist tak k devnm obyvatelm tv svat zem, 4 protoe ohyzdn skutky ped tebou inili kouzelnictvm a bezbonm bohosluebnictvm. 5 ti nemilosrdn zabijei dt, ri stev a hltai krve z lidskch obt. Zasvcence z prostedku slavnostnho shromdn, 6 a rodie, kte svma rukama zabjeli bytosti bez pomoci, chtl jsi vyhladiti rukama otc naich, 7 aby dostala v dtech Boch obyvatelstvo, jakho je hodna zem ta, kter tob jest ze vech nejmilej. 8 Ale i tch jsi uetil, e to byli lid, a poslals jakoto pedchdce svho vojska srn, aby je pomalu vyplenili. 9 Ne, e bys nebyl s to, abys v boji podmanil bezbon spravedlivm, aneb ltou zv neb slovem tvrdm je vecky rzem zahladil
2 1

V. . vyvolno" nebo povolno" tvrm slovem Budi", jak vypravuje Gn 1. 1 Hl. 12. V. . Latinsk peklad podv 12, 1 takto: , jak dobr a lbezn jest, Pane, duch tvj ve vech vcech!" 2 V. . Protoe" miluje tvory sv a jsi milosrdn. 3 V. . Podle tch zsad naloil Bh i s Kanaanci (v. 322). 4 V. . O kouzelnictv" srv. Dt 18, 912. Bohosluebnictv kanaansk bylo bezbon, jeto byly pi nm pchny pohlavn vstednosti a ukrutnosti. Tyto bezcitn surovosti spisovatel l podrobnji: obtovali lidi (otroky, vlen zajatce), a zejmna dti, a to ne jen ciz, ale rodiov podvali v krvavou ob i sv dti vlastn! (Srv. ne v. 6a.) Psmo svd i na jinch mstech, e Kanaarici (a Fenian) pineli obti lidsk svm bohm; srv. Lv 18, 3. 21; Dt 12, 31; 18, 9n. a jj. Vykopvky palestinsk to skvle dokzaly. 5 V. . zasvcence" v tajemnou nauku a bohoslubu kanaanskou, tedy zasvcence kanaansk. 8 V. . Bh slbil, e na Kanaance pole srn Ex 23, 27 nn.; Dt 7, 20. Josue (Jos. 24, 12) svd, e Bh ten slib splnil. Z djin je" znmo, e ne jednou byli obyvatel t on krajiny nuceni vysthovati se pro velik mnostv vos nebo podobn drobn zveny;, rozshl kraje rovnkov Afriky nelze lidstvu obvati ,pro mnostv much tam ijcch, zvanch Glassinna morsitans. vojsko Hospodinovo" byli Israelit.

26

991

Kniha Moudrosti
10

ale pomalu trestaje dvals jim pleitost ku pokn, akoli jsi dobe vdl, e nelechetn jest pvod jejich, e jim jest vrozena jejich zloba, a e se nezmn jejich smlen na vky. 11 Nebo proklat plm byli od potku. Ani koho se boje dvals jim odputn hchv: 12 Nebo kdo sm ci: Co jsi uinil?" Aneb kdo se sm postaviti na odpor soudu tvmu? Kdo t obviovati bude, zahynou-li nrodov, kter ty jsi uinil? Aneb kdo pijde ped tebe, aby hjil nelechetnch lid? 13 Vdy nen jinho. Boha krom tebe, kter peuje o vecky, aby ti bylo dokzati, e jsi nesoudil nespravedliv. 14 Ani krl ani uchvatitel moci nebude se dotazovati ped obliejem tvm, na ty, kter jsi potrestal. 15 Protoe vak jsi spravedliv, spravedliv vecko d pokldaje za vc moci sv nedstojnou, abys odsoudil toho, kdo nem bti trestn. 16 Tv toti moc je potek spravedlnosti (tv) a proto, e jsi Pn vech, vem odpustiti hled. 17 Nebo ty ukazuje moc svou, kdy lid nev v dokonalost mohoucnosti tv, a smlost tch, kte ji znaj, usvduje. 18 Ty vak mocnm jsa panovnkem mrn soud a s velkou shovvavost ns spravuje, nebo m moc, kdybys chtl j uti. 19 Tys pak skutky takovmi vyuil lid svj, e spravedlivec m bti lidumiln, a dal jsi libou nadji synm svm, e dv pleitost ku pokn, kdy zhe. 20 Nebo jestlie jsi neptele sluh svch, hodn smrt, s tak velikou pozornost, ba prosbami potrestal, dvaje jim as i pleitost, aby se odvrtili od zloby, 21 s jakou teprv bedlivost pokral jsi syny sv, jejich otcm nejlep vci jsi slbil smlouvami, psahou potvrzenmi! 22 Kdeto tedy ns (tresty) polepuje, vih neptele nae tisceronsobn, abychom trestajce dobrotivost tvou na pamti mli, a trestni jsouce doufali ve tv milosrdenstv. 23 Proto i tm, kte nesmysln a nespravedliv ivi byli,
V. . Zklad zatvrzelosti Kanaanc byla kletba, kterou pronesl Noe nad jejich praotcem podle Gn 9, 24 nn. V. . potek" = zklad, dvod. 20 V. . sluhov Bo" = Israelit. Bh je trestal s velikou pozornost", aby nepestoupil zsady, vysloven ve 11, 21d; 12, 810. Bh svm milosrdenstvm vztahoval takoka ruce ke hnkm, a prosil", zapsahal je, aby se polepili. Srv. Is 65, 2; Ps 1, 24; Jer 7, 13. Kdeto Egypan a Kanaanci byli hodni smrti", mli Israelit prvo ekati, e budou splnny sliby dan otcm. Gn 14, 18; 22, 10 nn.; 26, 2 nn. To ve dodv Israelitm nadje, e Bh bude k nim milosrdnj neli byl k pohanm. Srv. ve 11, 10 n. 15c; 16, 10 nn; 18, 20 nn. 23 V. . Spisovatel, kter od v. 3. obral se popedn Kanaanci, vrac se k Egypanm, aby v doslovu (v, 23
16 11

992

Kniha Moudrosti jejich vlastnmi ohavnostmi zpsobil jsi nejvt muky. Za cestu bludu toti daleko zabloudili za bohy majce ze zvat nejodpornjch nejopovrenj, dave se oblouditi jako nerozumn dti. 25 Proto jsi na n jako na dti nemajc rozumu poslal smn trest. 26 Kdo vak smnm krnm nedaj se napraviti, tm teba soudu, Boha hodnho zakusiti. 27 Nebo kdy na ty, ktermi byli trpeni, se zlobili, na ty, kter za bohy mli, kdy byli jimi hubeni, vidli a poznali, e ten je prav Bh, o kterm prve byli tvrdili, e ho neznaj. Proto tak pisel na n nejzaz trest.
24

Zachzka do rozpravy o poetilosti a zhoub modlstv. (13, 115, 19.)

Bohopocta vzdvan hvzdm a silm prodnm (13, 19). Jak nejapn a bezbon jest vzdvati bohopoctu modlm, uinnm rukou lidskou (13, 1014, 11); pvod t zpozdilosti (14, 1220); jak zhoubn psobila na mravnost (14, 2131); jak asten jest Israel, jej uchoval Bh toho zla (15, 16); vina modl ukzan na hlinn soe (15, 713). Poetil pohan ct dokonce bohy jinch nrod a klan se zvatm (15, 1419).

13.

Byli blzni vichni lid (od pirozenosti), v nichto nebylo znmosti Boha, kte z viditelnch dokonalost nemohli poznati toho, kter jest, ani pozorujce dla, nalezli umlce, 2 ale buto ohe, nebo vtr, nebo tekut vzduch, neb okruh hvzd, neb obrovskou vodu, nebo slunce a msc mli za bohy, kte spravuj svt. 3 Jestlie libujce si v jejich krse, mli je za bohy, mli vdti, e mnohem lep jest Pn jejich. Nebo prvn pvodce krsy vecky ty vci stvoil. 4 Jestlie pak se divili jejich sle a psoben, mli z nich vyrozumti, o silnj jest jejich tvrce. 5 Nebo z velikosti a krsy tvor lze zvrem stvoitele jejich poznati. 6 Avak tyto dluno mn krati, jeto ti bloud snad jen proto, e Boha hledaj a nalzti chtj. 7 Obrajce se toti skutky jeho zkoumaj (ho), ale dvaj se pohledem svsti,

27) ukzal, e podle zsad uvedench ve v. 322 trestal Bh tak Egypany, nespravedlivci, kte nesmysln ivi byli", t. j. zvatm bohopoctu vzdvali (v. 24) a pravho Boha znti nechtli (v. 27), byli Egypan. ohavnosti" byli Israelitm bohov egypt. Srv. Dt 7, 25 nn., 27, 15; 3 Krl 11, 5; 4 Krl 23, 13 nu. O trestu vlastnmi ohavnostmi srv. ve 11, 16. 27 V. . zlobili se", byli hubeni atd. Egypan. Ta", ktermi byli trpeni, byla zvata, kter za bohy mli". Egypan tvrdili o Bohu, e ho neznaj, podle Ex 5, 2. Byli nuceni uznati ho podle Ex 8, 8. 28; 9, 27; 10, 7. 16. 17. Poznali ho sice, ale nevyvodili z toho poznn nutnch dsledk, nedomyslili ho, nevzdali se modlstv a proto" stihl je trest nejzaz smrt prvorozenc a vojska egyptskho v moi; mono, e ml spisovatel na mysli tak jejich zhubu vnou. Srv. ne 17, 21. 5 Hl. 13. V. . Crkev u, e Boha, vech vc potek a konec, pirozenm svtlem lidskho rozumu z vc stvoench jist lze poznati." (Snm vatiknsk.) Srv. m 1, 20.

993

Kniha Moudrosti jeto vci, kter vid, jsou tak krsn. Pece vak ani tm nelze odpustiti; 9 nebo jestlie mohli tolik poznati, e umli svt prozkoumati, jak to, e jeho Pna dve nenalezli? 10 Avak neastni jsou a o mrtv opr se nadje tch, kte bohy nazvali dla rukou lidskch, zlato a stbro, vrobky umn, podoby zvec, nebo neuiten kmen rukou starobylou zpracovan. 11 Nebo drva, vyee na pklad ze stromu hodn kus deva, peliv s nho vecku kru oloupe, pkn jej, jak dovede, zpracuje, a udl kus nad, uitenho pro domc potebu; 12 toho pak, co pi prci odpadlo, uije, aby si uvail jdlo (a nasytil se); 13 ostatek pak toho, jeto se nehod k niemu, devo kiv a pln suk vezme, oee je z kratochvle, zpracuje se zbavnou dovednost, a d mu podobu lovka, 14 nebo bdnho njakho zvete; pote (je) hrudkou a lidlem do ervena namaluje mu ki, a velikou skvrnu, kter jest na nm, zate; 15 pot udl pbytek, hodn jeho, povs je na stnu a upevn elezem; 16 i peuje o n, aby nespadlo snad, vda, e neme sob samo pomoci, jeto je to soka a pomoci potebuje. 17 Modle se pak za statek, za satek a za dti, nestyd se mluviti s tm, co jest bez due; 18 o zdrav d toho, co nem sly, a za ivot pros mrtvho; o pomoc vol k neosvdenmu, 19 za astnou cestu d toho, kter choditi neme, a pro zisk, prce zdar a tst v emesle d za slu toho, co neme rukama dokonce nic.
8

14.

Jin zase plaviti se hodlaje a pes hrozn vlny cestu initi chtje, vzv devo kehej neli je to, kter ho nese. 2 Nebo toto dost zisku vymyslila,

V. . Spisovatel utpan pon liti vznik modly, aby zejm byla jej bezcennost. M na zeteli Is 44, 1020. drva", kter por stromy, jak jemn to umlec! Srv. Is 44, 13. 14 V. . je" devo kiv a sukovit (v. 13b). 17 V. . srv. s Jer 2, 27 n.; Is 46, 7. 18 V. n. srv. s Is 44. 17 n.; Bar 6, 7. 11. 18. 113b, 5 nn. 1 Hl. 14. V. . Egypan, Fnian, ekov i man mvali modly umstn na pdi nebo zdi lodi; k tm se v boui modlvali, jim sliby inili, obti pineli. Srv. Jon 1, 5.

11

994

Kniha Moudrosti a dovedn dmysl je udlal. Tv pak, ote, prozetelnost je spravuje, nebo dal jsi i na moi cestu a mezi vlnami stezku bezpenou, 4 chtje ukzati, e me z jakhokoli (nebezpe) vysvoboditi, aby i bez umn (plaveckho) lid na lo vstupovali. 5 Chce tedy, aby neleela ladem dla tv moudrosti; proto i chatrnmu devu svuj lid ivoty sv, a plavce se pes moe na lodice zachovni bvaj. 6 Vdy (ji) tak na potku, kdy hynuli pyn obi, nadje svta na lun se uteki, zstavila svtu sm novho plemene, rukou tvou byvi spravovna. 7 Je poehnan devo ve slubch spravedlnosti, 8 ale z kterho rukama uinna byla modla, zloeeno jest, i devo i ten, kdo je zpracoval: tento, e je udlal, ono pak, e jsouc porue podrobeno, bohem nazvno bylo. 9 Bh toti stejn nenvid bezbonka i bezbonost jeho. 10 Vdy bude dlo i s pvodcem svm potrestno. 11 Proto pijde i na modly pohan soud; jeto v Bom tvorstvu staly se ohavami, ku pokuen dum lidskm a past nohm nemoudrch. 12 Nebo potek odpadu (od Boha) byl vmysl zobrazovati, a vynlez tento byl zkzou ivota. 13 Nebyly toti (modly) s potku, ani na vky budou. 14 Vdy je uvedlo do svta jalov blouznn lidsk, a proto krtk konec jest uloen jim. 15 Pedasnou toti bolest ztrpen otec dal si udlat obraz brzy odatho, sob syna;
3

V. . toto" plavidlo, devo. 6 V. na potku" = kdysi (ped potopou). O pynch obrech" srv. Gn 6, 4 n.; Bar 3, 26; Sir 16, 8. nadje, svta" (lidstva) byli Noe a jeho rodina. lun" = nepatrn devo" (ve 10, 4) proti obrovskm spoustm vodstva potopy, ve kterch byla by nadje lidstva zahynula, kdyby Bh ji nebyl spravoval. novho plemene" = popotopnho lidstva. 8 V. . Modly sluj velmi asto v bibli dla rukou lidskch" pohrdav. Srv. Dt 4, 28; 27, 15; 4 Krl 19, 18; 113b, 4; Is 2, 8; 17, 8 a jj. Takov devo je ve slubch nespravedlnosti, hchu, proto je zloeeno. porue podrobeno" je devo modly, kdeto prav Bh je neporuiteln, nezmniteln, vn. 11 V. . srv. s Jer 46, 25; Is 30, 22. pokuenm" = pohorenm, svodem ke cti bk. Srv. Ez 7, 19 n.; 14, 3 n. 7. O pomru model ke zlm duchm srv. 95, 5 (LXX);. 105, 37; Is 65, 11; Bar 4, 7; I Kor 10, 20. Pedpovdi spisovatelova pln se od as Kristovch. 13 V. . Modly nebyly s potku, protoe si je lid teprve pozdji vymyslili, (v. 12a). Jako vdy nebyly, tak ani vdy nebudou, Srv. Is 2, 20; 30, 22; 31, 7; Jer 10, 15. Pestanou za doby mesisk. 14 V. . Doklady tohoto blouznn" budou podny ne: 1. blouzniv lska ivch k mrtvm (v. 15 n.), 2. len snaha uctti neptomnho krle (v. 17) a 3. (vniv snaha umlc zalbiti se krli (v. 1820). 15 V. n. zsvtn slavnosti" mystrie, pi kterch se zasvcovali lenov rodiny i s eled zvltn tajemn bohopoct zemelho milka otcova (pnova) a zavazovali se k ustanovenm pravidelnm obadm".

995

Kniha Moudrosti toho pak, jen byl tehdy jako lovk zemel, ji jako boha ctti poal, a ustanovil mezi sluebnky svmi zsvtn slavnosti a obady; 16 pot, po ase rozmohl se ten bezbon obyej, zachovvn byl [ten blud] jako zkon, a z rozkaz vlada ctny byly modly. 17 Protoe lid nemohli jich ctti tv v tv, jeto sdlili pli daleko, uinili si z dli pedstavu o jejich podob, dali si uiniti jasn obraz krle, kterho chtli ctti, aby neptomnmu horliv lichotili, jako by ptomen byl. 18 K rozmachu cty jich pak pimla i neznal ctidostivost umlcova. 19 Ten toti, chtje se asi zalbiti krli, vynasnail se (vekerm) umnm svm podobu jeho zdokonaliti. 20 Dav pak, uchvcen krsou dla, toho, kter nedvno jato lovk ctn byl, pokldal nyn za bytost, hodnou bohocty. 21 To tedy stalo se osidlem lidstvu, e lid nehod nebo krlm se podrobujce, nesdliteln jmno kamenm a devu dvali. 22 Tu nebylo dosti, e bloudili v pedstav o Bohu, ale i v boji velikm nevdomosti ivi jsouce, tato, tak velik zla tstm nazvaj. 23 Bu toti obady, pi kterch zabjej dti, nebo slavnosti pokoutn, nebo len prvody s vstednmi obyeji konajce 24 ani ivota ani istoty manelstv nedbaj, ale jeden druhho kladn zabj, nebo cizolostvm zarmucuje. 25 Vecko vesms dr krvelanost, vrada, krde, podvod, platnost, zpronevra, zlod, kiv psaha, trn poctivch lid, (26) zapomnn na dobrodin, prznn du, smilstvo proti prod, rozvrat manelstv, cizolostv a necudnost. 27 Bohopocta toti nicotnch model
V. . nedvno", pokud nebyla postavena socha, zobrazujc panovnka jakoto bytost nadlidskou. V Egypt bval krl od nepamti pokldn za syna boh a jmenovn bohem". Liil se od boh velikch" toliko tm, e se mu dostvalo nzvu velik bh" teprve po smrti, kdeto za iva bylo mu spokojiti se s titulem boha
20

dobrho".

V. . nesdliteln" jest jmno Bh", kter pslu toliko jednomu, jedinmu. Srv. Is 42. 8. 23 V. . pokoutn slavnosti" jsou velijak mystrie, kter se za dob spisovatelovch ily z Vchodu dle na Zpad, a pi kterch bvaly konny pohlavn neesti pod roukou nboenstv, neesti, je se ttily dennho svtla. len prvody" konala mlde obho pohlav, mnohdy maskovan, po hodech a pitkch s hudbou a tancem ke cti boha Dionysia nebo jinch boh, pi kterch rozjailost, hudbou a tancem zjiten, zvrhala se v nejhrub necudnosti. 25 V. n. necudnost" krvesmilstvo (?). Spisovatel jmenuje nejprve hchy proti blinmu a konen neesti pohlavn. Srv; m 1, 2631; Gal 5, 1921; 2 Kor 12, 20; 1 Tim 1, 9 n. Bakchanalie, tajn schzky pod roukou nboenstv, zvrhly se ve spolenosti zloinc, take sm msk sent r. 186 bakchanalie v i msk zakzal.

21

996

Kniha Moudrosti veho zlho potek i pina i konec jest. Nebo (modli) bu blzn, kdy se vesel, nebo prorokuj li, neb ivi jsou nespravedliv, anebo bez rozmyslu kiv pisahaj. 29 Spolhajce toti na neivotnost model, doufaj, e jim kiv psaha nebude na kodu. 30 Za oboj vak spravedliv trest na n pijde: proto, e zle smleli o Bohu ctce modly, a proto, e kiv pisahali ve lsti pohrdajce vm svatm. 31 Nebo nikoli mohoucnost tch, pi nich se pisah, ale trest hnkm pslun sth vdycky pestupky nespravedlivch. 1 Ty vak, Boe n, dobrotiv jsi a vrn, shovvav, kter svt d v milosrdenstv. 2 Nebo i kdy heme, jsme tvoji, znajce moc tvou; nebudeme vak heiti, jeto vme, e jsme majetek tvj. 3 Vdy znti tebe je svrchovan spravedlnost, a vdti o tv moci jest koen nesmrtelnosti. 4 Ns toti neuvedl v blud svdn vynlez lid, ani neuiten prce mal, socha pestrmi barvami pomazan, 5 na kter kdy poetilec pohldne, bud v nm dostivost, i tou po bezduch krse mrtv sochy. 6 Milovnci zla a hodni takovch nadj jsou ti, kte je dlaj, po nich tou a ct je. 7 Tak hrn hnte namhav hlnu, aby zmkla, a dl pro poteby nae velijak ndoby; avak z te hlny dl ndoby k elm istm, jako k elm opanm, vecky stejn; ke ktermu z tchto dvou el t on ndoby m bti uito, ustanovuje hrn. 8 I dl ke zlmu se namhaje boha nicotnho, z te hlny ten, kter mlo pedtm ze zem uinn byl, a po mal chvli vrac se, odkud vzat jest, podn byv, aby vrtil pjenou mu dui. 9 Avak nestar se, e zahyne, ani e krtk ivot m, ale zvod se zlatnky a stbrnky,
28

15.

V. . oboj", dvoj hch maj na svdom: 1. ctce modly (tedy bohy neprav) tm, e se dovolvaj jejich svdectv psahou, nedbaj Boha pravho (= zle o nm smlej"), a 2. majce v srdci svm zapsan pojmy o svatosti, o mravnosti (m 2, 1216), pohrdaj tmto svatm zkonem svdom, kter jim hls, e je hno zneuvati psahy, posvtnho konu k tomu, aby blin byl obelstn. 6 Hl. 15. V. . Podmt vty jest: Ti, kte dlaj modly..." Vrok: jsou milovnci zla a zasluhuj", aby skldali sv nadje do model, kter nemohou ne zklamati. 7 V. . Tak" na pklad. k elm istm" = mravnm. k opanm" = nemravnm. Srv. Is 45, 9; Sir 33, 13; 38, 29 n. 8 V. . srv. s Job 34, 15; Kaz 12, 7. O lovku, vzatm ze zem srv. Gn 2, 7; 3, 19. O pjen dui srv. Lk 12, 20.

30

997

Kniha Moudrosti a napodobuje kovolijce, a chlub se, e padlky vyrb. 10 Popel je srdce jeho, nicotnj ne prach zem nadje jeho, a bdnj neli blto ivot jeho. 11 Vdy nepoznv toho, kdo jej stvoil, kdo jemu vdechl dui, kter pracuje, kdo jemu vnukl dech ivota, 12 ale m za to, e je ivot n dtsk hra, lidsk souit e jest vnosn obchod, jeto pr ze veho, i ze zlho teba vydlvati. 13 Tento v toti lpe ne kdo jin, e he, kdy z (te) hmoty zemn vytv kehk ndoby i modly, 14 Ti vak vichni jsou nejvt poetilci a neastnj ne nemluvn, neptel lidu tvho, kte ho utlauj; 15 vdy i vecky modly pohan pokldaj za bohy, kter (pece) ani o neuvaj, aby vidly, ani nozder, aby vdechovaly vzduch, ani u, aby slyely, ani prst na rukou, aby hmataly, kter i nohy maj nehybn k chzi. 16 lovk toti je udlal, ten, kter m vypjenou dui, vytvoil je. Neme dn lovk utvoiti boha, (ani) sob podobnho. 17 Smrteln jsa mrtvou vc me udlat rukama bezbonma. Je sm lep ne ty, kter ct, jeto sm m ivot, ale ony nikoliv. 18 Ano i zvata, bytosti nejodpornj, ct; nebo podle nerozumu souzeno, jsou hor ne jin. 19 Ani krsn nejsou, aby mohl kdo mti zlibu v nich, jako lid patce na zvata mvaj; pozbyla vak tak chvly Bo a poehnn jeho.

2. Dal ada vstrah a pklad, ktermi doporuuje alomoun" snahu o moudrost. (16, 119, 16.)
Zvata, kter pinesla Egypanm netst a Israelitm blaho (16, 115). Nebesa metala na Egypany blesky a kroupy, na Israelity detila mannu (1629). 3. Egypany zahalily tdenn temnoty, kdeto Israelitm svtil na cestu ohniv sloup. Lid egyptsk zastraen temnem (17, 16); zastraeni tak hadai (17, 714); vichni Egypan zdeni len (17, 1520); vhody, poskytnut Israelitm (18, 14). 4. Egypan byli potrestni smrt prvorozenou, Israelitm byl prominut trest. Jak bolestn byla ta rna Egypanm (18, 513); jak tvrd byla ta noc (18, 1419); Israelitm trest za vzpouru odputn (18,2025). 5. Israelit proli Rudm moem, kter Egypany potopilo (19, 116).

16.

Proto byli zaslouen podobnmi (zvaty) potrestni, a mnostvm zbe zmueni. 2 Msto tchto muk dobe jsi uinil lidu svmu, jemu jsi opatil, podle toho, jak dychtiv dali,

V. . srv. s 113, 1215; 134, 1517; Bar 6, 7 nn. 19 V. . Tvorov, kte pispvaj k elu, jak jim Bh stanovil, povaj Boho poehnn; na tch vak, kte slou k tomu, aby Bh byl uren a hnvn, kte pispvaj ke hchu na tch lp Bo kletba. Srv. 14, 7 n. 2 Hl. 16. V. . Spisovatel m na mysli udlost, vypravovanou Ex 16 (nikoli Nm 11).

15

998

Kniha Moudrosti neobyejn pokrm za vivu kepelky, aby onino, dostiv jsouce pokrmu, pro oklivost poslanch zvat pozbyli i pirozen chuti k jdlu, tito vak aby na chvilku nouze potrpve, dokonce neobyejnho pokrmu okusili. 4 Bylo toti teba, aby ony stihl neodvratn nedostatek, jeto utlaovali, tmto vak mlo bti toliko ukzno, kterak neptel jejich trznni byli. 5 Nebo i kdy na n piel hrozn vztek zvat, a kdy tpnm stejcch se had hubeni byli, 6 pece netrval hnv tvj a do konce, ale na vstrahu byli (toliko) na chvli zastraeni, a dostali znamen spsy, aby si pipomnli pkaz tvho zkona; 7 nebo kdo se (k nmu), obrtil; ne skrze to, co vidl uzdravovn bval, ale skrze tebe, spasitele vech. 8 Tak tm jsi ukzal neptelm naim, e ty jsi ten, kter vysvobozuje ode veho zla. 9 Ony toti zmoilo tpn kobylek a much, a nebylo lze nalzti lku na zchranu ivota jejich, protoe zasluhovali, aby takovmi bytostmi ztrznni byli. 10 Tvch syn vak nepemohly ani zuby had, stkajcch jed, jeto milosrdenstv tv opelo se tomu a uzdravilo je. 11 Byli toti pchni (toliko) proto, by pamtlivi byli tvch e, a rychle (zase) uzdravovni, aby v hlubok zapomenut (tch e) upadnouce dobrotivosti tv nebyli zbaveni. 12 Nebo ani bylina ani nplast nezhojila jich, ale tv, Pane, slovo, kter vecko uzdravuje. 13 Vdy ty, Pane, m moc nad smrt i nad ivotem, pivd ke hranm smrti a zase vyvd. 14 Ale lovk me sice ze sv zloby zabti, dechu (ivota) vak, kter vyel, neme pivsti zpt, ani vysvoboditi due vzat (do podsvt); 15 ped tvou rukou vak utci nen mono.
3 16

Nebo bezbonci, kte tvrdili, e t neznaj, moc ramene tvho zevihni byli;

V. . onino" = Egypan. tito" = Israelit. okliv poslan zvata", t. j. by, kter podle Ex 8, 3. vnikly do krb a piren, kde zneistily potraviny tak, e ani hladovmu nebyly stravitelny. nouze" = nedostatku potravin, hladu neobyejn pokrm" kepelky.
V. . Spisovatel m na mysli hady, kter Bh seslal na Israelity (Nm 2 1, 4 nn.) a mouchy i kobylky, ktermi trestal Egypany podle Ex 8, 20 nn.; 10, 12 nn. znamen spsy" = mdn had.
5

V. . Jako bv soumar do pluhu zapaen (pchnm) ostnem pohnn, aby poslouchal ore, tak Bh popichoval takoka Israelity hady, aby dbali zkona Boho a tak stali se astni dobrodin, kter vyplv z t poslunosti. K tomu elilo i pchn i brzk uzdravovn. 13 V. . srv. s Dt 32, 39; 1 Sam 2, 6; Tob 13, 2; 48, 16; 85, 13. 15 V. . K v. 15. srv. Dt 32, 39; Tob 13, 2.

11

999

Kniha Moudrosti neobyejnmi lijavci, krupobitm, a pvaly (jim nebylo lze uniknouti) byli honni a ohnm stravovni. 17 Nejpodivnj toti bylo, e ve; vod, kter vecko uhauje, ohe innji psobil; svt bv toti bojovnkem za spravedlivce. 18 Nebo nkdy poukrocoval se sice plamen, aby nebyla splena zvata, na bezbonky poslan, ale aby oni sami na sv oi se pesvdili, e jsou pronsledovni soudem Bom; 19 jindy vak (zase) pll i ve vod nad obyejnou slu ohn, aby plodiny nespravedliv zem vyplenil. 20 Msto toho andlskm pokrmem ivil jsi lid svj a dvals jim bez prce botov chlb s nebe, zpsobil, aby jakoukoli rozko sktal, jakkoliv chuti pimen. 21 Nebo (ta) viva tv ukzala sladkost tvou k synm tvm, a pizpsobujc se jednokadho pn, v co kdo chtl, obracela se. 22 Snh pak a led snesl moc ohn a nerozplval se, aby poznali, e plodiny neptel kazil ohe, kter v krupobit hoel a blskal se v deti, 23 t (ohe), kter zase, aby iveni byli spravedliv,
V. . Akoli kroupy a d padaly hust, nemohly uhasiti ohe blesk, kter padaly, bily a zapalovaly; ani zaplench pbytk voda hned neuhaovala. 18 V. . e proda bojovala za Israelity, zejmo je z toho, e ohe nepsobil (v. 18), ale hned zase psobil (v. 19), podle toho, jak toho dal zjem Israelit a koda Egypan. Na Vchod zapaluj ohn, aby kouem zapudili komry a mouchy, zapaluj ohn, aby kobylkm v hejnech thnoucm dali jin smr. Spisovatel prav, e podobn inili Egypan, kdy byli stieni tmito ranami. (Srv. podobn pokus, vypravovan Ex 7, 24.) zenm Bom vak zhatily se tyto pokusy: plamen, kter ml onu hav zaplaiti nebo zniiti, neinkoval, poukrocoval se", zmroval se. 19 V. . jindy" m na mysli krupobit a blesky (= sla ohn"), o kterch mluveno ji ve ve v. 16 n. O plodinch nespravedliv zem" srv. Ex 9, 25. 20 V. . Msto toho" msto zniench plodin zem (v. 19), jejichto zkza zpsobila v Egypt hlad, dal Hospodin Israelitm mannu (Ex 16). Manna sluje andlskm pokrmem" po pklad LXX, kter hebrejsk chlb silnch" ( 77, 35) peloila: chlb andl". Ne ig, 20 sluje manna pokrmem ambrosijskm", t. j. nebeskm, boskm. Srv. 104, 40; Jan 6, 31. Spisovatel nechce tm ci., e, mannu andl v nebi jed; vdlt dobe, co prav Tob 12, 19. Chce toliko zdrazniti nadpirozen pvod manny, lic se od obyejnch pokrm, vzatch ze zem. Tak neprav, e mannu andl vyrbli nebo pipravovali. Ten chlb neukldal nmahy ani vemohoucmu Bohu, ani Israelitm, kterm nebylo teba kypiti pdu, zasvati, ti, mltiti atd. Byl to chlb bez prce", kter stailo toliko sbrati. V mann tkvla moc, dodati sob jakkoli chuti pjemn (= rozkoe"). Spisovatel Moudr vil asi tuto mylenku ze idovskho stnho podn, jako z nho vzal sv. Pavel jmna dvou egyptskch arodj Jannes a Mambres" (2 Tim 3, 8) a zmnku o skle, kter la za Israelity (1 Kor 10, 4); tak ap. Juda (v. 9) vil z tradice idovsk zprvu, e Michael bojoval s blem o mrtvolu Mojovu. Popedn dluno mti na pamti, e spisovatel chce dokzati neobyejnou dobrotivost Bo k Israelitm, kterm se dostalo tak velikho tst proti netst, je stihlo Egypany. K tomu hodila se mu znamenit idovsk tradice, kter bsnicky okrlila stzliv zprvy Pentateuchu o chutnosti manny. 22 V. n. Snh pak a led" znamen tu mannu podle Ex 16, 14, kde se manna pipodobuje k jn podle Nm 11, 7 (LXX}, kde se pirovnv k ledu. Manna snesla moc ohn, jeto mohla bti vaena i peena, akoli nebyla-li sebrna, na slunci se rozpoutla podle Ex 16, 14. 21. 23; Nm 11, 7. ohe" = blesky, provzejc krupobit, o nm ji ve ve v. 19 byla e. Ohe na svou vlastn moc zapomnl" kdy nerozpoutl manny, ale vail nebo pekl ji. Srv. v. 22a. Srv. ne 19, 20.
17

1000

Kniha Moudrosti i na svou vlastn moc zapomnl. Proda toti, kter tob, svmu tvrci, slou, stupuje sly sv, aby trestala nespravedlivce, a (zase) je zeslabuje, aby dobe inila tm, kdo doufaj v tebe. 25 Proto i tehdy vecka se mnc slouila tvmu daru, vecko ivcmu podle pn tch, kte (ho) potebovali, 26 aby poznali synov tvoji, kter miluje, Pane, e ani tak plodiny pirozen neiv lid, jako spe slovo tv zachovv ty, kte v v tebe. 27 Nebo, co ohe zkaziti nemohl, ihned, od malho paprsku slunce zahto byvi, rozplvalo se, 28 aby znmo vem bylo, e dluno ped vchodem slunce tob dkovati a za rannho soumraku ji chodit k tob se modlit. 29 Nebo nadje nevdnho jako zimn jn roztaje, a odtee jako zbyten voda.
24

17.

Jsout velik radky tv, Pane, a nesnadno je vyloiti, proto due neukznn pobloudily. 2 Mnce toti, e smj utlaovati nrod svat, ti bezbonci musili leeti spoutni jsouce tmou, svzni dlouhou noc, uzaveni pod svmi stechami prchajce ped vnou prozetelnost. 3 Ti toti, kte mnli, e skryti jsou v tajnch hch tmavm zvojem zapomenut, byli rozptleni hrozn deni a perami straeni jsouce. 4 Vdy ani skr, kter je pojala, nechrnila jich od strachu, ale dsiv zvuky kolem nich se rozlhaly, a ponur pery ukazovaly se jim se zamraenmi oblieji. 5 dn moc ohn nemohla jim svtla dti, ani bleskutn plameny hvzd mohly osvcovati tu pehroznou noc. 6 Prokmital jim toliko ohe sm sebou vznikl, pln hrzy; a zdeni jsouce pokldali vci, kter vidli, kdy jim zmizely s o za hor, ne byly. 7 Kejkle umn arodjskbo byly bez moci, a hanebn osvdila se chlouba moudrost. 8 Ti toti, kte slibovali, e zapud strachy a hrzy z due chor, ti sami smnou bzlivost churavli. 9 Nebo i kdy jich nic dsnho nestrailo,
2

Hl. 17. V. . Protoe Egypan pobloudili svou vinou, byli potrestni devtou ranou, jak vypravuje Ex 10, 2123. 6 V. . ohe sm sebou vznikl" blesky. 7 V. . Kejkle, kter se osvdily kdysi tm, e obracely hole v hady (Ex 7, 11), vodu v krev (Ex 7, 22), jako i tm, e vytvoily by (Ex 8, 7), byly ji od tet rny (Ex 8, 14), zejmna vak pi rn devt na hromad, v koncch. Kejkl, kte se kdysi rdi chlubvali nadlidskou moudrost byli zahanbeni.

1001

Kniha Moudrosti byli pece pechzenm zbe a spnm had poplaeni, i hynuli [takoka] strachem, a nechtli ani do vzduchu se podvati. ktermu pece nikam nelze uniknou li. 10 Je nelechetnost sama sebou zbabl; dosvduje to, kdy bv trestna. Vdycky vt vci nejhor, puzena jsouc svdomm (zlm). 11 Bti se toti nen ne vzdti se vhod mylen. 12 Kdy pak bze v dui jest men, za vt zlo pokld neznmost piny, kter trpen psob. 13 Ti pak, kte on noci, skuten bezmocn, a z hlubin bezmocnho podsvt pil, vichni stejn spali, 14 jednak byli trpeni nevdanmi perami, jednak malomyslnost omdlvali, jeto nhl a nenadl strach je zachvtil.
15

Tak tedy kad, kde kdo byl, tam (strachy) na mysli poklesl, jako vze zaven byl do ale bez zvor. 16 Nebo bu e to byl rolnk nebo past, nebo na samotch zamstnan dlnk, byl pekvapen a musil se podvoliti nevyhnutelnmu tlaku. 17 Byli vichni jednm etzem tmy spoutni. a to byl pskot vtru, nebo lib zpv ptactva mezi hustm vtvovm strom, nebo hluk vody prudce proudc, 18 nebo siln hmot sesouvajcch se skal, nebo neviditeln bh skkajc zve, nebo siln hlas voucch divch dravc, nebo ohlas, ozvajc se z dutin horskch vecko je dsc vysilovalo. 19 Nebo vecek svt byl ozen tpytnm svtlem, a bez pekky mohl se zamstnvati pracemi; 20 toliko na onch leela tk noc, obraz to tmy, kter je pojmouti mla. Vce pak byli sami sob na obt neli ty temnosti. 18.
10

Ale tvoji svat mli pevelik svtlo.

V. . Pina strachu Egypan bylo zl svdom. Zloinec ped inem dlv hrdinu, ale po inu dostav se zl svdom (v. 10cd). 19 V. . srv. s Ex 10, 23: kdekoli vak sdlili synov Israelovi, bylo svtlo". Jako bylo mono ve tm faranovi poslati posly pro Moje, Ex 10, 24, tak bylo Egypanm lze postehnouti, e Israelit mohou se pohybovati ve svtle. To vdom budilo jejich svdom i ustraenost, proto, ( nebo") dsil je kad pohyb v prod (v. 17b, 18). O Israelitech, tcch se ze svtla, srv. ne 18, 1. 20 V. . Ta noc byla tk sama sebou, t tm, e si ji Egypan ztovali, ale tak tm, e pedobrazovala noc mnohem hor, kter Egypany oekvala noc na onom svt. 1 Hl. 18. V. . tvoji svat" = Israelit jako ve 10, 15. Srv. Ex 10, 23 a ve 17, 19. jejichto" = svatch, Israelit. blahoslavili" Egypan. je" Israelity. oni trpli" Israelit, kterm bylo kdysi v Egypt

1002

Kniha Moudrosti Jejichto hlas sice slyce, ale postavy nevidouce, pes to, e byli i oni potrpli, blahoslavili je. 2 Dkovali za to, e se nemst, akoli bylo jim kivdno, a prosili za odputn, e je pronsledovali. 3 Msto toho dal jsi sloup ohnm plpolajc za vdce na neznm cest, za nekodn slunce na slavn pouti. 4 Zaslouili toho vru toti, aby svtla zbaveni, a v ali tmy zadreni byli ti, kte v zajet byli dreli syny tv, skrze kter neporuiteln svtlo zkona svtu mlo dno byli. Kdy si usmyslili, e pobij dti spravedlivc, a kdy jeden chlapeek byl vyloen, ale zachrnn za trest odal jsi jim mnoho dt, a spolu zahladil jsi je ve vod velik. 6 Ta noc byla prve otcm naim oznmena, aby, vdouce bezpen, jakm byli uvili psahm, byli dobr mysli. 7 Od lidu tvho bylo ekno osvobozen spravedlivch a zkza neptel. 8 Nebo m jsi odprce potrestal, tm jsi ns, povolav ns, zvelebil. 9 Skryt toti obtovali spravedliv synov dobrch a za bosk zkon jednomysln si uloili, e se sdleti budou stejn o t dl, dobr i zl, pedem ji prozpvujce svat chvly otc. 10 (Od tch) pak odrel se neladn kik neptel a sem tam neslo se alostn kvlen oplakvajcch dt. 11 Stejnou pokutou otrok i pn byl souen, a poddan tot co krl trpl. 12 Vichni bez vjimky jednm zpsobem smrti mli bez potu mrtvch;
robotovati. 3 V. . O tom sloupu srv. Ex 13, 21 n.; 14, 19 n.; 40, 32 nn.; Nm 9, 17 nn.; 77, 14; 104, 39. Cesta Israelit po pouti sluje slavnou pout" pro zzraky, ktermi Bh nrod svj oslavoval, jako i pro zkony, kter jim tou cestou dval a ktermi je nad jin nrody ne mn oslavoval. Israelitm dostvalo se svtla, ani byli palem slunenm obtovni (= nekodn slunce", Srv. 120, 6), jeto jim ohniv sloup za dne byl stinidlem (10, 17). Heinisch. 5 V. . jeden chlapeek" byl Moj. Egypan, kte chtli vodou sprovoditi se svta dorost israelsk, byli potrestni za to tm, e jejich vojsko utonulo ve vod velik" v Rudm moi (Ex 15, 10). K tomu trestu mnohch" uil Bh jednoho" chlapce (Moje). 5a = Ex 1, 16; 5b = Ex 2, 29; 5c = Ex 12, 29; 5d = Ex 14. 27 n. 6 V. n. vrac se k noci, ve kter byli pobiti prvorozenci, aby ji popsal. 8 V. . Smrt prvorozenou byli Egypan potrestni, Israelitm vak bylo umonno jti tam, kam je Bh volal, aby s nimi uinil smlouvu, kter je neobyejn zvelebila". 9 V. . obtovali" velikononho bernka. Srv. Ex 12, 27; Nm 9, 2; Dt 16, 5. 10 V. . Od tch" psn radostnch jak ozvna se odrel pl. Srv. Ex 11, 6 n.; 12, 30. 11 V. . srv. s Ex 11, 5; 12, 29 n.
5

1003

Kniha Moudrosti iv toti nestaili pochovvati mrtvch, jeto rzem plm jejich nejvenj bylo pohubeno. 13 Nebo ti, kte pro arodjstv niemu nechtli viti, kdyt byli prvorozenci vyhubeni, vyznali, e ten nrod je syn Bo. 14 Nebo kdy tich mlen vecko zabralo, a noc ve svm bhu na pl cest byla, 15 vemohouc slovo tv s nebe, od krlovskho trnu seskoilo jako tvrd vlenk do prosted zem, odsouzen k zhub. 16 Nesl me ostr psn rozkaz tvj, a zastaviv se naplnil vecko smrt; nebe se dotkal na zemi stoje. 17 Tehdy hned vidiny ve snch dsnch je postraily, a neekan hrzy pily. 18 A jeden tu, jin tam padnuv napolo mrtv, zjevoval pinu, pro kterou umral. 19 Sny toti, kter je postraily, jim to prve oznmily, aby neumeli bez vdom, pro to zlo teba jim trpti.
20

Dotkla se sice tehdy tak spravedlivc ukzka smrti, a mnoho bylo (j) na pouti stieno, ale nedlouho trval hnv tvj. 21 Nebo za n mu bez hony ihned dal se do boje zbran adu svho (knskho), modlitbou a smrnm kadidlem; na odpor se postavil hnvu a konec uinil t bd, ukzav tm, e je tvm sluhou. 22 Zvtzil pak nad pohromou ne silou tla ani moc zbroje, ale slovem podmanil toho, kter trestal, pipomenuv smlouvy s otci, psahou potvrzen. 23 Nebo kdy mrtv ji hromadn jedni na druhch leeli, uprosted se postaviv ptr uinil hnvu, a zathl mu cestu, kter k ivm vedla.
V. . n. slovo" nen tu skuten andl, kter neme bti zvn ani slovem" ani vemohoucm"; slovo" nen tu tak Slovo, Syn Bo, jak nkte star vykladai se domnvali; slovo" je tu zosobnn projev Bo vle. Srv. ve 9, 1; 12,9; 16, 12; 16, 26. Viz tak Is 55, 11; 147, 15, 18; 148, 8; Os 6, 5; Jer 23, 29. Spisovatel ml asi pi tto lcni na mysli 1 Par 21, 16, kde se prav, e David vidl andla Hospodinova, an stoj mezi nebem a zem, maje v ruce me vytasen a obrcen proti Jerusalemu". od krlovskho trnu", kde stoj na stri. tvrd" = hrozn. Srv. ve 5, 21. O vlenkovi" srv. Ex 15, 3. zem, odsouzen k zhub" byl Egypt. 20 V. . Proti psn spravedlnosti, s jakou naloil Bh s Egypany, pobiv jim prvorozenstvo, spisovatel klade milosrdenstv, se kterm uetil Bh Israelit, kdy trestal tak smrt vzpouru, o kter vypravuje Nm 16, 1 50. 21 V. . Horlivost, s jakou zastval ron svj veleknsk ad, kdy dil hnv Bo, t. j. smrt, je tu pirovnna k boji; v tom boji jest onen hnv zosobnn jako ve zosobnna jest pohroma, kter potkala Egypany (v. 15. n.). 22 V. . pohroma" zosobnn je ten, kter trestal". slovem" modlitby. pipomenul" smlouvy jako kdysi Moj podle Ex 32, 13. Srv. ve v. 6. s otci" = praotci. 23 V. . ron postavil se mezi mrtv a iv (Nm 16, 47 n.) jakoto prostednk mezi Bohem a nrodem.
15

1004

Kniha Moudrosti Bylt na jeho dlouhm rouchu vecek svt, slavn otcov na tyech adch ezanch kamen, a velebnost tv na korun hlavy jeho. 25 Ped tm zhoubce ustoupil, toho se ulekl, jeto staila toliko ukzka smrti. 1 Ale na bezbonky a do konce hnv bez milosrdenstv nastupoval, jeto Bh pedvdal i budouc skutky jejich, 2 e toti, akoli byli nalhali na jejich odchod a rychle je poslali, e zmn sv smlen a budou je honiti. 3 Majce toti jet smutek, a nad hroby mrtvch nakajce, pojali jin poetil zmr, a kter byli prosbou vypudili, ty honili jako uprchlky. 4 Pudil je toti k tomu konci zaslouen tlak; zpsobil, e zapomnli na to, co se bylo pihodilo, aby doplnili trest, kterho se nedostvalo ranm jejich, 5 a tvj lid aby vykonal netuen pechod, oni pak aby neslchanou mali smrt. 6 Nebo vecka proda byla zase znova ve sv podstat petvoovna, a slouila tvm pkazm, aby sluebnci tvoji bez razu zachovni byli. 7 Bylo vidti, kterak oblak zastioval jejich tbor, kde byla kdysi voda, vynoila se such zem, z Rudho moe cesta bez pekky, a zelenajc se rovina z dravch proud, 8 ktermi vekeren nrod proel, jeto rukou tvou byl chrnn, (nrod) jen spatil tv udivujc zzraky. 9 Nebo byli jako hbata na pastv, a jako bernci poskakovali, velebce tebe, Pane, kters je vysvobodil. 10 Vdy mli jet v pamti, co se stalo v ciz zemi, jak msto zvat plodcch zem naplodila komr,
24

19.

V. . e byl ron zstupcem Bom, pipomnal jeho veleknsk turban, jeho koruna", o kter viz Ex 28, 3638; srv. Sir 45, 14 nn. e byl ron zstupcem nroda israelskho, pipomnal nprsnk^ na kterm bylo vyryto 12 jmen syn Jakobovch, slavnch to otc". Znamenal-li veleknsk nprsnk nrod 12 kmen, bylo snadno dohadovati se, e veleknsk kabtec (meil) a nramenk (efd) znamenal veker lidstvo ( vecek svt") nebo dokonce veker tvorstvo; tento vklad vil svatopisec nejspe z stnho idovskho podn, kter zachoval tak Filo i Josef Flavius. 25 V. . ped tm" = toho" roucha veleknskho, kter pipomnalo vysok ad jeho. zhoubce" = zosobnn zhouba" jako ve ve v. 22. ukzka smrti" jako ve ve v. 20. Staila toliko ukzka, jeto Israelit nebyli zatvrzel jako Egypan. 3 Hl. 19. V. . m na zeteli Ex 12, 21 nn.; 14, 5 nn. 4 V. . Jako zatvrzelost srdce faranova byl nsledek a trest pedchozch hch jeho, tak ho i jakousi nutnost pudila k novm hchm a dsledn do zhuby (Cornely) 6 V. . Zsada ve ji 5, 18 n.; 16, 24 vysloven osvdila se tak pi pechodu Israelit Rudm moem (v. 7 n.) ano i prve (v. 10. n.). Pi stvoen dostalo se kadmu tvoru pirozenosti, podle kter psob jeho sly. Pi zzracch, o kterch bude ne ve v. 7 n., 10 n. e, byla ta pirozenost pvodn takoka petvoena; voda na p., kter pirozen stk na msta ni, tehdy nestkala, ale stla, jako by mla jinou pirozenost, jako by to byl nsep nebo ze. eeno nadszkou; srv. ne v. 17.

24

1005

Kniha Moudrosti a jak msto vodnch zvat eka vychrlila mnostv ab. Pozdji pak uvidli nov vznik ptk, kdy svedeni byve dostivost, zatouili po lahdkch; 12 nebo k ukojen choutky piletly jim od moe kepelky. A ty tresty nepily na hnky bez pedchozch vstrah silnch hrom. Vdy spravedliv trpli za sv nelechetnosti, 13 jeto velmi divokou z k cizincm provozovali. Kdeto toti onino nechtli pijmouti pchozch neznmch, tito hosty dobroinn podrobovali si za otroky. 14 A ne toliko to! Ale zajist dostane se jim povimnut, jeto oni nakldali s nimi neptelsky hned, jak pili; 15 tito vak ty, kter s radost byli pijali, a s ktermi byli se sdlili o prva obansk, peukrutnmi suovali robotami. 16 Proto ranni byli tak slepotou jako onino u dve spravedlivcovch, kdy neproniknutelnou tmou byli obklopeni, a kdy kad cesty ke dvem svm hledal.
11

DOSLOV.
Chvlen bu Tvrce vekera a vysvoboditel nroda israelskho. (19, 1720.)
17

ivly toti samy v sob se petvouj jako tny na harf prmrnou zvunost mn, akoli podruj do konce t zvuk; mono to pozorovnm z toho, co se stalo, zeteln vyvoditi. 18 Nebo ivoichov pozemt promovali se v ivoichy vodn, a plovouc pechzeli na zemi. 19 Ohe pevyoval ve vod svou obvyklou slu,
V. . m na mysli Nm 11, 1 nn. 12 V. . A ty tresty", o kterch byla e ve ve v. 5b. Svatopisec vrac se k pohrom, kter stihla Egypany v Rudm moi. Prve neli byli Egypan potopeni v moi, vzniklo hromobit posledn to vstraha Bo Egypanm. Viz o n Ex 14, 24; 76, 1719. 13 V. . onino" = Sodoman nechtli pohostit dvou andl, kte, jak sami vyznali, nebyli v Sodom znmi (Gn 19, 2). Sodoman host toliko nepijali, Egypan je zotroovali. 14 V. . jim" = Sodomskm oni" = Sodomt. Srv. Mt 10, 15; 11, 24. 15 V. . Kterak byli Israelit kdysi v Egypt pijati, viz Gn 45, 19; 47, 1 n. V. 15bc srv. s Ex 1, 814; 5, 4 nn. 16 V. . O slepot, kterou ranni byli Sodoman u domu Lotova (= spravedlivce") viz Gn 19, 11. Egypan byli sten podobnm trestem v as tdennch temnot Ex 10, 21 nn. 17 V. . Spisovatel rozliuje troj stupe sly ve he na svtovou harfu: I. pravidelnou slu (= zvunost) tnu (prmrnou), 2. slu tnu mimodnou nad prmr a 3. mimodnou slu tnu pod prmr. to, co se stalo" jsou zzraky, o kterch se zmnil svatopisec v 10, 119, 16, a ze kterch ne nkter opakuje (v. 1820). 18 V. . lovek a stda bravu nemohou ti v moi, jeto sla vody jim brn; ta sla byla vak pi pechodu Rudm moem tak zeslabena, e pestala Israelitm i dobytku jejich (= ivoichm pozemskm") brniti v prostoru moe ti; tehdy mohli se na dn moskm voln pohybovati a v tomto smyslu byli tehdy ivoichy vodnmi". ivotn sla ab je jaksi vzna vodou; ij zpravidla ve vod nebo blzko vody. Pi druh rn egyptsk vak (Ex 8, 1 nn.) byla jejich ivotn sla nad rove zvena, zeslena, i ily mimo vodu v krbech a spirnch. Tn zstal tnem, ba abou, toliko zpsob ivota jejich se zmnil. Tyto by nazv svatopisec plovoucmi" ivoichy. 19 V. . Ohe zvil nad obvyklou mru svou slu, kdy blesky niily osen) Egypan, nedvajce se hasiti krupobitm a vodou, padajc s oblak. Viz ve 16, 17. 19. Hasivost, sla vody tehdy poklesla pod obvykl stupe.
11

1006

Kniha Moudrosti
20

a voda zapomnala na svou hasivost Naopak plameny nespalovaly tl poruitelnch zvat, kter se dostala do nich, ani rozpoutly snadno rozpustiteln, ledu podobn, nebesk pokrm. V kadm toti ppad, Pane, zvelebil jsi lid svj a oslavil; nezapomnl jsi na nho, ale vdy a vude jsi pomhal mu.

V. ab. m na zeteli 16, 18. Plameny, kter zaplili Egypan proti abm a kobylkm, neublily jim, akoli tla jejich jsou mkk, mlo pevn (snadno poruiteln). Sla ohn byla snena pod mru. nebesk pokrm" = manna. Sluje doslovn druh pokrmu ambrosijskho", jeto podle eckho bjeslov nesmrteln bohov na Olympu jedli ambrosii". Srv. ve 16, 20. Manna byla snadno rozpustiteln, jeto se rozplvala paprsky vychzejcho slunce. Pes to bylo ji mono vaiti a praiti; v tomto ppad plamenm byl r snen pod obvyklou slu. Srv. ve 16, 22 n. 27. V. 20efgh vhodn zakonuje knihu. Ty zzraky inil Bh ne toliko za dob, o kterch mluvil svatopisec v druhm dlu druh sti sv knihy, ty inil i v dalch djinch nroda israelskho; tmi zzraky dokazoval svou otcovskou pi o svho prvorozenho syna, tu pi osvdi i nyn, kdy nrod jeho je zase od Egypan (za dob svatopiscovch) utiskovn; Bh ned zahynouti jim ani budoucm, jen budou-li Israelit milovati moudrost (1, 1). Podobn inil Bh v djinch crkve sv novozkonn, podobn initi bude i pt, ned zahynouti nm ni budoucm, budeme-li ho hledati, v kadm ppad, vdy a vude ho najdeme (1, 1).

20

1007

EKKLESIASTIKUS
JESSUA, SYNA SIRACHOVA ili

KNIHA SIRACHOVCOVA

Kniha Sirachovcova

OBSAH KNIHY:
DL I. (MUDROSLOVN) doporuuje snahu o moudrost vbec v tchto IX. ryvcch: I. v 1, 1 40 (Kde jest moudrost a kudy se jde k n), II. v. 4, 12 22 (Ovoce moudrosti), III. v. 6, 1837 (Usiluj opravdov o moudrost), IV. v 14, 22 15, 10 (Jak vhodn jest usilovat o moudrost), V. v 20, 2933 (Uitek moudrosti), VI. v 24, 1 47 (Chvla moudrosti), VII. v 32, 1833 , 19 (Hledejte moudrost v tto knize), VIII. v 38, 2539ab; 38, 39cd 39, 15 (Jak nem a jak m bt uitel zkona), IX. v 41, 17n (Moudrosti slu se pouvati ku blahu blinch). Mezi tyto vahy o moudrosti vbec vloeno jest 58 mench sbrek pslov. DL DRUH (CHVALOZPVN) (42, 1550, 28) skld se 1. z chvalozpvu, vyznvajcho ze stvoen svta (42, 1543, 37), a 2. z chvalozpvu, vyznvajcho ze ivota svtc starozkonnch (44, 1 50, 28). DODATEK obsahuje 1. Pse dk za vysvobozen z nebezpe ivota (51, 1 17), a 2. Abecedn bse, doporouejc snahu o moudrost (51, 1838). EKKLESIASTIKUS

Jesusa, syna Sirachova,

jest posledn mudroslovn kniha v seznamu tridentskm a v latinsk Vulgt. Spisovatel sm nazv ji (50, 29) Moudrost, pouen a mudroslov (je sepsal) J'a, 1) syn El'zra, syna Srova." 2) Hebrejsk podpis ji jmenuje Slova Ju'y, kter sluje syn Sirv," a Moudrost J'y, syna El'zra, syna Srova." 3)
) J'a vzniklo vlivem babylontiny za doby babylonskho zajet z Jeh'a (Steinmetzer). Jeh'a pepsali ekov slovem Je; J'a pepsali slovem Jss. Z toho vyplv, e Josue = Jesus. 2 ) Sr byl spisovatelv dd nebo pravdpodobnji vzdlenj pedek a hlava rodu podle nho nazvanho: Srovc. Sr" vzniklo nejspe z Asr" (Bar-hebreus). Asr Zajatec, Vze. 3 ) Za 38 (30) verem hl 51 m hebr. tento dodatek, tkajc se cel knihy:
1

Veleben budi Hospodin na vky a chvleno bu jmno jeho od rodu do rodu. A sem jdou slova imona, syna J'y, kter sluje syn Srv. Moudrost imona, syna J'y, syna Eleazara, syna Srova. Bu jmno Hospodin" poehnno

1011

Kniha Sirachovcova eck peklady ji jmenuj: Moudrost Jssa (Jee), syna Sirachova (Seirachova)." et spisovatel uvdj z n vroky jmnem: Vectnostn moudrost." Latint spisovatel od dob Cyprinovch ( 258) vzhledem na obsah a obyej uvati j jmenovali ji Ekklesiastikus, t. j. Kniha crkevn. 4) Spisovatel knihy nen alomoun, jak se domnvali mnoz sta, 5) nbr J'a, syn El'zra, z rodu Sirachovc, tedy Sirachovec. Podle eckho pekladu (50, 29) pochzel z Jerusalema. Byl uitelem zkona (zkonkem), povoln svmu pimen idovsky i ecky vzdln; napsal-li krom tto prce knihy jin, nen znmo. Kniha byla napsna pvodn hebrejsky. Vnuk Sirachovcv ji peloil do etiny. Kniha v ei hebrejsk, zvan Pslov", dostala se jet do rukou sv. Jeronma. Bvala uvdna ve spisech idovskch rabn a do destho stolet kesanskho. Pot se hebrejsk znn ztratilo. Teprve zase od r. 18961900 bylo objeveno vce list se. znanm pvodnm, kter obsahuj asi 3/5 cel knihy a kter bvaj tdny na tyi rukopisy: A, B, C, D. Z 50, 24 vyplv, e spisovatel knihu svou (hebrejsky) napsal asi brzy po smrti imona, jej chvl; byl to imon II., kter byl veleknzem v letech asi 218192. S tm souhlas vnuk spisovatelv, kter v proslovu ke svmu pekladu tvrd, e piel r. 38 panovn krle Euergeta, t. j. Ptolomea VII (170 117) do Egypta. Byla tedy kniha napsna v prvnch destiletch druhho stolet ped Kristem. Peters stanov dobu mezi r. 174171 (kdy panova] Antioch IV. Epifanes (175 164) a kdy byl veleknzem Jason (174 171). O elu, kterho Sirachovec knihou svou chtl dojti, viz ne Pedmluvu k eckmu pekladu. Sirachovec chtl proti eckmu, pohanskmu nazrn na svt uhjiti moudrost", t. j. star nzor idovsk, uloen v posvtnch knihch; chtl jej uhjiti, ale spolu t prohloubiti, podrobn propracovati a roziti na vecky praktick pomry, jak ivot pin. Srv. obsah knihy, podan ve a k tomu vrok Sirachovcv 24, 44 47. Moudrost, vyplvajc z nboenstv idovskho Sir klade proti naukm mudrc eckch; adu velikn, ijcch podle nboenstv israelskho (hll. 4449) klade proti ad mudrc eckch; veleknze imona, starovrce (hl. 50), klade proti Jasonovi, novoti; chce, aby idovsk moudrost pronikala vecek ivot Israelitv, soukrom i veejn, od narozen do smrti; neme bti stavu ni okolnosti, ve kter tato moudrost nemla by se uplatniti. Do etiny byla kniha Sir peloena brzy po r. 117 p. Kr. Jeto sv. Jeronm latinskho znn Sir ani neopravil, ani novho pekladu z hebrejtiny nepodil, jest Sir v crkevn bibli (Vulg) podle znn starolatinskho ne mlo znesvenho.
od tohoto asu a na vky.
eck nkter rukopisy maj proti tomu toliko podpis: Moudrost Jssa, syna Seirachova". (imona, syna" dluno v hebrejskm podpisu pokldati za glosu. Srv. 50, 29). 4 ) Tm slovem nen oznaen spisovatel knihy, nbr jej jakost." (Rufin.) Za starch dob toti v nkterch crkvch bylo uvno pi vyuovn katechumen vybranch posvtnch knih, kter neobsahovaly jet hlubok tajemstv kesansk, ale kter se doporuovaly svou srozumitelnost. Tyto knihy byly zvny crkevn po vtce ekklesiastici". Mezi nimi vynikala bohatstvm obsahu kniha Sirachovcova a proto bylo postupem doby j jmno crkevn", t. j. Ekklesiastikus vyhrazeno. 5 ) Jako Moudr tak i Sir bvala spojovna s 3 knihami alomounskmi" a bvalo jich potno hrnem pt.

1012

Kniha Sirachovcova Sta id pokldali knihu Sir za posvtnou. To dokazuje Sirachovcv vnuk, 6) spisovatel knihy o Henochovi, alte alomounova, Philo, idovsk bohosluba, talmud i jin spisy idovskch uenc od vrstevnk hrdinnch boj proti Syrm, od Jose ben Jochanana a po midra Thanchuma, od kterch bvaj pslov Sirachovcova s ctou jmenovna. Toto idovsk podn pijala za sv tak crkev kesansk a podrely je dlouho i vtve od n odtpen. Smlen crkve kesansk o knize; Sir zra se v biblickch knihch N. Z., 7) ve spisech Otc apotolskch 8) i v dalm psemnictv crkevnm. 9) Proto snm tridentsk prvem pojal Sir do seznamu knih posvtnch. 10)

) Svm proslovem ke knize Sir a tm, e ji do etiny peloil (srv. ne Pedmluvu). ) N. Z. sice neuvd vslovn a jmenovit ze Sir dnho vroku, ale m tolik ohlas z n, e jest jisto, e spisovatel, zejmna sv. Jakub, novozkonn knihy Sir uvali a j si vili. Srv. na p. Jak 1, 19 se Sir 4, 34; Jak 1, 20 se Sir 27, 33; 28, 3; Jak 1, 13 se Sir 15, 11. 13. 21; Jak 3, 6 se Sir 28, 1315; Jak 5, 7 se Sir 6, 1820. Srv. dle Sir 2, 18 s Jan 14, 23; Sir 11, 10 s 1 Tim 6, 9; Sir 11, 18 n. s Lk 12, 19; Sir 15, 16 s Mt 19, 17; Sir 29, 15 s Lk 16, 9 a jj. 8 ) Sir uv Nauka dvancti apotol", List Barnabv, Kliment msk, Past Hermv. 9 ) Na Vchod Kliment z Alexandrie uvd vroky ze Sir etnj neli z nkterch knih prvokanonickch; a to tmi slovy, ktermi uvd knihy, o jejich boskm, pvodu nebylo nejmen pochyby (Psmo prav", Moudrost prav" a pod.). Ne jinak k Klimentv Origrenes, a jeho posluchai sv. Divi (Velik) a sv. Alexander. S crkv alexandrijskou souhlasila Palestina, jak vyplv ze spis Cyrila, Jer a Epifania. Za crkev antiochijskou souhlas Jan Zlat. a Teodoret, za crkev syrskou S. Efrem, za Kappadocii sv. Basil, eho Naz i Nys. Na Zpad tila se kniha Sir takov ct, e, jak ve bylo eeno, dostalo se j estnho nzvu: Kniha crkevn" (Ekklesiastikus) po vtce. Za Afriku budi jmenovn Tertullian a Cyprian, Laktanc a sv. Optat, za Gallii sv. Hilar, za Itlii sv. Ambro. Na konec budi jmenovn za Vchod sv. Atan a za Zpad sv. Augustin. 10 ) Co snm tridentsk vslovn prohlsil, to vyznvala crkev ji dvno ped tm prakticky: uvala Sir velmi asto ve knihch bohosluebnch vybrajc z nho ryvky, je bvaly pi mi sv. vedle evangeli teny. Crkev pedt vatky ze jmenovan knihy jakoto ten" na svtek sv. Jana Evang. (Sir 15, 16), sv. Barbory (51, 18. 12), na sv. Josefa (45, 16), sv. Jana Nep. (Sir 21, 2631), na sv. Norberta (Sir 44, 16 27; 45, 320), sv. Prokopa, sv. Aloise (31, 811a), Jmna Panny Marie a P. M. Karmelsk (24, 2331), v den odpustk Porciunkulnch, na. svtek P. M. Snn (24, 1416), Nanebevzet P. Marie (24, 11b20) a jj.
7

1013

Kniha Sirachovcova

PEDMLUVA KE KNIZE SIRACHOVCOV,

(kterou napsal" jej pekladatel z hebrejtiny do etiny).

Zkonem, proroky a ostatnmi (svatopisci), 1) kte po nich byli, dostalo se nm mnohch a velikch (vc), pro kter dluno chvliti Israele v pin vzdln a moudrosti. Protoe je teba, aby ne toliko psmci 2) sami se s nimi seznmili, ale e pokud mono milovnci vdn 3) maj slovem i psmem nezasvoencm 4) bti prospn: dd mj 5) Jesus, 6) kter se vnoval vce (ne kdo jin) etb zkona, prorok a ostatnch otcovskch knih, 7) a znanou zbhlost v nich si zjednal, byl pohnut k tomu, aby tak sm nco napsal, co pat ke vzdln a moudrosti, aby milovnci vdn 8) osvojce si tak toto, 9) o mnoho rozmnoili (vzdln) ivotem podle zkona. 10) Proto 11) vs prosm, byste etli blahovoln a pozorn, a prominuli tu, kde pes pelivost, pekladu vnovanou, nktermi vrazy jsme snad nestaili. Nebo nevyrovn se vznamem, co bylo pvodn eeno hebrejsky, kdy je to pevedeno do jin ei. A netoliko tato kniha, 12) ale i sm zkon, proroci a ostatn knihy 13) nemlo se li od pvodnho znn. Kdy jsem piel toti tictho osmho roku za asu krle (Ptolemea) Euergeta 14) do Egypta, a tam za nho njak as pobyl, 15) nalezl jsem peklad nemalho vzdln; 16) i uznal jsem za vc na vsost nutnou, abych i j vynaloil nja) Zkon, proroci a ostatn (svatopisci i svatopisy)" jest nzev trojdln bible, za dob pekladatelovch u id bn. Tak N. z. uv tohoto pojmenovn. Srv. Sk 28, 23; Lk 24, 44. Spisovatel svatopis byli po nich", t. j. po prorocch slovesn inni. 2 ) psmci" jsou teni" bible po vtce. 3 ) milovnci vdn" jsou psmci", kte maj slovem i psmem" jin vzdlvati. T povinnosti byl si vdom iv Sirachovec, to vdom vtisklo mu pero (ttinu) do ruky. 4 ) nezasvcenci" = zatenci ve studium moudrosti, kte nejsou uiteli, bez ohledu na to, budou-li jimi ili nic. 5 ) dd" (ecky pappos") dluno tu brti v bnm pesnm vznamu; neznamen tu pedek". Byl tedy eck pekladatel knihy Ekklesiasticus netoliko vzdlen potomek", ale vnuk" hebrejskho spisovatele knihy t. 6 ) Je" bylo vyhrazeno v etin Spasiteli svta, Jei Kristu. Spisovatel knihy Ekklesiastikus byl zvn Jesusem" (Kniha Jesusa, syna Sirachovcova"). 7 ) Otcovsk knihy" = biblick. Srv. ve pozn. 1. 8 ) milovnci vdn", t. j. uitel zkona (srv. ve pozn. 3) naleznou v knize Sirachovcov pomcku, kterou obohat nboensk vzdln sv i svch poslucha, teoretick i praktick. 9 ) toto pouen v tto knize obsaen. 10 ) ivot podle zkona" praktick vzdln nboenskomravn. Srv. pozn. 8. 11 ) el ddv je t elem vnukovm. lechetn el omluv nedostatky pekladu knihy hebrejsk; tm spe, kdyt podobn nedostatky lze pozorovati na pekladu ostatnch biblickch knih (LXX). 12 ) Nazvan pozdji Ekklesiastikus. 13 ) Nzev tehdej trojdln sbrky biblickch knih. Srv. ve pozn. 1. Z nzvu ostatn knihy" vyplv, e posvtn knihy byly ji tehdy nazvny knihy" po vtce, t. j. bible". 14 ) Tento krl byl Ptolemeus VII. Euergetes Fyskon, (kter panoval od r. 170 (ppadn 145) do r. 117 ped Kr.). Ptolemeus VII. panoval sm od r. 145, potal vak lta svho panovn od r. 170., kdy poal panovati spolen s bratrem svm Ptolemeem VI. (170145 ped Kr.). Piel tedy vnuk Sirachovcv roku 132 (= 170 38) p. Kr. do Egypta. 15 ) Z eckho znn vyplv, e vnuk Sirachovcv nepeloil knihu svho dda prve neli Ptolemeus VII. zemel; ve nasvduje tomu, e tak uinil brzy po smrti tohoto krle, tedy nedlouho po r. 117. p. Kr. 16 ) Je to LXX. Sluje nemalho vzdln", jeto ten, kter neuml sice hebrejsky, uml vak ecky, mohl se jeho etbou nemlo nboensky a mravn vzdlati. K tomu vzdln chtl vnuk Sirachovcv pispti tak pekladem knihy svho dda.
1

1014

Kniha Sirachovcova kou pi a nmahu na peklad knihy tto. Mnoho noc toti a mnoho uen se vynaloil jsem v ten as na to, aby tato kniha dokonna a vydna byla i pro ty, kte by rdi v cizin 17) se pouili a pipravili k ivotu podle zkona. 18)

DL PRV:
1. Velik moudrost od Pna jest, a jest u nho na vn asy. 2 Psek mo a krpje det a dny vk kdo me sest? Vysokost nebe a irokost zem a hlubokost tn kdo me zmit? 3 [Moudrost Bo, je pedchz vecky vci, kdo me vystihnouti?] 4 Prve ne vesmr je stvoena moudrost, a rozum dmysln od vk jest. 5 [Studnice moudrosti je slovo Boha na vsostech, a jej cesty jsou pikzn vn.] 6 Koen moudrosti komu byl odhalen, a jej radky bystr kdo poznal? 7 [Znalost moudrosti komu zjevena byla, komu oznmena, a mnostv cest jejch kdo zvdl?] 8 Jeden jest moudr, velmi hrozn, [nejvy stvoitel vemocn a krl mocn,] sedc na trnu svm a panujc Pn. 9 On ji stvoil [v Duchu svatm], vidl i zetl [i zmil] ji, 10 a vylil ji na vecka sv dla, na kad tlo podle svho daru, dal ji tm, kte miluj ho. 11 Bze Pn je slva a chlouba, a vesel a vnec plesn.
1

I. Kde je moudrost a kudy se jde k n? (1, 140.)

) t. j. v diaspoe", mimo Palestinu ijc id. ) Vimni si, e slovem zkon" pedmluva pon a kon se jej prvn i druh dl. 1 Hl. 1. V. . Prvn tato hlava jest jaksi vod k cel knize. Srv. zvr jej 51, 1838. Jeto moudrost jest u Boha na vn asy (ec.), byla s nm tak vdycky a jest ped vky" (Vulg). 3 V. . v eckch rukopisech nen, je to glosa podvajc obsah v. 2. a 4., kter se dostala z okraje do znn Vulg neprvem. 4 V. . srv. s Ps 8, 22. Prve neli Bh co stvoil, ml od vnosti pojmy celho vesmru i kadho tvora a vli stvoiti svt podle tch pojm, kter od vnosti pojala jeho moudrost 5 V. . nen v nejdleitjch rukopisech eckch, proto bv pokldn za glosu; ru souvislost. Jin (Knabenbauer) hj jeho pvodnosti. Ke studnici" srv. ne 24, 5. Jer 2, 13; Bar 3, 12; Jan 4, 10. 14. 7 V. . jest glosa. V nejdleitjch rukopisech eckch nen. V nkterch zn: Znalost moudrosti komu byla zjevena a jej hojnou zkuenost kdo zn?" 11 V. . Bze Bo pin lovku est u lid i uznn pochvaln u Boha, proto je to lovkova slva". Bze Bo je dobro, kterm lovk prvem me se honositi vce ne mkoliv jinm. Srv. ne 9, 22; 10, 25. vncem" vnvali se sta o radostnch svtcch. Srv. ne 6, 32; 15, 6; Is 28, 15; Moudr 2, 7 nn.
18

17

1015

Kniha Sirachovcova Bze Pn obveseluje srdce, a dv vesel a radost a dlouhovkost. 13 Bojcmu se Pna dobe jest na konec, v den svho skonu dojde poehnn. 14 [Ctihodn moudrost jest milovat Boha. 15 Komu se uke, aby ji vidl, ten ji miluje pate na ni a div se velikm inm jejm.] 16 Potek moudrosti jest bti se Pna, s vrnmi v mateskm ln spolustvoena bv. (U lid odvk stnek (jak hnzdo) si postavila, a jejich potomstvo shled jej vrnost.) 17 [Bti se Hospodina je zbon vda. 18 Zbonost chrn a spravedlivm in srdce, poten a radost dv. 19 Bojcmu se Pna dobe bude v den svho skonu dojde poehnn.] 20 Plnost moudrosti jest bti se Pna, dosyta napj (lidi) svmi plody. 21 Vecek dm svj pln svmi skvosty a spky svmi plodinami. 22 Koruna moudrosti jest bze Pn, pin pln pokoj a zdrav. 23 [A vidl i zetl ji; ale ob jest dar Bo.] 24 Vdn a dmysl moudrost det a slvu tch, kte se j dr, vyvyuje. 25 Koen moudrosti jest bti se Pna, a jej ratolesti jsou dlouhovkost. 26 [V pokladech moudrosti jest rozum a zbon vda, ale hnkm jest moudrost ohavnost.] 27 Bze Pn zapuzuje hch; 28 nebo kdo je bez bzn, nezdr se hchu,
V. . Srv. Ex 20, 12; Dt 5, 16; 2 20, 5; 22, 6; 54, 24; 90, 16; Ps 3, 2. 16 a jj. 14 V. . n. v nejlepch rukopisech eckch nen. Podle Vulg: Kdo ponkud moudrost poznv (= komu se uke"), zaho lskou k n a pat v duchu na ni i na jej velik iny. 16 V. . a srv. s Ps 1, 7; Job 27, 28; 110, 10. Viz tak ne v. 34; 19. 18. V. 16b pipomn ddinost dobrch nklonnost, ddinost vlohy nboensk. Dtem zbonch rodi bv zbonost vrozena. Srv. Job 31, 18; 57, 4; Moudr 12, 10. vrn" zkonu (mojskmu). spolustvoen bv" potek moudrosti, bze Bo. Bze Bo (= moudrost) vrnch neopout ani pozdji, trvale sdl u nich i jejich potomstva (= u lsraelit). Srv. ne 24, 13. Jako ptk, kter zahv svou teplotou a dodv ivota. Srv. Gn 1,2. Vulg podv 16cd ve znn poruenm: (Bze Bo) s vyvolenmi enami (I) kr, a na spravedli12

12

vch a vrnch poznna bv." 17 19 V. . nejsou v ec. znn. Opakuji, co bylo eeno ve. Viz v. 12 n.
V. a. zabloudil sem nejspe z v. 9b. 27 V. . nen v ec. na tomto mst, avak bv v nkterch rukopisech za v. 25.
23

1016

Kniha Sirachovcova jeto vnivost jeho bude mu zkzou. A do asu bude se dreti trpliv, a potom dojde poten. 30 [Dobr smysl] a do asu ukryje slova jeho, a. rty mnohch vypravovati budou dmysl jeho. 31 V pokladech moudrosti jest nvod ke vzdln, 32 hnkovi vak jest bohabojnost ohavnost. 33 Synu, tou-li po moudrosti, dbej spravedlnosti, a Hospodin udl ji tob. 34 Nebo moudrost a vzdln jest bze Pn, 35 a jeho zliba jest vrnost a poslunost; [pln skvosty svmi.] 36 Nebu neposluen bzn Pn, a nepistupuj k n se srdcem obojakm. 37 Nebu pokrytcem ped lidmi, a nech neklesne rty svmi. 38 Pozor mj na n, abys snad nepadl, a neutril sob hanbu, 39 aby neodhalil Bh tajnosti tv, a uprosted obce aby nesrazil t, 40 proto es neupmn pistoupil k Pnu, se srdcem plnm lsti a podvodu.
29

1. Bu dokonale oddn Bohu. (2, 122.)

2. A Synu, chce-li vstoupiti do sluby Bo, [stj v spravedlnosti a bzni;] bu pipraven, e bude zkouen. 2 Stla sv srdce a bu staten, [nachyl sv ucho, pijmi rozumn slova,] a neukvapuj se v as doputn. 3 [Strp, co Bh ti ukld,] lpi na Bohu a vytrvej,
1

V. . Dobr smysl" jest glosa Vulg. Podmt vty je trpliv", t. j. bzn Bo ukznn. ukryje slova" nemluv, co mu vnivost na jazyk klade, potlauje to, ml a za to dochz pochvaly mnohch. 31 V. n. nvod ke vzdln" moudr pslov (ec). Protoe jest hnkovi bohabojnost ohavnost, nedosahuje poklad moudrosti. Srv. ve v. 26. 33 V. . Synu" nen v ec. spravedlnost" v irm vznamu: vecky pkazy" (ec.). Cesta, je od moudrosti odvd, je hch, cesta, je k n vede, je spravedlnost. 35 V. . pln skvosty svmi" zabloudilo sem z v. 21a. 38 V. . pozor mj na n (rty) " = nevychloubej se (ec.) svou domnlou zbonost. 39 V. . tajnosti" = pokrytectv, licomrnost, i jin tajn hchy, kter se p ryz zbonosti, dajc spravedlnost (v. 33). K v. 39b. srv. Ps 5, 14; 26, 26. 40 V. . neupmn" = s nedostatenou bohabojnost (= se zlobou", Vulg). pistoupiti k Pnu" = skutky zbonosti, modlitbou, obtmi, obady bohosluebnmi. Ta zbonost zvrhla se v pouh obadnictv, jeto nela ruku v ruce s mravnost, se spravedlnost (v. 33). Srv. novozkonn fariseje. V. 40a, Srv. s Moudr 1, 14. V. 40b srv. s Sk 13, 10.

30

1017

Kniha Sirachovcova bys vzrostl na konci ivota. Cokoli na tebe dolehne, pijmi, [a v bolesti bu staten,] a v tsni sv mj trplivost. 5 Nebo v ohni zkoueno bv zlato a stbro, lid pak mil (Bohu) ve vhni tsn. 6 Dvuj Bohu, i zastane se tebe, napmi svou cestu a doufej v nho. [Zachovej (si) bze jeho a sestarej se v n.] B 7 Kte se bojte Pna, ekejte, a se smiluje, a neuchylujte se od nho, abyste nepadli. 8 Kte se bojte Pna, dvujte jemu, a nevezme za sv odmna vae. 9 Kte se bojte Pna, doufejte v lep asy, v radost vnou a milosrdenstv, 10 [Kte se bojte Pna, milujte ho, i budou osvcena srdce vae.] 11 Popatte, synov, na dvn pokolen a vizte: Kdo doufal v Pna a byl zklamn? 12 Nebo kdo setrval v bohabojnost a byl oputn? Aneb kdo ho vzval, a on pohrdl jm? 13 Nebo dobrotiv a milosrdn jest Bh, a odpout hchy a obrncem v den tsn jest [kadmu, kdo ho hled v pravd.] C 14 Bda dvojakmu srdcem [a rtm nelechetnm] a rukm chabm, a hnkovi, kter chod po dvou cestch! 15 Bda chabmu srdci, e nedouf v Boha, a proto nedojde ochrany jeho! 16 Bda tm, kte ztratili trplivost, [a kte opustive cesty pm, zali na cesty zl!] 17 Nebo co budou init, a dohlet pone Pn? 18 Kte se boj Pna, nebudou neposlun slova jeho, a kte miluj ho, zachovaj cestu jeho. 19 Kte se boj Pna, vyhledvaj zlibu jeho,
4

Hl. 2. V. . srv. s Psl 17, 3; 27, 21; Moudr 3, 6; Zach 13, 9; Tob 12, 13. a stbro" jest nadbyten dodatek Vulg. 9 V. . podle Vulg doslovn: Kte se bojte Pna, doufejte v nho a k oblben pijde vm milosrdenstv", t. j. Bh se smiluje na vai radost (= oblben"). v lep asy", kdy se dostane vm blaha v odmnu. Srv. ve 1, 13; Is 51, 11; 61, 7; 35, 10. 12 V. . setrval v bohabojnost" zachovvaje pkazy (Vulg). Srv. . 29, 3; 144. 18 n; Dt 4, 7. 14 V. . dv cesty" znamenaj nejastji cestu ctnosti a hchu. Srv. 3 Krl 18, 21; Mt 7, 13n; zde vak je to cesta dvry a nedvry v Boha.

1018

Kniha Sirachovcova a kte miluj ho, budou plni zkona jeho. Kte se boj Pna, pipravuj sv srdce, a ped jeho tv se poniuj: 21 [Kte se boj Pna, et pkaz jeho, a trplivost mt budou, a (na n) shldne.]
20

eknou: [Nebudeme-li pokn initi ] upadneme (radji) do rukou Pn ne vak do rukou lid; 23 nebo jak jest velikost jeho, takov jest i milosrdenstv jeho." . 3.
1

22

2. tvrt Bo pikzn. (3, 1 18.)

[Synov moudrosti to spolenost spravedlivc, a jejich rod to poslunost a milovn.] A 2 Na prvo otcovo mjte pozor, synov, a podle nho ite, byste spsy doli. 3 Nebo Bh dal otci ctu syn a prvo matino ustanovil dtem. 4 Kdo ct otce, dosti in za hchy, [a zdr se jich, a na modlitb denn vyslyen bude:] 5 a jako lovk, jen poklady hromad ten je, kdo m ctu k sv matce. 6 Kdo ct otce, bude mti z dt radost, a kdykoli se bude modlit, vyslyen bude. 7 Kdo m ctu k otci, bude dlouho ti, a kdo poslouch otce, oberstv matku. 8 Kdo se boj Hospodina, ct rodie, a jako pnm slou tm, kte zplodili ho. , 9 Skutkem i slovem [a ve v trplivosti] cti svho otce, 10 aby se sneslo na tebe poehnn od nho, [a jeho poehnn na konec zstalo.] 11 Poehnn otcovo utvrzuje domy syn, ale kletba matina z koene vyvrac zklady. B

20 V. . O pprav srdce srv. ve v. 1. . Srv. tak 1 Krl 7, 3; 2 Par 19, 3; 30, 19; Ps 16, 1. 9. poniuj se", kaj, mrtvi, post se. Srv. Lv 16, 29. 31; Nm 29, 7; Is 58, 3. 5. Tou kajcnost se posvt (Vulg).

V. a. Podle Vulg stihne lovka jistji trest Bo neli trest lid. 2 Hl. 3. V. . byste spsy doli" = aby vm dobe bylo a dlouho byste ivi byli. Srv. ne 7, 29. 4 V. . cta k rodim jest jako modlitba za odputn hch (Vulg). Msto sprvnho Kd.o ct otce" Vulg: Kdo miluje Boha". 11 V. . domy" rodinn a majetkov blahobyt. Hebr. bere obraz z rostlinstva:

22

Poehnn otcovo upevuje koen, ale kletba matina vytrhv sazenici". Srv. 1.

1019

Kniha Sirachovcova
12

Nechlub se pohanou otce svho; nen na tvou chloubu otcova pohana. 13 Je slva lovkova est jeho otce; a hanba synova jest otec beze cti. 14 Synu, zasta se, ve st otce svho, a nezarmu ho za cel ivot jeho. 15 Zeslbne-li mu rozum, mj slitovn, a nepohrdej jm ve sv sle; 16 nebo milosrdenstv s otcem nebude v zapomenut, a za hchy [matiny] odplaceno bude tob dobrm, 17 [a tob, bohumilmu bude stavn dm tvj,] a v den tsn bude pamatovno tebe, a jako na slunci jn rozplynou se hchy tv 18 Jako zlopovstnk jest, kdo opout otce, a jest od Boha proklet, kdo ke hnvu popouz matku. Synu, v tichosti skutky sv konej, a vce ne pro lidskou slvu milovn bude. 20 m jsi vt, (tm vce) poniuj se ve vech vcech, i nalezne ped Bohem milost. 21 Je velik moc Boha samho, a od ponench ctn bv. 22 Vci nad sebe vysokch nehledej, a nad tebe silnjch nezkoumej; ale co pikzal ti Bh, o tom pemlej ustavin, [a pi mnohch skutcch jeho nebvej veten.] 23 Vdy nepotebuje [vidt oima] vc skrytch. 24 Zbytench vc nezpytuj pli, [a pi mnohch skutcch jeho nebvej veten;] 25 je mnoho ti ukzno, co nad rozum lidsk jest. 26 Mnoh tak svedla domlivost jejich, a marnost zaujala mysl jejich.
V. b. podle hebr. zn: a tce he, kdo klne matce sv". 18 V. b. podle hebr.: a Tvrce svho rmout, kdo klne sv matce." Srv. Ex 21, 17; Lv 20, 9; Dt 27, 16; Ps 30, 17; Mt 15, 4. 19 V. b. Vulg peloen jest podle vkladu Janseniova. Mono tak pekldati: Bude vce milovn ne ven" (Peters). Podle ec. zn v. 19b: i bude milovn. od lid bohumilch." Hebr. vak zn: V. . hebr.:
22 V. . nad sebe", nad sv sly, zejmna nad svj rozum vysokch", nedostinch, a tedy podivuhodnch" (hebr.), obtnch" (ec.). nad tebe silnjch", ped tebou skrytch (hebr.). Spisovatel m na 21 13

19

3. Bu skromn. (3, 1932.)

Synu mj, jsi-li zmon, cho ve skromnosti, i bude milovn vce, ne kdo dary dv." Nebo mnoho jest milosrdenstv Boho, (Peters.) a pokornm zjevuje sv tajemstv."

mysli zkoumn prody a nzory svtov eckch myslitel. O pvodu svta ml se Israelita spokojiti s tm, co mu prav Gn 1, 1 nn. Srv. podobn napomenut ke skromnosti, 130, 2; Ps 25, 27; Kaz 7, 1; m 12, 3. 16. pikzal" = dovolil, se tedy jsi (hebr.). Ustavin" dodv Vulg. 22c zabloudil sem z 24b.

1020

Kniha Sirachovcova Srdce tvrd zle se mti bude na konec, nebo kdo miluje nebezpe, zahyne v nm. 28 [Srdce, je kr po dvou cestch, nebude mti tst, a lovka srdce zlho stihne na nich raz.] 29 Srdce tvrd zatuje sebe bolestmi, a hnk hromad hch na hch. 30 Spolenosti zpupnch nen lku, je hch v nich zakoenn, [ani jsou si vdomi toho]. 31 Srdce moudrho poznno bv v moudrosti, a ucho dobr slch s vekerou touhou moudrost. 32 [Srdce moudr a rozumn zdruje se hch, a ve skutcch spravedlnosti pokrauje.]
27

4. Jak dluno nakldati s chudinou. (3, 334, 11.)

Ohe hoc uhauje voda, a almuna zahlazuje hchy. 34 A Bh pat na toho, kdo in milosrdenstv, pamtliv bv ho budoucn, a v as pdu svho dochz opory. 1 Synu, v almun chudho nezklamvej, a o svch neodvracuj od chudho. 2 Dui hladovou nezarmucuj, a nepopouzej chudho v nouzi jeho. 3 Srdce roztrpenho nedrdi, a neprodlvej dti nuznmu. 4 Prosby souzenho nezamtej, [a neodvracuj tve sv od nuznho.]
33

4.

V. b. podle hebr. zn: ale kdo miluje dobr, bude se jm (dobrm) obrati" (a bude za dobro dobrm odmnn). 28 V. . nen v ec. ani hebr. Srv. ve 2, 14. Za v. 29. dluno doplniti z hebr.:

27

Kde nen ztelnice, jest nedostatek svtla, a kde nen poznvavosti, jest nedostatek moudrosti." 30 V. . Msto spolenosti" lpe s hebr. a ec: rn". Rna zpupnho posmvae" (hebr.) je nezhojiteln, jeto zloba jeho je pli hluboko zakoenna. ani jsou si vdomi toho", dodv Vulg.
V. . zn podle ec:
31

Srdce moudrho vyml pslov, a poslouchajc ucho je touha mudrcova"

Podle hebr. m ucho pozorn radost z moudrosti", obsaen v prpovdch, na kter dv pozor. 33 V. n. in pechod od ryvku 3, 1932. k ryvku 4, 111. kter l dle srdce moudr (skromn). 34 V. . Podle hebr.:

Kdo in dobrodin, potk se s nm na cestch svch, a kdy bude se kolsati, najde (v nm) oporu." Hl. 4. V. . Hebr. napomn: Synu mj, ivotu chuasovu se neposmvej." V. 1b. nabd ec: nenapnej o potebnch" oekvajcch pomoc, kterou jim odkld. Srv. 87, 10. Podobn jako ec. tak
1

hebr.

V. n. zn:

Prosby souenho nezamtej, a nedvej mu nmtu, by t proklnal."

1021

Kniha Sirachovcova
5

[Od chuasa neodvracuj o svch pro hnv,] a nedopoutj, by [hledajc] t [za zdy] proklnali. 6 Nebo kdy bude ti zloeiti v hokosti due, prosba jeho dojde vyslyen; vysly ho ten, kter ho stvoil. 7 K lidu obecnmu mj se pvtiv, [ped starm poniuj se,] a ped mocnm sklnj svou hlavu. 8 Naklo k chudmu sv ucho [bez nevole a dej, co povinen jsi!] a odpovz mu na pozdrav laskav. 9 Vysvobo utiskovanho z ruky zpupnkovy, a nebudi ti za tko soudit spravedliv. 10 Bu sirotkm milosrdn jak otec a za manela bu jejich matce: 11 i bude jak [poslun] syn Nejvyho, a smiluje se nad tebou vce ne matka. Moudrost synm svm vdechuje ivot, a pijm ty, kte ji vyhledvaj, [a jde ped nimi na cest spravedlnosti.] 13 A kdo ji miluje, miluje ivot, a kte j dychtiv hledaj, dojdou zliby jej. 14 Kdo se j pevn dr, dojdou ivota, a jdou kam jdou, ehn jim Bh. 15 Kte j slou, slou svatyni, a ty, kte ji miluj, miluje Bh. 16 Kdo j poslouch, souditi bude nrody, a kdo na ni hled, bydliti bude bezpen. 17 Bude-li j dvovat, ddin obdr ji, a budou ji mti potomci jeho. 18 Nebo do pokuen jde s nm nejprve,
6

12

II. Ovoce moudrosti, (4, 1222.)

V. . Srv. Ex 22, 22 n; Ps 17. 5. Podle hebr.:

Ki roztrpen bolest sv due, a sly jeho kik Skla jeho." Skla = Bh. Srv. Dt 32, 4. 12 V. . synm" = km. ivot" vloudilo se sem z v. 13. vdechuje" jim pouen, u je (inspiruje). Tm je povyuje" (ec.). Srv. 11, 1. 13; 34, 20. pijm je", ujm se jich (ec.), aby je nabdala k dobrmu 12 (hebr.). kte ji vyhledvaj" (v. 13b.) = kte si j vmaj, kte j vnuj pozornost (hebr.). V. c je glosa lat. Vulg. 13 V. . Podle hebr. dojdou zliby, milosti u Hospodina; podle ec., budou naplnni radost". 14 V. . ivota" zabloudilo sem z v. 13a. ti msto toho podle hebr. i ec. slvy". 16 V. . Podle hebr. pon tu mluviti Moudr. v prv osob a mluv tak a do v. 23. V. 16. lpe je zachovn v hebr., kde zn takto: Kdo mne poslouch, bude soudili sprvn, a kdo dv na mne pozor, bude bydliti v komnatch mch uvnit."

1022

Kniha Sirachovcova [vybr si ho,] bze a strach [na zkouku] uvd na nho, a trp ho souenm kzn sv, a vyzkou smlen jeho, a pojme dvru k nmu. 20 Pot vede ho [pevn] po cest rovn, obveseluje ho, 21 a zjevuje mu tajnosti sv [zahrnujc ho vdnm a znalost spravedlnosti]. 22 Zbloud-li vak, opust ho, a vyd jej v ruce neptele jeho.
19 23 24

5. Vysthej se nemstnho studu, (4, 2333.)

Synu, mj pozor na as, a vysthej se zlho. Pro svou dui nestyd! se [mluviti pravdu]. 25 Je toti stud, kter uvd do hchu, a je stud, kter uvd v slvu a milost. 26 Nebu stranick na kodu sv due, [a l neubliuj sob]. 27 Nestyd se blinho svho, kdy padl; 28 nezadruj slova, me-li co zachrniti, a neskrvej se s moudrost svou, [jde-li o jej krsu]. 29 Nebo po ei poznna bv moudrost, a rozum [umn a vzdln] po slovu [rozumnho], [pevnost pak po skutcch spravedlnosti]. 30 Neodporuj slovm pravdy [jakkoliv], a za [le] sv neukznnosti sty se. 31 Nesty se vyznati sv hchy, a nepoddvej se nikomu, kde jde o hch. 32 Nestavj se na odpor mocnmu, ani usiluj proti proudu eky. 33 Za spravedlnost bojuj pro svou dui; a do smrti zasazuj se o spravedlnost, a Bh bude bojovat za tebe proti tvm neptelm.
19

V. . bze a strach" ped obtemi na cest ctnosti. Moudrost svho chovance zkou trpkostmi tak dlouho, a uke, e jest hoden (i nehoden) jej dvry. 26 V. a. Lich stud, kter se boj lovka vysoce postavenho nebo bere pli ohled na osobu milovanou, snadno svd k poruen povinnosti, zejmna inovnka. 31 V. a. v hebr. a ec. je spojen s 32b.: V. b. spojen jest v hebr. a ec. ve dvojlenn ver s 32a. takto":
31

Nesty se vyznati sv hchy, ani se vzprej proti proudu eky."

Nesklnj se ped poetilcem, ale neodepi toho ped knaty." toho" poklony. Podle ec. nem se ten podrobovati lovku poetilmu, ani straniti mocnmu. Podle Vulg. nem se lovk stavti na odpor mocnmu, kter vytk pravdiv chyby; nem jich zakrvali l. 33 V. . dluno zkrtit ohledem na hebr. a ec.: A do smrti bojuj za spravedlnost a Hospodin bude zpasiti za tebe."

1023

Kniha Sirachovcova
34

6. eho teba se vysthati. (4, 346, 4.)

5.

Nebu kvapn jazykem svm, a ln a mdl v pracech svch. 35 Nebvej jako lev v svm dom, na zkzu svch domcch utiskuje poddan. 36 Nebu ruka tv vztaen k bran, a k dn skren. 1 Nespolhej se na jmn [nespravedliv], a nekej: Mm z eho ivu bti." [Nebo nic to neprospje v as odvety a doputn] 2 Nensleduj v sle sv dosti srdce svho; 3 a nekej: [Jak jsem zmocnl!" nebo:] Kdo mi me porouet, co mm initi?!" 4 Bh toti jistojist trestat bude. Nekej: Heil jsem, a co [smutnho] pihodilo se mi za to?" Je Nejvy shovvav [odplatitel]. 5 Pro hch odputn nebvej bez bzn, a nehroma hch na hch. 6 A nekej: Smilovn Pn velik jest, smiluje se nad mnostvm hch mch." 7 Nebo jako milosrdenstv, i hnv nhle pichz od nho, ale na bezboncch spoine jeho hnv. 8 Neprodlvej obrtit se k Pnu, ani odkldej (s tm) den ode dne. 9 Nebo nhle pijde hnv jeho a v as trestu zahlad t. 10 Nespolhej se na jmn nespravedliv, neprospje nic v den doputn a odvety. 11 Nekla se po velikm vtru, a necho po kad cest; [to bv znmka kadho hnka dvojak jazyk]. 12 Bu stl na cest Pn, a ve svm sprvnm pesvden a vdom, a provzej t slovo pokoje a spravedlnosti.

V. . jako lev" drsn (v. 34.), tvrd, krut. Msto lev" lpe hebr.: pes", kter bhaje po dom tk, ppadn i kous. V. 35b. napomn, aby pn kiv nepodezval svch domcch lid (ec.). Podle hebr. nem bti jim cizincem pnovitm. 7 Hlava 5. V. . Podle ec. a hebr. milosrdenstv a hnv jest u nho" (u Boha) msto nhle pichz od nho" (Vulg). 11 V. . Podle hebr. a ec: nevj pi kadm vtru" a nelze ci o tob: Kam vtr, tam pl!" Kdo vje pi kadm vtru, tomu vtr opan navje plev do zrn. Dluno choditi po cest toliko t, kter vede k cli; sice se me stti, e druh den vzdaluje se od cle, kdo se byl piblil k nmu den prv. 12 V. . podv ec. i hebr. v pvodn strunosti:

35

Bu pevnm, ve svm pesvden, a jedin bu e tv."

1024

Kniha Sirachovcova Bu ochotn poslouchati slovo, [abys rozuml], a s rozvahou dvej odpov [pravou]. 14 Rozum-li vci, odpovz blinmu; nerozum-li vak, mj ruku na svch stech, [abys nebyl polapen ve slovu neukznnm a zahanben]. 15 Je est a chvla v ei rozumnho, ale jazyk nemoudrho bv jeho zkzou. 16 A nejsi nazvn ramenem, a za jazyk a nejsi polapen a zahanben! 17 Nebo zlodji kyne hanba a pokuta, lovku dvojakho jazyka potupa nejhor, rameni pak nenvist a z i pohann. 18 Spravedliv bu v malm i ve velkm stejn, 1 a nebudi z ptele neptelem [blinmu]. Nebo neest a pohana bude dlem zlho, tak i kadho hnka [zvistivho a] obojakho jazyka. 2 Nedvej se uneti vn sv due jako bkem, aby snad nebyla zniena sla tv lenstvm, 3 aby list tv nesndla a ovoce tv nezkazila, abys nezstal jako such strom na pouti. 4 Nebo due nelechetn zahub toho, kdo ji m, na posmch neptelm vydv ho, [a v dl bezbonk pivd ho].
5 13

6.

7. O pravm a nepravm pteli. (6, 517.)

Slovo sladk rozmnouje ptele [a ukrocuje neptele]; a laskav jazyk dobrho lovka psob mnoho dobra. 6 Mj mnoho tch, s nimi v ptelstv ije, ale dvrnka mj z tisce jedinho. 7 Zskv-li si ptele, zjednej si ho zkoukou, a ne lehce vnuj mu dvru. 8 Bv toti ptelem (mnoh) podle asu svho, ale nesetrv v den souen. 9 Bv dle ptel, jen zvrh se v neptele, a bv ptel, jen nenvist a svr na potupu vyjevuje. 10 Bv tak ptel spolustolovnk, ale nesetrv v den souen. 11 Ptel, setrv-li stl, budi ti spoluroven, a s domcmi tvmi dvrn necha jedn 12 Bude-li se pokoovati ped tebou,
Hl. 6. V. a. podle ec. a hebr. Za tvho tst bude jako ty jsi", t. j. bude tv druh j, bude ti vecek oddn. V. 11b podle ec.: a s domcmi tvmi dvrn bude jednat" jako by byli jeho. Podle 11b: ale ve
11

tvm netst vzdl se od tebe."

V. . podle ec. i hebr.:
12

Potk-li t netst, obrt se proti tob, a

1025

Kniha Sirachovcova a ped obliejem tvm se skrvat, bude mt s nim ptelstv svorn, dobr. 13 Od svch neptel se vzdaluj, a ped svmi pteli mj se na pozoru. 14 Ptel vrn jest ztita mocn, a kdo ho nalezl, nalezl poklad. 15 Ptele vrnho nelze se dokoupiti, nelze dosti odviti zlata ni stbra za dobrotu [vrnost] jeho. 16 Ptel vrn jest koen ivota [a nesmrtelnosti], a kte se boj Pna, naleznou ho. 17 Kdo se boj Boha, bude mti tak ptelstv dobr, nebo jak sm, takov bude i ptel jeho. Synu, zvol si kze od svho mld, a a do edin bude mti zjednanou moudrost. 19 Jako or a rozsva dej se do n, a t se na sladk plody jej; 20 nebo pst ji maliko popracuje, a brzy bude jsti z ovoce jejho. 21 Trpk jest nramn moudrost lidem nekznnm, a nesnese j lovk bez rozumu. 22 Jako tk kmen zkouka je t. a nemekaj zavrci ji. 23 Nebo moudrost kzn jest, co jmno jej, a nen mnoho tch, kterm je znmu; [ale kterm znma jest, (s tmi) zstv, a spat Boha]. 24 Sly, synu, pijmi pouen, a nezamtej rady m: 25 Vlo svou nohu do pout jejch, a do obojku jejho svou ji; 26 podlo sv rameno a nes ji, ani si stskej ve vazb jej. 27 Celou svou du pistupuj k n, a ze v sv sly dbej cest jejch. 28 Stopuj ji, a d se ti poznat; a zmocn se j, nepoutj j.
bude ped tebou se skrvat."
18

III. Usiluj opravdiv o moudrost. (6, 1837.)

V. . pon odstavec, podobn onomu 4, 1222. V. . Msto sladk" hebr.: mnoh" (hojn). 20 V. . Vulg slovn (chybn): Nehe proti pteli s penzi odkldajcmu . . ." (s penzi, kter jsi mu pjil). 23 V. . Hebr. podle pravy Petersovy:

18

19

Nebo kze jest, co jej jmno, a ne mnohm jest pohodln."

1026

Kniha Sirachovcova
29

Nebo na konec najde odpoinut v n, a obrt se tob v rozko. 30 A budou tob pouta jej ztitou silnou, [zklady mocnmi,] a jej obojky rouchem slvy; 31 m toti ozdobu zlatou na sob, a provazy jej jsou niti purpurov. 32 Jako v roucho slvy me oblci se do n, a jako korunu radosti si ji vstaviti na sebe. 33 Synu, bude-li [na mne] pozor mti, vzdl se, a napne-li svou mysl, bude rozumn. 34 Naklon-li sv ucho, dostane se ti pouen, a bude-li ti milo poslouchati, bude moudr. 35 Do spolenosti [zkuench] starc se postav, a kdo jest moudr, k tomu ze srdce se pidru, kad bosk rozhovor poslouchej rd, a dn chvalitebn prpov a neujde ti. 36 Uz-li rozumnho, posp k nmu, a stupn dve jeho scho tv noha. 37 Pemlej o Boch pikznch, a o rozkazech jeho rozjmej ustavin; a on d tob rozum, a moudrost, po kter tou, bude ti udlena. 7. Nei zlho, i nepotk t (nic zlho); 2 odstup od hchu, i uchl se (hch) od tebe. 3 Synu, nerozsvej zla na zhony nespravedlnosti, a nebude ti jich sedmeronsobn. 4 Nedej od Pna vladask moci, ani od krle stolice cti. 5 Nepokldej se za spravedlivho ped Bohem, [neb on jest znatel srdce] a ped krlem nechtj vidn bti moudrm. 6 Nedej bti vldcem, le bys ml slu vyhladit nepravosti, abys neobval se snad tve mocnho, a neohrozil poctivosti sv. 7 Nehe proti obyvatelstvu msta, ani se zahazuj mezi lidem. 8 Nesvazuj hchy dvojmo, nebo ani za jeden neujde trestu.
1

8. Vysthej se hchu. (7, 119.)

V. . Doslovn peklad Vulg. Ozdoba zajist ivota jest v n a okovy jej jsou vazba spasiteln." V. 31a podle hebr.: Zlatou deskou bude jej jho." 1 2 Hl. 7. V. . zlho" = hchu. nic zlho" = netst, trest za hch. V. . (hch") = trest za hch. 6 V. . Msto neohrozil" lpe se syrskm pekladem sti: neposkvrnil".

31

1027

Kniha Sirachovcova
9

Nebu malomysln pi modlitb, a initi almuny neopomjej. 11 Nekej: Na mnostv dar mch Bh shldne, a kdy obtovati budu Bohu nejvymu, pijme dary m. 12 Neposmvej se lovku hok due; je, kdo poniuje a povyuje [vevidouc Bh]. 13 Nezasvej lstiv kivdy proti bratru svmu, ani i co takovho proti pteli. 14 Nedopoutj se jakkoli li, nebo obyej lhti nen na prospch. 15 Nebu vav ve shromdn starch, ani opakuj slova pi sv modlitb. 16 Nemj v nenvisti tkch prac zemdlskch, jsout ustanoveny od Nejvyho.
10 17 18 19

Nepipotvej se k davu lid neukznnch; pamatuj na hnv, e nebude otleti. Poniuj velmi ducha svho, je trest na tlo bezbon ohe a erv.

9. Jak dluno chovati se k lidem, kte maj zvltn nrok na lsku nai. (7, 2040.) 20 Nedvej ptele za penze, ani bratrem pemilm pro zlato pohrdej. 21 Neodchzej od eny rozumn [a dobr], [kter se ti dostalo v bzni Pn], nebo pvab [cudnosti] jej nad zlato jest. 22 Neubliuj sluebnkovi, kter vrn pracuje, ani dlnkovi, kter je ti z due oddn. 23 Sluebnk rozumn budi ti mil jako tv due, neodjmej mu svobody, [ani opoutj ho v nouzi]. 24 M-li dobytek, dohlej k nmu, a je-li uiten, ponechej si jej. 25 M-li syny, ukzuj je, a ohbej je z mld jejich. 26 M-li dcery, opatruj tlo jejich, a neukazuj (pli) vesel tve jim. 27 Vdej dceru a velik skutek udl, lovku rozumnmu dej ji. 28 M-li enu podle due sv, nezapuzuj j; ale t, kter zasluhuje nenvisti, nesvuj sebe.
V. . srv. s 30, 1;.Ps 13, 14. V. 25b jest vzat z 30, 12 (hebr). Podle hebr. zn v. 25b: ber jim manelky za jejich mld", t. j. oe je zhy.
25

1028

Kniha Sirachovcova
29

Celm srdcem svm cti otce svho, a na bolesti matky sv nezapomnej; 30 pomni, e jen skrze n jsi se narodil; a kterak mono ti dobe initi jim jako (inili) oni tob? 31 Z cel due sv boj se Pna, a jeho knze mj za (osoby) posvtn. 32 Ze v sv sly miluj tvrce svho, a sluebnk jeho neopoutj. 33 Cti Boha [z cel due sv] a ke knm uctiv se mj, [a oiuj se plecemi] 34 a dvej jim dl, jak je ti pikzno, prviny, (dl) z obt oistnch, a za nedbalost svou oiuj se mlem; 35 dar svch plec a ob zsvtnou obtovati bude Pnu, jako i posvtn prviny. 36 Tak k chudmu vztahuj svou ruku, aby dokonal bylo tv smen a poehnn. 37 Milosrdn dvej kadmu ivmu, a neodprej ni mrtvmu milosrdenstv. 38 Neopomjej placch potovati, a s kvlcmi kvil. 39 Nelenuj navtviti nemocnho, nebo pro to bude vce milovn. 40 Ve vech svch skutcch pamatuj na posledn sv vci, a na vky nezhe. 8.
1

10. Kterak obcovati s lidmi? (8, 122.)

Neva se s lovkem mocnm, abys neupadl snad v ruce jeho. 2 Nepi se s muem bohatm, aby nepoloil proti tob do sporu (svou vhu). 3 Nebo mnoh zniilo zlato a stbro; a k srdci krl se dostv a zvrac je. 4 Neva se s lovkem mluvkou, a nepikldej dv na ohe jeho. 5 Neobcuj s lovkem neukznnm, aby nebyli zneuctni tvoji pedci. 6 Nepohrdej lovkem, odvracejcm se od hchu [ani i mu vtky]. Pomni, e vichni lid jsme hodni trestu. 7 Nepohrdej lovkem v jeho st,

V. n. O prvinch srv. Ex 22, 28; 23, 19; 34, 26; Lv 23, 17; Nm 15, 19;; Dt 26, 1. obti oistn" jsou obti za hch a za zpronevru. Srv. Lv 6, 1822; 7, 6 n. O obtech za nedbalost, za nedopaten atd. srv. Lv 4, 1. 27; 5, 14. O posvtnch prvinch" srv. Nm 18, 26. 40 V. . posledn vci" jsou nemoc, smrt a odplata po n. Srv. Kaz 11, 9; 12, 14.

34

1029

Kniha Sirachovcova nebo strneme tak my. Neraduj se ze smrti neptele svho, vda, e vichni umeme, [a nechceme bti na radost (jinm)]. 9 Nepohrdej tm, co vypravuj [star] mudrcov, a do pslov jejich se zaber. 10 Nebo nau se od nich [moudrosti], vzdln [rozumu], a slouiti velemocnm [bez hony]. 11 A nemine t, co vypravuj star, neb oni uili se od svch otc; 12 od nich toti nau se rozumnosti, a dvat odpovdi, kdy bude teba. 13 Nerozncuj uhl hnk [krnm jich], abys nezaplil se plamenem ohn [hch] jejich. 14 Nestav se proti lovku zpupnmu, a si nesedne, aby na tebe hal. 15 Nepjuj lovku mocnjmu sebe; jestlis pjil, mj to za ztracen. 16 Neru (za toho, kdo jest) nad tebe moc; jestli jsi zaruil se, mysli, jak bys zaplatil.
8

Nesu se se soudcem, nebo podle toho, co spravedlivo jest, soud. 18 S opovlivcem na cestu se nevydvej, aby t nezatili snad zlem svm; nebo on jde podle toho, jak se zachce jemu, a spolu s (nm) lenstvm jeho zajde. 19 S prchlivm nezanej ptky, a [je-li odvn] necho (s nm) do samoty, nebo jako nic je mu krev, a kde nen pomocnka, poraz t. 20 S blzny se nera, nebo nemohou milovati, ne co jim se lb. 21 Ped cizincem nei nic tajnho, vdy nev, co se v nm zrod. 22 Ne kadmu lovku srdce sv zjevuj, aby se ti snad zle neodmnil,
Hl. 8. V. . neptele svho" dodv Vulg. Podle hebr. nem se radovati lovk ze smrti kohokoliv. Srv: Ps 24, 17; Job 31, 29. 17 V. . podle Vulg napomn, aby nikdo neposuzoval soudcova rozsudku, jeto dluno mti za to, e soudil sprvn, pokud opak nen venkoncem zejm. Lpe podv smysl tohoto v. eck znn: Nepoutj se do pe se soudcem, jeto podle jeho vnosti soud rozhodne v jeho prospch." Soudcov, aby zachrnili autoritu svho kolegy, snadno rozhodnou nespravedliv na tvj kor. 20 V. . Jinak odvoduje hebr. i ec: nebo neme tajemstv tvho zatajiti".
8

17

1030

Kniha Sirachovcova [a nepohnl tebe] 9. Nerli na enu lna svho, aby neukzala tob kodlivost vchovy zl. 2 Nezadvej sebe do rukou manelinch, aby nenabyla moci tv [na tvou hanbu]. 3 Nevmej si eny chtiv, abys neupadl snad v osidla jej. 4 Se zpvakou mnoho se neobrej, ani j poslouchej, abys nezahynul snad jejm vlivem. 5 Na pannu neuprej zrak, aby snad nebyla ti ku pdu krsa jej. 6 [Dokonce] se nezadvej enm smilnm, abys neztratil [sebe i] s ddictvm svm. 7 Nezevluj po ulicch msta, a netoulej se po zkoutch jeho.
8 1

11. Kterak obcovati se enami? (9, 1 13.)

Odvra oko sv od krasavice, a nekochej se pohledem na krsu ciz. 9 Pro krsu enskou mnoz zahynuli; ta lsku jak ohe rozncuje. 10 [Kad ena, kter je smiln, jako vkal na cest polapna bude. 11 Mnoz divce se krse eny ciz se zvrhli, nebo jej mluva jak ohe rozncuje.] 12 Se enou vdanou dokonce nesedej, ani oprej se s n o lokty; 13 [a nekdli se s n pi vn], by snad srdce tv se nepiklonilo k m, abys krv svou nepadl do zhuby.

12. Kterak se chovati k tm onm lidem. (9, 14 23.)

14

Neopoutj ptele starho, nebo nov nevyrovn se mu. 15 Vno nov je ptel nov, a zestrne, s chut je bude pti. 16 Nezvi cti [a bohatstv] hnkovi;
Hl. 9. V. . Manel, kter neprvem rl na svou manelku, podezvaje ji z nevrnosti, patn ji vychovv. V. . Ta zpvaka" hrla na strunov nstroj (harfenice) a snad i pi tom tanila (tanenice"). mnoho se neobrej" = nestoluj s n, nelehej s n k jednomu stolu (hebr.). ani j poslouchej" pidv Vulg abys nezahynul" nechytil se a neshoel (hebr). jejm vlivem" = jejmi rty. 5 V. . Srv. Job 31, 1. Msto krsa" ec. i hebr. lpe: pokuta za n", t. j., abys nebyl pokutovn podle Dt 22, 29. za to, e jsi zprznil pannu tm, e bude nucen pojmouti ji za manelku a krom toho zaplatit pokutu 50 sikl.
4 1

1031

Kniha Sirachovcova vdy nev, jak bude nkdy jeho pevrat. Nelbi se tob kivda nespravedlivch; vz, e nebude bezbon v pzni a do hrobu! 18 Daleko bu lovka, kter m moc popraviti, i nebude ti strachovati se bzn smrti. 19 Jestli k nmu pistoup, nedopus se nieho, aby snad nevzal ti ivot. 20 Bu si vdom toho, e blzko jsi smrti, e mezi osidly chod, a po zbranch lkajcch se prochz. 21 Jak jen mono ti, zkoumej blinho svho, a s moudrmi a opatrnmi ra se. 22 Spravedlivci a jsou tvmi spolustolujcmi, a v bzni Bo bu tv chlouba. 23 V mysli tv bu mylenka na Boha, a ve, co mluv, budi o pkazech Nejvyho.
17

13. Vldcov vysthejte se zpupnosti. (9, 24 10, 22.)

24

Podle zrunosti umlc bvaj (jejich) dla chvlena, a kne lidu podle toho, jak moude mluv, [a slovo starch podle (jeho) smyslu.] 25 Ke hrze jest v mst svm lovk povdal, a nerozvliv v slovu svm bude v nenvisti. 10.
1

Panovnk moudr m kze ve svm lidu, a vlda rozumnho je spodan. Jak je panovnk, takov jsou i ednci jeho; a jak je sprvce msta, takov jsou i obyvatel jeho.

Krl neukznn na zkzu pivede lid svj, a msta rostou opatrnost (svch) sprvc. 4 Bh m v ruce nad svtem vldu, i vzbud nad n v as poteby uitenho vldce. 5 Bh m v ruce lovkovo tst, a na osobu ednkovu skld pslunou est. 6 Nemysli na jakkoli znsilnn blinho svho, a nei dnho skutku zpupnosti. 7 V nenvisti m Bh i lid nadutost,
V. . Podle hebr:
20

Vz, e mezi osidly chod, a e po sti se prochz. Podle ec. prochz se po cimbu mstskch zd obleenho msta. Vecky ty obrazy naznauj, jak nebezpeno jest bti vysokm ednkem nebo dvoennem krlovskm. zbran lkajcch" jsou lky, do kterch byli chyceni ti, kte smrt bolestn zaplatili svou neopatrnost. 6 Hl. 10. V. . peloen podle Peterse. Vulg slovn: nevzpomnej na kadou kivdu blinho, a dn kivdy nei v skutcch."

1032

Kniha Sirachovcova a obma jest odporn velik nsil [nrod]. Vlda od nroda na nrod bv penena pro nespravedlnost a zpupnost, [pro potupy a rozlin lsti. 9 Nad lakomce pak nic nen nelechetnjho.] Pro se pyn prach a popel? 10 [Nic nen nepravjho ne milovati penze. Nebo takov i dui svou na prodej m.] Vdy za iva vyvrhuje vnitnosti sv. 11 [Velikho mocnstv krtk je ivot Neduh vleklej obtuje lkae.] 12 Krtk neduh lka mu uin ptr; krlem je dnes a ztra mrtvolou. Kdy lovk zeme, dostane v dl 13 plazivou hav, aly a ervy.
8 14 15

Potek lidsk pchy bv odpad od Boha. Od svho tvrce odvrac se srdce jeho, jeto potek velikho hchu jest pcha; kdo se j pidr, bude ieti kletmi iny, a pod vrt jej venkoncem.

16

Proto bezectnm inv Pn shromdn zlch, a ni je dokonale. 17 Trny pynch vldc zvrac Bh, a posazuje ponen msto nich. 18 Koeny nrod [pynch] vytrhuje Bh a tp pokorn msto nich. 19 Zem nrod vyvrac Pn, a ni je a do zklad (zem). 20 (Mnoh) z nich obrac v pou, rozptyluje obyvatelstvo jejich, a vyhlazuje ze zem pamtku jeho. 21 [Pamtku pynch vyhlazuje Bh, a zachovv pamtku pokorn smlejcch.] 22 Nen lovk stvoen proto, aby pyn byl, ani zrozen ze eny, aby zuil hnvem.
23

14. Komu pslu opravdu est. (10, 23 11, 6.)

Ctihodn plm lidsk jest kter?

V. c. spoj s v. 9b. Prach a popel, t. j. bdn lovk vyvrhuje vnitnosti sv", t. j. obsah jejich. 14 V. n. je toliko ohlasem hebr.:

10

Bv to potkem zpupnosti, dojde-li lovk moci; tu odvracv se od svho stvoitele srdce jeho. Nebo pcha jest ndrka hchu, a z jeho pramene vyvr zloin.

1033

Kniha Sirachovcova To, je boj se Boha. Bezectn plm vak jest kter? To, je pestupuje pkazy Pn.
24

Mezi bratry bv nelnk jejich ve vnosti; ale kte se boj Pna, jsou (veni) od nho. 25 Boh, slavenc i chuas chlouba jest bohabojnost. 26 Nepohrdej chuasem spravedlivm, ani veleb hnka bohatho. 27 Velmo, soudce a vlada jest ve cti; ale nen vt ne ten, kdo se boj Boha. 28 Nevolnkovi rozumnmu svobodn slouvaj, a mu moudr [a ukznn] nerept jsa krn. [Avak nevdomec nebude ctn.] 29 Nevynej se maje konati svou prci, a nemudruj v as poteby. 30 Lpe je tomu, kdo pracuje a hojnost m ve vem, ne kdo se chlub a potebuje chleba. 31 Synu, v pokoe cti dui svou, a va si j, jak zaslou toho. 32 Toho, kdo he proti dui sv, kdo ospravedln, a kdo ctti bude toho, jen du svou pohrd?
33

Chud bv chvlen pro svou rozumnost [a bohabojnost], a jsou lid, kte bvaj ctni pro sv bohatstv. 34 Kdo bv chvlen v chudob, m vce v bohatstv? Ale kdo bv chvlen v bohatstv, a se boj chudoby. 11.
1

Moudrost ponenmu hlavu zdvh a mezi velmoe ho posazuje.

Nechval mue pro krsu jeho, ani pohrdej lovkem pro jeho podobu. 3 Mal mezi ltavci je velka, ale vrchol sladkosti m vrobek jej.
4

Odvem nechlub se nikdy, ani v den cti sv se vynej; nebo divn jsou skutky [samho] Nejvyho,

25 V. . Srv. ve 1, 11; Jer 9, 22. V. 25 podle hebr.: Pocestn, pchoz, cizinec i chuas chlouba jejich jest bohabojnost." 26 V. . Msto spravedlivm" hod se do souvislosti lpe hebr. a ec. rozumnm", t.j. moudrm boha-

bojnm. Srv. 1, 16. 20. 22. 31 4 V. . cti dui svou" = va si svho ivota, va si sebe samho. Hl. 11. V. . Podle hebr. a syr. zn v 4ab:

atu neastnho se neposmvej, a netup toho, kter m den smutku.

1034

Kniha Sirachovcova
5

a [slavn a] skryt [a nevdan] jsou dla jeho (lidem). Mnoho ubohch zasedlo na trn, a na koho nikdo si nevzpomnl, nesl korunu. 6 Mnoz vzneen stali se velmi opovrenmi, a slavn vydni byli do rukou jinch.

15. Nic uplinnho! (11, 720).

Dokud nevyet, neha; a se vypt, krej [spravedliv]! Dokud nevyslechne, slova neodpovdej, a prosted mluven nevskakuj do ei. O vc, do kter ti nic nen, nehdej se; a kdy prou se hnci, nevstvej. Synu, nebu mnoho tvch zamstnn, nebo bude-li se rozptylovat, nebude bez viny. Co toti bude honiti, nechyt, a neutee, kdy bude utkati.

10

11

Jsou lid [bezbon], kte pracuj, pospchaj a trp se, ale tm vce strdaj. 12 Jsou lid zchadl, potebn pomoci, maj nedostatek sly, ale nadbytek bdy; 13 ale oko Pn hled na n dobrotiv, a zdvh je z jejich ponen; povyuje hlavu jejich, i div se jim mnoz [a ct Boha].
14

Dobr i zl, ivot i smrt, chudoba i zmonost od Boha jsou. 15 Moudrost i vzdln i znalost zkona od Boha jest. Lska i cesty dobrch (skutk) u nho jsou. 16 Blud a tma je s hnky srostl, a kte se kochaj ve zlob, zestrnou ve zlm. 17 Dar Bo trv spravedlivm, a pze jeho bude zdar dvat na vky.
18

Mnoh zbohatne skoup sob ponaje, a to jest dl odplaty jeho, 19 e si ekne: Nael jsem si odpoinek; nyn budu jsti [sm] ze svho majetku!" 20 A nev, e as pomine, [smrt se pibl], e zanech ve jinm a zeme.
V. . Souvislost nutn d, bychom s hebr. etli ubohch" msto ec. a Vulg: mocn" (tyran). 10 V. . Msto Neutee, kdy bude utkati" hebr.: kdy bude hledati, nenajde" (Peters). 19 V. . Srv. Lk 12, 19.
6

1035

Kniha Sirachovcova

16. Nespolhej se na vratk bohatstv, ale doufej v Boha. (11, 2130.)

21

Stj ve sv smlouv a cvi se v n, a v prci tob uloen zestrne. 22 Nepozastavuj se nad osudem hnk, ale dvuj v Boha a vytrvej na svm mst. 23 Je snadno ped oima Boma nhle uiniti z chuasa bohe. 24 Poehnn Bo chvt, by odmnilo spravedlivce, a za chvilku pochodu svho pin ovoce.
25

Nekej: Jakou potebu mohu mti, a co dobrho me m jet potkati?" 26 Nekej: Dostam sm sob, a co zlho mohlo by jet pihodit se mn?" 27 V den tst nezapomnej na netst, a v den netst nezapomnej na tst;
28

je snadno ped Bohem v den skonu odplatit kadmu podle cest jeho. 29 Zl hodina v zapomenut uvd velik rozkoe, a pi konci lovka budou odhaleny skutky jeho. 30 Ped smrt nechval dnho lovka, nebo po dtech svch poznn bv mu.

17. Vysthej se blich styk se zlmi lidmi. (11, 3136.)

31

Ne kadho lovka uvozuj do domu svho, nebo mnoho jest klad lovka lstivho. 32 [Jako toti troby (nemocnch) puch vyihuj,] a jako koroptev lapena bv do klece, a jako srna do osidla, tak i srdce zpupnch; jako vyzvda h na pd blinho svho. 33 Vdy dobr ve zl kladn pekrucuje, i na vci nejist nanese pny.
34

Jedna jiskra rozmh se v ohe, [a lest jednoho rozmh se v krev]. Ukld pekelnk a do krve. 35 Varuj se zlosyna, nebo zl vci plod, aby snad neuvedl tebe do posmchu na vky. 36 Pipus k sob cizho lovka, i zvrt klid tvj v boui, a odciz ti tv vlastn lidi.

V. . podle hebr. a ec.:

27

Den tst psob zapomenut na netst, a den netst psob zapomenut na tst. V. b podle hebr. (a syr.): Nebo po svm konci poznn bv mu" (srv. 29). eck pekladatel ml
30

na mysli Dt 5, 9n.; 7, 9; Am 4, 2; 9, 1. Dan 11, 4; 109, 13.

1036

Kniha Sirachovcova 12.

1

18. Viz, komu initi dobe. (12, 17.)

in-li dobr, vz, komu in, a dostane se mnoho vdku tvm dobrodinm. i dobe spravedlivci, i dojde odplaty velik; ne-li od nho, jist od Pna. Nejsou dobrodin pro toho, kdo ustavin jest ve zlm, ani pro toho, kdo almuny nedv. [Vdy i Nejvy v nenvisti m hnky, a slitovv se nad kajcmi.] Dvej milosrdnmu a neujmej se hnka. [Bezbon, hnky ztrest (Bh), et jich ke dni trestu].

5 6

[Dvej dobrmu a neujmej se hnka.] Dobe in pokornmu a nedvej bezbonmu. Zapovz mu dvat chleba, aby jm nezmocnil se tebe; 7 nebo dvojnsobn zlho dojde za vecko dobr, co mu proke; vdy i nejvy v nenvisti m hnky, a bezbonm odplat trestem.
8

19. Vyhbej nepravmu pteli. (12, 819.)

Nelze poznati ve tst ptele, a neutaj se v netst neptel. 9 Ve tst lovka neptel jeho jsou v zrmutku, a v netst i ptel se odluuje.
10

Nedvuj nepteli svmu nikdy; nebo jako m rezav nelechetnost jeho; 11 a by ponen sehnut chodil, mj pozor a vysthej se ped nm. 12 Nestavj ho podle sebe, aby t nesvrhl (a nepostavil se) na tv msto; a nesed si po tv pravici, aby se neuchzel o tv keslo; na konec poznal bys m slova, a m ei by bodaly t. Kdo polituje zaklinae had, byl-li utknut, a kohokoliv, kdo se pibliuje k lt zvi? Tak i toho, kdo chod s muem nepravm

13

Hl. 12. V. . Srv. Ps 26, 25. ec. zachoval v. 11cd, kter m nrok na pvodnost. Zn: V. . bodaly by t" ctil bys bolest, es m ei vstran nedbal.
12

11

Bu k nmu jako ten, kdo utr zrcadlo, a pozn, e nikdy nepestane rezavti.

1037

Kniha Sirachovcova a zaplt se do jeho hch.

14

Hodinu u tebe setrv; jestli se uchl, nevydr.

15

Rty svmi lahod neptel, v srdci vak ukld, jak by t zvrtil do jmy. 16 Oima slz neptel, uhld-li vak as, neme nasytit se krve.
17 18

Potk-li t netst, shled, e prvn je tu; [Oima slz neptel], jako by pomoci chtl podraz ti nohy. 19 Hlavou kvati a rukama tleskati bude, a mnoho eptaje zmn obliej svj.
1

20. Kterak se mti ke (zpupnm) velmom? (13, 129.)

13. Kdo se dotk smoly, zmae se od n; a kdo obcuje se zpupnm, zvykne si zpupnosti 2 Bm nad sv sly si nakld, kdo se zmonjm neli je sm se brat; s bohatm ne sm jsi neptel se.
3

Jak me bratiti se kotel s hrncem? Nebo kdy o sebe zavad, tento se rozbije. Boh kivdu in a sm reptat (pi tom); chuas kivdu trp a nesm ne mlet. Bude-li mu dvati, bude se uchzet o tebe; pakli nebude mti, opust tebe.

M-li co, s tebou se iviti bude, a vydm t bez ltosti. 7 Bude-li mu poteben, bude t klamat: usmvaje se bude ti nadje dlat, krsn tob mluvit a ekne: eho ti teba?"
8

Bude t zahanbovat hostinami svmi, dokud t nevyj nkolikrt,

V. . Hodinu" = chvli, kdy jsi asten. uchl-li se" od tst, t. j. odchl-li se tst od tebe. 19 V. . O pokyvovn hlavou srv. ne 13, 8; 21, 8; Pl 2, 15. eptati" bude zloeen na hlavu neastnkovu. Prve prolval (krokodil) slzy, ukazoval tv smutnou, nyn z kodolibou radost. 1 Hl. 13. V. . zpupnm" posmvaem vc nboenskch a mravnch (hebr.). zvykne si ji" = oblee ji jako roucho (Vulg). 2 V. . prostji podle hebr.:

14

Bm nad sv sly co chce nsti? A s bohatstvm tebe co se bratil?" V. . kotel" kovov, mdnec s hrncem" hlinnm. 4 V. . Podle hebr. a ec. msto nesm ne mlel" lpe: a aby jet prosil" (aby mu nebylo kivdno v3

ce).

1038

Kniha Sirachovcova a na konec vysmje se tob; potom vida t, nech t na holikch, a hlavou bude nad tebou pokyvovat.
9

Poko se Bohu a oekvej (pomocnch) rukou jeho. Mj pozor, abys sveden jsa blznovstvm, nebyl snen. 11 Nepodlzej v moudrosti sv, abys ponen jsa nedal se svsti ku blznovstv.
10 12

Povoln jsa od mocnjho, zdrhej se, i bude tm vce volati tebe k sob. 13 Nevtrej se, abys nenarazil, a nebu od nho daleko, abys nepiel v zapomenut.
14

Neusiluj mluviti s nm jako s rovnm, ani v mnohm slovm jeho; nebo mnohmi emi bude t zkouet, a s smvem vyzvdat tajnosti tv. 15 Krut jeho mysl zapamatuje si, co jsi ekl, a nebude se ttit zloby ani okov. 16 Chra se a piln pozoruj [co sly], nebo tv zhuba kr s tebou.
17 18

[Slye pak o tom jako ve snch, viz a bdi. Celou svou du miluj Boha, a vzvej ho, aby t spasil.]

19

Kad ivoich miluje podobnho sob; a kad lovk raduje blzkho sob. 20 Ve, co m tlo, k podobnmu sob se dru, a kad lovk s podobnm sob se spoluje. 21 Bude-li kdy spolek mti vlk s bernkem? Tak i hnk se spravedlivcem. 22 Jak me hyena v pokoji t se psem? A jak me se sdleti bohat s chudm? 23 Koist lva jest divok osel na pouti; tak i pastvou bohatch jsou chud. 24 A jako v ohavnosti m zpupn ponenost, tak tak v ohavnosti m bohat chudho. 25 Bohat, zakols-li, bv podepen od svch ptel; ale chud, padne-li, bv odkopnut i od znmch.
26

Bohat, chybil-li, m mnoho obhjc; mluv-li zpupn ei, ospravedluj ho. 27 Chud, chybil-li, nad to i krn bv; mluv rozumn, ale nen mu dno msta.
22

V. . Msto hyena" Vulg nesprvn: svat lovk". Hyena loup ovce, kter pes ste.

1039

Kniha Sirachovcova
28

Boh mluv a vichni ml; e jeho vynej a k oblakm. 29 Chud mluv, i kaj: Kdo je to?" a kloptne-li, doraz ho.

21. Kterak dluno jest uvati bohatstv? (13, 3014, 21.)

30

Dobr jest bohatstv, nen-li pi nm hchu [ve svdom]. A vc velmi zl jest chudoba, na kterou nak bezbon.

31

Svdom lovka promuje obliej jeho buto k dobrmu nebo ke zlmu. 32 Znamen dobrho svdom, tv radostnou, nalezne nesnadno a s prac.

14.

Blaze lovku, kter neklesl slovem z st svch, a kterho nebod bolest, e se provinil. 2 asten, jemu nepsob bolesti svdom, a kdo nepozbyl nadje sv.
3

lovku lakommu a skoupmu neprospv bohatstv; a lovku nepejivmu k emu je zlato?

Kdo sm sob [nesprvn] utrhuje, hromad jinm, a z jeho majetku budou tti lid ciz. 5 Kdo je sob zl, komu jinmu bude dobr? Nebude mti radosti ze svho majetku. 6 Kdo sob nepeje, nad toho nen nic horho, a to jest odplata zloby jeho.
7

in-li dobe, in to nevda a necht, a na konec vyjev svou zlobu. 8 Niemn jest oko zvistivho; odvrac tv svou a pohrd duemi. 9 Oko chtivho ned se nasytit dlem; nepravost se nenasyt, a vysu svou dui skrz na skrz. 10 Zl oko (hled) zle, aby se najedlo chleba; avak strdati a zrmutek mti bude za svm stolem.
11

Synu, m-li co, i sob dobe, a podvej obti Bohu jak se pat. 12 Pamatuj, e smrt nemek,
V. . dluno peloiti s ec. a hebr.:
32

Znamen dobrho svdom je tv radostn, ale nalzti pslov (d) namhav pemlet."
Mudec, hledajc, kterak by vtipn vyslovil zsadu pravdy, bv zasmuil, tuto zasmuilost nelze vak pokldati za znmku patnho svdom! 8 Hl. 14. V. . odvrac tv svou" od nuznho duemi" = ivoty lidskmi. Vulg chybn du svou". 11 V. . i sob dobe" po rozumu Kaz 2, 24; 3, 22; 5, 17; 6, 15; 11, 9. 12 V. b. podle hebr. i ec. m znti: Zvazek podsvt nebyl ti zjeven", t. j. nen ti znmo, kdy bude podsvt dati sv prva na tebe, t. j. kdy ume. Snad velmi zhy.

1040

Kniha Sirachovcova a e zkon podsvt byl ti ukzn; nebo zkon tohoto svta jest: Jist zeme." 13 Ped smrt i dobe pteli svmu, a podle monosti podvej a dvej chudmu. 14 Nezbavuj se dne dobrho, a dl dobr radosti a nemj t. 15 Zda nemus jinm zstavit ovoce svch nmah, a vsledek svch prac, aby dlili se o nj losy? 16 Dvej a ber, ve sebe samho. 17 [Ped skonnm svm i spravedlnost], nebo na onom svt nelze najti pokrmu.
18

Kad lovk jako seno zvadne. Jako list zelen na strom hustm: 19 jedno se pu a druh opadv . tak i pokolen z tla a z krve: jedno skonv a druh se rod. 20 Kad dlo pomjejc konec konc zhyne; a kdo je dl, pjde s nm. 21 [Ale kad skutek vborn bude spravedliv ocenn, a kdo jej in, bude mti z nho est.]

IV. Jak vhodno jest usilovat o moudrost. (14, 2215, 10.)

22

Blaze lovku, kter je do moudrosti zabrn, kter o spravedlnosti jej peml, [a jeho mysl m na zeteli Boha]; 23 kter mysl ve svm srdci na cesty jej, o jejch tajemstvch pemt. jde po n jako sldil, a stv tam, kudy chod;. 24 kter hled skrze okna jej, a u dve jejch poslouch; 25 kter se usdlil vedle domu jejho, a vetknuv do stn jejch kolk postavil si stan svj po jejm boku; tst usdl se v stanu jeho [na vky]. 26 Postavil dti sv pod ztitu jej, a pod ratolestmi jejmi se zdruje; 27 chrn se pod ztitou jej od vedra, a v lesku jejm sdl. 15.
26

Kdo se boj Boha, in to [dobr]; a kdo se dr zkona, doshne j.

V. a. zachovn v pvodnm bsnickm znn v hebr.: Stav si hnzdo v jejch haluzch." 1 Hl. 15. V. . to" = tak, jak ve v. 14, 2227 bylo leno, hled usilovn moudrost. dobr" je glosa, kterou bylo radno pidati, kdy ryvek 15, 1 6 byl vzat za ten" na svtek sv. Jana Ev. Glosa z men knihy vloudila se pak i do bible.

1041

Kniha Sirachovcova
2

Vyjde jemu v strety jako [ctn] matka, a jako ena, ji v mld pojal, ho pijme. 3 Sytit jej bude chlebem rozumu [ivota] a vodou moudrosti [spasiteln] bude ho napjet. 4 Ope se o ni a nebude kolsat se, spolehne se na ni a nebude zklamn. 5 Pov ho tak nad jeho sousedy, a v snmech veejnch oteve mu sta. [Napln ho duchem moudrosti a rozumu, a rouchem slvy odje ho.] 6 Radost a jsotem zahrne ho a jmno vn slavn d mu v dl. 7 Lid blzniv nedoshnou j, [ ale rozumn lid se potkaj s n ] a lid hn nespat j. [Nebo] daleko jest od zpupnosti [a lsti], 8 (a) lidem livm na mysl nepichz. [Ale lid milujc pravdu bvaj v n, a budou zdar mti, dokud Bh na n neshldne.]
9 10

Nen krsn chvla v stech hnkovch. Nebo od Boha pochz [moudrost]. K moudrosti toti dru se Bo chvla, [v stech vrnch bv j plno] a Pn ji dv [jim].

22. Hnk odpovd sm za svj hch i nsledky jeho. (15, 1121.)

Nekej: Bh je pina, e j nemm; nebo co m on v nenvisti, nem initi. 12 Nekej: On mne uvedl v blud!" Nebo nepotebuje lid bezbonch. 13 Velikou ohavnost a blud m v nenvisti Pn, a nen to mil tm, kte se ho boj.
14 11

Bh na potku stvoil lovka, a zanechal ho v moci rozhodnout se. 15 [K tomu dal (mu) nazen a pkazy sv.] 16 Chce-li (, me) pkazy (jeho) zachovvati, a na vky, jak mu libo, vrnm zstat, [(i) zachovaj tebe.] 17 Pedloil tob vodu i ohe;
V. . j" moudrosti a z n vyplvajc chvly" (v. 10). V. 11b chce ci: Kdybys neinil, co Bh nenvid", ml bys ji". Hebr. lpe zachoval v. 11:
11

Nekej: Bh je pina hchu mho, nebo co m v nenvisti, nein" (Bh!). V. b. podle hebr.: (Bh) nedopust, aby to (zlo a ohavnost) potkalo ty, kte se ho boj, t. j. Bh nedo13

pust, aby bohabojn klesli do hchu. Srv. Mt 6, 13.

1042

Kniha Sirachovcova
18

k emu chce, vzthni svou ruku. Ped lovkem jest ivot i smrt, [dobr i zl,] co se zalb mu, bude mu dno.

19

Nebo hojn jest moudrost Bo, siln jest (Bh) svou moc a vid vecko [ustavin]. 20 Oi Pn (hled) na ty, kte se ho boj, a on zn kad lidsk in.
21

Nikomu nepikzal, aby bezbon inil, ani dal komu povolen, aby heil. Nedej mnostv dt [nevcch a] nezdrnch;

23. Vysthej se hchu, nebo bude trestn. (15, 2216, 23.)

22 1

16.

net se z dt bezbonch. Mno-li se, neraduj se z nich, nenli bzn Bo v nich. 2 Nespolhej se na ivot jejich, a neohldej se na prce jejich. 3 Nebo lep jest jeden bohabojn neli tisc [syn bezbonch], 4 a lpe jest umti bez dt neli zstaviti dti bezbon. 5 Nebo jeden rozumn zalidn vlast, (ale) kmen bezbonch bude vylidnn.
6

Mnoho takovch vc vidlo m oko, a silnj nad n slyelo m ucho. 7 Ve shromdn hnk zaplil se ohe, a v lidu neposlunm vzpll hnv. 8 Nemodlili se za hchy sv sta obi, ale spolhali se na svou slu, i byli vyhubeni. 9 Neodpustil hostm Lotovm, a v oklivosti je ml pro jejich ei zpupn. 10 Nesmiloval se nad nimi zkaziv nrod [cel],

V. . Jako se protiv voda ohni, tak i mravn dobro a zlo. Srv. Dt 30, 15. 19; Jer 21, 8; m 2, 7 n 22 V. . Hojnost dt jest poehnn Bo toliko tehdy, kdy jsou to dti bohabojn. Srv. 126, 3; 127, 3 n. 1 Hl. 16. V. . neraduj se z nich" = nezakldej si na nich (hebr.). 7 V. . m na mysli pbhy, vypravovan Nm 16, 1 nn.; 11, 1. Srv. 105, 18. Srv. tak ne 21, 10. vzpll hnv" Boha trestajcho. 8 V. . sta obi" byli ped potopou. Viz Gn 6, 1 nn.; Bar 3, 26; Moud 14, 6. Podle hebr.: (Bh) neodpustil obrm pravku, V. . Viz Gn 19. Ez 16, 49. Obyvatel Sodomy sluj tu Lotovi host" proto, e cel Palestina patila vlastn Abrahamovi a jeho rodu. Sodoman pokldali proti tomu sebe za domorodce a Lota za hosta", za cizince. 10 V. . dluno pekldati podle hebr.:
9

17

kte ovldali svt svou silou."

Neuetil nroda stenho klatbou, vyhnanho pro hch jeho." Jsou to kmeny kanaansk, o kterch srv. Ex 23, 23; 33, 2; Dt 7, 1; Moud 12, 3 n.

1043

Kniha Sirachovcova
11

vynejc se v hch svch. Tak ani nad (tmi) estkrt sto tisci pmi, kte byli zachvceni (smrt) v tvrdosti srdce svho; a byl-li by jedin zatvrzel, byl by zzrak, kdyby zstal bez trestu.

12

Je milosrdenstv, ale i hnv u nho; je velik v uproen, ale vylv i hnv. 13 Podle (velikosti) milosrdenstv jeho je trest jeho; soud lovka podle skutk jeho. 14 Neutee s koist (svou) hnk, a nezstane dlouho nesplnna nadje milosrdnho. 15 Kad skutek milosrdenstv zjedn msto kadmu podle zsluhy jeho, [a podle toho, jak rozuml sv pouti].
16

Nekej: Ped Bohem jsem ukryt, a na vsostech kdo na mne vzpomn? 17 V etnm mnostv se ztrcm, nebo co je m due v tak nesmrnm tvorstvu?"
18

Ejhle, nebe, nebesa nebes, moe, zem [s tm, co v nich jest,] kols se, kdy na n pohldne. 19 Spolu vrcholky hor i zklady zem, kdy popat na n Bh, hrzou se tesou. 20 Ale veho toho srdce nedb, [a kad srdce jemu je znmo] 21 a na jeho cesty kdo mysl? Jako vtr, jeho oko lidsk nevid, 22 tak pemnoho skutk jeho zstv v tajnu.
V. . srv. s Nm 14, 22 n.; 94, 11. 15 Za v. . m hebr. a syr. tyto vv., kter mono pokldati za pvodn: Hospodin zatvrzoval srdce [faraonovo], by ho nepoznalo,
11

a skutky jeho by zjevily se pod nebem. Milosrdenstv jeho je zejmo vem jeho tvorm, a sv svtlo a svou tmu udluje lidem. 20 Ve v. . nak si spisovatel, e lid Boha a zpsobu, jak d svt (= cesty jeho") nedbaj. V hebr. vak dle mluv hnk, uveden ji ve ve v. 16. Prav: Mne vak nevm si (Bh) a kdo db mch cest? Mch cest" = mho ivota (nemravnho). 21 22 V. b. a. srv. s Jan 3, 8. skutk jeho" = Boha, t. j. odmny a trest, nen vdy zcela patrno. V
hebr. mluv dle hnk:

Kdy hem, nevid mne oko; nebo kdy zcela tajn lhu, kdo o tom v? 22 V. bc, podle Vulg jsou dal slova spisovatelova, ktermi si stuje, e lid nehlsaj dostaten spravedlnosti Bo, e j nedbaj. Neekaj odmn ni trest, kter slibuje a ktermi hroz smlouva", t. j. zkon. Lv 26, 3 nn.; Dt 28. Ta smlouva" je daleko mnohch lid a oni jsou daleko t smlouvy. Podle hebr. vak
mluv dle hnk:

O inu spravedlivm kdo mluv?

1044

Kniha Sirachovcova Skutky spravedlnosti jeho kdo vypravuje? A kdo na n ek? Je daleko smlouva (jeho) [od nkterch]. [Avak na konec vichni budou vyeteni.] 23 lovk zakrnlho rozumu mysl (tak) [daremn], a nemoudr [pobloudilec] mysl (tak) [poetile].

24. Jak moude Bh nakld s lovkem. (16, 2418, 14.)

Sly mne, synu, a u se vd, a m slova pozoruj svm srdcem. 25 Podm nleit odvenou nauku, vypravovat budu pesnou moudrost. [Slova m pozoruj svm srdcem, i povm ti s rozvahou mysli o silch, je uloil Bh ve svch dlech od potku, vrn vypravm nauku o nm.] radkem Bom vznikla dla jeho, a od stvoen jejich rozdlil je v sti. 27 Ladn spodal na vky sv dla, a nejpednj z nich od rodu do rodu. Nelanj, ani se unavuj, ani ustvaj od svch prac. 28 dn nebude tsniti druha svho, 29 na vky nezpronev se slovu jeho.
30 26 24

Pot Bh na zemi pohledl, a naplnil ji svmi dobry. 31 Tvory ivmi pokryl vecek povrch jej, a do n opt se navracuj. 17. Bh stvoil lovka ze zem, a zase jej obrac v ni. 3 Odpotan dny a lhtu dal mu, a odevzdal mu moc nad vcmi pozemskmi. 2 b Bodle sebe samho oblkl ho moc, 1 b a podle obrazu svho uinil ho. 4 Vloil bze ped nm do kadho ivoicha, aby panoval nad zv i ptactvem. 5 [Stvoil z nho pomocnici, podobnou jemu.] Vli (svobodnou) a jazyk a oi
2
a a

A eho se nadti, kdyt daleko jest smlouva?"

Smlouva s nrodem israelskm uinn je daleko, je ji velmi star, kdo v, zdali jet maj jej sliby a hrozby jakou innost. vyeteni" a odmnni nebo potrestni. Odstavec 16, 2418. 14 broj proti mluv hnkov, podan ve ve v. 16 n., 2022 (podle hebr.). 26 V. . v sti" = v i svtla a tmy, vodstva nebeskho a pozemskho!, v moe a pevninu, jak vypravuje Gn 1. vznikla" a tm radkem, t. j. zenm Bom dle trvaj. 1 2 Hl. 17. V. a. a. srv. s Gn 3, 19. 2 1 V. b. b. srv. s Gn 1, 26 n.; 1 Kor 11, 7.

1045

Kniha Sirachovcova a ui a srdce jim dal k pemlen; umnm rozumti naplnil je, 6 [stvoil jim umn ducha, smyslem naplnil srdce jejich], a dobr i zl ukzal jim. Poloil oko sv do jejich srdce, aby jim ukzal velikost svch skutk, 8 aby jmno svat chvlili, [aby honosili se zzraky jeho], a hlsali velikosti skutk jeho.
9 7

K tomu udlil jim moudrost a zkon ivota v ddin majetek dal jim. 10 Smlouvu vnou uinil s nimi, a sv prvo a spravedlnost ukzal jim. 11 Velikou velebnost jeho vidlo oko jejich, a velebn hlas slyely ui jejich, a ekl jim: Piln se varujte veho bezprv!" 12 a pikzal kadmu, jak se m chovati k blinmu. 13 Cesty jejich ped nm jsou vdycky, nejsou skryt ped oima jeho.
14 15

Kadmu nrodu v elo postavil vldce, ale Israel jest [jak znmo] dl Bo. 16 Vecky skutky jejich jsou jako slunce ped Bo tv, a oi jeho bez pestn pat na cesty jejich. 17 Nejsou skryta jemu bezprv jejich, ale vecky nepravosti jejich jsou ped Bo tv. 18 Almuna lovkova jest jako pee u nho, a dobrodin lidsk jako ztelnici uchovv. 19 Pot povstv a odplc jim, odplc kadmu na hlavu jeho, [sr je do hlubin zem.]
20

Ale kajcm popv nvrat na cestu [spravedlnosti], a povzbuzuje ty, kte nadje pozbvaj, [a ustanovuje jim dl (pslun) vrnosti]. 21 Obra se ku Pnu a zanechej svch hch; 22 modli se ped tv Pn a umeni pleitosti. 23 Vra se k Nejvymu, a odvra se od nespravedlnosti; velice mj v nenvisti ohavnost! 24 [Znej spravedliv zkony Bo,
V. . Oko Bo" v lidskm srdci jest rozum, kter z tvorstva poznv Tvrce (Peters). 17 18 V. . Vulg 17a: Nejsou zrueny mluvy pro nepravost jejich." V. . Jako bv lovku drah peetn prsten, nebo dokonce ztelnice oka, tak jest Bohu drah dobr skutek lidsk. Srv. Jer 22, 24. Viz tak ne 49, 13.
7

1046

Kniha Sirachovcova a dr se uloenho kolu, jako i modlitby k Bohu Nejvymu.] 25 Pidruj se svta svatch, ivch a vzdvajcch Bohu chvlu. 26 Nezstvej v bludu bezbonch, ped smrt vzdvej (Bohu) chvlu; pro mrtvho, kter ji nen, veta je po chvle. 27 [Chval, dokud jsi iv, iv a zdrv jsa chval, chval Pna a mnostvm jeho milosrdenstv se honos.] 28 Jak velik jest milosrdenstv Pn, a smlivost jeho k tm, kte se obracej k nmu! 29 Nebo neme lovk vykzati se vm, ponvad nen nesmrteln zrozenec lidsk, [a v nicotnm zlu zlibu mv.] 30 Co jest jasnjho nad slunce? A i to se zatm. Tak nen nic nelechetnjho nad to, co vyml tlo a krev, [Bude to tak trestno.] 31 Na voje nebeskch vin pat, kdeto lid vichni jsou prach a popel. 1 Ten, kter na vky ije, stvoil vecko vesms; Bh jedin spravedlivm bude shledn, [a zstv nepemoenm krlem na vky.] 2 Kdo sta vypravovati skutky jeho? 3 Nebo kdo vystihne jeho veliiny ? 4 Moc jeho velikosti kdo vyslov? A kdo nad to vyprav milosrdenstv jeho? 5 Nelze nic ubrat ani pidat, nelze vybadat velein Boch. 6 Kdy je lovk u konce, tu teprve pon; a kdy pestane, bude na rozpacch. 7 Co je lovk a jak z nho uitek? Co dobrho a co zlho zme? 8 Poet dn lidskch dlouho-li ije stolet jest; za kapku z vody mosk dluno je cenit, a jako zrnko psku, tak skrovn jsou roky proti dnu vnosti. 9 Proto shovv Bh jim,
27

18.

V. . . jest ve Vulg hodn glosovn. ec. msto tch vv. m toliko toto:

26

Kdo me Nejvyho chvliti v podsvt msto ivch, kte (mu) vzdvaj chvlu? Pro mrtvho, jeto ji nen, po chvle jest veta; kdo jest iv a zdrv, me chvliti Pna. 26 V. . Nechvliti Boha, pokud je lovk iv, jest velik blud", sebeklam. V. 26b. srv. s 6, Is 38, 18. 1 Hl. 18. V. . vesms" = vecky vci krom Boha maj t pvod jsou stvoeny od Boha bez vjimky,
ani jedin vc nevznikla jinak neli stvoenm. O tom, kdy ve bylo stvoeno, Psmo tu nemluv; neprav, e byly vecky vci stvoeny souasn, spolu" asov!

1047

Kniha Sirachovcova a vylv milosrdenstv sv na n. Vid opovlivost srdce jejich, e zl jest; [a poznv zvrhlost jejich, e neprav jest] 11 Proto je zahrnuje svm slitovnm, [a ukazuje jim cestu pravou.] 12 Milosrdenstv lidsk objm pbuznho, ale milosrdenstv Bo kadho, kdo tlo m. 13 On m milosrdenstv, pouuje; a vzdlv jako past stdo svoje. 14 Smilovv se nad tm, kdo pijm pouen [smilovn], a kdo pilen jest zkon jeho.
10

25. Zajisti se ped netstm opatrnost. (18, 1529.)

Synu, k dobrodin nepidvej vtky, a k dnmu daru [nepidvej] zarmucujcho slova [zlho]. 16 Zdali rosa neochlazuje vedra? Tak i (dobr) slovo lep jest ne dar. 17 Zda hle nen (dobr) slovo nad dar dobr? Ale ob jest u lovka spravedlivho. 18 Blzen oste domlouv, a dar neukznnho ene slzy do o. 19 [Ped soudem zjednej si spravedlnost.] Prve neli mluv, u se; 20 a ped nemoc o zdrav peuj. Ped soudem vyetuj sebe, i najde ped Bohem smilovn. 21 Prve neli jsi nemocen, poni se, a v as nemoci uka, e ses obrtil. 22 Nedej si peket, aby ses modlil ustavin, a neostchej se a do smrti dbti spravedlnosti. [Nebo mzda Bo zstv na vky.]
V. . dluno opraviti podle ec: (Bh) kr a trest a pouuje V. . opravuj kritikov podle znn syrskho takto:
14 13

15

a vrac jako past stdo svoje."

Blaze tm, kte milosrdenstv jeho dvuj a kte kze jeho pijmaj!" 15 V. . Sta, jako na p. ptel Jobovi, vytkali chuasm hchy, je pokldali za pinu jejich netst. V. . ped soudem" = prve neli Bh pone soudit. Srv. 1 Kor. 11, 31. Smilovn dojde kajcnk v den Bo nvtvy" (ec.). 21 V. . poni se" kajcmi skutky, ktermi bv Bh usmiovn. Msto v as nemoci" ti: v as hch", t. j. jsili ve hch, za kter t Bh dosud nemoc netrest. 22 V. . Sprvn:
20

Nedej si peket, abys splnil slib v as, a neekej a do smrti, abys byl ho sprotn."

1048

Kniha Sirachovcova Ped modlitbou piprav dui svou, a nebu jako lovk, jen pokou Boha. 24 Pamatuj na hnv v den skonn, a na as odplaty, a (Bh) odvrt se od tebe. 25 Pamatuj na hlad v as hojnosti, a na chudobu i nedostatek v den bohatstv. 26 Od jitra do veera mn se asy, a vecko kvap ped oima Boma. 27 lovk moudr pi vem je starostliv, a za dn hch piln se varuje lhostejnosti. 28 Kad rozumn zn moudrost, a blahoslav toho, kdo ji nalz. 29 Znalci pslov tak moude si vedou, [rozumj pravd a spravedlnosti], a vydvaj jako pval prpovdi zn.
30 23

26. Ovldej sv vn. (18, 3019, 3.)

19.

Po svch dostech necho, a od sv vle odvracuj se. 31 Vypln-li dui sv dosti jej, uin tebe radost neptelm svm. 32 Neoblibuj sob ve spolenostech ani malch, nebo ukldaj ustavin vydn. 33 Neochuzuj se o zvod plat penzem vypjenm, take nebude ve mci nic mti; [nebo byl bys sm sob neptelem.] 1 Dlnk opilec nezbohatne, a kdo za nic nepokld malikosti, pomalu zhyne. 2 Vno a eny k odpadu vedou moudr, [a do trestu pivdj rozumn],

V. a. m znti:

23

Prve neli uin slib, piprav se."

Piprav se, t. j. uva, jsili s to, abys vykonal, k emu slibem se zavazuje. Srv. Dt 23, 22 nn; Kaz 5, 3 5, Bar 6, 34. 31 V. Hn samolska a zvle uvd lovka do netst, ze kterho se raduj kodolib neptel jeho. Srv. 6, 4. 32 V. . podle hebr. zn: V. . podle hebr. prost: Hl. 19. V. . podle hebr. navazuje na 18, 32 n a zn prost: V. a. podle hebr. prost:
2 1 33

Neoblibuj sob v troce rozkoe, nebo dvojnsobn (bol pak) nedostatek jej." Nebu labunkem ani pijanem, nebo nic bys neml v mci." Kdo to in, nezbohatne, a kdo pohrd mlem, zhyne." Vno a eny nadmaj srdce" (zpupnosti).

1049

Kniha Sirachovcova
3

a kdo se v na nevstky, niemnkem bude; hniloba a ervy zmocn se ho, [na velkou vstrahu bude poven], a vzata bude z potu (ivch) due jeho.

27. Ovldej jazyk, kdy mluv o jinch. (19, 412.)

Kdo rychle v, lehkomysln jest, [a utrp kodu]; a kdo (tm) he sm proti sob, za nic jmn bude. 5 Kdo se raduje z nepravosti, zhann bude; [kdo m v nenvisti domluvu, ukracuje si ivot;] a kdo nenvid vavost, has zlo. 6 [Kdo he sm proti sob, pykati bude; a kdo se raduje ze zlho, zhann bude.] 7 Neopakuj slova [zlho a tvrdho], a nieho nepozbude. 8 Ani o pteli ani o nepteli nevypravuj [co si mysl,] a pokld-li co za hch, nevyjevuj ho. 9 Nebo vyslechnou t, ale budou se stci tebe, budou (onen) hch omlouvati, tebe (vak) nenvidti, [a tak budou se chovati k tob vdycky]. 10 Slyel-lis slovo [proti blinmu svmu], a s tebou zeme; a v, e t neroztrhne! 11 Ze slova blzen m bolesti jako rodika ped porodem. 12 Jako p tkvc v masitm stehn: tak je slovo v srdci blzna.
13 4

28. Mrni se, kdy kr blinho. (19, 1317.)

Promluv s ptelem, snad nic nev [a ekne: Neuinil jsem to"]. Uinil-li to vak, a u tak nein! 14 Promluv s blinm, snad nic neekl; a ekl-li, a toho ji neopakuje! 15 Promluv s ptelem, nebo asto bv to pomluva; a kadmu slovu nev! 16 Leckdo kles [jazykem], ale ne z myslu; a kdo jest, jen neprovinil se jazykem svm? 17 Promluv s ptelem prve ne mu pohroz,
V. a. podle ec.
3

a kdo se vs na nevstky, bude smlej"

(ke zloinm jinm) hniloba" pi pohlavnch nemocech. 4 V. b. podle ec: V. b. podle oprav Petersovch: V. . Srv. 21, 27. Jako se neulev thotn en, dokud neporad, tak jest i poetilec nespokojen, dokud nepov, co v.
11 5

a kdo (tm) chybuje, he sm proti sob." a kdo klep opakuje, nem rozum."

1050

Kniha Sirachovcova a popej msta bzni Nejvyho!

29. Podle eho lze poznati pranou moudrost? (19, 1827.)

18

Velik moudrost jest bze Bo, [v n tkv bze Bo,] a ve veker moudrosti je eten zkona. 19 Ale nen moudrost znti nepravost, a rada bezbonch nen rozumnost. 20 Jest vychytralost, ale ta jest ohava; a jest poetilec, ktermu chytrosti se nedostv.
21

Lep je lovk, jemu se nedostv uenosti, [a jen postrd rozumu,] ale boj se (Boha), neli ten, kter m hojnost rozumu, ale pestupuje zkon [Nejvyho].

22

Jest dkladn chytrost, a ta jest nespravedliv; a nkdo um dkladn mluvit, aby dokzal pravdu. 23 Nkdo se ibalsky ko, ale nitro jeho je plno lsti; 24 [a nkdo se pli poddv z velik pokory,] a nkdo klop tv svou, a in se jakoby nevidl, co m zstati tajno; 25 a by mu pro nedostatek moci brnno bylo heiti, najde-li vhodnou dobu, [aby inil zle,] in zle.
26

Po vzezen poznati lze mue, a z vrazu tve poznati lze rozumnho. 27 Odv tla a smch zub, a chod lovka vypravuj o nm.

30. Ovldej svj jazyk, zejmna chce-li blinho krati. (19, 2820, 28.)
28

Zklame domluva, tup-li kdo ve hnvu; [jsou posudky, kterch nelze schvalovati;] a jsou lid, kte ml, a ti jsou moud.

20.

O jest lpe domluviti, neli se hnvati, a (chybu) uznvajcmu nebrniti, by odprosil! 2 (Jako) chlpnost kletncova me zbaviti dvu panenstv, 3 tak bude i tomu, kdo nsilm provd prvo [bezbon].

V. . pohroz mu" = na nho se obo. bzni" = zkonu (ec.). M tedy lovk moudr popti msta ct k zkonu. Zkon ukldal, aby obalovan byl prve vyeten. Dt 13, 14 n; 17, 4; 19, 18; Lv 19, 17. 19 V. . Takov moudrost jest mazanou, prohnanost, (ve zlm), o kter vce ne. 24 V. . podle eckho zn: Hl. 20. V. b. ecky prost:
1

17

Klop svou tv a in se nahluchlm, a kde nen pozorovn, pekvap t." a kdo se pizn, ueten bude kody."

Srv. 19, 8; Ps 28, 13. 2 V. n. To i ono jest bezvsledn. Srv. 30, 21.

1051

Kniha Sirachovcova
4

[Jak dobe jest kranmu ukzati ltost! Nebo tak utee hchu dobrovolnmu.] 5 Jsou lid, kte ml a jsou pokldni za moudr; a jsou lid, kte jsou v nenvisti, protoe mnoho mluv. 6 Jsou lid, kte ml, protoe nevd, co maj ci; a jsou lid, kte ml, protoe maj na mysli phodnou dobu. 7 lovk moudr poml do asu, ale mluvka nerozumn pehld as. 8 Kdo mnoho mluv, kod sm sob, a kdo si [neprvem] moc osobuje, bv v nenvisti. 9 Bv lovku [neukznnmu] prospch na netst, a bv zisk na kodu. 10 Jsou dary, kter nic neprospvaj, a jsou dary, je bvaj dvojnsobn oplceny. 11 Nkdo bv pro svou slvu snen, a mnoh z ponen zdvh hlavu. 12 Nkdo koup mnoho za mlo, ale zaplat to sedmeronsobn. 13 Moudr in e sebe oblbenm, laskavosti vak blzn jsou zbyten vody vylvn. 14 Z daru nemoudrho nebude mti prospchu, nebo m sedmero o (msto jednoho). 15 Mlo d, ale mnoho vyt; oteve-li sta, leh z nich ohe. 16 Dnes pj a ztra upomn; protivn je lovk takov. 17 Blzen ptele nem, a nedostane se vdku jeho dobrodinm. 18 Nebo ti, kte jed chlb jeho, oemetnho jsou jazyka. Kolikrt a jak mnoz vysmj se jemu! 19 [Nebo nerozdal s rozvnm smyslem, co kdo mti ml, ani to, co kdo mti neml.]
20

Pd livm jazykem jest jako pd na podlahu; tak i pd bezbonch rychle pijde. 21 Jako lovk odporn jest nevasn povdn: v stech neukznnch bv ustavin. 22 Prpov z st blzna bv zavrena, nebo nevyslovuje j v as. 23 Nkomu nedopout heiti nouze,
V. a. podle Vulg slovn:
9

Jesti prospch v zlch vcech mui bez kzn,"

t. j. bezbon m se dobe, tebae mravn zle ije. 14 V. . oi" chtivch (sedmeronsobn) odmny. 23 V. b. a ve svm klidu", t. j. kdy nouze" mine, kdy se dome blahobytu, bv v nm lkn ke hchu. Podle eckho vak lpe: a ve svm klidu (v klidnm svdom) nebv bodn" (vitkami).

1052

Kniha Sirachovcova
24

25

a ve svm klidu bv bodn. Nkdo ni sm sebe proto, e se styd, strachem z nerozumnho sebe hub, [ohledy na lidi sebe kaz.]
Nkdo ze studu slibuje pteli,

26

a zskv si v nm zbyten neptele.

Ohyzda zl na lovku le jest;

27

a v stech neukznnch bv ustavin.

Lep je zlodj ne ustavin lh;

28

ddictv obou vak je zkza.

ivot lid livch beze cti jest;

a hanba jejich je pi nich bez pestn.

29

V. Uitek moudrosti. (20, 2933.)

Moudr v ei vyvihne se, a rozumn zalb se velmom. 30 Kdo svou pdu vzdlv, vysoko stav stoh plodin; [a kdo in spravedlnost, bv poven;] a kdo chce zalbit se velmom, utk ped nepravost. 31 Dary a odmny zaslepuj oi soudc, a jako nmota jim brn krat. 32 Moudrost skryt a poklad, jeho nevidt, jak uitek dv to i ono? 33 Lep je ten, kdo taj nemoudrost svou, neli lovk, jen skrv svou moudrost! 21.
1

31. Utkej ped hchem. (21, 111.)

Synu, zheil-lis, nei tak opt, ale za pedel odpros. 2 Jako ped hadem, utkej ped hchem; nebo pibl-li se k nmu, chapne t. 3 Zuby lv jsou zuby jeho, zabjej due lid. 4 Jako dvojsen me je velik nepravost, a rna jeho jest nezhojiteln. 5 Nsil a kivdy v nic obrac statek; [a dm sebe bohat v nic bv uveden zpupnost;] tak statek zpupnho bv vyvrcen. 6 Prosba chudho z st dochz a k um Jeho, a soud rychle mu pijde. 7 Kdo nenvid pokrn, jde po stopch hnka; ale kdo se boj Boha, zabr se nad nm. 8 Z daleka lze poznati silka jazykem [smlm], a rozumn v, e by ho mohl pivsti k pdu. 9 Kdo stav dm svj na ciz traty, jest jako ten, kdo sbr si kamen na zimu. 1053

Kniha Sirachovcova
10

Sebran koudel je shromdn hnk, a plamen ohn bv konec jejich. 11 Cesta hnk kameny jest vydldna, ale na konci jejm pekla a tma a muky.

32. m se li moudr od poetilce? (21, 1231.)

12 13

Kdo db spravedlnosti, ovld svou mysl; a vrchol bzn Bo jest moudrost [a rozum]. 14 Nebude vzdlan, kdo nen obratn [v dobrm]. 15 Jest vak obratnost, kter natrop mnoho zlho, [a nen rozumu, kde je hokost.]
16

Vdn moudrho rozhojuje se jako povode, a rada jeho trv jako iv pramen. 17 Srdce poetilcovo jest jako rozbit hrnec: dn moudrosti nepodr. 18 Usly-li znalec slovo moudr, chvl je a pidv k nmu; usly-li je vnivec; nelb se mu, a hz je za zda. 19 Vklady blznovy jsou jako bm na cest; ale na rtech rozumnho bv shledn pvab. 20 sta rozumnho bvaj hledna ve shromdn;. a o slovech jeho uvauj ve svch srdcch. 21 Jako dm zboen, tak jest blznu moudrost; a vdn nesmyslnho jsou nesmysln slova. 22 Pouta na nohou je blznu kze, a okovy run na prav ruce. 23 Blzen hlasit se checht, ale moudr sotva zticha se usmje. 24 Zlat perk jest rozumnmu kze, a jako nramek na rameni pravm. 25 Noha blznova kvap do domu blinho; ale lovk zkuen prve se ostch [mocnho]. 26 Blzen dvemi do domu nahldv, ale mu ukznn postoj venku. 27 Neukznn poslouch skrze dvee, moudr vak nerad slch hanliv ei. 28 sta nemoudrch nerozvn mluv; ale slova moudrch na vkch vena bvaj. 29 V stech mvaj blhov svoje srdce;
Hl. 21. V. . bv pedtn o svtku sv. Jana Nep. 29 V. . Poetilec neum ukrti v srdci svm dnho tajemstv; co m na srdci, to vecko m tak na ja26 31

1054

Kniha Sirachovcova ale moud mvaj sta sv v srdci. Bezbon kdy satanovi zloe, zloe sm sob. 31 Done sebe samho poskvruje, mezi vemi bv nenvidn, [i kdo s nm obcuje, dochzv zti. Mleliv a rozumn, ten ctn bv.]
30

33. O dtech patn a dobe vychovanch. (22, 1 13.)

22.
1

Kamenem poklenm hzej po lenochu, a kad mluv o jeho opovrenosti. 2 Lejnem kravskm hzej po lenochu, a kad, kdo se ho dotkne, otepv ruce.
3

Hanbou otcovou je syn neukznn, a dcera (takov), na kodu mu bv. 4 Dcera rozumn je bohatstvm mui svmu, ale hanebnice na potupu bv otci svmu.
5

Otci i mui drz hanbu in, [nebv o nic men neli bezbonci,] i bude ten i onen j pohrdati.

(Jako) hudba v zrmutku je mluven nevasn; trest a kze vak je vdycky moudrost. 7 Stepiny slepuje, kdo u blzna; 8 [kdo nco vypravuje tomu, jen neposlouch,] jest jako ten, kdo bud spe z tkho sna. 9 Se spcm mluv, kdo vypravuje blznovi [moudrost]; na konci [ei] ekne: Co jest?"
10

Nad mrtvm pla, neb dolo mu svtlo; a nad blznem pla, neb doel mu rozum. 11 Mn pla nad mrtvm, nebo odpov; 12 ale zl ivot blznv jest hor ne smrt. 13 Smutek pro mrtvho sedm dn (trv); ale pro blzna a bezbonka pokud jsou ivi.

34. Vyhbej se styku s poetilcem obtnm a bzlivm. (22, 1423.)

14

S blznem ne mnoho mluv, a s nerozumnm necho.

zyku. Moudr vak dovede ovldati jazyk, zachovati tajemstv, a tak se zd, e sta jeho jsou nm a ukryt v prsou jako srdce. Podle ec.: srdce moudrch jsou sta jejich". Srv. Ps 16, 23. 30 V. . satan" = pokuitel jako Job 1, 6; 1 Par 21, 1; Zach 3, 1 n. Stihne-li bezbonho netst a pit-li je satanovi, zapomn, e je m pitati sm sob, jeto sm si je zavinil. Satan sice pokouel, ale nenutil, aby lovk heil a Boha urazil. lovk dobrovoln se rozhodnuv pro hch, zavinil sm jeho nsledky. Srv. Jak 1, 14 n. 31 V. . Done" = ramen, nadyma, potiva.

1055

Kniha Sirachovcova
15

Vysthej se ho, abys neml obt, a nebyl zprznn hchem jeho. 16 Uchyl se od nho a dojde pokoje, a nebude mti obt z blznovstv jeho. 17 Nad olovo co je tho? Co jinho me bt jmenovno neli blzen ? 18 Psek, sl a hrudu eleza snze jest nsti, neli lovka nerozumnho, [poetilho a bezbonho]. Deven trmov v ze domu spjat nerozstoup se; tak i srdce oprajc se o promylen mysl. 20 Smlen lovka rozumnho nikdy ned se pokaziti bzn. 21 Jako koly na horch [a jako zdivo bez malty] vichici vystaven neobstoj: 22 tak ani srdce blzna, nsledkem smlen jeho bzliv, toku strachu nezdr.
23 19

[Jako srdce blzna, nsledkem smlen jeho bzliv, bv vdycky bez starosti, tak i ten, kdo v pkazech Boch vdy trv.]

24

35. Zachovvej ptelsk svazek. (22, 2432.)

Kdo bod do oka, vyvd slzy; a kdo bod do srdce, bud cit. 25 Kdo hz kamenem na ptky, zahn je, a kdo tup ptele, ru ptelstv.
26

Na ptele kdybys i me vytrhl, nezoufej; je nprava (jet mon). 27 Otevel-lis proti pteli sta [na zrmutek], neboj se; je (jet mono) smiti se, krom nadvky, vtky zpupn, vyzrazen tajemstv a zken rny; pro kteroukoliv tuto vc uprchne ptel (kad).
28

Zachovej si dvru ptelovu v bd jeho, abys i ve tst jeho s nm se veselil. 29 Za dob souen jeho zsta mu vren, abys i v zmonosti jeho spolu s nm zmon byl. 30 Ped ohnm vznv se z komna dm a kou; tak i ped pelvnm krve zloeen [pohany a hrozby]. 31 Ptele vysvobozovati nebudu se stydt,
Hl. 22. V. 19a. Nerozstoup se pi dnm otesu" (ec.), tedy pi zemtesen. V. 19b. Srdce takov nikdy se nieho nehroz" (ec). V. 20. podle ec:

Srdce, oprajc se o promylen mysl jest jako pskov omtka hladk zdi."
Omtkou nabv ze hladkosti a proto i pevnosti" (Peters).

1056

Kniha Sirachovcova ani budu se skrvati ped nm; a pihod-li se mn co zlho skrze nho, [snesu to] 32 kad, kdo to usly, stci se bude ped nm.
33

36. Modlitba. (22, 3323, 6.)

23.

K je dn na m sta zmek, a na rty m pee pevn, abych neklesl jimi, a jazyk aby mne na zkzu nepivedl! 1 Pane, ote a vldce ivota mho, [nenechvej mne jejich zvli,] [a] nedopoutj, bych klesl jimi!
2

K se dostane mi bi na mylen, a prostedk moudr kzn na m srdce, aby neetily poblouzen jejich, aby nebylo vidti provinn jejich, 3 aby nerostla m poblouzen, a nemnoila se m provinn, [hchy m by se nerozmhaly,] j pak abych nepadl ped svmi protivnky a neptel mj aby se neradoval ze mne. 4 Pane, ote a Boe ivota mho, nenechvej mne jejich zvli. 5 Pynch o nedvej mi, a (zlou) dostivost odvra ode mne. 6 Odejmi ode mne chte klnu, touhy po souloi a mne ne jmaj, a smlen nestoudnmu [a nevzanmu] neoddvej mne.
7

37. Ovldej sta. (23, 720.)

Pouen o stech slyte, synov; kdo ho dbti bude, nezahyne, [ani d se pokaziti skutky niemnmi.] 8 Nerozumem rt bv chycen hnk; zpupn a zlolajn jimi klesaj. 9 Pisahm a nepivykaj si tv sta, [nebo mnoho jimi padlo.] 10 Jmno Bo nebvej ustavin v stech tvch, [a jmnm svatm si nenavykej, nebo nebyl bys tm bez viny.] 11 Jako toti otrokovi ustavin vyetovanmu nikdy modin neubv, tak i kad, kdo pisah a (jmno Bo) pod vyslovuje, nebude prost hchu. 12 lovk, jen mnoho pisah, bude pln nepravost, a nevzdl se od jeho domu metla. 13 Pochyb-li, hch jeho na nm bude lpti, a nevimne-li si toho, he dvojnsobn. 1057

Kniha Sirachovcova
14

Pishne-li kiv, nebude ospravedlnn, nebo dm jeho bude pln odvety. 15 Jest i jin e vedouc vstc smrti, k ta se nenalz v ddictv Jakobovu! 16 Nebo od zbonch to vecko je daleko, a ve hch se nevlej. 17 Surov mluv a nezvykaj tv sta, jsout v n slova hn. 18 Pamatuj na otce i matku svou, vdy mezi velmoi stoj, 19 aby snad nezapomnl na tebe ped nimi Bh, a nvykem svm jsa zmmen, abys netrpl hanu, e bys radji byl se nenarodil, a abys dni svho narozen nezloeil. 20 lovk navykl slovm potupnm nebude cel svj ivot ukznn.
21

38. Ste se necudnosti. (23, 2138.)

Dva druhy (lid) mnoho he, a tet (druh) pivd hnv [a zhubu]: 22 hav cht jak ohe ho neuhasne, dokud nepohlt. . .
23

lovk, kter przn stydk dy tla svho, nepestv, dokud ohe nedoho. 24 Nevstki kad pokrm je sladk; hchy se neunav, dokud nedokon.
25

Kdo se nespokoj se svm loem, a [pohrdaje ivotem] si mysl: Nikdo nevid mne; 26 tma kolem mne a stny mne ukrvaj, nikdo nevid mne; koho bych se ml ostchati? Nejvy na m hchy nebude pamatovat," 27 nev, e vecko vid oko Jeho, [e vyhn od sebe bze Bo takovou bzn lidskou, kter] lidskch o se boj; 28 nev, e oi Pn tisckrt jasnj jsou neli slunce, na vecky cesty lidsk e pat, [i do hlubin propasti i do lidskch srdc,] e vid do nejtajnjch zhyb. 29 Jsout Pnu Bohu znmy vecky vci prve neli stvoeny byly; tedy i po jejich dokonn vid vecky.
30

Ten na ulicch msta, bude trestn,

Hl. 23. V. . potupnm" necudnm.

20

1058

Kniha Sirachovcova [jako hb kosk bude honn] a kde se nenadje, bude chycen. 31 [Bude na hanbu vem proto, e neznal bzn Pn.] 32 Tak i kad ena, kter opust mue svho, a podvrhne ddice z cizho; 33 nebo pedn zkonu Nejvyho se zpronevila, za druh proti mui svmu se provinila, za tet smilnc manelsk loe zprznila a z cizho mue dti podvrhla. 34 Ta do shromdn pivedena bude, a na jejch dtech budou vznouti tresty. 35 Nezapust dti jej koen, a ratolesti jej neponesou plod. 36 Zstav na kletbu svou pamtku, a hanba jej nebude vyhlazena. 37 I poznaj (vichni) ostatn, e nic lepho nen ne bze Bo, a nic sladho ne dbti pkaz Pn.
38

[Velik est jest nsledovati Pna; nebo (tak) lze dojti dlouhho vku od nho.]

24.

VI. Chvla moudrosti. (24, 147.)

Moudrost se vychvaluje, [v Bohu se oslavuje,] mezi lidem svm se honos, 2 ve shromdn Nejvyho otvr sv sta, a ped jeho zstupcem se chlub:
3

[I bude mezi svm lidem vyvyovna, shromdn svat bude se j obdivovat, 4 mnostv vyvolench bude ji chvlit, a poehnan budou j ehnat. Prav:] J jsem z st Nejvyho vyla, [prvorozen ped ktermkoli tvorem.] 6 J jsem uinila na nebi, aby vzelo svtlo neskonal] a jako mlha pikryla jsem vecku zemi. 7 J jsem na vsostech pebvala, a trn mj byl na sloup oblakovm. 8 Okruh nebe sama jsem obela,
5 Hl. 24. V. . J" zosobnn Moudrost Bo vyla jsem z st Boch jakoto Slovo. (Gn 1, 3): I ekl Bh." Srv. 1, 1; Ps 8, 22 n. V. 5b je pdavek podle Ps 8, 23.

V. b. Moudrost jako mlha zahalila zemi pustou a przdnou, aby na ni psobila, aby ji uspodala a ozdobila. Srv. Gn 1, 2. Srv. tak Gn 2, 6.

1059

Kniha Sirachovcova i hlubiny propast [jsem pronikla,] schodila jsem vlny mosk, 9 na kadm mst zem jsem stla, 10 a ve vem lidu, v kadm nrod jsem vldla. 11 [A srdce vech, vysokch i nzkch, mocn jsem deptala.] U tch vech jsem hledala [stl] bydlit, kde, v kterm dlu [Pn] bych mohla pebvat. 12 Tehdy mi vykzal Tvrce vesmru stnek, a mj Pvodce mne usadil v nm. 13 ekl mi toti: V Jakobovi pebvej, v Israeli ddin mj dl, [a v mch vyvolencch koeny zapus!"] Od potku, ped vky jsem stvoena, na vky pak bti nepestanu. Ve svatostnku ped nm slubu jsem konala, 15 a byla na Sionu tak ubytovna. V mst svatm takt jsem usadila se, v Jerusalem jest moje vlda. 16 V nrod slavn jsem se vkoenila, v dl Boha mho, v ddictv jeho, [a mezi zstupy svatch zdruji se.] 17 Jak cedr na Libanu jsem vyvena, a jako cypi na Hermonsk hoe. 18 Jak palma v Engaddi jsem vyvena, a jako re tpovan v Jerichu; 19 jako spanil oliva na rovinch, a jako javor tam, kudy vody se berou. 20 Jako skoice, jako vonn balm vonm, jak myrha vborn lbeznou vni dvm, 21 a jako [storax a] galban a ungula a gutta, a jako kadidlem [samotokm] napustila jsem vn svj stnek; [a jako balm nemsen jest m vn.] 22 J jako terebint rozkldm sv ratolesti, a m ratolesti jsou ndhern a vnadn.
V. . Crkev dv 24, 11b20 pedtati na svtek Nanebevzet Panny Marie. Co tu moudrost Bo prav o sob, crkev klade do st Rodiky Bo, kter sluje prvem Pannou nejmoudej a Stolic moudrosti, jeto jest matkou vtlen Moudrosti, Jee Krista. 14 V. . Moudrost ustavin sdlila v nrod vyvolenm, jeto byla prve ne byl nrod israelsk, jeto jest vn. Srv. Ps 8, 22 n. V. 14c, 15a pipomn, e Moudrost Bo vedla a dila ty, kte podali bohoslubu ve svatostnku mojskm i Davidov. S tou bohoslubou souvisela zjeven nauka o moudrosti Bo. Podobn (= takt") sdlila Moudrost pozdji ve chrm alomounov (v. 15bc). 17 V. . nn. srv. s Os 14, 6 nn. m vynikal cedr v oboru prodopisnm, tm vynikala Moudrost v ohledu nboenskomravnm. Srv. 4 Krl 14, 9; . 91, 13; Is 2, 13; Ez 17, 22; 31, 3. Ve Vulg sluje Hermon jako Dt 4, 48: Sion. Spisovatel ukazuje tu a ve vv. dalch, jak ovoce nesla Moudrost v nrod zakoenn a jak slvy v nm dola. Co krsy, ulechtilosti, uitenosti, plodnosti, pjemnosti lze najti v cel i rostlinn, to ve ve smyslu vym obsahuje Moudrost.
11

14

1060

Kniha Sirachovcova
23

J jako kmen vinn ram libovonn, z kvt mch plody jsou skvostn a pebohat.

24

[J jsem matka krsnho milovn, bzn, poznn a svat nadje. 25 Ve mn je vecka milost k ivotu pravdy, ve mn je vecka nadje v ivot ctnosti.]
26

Pistupte ke mn vichni, kdo toute po mn, abyste plody mmi se nasytili. 27 Nebo na mne mysliti sladko jest nad med, a mt mne za podl plst medu pevyuje. 28 [Pamtka m bude do poslednch kolen.] 29 Kdo mne jed, budou dle lant, a kdo mne pij, budou dle znit. 30 Kdo mne posluen jest, nebude zahanben, a kte o mne se namhaj, nezhe. 31 [Kte mne vysvtluj, vn t budou.]" * * * 32 Toto vecko jest v knize [ivota,] smlouvy s Nejvym [a poznn pravdy]. 33 Moj to uloil jakoto zkon, [pkazy spravedlnosti,] ddictv domu Jakobovu [a zaslben Israelovi]. 34 [Slbil Davidovi, sluebnku svmu, e vzbud z krve jeho krle nejmocnjho, kter bude sedti na slavnm trnu na vky.] 35 Ta (kniha) napluje moudrost jako Fison, a jako Tigris za dn nov rody. 36 Ta (kniha) naplujc rozumnost jako Eufrat, ta ji rozmnouje jako Jordn v as n. 37 Ta chrl vzdln jako Nil, [a vystupuje] jako Gehon v as vinobran. 38 T se prvn nedouil, a posledn j nevystihl. 39 Nebo nad moe jest hojn smysl jej, a rada jej nad hlubinu velikou.
40

[J moudrost vylila jsem eky.

V. . kniha smlouvy s Nejvym" je tu cel Pentateuch. Viz proti tomu Ex 24, 7. Ke knize ivota" srv. Lv 18, 5; Gal 3, 12 (srv. tak Fil 4, 3 a. jj.). 34 V. . Srv. 2 Krl 7, 12 n.; 88, 30. Petersovi je zejmo, e v. 34 jest pdavek kesansk, jeto v. 35 n. obrac na Krista (msto na Moje). 36 V. . Ta kniha", o kter byla e ve ve v. 32 n. Fison, Tigris, Eufrat (v. 37) a Gehon (v. 37) jsou eky rajsk. (Gn 2, 1014). za dn nov rody" = na jae, kdy jest eka rozvodnna. 37 V. . Gehon = Nil. Srv. Jer 2, 18. 40 V. n. Vulg je glosovna. Vulg vkld nesprvn moudrost" a ten se domnv, e mluv Moudrost, Mluv vsak dle spisovatel, kter pirovnv sebe ke struze a vodovodu, vedoucmu proudy vzdln ze

32

1061

Kniha Sirachovcova
41

J jsem jako struha vody nesmrn Z eky.]

J jsem vyel jako struha z eky, a jako vodovod do zahrady. 42 ekl jsem (si): Zavlam [sady] sv zahrady a napojm [plodiny] svch zhon." 43 A hle, m struha stala se ekou, a m eka stala se [bezmla] moem. 44 [Proto] (dle) budu rozsvceti nauku [vem] jako zoru, a hlsati ji budu a do nejzazch krajin. 45 [Proniknu vecky hlubiny zem, navtvm vecky, kte sp, a osvtm vecky, kte doufaj v Pna.] 46 Dle pouen jako proroctv chrlit budu, zstavm je [tm, kte hledaj moudrosti, a zstanu] s rody jejich a do [svatho] vku. 47 Vizte, e jsem pracoval ne sm pro sebe, ale pro vecky, kdo hledaj pravdy. 25.
1

39. Vzor a vstraha manelm. (25, 126, 24.)

Ve tech vcech m zlibu m due, a ty schvaluje Bh i lid: 2 Svornost brat, lska ptel a mu a erna hodc se k sob. 3 Ti druhy (lid) nenvid m due, a velmi m t jejich ivot: 4 Pynho ebrka, bohe livho, a vilnho starce, jen rozumu nem. 5 eho jsi v mld neshromdil, kterak najde ve svm st? 6 Jak pkn slu edinm soudnost, a starm vdti, co poraditi! 7 Jak pkn slu starcm moudrost a venm rozum a rozvaha! 8 Koruna starc hojn zkuenosti, a chlouba jejich bze Bo. 9 Devt vzcnch vc, je na mysli mm, velebm, a destou jazykem hlsati budu [lidem]: 10 lovk majc z dt poten, a ten, kdo za iva vid porku neptel svch.

zkona Mojova do zahrady, t. j. do knihy Sirachovcovy. Podle Vulg zn v. 41: J (moudrost) jsem jako struha vody nesmrn z eky, j jako tok eky, a jako veden vody vyla jsem z rje." 42 V. n. Tolik nabral pouen, tolik vyvodil prpovd ze zkona Mojova! Msto ekl jsem" podle Vulg: ekla jsem" (j Moudrost). 45 V. . (pokld Peters za dodatek kesana, kter se domnval, e tu mluv Moudrost, t. j. Kristus. hlubiny zem", jsou pekla, do kterch Kristus po smrti sestoupil).

1062

Kniha Sirachovcova astn, jen bydl se enou rozumnou, (a kdo neoe jako bk s oslem); ten, kdo jazykem svm nekles, a kdo neslou nehodnm sebe. 12 astn, jen nael ptele [pravho], a kdo vykld [spravedlnost] vnmavmu uchu. 13 Jak velik jest, kdo nael vzdln [a vdu]! Ale nen nad toho, jen boj se Pna!
14 15 11

Bze Bo pevyuje vecko; [astn lovk, jemu dno jest mti bze Bo;] komu lze pipodobniti toho, kdo m ji? 16 [Bze Bo jest potek lsky k nmu; ale potek vry dluno k n pipojiti]. * * * 17 [Nejvt rna jest zrmutek srdce; a nejvt zloba jest nelechetnost eny.] 18 Kadou rnu, jen ne rnu srdce [lze snsti]; 19 a kadou zlobu, jen ne zlobu eny. 20 Kad netst, jen ne netst od neptel; 21 kad trest, jen ne trest od protivnk. 22 Nen horho jedu nad jed had; 23 a nen hnvu nad hnv eny. Milej mi ti se lvem a s drakem, neli bydliti se enou zlou. 24 Zloba eny znetvouje obliej jej, e se mra jako medvdice [a vyhl jako nice]. 25 Mezi pteli svmi p mu jej, jak sly maliko (o n), vzdych. 26 Mal jest kad zloba proti zlob eny; dl hnkv pipadni na ni! 27 Jako cesta do kopce pskem pro nohy starce, tak jest ena tbetn mui pokojnmu. 28 Neohldej se na krsu eny a nedej eny pro jej slinost. 29 enin hnv, drzost a hanba velik jsou vci.
Hl. 25. V. . Aby dosaeno bylo doucho sla (desti), dluno sem dodati z ec. blahoslavenstv mue, kter nalezl enu hodc se k nmu. Srv. ve v. 2b. K v. 11a srv. Ps 31, 10nn. K v. 11c srv. Jak 3, 2. 16 V. b. podle jinch rukopis eckch lpe: ale vra jest potek pipojen se k Bohu." 28 V. . podle pvodnho: V. n. podle pvodnho znn:
29 11

A neklesne pro krsu eninu, ani po majetku jejm toui." Nebo otroina, potupa a hanba je to, ena-li iv mue svho."

1063

Kniha Sirachovcova
30 31

ena, m-li nadvldu, protiv se mui svmu. Sklen mysl, obliej zasmuil, a do srdce rna zl ena; 32 ruce mdl a kolena sklesl, ena, je nein astnm svho mue. 33 Od eny stal se potek hchu, a skrze ni umrme vichni. 34 Nedvej vod prchodu [ani malho], a zl en svobody [vychzeti]. 35 Ned-li se ti za ruku vsti, [zahanb t ped nepteli], 36 odetni ji od tla svho [aby t pod nezneuvala]. 26.
1

eny dobr astn mu jest; bude poet let jeho dvojnsobn. 2 ena zdatn obveseluje mue svho, i doshne v pokoji plnho vku. 3 dl dobr jest ena dobr; za podl bohabojnch bv dna, [mui za dobr skutky]. 4 Boh i chuas bv dobr mysli, kad doby tv jejich vesel jest.
5

T vc obv se m srdce, a tvrt ds se obliej mj: 6 klep po mst, srocen se lidu, pomluvy. 7 Hor neli smrt je to vecko; 8 (ale) bolest srdce a al jest rliv ena; 9 bi jazyka vem je spolen.
10

Jako speen bk zmtan sem tam tak jest se enou zlou; kdo se j dotkne, tomu je jak by se chopil tra. 11 ena oralkyn (psob) velik hnv; [hanebnou] nestoudnost svou nedovede ukrt. 12 Vilnost eny, jak oi zdvihne, jak vka oteve, bude znti.
13

U eny smiln postav psnou str, aby naleznouc pleitost neuvala j pro sebe. 14 Na kadou nestoudnost o jejch mj pozor, a nediv se, nebude-li tebe dbti. 15 Jako zniv pocestn u studny otvr sta, a z nejbli vody, a jakkoliv, pije, ped kadm kolem posad se, a ped kadm pem otvr toul, [dokud nezemdl]. 1064

Kniha Sirachovcova Pvab eny [piln] obveseluje mue, a jej ukznnost osvuje dy jeho. 17 Dar Bo jest ena [rozumn a] mleliv; 18 nen m zaplatit dui ukznnou. 19 Pvab nad pvab jest ena [svat a] stydliv; 20 nen m vyviti dui zdrelivou. 21 Jako slunce vychzejc [svtu] na vinch Boch, tak je krsa eny dobr ozdobou jejho domu. 22 (Jako) svtlo, je z na svatm svcnu, (tak) i krsa oblieje na postav pm. 23 Sloupky zlat na stbrnch patkch pkn nohy na patch eny lepotvar. 24 [(Jako) zklady odvk na skle pevn: (tak) i pkazy Bo v srdci eny svat.]
16

40. Hchy a nebezpe heiti ve styku s lidmi. (26, 2529, 35.)

Pro dv vci rmout se m srdce, a pro tet napad m hnv.: 26 Vlenk, jen hyne pro chudobu, mu rozumn, kterm pohrdaj, 27 a kdo pechz od spravedlnosti ke hchu; toho pipravil Bh na me.
Hl. 26. V. . svat svcen" sedmiramenn, ozdoba svatyn israelsk. 24 V. . vykld mravn v. pedel, kter lil pohlavn pvab tlesn. V nkterch rukopisech eckch a syrskm jsou za v. 24 tyto dal vv., kter pokldaj nkte (mezi nimi i Peters) za prav; Peters je upravuje a pekl. takto: 1. Mj synu, svest mld zachovej si bez hony, (srv. Ps 5, 19n.) a nezaprodvej cizm (enm) sv sly. (Srv. Ps 31, 3.) 2. Kdy jsi ze vech polnost vyhledal si rodn ln, (srv. Ps 5, 1518)
22

25

zasvej s dvrou vlastn sm pi svch plozench,

3. i budou tvoji potomci kolem tebe (srv. 127, 3; 143, 12)

a nebude tvj kmen kdo v kde.

4. enu nevstku dluno pokldali za svini,

a enu vdanou za v smrti tm, kte j uij.

5. Bezbon eny dostv se neznabohu v dl,

zbon pak tomu, kdo se boj Pna.

6. ena nestydat nedb hanby,

ale stydliv ena styd se i mue svho. 7. Nestydat ena bv za ubku pokldna, ale ta, kter m stud, boj se Pna. 8. enu, kter svho mue ct, budou vichni za moudrou uznvati; v t vak, kter jm pohrd, vichni shledaj bezbonici. Hateen dobr eny bv skromn, a podob se slab horece. 9. ena kiklav a tbetav bude pokldna za vlenou polnici, kter ohlasu d: Dui vak kadho mue, kter m zpsoby jak ona, dluno jest za hluku vlenho ztrviti ivot. 25 V. . lpe podle syrskho msto Vlenk" sti: Boh" (kdysi) a msto rozumn" lpe sti vhlasn". Jest bolestno, stane-li se z bohe ebrk, nebo z mue venho povrhel, nejbolestnj vak jest, stane-li se ze spravedlivce hnk.

1065

Kniha Sirachovcova [Dv vci zdly se mi nesnadn a nebezpen:] Nesnadno vyhne se kupec provinn a (nesnadno) zstane kram bez hch [rt]. 1 Ze zisku mnoz hevaj a kdo hled bohat bti, odvracv oko. 2 Jako tkv mezi kameny vraen kolk, tak mezi kup a prodej vtr se hch. 3 [Vyhlazen bude s hnkem hch]. 4 Nebude-li se dreti piln bzn Pn, brzy bude podvrcen tvj dm. 5 Jako kdy se stem tese, zstv (na nm) smet, tak i (zstv) kal lovka, pemlme-li o nm. 6 Ndoby hrnsk osvduj se v peci, a lidi spravedliv zkou utrpen. 7 Jako pstovn stromu ukazuje plodnost jeho, tak i slovo (ukazuje) smlen lovkovo. 8 Nechval lovka prve neli mluv; nebo to je zkouka lid. 9 Bude-li honiti se po spravedlnosti, doshne j, a oblee se v ni jako v estnou zu; [bude s n pebvati, a chrniti bude t na vky, a v den soudu najde oporu.] 10 Ptk slt k podobnmu sob. a vrnost vrac se k tm, kdo ji in. 11 Lev [ustavin] h na koist; tak i hchy na ty, kdo p nespravedlnost.
12 28

27.

lovk bohabojn v moudrosti zstv [jako slunce]; ale blzen jako msc se mn. 13 Mezi nerozumnmi mj zetel na as; ale mezi myslcmi prodlvej. 14 Rozprvky hnk jsou odporn, a smch jejich (bv slyet) pi hnch hodech. 15 Kdy mluv lovk mnoho pisahajc, vstvaj lidem na hlav vlasy, a neuctivost jeho psob, e si zacpvaj ui. 16 Krveprolit bv z rznic zpupnch; a rouhn jejich odporno poslouchati. 17 Kdo prozrazuje tajemstv [ptele], ztrc dvru, a nenajde ptele podle srdce svho. 18 Miluj druha a vrn k nmu lni;
V. . Kupec snadno he. Rty (glosa) zadvaj pemrtnou, lichvskou cenu, liv zvyuj jakost zbo a zamluj podstatn vady jeho. 4 Hl. 27. V. . lpe s ec. rozumti o kupci: Nebude-li se dreti piln bzn Pn, brzy bude podvrcen dm jeho" (hchem, kter tkv takoka ve zdech jeho jako kolk. Srv. v. 2).
28

1066

Kniha Sirachovcova
19 20

28.

prozradil-lis vak tajemstv jeho, necho za nm. Nebo jako lovk, kter zabil neptele svho, je ten, kdo zabil ptelstv druha svho. 21 A jako ten, kdo pust ptka z ruky; pustil jsi ptele svho a nelap ho. 22 Necho za nm, neb jest daleko od tebe; utekl toti jako srna z osidla. 23 Protoe ranna jest due jeho, ji ho nebude moci pipoutati. 24 I po hrub urce smr bv, ale prozradit tajemstv ptelovo znamen neastnou dui, je nadje nem. 25 Kdo okem potakv, kuje zl vci, a pece nikdo ho neodmt. 26 Do o ti in sladk sta, a tv slova obdivuje; ale pot pevrt sv sta a z tvch vrok nadl urek. 27 Mnoho vc mm v nenvisti, ale nic jako jej; tak Hospodin m ho v nenvisti. 28 Kdo hz kamenem vzhru, hz na svou hlavu; a rna zken zkenkovi rozdv rny. 29 Kdo (jinmu) jmu kop, (sm) do n pad, [kdo nastav blinmu kmen, (sm) naraz na nj] a kdo jinmu osidlo klade, zahyne (sm) v nm. 30 Kdo zaml zlo, na nho se sval, ani poznv, odkud mu to pichz. 31 Posmch a pohana to (dl) zpupnch, a pomsta h na n jako lev. 32 Osidlem zahynou, kdo se raduj z pdu bohabojnch, a bolest je strv prve neli zemrou. 33 Hnv a zlost, ob jest ohavn, a (jen) lovk hn na nich lp. 1 Kdo chce se mstti, od Pna dojde pomsty, a jeho hchy jist zadr. 2 Odpus kivdu blinmu svmu, pak i tob hchy budou odputny, kdy bude prosit. 3 lovk proti lovku hnv udruje, a od Pna hled odputn? 4 S lovkem sob rovnm nem soucitu, a za sv hchy se modl? 5 On, tlo, udruje hnv,

V. . okem potakv" pedstr blahovolnost. Nikdo ho neodmt, jeto bezmla kad dv se klamati.

25

1067

Kniha Sirachovcova [a smilovn d od Boha?] kdo zjedn smen za hchy jeho? 6 Pamatuj na posledn vci a zanech neptelstv; 7 nebo hniloba a smrt nastvaj podle pkaz jeho. 8 Pamatuj na bohabojnost a nehnvej se na blinho. 9 Pamatuj na smlouvu s Nejvym a nedbej nedopaten blinho. Zdruj se svru a umen hch; nebo lovk prchliv zapaluje svr; mu hn rozdvojuje ptele a mezi pokojn vn neptelstv. 12 Podle toho, jak je dv, vzplane ohe; (........) Podle moci lovka bv i hnv jeho, a podle bohatstv svho stupuje vztek svj. 13 Svr pekotn roznt ohe, a hdka pekotn vylije krev. [A jazyk, kter pisvduje, pivd smrt.] 14 Dmychne-li na jiskru, ohnm vzplane; plivne-li vak na ni, uhasne. Ob z st vychz.
11 15 10

Pomluva a ramen bu zloeen; nebo mnoho v pokoji ijcch rozdvojil. 16 Jazyk tet mnohmi otsl, a honil je z nroda do nroda; 17 [zmon] msta hrazen poboil; a domy velmo podkopal; 18 [slu nrod zlomil, a kmeny mocn rozptlil.] 19 Jazyk tet zdatn eny vyhnal a zbavil je vtku prac jejich. 20 Kdo se na ohld, nebude mti pokoje, a nebude mti lovka, se kterm by v ptelstv il. 21 Rna biem psob modinu, ale rna jazykem drt kosti. 22 Mnoho lid padlo ostm mee, a ne tolik, kolik zahynulo jazykem. 23 asten, kdo jest ukryt ped jazykem zlm, kdo se nedostal do jeho hnvivosti, kdo nemusel thnouti jho jeho, a kdo jeho pouty nebyl svzn. 24 Nebo jho jeho jest jho elezn, a pouta jeho pouta kovov.
Hl. 28. V. a. dluno doplniti podle eckho: a podle prudkosti hdky roste." (Peters.) Srv. Ps 26, 21; Jak 3, 512.
12

1068

Kniha Sirachovcova
25

29.

Smrt od nho je smrt velmi zl, ba mnohem lep jest hrob ne on. 26 Trvanlivosti nebude mti, [ale zachvt cesty nespravedlivch;] plamenem svm nespl spravedlivou. 27 Ti, kdo opoutj Boha, upadnou v nj, i rozpl se jimi a nezhasne; putn bude na n jako lev, a jako levhard rozsp je. 28 Ople ui sv trnm, [nesly jazyka zlho,] a stm svm udlej dvee a zmky. 29 Jako sv zlato a stbro schrn, tak i pro sv slova mj vhu, [a pro sv sta uzdu rovnou.] 30 A mj pozor, bys neklesl jazykem a nepadl ped tmi, kdo haj na t, [a tvj pd aby nebyl nezhojiteln a k smrti]. 1 Kdo in milosrdenstv, pjuje blinmu svmu, a kdo podv pomocnou ruku, zachovv pikzn. 2 Pj blinmu svmu, kdy potebuje, a svm asem vra zase blinmu, (oas dluen). 3 Dr slovo a doka mu, e jsi spolehliv, a najde vdycky, eho ti bude teba. 4 Mnoz pokldaj pjku za vc nalezenou, a nesnz in tm, kte pomohli jim. 5 Dokud nedostanou, lbaj ruce toho, jen dt m, a slibujce ponen pros. 6 Kdy dojde doba spltky, d za odklad, mluv ei teskliv [a reptav], a stuje si na (zl) asy. 7 Me-li splatit, [zpr se], sotva polovici veho vrac, pokldaje to takoka za vc nalezenou; 8 pakli (platit) neme, pipravuje ho o penze jeho; i bude jej mti bez viny za neptele, 9 nadvkami a zloeenm splat, a msto cti odvd se jemu pohanou. 10 Mnoz nepjuj ne z nelechetnosti,

V. a. lpe podle eckho: Nad zbonmi nem moci." Srv. 124, 3. Tak proto, e zbon chrn se styku s pomluvai a neposlouch jejich tvavch e. Nad to Bh sv milky chrn zlch nsledk jazyka hnho. 27 V. . v nj" = v plamen. 28 V. n. zn sprvn takto:

26

Hle, oplocuje vinici svou trnm; tak svm stm udlej dvee a zvory. Sv stbro a zlato zamyk; tak i pro sv slova mj vha." 8 Hl. 29. V. . ho" vitele. jej" dlunka.

1069

Kniha Sirachovcova ale boj se, aby bez viny nepili o sv. Bu vak k ponenmu velkodun, a dvej mu almunu poshovnm. 12 Ujmi se chudho, protoe zkon tak vel, a nepoutj ho s przdnou, protoe potebuje. 13 Ztrcej penze pro bratra a ptele svho, radji ne abys schovval je pod kmen na zmar. 14 Skldej si poklad podle pkaz Nejvyho, i prospje ti vce neli zlato. 15 Zavrej almunu do srdce chudho, a ona vyprost tebe ze veho zlho; 16 18 nad tt rekv a nad kop proti nepteli za tebe bojovat bude. 19 Mu dobr (rd) se zaru za blinho svho; a kdo ztratil stud, nech ho na holikch. 20 Na dobrodin ruitele nezapomnej, nebo obtoval se za tebe. 21 [Ped ruitelem utk hnk a neist.] 22 Jmn ruitelovo pipisuje sob hnk, a nevdnk nechv na holikch toho, kter ho vysvobodil. 23 [Mu (rd) se zaru za blinho svho, ale bv cd toho, kdo stud ztratil, nechvn na holikch.] 24 [Velezhoubn] ruen mnoho (ji) zmonch zniilo, a jako vlnobit mosk jimi zmtalo. 25 Mue bohat z domova vyhnalo, i potulovali se mezi nrody cizmi. 26 Hnk, [jen pestupuje pkazy Pn,] upad do ruen [zhoubnho], a kdo pli mnoho podnik, upad do soud. 27 Pomhej blinmu podle monosti sv, ale hled se, abys nepadl (sni). 28 Hlavn ivobyt jest voda a chlb, pak odv a dm na pikryt nahoty. 29 Lep je strava chudho pod stinnou stechou, ne hody skvostn v cizin. 30 S mlem jako s mnohem spokojen bu, a nebude slchat potup od cizinc. 31 ivot zl jest dm od domu [potloukat se], nebo v cizin nelze [dvry mt ani] otevt sta. 32 lovk host, [krm] a napj nevdnky,
11

V. . Srv. Dt 15, 10; Ps 28, 27; Mt 19, 21; 1 Tim 6, 1719. 19 V. . Pjiti nkomu a zaruili se za nho jsou pojmy blzk, proto po ryvku o onom nsleduje ryvek o tomto. V. 19 svd ruiteli s nleitm zetelem k 8, 16 (Ps 6, 15). V. 19b svd tomu, za koho bylo rueno. dn ruenec zaplat a tak vyve ruitele z povinnosti. Nestoudn, nesvdomit ruenec nezaplat a nech za sebe platiti ruitele; v tom smyslu ho nech na holikch". 32 V. . idovskmu obchodnkovi bylo v cizin dvati dary, strojiti hostiny svm hostitelm, aby pop-

14

1070

Kniha Sirachovcova a k tomu jest mu hok ei slchat: Poj, cizine, pistroj stl, a tm, co m, krm jin." 34 Odejdi ped vzcnm ptelem mm, potebuji domu pro bratra, jen jest mm hostem." 35 Krun jsou to vci tomu, kdo cit m: vitka pro rod a nadvka lichv".
33

30.

41. O vchovu. (30, 113.)

Kdo miluje syna svho, asto jej mrsk, aby ml radost z poslednch svch dob, [a nemusil makati po dvech soused svch]. 2 Kdo svho syna ukzuje, bude pro nho chvlen a mezi znmmi bude lze mu jm se chlubit. 3 Kdo u syna svho, k zvisti popud neptele a mezi pteli bude lze mu jm se chlubit. 4 Ume-li otec jeho, bude, jako by neumel, jeto podobnho sob zstavil po sob. 5 Za svho ivota vid ho a m radost z nho, pi smrti sv nen zarmoucen, [ani jest zahanben ped nepteli.] 6 Nebo zstavuje obrnce domu proti neptelm, a ptelm odmnitele dobrodin. 7 Kdo dti hk, bude zavazovat sv rny, a jak nkter hlesne, zachvje se srdce jeho. 8 K nekrocen bude divok, a syn nekznn bude vzpurn. 9 Mazli se s dttem, a naene ti strachu; pohrvej s nm, a zarmout t. 10 Nesmj se s nm, abys neelel, a tv zuby aby naposled neztuply. 11 Nedvej mu moci v mld, a nepehldej poklesk jeho. 12 Shbej ji jeho z mld, a tepej ho zezadu, dokud jest mal, aby snad se nezatvrdli a tob se nevzepel, i ml bys bolest due. 13 Ukzuj syna svho a orej s nm, aby t netst nestihlo pro jeho mrzkost.

no mu bylo pste. Za to dostvalo se mu mlo vdku. Pokud dval, bylo dobe; hned vak, jak se naskytla pleitost, byl vyhozen, jak vyplv z vv. nn. 9 Hl. 30. V. . Lska k dtem nesm bti na kor douc vnosti rodi. Srv. Ps 1, 10; 16, 29; 24, 28. 10 V. . neztupl" od skpn nad bezbonost synovou. Srv. Jer 31, 29; Ez 18, 2. 13 V. . orej s nm" = zat jho jeho (hebr.), t. j. pitla na nho. V. 13b podle hebr.: aby ve sv poeti-

losti nezbujnl proti tob."

1071

Kniha Sirachovcova

42. Lep je zdrav a vesel mysl neli bohatstv. (30, 1431, 2.)
14

31.
15

Lpe jest chuasu zdravmu a silnmu, neli bohi mdlmu a trpenmu neduhem. 15 Zdrav due ve svat spravedlnosti jest lep ne vecko zlato [a stbro] a tlo siln (jest lep) neli bohatstv nesmrn. 16 Nen bohatstv nad zdrav tla, a nen rozkoe nad radostnou mysl. 17 Lep smrt neli ivot hok, a vn odpoinek neli neduh trval. 18 Pamlsky, kterch nemohou uti zaven sta. jsou jako pokrmy rozloen kolem hrobu. 19 Co prospje obt modle? Vdy nej ani ich; 20 tak i (nemoc) sten od Pna, [jen nese odplatu hchu]; 21 oima (bohatstv) vid a vzdych, jako kletnec, jen pannu objm [a vzdych]. 22 Zasmuilosti se neoddvej, a netrap sm sebe svm pemtnm. 23 Veselost srdce to je lovkv ivot, [a poklad svatosti bez nedostatku], a radost mue dlouh vk. 24 Miluj sebe sama [Bohu se lib a dre se;] uklidni sv srdce [aby svat bylo], a zasmuilost zapu daleko od sebe! 25 Mnoh toti zasmuilost zahubila, a uitku z n nen. 28 Zvist a hnv ukracuj ivota, a starostlivost pivd ped asem st. 27 Jasn mysl osvduje se tak pi jdle; nebo jdlo jej bv peliv pipraveno. 1 Bezesnost bohova vysuuje (mu) tlo, a starostlivost odnm mu spnek;

V. . podle hebr. a syr. lpe:

Zdrav ivot jest milej mi neli zlato, a radostn mysl milej neli perly. V. . pokrmy rozloen kolem hrobu" a obtovan mrtvm, kte jich nemohou poti. Srv. Tob 4,
18

18. Hebr. lpe: V. . podle hebr.: V. . Srv. Ps 15, 15. Podle hebr. pelo: Hl. 31. V. . Srv. 11, 14; Kaz 5. 12; 1 Tim 6, 9 n.
1 27 20

Pamlsky nakupen na zaven sta jsou (jako) obt postaven ped modlu." tak i ten, kdo bohatstv m, ale majetku svho neme uvati." Spnek lovka radostnho jest jako pamlsek, a co j, jde mu k duhu."

1072

Kniha Sirachovcova
2

starostlivost, jak bude, pevrac mysl; (jako) tk nemoc in dui vnou.

Boh se namh, by nahromadil statk, a kdy odpov, do syta uv rozko svch; 4 chuas se namh pi skrovnm ivobyt, a konec konc ebrkem bv. 5 Kdo miluje zlato, nebude spravedliv; a kdo se hon za zkzou, bude j nasycen. 6 Mnoz pili k pdu pro zlato, a pro jeho lesk je zhuba stihla. 7 Devem razu bv zlato tm, kte mu obtuj; [bda tm, kte se hon za nm] a kad neopatrn zahyne jm. 8 asten boh, kter shledn byl bez vady, kter za zlatm kovem nehonil se, [po penzch, po pokladech nedychtil]. 9 Kdo je takov? Abychom ho chvlili! Nebo inil divy v ivot svm. 10 Kdo se osvdil v bohatstv, e zstal bezvadn? Budi jemu [vn] slva [vzdvna]! Kdo mohl pestoupit a nepestoupil, kdo zl initi a neuinil? 11 Proto jest upevnno tst jeho [od Pna], a jeho almuny hlsat bude [vecka] obec [svatch].

43. Bohatstv svd ke hchm. (31, 311.)

44. Jak se chovati rva hostinch. (31, 1232, 17.)

Sed-li za velikm stolem, neotvrej na nj hrdla svho. 13 Nekej: Mnoho je toho na nm;" 14 pamatuj, e zl jest oko hltav. 15 Co jest horho stvoeno ne oko? Proto slzv pro kadou vc. 16 Kam (druh) pohled, tam nevztahuj sv ruky, [aby tob, chtivost zprznnmu, nebylo se hanbit,] 17 abys nebyl zahanben na hostin.
V. . podle hebr. zn takto:
2

12

Starost o ivobyt zahn spnek, ba vce neli tk nemoc ubr spnku." V. n. srv. s Lk 12, 18 n. konec konc" = kdy odpov. Spisovatel chce ci, e chudmu, jeto
3

chudm zstv, nehroz nebezpe, e se odd rozkonictv jako boh. 5 V. b. podle hebr. lpe: a kdo se hon za penzi, zbloud tm." Srv. Ps 28, 29; 1 Tim 6, 9. 6 V. b. podle ec. lpe: akoli zkzu mli ped oima." Akoli je nebezpe do o bilo, nedbali ho. 7 V. . kte mu obtuj" zboujce je jako modlu. Srv. Kol 3, 5. V. 7a podle hebr. prost: Nebo razem bv poetilci" zahyne jm" byv jm chycen (hebr.). 8 11 V. a. bv ten na svtky vyznava nebiskup (na p. na sv. Aloise). 12 V. . zakazuje nezzenou chtivost jdel pedloench. 15 V. . horho" = zvistivjho. Srv. Mt 20, 15. V. 15b po zpsobu haggady (zvltn slovesn druh idovsk) dokazuje, e jest oko pinou mnohch hch, a proto ze za trest mus roniti slzy. (Peters.)

1073

Kniha Sirachovcova Su o tubch blinho podle sebe, (a pi vem, co in, uvauj!) 19 Jez jako [slun] lovk, co je ti pedloeno, aby ses nezprotivil, kdybys mnoho hltal. 20 Pesta prvn, neb je to ukznnost, a nebu nenasytn, abys nenarazil. 21 A sed-li mezi mnohmi, nevztahuj prve ne oni sv ruky, [ani prvn dej pti.]
22 18

Viz, dosti m lovk ukznn na mle [vna], ve spnku ho neobt [a bolesti nepoct]. 23 Bezesnost, zvracen a bolen m lovk nenasytn; 24 spnek zdrav m lovk stdm, a rno vstane, bude vesel mysli. 25 Kdybys pak byl pinucen mnoho jsti, vsta ze spolenosti, vyvra, i poleh se tob, [a neuvede na sv tlo nemoci]. 26 Sly mne, synu, a nepohrdej mnou, a na konec shled (jak pravdiv jsou) slova m. 27 Ve vech pracch svch bu obratn, i nepotk t dn nehoda. 28 lovka u jdla slunho chvliti budou rty [mnohch], a (to) svdectv o jeho sprvnosti bude stl. 29 Na neslunho u jdla reptati bude msto, a (to) svdectv o jeho nelechetnosti bude trval. Nedodvej odvahy tm, kte si libuj ve vn, nebo mnoh vno zahubilo. 31 Ohe zkou tvrd elezo; tak i vno prozrad srdce opojench nadutc. 32 Lidem [stzlivm] vno je tot co ivot, mrn-li je bude pti [bude stzliv]. 33 Jak jest ivot lovka, jen postrd vna? 34 [Co obr o ivot? Smrt.] 35 Vno jest od potku stvoeno k obveselen. [A ne k opilstv.] 36 Radost due a (rozko) srdce jest vno mrn pit.
V. . podle hebr. lpe: abys nesrazil se s nm v mse." 18 V. b. dluno doplniti z hebr.: proto vmej si veho, co m v nenvisti." T. j.: Co se hnus tob na jinm, hnusilo by se tak tvmu spolustolovnkovi na tob, a proto se toho vysthej! 19 V. b. podle hebr. zakazuje srkati" (pi pit). 30 V. a. dluno sprvn peloiti: A tak ve vn nebudi veliknem." Srv. Is 5, 22. 31 V. . podle hebr. prost:
17

30

Vhe zkoui prci kovovu; tak i vno zkoum posmvae.

1074

Kniha Sirachovcova
37

[Zdrav due i tla je stdm npoj.] Vno mnoho pit rozdruje, a psob hnv i mnoh pdy. 39 Hokost due jest vno mnoho pit. 40 Rozvnnost z opojen vede poetilce k razu, umenuje sly a dl rny. 41 Na hostin, pi vn, nekrej blinho, a nepohrdej jm pi jeho veselosti; 42 slov hanlivch nekej mu, a nedotrej na nho pohledvkou.
38

32.

Sprvcem t ustanovili? Nevynej se, bu mezi nimi jako jeden z nich. 2 Pi mj (prve) o n, a pak se posa; a ve, co je tv povinnost, vykon, sedni si, 3 aby dostalo se tob od nich radosti, jako i ozdoby za (tvou) laskavost vnce, [abys doel uznn pozvanch]. 4 Mluv, kdo jsi star, nebo na tebe slu, 5 abys ujal slovo s bedlivou rozvahou, a nepekej hudb. 6 Kde nen poslechu, nepltvej e, a v nevhod se nevynej moudrost svou. 7 Kamnek rubnov na zlatm perku jest vyrovnan hudba pi kvasu a vn. 8 Raztko smaragdov obloen zlatem je spd hudby pi vn lahodnm [a mrnm]. 9 [Poslouchej mlky a za uctivost pijde tob obliba.] 10 Jinochu, mluv, jsi-li k tomu nucen; 11 sotva (odpovdej), byl-li bys dvakrte tzn. 12 Obsan mluv mnoho (mlem), bu jako nevdom, mlky poslouchej, [a tak se dotazuj]. 13 Mezi velmoi nebu opovliv, a kde jsou star, mnoho nepovdej. 14 Ped krupobitm bvaj blesky, a ped skromnost chod pze, [a za uctivost pijde tob obliba]. 15 Kdy pak jest hodina vstti, neleuj si, ale b dom [prvn], tam se uchyl,

V. n. podle hebr.: Hl. 32. V. . Hodovnci et a mt vyvolili ze sebe obyejn sprvce hostiny, ktermu bylo peovati o ve, a kterho nazvali krlem" nebo mistrem". Srv. Jan 2, 8: 2 Mach 2, 27 n. 12 V. b. lpe podle hebr.: bu jako lovk, jen (mnoho) v, ale pes to ml."
1

38

Bolest hlavy, hokost a potupa jest vno pit v hdce a ve hnvu."

1075

Kniha Sirachovcova
16

tam si hej a vykonvej npady sv, ale nehe zpupnmi slovy. 17 A za to vecko dobroe Pnu, kter t uinil, a napj tebe vekerou svou slast.

VII. Hledejte moudrosti v tto knize. (32, 1833, 19.)

18

Kdo se boj Pna, dojdou pouen [jeho], a kdo ho piln hledaj, najdou poehnn. 19 Kdo db zkona, bude jm naplnn, ale pokrytci bude kamenem razu. 20 Bohabojn najdou, co je podle prva, a spravedliv vroky rozsvt jako svtlo. 21 lovk hn vyhb se pokrn, a podle svho pn nalz vytky.
22

Mu rozvn nezavrhuje rady; ale posmva zpupn nezn bzn; 23 [a kdy uinil (nco) podle sv hlavy, neporadiv se, tm, za m se hnal, bude pokrn].
24

Synu, bez rady nic nei, i nebude po inu litovati. 25 Na cest nebezpen necho, i nebude kloptat o kameny, ani nesnadn cest se nesvuj, [abys ivota svho neohrozil]. 26 I ped dtmi svmi ste se, [a ped domcmi mj se na pozoru]. 27 Pi kadm skutku svm dbej vrn svdom svho, nebo to jest zachovvn pikzn.
28

Kdo v Bohu, pilen jest pikzn, a kdo v nho douf, nebude zahanben.

33.

Toho, kdo se boj Pna, nepotk netst, a v pokuen zachov ho Bh a zbav ho zlho. 2 Moudr nem v nenvisti zkona, a nebude ztroskotn jako lo v boui. 3 lovk rozumn, vrn jest zkonu Bomu, a zkon jest vrn jemu. 4 Kdo chce otzku zodpovdt, piprav si slova, i budou podanho poslouchati; sebere sv vdomosti, a pak teprve odpov. 5 Srdce blznovo jest jako u vozu kolo, a jako toc se osa jest mylen jeho.

V. a. podle hebr. zkon zachovv, kdo db svdom svho". 5 Hl. 33. V. . Kola u vozu" (v. 5a) toila se spolu s osou" (v. 5b).

1076

Kniha Sirachovcova
6

Bujn hebec jest ptel posmva;

pod kadm, kdo na nm sed, ehce.

Pro den (jeden) vynik nad (jin) dny, kdyt vecko svtlo denn cel rok jest od slunce? 8 Moudrost Pn rozlieny jsou (dni), [kdy bylo stvoeno slunce, je pkazu db]; 9 (Bh) uinil velijak asy a v nich svtky, [i slav se o nich svtky pesn podle asu]. 10 Z nich nkter Bh povil a posvtil, jin pak zaadil do dn vednch. 10 c Tak vichni lid ze zem jsou a z hlny, ze kter stvoen byl Adam; 11 ale v mnostv (sv) moudrosti rozliil je Pn, a velijak cesty jim ustanovil. 12 Nkter z nich poehnal a povil, nkter posvtil a piblil k sob; (jinm) z nich zloeil a ponil, svrhl je s msta jim vykzanho. 13 Jako jest hlna v rukou hrnovch, ze kter me tvoiti, jak za dobr uzn, 14 [kterou me zpracovati podle libosti jakkoliv,]. tak je lovk v rukou svho tvrce, on mu dv podle soudu svho. 15 Proti zlmu je dobro a proti smrti ivot; tak i proti lovku spravedlivmu hnk. Tak hled i na vecka dla Nejvyho, dv a dv, jedno proti druhmu jest. 16 J pak pozdn lovk namhal jsem se jako ten, kdo sbr pabrky po vinobran.
17

Ale i j jsem doufal v Bo poehnn, i naplnil jsem lis jako ten, kdo vno sbr. 18 Vizte, e jsem ne pro sebe (jen) pracoval, ale pro vecky, kdo hledaj pouen. 19 Slyte mne, velmoi i vichni lid, a sprvcov obce poslouchejte!
20

45. Pouen pro hospode. (33, 2032.)

Synu ni en, bratru ni pteli nedvej nad sebou moci, pokud ije; a neodevzdvej jinmu jmn svho, aby ti nebylo s ltost o n (zase) prositi.

V. . J" Sirachovec. Srv. 24, 47. Jin svatopisci, kte napsali ped Sirachovcem mudroslovn knihy, byli jako vinai, kte nahromadili ve sklep svch spisu mnostv dobrho vna. Sirachovec, kter piel na svt po nich, hodlal toliko pabrky, po nich na vinici mudroslov zbyl, sebrati. Ale Bh mu poehnal, e mohl naplniti svou knihu mnostvm prpovd jako vina sklep (jako spisovatel star).

16

1077

Kniha Sirachovcova
21

Dokud jet jsi iv a dch, a tebe nevystd dn lovk. 22 Je lpe, by dti tv prosily tebe, ne abys ty byl odkzn na ruce dt svch. 23 Ve velikch svch pracch mj vrch,
24

nedopus poskvrny na svou est; v den, kdy dokon svj ivot, a bude skonvat, rozdl sv ddictv. 25 Pce a hl a bm oslu; chlb a kze a prce otrokovi. 26 Pracuje-li v kzni, hled odpoinku; uvolni mu ruce, i bude hledat svobody. 27 Jho a ot shbaj ji [tvrdou]; [a otroka sklouje ustavin zamstnn]; 28 otroku zlovolnmu bit a pouta. Poli ho na prci, a nezahl; 29 nebo mnoh zlob nau zahlka. 30 Do prce ho postav, jak mu pat; nebude-li poslouchati, shbej ho pouty; ale pespli neukldej dnmu lovku, a proti prvu nei nic [zvanho]. M-li otroka [vrnho], budi tob jako tv due, a jako s bratrem, tak s nm nakldej, nebo krvav jsi ho nabyl. 32 Ubl-li mu nespravedliv, d se (ti) na tk; [zdvihne-li se pak a utee, koho se tzat] a na kter cest ho hledat, nev.
31

46. Zkuenost u, e toit dluno hledati nikoli u sn a hada, ale u Boha. (34, 120.)
34.
1

Jalovou nadj a l se koj mu nesmysln, a sny roziluj nerozumn. 2 Jako kdo lap stn a hon vtr, tak i ten, kdo se spolh na [klamn] sny. 3 Co se zd ve snu, jest obraz skutenho, msto lovka cosi lovku podobnho. 4 Od neistho co me bt oitno, a od lhe co me pravho bt povdno? 5 Vtn [bludn] a hadastv [liv] a sny [zloinc] nicotn jsou, 6 a jako ena k porodu, pracujc srdce [tv] peludy trp.

31 V. . tv due" = ty sm. Srv. Fil 10, 12. K v. 31a dodej podle ec.: Nebo jako ty sm je ti potebn", t. j. v hospodstv je teba otroka jako pna. krvav jsi ho nabyl" vlenk vydv v nebezpe ivot svj a podle toho dluno ceniti otroka, jeho prvem vlenm nabyl; tak koupen otrok pedstavuje zna-

n majetek, se kterm dluno etrn nakldati.

1078

Kniha Sirachovcova Neposlal-li jich Nejvy, aby t navtvil; nevnuj jim pozornosti. 7 Nebo sny uvedly mnoh (ji) v blud, a padli ti, kte doufali v n. 8 Bez klamu bude splnno slovo zkona, a moudrost st spolehlivch bude uskutenna.
9

[Kdo nem zkuenost, co v?] Mu ve mnohch vcech vzdlan v mnoho, a kdo se nauil mnohmu, vypravuje moude. 10 Kdo nem zkuenost, mto v, kdo pak v mnohch zemch byl, m mnoho zbhlosti. 11 [Kdo nem zkuenost, co v? Kdo byl oklamn, bude pln ibalstv.] 12 Mnoh vci spatil jsem na cestch, a poznal jsem vce, ne slovy podvm. 13 Vcekrt byl jsem a v nebezpe smrti [pro tyto vci] a vysvobozen jsem byl milost Bo.
14

Duch bojcch se Boha bude chrnn, [a jeto dojde u nho povimnut, bude poehnn.] 15 Nebo nadje jejich se opr o toho, kter je vysvobozuje, [a Bo oi hled na ty, kdo miluj ho.] 16 Kdo se boj Pna, tomu neteba se strachovati, ani dsiti se, nebo on jest nadje jeho. 17 Due toho, kdo se boj Pna je (proto) blahoslaven. 18 Na koho upr oi a kdo jest opora jeho? 19 Oi Pn (hled) na ty, kte se ho boj; obrana mocn, opora siln, ztita proti vedru, a stnidlo proti polednmu ru, ochrana ped razem, a pomoc proti pdu 20 je ten, kter povzn due, osvcuje oi, dv zdrav a ivot a poehnn.

47. O obtech, jak bti maj a nemaj. (34, 21.35, 26.)

21

Obt z nespravedliv nabytho jest poskvrnn, a (takov) posmchy nespravedlivch nejsou bohulib. 22 [Pnu (se lb) toliko ti, kte doufaj v nho chodce po cest pravdy a spravedlnosti.] 23 Dar lid bezbonch neschvaluje Nejvy, [neshled na obti nespravedlivch] a neslituje se nad hchy pro mnostv obt jejich. 24 Kdo obtuje ze statku chudch,
Hl. 34. V. . Sliby sn jsou chyby. Co vak slibuje zkon, jistojist se spln. 10 V. . zkuenost" i trpkch, tedy i pokuen. V. 10b slovn podle Vulg: Kdo pak v mnohch v8

cech byl, rozmnouje zlost." 24 V. . Bh = otec chudch.

1079

Kniha Sirachovcova zabj takoka syna ped oima otce jeho. Chlb skrovn jest ivot chudch; kdo jim jej odpr, jest krvelank. 26 Kdo bere chlb [v potu dobyt] blinmu, jest jako ten, kdo ho zabj; 27 [kdo] prolv krev [a] kdo dlnku zadruje mzdu [, jsou brati]. 28 Kdy jeden stav a druh bo, co jim z toho pojde, le prce? 29 Kdy se jeden modl a druh zloe, hlas vysly Bh? 30 Umv-li se mrtvolou zneitn a zase dotk se j, co mu prospv, e se omyl? 31 Tak i lovk, kter se post za sv hchy, ale opt se jich dopout; co mu to prospje, e se mrtv, modlitbu jeho kdo vysly?
25

35.

1 2

Kdo zachovv zkon, pin mnoho obt; obt blaha jest pilnu bti pikzn [a daleko bti velik nepravosti. 3 Obt smru za viny a modlitba za hchy jest vysthati se nespravedlnosti.] 4 Kdo lsku prokazuje, podv blou mouku; a kdo in milosrdenstv, podv obt (chvly). 5 Mil jest Pnu vyhbat se nelechetnosti, a obt smrn jest vyhbat se nespravedlnosti. 6 Neukazuj se ped obliejem Pn s przdnou, 7 nebo to vecko se dje pro Bo pikzn. 8 Obt spravedlivho napluje olt tukem, a vn jej (stoup) ped Nejvyho. 9 Obt spravedlivho pjemn jest, a na jej pipomnku Pn nezapomene. 10 Blahovoln vzdvej slvu Bohu, a neumenuj prvin svch rukou. 11 Pi kad dvce ukazuj veselou tv svou, a s radost zasvcuj destky sv. 12 Dvej Nejvymu podle toho, jak nadlil ti, a blahovoln ui podle monost svch rukou. 13 Nebo Pn jest odplatitel, a sedmkrt tolik odplat tob. 14 Nepodvej platk, nebo nepijme jich. 15 A nespolhej se na obt z nespravedlnosti,

V. . stav", kdo pin obti Bohu, ale bo" a ni je blin, kter obtujcmu klne proto, e mu nespravedliv vzal majetek, jeho nyn uv za dar obtn! 6 Hl. 35. V. n. je vzato z Dt 16, 16 (Ex 23, 17; 34, 23). 0 velikonocch, letnicch a o svtku stanovenm m se Israelita dostaviti do chrmu a tam obtovati. Tyto obti jsou zkonem pikzny a proto nesm jich opomenouti ani ten, kdo podv mnoho jinch obt po rozumu vv. 15. 9 V. . pipomnka" = azkr". Viz o n Lv 2, 2. Srv. ne 39, 13.

28

1080

Kniha Sirachovcova nebo Pn jest soudce, a nestran osobm slavnm. 16 Nebude nikomu straniti Pn proti chuasovi, a prosbu toho, jemu bylo ukivdno, vysly. 17 Nepohrd prosbou sirotkovou, ani vdovou, kdy vysl proudy nk. 18 Zda slzy vdoviny nekanou po lci, a zda kik jej nesth toho, jen vyvd je? 19 [S lce pak stoupaj a do nebe, a Pn, kter vyslch, nem z nich poten.]
20

Kdo se klan Bohu, jak jemu se lb, bv pijat, a modlitba jeho a k oblakm se bl. 21 Modlitba ponenho oblaky pronik, a dokud nedojde (cle), neustane, ani ustoup, dokud Nejvy nepopat, 22 a nezastane se spravedlivch, nekon soud. Pn tak nebude prodlvati. Mocn nebude mti strpen s nimi, dokud nezmlt hbetu nemilosrdnch, 23 a neoplat trestem pohanm, dokud zstup zpupnch nezapud, a ezel bezbonk nerozdrt, 24 dokud neodplat lovkovi podle skutk jeho, podle in lid a zmr jejich, 25 dokud se nezastane spravedliv vci lidu svho a neobvesel spravedlivch milosrdenstvm svm. 26 Lib jest milosrdenstv Bo v as tsn, jako deov oblak v as sucha.

48. Smiluj se, Boe, nad svm utlaovanm nrodem. (36, 119.)
36.
1

Smiluj se nad nmi, Boe vehomra, [a popat na ns, a uka nm svtlo svch slitovn;] 2 a pus strach svj na pohany, [kte nehledaj tebe, by poznali, e nen Boha mimo tebe, a vypravovali tv veleiny.] 3 Zdvihni ruku svou na nrody ciz, a vid tvoji moc! 4 [Nebo] jako jsi ukzal na ns svou svatost ped oima jich, tak se proslav na nich ped oima naima, 5 aby t poznali jako i my jsme poznali, e nen Boha mimo tebe, Pane! 6 i znova znamen a opakuj divy, 7 oslav (svou) ruku a prav rm, 8 vzbu (svj) hnv a vylij rozhoen, 9 zahla protivnka a rozdr neptele. 1081

Kniha Sirachovcova Urychli bh asu, a pamatuj na konec, a vypravuj divy tvoje. 11 Plamenem hnvu pohlcen budi, kdo mysl, e jest zachrnn, a kte trp lid svj, a jsou zahubeni. 12 Rozdr hlavu knat neptelskch, kte kaj: Nikdo se nm nevyrovn!" 13 Shroma vecky kmeny Jakobovy, [by poznali, e nen Boha mimo tebe, a vypravovali tv veliiny], aby svm ddinm majetkem vldli jako na potku. 14 Smiluj se nad svm lidem, kter m tv jmno, nad Israelem, jej jsi pirovnal k prvorozenci svmu. 15 Smiluj se nad svm svatm mstem, nad Jerusalemem, mstem svho sdla. 16 Spl Sionu nevslovn sliby sv, a napl lid svj slvou svou. 17 Dej svdectv tm, kte od potku tvorov tvoji jsou, a spl proroctv, kter pronesli ve jmnu tvm proroci [sta]. 18 Dej mzdu tm, kte doufaj v tebe, aby shledno bylo, e proroci tvoji jsou spolehliv. 19 Vysly modlitby sluebnk svch, podle poehnn ronova, vyslovenho nad lidem tvm, [a spravuj ns na cest spravedlnosti], a poznaj vichni, kte pebvaj na zemi, e jsi ty Bh, kter vidl minulost.
10

49. Bu vybrav ve volb slov, je sly (36, 2022), ve volb eny (2328), ptele (37, 16) a rdce (37, 729).
20

aludek pijm jdlo velijak, ale nen pokrm jako pokrm. 21 Hrdlo rozeznv zvinu, a moudr mysl slova liv. 22 Srdce lisn psob zrmutek, ale mu zkuen obrac jej na n. 23 Kadho mue pijme ena,
Hl. 36. V. a. podle hebr. lpe: Urychli konec a pamatuj na as." Srv. Is 5, 19; 60, 22; Mk 13, 20; Zjev 22, 20. Sirachovec mysl na slbenou dobu mesiskou. V. 10b podle hebr. zn: nebo kdo ti sm ci: Co in?" Srv. Job 9, 12; Is 45, .9; Kaz 8, 4. Srv. tak Dan 8, 19; 11, 27. 35. 11 V. . Srv. 3 Krl 19, 17; Am 5, 19. V. 11 nen v hebr. Peters pokld jej za pozdj pdavek sestaven podle Nm 24, 19n. a Abd 19. zachrnn" = vtzem (= neptel Israelovi). 12 V. . nar na mesisk msto Nm 24, 17; Jer 48, 45. Hebr. zn:
10

Setni hlavu knat moabskch, kter k: Nen (boha) mimo mne." moabskch" znamen tu: syrskch" hlava" jmenovanch knat jest Antiochus. K vroku 12b
srv. Is 47, 8. 10; Judit 6, 2. 13 V. . Shromdn nroda israelskho prorokovali Is 40, 11; Jer 3, 18; Ez 36, 9; Am 9, 14; Mich 7, 14n. a jj. 14 V. b. pirovnal" = nazval. Srv. Ex 4, 22: Jer 31, 9; Os 11, 1; Moud 18, 13.

1082

Kniha Sirachovcova ale nen dva jako dva. Krsa eny obveseluje tv [muovu], a vynik nade ve, po em lovk tou. 25 Je-li jazyk jej [tich, ukznn a] laskav, nen mu jej smrtelnk obyejn. 26 Kdo m enu [dobrou], m zklad bohatstv, pomoc, jak potebuje a sloup na oporu. 27 Kde nen ohrady, rozebrno bv jmn, a kde nen eny, vzdych strdajc (mu). 28 Kdo dvuje tomu, jen nem hnzda, a nocuje, kdekoliv se setm? Jest jako podkasan lotr, . kter od msta k mstu skokem se ene.
24

37.

Kad ptel k: [Tak j] jsem ptel", ale jsou ptel, kte jsou toliko jmnem ptel. 2 Zda v tom nen zrmutek a k smrti, kdy druh a ptel zvrt se v neptele? 3 nelechetn opovlivosti, kde jsi se vzala, abys pikryla zemi [zlobou a] lstivost? 4 Ptel vesel se s ptelem ve tst, ale v as tsn stv se protivnkem. 5 Ptel s ptelem se pacht pro aludek, a proti nepteli bere tt. 6 Nezapomnej na ptele ve sv dui, a nebu ho nepamtliv pi svch pokladech. 7 Nerad se s tm, kter klady ti in, a ped tmi, kte na t rl, skrvej svj mysl. 8 Kad rdce pron radu, ale bv rdce sm pro sebe. 9 Ped rdcem chra sm sebe; prve vyzv, eho potebuje. 10 Nebo i on bude mysliti na sebe, a mohl by zarazit kolk do zem 11 a ci tob: Cesta tv je dobr"; a mohl by se postavit proti tob, by vidl, co se ti stane. 12 [S lovkem bezbonm jednej o svatosti, s nespravedlivm o spravedlnosti,] se enou o t, na kterou rl, se zbablcem o vlce, s prodavaem o koupi, s kupcem o prodeji, se zvistnkem o skutcch lsky,
5

Hl. 37. V. . Hebr. vak ve v. 5. klade proti tomu ptele dobrho:

Dobr ptel bojuje s neptelem, a proti odprcm chpe se ttu."

1083

Kniha Sirachovcova
13

s nemilosrdnm o milosrdenstv, [s nepoestnm o poestnosti,] s dlnkem polnm o velijakch pracech, 14 s dlnkem na rok o konci roku, s otrokem lenivm o mnostv prce; nedbej jakkoliv rady tchto lid. 15 Ale s muem ustavin svatm obcuj, o kterm v, e zachovv pkazy Bo, 16 jeho srdce je podle srdce tvho, a kter polituje t, kdybys [ve tm] klesl. 17 (Tak) dobr rady svdom (svho) pevn se dr, nebo nem nic lepho nad n. 18 Svdom mue [svatho] ekne [leckdy] vce pravdy, neli sedm strc, ji s viny vyhledaj. 19 Ale ve vech tch vcech pros Nejvyho, aby dil sprvn tvou cestu. 20 Prve ne cokoli in, sprvn o vci promluv a ped kadm skutkem jist se pora. 21 Zl oko mnv smlen; z nho pochzej tyi vci: dobro a zlo, ivot a smrt; a pnem nad nimi ustavinm jest jazyk. Bv mu zbhl, kter vzdlv mnoh, ale sm sob jest neuiten. 22 [(Jin) mu zkuen vzdlv mnoh, ale i sm sob prospn bv.] 23 Kdo mudruje v ei, nenvidn bv, a ve vem strd; 24 [nen mu dna od Pna milost, nebo postrd veker moudrosti.] 25 Bv mudec, moudr sm sob, a ovoce jeho vdn bv skvl. 26 Mu moudr vzdlv lid svj, a ovoce jeho vdn bv trval. 27 Mui moudrmu dostane se plno poehnn, a chvliti ho budou ti, kte ho vid. 28 ivot lovkv m obmezen poet dn, ale dni Israelovy jsou nessln. 29 Moudr zjedn si v lidu est, a jmno jeho ivo bude na vky.

V. . nen pvodn. Podle Vulg je e o sofistovi, kter mudruje v ei" (V. 23). 25 V. . mluv o mudrci sobeckm, kter ze sv moudrosti tyje, u kterho tedy neradno hledati pouen nezitnho. Msto skvl" ti na jeho tle" (vypasenm). Sirachovec m na mysli Epikurce. 26 V. . mluv zase ji o mudrci pravm, nezitnm. Srv. 20, 32 n.; Ps 15, 7.

24

1084

Kniha Sirachovcova Synu, zkouej sebe, jak ti, a co ti kod, nedovoluj si. 31 Nebo ne vecko vem jde k duhu, a ne kadmu vecko se zamlouvat me. 32 Nebu nenasytn pi dnm pamlsku, a nehltej jakhokoli pokrmu; 33 nebo ze mnohch jdel bv nemoc, a nenasytnost pivd a ke zvracen. 34 Pro nestdmost mnoz zemeli, ale lovk zdreliv prodluuje si ivot. 1 Va si lkae pro ppad poteby; nebo i jej stvoil Nejvy. 2 Od Boha toti m [vecko] lkask umn, a od krle dostv dary. 3 Umn lkaovo zdvh mu hlavu, a ped velmoi bv chvlen. 4 Nejvy tvo ze zem lky, a mu rozvn jimi nepohrd. 5 Zdali neosldla ze deva voda hok, aby lid poznali jejich moc? 6 Dal znalost lidem Nejvy, aby ctn byl v divech svch. 7 Tmi (lky) ulevuje lka bolesti; tak lkrnk in [lahodn lky], [a skld] masti [ke zdrav], i nemaj konce dla jeho, 8 nebo zdrav Bo jest na povrchu zem. 9 Synu, v nemoci nezanedbvej sebe, ale modli se k Pnu, a on uzdrav t. 10 Odvra se od hchu, iny tv bute sprvn, a od velik viny oisti sv srdce. 11 Obtuj libou vni a pipomnku z bl mouky, a ui obt tunou. 12 Popej tak pstupu lkai, [neb i jej Pn stvoil], a nech neodchz od tebe, protoe [prce] jeho jest poteba. 13 Je as, kdy v ruce jejich upadne, 14 oni pak Pna prositi budou,
30

50. Peuj o sv zdrav. (37, 3038, 24.)

38.

30 V. . Tak pi jdle teba jest vbru, jak ukazuje mudec, pracujc pro lid svou stdmost. Pehled: Peuj o zdrav ivotosprvou (v. 3034), lkaem. (38, 115) a veselou mysl, ume-li ti kdo (v. 1624). 5 Hl. 38. V. . m na mysli udlost, vypravovanou Ex 15, 25. Jejich" = lk (v. 4) a tm i jeho", t. j. Bo slu (hebr.). 11 V. . O pipomnce" viz Lv 2, 2. 9. 16.

1085

Kniha Sirachovcova aby je vedl k lev a k vylen, aby mli z eho ivi bti. 15 Kdo he ped obliejem svho stvoitele, upadne do rukou lkaovch. 16 Synu, nad mrtvm prolvej slzy, a poni alozpv jako lovk, jej stihlo netst. Jak mu pslu, opati tlo jeho, a nezanedbej pohbu jeho. 17 [Pro zl ei hoce oplakvej ho njak den], ale (pot) pot se pro zrmutek; 18 oplakvej ho, jak mu pslu den jeden nebo dva pro zl ei, (ale pot pot se pro zrmutek). 19 Nebo ze zrmutku pikvav smrt, a zrmutek srdce lme slu [sklouje ji]. 20 Po pohbu zrmutek trv dle, jako ivot ubokv bv mu proti srdci. 21 Neoddvej zrmutku srdce svho, ale zapu jej od sebe a pamatuj na posledn vci. 22 Nezapomnej (na to), nebo nen nvratu (z hrobu); jemu nic neprospje a sm sob ukod. 23 Pamtliv bu na to, co mi usouzeno bylo, neb tak bude i tob usouzeno mn vera a tob dnes." 24 Kdy odpov mrtv, nech odpovat i vzpomnku na nho, a potuj se, kdy vyla jeho due.

VIII. Jak nem (38, 2539ab) a jak m bt uitel zkona (38, 39cd39, 15).
25

Moudrost uitele roste, m-li volnho asu; a kdo m mlo zamstnn, me dojt moudrosti. 26 Jak me moudrosti pln bti, kdo dr pluh, kdo se chlub hol a pohd hovz dobytek ostnem, kdo se obr takovou prac a mluvv jen o telatech ? 27 Mysl svou sousteuje na to, jak prohnti brzdy, a piln peuje o to, jak vykrmiti krvy. 28 Tak i kad emeslnk a mistr, kter trv noc jako den, kter vyrv do peetidel rytiny, a jeho vytrvalost barvy std; mysl svou sousteuje na to, by obrazy byly vrn,
V. . Msto v. 17 ti s hebr. ped v. 18: Hoce pla, mj synu, a dokonej smutek!" smutek" ten trvval sedm dn. Viz ve 22, 13. Spisovatel rad tu ke smutku upmnmu, vniternmu (v. 16), ale doporuuje tak ohled na lidi; ti, kdyby nevidli zevnch znmek smutku, ekli by, e m radost ze smrti, jeto bude ddit nebo jsi nebotka ml v nenvisti (= pro zl ei"). Ten zrmutek nesm bti nezzen (v. 18c). 27 V. . Msto prohnti" hebr.: vliti".
18

1086

Kniha Sirachovcova a piln peuje o to, by dokonal svou prci. Tak i kov, kter sed u kovadliny, a svj um brous prac ze eleza, kou ohn maso mu vysuuje, a s horkem pece zpas; 30 zvuk kladiva ohluuje mu ui, a oko jeho upeno jest na vzorku nad; 31 mysl svou sousteuje na to, jak dlo dokonati, a piln peuje o to, by na konec bylo uhlazeno. 32 Tak i hrn, kter sed pi svm dle, a to nohama kruhem, kter vdy m starost o sv dlo, a jeho vecka innost sly se d; 33 rukama dodv hln tvaru, a nohama zdolv jej slu. 34 Mysl svou sousteuje na to, jak dokonat polvn, a piln peuje o to, by vyistil pec, 35 Tito vichni na ruce sv se spolhaj, a kad ve svm zamstnn mudrcem jest; 36 bez nich neme vystavno bti msto, nelze v cizin bydliti ani obchodovati. 37 Ale ve shromdn nevynikaj, na keslech soudcovskch nesedvaj, 38 du soudnmu nerozumvaj, neukazuj znalost prva a spravedlnosti, a v pslovch nejsou zbhl; 39 ale tvorbu (tohoto) svta podporuj, a jejich dosti tkaj se emeslnch prac. 39 c Kdo (vak) odd svou dui tomu, aby bdal v zkon Nejvyho, 1 mudec (takov) hled moudrost vech starch a proroctvmi se obr. 2 Vypravovn mu slovutnch si pamatuje, a v dvtip pslov pronik. 3 Tajnosti podobenstv zkoum, a zhadami pslov se zabv. 4 Mezi velmoi kon slubu, a ped obliejem vladaovm se ukazuje. 5 Do zem cizch nrod chod, nebo dobro i zlo mezi lidmi zkou. 6 Srdcem svm [na svit] s oddanost hled Pna,
29

39.

V. . jest ve Vulg zachovn toliko ve druhm lenu (b). len prv zn; Ve schzi lidu nebvaj vyhle-

37

dvni", aby poradili o vcech prva, jako bvaj hledni a tzni zkonci. 1 Hl. 39. V. . proroctv" = prorock knihy biblick. 2 V. . Vypravovn" jsou tu knihy (biblick) djepravn.

1087

Kniha Sirachovcova [kter ho uinil], ped Nejvym se modl. 7 Otvr sv sta na modlitb, a za sv hchy vyprouje si odputn. 8 Chce-li Hospodin velik, duchem rozumnosti napluje ho. 9 On (pak) takoka chrl ei sv moudrosti, a na modlitb chvl Pna. 10 Um on pmit snahy [sv] i mylenky, o zhadch [svch] pak uvaovat. 11 On oznamuje kze sv nauky, zkonem pak smlouvy Pn se honos. 12 Vychvaluj mnoz moudrost jeho, ani na vky nebude vyhlazena. 13 Nezahyne (nikdy) pamtka jeho, jmno jeho t bude k poslednm kolenm. 14 Moudrost jeho hlsat budou pohan, a chvlu jeho zvstovat bude obec. 15 Bude-li dlouho iv, zstav slavnj jmno ne tisce, odpoine-li (dve), prospje mu to.

51. Jak dobr a eln jsou dla Bo. (39, 1641.)

Dle budu s rozvahou mluviti, nebo jakhos zpalu jsem pln. 17 [Hlasit prav:] Poslouchejte mne, synov zbon, a pute, jak re tpen nad potoky vod. 18 Jako Liban dvejte sladkou vni, 19 rozvijte kvty jako lilie, [vote], zelenejte se uten a zapjte pse chvly, dobroete Pnu pro jeho skutky. 20 Vzdvejte jmnu jeho slvu, chvalte jej hlasem rt svch, psnmi rt a na citary; takto rcete s jsotem: 21 Dla Pn jsou vecka velmi dobr. 22 K slovu jeho stla voda jako nsep, a k vroku jeho st jako ndrky vod. 23 K rozkazu jeho dje se, co se mu lb, a nen, kdo by mohl peket pomoci jeho. 24 Skutky kadho, kdo m tlo, jsou ped nm,
V. . Dle" jako ji 24, 44n.; 33, 18. V. 16b sprvn: nebo jako msc v plku jsem" pln svtla, moudrosti, kterou chci osvtiti jin. 21 V. . Za tento v. dluno dodati v. 39b, 40:
16

16

a ve, eho teba jest, v hodinu phodnou poskytuje. Neslu kati: Toto jest hor ne ono," nebo vecko svm asem osvd se."

1088

Kniha Sirachovcova a nic nen skryto ped oima jeho. Od vku a do vku hled, a nic nen divnho ped obliejem jeho. 26 Nebudi kno: Co je toto nebo co jest ono." Budout vecky vci svm asem hledny. 27 Poehnn jeho jako eka jest rozvodnno, 28 a jako povode zemi napj. Tak t zachvtil hnv jeho nrody, kte ho nehledali, 29 [jako] obrtil vody v sou, a vyschla zem. Cesty jeho byly srovnny, aby mohli po nich jti; tak t hnv jeho hnkm nakladl pekek. 30 Dobr vci dobrm od potku stvoeny jsou; tak t i nelechetnm dobr i zl. 31 Hlavn poteba k ivotu lidskmu jest: voda a ohe a elezo a sl, mlko a chlebov bl a med, vinn hrozen a olej a odv. 32 Vecky tyto vci svatm k dobrmu (bti se jev), takt bezbonm [a hnkm] obrac se ke zlmu. 33 Jsou vtry, kter na tresty stvoeny jsou, a ve sv zuivosti sv metly zesiluj. 34 V as zkzy vylvaj svou slu, a hnv tvrce (svho ukjej. 35 Ohe, krupobit, hlad a smrt, vecky tyto vci na tresty stvoeny jsou; 36 (takt i) zuby lt zve, ti a hadi, jako i me pomsty na zkzu bezbonch. 37 Z rozkaz jeho se raduj, jsou pipraveny na zemi k poteb, a kdy pijde as, nepestoup slova (jeho). 38 Proto od potku byl jsem pevn pesvden, uvil [rozmyslil] jsem a psemn zaznamenal: 39 Vecka dla Pn jsou dobr, a ve, eho teba jest, v hodinu phodnou poskytuje. 40 Neslu kati: Toto jest hor ne ono," nebo vecko svm asem osvd se. 41 Nyn tedy celm srdcem i sty chvlu vzdvejte, a dobroete jmnu Pn.
25

V. . Za v. 25a. dodej:

25

Zda jest mra jak pomoci jeho? Nic nen malho nebo velkho jemu." V. . Msto eka" ti: Nil". 28 V. n. Msto povode" ti Eufrat". V. 28b m na mysli pohany kanaansk, v. 29a Sodomu a Gomorrhu (Gn 19).
27

1089

Kniha Sirachovcova 40.

1

52. Lidsk bda v utrpen. (40, 111.)

Svzel velik stanovena jest vem lidem, a jho tk t syny Adamovy ode dne, kdy vychzej z lna sv matky, a do dne, kdy bvaj pochovni do matky vech. 2 Mylenky jejich a obavy srdce obraj se starostmi o budoucnost a den skonu. 3 Od toho, kdo sed na trn slavnm, a do toho, kter snen jest v prachu a popelu; 4 od toho, kdo nos purpurov at a korunu, a do toho, kdo se odv renm pltnem, (vady plno) vzteku, zvisti, nepokoje, kolsn, strachu smrti, ustavin zlosti a svru. 5 I v as odpoinku na lku non spnek uvd ve zmatek poznvavost lovkovu. 6 Maliko, takoka nic sm odpovat;" pak jest mu ve snch, jako kdy za dne bd. 7 Poden bv tm, co v duchu vid, jako ten, kdo prch z boje. Ve chvli, kdy jest ji zachrnn, probouz se, a div se svmu nicotnmu strachu. 8 S kadm tlem, od lovka do zvete jest, a na hnka (dolh) nad to sedmeronsobn: 9 smrt, krveprolit, svr a me, tisky, hlad, pohromy a rny. 10 Na bezbon stvoeno je toto vecko, a pro n vznikla potopa. 11 Vecko, co jest ze zem, zem se zase stv, a vecky vody do moe se vracej.

53. O pravm bohatstv. (40, 1228.)

12

Kad platek a majetek nespravedliv vezme za sv, ale poctivost na vky trvat bude. 13 Jmn nespravedlivch vyschne, jako potok, a jako velik hmn v deti zanikne. 14 Pokud m otevenou ruku, vesel se, ale hnci na konec zahynou. 15 Potomci bezbonch nemaj mnoho ratolest, jeto neist koeny na strmch skalch [chast]. 16 Trva v molech [vady nad vodou a] na behu eky bv vytrhovna ped velikm jinm rostlinstvem. 17 Dobroinnost jest jako poehnan rj, a milosrdenstv trv na vky. 18 ivot toho, jen um se uskrovnit a pracovat, je sladk,
Hl. 40. V. . dluno peloiti podle hebr.:
18

ivot s vnem a s lihovinou zjednv slast,

1090

Kniha Sirachovcova a v tom najde poklad. Synov a stavba msta upevuj jmno, ale nad ob [zasluhuje vnosti] bezhonn ena. 20 Vno a hudba obveseluj srdce, ale nad ob jest lska k moudrosti. 21 Paly a harfy libou in pse, ale nad ob jest lahodn jazyk. 22 Pvabu a krsy d tv oko, ale nad ob zelenho osen. 23 Ptel a druh pichzej na pomoc v as, ale nad oba jest ena s muem. 24 Bratr a pomocnk jsou (dob) v as tsn, ale nad oba vysvobozuje milosrdenstv. 25 Zlato a stbro pevn stav na nohy, ale nad ob jest rada dobr. 26 Bohatstv a moc pozdvihuj srdce, ale nad ob jest bze Pn. 27 Nen nedostatku v bzni Pn, a v n neteba hledati pomoci. 28 Bze Pn jest jako rj poehnan, a (Bh) ji zahrnuje slvou nevdanou.
19 29

54. Lidsk bda v ebrot. (40, 2932.)

Synu, neoddvej se [za asu ivota svho] ebrot, je lpe umti neli choditi po ebrot. 30 Mu, kter hled na stl ciz, toho ivot nelze za ivot pokldati. Udruje toti svj ivot pokrmy cizmi, 31 kdeto mu rozumn a ukznn vysth se toho. 32 V stech nestydatho jest ebrota sladk, ale v nitru jeho ho ohe. 41.
1

55. Lidsk bda ve smrti, (41, 116.)

smrti, jak jest hok vzpomnka na tebe lovku, kter pov pokoje ve svch statcch, 2 mui bezstarostnmu, jeho cesty astny jsou ve vem, tomu, kter jet s to jest, aby jedl. 3 smrti, dobr je tvj zkon lovku nuznmu, jeho sla hyne, 4 selmu vkem, a tomu, kter jest ustaran,
ale nad to ob (je) tomu, kdo nael poklad."

Za v. a. dluno s hebr. vloiti:

19

ale vce ne to ob kdo najde moudrost. Dobytkstv a zahradnictv do kvtu uvdj jmno." 20 V. . Msto lska k moudrosti" hebr.: lska milujcch se."
V. . Msto s muem" ti: rozumn". 30 V. . Msto udruje svj ivot" ti: poskvruje svou dui" jako pokrmy, kter podle zkona israelskho zneiovaly.
23

1091

Kniha Sirachovcova a malomyslnmu, kter ztrc trplivost. Neboj se zkona smrti. Pomni na ty, kte byli ped tebou a kte pijdou po tob. Usoudil tak Pn kadmu, kdo m tlo. 6 Co t potk, bude radek Nejvyho. Bude-li iv deset, nebo sto, nebo tisc let, 7 nelze na onom svt pti se o ivot. 8 Dti ohavn bvaj z dt hnk, z tch, kter vychovvaj domy bezbonk. 9 Ddictv dt hnk zanikne, a potomstvo jejich bude ustavin v hanb. 10 Na otce bezbonho nakaj synov, e jsou vinou jeho v hanb. 11 Bda vm, mui bohaprzdn, kte jste opustili zkon Pna Nejvyho! 12 Mnote-li se, ke zloeen se mnote; a umrte-li, zloeen bude vam dlem. 13 Vecko, co jest ze zem, do zem se vrt; tak i bezbon ze zloeen (vrt se) do zhuby. 14 Lid oplakvaj (snad) tlo (mrtv), ale jmno bezbonch bude vyhlazeno. 15 Pi mj o dobr jmno, neb to zstane ti spe, neli tisc poklad velikch zlata. 16 Dny ivota dobrho jsou spotny, ale dobr jmno zstane na vky.
5

IX. Moudrosti zhodno jest pouvati ke blahu jinch, (41, 17 n.)

17

[Synov, zachovvejte pouen v pokoji.] Moudrost skryt [toti] a poklad, jeho nevidt, jak uitek dv to i ono? 18 Lep je lovk, kter skrv blznovstv sv, neli lovk, kter skrv svou moudrost. [Proto] styte se podle (tchto) vrok st mch: 20 Nen toti dobe stydti se za vecko, jako prvem se nelb vecko vem.
21 19

56. O pravm studu, (41, 1942, 1d.)

Styte se ped otcem a matkou za smilstvo,

Hl. 41. V. . pon liti netst bezbonho plemene po smrti otcov (v. 8 a 14). 14 V. . podle Vulg chce snad ci: By i bezbonk byl po smrti oplakvn mnohmi (placenmi) alozpvy, jeho jmno zanikne. Podle hebr. lpe:

Nicotn jest lovkovo tlo, ale jmno zbonho nezahyne. " Srv. 10, 20 n; 9, 7; Ps 10, 7; Moud 4, 19.
V. . podle hebr. zn:
19

Nauku o stydlivosti slyte, synov, a bute stydliv podle mho pravidla."

1092

Kniha Sirachovcova ped vladaem pak a velmoem za le; ped knetem a soudcem za provinn, ped shromdnm a lidem za nepravost; 23 ped druhem a ptelem za nespravedlnost, a ped mstem, v nm bydl, za krde, 24 (styte se) zproneviti se Bohu a smlouv, jako i podprati se lokty na chleby; (styte se) bti krnu v pin dvn a pijmn, 25 (styte se) ped pozdravujcmi vs, neodpovdti jim: [pohleti na enu smilnou], [nebo tv odvracet od pbuznho], 26 Neodvracuj tve sv od blinho svho, (sty se) odjmati (komu) dl a nevraceti (ho). 27 Nevzhldej na enu jinho mue, nevyhledvej styk s otrokyn jeho, [ani stvej u jejho lka]. 28 (Sty se) ped pteli za hanliv ei, a kdy d, neomlouvej.
22

42.

Nepekrucuj e, je jsi slyel, a nevyzrazuj tajemstv; i bude opravdu stydliv, a dojde lsky vech lid.

57. Neprav stud. (42, 1e 8.)

e Za tyto vecky vci se nesty, a nehle na osoby, abys nezheil: 2 Za zkon Nejvyho a pikzn, a za soud, abys neospravedloval bezbonho; 3 za tovn se spolenkem a cestujcm, za odevzdn ddictv druhm; 4 za pesnost vhy a zva, za zisk, a jest ho mnoho nebo mlo, 5 za styk s kupci pes podvod (mnohch), (nesty se) asto trestati dti, a bok niemnmu otrokovi do krve zbti. 6 Na enu nelechetnou dobr jest pee,
V. a. podle hebr.: ped pnem a pan za nevrnost." 23 23 V. . nespravedlnost" = vrolomnost. V. b. podle hebr.: (sty se) ped mstem, v nm bydl, za cizince, t. j. udrovati nebezpen styky s cizincem. 24 V. . podprati se lokty na chleby" znamen nejspe hltavost pi jdle, kter chce snsti ve sama, jinm nic nepejc. Msto: bti krnu . . . pijmn" ti podle hebr. prost: (sty se) odprati dar, za kter jsi dn" (hebr.). 5 Hl. 42. V. a. podle hebr.: (nesty se) za vtek ze zbo obchodnka", t. j. za spravedliv zisk v obchod. Obchodnci byli ve patn povsti, byli pokldni za podvodnky. 6 7 V. a. in dvojlenn ver, jeho smysl podle ec. a lat. jest: Hldej enu, nchylnou k manelsk nevrnosti a zavrej svj majetek, je-li mnoho lid v dom." Podle hebr. vak zn tento dvojlen:
22

1093

Kniha Sirachovcova
7

(a) kde je mnoho rukou, zavrej. Cokoli ukld, spotej a peva, vydn pak a pjem vecko napi. 8 (Nesty se) pokrati nerozumnho a blzna, nebo starce, na kter aluje mlde; i bude umravnn dokonale, a chvlen pede vemi ijcmi. Dcera jest otci tajn pe, a starost o ni odjm spnek: v mld, aby nepestrla, a vdan jsouc [za mue] v nenvist neupadla, 10 v panenstv jejm, aby nkdy nebyla poskvrnna, a v otcovskm dom nebyla nalezena thotn, aby snad vdna jsouc za mue nepoklesla, anebo naprosto bezdtnou nezstala. 11 Dceru [smilnou] psn opatruj, by t neuvedla do posmchu neptel, do patn povsti ve mst a do vitek obce, aby t nezahanbila ve shromdn lidu. 12 U dnho lovka nehle na krsu, a mezi enami nepebvej; 13 nebo ze atu pochz mol a od eny nepravost mue. 14 Lep jest drsnost mue neli lahodnost eny, a ena, kter do hanby uvd a do potupy. DL DRUH:
9

58. Pe o dcery. (42, 914.)

1. Chvla Bo vyznvajc ze stvoen. (42, 1543, 37.)

15

Proto pamtliv budu skutk Pn,

Na enu zlou moudr jest (vzti) pee, a kde jsou ln ruce, otevi dvee."
T. j. en zl a ln napi propustn lstek, opat jej svou peet, otevi dvee a vye ji. Srv. Dt 24, 13. 7 V. b. m na zeteli schovu (depositum). 8 V. . Msto mlde", ti: necudnost". dokonale" = opravdu (hebr.). Msto chvlen" ti: (opravdu) mu dokonal." Srv. Dan 13, 5. 45. 61. 9 V. . Msto tajn pe" ti: poklad, jej teba hldat." Kdyby upadla v nenvist, mohla by bti proputna a pila by otci na krk; otec by musil ppadn i vrtit snubn, kter mu byl manel za enu dal. 11 V. . srv. s 26, 13. Dcera m bti v zadn sti domu, ustanoven pro eny. To pkn vyslovuje hebr.: . V. . podle Vulg napomn mue k opatrnosti ve styku se enami. Podle hebr. vak (lpe) spisovatel dv dal pokyny otci, kter m dceru: dnmu muskmu a ned (spatit) svou postavu,
12 14

Msto, kde dlv, nebudi okno, ani mstnost, stc do vchodu a vchodu."

a mezi enskmi a netlach. Nebo ze atu pochz mol, a ze eny patnost ensk."

1094

Kniha Sirachovcova a co jsem spatil budu vypravovat: Slovem Pn jsou (stvoena) dla jeho; . . . . . . . . .. . . . . . . . .. . . 16 Slunce svtc hled na vesmr, a slvy Pn pln jest dlo jeho. 17 [Zdali] nedal toho Pn svatm, aby vypravovali vecky divy jeho, kter mocn uinil Pn vemohouc, aby (ve) pevn stlo v slv jeho. 18 Moe a srdce [lidsk] zkoum, a zmry jejich pronik. 19 Nebo Pn m vecky vdomosti, a pronik pznaky budoucnosti; zvstuje vci minul i pt, a odkrv stopy vc skrytch. 20 Neujde mu dn mylenka, a neme se ukrt ped nm jedin slovo.
21

Veledla moudrosti sv krsn ustlil, ten, kter jest ped vky a bude na vky; 22 nic k nim nebylo pidno, nic jim ubrno, a nepotebuje dn rady. 23 Jak lib jsou vecka dla jeho, a jest jen jiskra to, co lze vidt! 24 Vecko to ije a trv na vky, a ke kad poteb ho poslouch. 25 Vecko jest podvojn, jedno protjek druhho, a neuinil nic neplnho. 26 Jedna vc utvrzuje blaho vci druh, a kdo se me do syta vynadvat na jeho slvu? 43.
1

Krsa vin jest obloha, podoba nebes jest skvostn pohled. 2 Slunce (ho) hls svm zjevem, kdy vychz, vtvor (to) podivn, dlo Nejvyho. 3 O poledni vysuuje zemi; proti ru jeho kdo obstoj? Pec bv vytpna ku prci, je horka d,

V. d. jest ve Vulg neprvem vynechn. Podle kritick pravy Petersovy zn: a in vli jeho, jak pi-

15

kazuje."

V. . svat" = zstupy (vojska) nebesk = andl. Srv. Job 15, 15; 102, 21. Podle hebr. zn v. 17:

17

Svat Bo nejsou s to, aby vypravili divy Hospodinovy. Bh dodv sly svm zstupm, aby obstly ped jeho velebou." 19 V. . srv. s Is 41, 22 nn.; 43, 9 nn. Msto pznaky" ti co pijde". 22 V. . Podle hebr. (sprvn) nelze nic pidati ani ubrati moudrosti Bo, podle Vulg dlm t moudrosti.

1095

Kniha Sirachovcova
4

(ale) slunce trojnsobn pra do hor; paprsky ohniv vydychuje, a blskajc jimi zaslepuje oi. 5 Velik jest Pn, kter uinil je; podle slova jeho pospch (svou) cestou. I msc vdycky (se objevuje) v patinou dobu, aby ukzal as a naznail, co pijde. 7 Od msce bvaj brny znmky svtku, od svtla, kterho ubv po plku. 8 Nov msce m jmno od msce; roste divn a do plku. 9 (Msc) je zbra vojsk na vsostech, na obloze nebesk skvje se slavn.
10 6

Okrasou nebe jest ndhera hvzd; Pn osvcuje (ten) svt na vsostech. 11 Podle slov Svatho stoj v ad, neunavuj se na svch hldkch.
12

Popat na duhu a dobroe jejmu tvrci, nebo pekrsn jest ve svm lesku. 13 Obepn nebesa ndhernm obloukem svm; ruce Nejvyho rozdaly ji. K jeho rozkazu rychle pichz snh, a hbit pout blesky svho soudu. 15 Proto se otvraj zsobrny, a jako ptci vyletuj mraky. 16 Ve sv velikosti zhuuje oblaky, a drob kameny krupobit. 17 Kdy se zjev, kolsaj se hory, a k jeho vli vje vtr jin. 18 Zvuk hmn jeho tese zem, boue severn a vc vichor.
Hl. 43. V. . id podle bhu msce potali dny, msce a roky (msn). Srv. Gn 1, 14. Msto
6

14

ukzal as" hebr.: aby panoval" podle Gn 1, 16. 18.

V. . Msc svmi rohy pipomn ostr zbran, kosy, ohnut mee a pod. vojska na vsostech" jsou
9

hvzdy.

V. . ti podle hebr.:

14

Sla jeho rt blesky, a rozsvcuje soudn sv lpy."

Srv. 17 a 25. O snhu mluv Sir teprve ne ve v. 19. 15 V. . Proto", aby ml zsobu toho, m chce trestati. O zsobrnch" srv. Dt. 28, 12; Job 38, 22; Jer 51, 16. otvraj se" Bohu, kter si je stvoil (hebr.). 177 18 V. . dluno seaditi takto:

Zvuk hmn jeho ots zem, kdy se zjev, kolsaj se hory. K vli jeho vje vtr jin, boue severn a vc vichor."

1096

Kniha Sirachovcova
19

Jako kdy se spoutj ptci, by usedli, sype snh, a jako kdy kobylky sletuj, tak pad. 20 Krsn blosti jeho div se oko, a nad pvalem jeho trne srdce. 21 Jn jako sl sype (Pn) na zemi; a kdy umrzne, bv jak ostny trn.
22

Mraziv severn vtr vje, i zamrz voda v kil; na kadm mnostv vody se usazuje, a jako v panc oblk vodu.

23

A stravuje hory, vypaluje pou, a usuuje zele jak ohe. 24 Lk (tomu) vemu rychle pin mlha, a rosa vychzejc vstc pichzejcmu ru, mrn jej.
25

[Ke slovu jeho umlk vtr], podle radku svho ukrocuje moe, na nm rozszel ostrovy [Pn]. 26 Kdo se plav po moi, vypravuj o jeho nebezpech, i dsme se, kdy o tom slchme. 27 Tam jsou vynikajc dla a podivuhodn; rozlin druhy zvat [, velijakch ivoich] a plm velikn.
28

Skrze nho zajitn jest konec cesty, a jeho slovem vecky vci se dj. I kdy mnoho mluvme, nedostv se nm slov, konec pak ei jest: On jest ve vech vcech."

29

30

Oslavujce jej, co zmeme? Je on vemohouc nade vecka sv dla. 31 Hrozn jest Pn, a velik velmi, a podivuhodn jest moc jeho. 32 Vyvyujte Pna, jak vysoko mete, nebo jet vy jest [a pedivn jest velebnost jeho]. 33 [Dobroece Pnu vyvyujte ho, jak mete, nebo vt jest, ne jakkoli chvla.] 34 Vyvyujce ho seberte vecky sv sly, neumdlvejte, nebo (ho) nevystihnete. 35 Kdo ho vidl a me o tom vypravovat? a kdo jej me velebiti tak, jak jest [od potku]? 36 Jest mnoho skrytch vc, vtch ne tyto; neb mlo vidme jeho skutk.
V. b. podle hebr. (jn) in, e kvtiny jako smaragd se tpyt". hory", t. j. co hory plod (hebr.). stravuje" Bh. 28 V. a. podle hebr.: Skrze nho da se poslu (jeho)." Ten posel jest Bo rozkaz, slovo" (v. 28b). Srv. 147, 18; Moudr 18, 15.
21

1097

Kniha Sirachovcova
37

Vecko pak uinil Pn, a pobonm dal moudrost.

2. Chvla Bo vyznv ze ivota svtc starozkonnch. (44,150, 28.)

44.
1

Chvalme mue slavn, otce nae podle jejich pokolen. 2 Mnoho slvy zpsobil (jim) Pn svou velebnost od vk. 3 Byli panovnky ve svch ch, muov velic moc, moudrost pslunou byli obdaeni, proroctvmi dokazovali dstojnost prorok; 4 byli vdci lidu dob svch, moc sv moudrosti svatou naukou ho (vedli), 5 dovedn vymleli zpsoby zpvu, a pslov psemn zaznamenvali; 6 mui bohat, mocn, [milovnci umn,] pokojn bydlili ve svch domech. 7 Ti vichni doli slvy v souasnch pokolench, a za svho ivota mli chvlu.
8

Nkte z nich [zrozen] zstavili jmno, e hlsna jest chvla jejich; 9 a po jinch (z nich) nezstalo pamtky, zhynuli, jako by nikdy nebyli, zrodili se, jako by se nebyli zrodili, a synov jejich s nimi. 10 Ale tito jsou mui omilostnn, jejichto skutky zbon nezanikly. 11 Potomstvu jejich zstane majetek jejich, 12 [svat] ddictv jejich potomkm. Ve smlouvch stoj potomstvo jejich, 13 a dti jejich k vli nim. A na vky zstv sm jejich, a slva jejich nezanikne. 14 Tla jejich v pokoji odpovaj, ale jmno jejich ije rod od rodu. 15 Moudrost jejich vypravuj pohan, a chvlu jejich zvstuje obec.
16

HENOCH lbil se Bohu, i penesen byl [do rje],

moudrmi mysliteli ve svm uitelstv, a pedstavenmi ve svch slubch."

Hl. 44. V. . dopl z hebr.: V. . = 39,14. 16 V. . O Henochovi zmiuje se Sirachovec tak ne 49. 16. Viz o nm Gn 5, 2224. Juda 14n.; id 11, 4. lbil se Bohu" = chodil s Bohem" podle hebr. Podle tho (hebr.) byl Henoch div vdn kadmu pokolen", (v. 16b) vdn" = nboenskomravnho ivota. Glosa Vulg do rje" m na mysli nebe (ne rj pozemsk). Srv. 4 Krl 2, 11. kajcnost" bude hlsati na konec svta, a pijde po druh na
15

1098

Kniha Sirachovcova byl to vzor kajcnosti pokolenm.

17

NOE byl shledn dokonalm, spravedlivm, a v dobch hnvu stal se spasitelem. 18 Proto ponechn byl zemi jakoto zbytek, kdy nastala potopa. 19 Zruky vn byly mu dny, aby nemohlo potopou zahlazeno bti ve, co m tlo.
20

ABRAHAM byl [velik] otec mnostv nrod, nebyl nalezen podobn jemu slvou, kter by etil (tak) zkona Nejvyho, a veel ve smlouvu s nm. 21 Na svm tle (tu) smlouvu utvrdil, a v pokuen nalezen byl vrn. 22 Proto, jak se byl zavzal psahou, dal mu Pn slvu v nrod jeho, (dal mu), e vzrostl jako prach zem, 23 a jako hvzdy e vyveno bylo potomstvo jeho, e ddilo (zemi) od moe do moe a od eky a na konec svta.
24

A ISKOVI tolik uinil k vli Abrahamovi, otci jeho. 25 Poehnn vech nrod dal mu Hospodin, a jeho sliby snesly se na hlavu JAKOBOVU. 26 Uznal, e mu pslu poehnn, a dal mu (jeho) ddictv; a rozdlil dl (jeho) mezi dvanct pokolen. 27 A zachoval mu mue milosrdenstv, kte nali milost pede vemi lidmi. 45.
1

Mil Bohu byl i lidem MOJ, jehoto pamtka jest v poehnn. 2 Proslavil ho podobn jako svat, a velikm uinil ho na postrach [neptel]. Slovy jeho pern kazy zkrotil,

svt. V tom smyslu pekld Vulg: aby dal nrodm pokn." 21 V. a. m na zeteli obzku. Srv. Gn 17, 10 nn. V. 21b srv. s Gn 22, 12. 12. 16; 1 Mach 2, 52 22 V. a. O psaze Hospodinov viz Gn 12, 3; 18, 18; 22, 16. 18. Msto dal mu Pn slvu v nrod jeho" ti podle hebr.: slbil mu, e skrze potomstvo jeho poehn nrodm" a srv. Gn 22, 18. O prachu zem" srv. Gn 13, 16; 28, 14. 23 V. a. srv. s Dt 28, 1; Dan 12, 3; Moud 3, 7; Mt 13, 43; 1 Kor 4, 1 nn. V. 23bc srv. s 71, 8; Zach 9, 10; Gn 15, 18; 28, 14. Sirachovec chpal tato msta ve smyslu mesiskm 24 V. . uinil" = psen slbil jako Abrahamovi. Srv. Gn 17, 19; 26, 4 n. 27 V. . tk se ji Moje. Podle hebr.: dluno peloiti: I dal (Bh) z nho (z Jakoba) vzejti mui,

kter nael oblibu pede vemi lidmi."

Moj doel obliby u faraonovy dcery (Ex 2, 6), u Jetra a dcer jeho (Ex 2, 19. 21), u rona (Ex 4, 28 nn.) i u lidu (Ex 4, 31).

1099

Kniha Sirachovcova slavnm uinil ho ped krli. Dal mu pikzn pro svj nrod, a svou velebnost mu ukzal. 4 Pro jeho vrnost a tichost [si zasvtil jej], vyvolil ho z vekerho lidstva. 5 Dopl mu slyet Boha, mluvu jeho, kzal mu t, aby vstoupil do oblaku. 6 Dle tv v tv mu dal pikzn, zkon ivota a osvcen, aby uil Jakoba sv smlouv, a svm ustanovenm Israele.
3 7

RONA, bratra jeho z kmene Levi, povil, e byl podoben jemu. 8 Uinil s nm smlouvu na vn asy, udlil mu veleknstv lidu, rouchem ndhernm oblail ho, 9 o atil ho oblekem slavnm, oblkl jej do atu chlouby, a ozdobil jej odznaky moci:
10

zu, spodky a knsk kabtec vloil na, a ovsil ho mnostvm zlatch zvonek vkol, 11 aby vydval zvuk pi sv chzi, aby slyeti bylo jej ve chrm, na pamt synm lidu svho; 12 roucho svat, ze zlata, z modrho a ervenho purpuru, dlo vytkvan mue moudrho, opatil ho posvtnm osudm, 13 ervcem, dvakrte barvenm, dlem tkalcovskm, vzcnmi kameny, vyrvanmi, do zlata zasazenmi, dlem to kamenorytce, na pamtku podle potu kmen israelskch; 14 korunou zlatou na epici jeho, oznaenou psmem: Svat", ozdobou ndhernou, dlem skvostnm, okrasou, zraku dostivou. 15 Nic tak krsnho nebylo ped nm (ani) na vky bude. 16 Neoblel se v n nikdo jin, ne synov a vnukov jeho po vecky asy. 17 Obti jeho bvaj strveny ohnm (ustavin dvakrte) denn.
Hl. 45. V. ab. popisuje nramenk (efd). Viz Ex 28, 6 nn. moudrho" = dovednho, umlce. O posvtnm osud viz Ex 28, 30; Lv 8, 8. 13 V. a. l knsk ps. Ex 39, 28. V. 13bcd l veleknsk nprsnk. na pamtku" = na pipomnku, jako Ex 28, 29. 14 V. . Viz Ex 28, 36 nn.; 39, 30 n.; Lv 8, 9. 16 V. . Ex 28, 45; 40, 12 n.
12

1100

Kniha Sirachovcova
18

Moj naplnil ruce jeho, a pomazal jej olejem svatm. 19 Dostalo se mu povinnosti a prva na vky, (jemu) i potomstvu jeho, pokud budou dni nebes, ad knsk by konal, bohoslubu, a lidu svmu by ehnal ve jmnu Jeho.
20

Vyvolil ho ze vech ivch,

aby podval obt Bohu, kadidlo a libou vni na pipomnku, aby smioval lid svj s Bohem. 21 A dal mu moc, by podle svch pkaz byl nad povinnostmi a prvy, je ustanovil, aby vyuoval Jakoba tomu, co prohlsil, a zkonem svm aby Israele osvcoval. 22 Kdy vak se spikli jin proti nmu, a ze zvisti obklili ho na pouti lid, kte byli s Datanem a Abironem, a rozvzteklen smeka Koreova: 23 vidl to Pn Bh a nelbilo se to jemu, i zahubil je v prudkm hnvu; 24 uinil na nich zzraky, zahubil je plamenem ohn. 25 ronovi vak pidal slvy, a dal jemu ddictv: prvotiny rod zemskch vyhradil mu, 26 zejmna chleba pipravil jim do sytosti, [nebo] obti Pn tak jed, a pat dary jemu i potomstvu jeho. 27 Ale v zemi nroda dditi nebude, nem dlu mezi lidem, nebo On jest dl jeho a ddictv. FINEES, syn Eleazarv je tet, jemu se dostalo (t) cti, protoe horlil v bzni Pn, 29 vytrval, kdy se lid hanebn zachoval, a v dobrot a ochot sv due zjednal zlibu Bo Israelovi. 30 Proto uinil (Bh) s nm pevnou smlouvu pokoje, e bude knetem svatyn i nroda svho, e bude mti on i potomstvo jeho dstojnost knskou na vky.
V. n. V. 25a tk se Nm hl. 17. O prvotinch srv. Ex 23, 19; 34, 26; 35, 5; Nm 18, 11; Dt 18, 4. Viz tak zkony o prvorozencch. O chlebech" pedkladnch srv. Lv 24, 59; Nm 6, 20. Z obt krvavch i nekrvavch jedli podle Lv 7, 31 n.; 10, 14; 23, 20; Nm 6, 19. Srv. tak Lv 6, 26; 7, 6n.; 24, 9. dary" jsou destky (Nm 18, 24 nn.") Peters. 27 V. . Viz Nm 18, 20. 28 V. nn. m na mysli Nm 25, 113. Srv. 105, 30; Mal 2, 4; 1 Mach 2, 54. cti" veleknskho adu. Prvn byl ron, druh Eleazar, tet Finees.
25

28

1101

Kniha Sirachovcova
31

Jako uinil mluvu s Davidem krlem, synem Jesseovm, z Judova kmene, budou ddici jeho potomci jeho. Dej (Bh) moudrost do srdc naich, k soud lid jeho spravedliv, aby nevzalo za sv tst jejich, ale slva jejich aby vn byla v nrod jejich.

46.

Hrdinou v boji byl JOSUE, syn Navev, nstupce Mojv v proroctv, kter byl podle jmna svho velik 2 [pevelik] zachrnce vyvolenc Boch, by trestal povstvajc neptele, aby dobyl ddinho majetku pro Israele. 3 Jak slvy doel, kdy pozdvihl svch rukou, a me naphl proti mstm! 4 Kdo byl ped nm schopen takovho nporu? Sm toti Pn mu neptele vodil. 5 Zda nebylo jeho hnvem zastaveno slunce, a zda ze dne jednoho nebyly uinny [takoka] dva? 6 Vzval nejvyho vldce, kdy doreli na nho neptel odevad, i vyslyel jej velik [a svat] Bh (seslav) kamen krupobit obrovsk sly. 7 Oboil se na neptelsk nrod, a na prahu zahubil protivnky, 8 aby poznali nrodov moc jeho, e proti Bohu bojovati nen snadno. 9 Tak (proto, e) nsledoval Mocnho, a (ji) za dob Mojovch dokzal svou zbonost on a Kaleb, syn Jefonv, kdy stli proti nepteli, kdy lid zdrovali od hch, kdy umleli zlovoln reptn. 10 A ti dva byli vysvobozeni v nebezpe ze esti set tisc pch, aby uvedli je do ddictv, do zem, kter tee mlkem a medem. 11 A dal Pn KALEBOVI slu, a ta mu zstala a do st,
5

HI. 46. V. . Msto hnvem" ti rukou" (pokynem). Ostatn viz Jos 10, 12 n. 9 V. . uvd dal dvod, pro Hospodin dal Josuovi vtzstv jeho poslunost, kterou osvdil s Kalebem, jak vypravuje Nm 44, 24; 32, 12; Jos 14, 8n., 14. zbonost" osvdili oba podle Nm 14, 6 nn. t. j. horlivost pro Boha a blaho lidu. neptelem" Bom byli tehdy, kdy odpadla obec" (hebr.) ostatn vyzvdai a lid, kter se dal od nich svsti. zdrovali od hch" a tm odvraceli od lidu Bo hnv (hebr.). Srv. Nm 14, 24. 30. 38. 11 V. n. srv. s Jos 14, 9. 11. 14.

1102

Kniha Sirachovcova aby mohl odebrati se na viny zem, a t potomstvo jeho dostalo ddin dl, 12 aby vidli vichni synov Israelovi, jak dobe jest poslouchati [svatho] Boha.
13

A soudcov, kad podle jmna svho, jichto srdce nebylo zkaeno, kte se neodvrtili od Pna. 14 Budi pamtka jejich v poehnn, a kosti jejich k pu na svm mst; 15 jmno jejich zstvej na vky, slva svatch mu zstvej synm jejich! Milek Pna Boha svho SAMUEL, prorok Pn zaloil krlovstv, a pomazal vldce svho lidu. 17 Podle zkona Pn soudil obec, i shldl Bh na Jakoba. Ze spolehlivosti jeho bylo shledno, e jest prorokem, 18 a uznno bylo z jeho slov, e jest pravdomluvn, [e (toti) vidl Boha svtla]. 19 Vzval tak Pna vemohoucho, kdy jeho neptel doreli odevad, kdy obtoval bernka neporuenho. 20 A zahml s nebe Pn, a zvukem velikm dal slyeti hlas svj, 21 a potel knata tyrsk, i vecky vdce Filian. 22 A prve ne nastal konec jeho ivota, dosvdil ped Pnem a pomazanm jeho, e platy ani stevce od dnho lovka nevzal, a nikdo nemohl na nho alovati. 23 Pot, kdy byl zesnul, oznmil krli, a ukzal mu konec ivota jeho; a pozdvihl ze zem hlasu svho v proroctv, aby byla zahlazena nepravost lidu.
V. . podle behr.:
16

16

Milovnk svho lidu a milek svho Stvoitele, z matina lna vymodlen, (1 Sam 1, 27) Pnu zasvcen v ad prorockm, (1 Sam 1, 11) Samuel, kter byl soudcem a knstv zastval, (1 Sam 7, 9; 13, 11) zavedl na rozkaz Bo krlovstv (1 Sam 8, 9 n.) a pomazal knata nad nrodem (Saula podle 1 Sam 10, 1 a Davida tame 16, 13.
O zlib Bo v Samuelovi srv. 1 Sam 2, 21). 19 21 V. . pipomnaj, co vypravuje 1 Sam 7, 9 n. neporuenho" = neodstavenho (hebr,). Jeto z Psma nen znmo, e Israelit bojovali s Tyany za dob Samuelovch, jest lpe msto: Tyrsk" sti s hebr.

neptelsk".
V. . Viz 1 Sam 8, 1; 12, 25. 23 V. . mysl na 1 Sam 28. Porkou nroda israelskho byla potrestna a zahlazena nepravost jeho.
22

1103

Kniha Sirachovcova 47. Po nm povstal Natan, prorok za dn Davidovch. 2 m je tuk, od masa (obtnho) oddlen, tm byl David mezi syny Israelovmi. 3 Se lvy hrl si jako s kzlaty, a s medvdy nakldal jako s bernky. 4 V mld svm zabil obra, a lid zbavil pohann. 5 Naphnuv ruku kamenem z praku srazil chloubu Goliovu. 6 Nebo vzval Pna vemohoucho, a dal mu do pravice (slu), aby odstranil mue, obratnho v boji, a povil elo nroda svho. Tak dostalo se mu slvy za deset tisc, a chvly za to, e mu Pn ehnal. Kdy dna mu byla koruna cti, 8 potel neptele vkol, pokoil odporujc Filiany a do dneka, zlomil jejich slu [a na vky]. 9 Pi kadm skutku vzdval chvlu Svatmu, Nejvymu slovem slvy. 10 Z celho srdce svho chvlil Pna, miloval Boha, svho stvoitele. [a dal mu moc proti neptelm.] 11 A kzal zpvkm, by stli ped oltem, aby zvuili psn lib. 12 Slavnostem dodal lesku, okrlil svtky a na vrchol [ivota], aby chvlili svat jmno Pn, aby od rma zvuela svatyn Bo. 13 Pn pak oistil ho od hch, vyvil moc jeho na vky, dal mu sliby o krlovstv, a trn slavn v Israeli. 14 Po nm povstal syn moudr,
Hl. 47. V. . Viz 2 Sam 7, 1 n.; 12, 1 n. V. . Viz 1 Sam 16; Lv 3, 3 n. 9 n.; 4, 8. 10. 19. 3 V. . Viz 1 Sam 17, 34 nn. 4 V. . Viz 1 Sam 17. 6 V. a. = 46, 6a = 46, 19a. Srv. 1 Sam 17, 45 nn. 7 V. ab podle hebr.:
1 2

Proto zpvaly mu dvy, a volaly na nho: Deset tisc." Srv. 1 Sam 18, 7. ,koruna cti" = koruna krlovsk.
V. . Viz 2 Krl 8, 1 nn. 9 V. n. pipomn, e David skldal a zpval almy. Srv. 1 Par 16, 6. 37. Jak miloval" Boha, vyslovuje 17.
8

1104

Kniha Sirachovcova a k vli nmu srazil (Bh) vecku moc neptel.

15

alomoun kraloval ve dnech pokoje, Bh mu podmanil vecky neptele, aby vystavl dm jmnu jeho, a pipravil svatyni na vky. Jak moudr byl jsi ve svm mld, 16 pln jsa jako eka rozumnosti. Zemi zaplavila tv due, 17 a naplnils (ji) hlubokmi pslovmi. K ostrovm daleko rozhlsilo se tv jmno, a byl jsi milovn pro svou lsku k pokoji. 18 Psnm, pslovm, podobenstvm a vkladm (tvm) divily se zem, 19 jako i jmnu Pna Boha, kter m pjmen Bh Israelv. 20 Nahromadils jako mosazu zlata, a jako olova nakupil jsi stbra. 21 Ale naklonil jsi lno sv k enm, osobil sis volnost svho tla. 22 Poskvrnil jsi svoji slvu, znesvtil jsi potomstvo svoje, uvedls hnv na sv dti, dav se unsti svm blznovstvm, 23 tak es krlovstv rozdlil na dva dly, a e z Efrainu vzelo krlovstv vzpurn. 24 Bh vak nezanechal milosrdenstv svho, a nezruil, nezkazil svch skutk;
V. . Viz 3 Krl hll 6 n. Srv. pokoje" s vznamem jmna alomoun = Pokojn. Srv. 3 Krl 4, 24 n; 5, 4. V. a. srv. s 3 Krl 3, 12. eka = Nil. V. 16b srv. s 3 Krl 4, 34. tv due" = tv moudrost". 17 V. a. srv. s 3 Krl 4, 32. Podle hebr. v. 17a zn: a o nebi skldal jsi chvalozpvy" (Peters). K v. 17b srv. 3 Krl 4, 34. V. 17c srv. s 3 Krl 10, 8 nn. V. 17b navazuje na v. 16b. 18 V. . navazuje na v. 17a. Srv. Ps 1, 6. Tvar podobenstv" mvaly tak hdanky, kter bylo teba lutit". Msto divily se" lpe podle hebr.: v div jsi uvdl". 19 V. . podle hebr.:
16 15

a byl jsi pojmenovn podle jmna Velebnho, podle nho Israel bv jmenovn."
Sirachovec m na mysli 2 Sam 12, 25. Natan pojmenoval alomouna Jedidj", t. j. Milek Hospo-

dinv (Jahvv).
V. . srv. s 3 Krl 10, 27; 2 Par 1, 15; 9, 27. 21 V. . podle hebr.:
20

Ale dal jsi enm sv kyle, a odevzdal jsi jim moc na sv tlo."
Srv. 3 Krl 11, 1 8. 22 V. . srv. s 2 Krl 7, 14 a 3 Krl 11, 9. Msto potomstvo" te hebr.: lko". V. 22d zn podle hebr.: a vzlykot na sv lko", t. j. tresty, je stihly alomouna a potomstvo jeho. 23 V. . Srv. 4 Krl 11, 11; 12, 16; Am 9, 8. 24 V. . Milosrdenstv svho" = milostivch slib svch. Viz 2 Krl 7, 15. svch skutk" = svch slov zslibnch. vyvolenec Bo" byl David. Srv. 3 Krl 11, 13; 88, 20. Pna miloval" David.

1105

Kniha Sirachovcova nevykoenil potomk svho vyvolence, nevyhladil potomstva toho, jen miloval Pna. 25 Ale nechal zbytek Jakobovi a Davidovi potomstvo. 26 alomoun doed odpoinku u svch otc, 27 zstavil potomka, nejvtho blzna, 28 kter rozumu pozbyl, Roboama, jen svm radkem lid k odpadu piml, 29 a Jeroboama, syna Nabatova; ten svedl Israele do hchu, zavedl Efraima na cestu provinn, 30 take se rozmnoily hchy jejich nramn. Daleko je odvedly z jejich zem. 31 Vymleli vecky nelechetnosti, a je stihla pomsta, [kter je vech hch zbavila.] 48.
1

A povstal [Eli] prorok, jako ohe, jeho slovo hoelo jako pochode. 2 Ten uvedl na n hlad, i ubylo tch, kte jej drdili svou nepzn, [nebo nemohli snsti pkaz Pn.] 3 Slovem Pn zavel nebe, a kzal tikrt, by ohe spadl s nebe. 4 Jak oslaven jsi, Elii, svmi divy! Kdo me honosit se jako ty, 5 jen jsi umrlho vzksil z mrtvch, z e smrti slovem Pna Boha? 6 Ty, jen pivedl jsi krle do zhuby, [snadn jsi zlomil slu jejich] (svrhl jsi) slavn s loe jejich. 7 Ty, jen jsi slyel na Sinaji dtku, a na Horebu rozsudky trestu.

V. . zbytek" byli vyhnanci babylont, kte se vrtili ze zajet a z nich vzeel obnoven nrod israelsk; mezi tmi zbytky byli tak potomci krlovsk dynastie Davidovy. V. 24 n mono tak pekldati ve smyslu mesiskho proroctv (nebo pn): Bh nezanech (nezanechvej), nezru (nezrui), nezkaz (nezkaz), nevykoen, nevyhlad, ale nech . . ." 26 V. n. Srv. 3 Krl hl 12. Msto u svch otc" ti s hebr.: seedivl", t. j. ve vysokm vku. potomka" zpupnho, kter byl velk v blznovstv, ale mal rozumem, Roboama (hebr.). Srv. 3 Krl 12, 14. velik (irok) blznovstvm" nar na prvn sloku jmna Rechab'm: rechab = irok. 28 V. n. O Jeroboamovi viz 3 Krl 12, 2633. 2 Hl. 48. V. a srv. s 3 Krl 17, 1; Jak 5, 17. Za toho hladu mnoho lid pomelo (v. 2b). Msto: kte jej drdili svou nepzn" ti pro jeho horlivost". Viz tak 3 Krl 18, 40; 19. 14. 5 V. . Viz 3 Krl 17, 22. Msto slovem" ti s hebr.: podle vle". 6 V. . pipomn nemocnho Ochozje (4 Krl 1, 4. 6. 16) a Benhadada (4 Krl 8, 7 nn). Mono mysliti tak na Achaba a Jorama, jejichto zhubu pedpovdl. Viz 3 Krl 21, 21 24; 2 Par 21, 1215. 7 V. n. nar na 3 Krl 19, 1618. Sinaj" Horeb". Slyel tam, e Jehu, Hazael a Eliseus vykonaj rozsudky Boho trestu nad Achabem a Jezabelou. Tamt uloeno bylo Eliovi pomazati Jehu za krle israelskho a Elisea za nstupce v ad proroka. Srv, tame v. 25 n; 4 Krl 2, 9.

25

1106

Kniha Sirachovcova
8

Ty, jen jsi pomazval krle na odplatu, a proroky uinil nstupci svmi. 9 Ty, jen jsi vzat byl u vichru ohnivm, na voze (taenm) ohnivmi komi. 10 O tob jest psno, e v usouzench dobch bude mrnit hnvivost Pn, srdce otcovo e se synem sm, e obnov kmeny Jakobovy. 11 Blahoslaven ti, kte vidli t, a tvm ptelstvm byli vyznamenni. 12 Nebo my ijeme toliko tento ivot, [ale po smrti nebude takov jmno nae]. 13 Kdy byl Eli vichrem zasten, byl Eliseus naplnn jeho duchem; pokud iv byl nebl se knete, a nikdo ho nedostal do sv moci. 14 Nic ho nemohlo pekonati, i mrtvola jeho ukzala, e byl prorok. 15 Za svho ivota inil zzraky, a ve smrti psobil divy. 16 Pes to ve lid neinil pokn, a neupustil od svch hch, a byl vyhnn ze sv zem, a rozptlen po vem svt. 17 Zstalo lidu velmi mlo, s knetem z domu Davidova: 18 nkte z nich inili, co se lbilo Bohu, ale jin pchali mnoho hch. 19 Ezechj ohradil sv msto, zavedl doprosted nho vodu, prokopal elezem sklu, a udlal ndr na vodu. 20 Za dn jeho pithl Sennacherib, a poslal rabsake, [zdvihl ruku proti nim,] pozdvihl svou ruku proti Sionu,
V. . Viz 4 Krl 2, 11. 10 V. . mrnit hnvivost" Bo prve neli vzplane (hebr.). psno jest" Mal 4, 5n; Lk 1, 17. usouzen doby" = ku konci svta. srdce otcovo" je tu eeno hromadn, jak hebr. mno. s. dosvduje. Pominou vecky rozpory, nastane dokonal svornost. V. 10d vzat jest z Is 49, 6. Srv. ve 36, 13; Mt 19, 28. 11 V. n. blahoslav vrstevnky Eliovy; vrstevnci Sirachovcovi nejsou tak astni, nebudou proto ani po smrti mti takovho jmna, jako maj mrtv ptel Eliovi. 13 V. ab. nar na 4 Krl 2, 15. V. 13cd srv. s 4 Krl 3, 13 n; 6, 16. Za v. 13b vypadl dvojlenn ver, zachovan v hebr. a sten i v syr:
9

Dvakrte tolik zzrak uinil a divem byl kad vrok jeho st."
Srv. 4 Krl 9, 15. 20 V. . Viz 4 Krl 18 n; 2 Par hl 32; Is hll 36 n.

1107

Kniha Sirachovcova a vypnal se ve sv moci. Tu se otsla srdce jejich i ruce, a poctili bolesti jako eny, kdy rod. 22 I vzvali Pna milosrdnho, a zdvhali rozpiat ruce k nebi. Svat Pn Bh uslyel brzy hlas jejich, 23 [nevzpomnal lna hchy jejich, ani vydal je neptelm jejich,] a vysvobodil je skrze Isaje, [proroka svatho]. 24 Porazil leen Assyan, andl Pn je potel. 25 inil t Ezechj, co se lbilo Bohu, a staten chodil po cest Davida, otce svho, kterou mu pikzal Isaj prorok, velik a vrn ped obliejem Bom. 26 Za dn jeho nazpt postoupilo slunce, a on prodlouil krli ivot. 27 Duchem velikm vidl posledn vci, a til lkajc na Sionu; 28 a na vky ukzal vci budouc a skryt, prve neli se pihodily.
21

49.

Pamtka Josiova jest jako vonidla, smen umnm mastikovm; 2 v stech vech je jako med sladk, jest jako hudba na hodech vinnch. 3 On byl posln od Boha ku pokn lidu, i odstranil ohavnosti bezbonosti. 4 Thl ku Pnu svm srdcem, a za dn hch drel se pevn zbonosti. 5 Krom Davida, Ezechje a Josie vichni se hchu dopustili; 6 nebo opustili zkon Nejvyho krlov judt, a pohrdli bzn Bo. 7 I dali krlovstv sv jinm, a svou slvu cizmu lidu; 8 vyplili vyvolen msto svat,

V. . Viz 4 Krl 19, 3; Is 7, 2. jejich" Judovc. 22 V. n. srv. s 4 Krl 19, 14 nn; 2 Par 32, 17 nn; Is 37, 14 nn. 24 V. . Viz 4 Krl 19, 35; Is 37, 36. 25 V. . Viz 4 Krl 18, 37; 2 Par 29, 2. 26 V. . Viz 4 Krl 20, 11; Is 38, 8. Isaj krli ivot prodlouil", jeto mu prodlouen oznmil slovem Bom, kter neme minouti se s inkem. 27 V. n, m na mysli proroctv, obsaen ve druh sti Is (hll 4066). Z toho vyplv, e Sirachovec pokldal Isaje za spisovatele i tchto hlav (4066). V. 27b srv. s Is 40, 1 a 61, 2. 28 V. . srv. s Is 41, 22n; 42, 9; 43, 9; 44, 7; 45, 21; 46, 9 n; 47, 13; 48, 3. 1 Hl. 49. V. n. Viz 4 Krl hl 22 nn; 2 Par hl 34 n. Viz tak Ps 24, 13; Ps 1, 3. 7 V. . jinm" = Babyloanm. Krlov zavinili padek a zkzu sv moci.

21

1108

Kniha Sirachovcova
9

zpustoili cesty k nmu pro Jeremje; nebo zle s nm nakldali, a byl od lna matina posvcen za proroka, aby boil a vytrhval a hubil, a zase stavl a obnovoval.

10

Ezechiel, ten ml vidn [slvy], kterou mu ukzal (Bh) na voze cherub. 11 Zmnil se o neptelch v pvalu", a chtl dobe initi tm, kte chodili po cestch pmch. 12 Tak dvancti prorok kosti a se pu na svm mst; nebo posilovali Jakoba, a pomhali mu silou dvry.
13

Kterak oslavit Zorobabela? Je i on jako pee na prav ruce. 14 Kterak (oslavit) tak Josua, syna Josedekova? Ti toti za dn svch vystavli chrm a do ve vyhnali svatyni Pnu, pipravenou na slvu vnou. 15 Tak Nehemj bude v pamti mnohch as. On toti vyzdvihl nm zboen hradby, postavil brny a zvory, vystavl domy nae.
16

dn se nenarodil na zemi takov, jak byl Enoch;

8 V. n. Krlov judt, nedbajce hrozeb Jeremjovch,. zavinili zkzu Jerusalema; v tom smyslu vyplili msto svat" (4 Krl 25) a zpustoili cesty k nmu" (Pl 1, 4). Kterak s Jeremjem nakldali, viz

Jer hll 3638. 9 9 K v. b srv. Jer 1, 5. k v. cd srv. Jer 1, 10; 18, 7; 31, 28. Msto obnovoval" ti s hebr.: szel" (tpil), a dodej: a posiloval". 10 V. . Viz Ez hll 1 a 10. slvy" jest pdavek pekladatele z Ez 8, 4; 10, 4. 18. (Peters). 11 V. . podle Vulg (a ec.) mluv snad o hrozbch Ezechielovch a nar na Ez 13, 13. (Srv. Ez 38, 9). Podle hebr. vak dluno peloiti v. 11. takto.: A vzpomnl tak Joba

kter se drel cest spravedlnosti."

Viz Ez 14, 14. 20. 12 V. a. je nejstar msto, kter svd o tom, e bylo potno dvancte prorok mench". Spisy jejich bvaly opisovny do jednoho zvitu. V. 12b. znamen: K vzejde, vyroste tmto prorokm mnostv duchovnch potomk (syn), t. j. k. Srv. ve 46, 14. posilovali" = lili (hebr.) silou dvry" = spolehlivou nadj (hebr.) ve vzken nroda, jako Os 2, 19; Am 9, 11; Mich 4, 1; 7, 14; Sof 3, 14; Agg 2, 7; Zach 12, 1. a jj. 13 V. . Viz Esdr 3, 1; Agg 1, 1; Zach 3, 1 nn. V. 13b srv. s Agg 2, 23; Jer 22, 24., kde sluje tak Jechonj peetnm prstenem Bom, t. j. skvostem, o kter Bh peliv se star. 14 V. . na slvu vnou" = mesiskou, kterou pedpovdl Agg 2, 7. 9. 15 V. . 0 Nehemjovi viz Neh hll 3 n 6. Npadno, e nen tu jmenovn Esdr (jako ve nebyl jmenovn Daniel). 16 V. . Henoch byl jmenovn ji ve 44, t6. Jmenovn opt, jeto s nm Sir srovnv Josefa, kter nebyl vzat se zem, ale vynikl nad nho jinak (v. 17). Srv. Davida ve 45, 25 n. i on byl vzat" jako Eli (48, 9. 12; 4 Krl 2, 11).

1109

Kniha Sirachovcova nebo i on byl vzat se zem. Ani se narodil kter lovk jako Josef, kne brat, opora nroda, [vldce brat, podpora lidu;] 18 i kosti jeho byly navtveny [a po smrti ovily proroctv]. 19 Set a Sem doli u lid slvy: ale nade ve, co dch, jest pvodem svm Adam. 1 imon, syn Oniv, veleknz, za svho ivota opravil dm (Bo), za dn svch opevnil chrm, 2 ploinu chrmovou podepel, zdvojil vysok chrmov stny. 3 Za dn jeho petkaly ndre vodn a nad mru byly pln jako moe. 4 Peoval o lid svj, aby nezahynul, 5 a zmohl se na to, by rozil msto. Slavn byl proto, jak obcoval s lidem, a vchod do domu (Boho) a ndvo rozil. 6 Jako hvzda jitn mezi mraky, jako pln msc ve dnech svch [svt], 7 a jako slunce stkvouc tak on stkvl se v chrm Bom. 8 Jako duha stkvouc se v [ndhernch] oblacch. Jako kvt rov za dn jarnch. Jako lilie, kter jsou u proud vody. Jako kadidla vhonek vonn za dn letnch. 9 Jako blskajc se ohe a kadidlo hoc v ohni. 10 Jako ndoba z ryzho zlata ozdoben [vemi] drahokamy. 11 Jak oliva nalvajc v plody,
17

50.

V. . kne brat a opora (slva" hebr.) nroda" jest vlastn prv v. nsledujc hl (50) a een jest o imonovi, veleknzi! 18 V. . Podle Gn 50, 23 n. Josef umraje, pedpovdl, e Bh navtv" Jakobovy potomky a pevede je do zem zaslben; nato apishl je ka A vs Bh navtv, vezmte kosti m s sebou z tohoto msta." To se pozdji tak skuten stalo. Ex 13, 19; Jos 24, 32. Kosti jeho byly peneseny z Egypta do Palestiny a v tom smyslu od Boha milostiv navtveny" (v tom smyslu podle glosy prorokovaly", i proroctv ovily"). Takovhoto navtven" nedostalo se ani Henochovi! 19 V. . Hebr. jmenuje Sema, Seta a Enosa. Spisovatel chce ci: Proslavil se sice Sem, praotec Semovc (Gn 10), proslavil se Set, praotec syn Boch" (Gn 4, 25), proslavil se i Enos, kter poal jmno Pn vzvati (Gn 4, 26), ale ta slva je nepatrn proti slv Adama, praotce lidstva, od Boha bez souinnost rodi stvoenho! Msto u lid" ti s hebr.: Enos". Vulg klade podle asovho postupu Seta ped Seina, hebr. dv Semovi pednost, jeto byl Semovcm a tedy i Israelitm bli neli Set. Spisovatel zakonil adu slavnch mu Adamem, m jej nade vecky vyvil. Spolu vak dodal tm lesku nsledujcmu veleknzi imonovi, pro nho neme bti nic estnjho neli stti hned za prvnm lovkem. 1 Hl. 50. V. ab ti podle hebr.:

17

Nejvtm z brat svch a ozdobou nroda svho byl imon, syn Oniv veleknz."
Byl to imon II. Viz vod.

1110

Kniha Sirachovcova a jako cypi vysoko se pnouc byl, kdy na sebe vzal ndhern roucho, kdy oblkl se do celho hvu. 12 Kdy vystupoval k olti svatmu, dodval lesku posvtn ohrad. 13 Kdy pak pijmal stky (masa) z rukou kn, sm stoje u olte, a kolem nho vnec syn jako cedrov mlz na hoe libansk, 14 a okolo nho stli jako kmeny palmov vichni synov ronovi ve sv ndhee. 15 Ob Pn byla v rukou jejich ped vekerou obc israelskou. A kdy dokonal slubu pi olti, aby dovril ob nejvyho krle, 16 vzthl ruku k obti mokr, a obtoval z krve hroznu. 17 Vylil (ji) na spodek olte, aby lib vonla nejvymu panovnku. 18 Tu vzkikli synov ronovi, na trouby ekann zatroubili, vydali zvuky siln, na pipomnku ped Bohem. 19 Tehdy vecek lid spolen rychle padl na tv k zemi, aby se klanl Pnu Bohu svmu, [a prosby pednel] vemohoucmu Bohu nejvymu. 20 I vzdvali chvlu zpvci hlasy svmi, v irm chrm rozlhal se zvuk pln lbeznosti. 21 Lid prosil Pna, modlil se k Nejvymu, a byla dokonna sluba Pn, a dokonil ad svj. 22 Pot sestoupiv pozdvihl svch rukou na vecku obec syn Israelovch, aby dal poehnn Bo rty svmi a honosil se jmnem jeho. 23 A (lid) po druh se sklnl, aby se ukzala Bo moc. 24 A nyn dobroete Bohu vehomru, kter velik vci in na celm svt, kter oblail dny nae od lna naich matek, a uinil s nmi podle milosrdenstv svho.
V. . Viz Nm 10, 10; 4 Krl 11, 14; 1 Par 15, 16; 2 Par 7, 6; na pipomnku" Ex 28, 29. Podle toho bylo trouben jakousi modlitbou. ekann" = tepan. 24 26 V. . je doslov k pedchoz chvaloei otc.
18

1111

Kniha Sirachovcova
25

K d nm radost srdce, aby pokoj byl v Israeli za dn naich na vky, 26 aby Israel se pesvdil, e jest s nmi milosrdenstv Bo, aby vysvobodil ns svm asem. 27 Dva nrody m v oklivosti m due; a tet [jej mm v oklivosti,] nen nrod: 28 Ty, kte sed na horch Seir a Filiany, a blzniv nrod, kter sdl v Sichemu.

Doslov spisovatelv ke hlav 150. (50, 2931.)

29

Nauku moudrosti a vzdln napsal do tto knihy Jesus, syn Sirachv, Jerusaleman, kter chrlil moudrost ze srdce svho. 30 Blahoslaven, kdo se obr tmito [dobrmi] slovy; kdo je ukld do svho srdce, moudr bude [vdycky]. 31 Nebo bude-li je initi, vecko zme, jeto svtlo Bo jest jeho lpj.

DODATEK. (51, 138.)

1. Pse dk za vysvobozen z nebezpe ivota. (50, 117.)
51.
1

Modlitba Jesusa, syna Sirachova. Oslavovat budu t, Pane, Krli, chvlit t, Boha, spasitele svho. 2 Oslavovat budu jmno tvoje, e jsi byl pomocnkem a ochrncem mm. 3 Vysvobodils tlo m ze zhuby, z osidla jazyka nelechetnho, a od rt tch, kte pchaj le; proti mm neptelm zastal ses mne. 4 Podle mnostv slitovn jmna svho,

V. . podle hebr. Sir peje potomstvu imonovu dstojnost veleknskou na vn asy. Zn takto: Zstvej se imonem milost jeho (Bo), a zachovej mu smlouvu s Fineesem, (viz ve 45, 23 nn)

26

kter nebudi zruenu jemu ani potomstvu jeho, pokud nebe nebem bude." 27 V. n. Na horch Seirskch sdlili Edoman (Gn 36, 143). v Sichemu" sdlili Samaan. Spisovatel po zpsobu seln prpovdi (srv. 23, 21 nn; 25, 1 n) chce v duchu S. z. ci, e se mu protiv Samaan (Samaritni) vce neli jin odvc neptel nroda israelskho (Edomci a Filian), a to proto, e je pokldal za odpadlky, kte se odtpili od jednoty nboensk a zvolive si svho veleknze i od jednoty veleknsk, kterou byl Sirachovec v imonovi prv tak ndhern vylil. 3 Hl. 51. V. a. ti podle hebr.: Vythl jsi tlo m z jmy a z moci podsvt vyprostil jsi mou nohu". Sirachovec m na mysli nebezpe odpadnouti od vry otcovsk, jako uinili Samaan (50, 27 n); to nebezpe smrtonosn hrozilo Sirachovcovi tak, Bh vak jej uchrnil. Mono, e Sirachovec k Samaanm, o kterch ve mluvil, potal vechny idy, kte za dob jeho k pohanm odpadli a nboenstv sv s pohanstvm smsili podobn jako kdysi Samaan. le pchaj" modli, kte se klanj nicotnm modlm, a ti, kte se k nim ze idovstva pidvaj. 4 V. n. Crkev t ryvek 51, 18. 12. na svtek muednice, na p. sv. Barbory. Srv. tak hodinky o sv. Vavinci.

1112

Kniha Sirachovcova zbavils mne dravc, voucch po koisti, rukou tch, kdo mi o ivot ukldali, nesetnch souen, kter mne obklila, 6 plamene, kter mne vkol tsniv dusil, z ohn, kterho j jsem nepodplil; 7 hlubokch trob pekel, jazyka zprznnho, e livch ped bezbonm krlem, ano, jazyka nespravedlivho. 8 Chvliti bude a do smrti Pna m duse, 9 nebo ivot mj blzko byl podsvt (tam) dole. 10 Obklili m se vech stran, a nebyl, kdo by pomohl; ohlel jsem se po pomoci lidsk, ale nebylo j. 11 Vzpomnl jsem si na tv milosrdenstv, Pane, a na tv psoben, kter jest od vk : 12 nebo vytrhuje, kdo v tebe douf, a z rukou nrod jej vysvobozuje. 13 Ze zem vysoko vyslal jsem lkni sv, a smrt aby mne minula, jsem prosil. 14 Vzval jsem Boha, otce pna mho, aby mne neopoutl v den mho souen, a v dobu zpupnch, pomoci kdy nebylo. 15 Chvlit budu jmno tv ustavin, budu je oslavovat vzdvaje dky, e m prosba byla vyslyena. 16 Neb jsi mne vysvobodil ze zhuby, vytrhl jsi mne ze zlch as; 17 proto slavit a chvlit budu tebe, dobroeit jmnu Hospodinovu.
5

2. Abecedn bse, doporuujc snahu o moudrost. (51, 1838.)

18

Jsa jet jinoch, prve neli jsem bloudil, hledal jsem moudrost [zjevn] na modlitb. 19 Doprooval jsem se j ped chrmem a do posledka chtje ji vyhledvat. 20 Poala nalvat jak zrajc hrozen, srdce moje mlo z n radost. Noha m chodila po (jej) cest pm, od svho mld chodil jsem za n. 21 Maliko nakloniv ucho slyel jsem ji, 22 mnoho jsem nalezl pro sebe pouen.
V. . Ji ji bylo na tom, e pvec za hrdinn vyznvn sv otcovsk vry bude od pohanskch neptel se svta sprovozen. Srv. Jon 2, 3. 8 V. . pelo: Blzko smrti byla toti m due". 14 V. . otce Pna mho" jest pozdj kesansk glosa, kter rozila pvodn Pna". Ostatn hebr. zn v. 14a: A velebil jsem Hospodina: Otec mj jsi ty". Srv. 88, 27; Mt 6, 9. Za 14a m bti podle hebr.:
7

nebo ty jsi rek mj spasn".

1113

Kniha Sirachovcova Mnoho pokroil jsem skrze ni; tomu, jen moudrost dal mn, est budu vzdval. 24 Umnil jsem si [toti], e budu ji init; horlil jsem o dobro, a nebyl jsem zahanben. 25 Zpasila due m o ni, pevn jsa odhodln initi ji. 26 Ruce sv pozdvihl jsem vzhru, a oplakal jsem neznmost jej. 27 Dui svoji napjal jsem na ni a jeto jsem ist byl, nalezl jsem ji. 28 Nabyl jsem smyslu s n od potku, proto se j nespustm. 29 Nitro m hoelo snahou ji hledat, proto nabyl jsem j, vzcnho jmn. 30 Dal mi Pn jazyk za mzdu, moji, budu jm ho velebiti. 31 Pojte ke mn, neukznn, shromte se v dom kzn. 32 Co jet mekte, a co namtte? Due vae maj nramnou ze. 33 Otvrm sv sta a pravm: Zjednejte (ji) sob bez penz, 34 ji svou poddejte jhu. a necha podrob se due vae kzni; nebo je blzko, snadno ji najt. 35 Vizte na vlastn oi, e mlo jsem pracoval, a nael jsem si hojnost odpoinku. 36 Zskejte si kzn velikou stku stbra, a nabute mnostv zlata skrze ni. 37 Vesel se due vae z milosrdenstv Jeho,
23

V. . pozdvihl" = rozpjal touhou po moudrosti. neznmost jej" jsou hchy spchan z nevdomosti. (Knabenbauer). Podle hebr. pelo. v. 26:

26

Ruka m otevela jej brny, objal jsem ji a hledl na ni."

Pan Moudrost m palc (Ps 8, 34 a hl 9). Viz tak ve 14, 23cd. 30 V. .Mzdu" za snahu zjednati si moudrost. jazyk" = venost, dar ei, by mohl povzbuzovati k te lechetn snaze i jin (Knabenbauer). Tohoto v. uv crkev o sv. Janu Nep. Srv. Moud 7, 15; Is 50, 4; Ex 4,11; Ef 6, 20. 34 V. . pelo podle hebr.: je svoje poddejte jejmu jhu, (Mt 10, 38 n; 11, 29.)

V. . podle hebr.:

37

a ti jej a nese vae due! Blzko je tm, kte ji hledaj, (Dt 30, 14.) a kdo (j) d svou dui, najde ji. (Mt 10, 39b). Vesel se due vae z m uitelsk stolice, a nebude vm stydti se za mou pse."

uitelsk stolice" je tu Sirachovcova kniha, (Peters). Kdo bude ti podle moudrosti v knize uloen, shled, e bude moci prvem zpvati Sirachovcovu pse dkovnou a pounou, kterou prv kon.

1114

Kniha Sirachovcova
38

a nebude vm stydti se za Jeho chvlu. Dlejte svou prci zavas, i d vm vai mzdu svm asem.

V. . zavas" ped Bom soudem. Srv. Jan 9, 4. svm asem" a bude Bh soudit (po smrti. Peters). Srv. ve 2, 8; 16, 15; Kaz 12, 14; Job 34, 11; Gal 6, 10. O dkovnm podpisu kterm je kniha v hebr. zakonena, viz ve vod, pozn. 3.

38

1115

OBSAH

PRV KNIHA ESDROVA. .......................................................................... 570 DRUH KNIHA ESDROVA ....................................................................... 583 KNIHA O TOBJOVI .................................................................................... 601 KNIHA JUDIT.................................................................................................. 615 KNIHA ESTER"............................................................................................. 635 KNIHA JOB" ILI O JOBOVI"..................................................................... 653 KNIHA ALM............................................................................................... 717 KNIHA PSLOV ........................................................................................... 865 KAZATEL ........................................................................................................ 925 PSE VECH PSN OD ALOMOUNA,...................................................... 945 KNIHA MOUDROSTI ..................................................................................... 967 KNIHA SIRACHOVCOVA ............................................................................. 1009

1116