Hladovn pro zdrav

MUDr. Vilma Partykov (1998)

Upozornn Tato kniha podv ucelen pehled informac o metod lebnho hladovn, zskanch ze svtov literatury a vlastnch poznatk. V dnm ppad neme bt chpna jako lebn ani diagnostick pomcka pro laiky. Diagnostick a terapeutick postupy, informace o lb pokud jsou u nkterch nemoc uvedeny - maj v tto knize za cl objasnit co nejpesnji souvislosti proces ltkov vmny a inku lebnho hladovn. Nelze jimi nahradit lkask vyeten, na jeho zklad je lka povinen urit diagnzu, stanovit lebn postup a prognzu onemocnn. Autorka nenese odpovdnost za jakkoliv laick experimentovn, protoe lebn hladovn pat pod kontrolu odbornka. MUDr. Vilma Partykov (1998) ISBN 80-86231-06-2

Obsah
Obsah.........................................................................................................................................3 vod...........................................................................................................................................7 1. ivot bez potravy v prod...................................................................................................14 2. Hladovn, lidstvo a medicna...............................................................................................15 3. Fyziologick podstata hladovn...........................................................................................23 4. Co se dje v organismu pi hladovn...................................................................................34 4.1. Okyselen vnitnho prosted.........................................................................................34 4.2. Autolza.........................................................................................................................35 4.3. Princip priority...............................................................................................................36 4.4. Oitn od hlen...........................................................................................................37 4.5. Normalizace tlesn mikroflry a obrannch funkc.....................................................39 4.6. Endogenn viva...........................................................................................................39 4.7. Fyziologick klid orgn...............................................................................................40 4.8. Zlepen ltkov vmny a absorpnch schopnost......................................................40 4.9. Omlazen organismu......................................................................................................40 5. innost tlesnch orgn pi hladovn................................................................................42 5.1. Zavac trakt..................................................................................................................42 5.2. sta................................................................................................................................44 5.3. Jcen...............................................................................................................................45 5.4. aludek...........................................................................................................................45 5.5. Tenk stevo...................................................................................................................46 5.6. Dvanctnk, slinivka bin a lunk.............................................................................46 5.7. Jtra................................................................................................................................47 5.8. Lank a kyelnk...........................................................................................................49 5.9. Tlust stevo...................................................................................................................50 5.10. Ledviny........................................................................................................................54 5.11. Plce..............................................................................................................................57 5.12. Ke.............................................................................................................................59 6. Pprava ped hladovnm.....................................................................................................61 6.1. Co si musme ped lbou hladovnm dkladn uvdomit..........................................61 6.2. Uvn lk je v rozporu s hladovnm........................................................................63 6.3. Oista organismu............................................................................................................63 6.3.1. Krok prvn: oista stev...........................................................................................64

6.3.2. Krok druh: boj s dysbakteriemi............................................................................66 6.3.3. Krok tet: oista kloub.........................................................................................66 6.3.4. Krok tvrt: oista jater...........................................................................................67 6.3.5. Krok pt: oista ledvin..........................................................................................69 6.3.6. Krok est: oista lymfatickch cest.......................................................................69 6.3.7. Krok sedm: oista cv...........................................................................................69 6.4. Zskn dostatench znalost a monosti odbornho veden hladovnm....................71 7. Obdob lebnho hladovn.................................................................................................72 7.1. Stadium potravinov excitace........................................................................................72 7.2. Stadium narstajc acidzy...........................................................................................73 7.3. Stadium kompenzace.....................................................................................................75 8. Obdob pechodu na normln stravu....................................................................................78 8.1. Astenick stadium..........................................................................................................79 8.2. Stadium intenzvn obnovy............................................................................................80 8.3. Stadium normalizace......................................................................................................81 9. Rzn zpsoby hladovn.....................................................................................................82 9.1. Klasick hladovn.........................................................................................................82 9.2. Urinov hladovn..........................................................................................................84 9.3. Kaskdov hladovn.....................................................................................................90 9.4. Such hladovn.............................................................................................................92 9.4.1. sten such (polosuch) hladovn...................................................................93 9.4.2. pln such hladovn............................................................................................94 9.5. sten hladovn a profylaktick diety......................................................................94 10. Vhodn volba asu a dlky hladovn................................................................................95 10.1. Vliv prodnch biorytm na innost hladovn.........................................................95 10.2. Nitrobunn biorytmy................................................................................................96 10.3. 24hodinov biorytmy...................................................................................................97 10.4. Tdenn biorytmy.......................................................................................................104 10.5. Vyuit msnch (lunrnch) biorytm pi lb hladovnm.................................104 10.6. Vyuit ronch biorytm pi lb hladovnm........................................................107 10.7. Dlka hladovn.........................................................................................................110 11. Pihldnut k tlesn konstituci a vku pi hladovn......................................................111 11.1. Vlivy tlesn konstituce na hladovn.......................................................................111 11.2. Specifika vku pi hladovn......................................................................................113 12. Kontraindikace hladovn................................................................................................115

13. Vhodn strava a stravovn..............................................................................................117 13.1. Doporuen sloen stravy.........................................................................................117 13.2. Vitaminy, stopov prvky a minerly..........................................................................118 13.3. Vliv stravovn na tvorbu usazenin v organismu.......................................................120 14. Shrnut pravidel lebnho hladovn..............................................................................123 15. Klinicko-fyziologick poznatky o lebnm hladovn...................................................125 15.1. Dynamika a kompenzace acidzy..............................................................................126 15.2. Zmny v okysliovacch procesech...........................................................................126 15.3. Glykmie a diastza...................................................................................................127 15.4. Zmny objemu tuku, cholesterolu a blkovin v krvi..................................................127 15.5. Dynamika dusku a amoniaku v moi........................................................................128 15.6. Ztrty chlorid a peformovan vody........................................................................128 15.7. Dynamika hmotnosti hladovjcho...........................................................................129 15.8. Tendence k rozruovn a regeneraci organismu.......................................................130 15.9. Fyziologick zmny pi hladovn a jejich lebn inek na somatick nemoci....130 15.10. Lba duevnch chorob a psychickch poruch.......................................................132 15.11. Vysok krevn tlak, obezita, podvha, otoky, aluden-stevn infekce................133 15.12. Nkter polemick nzory.......................................................................................134 15.13. Souhrnn o innosti lebnho hladovn..............................................................135 16. Provdn profylaktickho a lebnho hladovn s ohledem na dlku..........................138 16.1. Pravideln hladovn 12, 24 a 36 hodin.....................................................................138 16.2. Ukonen 24-36hodinov hladovky...........................................................................138 16.3. Hladovn po dobu 7-10 dn.......................................................................................139 16.4. Ukonen 7-10dennho hladovn..............................................................................139 16.5. Jak provst 20-30denn lebn hladovn................................................................141 16.5.1. Nutnost zven opatrnosti.................................................................................141 16.5.2. Jsou pi hladovn nutn klystry?......................................................................142 16.5.3. Vodn procedury.................................................................................................145 16.5.4. Pit pi hladovn.................................................................................................145 16.5.5. Odpoinek a pohyb.............................................................................................146 16.5.6. Rytmick dchac cvien...................................................................................148 16.5.7. Mase podle Suvorina.......................................................................................149 16.5.8. Teplo a hladovn................................................................................................150 16.5.9. Vylouen uvn lk.......................................................................................150 16.6. Ukonen 20-30dennho hladovn............................................................................150

16.7. Pechodn obdob po ukonen 20-30dennho hladovn..........................................151 17. Hladovn na vlastn ki................................................................................................157 17.1. Prbh m 20denn hladovky.....................................................................................157 17.2. Kaskdov hladovn prvnho stupn........................................................................161 17.3. Vlastn zkuenosti a vsledky....................................................................................162 17.4. tyi pklady z praxe................................................................................................164 17.5. Na co dbme pi delm hladovn.............................................................................171 Zvr......................................................................................................................................172 Literatura................................................................................................................................174 Slovnek odbornch vraz..................................................................................................176 Seznam obrzk a tabulek......................................................................................................188 MUDr. Vilma Partykov........................................................................................................189 Anotace..................................................................................................................................190

Polovina toho, co snme, udruje naivu ns, druh polovina lkae. STAROEGYPTSK TEXT

vod
m vce ns civilizace vzdaluje od prody, tm vce jsme nemocn a m a m si dokeme odci urit poitky. Dky pohodl automobilu zapomnme na pohyb, a tak nm tuhnou klouby, ln a pomal krevn obh m za nsledek usazeniny v cvch a nsledn infarkty a mozkov phody. Auta vak za m zdrav nemohou. Pechemizovan, nevyven, ne vhodn kombinovan strava se hls zavacmi potemi a kon vedy, zcpou a rakovinou. Ale za to, co jm a co z toho plyne, si mohu sama i sm. Knihu o profylakticko-lebnm hladovn, nejdostupnjm prostedku pro bezbolestn a bezplatn opravy na tlesn a kupodivu i duevn strnky, jsem se chystala napsat del dobu, protoe to povauji za velmi potebn v na blzniv dob shonu a stres, provzen pejdnm nebo aspo nevhodnm stravovnm, patnou skladbou jdla a pit. ivot je u takov, e jme na stojka u bufku, jak to dvrn kme, asto jdlo z papru za chze i u pracovnho stolu, ale hlavn nezdrav: prek v rohlku, hamburger, brambrky s majonzou, chipsy, slan tyinky, sladk trvanliv peivo - a mohla bych pokraovat ve vtu hodn dlouho, ne bych vyerpala rejstk nabzenho rychle konzumovatelnho zbo, nahrazujcho jdlo. Co mi jako lkace vad nejvce je to, e se takto veobecn iv dti. Konzumace chemicky oetench jdel a peslazench npoj psob velk kody na zdrav. Zatmco eskoslovensk nrodn programy 70. a 80. let zamen na sniovn nedouc spoteby cukru vedly ke snen objemu sacharid v limondch, sirupech, peivu, vypukla v 90. letech pmo cukrov invaze v dovench krabicovch dusech, sycench limondch a peivu veho druhu - od dortovch korpus po nejrznj suenky. N potravinov trh je zavalen pevn zahraninmi nabdkami chemicky oetench, dlouhodob pouitelnch, a tud umrtvench trvanlivch potravin a npoj. Te u z nkdejho nmho asu, e vechno zpadn je vynikajc, pomalu procitme a zanme si uvdomovat, e nen vechno zlato, co se tpyt. Vzpomnm si, e bvala doba, kdy cizinci, kte jeli navtvit nai republiku, dostvali na svm zem ped vjezdem na nae hranice varovn letky s upozornnm, kterm naim potravinm by se mli vyhnout, protoe jsou zdravotn zvadn. Byla to kuata, voda, mlko, sry, uzeniny atd. To, eho jsme nyn svdky v zpadnm a jinm pohrani, kde jsou sousedy skupovny vechny potraviny, svd o pravm opaku. Syrov ovoce a zelenina, kter by mly tvoit a 75 % na stravy, jsou zsadotvorn a jak zdrazuje americky dietolog Paul Bragg, zsadotvornou stravou oiujeme svou krev od toxickch, kodlivch kyselin. Naproti tomu tvorbu kodlivch kyselin v organismu podporuje ada potravin, jako je bl mouka, rafinovan cukr, kva, aj, alkohol, maso i ryby, vechny konzervovan potraviny, ostr grilovan jdla, uzeniny, chemicky oetovan sladk npoje apod. Bragg u ped ticeti lety nabdal v prvn ad k prevenci ped tvorbou usazenin, kter oznauje jako jedy, jedovat kyseliny, jedovat krystaly, v kosternm apartu a v orgnech. V prv ad maj na tvorbu usazenin velice negativn vliv potraviny, skladba potravin

a stravovac reim. Vydatn tomu napomh pejdn a jdlo na noc. Dochz k chronick autointoxikaci - samootravovn organismu. Autointoxikace je nejhor a nejkrutj neptel v boji ozdrav a dlouhovkost. Bohuel jej pznaky jsou pli povechn a velmi mlo vdecky probdan. Nadbytek cizorodch ltek v krvi doprovzej chorobn, stdav nlady, nespokojenost, napt, pehnan strach. N bn, normln stav by ml bt radostn, vesel, optimistick, nenucen. Bt si jist a spokojen sm se sebou. Pro se i tehdy, kdy nm je osud pzniv naklonn, ctme neastn, utlaovan? Pro vypadme pochmurn? Pro vechny tyto rozpory je mon jedno vysvtlen: siln zneitn krve. Bohuel autointoxikace roste s nam vkem. Nahromadn jedy z ns dlaj bezdvodn pesimisty, nenachzme-li v sob dost sil, abychom se jich zbavili. Draze platme za patn nvyky, za fakt, e se sytme mrtvou, vitamin zbavenou stravou. Draze platme za to, e polykme rzn lky, kdy to nen nutn. Kazme si zavn, trp tm cel organismus. Vet pmch a nepmch kodlivin by byl velmi dlouh. Vedle nevhodn stravy a stravovn k nim pat pobvn ve zneitnm ovzdu, stresov situace v zamstnn, nedostatek spnku, pohybu a nmahy atd. Obmi kodlivin jsou nae orgny, potkajc se s etnmi nemocemi, jejich seznam je velmi dlouh. Zprvu jsem uvaovala, e knihu o lebnm hladovn napu spe se zamenm pro lkae, nebo j osobn jsem pesvdena, e lka by ml jako prvn ze vech znt a prosazovat zsady zdrav ivotosprvy, protoe ns, u od dob Hippokratovch, psaha zavazuje Nepoko! ivotosprvu samozejm tvo vhodn jdelnek a stravovac styl, vyven denn reim duevn nmahy a odpoinku, ale tak - a to nejen podle mho nzoru preventivn lann nebo hladovn. Prvn lka, otec lkastv a mudrc z antickho ecka Hippokrates (460-370 p. n. l.), lil nemoc dietou. Tvrdil, e strava mus bt nam lkem. Ne podal pacientovi lk, doporuoval vyhnat, vydmat z organismu vechno nadbyten, co tlo nepotebuje, a provdt to tak dlouho, dokud se neobnov vechny funkce. V dob kritickho vrcholu nemoci pedepisoval zsadn hladovn. Z Hippokratovch mylenek si jet povimnme aspo tchto: lovk nos lkae v sob. Jen mu je teba pomoci v jeho prci. Nen-li tlo oitno, m vce ho bude krmit, tm vce mu bude kodit. Pokud krm nemocnho pli dobe, krm tak nemoc. Bhem dvou a pl tiscilet se na tuto prostou moudrost zapomnlo a dnes se naopak meme setkat i s tm, e nemocnmu, kter m zavn postien malignm procesem, nekladou kolegov dn omezen jdelnku. Od myslu orientovat knihu na lkae mne odvrtili nemocn, se ktermi jsem mla a mm asto pleitost se stkat. Mezi lidmi koluj nejrznj vstiky a kopie materil o hladovn, kter se tu a tam objevuj v dennm tisku a magaznech, redakn lnky a tak zprvy o spch jednotlivc, litel i naprostch laik, kterch hladovnm doshli. Nemocn maj zjem o podrobnou informaci, zatmco v na odborn veejnosti je pojem hladovn zafixovn jako strak. Co nen oficiln trend, le prost mimo oblast zjmu a v dsledku toho mimo praxi. Lebn a preventivn hladovn neznamen bt pod o hladu: dny, tdny. Nen to poustevnien, je to normln ivot s rozumnou ivotosprvou. A nechce to moc. Je potebn najt slu, sebrat odvahu a zat. Ne ztra, ani za tden, ale hned. Nejdve s vyvenou ivotosprvou: zdrav strava, stravovn stdan s nejedenm po uritou dobu, fyzick a duevn prce stdan s odpoinkem, pobyt v uzavench prostorech a ve mst stdan s pobytem na erstvm vzduchu v prod.

Nikdo z ns si jist ve dvaceti neplnuje, e by jako tyictnk ml chodit o holi, aspo jednou za rok si pobt v teple nemocnice, zskat njakou z vnch nemoc, anebo si dokonce nechat amputovat nohu. Dlme proti tomu nco? Ne! Naopak, vydatn se sname, abychom toho doshli co nejdve. A skuten, vsledky ped oekvn. Za ticet let sv prce v nemocnici a ordinaci jsem se bohuel pli asto pesvdila o tom, e u mezi 30. a 40. rokem vku je ada z ns bez rznch tlesnch orgn nebo jejich st. Pestoe kl k plnohodnotnmu ivotu mme ve svch rukou, nechceme dlat nic proti navyklm stereotypm. Touto knihou bych rda pesvdila pemliv spoluobany, kolegy lkae a zdravotnky, lidi nemocn vnitnmi chorobami i zdrav, vechny z vesnic a mst, pro a jak nm pravideln krtkodob hladovn dv monost doshnout toho, e budeme t bez nemoc, aspo tch chronickch, kter nm ztuj ivot. Pravideln dobrovoln zeknut se stravy jednou tdn na dobu od veee jednoho dne do veee dalho dne, neboli 24hodinov hladovn, pesnji lann, nejene nikoho nezni, ale m vrazn oistn efekt. Zbavme se nkterch nepotebnch zsob tuk a cukr, nnos v cvch a tknch, vyloume spoustu kodlivin. O to pi hladovn jde: zbavit se kodlivin nestravitelnch, neuitench nebo jedovatch zbytk a usazenin v kloubech, cvch, tknch, pijatch stravou, lky, zenm -, kter pokozuj tlesn orgny a tkn. Bez vznamu nen ani to, e objevme nov pocit radosti z spchu, z toho, e jsme dokzali pekonat na urit as potebu jdla, pekonat sama sebe. Jdlo je asn droga; u jen vdom, e hladovka skon a my se pak najme, pome pekonat posledn hodiny. Pak hrav zvldneme bt bez jdla pldruhho dne - 36 hodin, teba od veera do pesptho rna. Zdrav je nco, o co se musme starat, nepad nm samo do klna. prava ivotosprvy, sprvn viva a pravideln pst jednou tdn udl hodn. Kdy budeme po urit dob obrnni proti pocitu hladu, odvnj a pesvden zsknm vlastnch zkuenost a pidme si ti dny pstu kad tvrtlet anebo aspo jednou za pololet, udlme pro sv zdrav moc. Del hladovn je u ureno k lb somatickch a duevnch chorob v klinickch podmnkch. Hladovt bez lkaskho dozoru dle ne 3 dny rozhodn nedoporuuji. Protoe vechno, co m pinst dobr vsledek, mus bt odborn vedeno, mus bt veden odbornkem i hladovjc, pokud nem dostatenou zkuenost. Ta neme bt jednorzov ani krtkodob. Zskv se postupn vlastnmi znalostmi a prax. Take podle mho pesvden ani lka, kter dokud nezskal s hladovnm osobn zkuenost, neme pacienty hladovnm vst. Tak je nemysliteln, aby lka bez odborn erudice do hladovky zasahoval, ani by vdl, co se v organismu pi hladovn dje. Bohuel patrn neexistuje dn esk publikace, kter by se tomuto tmatu vnovala dkladn a odborn. Akoli moje poznatky o fyziologii hladovn a zmnch v organismu bhem lebnho hladovn, zskan z odborn literatury a vlastnch pozorovn, nejsou urit vyerpvajc, rda se o n touto knihou podlm s nejir odbornou i laickou veejnost. ten se zevrubn seznm s tm, co se pi hladovn v organismu dje. Jsou to v prv ad procesy napomhajc rozpadu neuitench, respektive kodcch ltek, zejmna hlen a jinch usazenin veho druhu. Tmito procesy jsou pedevm okyselen vnitnho prosted a autolza. Vslednm efektem hladovn jsou vedle oitn hlavn normalizace tlesn mikroflry a obrannch funkc a zlepen ltkov vmny a absorpnch schopnost tla, kter vysuj a do omlazen organismu. Zsadn otzkou akcentovanou v tto knize je innost hladovn. Je velmi vznamn umt sprvn urit dlku a naasovn lebnho hladovn s pihldnutm k aktivit orgn v dennch, lunrnch a ronch biorytmech. O biorytmech jsem zskala poznatky z peklad

indickch a nskch dl publikovanch v rutin a pedevm v postgradulnm kursu reflexoterapie na Lkask fakult Lomonosovovy univerzity v Moskv, absolvovanm v r. 1991. Je pomrn prost pijmout za fakt, e existuje odliv a pliv psoben gravitac Msce, jak ns tomu uili u na stedn kole a o em jsme se pesvdili pi prvnm pobytu u moe. Pro vak nikdo mediky neu, e stejn procesy plivu a odlivu probhaj pod vlivem msn pitalivosti i v naem tle, kter je tvoeno ze 70 % vodou? Ke je vi vesmru slupka tak tenk jako rybsk s. Nedvno jsem ke svmu zadostiuinn etla v jednom naem denku, e lovk je odolnj vi bolestem v rannch a dopolednch hodinch, e to potvrzuj napklad stomatologov. Vysvtlen velice prost, anm znm nkolik tisc let: Kad tlesn orgn je dv hodiny bhem 24 hodin vysoce aktivn dv hodiny a v protifzi odpov. Konkrtn informace a schmata aktivity orgn, aplikovan nskm a indickm lkastvm, naleznete v 10. kapitole. Sla msn pitalivosti se mn podle msnch fz, od novolun pes dorstn k plku a optnho couvn k dalmu novolun. V dsledku toho dochz kad msc k 2-3denn siln aktivit kadho z tlesnch orgn. Jestlie chceme hladovnm psobit na oitn a ozdraven uritho orgnu, naasujeme tdenn pst do obdob jeho siln aktivity. Orgn sm podpo svou oistu. A nakonec existuj jet biorytmy ron, ovlivnn pevn psobenm Slunce na Zemi, kter se projevuje, v dsledku kolsn toku slunen energie a gravitanho psoben, std nm ty ronch obdob, v nich je vdy po 72 dn siln aktivita hlavnch tlesnch orgn - jater a lunku, srdce a tenkho steva, plic a tlustho steva, ledvin a moovho stroj prokldan mezidobm (zpravidla 1-8dennm) souasn aktivity sleziny, slinivky bin a aludku. Soubh siln msn a ron aktivity lenho orgnu jet vraznji posl efekt hladovn i jinch lebnch metod, vetn terapeutickch a chirurgickch zkrok. V tto knize si povimneme i nkterch velice zajmavch praktickch dopad seznnch vliv z pohledu medicny: K srdenm poruchm nejastji dochz v lednu a v noci. Vrchol infarkt myokardu je pozorovn od pozdnho podzimu do zimy, zatmco minimum vskytu je v srpnu a v z. Podle gastroskopickch vyeten jsou zntliv zmny aludenho a zavacho traktu minimln v lt a zatkem podzimu, zatmco k maximlnm projevm dochz v zim a na jae. Vt bolestivost kloub je pozorovna na podzim. Hmotnost novorozenc je nejvy v lednu, noru a beznu, zatmco nejni je v ervnu, ervenci a srpnu. Povme si dost podrobn o funkci zavacho traktu, ledvin, plic a ke pi hladovn a tak o lebnch souvislostech ve vztahu k nkterm nemocem tchto orgn. Podstatou hladovn je pravidelnost a jeho smyslem je uvdoml vyuit znan energie, kter se jinak spotebovv k ltkov pemn. Tato uspoen energie je nam organismem pi hladovn vyuita pro prci na oist tkn od usazenin a k regeneraci. Zamezen psunu potravy do organismu bhem hladovn postihne pedevm energetickou bilanci. Pi hladovn pechz lidsk organismus na vnitn (endogenn) vivu a ije na kor svch zsob. Tento dleit objev, kter se stal vchodiskem k dalmu teoretickmu vzkumu fyziologie hladovn, zformuloval americk lka Francis Benedict v publikaci A Study of Prolonged Fasting (Studie dlouhho hladovn, Washington, 1915), kter pln a obrn popsal dynamiku ltkov vmny, k n dochz v prbhu dlouhho, 31dennho hladovn, vetn klinickho pozorovn. elem lebnho hladovn je, aby se organismus zbavil v prv ad tuk, dle rznch sol (sol vpnku, kuchysk soli), ale tak odumelch a nemocnch bunk, ohnisek infekce, sklerotickch plt. Pi hladovn odchzej z organismu zvenou mrou hleny, toxiny, tlo se ist. Regeneruj se tlesn orgny a systmy.

Kad organismus reaguje jinak na podnty, kter hladovn vyvol, a proto se kad jednotlivec mus pizpsobit svm vlastnm potebm. Nkdo vydr bez jdla teba dva dny, ani by to njak tce nesl. Jin si mysl, e zeme, kdy se po pldennm pstu nenaj. Na sv hladovn se musme dobe pipravit. Jednak teoreticky tm, e budeme dopedu vdt, co se v tle pi hladovn odehrv, a tak budeme znt mon komplikace. Budeme si vdomi i toho, e cel ada nemoc a stav organismu, napklad thotenstv, jsou s hladovnm kontraindikovny. Za druh zskme povdom o poteb celkov oisty tla zavacho traktu, kloub, jater, ledvin, mzy a krevnho eit - a tak o tom, jak toho doshnout jet pedtm, ne se pustme do hladovn. Drazn upozoruji na dv velk nebezpe bhem hladovn: Prvnm je strach. Zdrazuji, e si nikdo neme pohrvat s hladovnm, dokud neproetl dost literatury a nev, jak hladovn provdt. Je dobr, aby po boku hladovjcho byl lovk, kter m s hladovnm zkuenosti. Naproti tomu nen douc, aby hladovjcho obklopovali pbuzn, lamentujc nad tm, jak patn vypad. Druhm nebezpem je nesprvn provdn pechodu z hladovn k normln strav. Nvrat k normln strav mus bt postupn a m trvat stejn dlouho, jako hladovn samo. Chyba v tomto obdob me v lepm ppad zmait inek hladovn, avak pokud bylo hladovn del, mohlo by to stt i ivot. Doporuuji vem, zejmna zdravotnkm, aby se promylen vrtili k tto problematice po prostudovn 8. a 15. kapitoly. Jsem vdy ochotna pispt dalm vysvtlenm, radou a pomoc. Samozejm e hladovn jako sociln jev je katastrofa. Avak v rukou lid, kte maj znalosti a umj je clen vyuvat, je uvdoml, zen hladovn silnm biologickm prostedkem, kter umouje nemocnm zbavit se rznch chorob. Je to prostedek, kter l i ty nemoci, kter vzdoruj lkm a dalm prostedkm pouvanm v klasick medicn. Ovld-li lovk tuto metodu, nebude vsledkem jej aplikace vyerpn ani smrt, ale obnoven zdrav a prodlouen ivota i u nemocnch. V zahrani existuje o problematice lebnho hladovn znan mnostv publikac, ale v na republice jako by psobil neviditeln strak, kter m zdvien prst a sna se i toto tma zahalit do oparu strachu. Napklad v r. 1963 vyla v USA kniha The Fasting Cure (Len hladovnm), jejm autorem je znm spisovatel spoleenskohistorickch romn Upton Sinclair. V knize o hladovn popisuje sv pocity tak vstin, e mu dvm slovo v nkolika odstavcch ve 2. kapitole, nazvan Hladovn, lidstvo a medicna. Podotkm, e velmi podobn pocity provm pi svch hladovnch i j. Dky pouvn metody uvdomlho hladovn se Uptonu Sinclairovi vrtilo pevn zdrav a on pocioval potebu to sdlit. Deset let pozoroval svoje zdrav a zdravotn stavy dalch 109 lid, podrobujcch se hladovn, se ktermi se znal nebo stkal. Zachytil informace o 227 ppadech hladovn a sestavil pehled chorob, kter se tm podailo vylit. Shrnul, e nejastj doba hladovn inila 6 dn, avak nkte lid se zekli jdla po 30 dn i dle. Tvrd, e ze 109 lid pomohlo hladovn 100 osob zbavit se nemoc. V tto knize jsem se snaila vedle interpretace laickch poznatk (ji zmnn Upton Sinclair, Anglian John Armstrong aj.) soustedit pedevm odborn nzory uznvanch specialist na fyziologick vysvtlen a zdvodnn mechanism hladovn a naznait praktickou terapii. V lebn praxi se hladovn praktikovalo ve starovk Indii, Egypt, ecku. Od konce stedovku se na nj pozapomnlo a vdeck vzkum hladovn se rozbhl a v 19. stolet, kdy byly formulovny zkladn pedstavy o ltkov a energetick vmn v organismu. Experimentln prce byly zahjeny ve Francii, zvltn zsluhy pak maj rusk akademik

Pautin v 80.-90. letech 19. stolet a zejmna Amerian Benedict, kter v r. 1915 vyslovil hypotzu o endogenn viv. Americk dietolog dr. Bragg se orientoval na lebn hladovn bez urinoterapie. Jedinou pijmanou tekutinou v jeho metod hladovn smla bt destilovan voda. K problmu oisty organismu pistoupil v irokm aspektu souvislost ivotosprvy, stravovn a ekologie. Nabd k vdommu odstrann pin zanen organismu kodlivinami. Pestoe jako dietolog ml jist k dispozici rozshl materil o pacientech, popisuje vlun sv vlastn zkuenosti, postupy provdn na sob a na rodinnch psluncch a jejich vsledky. Ruskou kolu lebnho hladovn reprezentuj rozshl klinick poznatky publikovan internistou a psychiatrem prof. Nikolajevem a jeho spolupracovnky, ve kterch se opral jak o vlastn shromdn faktograficky materil, tak o publikovan vsledky dalch svtov proslulch badatel a odbornk v oblasti lebnho hladovn, zejmna Francise Benedicta, Otto Buchingera, Arnolda de Vnese, Edwarda Deweye, Yvese Viviniho, H.-E. Meyera a E.G. Schencka. Z metodickch dvod jsem v tto knize pojmenovala typ lebnho hladovn spojenho s pitm vody, metodick propracovanho kolou prof. Nikolajeva, jako klasick (kapitola 9.1). Nejen on, nbr specialist a jejich tmy v USA, vcarsku, Francii, Nmecku, Itlii, Austrlii, Japonsku aj. zveejnili sv pozorovn, domnnky, nzory a vsledky tkajc se aplikace lebnho hladovn. Dnes ji klasickou se stala obrn monografie Das Fasten (Hladovn), kterou vydali nmet lkai E.-G. Schenck a H.-E. Meyer v r. 1938. Kombinovali experimenty s adou lebnch opaten, zamench na kompenzaci acidzy. Vsledky lby hladovnm irok kly chorob s pozoruhodnm koeficientem spnosti 93 % z 948 lench ppad publikoval nap. kalifornsk lka Mc Itchen. Vsledky lby a kla nemoc lench hladovnm jsou v tto knize rozvedeny na rznch mstech a v souvislosti s pslunou problematikou. Soust knihy je i strun slovnk odbornch vraz, protoe se nemohu vyhnout pouvn ady cizch slov. Anglick litel John Armstrong byl v prvn polovin naeho stolet po tyicet let nenavnm prkopnkem a spnm terapeutem lebnho hladovn spojenho s pitm uriny. Rovn souasn rusk propagtor a publicista prodnch metod prevence chorob a len G. P. Malachov dv pednost kombinaci hladovn a aplikace uriny. Tak j povauji za nejinnj oistnou lbu organismu aplikaci hladovn s urinoterapi (kapitola 9.2). Pit uriny zmruje prbh hladovn a zkracuje jeho nezbytnou dlku. Dal vhodou je skutenost, e ke sleduje plynule bytek podkonho tuku, take nedochz k tvorb vrsek. Tet monost je kaskdov hladovn bez pit tekutin (kapitola 9.3). V tomto ppad nesm hladovjc pijt do styku s vodou. Z lkaskho hlediska v n spatuji modifikaci klasickho hladovn, kter me pzniv ovlivnit rychlost inku hladovn. Vylouen pitnho reimu toti zpsobuje, e dochz k urychlenmu tpen tuk. Bhem poslednch pti let jsem na sob vyzkouela vechny ti metody s rznmi dlkami hladovn - od pravidelnch hladovn 24-36 hodin na konci tdne s tdennm hladovnm na konci lunrnho msce pes tdenn hladovn a po 20denn urinov hladovn a 30denn kaskdov hladovn 1. stupn. Sv poznatky uvdm v 17. kapitole. Vm tomu, e se hladovn stane pro pevnou vtinu z ns pedevm vynikajcm preventivnm prostedkem. Za krajn hranici biologickho vku, kdy bychom se mli prevenci zat vnovat, povauji 35-40 let. Pokud jsme relativn zdrav, nepociujeme vsledek svho snaen ihned tak manifestan jako pot, co se n vk pehoupne pes tuto vkovou hranici. Urit budeme zdravj, pohyblivj a vkonnj ne nai vrstevnci, kte pi o sv zdrav ignoruj.

Jsem si jista, e s rostoucmi nklady na zdravotnictv pi stle vt finann asti nemocnch na len bude stoupat poet lid, kte se budou vnovat prevenci. Kdy odhldneme od vedlejch ink medikamentzn terapie, kter nejsou zanedbateln, protoe ani nememe rozpoznat a definovat interakce jednotlivch lk a jejich veker dsledky pro lidsk organismus, bude mt prevence stle vce zelenou, nebo je levnj ne lba. Siln zbra medicny - antibiotika - ztrc u ady nemoc innost. Lka 21. stolet bude muset umt vst pacienta tak, aby nemocem pedchzel, a na toto posln se bude muset sm dobe pipravit. Lkask kolstv na cel planet bude muset zmnit svoji koncepci a zamit vchovu lka na prevenci. Hladovn je vdecky probdno a zdokumentovno natolik, e se nemusme obvat jeho kodlivosti pro n organismus. Prvoadou podmnkou je jeho asov limitace a odborn veden pi dlouhodobm lebnm hladovn. Druhou podmnkou je pomal nvrat k normln strav. Uvdoml hladovn, podle mch poznatk, nem jen preventivn a lebn inky. Pi pravidelnm dodrovn i krtkch pst najednou zjistme, e lpe odolvme rznm infekcm, ovldme svoji vli, lpe se pizpsobujeme tvrdm podmnkm, mn se nae J. Vrazn se to projevuje v pozitivnm ovlivnn psychiky, celkov ivotn rovnovze, poslen sebevdom. Naume se hloubji proctit to, co je v ivot hezk, a nenechat se zlomit jeho hormi strnkami.

1. ivot bez potravy v prod

Hlad je fyziologick stav ivoich, zpsoben nedostatkem potravy v aludku. Nepijmn potravy po dobu do 24 hodin se oznauje jako lann, del pst nazvme hladovnm. Doba, po kterou ivoich vydr hladovt, zvis pedevm na zsobch tuku v organismu. Stdnm ronch obdob na na planet se mn podmnky pro vivu ivoich. Jejich rozmnoovn zvis na dostatku potravy pro potomstvo. Na jae a v lt dostatek svtla a tepla zpsobuje, e rostlinstvo pokryje zemsk povrch a tm se zajist dostatek potravy v potravinovm etzci. V zim, kdy ubude svtla a tepla, je potravy nedostatek a tm se pro rostliny, ivoichy a hmyz diametrln zmn podmnky vivy. Hmyz a ivoichov, kte upadaj do zimnho spnku, toto obdob prosp. Ti ostatn jsou nuceni pet s minimem potravy a v nejkrutj dob, kdy se k potrav vbec nedostanou, mus hladovt. Bhem nepznivch prodnch podmnek, zejmna za nzkch teplot a sucha, pejde organismus nebo st organismu doasn do klidovho stadia, charakterizovanho nzkou rovn ltkov vmny a zastavenm rstu. Tento stav se nazv anabiza. Dochz k tlumu ivotnch proces takovou mrou, e chybj znmky ivota. U rostlin v anabize pevaj nap. vtrusy, semena, hlzy. Anabiza je typick tak pro bakterie. Mezi ivoichy je znma u nkterch prvok, kor a erv. Ve stavu anabizy dokou iv organismy pekat dlouh mrazy, vedra, sucha a radioaktivn zen. U vych ivoich, pedevm u nkterch savc, dochz ke klidovmu stadiu ve form zimnho spnku. Tento stav u savc se nazv hypobiza. Charakteristika hypobizy: Dochz k ochlazen organismu, sn se poet dech a ltkov vmna. Nitrobunn tekutina se mn na sklovitou amorfn hmotu, kter nepokozuje protoplazmu bunk. Za uritch klimatickch podmnek protoplazma opt pijm vodu, obnovuj se ivotn procesy.

Napklad u ernho americkho medvda pi teplot vzduchu 8 C je na povrchu jeho ke teplota 4 C. Teplota v tlustm stev je 22 C, v tlam 25 C oproti teplot 35 C v bdlm stavu. Poet dech v bdlm stavu je 10-14 oproti 2-3 dechm v obdob zimnho spnku. Ltkov vmna pi hypobize pln nepestv. Bhem zimnho spnku pevaj savci dky endogenn viv na kor svch tlesnch energetickch zsob. Endogenn (vnitn) viva - pi n hladovjc organismus zajiuje vivu ze svch zsob tuk, blkovin, krob, vitamin, minerl (kov a dalch prvk) - obnovuje imunitn a genetick apart. iv organismy maj pi hypobize zvenou obranyschopnost proti nepznivm faktorm. Bez postien zdrav peila pokusn zvata experimenty, pi kterch byly do tla vpraveny zven dvky jed i radioaktivnho zen. Neonemocnla ani tehdy, kdy jim byly vpraveny do tla mikroby a viry. Bhem zimnho spnku tedy ivoichov odolvaj negativnm vlivm.

2. Hladovn, lidstvo a medicna

Listujeme-li histori lidstva, dovdme se, e vrnm prvodcem nerody, vlek, ekologickch a jinch katastrof byl hlad. Je samozejm, e hladomory byly doprovzeny velkmi ztrtami na ivotech a dsledkem byla panick hrza z hladu. Vztah k tto variant hladovn mme samozejm negativn. Vechno, co je iveln a nezen, je pro ivot nebezpen. Potrava je jednou z dleitch sloek, kter udruj lovka pi ivot. Zcela jin charakter m hladovn lebn. Lebn hladovn, oznaovan tak jako zen nebo dvkovan hladovn, je dobrovoln podstupovno za elem prevence anebo zbaven se nemoci. Me ho provdt lovk, kter m s hladovnm dostatek zkuenost, nebo mus bt hladovjc veden nkm, kdo takov dostaten zkuenosti m. Hladovn m tak urit kontraindikace, kdy se hladovt nesm. el lebnho hladovn: Zamezen psunu potravy do organismu bhem hladovn postihne pedevm energetickou bilanci. Pi hladovn pechz lidsk organismus na vnitn (endogenn) vivu a ije na kor svch zsob. Hladovnm se organismus zbavuje v prv ad tuk, dle rznch sol (sol vpnku, kuchysk soli), ale tak starch a nemocnch bunk, ohnisek infekce, sklerotickch plt. Pi hladovn odchzej z organismu ve zven me hleny, toxiny; tlo se ist. Regeneruj se tlesn orgny a systmy.

Podstatou hladovn je pravidelnost a jeho smyslem je uvdoml vyuit znan energie, kter se jinak spotebovv pi ltkov pemn. Tato voln energie je pi hladovn nam organismem vyuita k oist od usazenin a k regeneraci. Lebn hladovn je dnes povaovno za nov zpsob len, akoliv se tato metoda v primitivnm pojet zrodila na svitu djin lidstva. V dob ranho a pozdnho paleolitu (ped 40-50 tisci lety) byl hlad pro nae pedky pirozen. lovk cromagnonsk, kter byl bezpochyby asto vystaven podmnkm fyziologickho hladu, byl podle vykopvek fyzicky zdatn a urostl. Podle daj americkho paleontologa J. Simpsona se z 500 milion druh ivoich a rostlin na planety zachrnily do dnench dn pouze 2 miliony. Tedy 498 milion druh ivoich a rostlin zmizelo ze zemskho povrchu, protoe nevydrely boj o existenci, nebyly schopny pizpsobit se mncm se podmnkm. Peil i lovk, protoe je schopen pizpsobit se znanm zmnm prosted, jako byly prudk zmny teploty, kolsn poas, zmny klimatu. V t dob se toti zaal ivit masem, zatmco pedtm jedl jen lesn plody a mlko. K vdommu zdren se potravy s clem ozdraven dospl lovk pozorovnm lid a zvat, na n mlo hladovn blahodrn inek. V ranch dobch lidstva byly zkuenosti tkajc se len pedvny stn a praktickou lbu provdli nejstar lenov

rodu. Pozdji, se vznikem nboenstv, pechz len nemocnch postupn do rukou aman a jasnovidc, i pprava lka se sousteuje v chrmech. Prvn kesant prkopnci se asto zkali potravy z nboenskch pohnutek. Ped nimi se ze stejnch dvod podrobovali dlouhmu hladovn pert uctvai Slunce, keltt kn, jako i kn starho Egypta. Ti museli projt dlouhm hladovnm, ne byli piputni k vymu stupni zasvcen. V mnohch dochovanch psemnch dokumentech, vetn Psma svatho, je zaznamenna chvla len hladovnm. Skoro vechny dvn nrody povaovaly zdren se jdla za nejlep prostedek oisty tla. V dlech a pouench starovkch uenc Egypta, Babylnu, Palestiny, Indie, Persie, ny, Tibetu, ecka a ma je mnoho hygienickch rad a zprv o len bez medikament. Na pednm mst je len hladem. Tibet, drsn kraj obstoupen nepstupnmi horami, m obrovsk mnostv traktt a devoryt o tibetsk medicn. Hlavn vklad o lebn nauce Tibetu ud-i pochz ze 4. stolet p. n. l. Tvo ho 156 kapitol a jedna z nich pojednv O len dietou a len hladovnm. Autorem tto knihy je Co-od-onnu. Podle svdectv staroeckho historika Hrodota (490-425 p. n. l.) sta Egypan systematicky 3 dny v msci hladovli a zavac trakt si istili pomoc zvracen a klystru. Hrodot o Egypanech tvrdil, e jsou nejzdravj ze vech smrtelnk. Jsou tak zaznamenny ppady, e sta Egypan dlouhm hladovnm spn lili syfilis. Jet star svdectv o hladovn a jeho livch incch pochzej od dalch znmch uenc, jako jsou Sokrates, Pythagoras a Platn. Star psemn prameny uvdj, e staroeck matematik a zakladatel vznamn filozofick koly Pythagoras (6. stol. p. n. l.) systematicky hladovl 40 dn, nap. ped zkoukami na alexandrijsk univerzit. Psn 40denn pst o vod vyadoval i od svch k a nsledovnk. Pythagoras a jeho pvrenci se psn dreli vegetarinsk stravy. Podle ivotopisce tohoto velkho myslitele se Pythagoras ivil chlebem a medem, demem a syrovou zeleninou. Maso nejedl od svch 19 let. Stejn nzor na stravu a hladovn mli et filozofov Sokrates (470-399 p. n. l.) a Platn (428-347 p. n. l.). Oba se podrobovali pravidelnmu 10dennmu hladovn s clem doshnout vyho stupn duchovnho poznn. Na rozvoj evropsk medicny ml velk vliv staroeck lka Hippokrates (asi 460-370 p. n. l.), povaovan za otce medicny. Jemu je pipisovno autorstv vroku Nepoko! kter je v na lkask psaze dodnes. Ne se pod pacientovi lk, doporuoval vylouit vydmat - z organismu vechno nepotebn, a to do t doby, dokud se neobnov vechny funkce. V dob kritickho vrcholu nemoci pedepisoval zsadn hladovn. Tvrdil, e jdlem pacient podporuje nemoc. Z Hippokratovch mylenek jet uvdm aspo tuto: lovk nos lkae v sob, jen mu je teba pomoci v jeho prci. Sta ekov se ivili peninou a jenou moukou, chlebem, medem, boby, saltem, cibul, prkem a jinmi pstovanmi plodinami, ale tak divoce rostoucmi trvami. Bhem vojenskch pochod jedli jednou za 24 hodin. man, kte v podstat pevzali od ek nboenstv a kulturu, avak milovali krvav podvan a hodovn, byli proto vzdlanm a vytbenm ekm odporn. msk vojevdce Lukulus (106-56 p. n. l.) se proslavil svm bohatstvm, pepychem a hodovnm. Zd se, e tm zahjil ru oberstv.

Plutarchos (45-127 n. l.), vznamn eck djepisec mskho obdob, filozof etiky a morlky, byl pvrencem umrnnosti a vegetarinstv. Tvrdil, e lep ne ut lk je zstat jeden den o hladu. Cornelius Celsus, msk uenec (1. stol. n. l.), je autorem obrn encyklopedie o rtorice, filozofii, umn vlenm, pstovn plodin a lkastv, ze kter se v celistvosti zachovala jen posledn st Artes, nejproslavenj lkask spis msk literatury. Pojednv o dietetice, profylaktice a livech nemoc ranch a vnitnch. Mezi jinm popisuje spn pouvn hladovn pi len epilepsie a loutenky. Shrnuje tak poznatky operan chirurgie, svdc o vysplosti alexandrijsk koly. Ze starovkch lka pispl cennmi poznatky k rozvinut medicny Claudius Galenos (131-210 n. l.). Vlastn prax a studiem alexandrijskho a arabskho lkastv zskal rozshl anatomick, fyziologick, chirurgick, patologick a dietetick poznatky, o kterch napsal asi 300 spis. Z nich se zachovalo po poru knihovny v m v r. 192 jen asi 80. Vytvoil pojet jednotn anatomicko-fyziologick soustavy ivch organism a lovka, kter bylo uznvno jeden a pl tisce let. Tak dlouho petrvvaly i jeho hlavn omyly o existenci substanc pneumat - a jejich inku na tvorbu krve ze ivin v jtrech, na rozumov procesy v mozku a na voln, citov procesy v srdci a jtrech. Tento zkladn klam a dsledky z nho plynouc byly odstranny a Harveyovm objevem krevnho obhu v r. 1628. Dodnes se pi fixaci hrudnku a hlavy pouvaj zpsoby a obvazy, zaveden Galenem. Galenos se tak speciln vnoval sbru a vzkumu liv na Krt, Kypru a v Palestin. Zveejnil poznatek o aktivnch a balastnch ltkch, kter jsou obsaeny v livch rostlinch, rozpracoval technologii ppravy lk a hlsal umrnnost a zdrenlivost v jdle a pit. Velk pokrok v medicn pinesly prce vestrannho arabskho uence, filozofa, matematika a lkae Ab Al Ibn Sin, v Evrop znmho pod jmnem Avicenna (980-1037). Lil jak prost lidi, tak bohat emry a vem pedepisoval svj lk, 3-5tdenn hladovn. Ordinoval ho i nemocnm syfilidou a netovicemi a doporuoval pohyb, gymnastiku, koupele, mase. Nmeck lka Friedrich Hoffmann (1660-1742) kladl velk draz na pelivou dietu a pak teprve na lky, jejich poet nen velk, avak jsou inn. Nkter lky zaveden Hoffmannem se pouvaj dodnes, nap. protihorenat lky z chinov kry, liquor anodynus (Hoffmannsk kapky), elixr viscerale. iroce pouval lebn hladovn a dospl k zvru, e je nejvhodnj pi podage, revmatismu, katarlnch onemocnnch, pi mrtvici, konch chorobch, skorbutu, ndorovch onemocnnch a kataraktch. Jeho pravidlem a prvnm doporuenm bylo, e pacient nem pi dn nemoci nic jst. Dal nmeck lka Christoph Wilhelm Hufeland (1762-l 836), kter se stkal s Goethem a Schillerem, autor 400 lkaskch prac, je zakladatelem racionln dietetologie a hygieny. Jeho kniha Makrobiotik, oder die Kunst das menschliche Leben zu verlngern (Makrobiotika, neboli umni Jak prodlouit lidsk ivot), vydan v Jen v r. 1796, vyla v mnoha dalch vydnch a pekladech, dokonce i v ntin. I Hufeland se drel zsady, e lovk nem bhem dn nemoci nic jst. Organismus nen schopen na jedn stran bojovat s nemoc a na stran druh vydvat spoustu energie na trven. Problmy lebnho hladovn se zabvali tak rut vdci. U v r. 1769 prof. P. Venianinov pednel na Moskevsk univerzit o lebnm hladovn. V r. 1834 byl publikovn ve Vojenskm lkaskm asopise lnek prof. I. G. Spasskho spn psoben hladu na stdav horeky a nemoci se zvenou teplotou (dnes se oznauj pojmem nemoci z nachlazen). Prof. Spasskij se tak zmiuje o len chronickch nemoc hladovnm. Uvd: Hlad, omezen a zmna jdla zpsobuje, e se uvedou do rovnovhy mnoh poruchy v rstovm procesu organismu, a v tomto smyslu to pedstavuje vynikajc prostedek proti

rznm chronickm pornm chorobm. Rovn prof. L. A. Struve iroce popularizoval ve svch pednkch lebn hladovn s poukazem na dosahovan dobr vsledky. Od poloviny 19. stolet nastv obdob rozkvtu vegetarinstv, hydroterapie (vodolba) a jinch metod prodnho len. asto se setkvme s odkazem na len hladovnm. Nap. nmeck lka E. Hocker pokldal hladovn za zvltn druh lby a pedepisoval ho nejen pi akutnch, ale i chronickch onemocnnch. Americk lka Edward Hooker Dewey pe v prci No-Breakfast Plan and The Fasting-Cure (Rozvrh bez sndan a lba hladovnm), vydan mj. v Londn v r. 1900, o dvce, kter onemocnla tyfem a hladovnm se vylila. Tato phoda ho pimla k len hladovnm i jinch nemoc. Vyznv se, e zanal svoji praxi v nevdomosti, zahalen mlhou medicnsk povry, avak postupn dospl k pevnmu pesvden, e pouze sama proda doke nemoci lit. Propagoval dva druhy hladovn, rann a pln. Podle nj se pi rannm hladovn vynech sndan, pi plnm hladovn se pijm pouze voda; jakkoliv jdlo je zakzno. Oba stupn hladovn pedepisoval pi aludench a stevnch onemocnnch, pi obezit, ascitu (vodnatelnosti), zntlivch procesech, k odstraovn fyzick navy a ochablosti, ke zlepen nlady a odstrann depres. Deweyova asistentka, lkaka L. Battfield-Hazzardov, v r. 1910 napsala knihu Fasting for the Cure Of Disease (Hlad - lk proti nemocem), kter se stala v USA a v Anglii velmi populrn. Doplnila metody svho uitele a poukzala na dleitost pouvn klystr, vodnch procedur, mas, gymnastiky a vegetarinsk diety pro len. V r. 1963 vyla v USA kniha The Fasting Cure (Len hladovnm), jejm autorem je znm spisovatel historickch romn Upton Sinclair. Pe: Mohl bych dlouze povdat o svch neutuchajcch bolestech hlavy a aludku i o tom, jak jsem se jich zbavil. Mohl bych svj pbh zobecnit, vydat pod pseudonymem, ale protoe jste mnoz etli m knihy, budu vyprvt svj autentick pbh. ten uvid, e jsem dlal stejn chyby a zkouel vechny mon star i nov zpsoby, jak se z bolest dostat, o kterch jsem se doslechl. Okolnosti se sbhly tak, e jsem se nhodou setkal s jednou enou, jej vjimen krsn barva tv a neobyejn zdrav byly kadmu patrn na prvn pohled Udivilo mne, kdy jsem se doslechl, e ped 10-15 lety byla pipoutna k lku jako invalida. Trpla ischiasem, tkm revmatismem, chronickmi stevnmi chorobami, kter lkai souhrnn oznaili jako nadlimitn peritonitidu, velkou nervovou slabost, melancholi, chronickm katarem, kter vedl k ohluchnut. A te to byla jedin ena v Kal, kter vyjela na koni na Hamiltonovu horu vzdlenou 28 mil bhem jedn z nejstranjch bou, jak jsem kdy zail. Zpt se vracela 4 dny. Klem k jejmu vylen bylo hladovn, ktermu se podrobila nkolikrt v osmidennch cyklech. Nemoci a bolesti zmizely, jako kdy utne. Ji dve jsem slchal o len hladem, ale toto byl prvn ppad, se kterm jsem se setkal osobn. A tak jsem zaal. Na hladovn jsem si zvykal postupn. Protoe by to pro tene mohlo bt stejn nov jako pro mne, dovolm si popsat sv pocity v onch dnech. Bhem prvnho dne jsem ml hlad. Byl to nezdrav, srav pocit hladu, kter zn kad, kdo trp dyspepsi. Zakouel jsem nepli velk pocit hladu rno druhho dne, avak potom, k mmu obrovskmu divu, jsem u hlad neml. Neml jsem u o jdlo dn zjem, jako bych dve neznal chu jdla. Ne jsem podstoupil hladovku, bolela m hlava kad den u po dva a ti tdny. Nyn tomu bylo jen prvn den, potom bolest pestala a u se nevrtila. Pocioval jsem vak bhem druhho dne velkou slabost, trochu se mi toila hlava, kdy jsem vstval. Byl jsem hodn dlouho venku a poleel jsem si na slunku. Tot bylo tetho i tvrtho dne: velk fyzick slabost, avak pitom velice jasn mysl. Od ptho dne jsem se ctil lpe, chodil jsem hodn

pky a pomalouku jsem zaal pst. Avak nejvce ze veho mne pekvapovala jasn mysl a duevn aktivita. etl jsem a psal vce, ne jsem byl schopen v pedelch letech. Bhem obdob hladovn jsem dobe spal. Kolem poledne jsem kad den pocioval uritou slabost, ale mase a studen sprcha hned obnovovaly moje sly. Dvanct den jsem hladovn peruil. Napil jsem se pomeranov vy. Moje pocity pi nsledujcm pechodu na bnou stravu byly skoro stejn zajmav jako pi hladovn. Pedevm to byl neobyejn pocit klidu a mru, protoe se kad nerv mho tla ctil asi tak, jak se ct kot na peci. Druhm charakteristickm jevem byla trvajc duevn aktivita. etl a psal jsem neustle. A pak se dostavilo nepekonateln pn pustit se do njak fyzick prce. Po pedchoz dny jsem chodil na dlouh vlety do hor, ale ani by to bylo mm pnm, z pinucen. Nyn, po oitn hladovkou, si zajdu klidn do posilovny nebo dlm takovou prci, kter by mi doslova zlmala vaz, s pocitem zadostiuinn a radosti a s pekvapivmi vsledky. Svaly doslova naskakuj tak, e v sob odhaluji schopnost stt se atletem. Byl jsem vdycky pobledl a chorobn vyhlejc, co znm oznaovali jako oduevnlost, zatmco te mm takovou barvu ve tvch, e jsem se stal terem jejich vtpk. Nael jsem pinu a prostedek k odstrann naich bnch pot, nael jsem nov stav byt, nov ivot, pocit svtla, istotu a radost, jak jsem nikdy pedtm nepoznal. Upton Sinclair upozoruje na dv nebezpe bhem hladovn. Jako prvn uvd strach. Zdrazuje, e nikdo neme zanat hladovn, pokud neproetl dost literatury a nev, jak hladovn provdt. Je dobr, aby byl po boku hladovjcho lovk, kter m s hladovnm zkuenosti. Druhm nebezpem je nesprvn provdn pechodu z obdob hladovn k normln strav. Nvrat k normln strav mus bt postupn a m trvat stejn dlouho jako hladovn samo. Chyba v tomto obdob me v tom lepm ppad zmait inek hladovn, avak pokud bylo hladovn del, me stt i ivot. Upton Sinclair k tomu k: Strach z hladu, to nen ert. Nikdo se nesm do hladovn poutt, kdy si o tom dost nepeetl a kdy nev, co pi hladovn dlat, jak ho provdt. Je dobr mt pi sob nkoho, kdo hladovl. Kolem nesmj bt ustaran tetiky a sestenky, kter by tesknily, jak jen on je bled jako smrt, e m puls pod 40 a e se jeho srdce me kadou chvli zastavit. Jednou jsem proval tet den hladovn v Kalifornii. Vrtil jsem se z vychzky dlouh asi 15 mil, a pestoe jsem tohoto dne neodpoval, ctil jsem se dobe. Kdy jsem se vrtil dom, peetl jsem si v novinch o zemtesen v Messin a o tom, jak zachrnci museli na parncch odznutch od pstavu od sebe odtrhvat lidi, kte peili a kte se rvali jako hladov divok zv. Noviny psaly s hrzou o tom, e tito lid peili bez jdla 72 hodin. J jsem ml za sebou tak 72 hodin bez jdla. Rozdl byl v tom, e oni si mysleli, e umraj hlady. A kdyby se podobn pocit ohroen ivota hladem projevil pi vaem hladovn, ocitli byste se v nervovm vypt, slab a pochybujc. Lid, kte jsou duchem silnj ne vy, jsou s to vs povzbudit a vae pochybnosti zmiz. Zapamatujte si: A se jednoho rna probudte a shledte, e mte snenou teplotu, puls okolo 40 a ruce jako z vaty a ani nohy vs nemohou unst, a a se vai ptel shluknou kolem vs a eknou, e vypadte jako mumie ze 17. dynastie, usmjte se a eknte, e nebudete jst tak dlouho, dokud znovu nedostanete hlad. K posledn spisovatelov rad musm ovem podotknout, e dlka hladovn nen libovoln, protoe od uritho okamiku by mohlo dojt k nezvratnm procesm v organismu a jejich prbh je siln individuln. Velkho rozen se lebnmu hladovn dostalo potkem 20. stolet. Ve vcarsku, Francii, Nmecku a USA byla otevena speciln Soukrom sanatoria, ve kterch se aplikovalo lebn hladovn v rznch modifikacch.

V r. 1914 vyla v Dranech kniha F. Segessera Die Hungerkuren (Lba hladem), kter se stala prvn skuten klinickou monografi. Mezi vdci cmi poznatky o tto metod byli rektor Vojensk lkask akademie v Petrohrad akademik V. V. Pautin, profesor biochemie z univerzity v Nebrasce Morgulis, profesor fyziologie msk univerzity L. Luciani. Profesor Pautin se svmi ky provedl (1902) adu pokus na zvatech. Vytvoil teorii o stadich hladovn a lze ho pokldat za zakladatele fyziologick teorie hladovn. Studium stadi hladovn osvtlilo, e jsou u rznch ivoich rzn a nelze jt a za jejich hranice, jinak se hladovn, podstupovan pro dobro organismu, stane jeho netstm. Ve druh polovin naeho stolet dostala metoda lby hladovnm silnou teoretickou podporu adou prac svtovch odbornk. Bylo provedeno mnoho novch vdeckch pokus jak v oblasti uren zmn, kter nastvaj v organismu pi hladovn, tak v oblasti stanoven stability pozitivnch zmn a podmnek bezpen aplikace hladovn na lidsk organismus. Byla vydna ada publikac, kter shrnuj vsledky klinickch pozorovn, uskuteovanch po celm svt. K nejznmjm z nich pat prce Herberta M. Sheltona Fasting Can Save Your Life (Hladovn me zachrnit v ivot), San Antonio, 1967, dle publikace Arnolda de Vries Therapeutic Fasting, (Lebn hladovn), Los Angeles, 1963, v Nmecku nap. knihy Eugena von Heuna Das Fasten ais Eriebnis und Geschehnis (Hladovn jako proitek a stav), Frankfurt n. M., 1951 a dr. Otto Buchingera Das Heiifasten und seine Hilfsmethoden als biologischer Weg (Lebn hladovn a jeho metody jako biologick cesta), Stuttgart, 1958, v australskm Sydney vydv v r. 1967 americk dietolog Paul C. Bragg knihu The Miracle of Fasting (Zzrak hladovn). Tak ve Francii se obnovila v padestch letech naeho stolet praxe lebnho hladovn. Rada lka spn pouvala lebn hladovn na svch soukromch klinikch. Nejznmj z nich je doktor Yves Vivini, kter vydal v r. 1963 v Pai knihu Gurir par le Jene et les traitement naturels (Len pstem a prodnmi prostedky). Jeho uitelem byl dr. Bertolle, kter prosazoval obdobu Hippokratovy zsady Co nelze vylit hladovnm, nelze vylit nim. Vivini zaal praktikovat lebn hladovn zatkem roku 1959. S spchem pouval tuto metodu pi obezit, anmii, nemocech jater, nemocech zavacho traktu, bronchilnm astmatu, srden-cvnch chorobch, varixech, tromboflebitidch, alergickch onemocnnch aj. Zajmav jsou jeho zkuenosti nejen s lbou obezity, ale i s lenm podvhy. Tvrdil, e lovk s podvhou je nemocn a v prv ad trp intoxikac organismu. Zdrazoval, e hladovn umon kadmu orgnu, kad buce zbavit se v dob len hlen a umon normln asimilaci po lb. Paradoxn dovol pacientovi trpcmu podvhou, aby bhem nkolika tdn i msc pibral. Dle polemizuje se zakoennm nzorem, e thotn ena mus jst za dva. Pokld to za absurditu, kterou je teba vymtit. Zmiuje se o sv pacientce, kter, ani vdla, e je thotn, hladovla msc. Pacientka byla znepokojena, kdy se dovdla, e je gravidn. Vivini k tomu dodv, e jejm prvnm dttem byl nkolik let pedtm chlapeek, kter se narodil s vhou 3300 g. Dvtko, kter se narodilo po zmnn hladovce, vilo 4250 g. Vivini pe, e dobe se l hladovnm aluden-stevn onemocnn jako kolitis (znt tlustho steva), enterokolitis, dyzentrie (plavice), parazitzy, chronick prjmy a chronick zcpy. Zvltn pozornost Vivini vnoval stavu jater, protoe jsou orgnem daleko dleitjm ne srdce. Ve sv knize se rozhouje nad tlakem farmaceutickho prmyslu v tehdej dob, kdy bylo nemon potkat lovka, kter by neuval chemick anebo hormonln lky. Stuje si

tak na mnoh pedsudky, nejen laik, ale i lka a vdc, vi prodnm prostedkm len. Velkm pnosem pro uplatnn metody lebnho hladovn bylo vydn sbornku Problmy lebnho hladovn Akademi vd v Moskv v r. 1969, kter redigoval akademik P. K. Anochin. Serizn a na vdeck rovni se hladovn vnuje padest let prof. J. S. Nikolajev. V r. 1960 obhjil disertan prci na tma Len schizofrenie dvkovanm hladovnm a jeho fyziologick podstata a zaloil kolu dvkovanho hladovn, kde byly statisticky zhodnoceny kladn vsledky lebnho hladovn na destkch tisc nemocnch. V r. 1973 vydala trojice autor Nikolajev, Nilov a erkasov publikaci Hladovn kvli zdrav, v r. 1988 pak jej upraven vydn. V r. 1996 vydal G. P. Malachov knihu Hladovn. Je propagtorem hladovn spojenho s urinoterapi a autorem ady publikac o prodnch metodch prevence a len nemoc. V r. 1980 otevel na moskevsk 68. klinice akademik A. N. Bakulev oddlen se 40 lky pro len somatickch nemoc hladovnm (hypertenze, ischemick choroby srden, bronchilnho astmatu, aluden-stevnch nemoc, alergi, polyartritidy, osteochondrzy, cukrovky aj.). Na klinice postupn psobili i dosud psob nap. prof. D. D. Fedotov, prof. J. S. Nikolajev, J. L. apiro. Pznan jsou zmny postoje k hladovn v Japonsku. V zemi, kde bylo hladovn nboenskm kultem po tiscilet, pesvdilo japonsk nboensk askety, kte se cel ivot zdrovali potravy, e hlad kladn ovlivuje nejen duchovn, ale i fyzick stav lovka. Ped 100 lety zaala do Japonska pronikat zpadn medicna a od t doby bylo lebn hladovn spolu s klasickmi vchodnmi metodami (akupunktura, moxa, nsk lky) odsouzeno k zapomnn. Evropsk medicna se sice dobe vypodala s infeknmi chorobami, problmem vak zstaly mnoh chronick nemoci. Postupn se Japonci zaali vracet k osvdenm metodm a ve tictch letech bylo v Tokiu zzeno pt center lebnho hladovn. Dnes jsou v Japonsku destky klinik lebnho hladovn, kde se l a 10000 nemocnch. Toto zazen obsluhuj 3-4 pracovnci vetn editele. Dal odbornci jsou podle poteby pouze zvni na konzultace. Heslem tchto zazen je upevnn zdrav a morln trnink, i kdy vtina zjemc si tam l chronick nemoci. Dnes se hladovn pedn na dvou sttnch univerzitch (Tokio, Kj). Mimo univerzity se lebnmu hladovn vnuj destky lka. V r. 1941 Imamura Motoo obhjil na univerzit v Kj doktorskou prci na tma Klinick dohled na hladovn Bhem 30let praxe kombinoval hladovn s klasickmi metodami len u 4000 nemocnch. Jeho samotnho k tto lebn metod, opt jako adu jinch, pivedla vlastn nemoc. Jako student medicny trpl chronickm zntem ledvin a dn z klasickch prostedk mu nedokzal pomoci. Ve svm rodnm mst Fukuoce se podrobil 8dennmu hladovn (1931) a vsledkem byl uchvcen. Hematurie a albuminurie (krev a blkovina v moi), trvajc lta, zmizely. Nepjemnosti, kterch se obval ped hladovnm, byly daleko men, ne pedpokldal. V r. 1932 spolu s otcem, kter tak trpl tkm chronickm zntem ledvin a hypertenz, absolvoval 10denn hladovn. On sm byl vylen a otcv stav se podstatn zlepil. Kad 2-3 msce hladovl a krevn tlak se vrtil skoro k norm, albuminurie zmizela definitivn.

Dr. Motoo bral pi len hladovnm v vahu individuln a vkov zvltnosti nemocnch. V ppravn fzi bylo teba omezit jdlo a jst jen lehce straviteln pokrmy. Prvn den hladovn podval lehk projmadlo a denn aplikoval klystry. Dlka hladovn byla 7, 10, 14 a 21 dn. Nemocn propoutl 10-15 dn po ukonen hladovn. Pouval nkolik variant hladovn: 1. Klasick hladovn, kdy nemocn dostval po celou dobu len pouze vodu. 2. Klasick hladovn jenom dva dny a od tetho dne 200 g ovoce 2krt denn, tot tvrt den a k tomu erstv ovocn vy. Od ptho dne 400-600 ml kefru. K tomu musm dodat, e je potebn vy, ovoce i kefr podn rozmlnit a proslinit, jinak by se objevilo nadmn. Na zpad a na vchod od ns se to jen hem literaturou a poznatky o lebnm hladovn. V esk lkask literatue pravdpodobn nejsou o hladovn zaznamenny dn autorsk prce. Rovn mi zde nejsou znmy dn informace o klinick nebo terapeutick aplikaci. Je to nae tabu?

3. Fyziologick podstata hladovn

Hladovn je stav organismu, kdy se jeho energetick vdaje vbec nedopluj zvenku a je tedy nucen existovat na kor svch vnitnch zsob. Jako prvn se spl zsoby glykogenu v jtrech, kde je ho asi 400 g. Glykogen se odbour bhem jednoho a dvou dn. Jako dal sloka se odbourv tuk, blkovina ve svalov hmot a blkoviny orgn. Nejrychleji ztrcej blkovinnou hmotu jtra, nejpomaleji srdce a mozek. Poklesem plazmatickch blkovin se poruuje onkotick tlak a vznikaj otoky, zejmna po njakou dobu v pechodnm obdob pi rychlm pechodu na normln stravu. Pokusy na zvatech bylo dokzno, e pocit hladu a sytosti se vyvol drdnm podkornch vrstev ve zvltnch secch hypotalamick oblasti mozku: center hladu a sytosti. Poruen centra hladu vede k pln ztrt chuti k jdlu a ke smrti vyerpnm. Poruen centra sytosti vede k oberstv a obezit. Fyziologick experimenty na zvatech potvrdily, e mnostv zsob, kter me organismus spotebovat pi hladovn do plnho vyerpn, pedstavuje 40-50 % jeho vhy. Bylo zjitno, e nepekro-li pi plnm hladovn ztrta hmotnosti 25 % nedochz v orgnech a tknch ivoich k nezvratnm zmnm. Bezpen hranice ztrty hmotnosti pi hladovn je 20-25 % a nesm bt pekroena. Pi sprvn zenm hladovn v prbhu 25-30 dn pedstavuje ztrta hmotnosti 12-18 %. Upozoruji, e kdo nev nic o hladovn a nem dn zkuenosti, nesm se do takovho experimentu sm poutt! Biolog L. V. Poleajev, specialista na regeneraci, pe: Hladovn je proces zven fyziologick regenerace, obnoven vech bunk, jejich molekulrn a chemick soustavy. Je zajmav, e biochemick zmny i reparan regenerace pi hladovn jsou si velmi podobn. V obou ppadech existuj dv fze: rozpad a obnova. Jak pi biochemickch zmnch, tak pi reparan regeneraci je fze rozpadu charakterizovna pevaujcm rozpadem blkovin a nukleovch kyselin nad jejich tvorbou a posunem hodnoty pH na kyselou stranu, acidzou. Fze obnovy je v obou ppadech charakterizovna pevldnm syntzy nukleovch kyselin (tvo zklad genetickho materilu buky) nad jejich rozpadem, nvratem pH na neutrln stranu. Lebn hladovn, jako pirozen faktor, stimuluje fyziologickou regeneraci. Vda rozliuje ti varianty hladovn: Prvn variantou je vynucen hladovn, kdy lovk pijm nepatrn mnostv potravy. Potravu nekvalitn, neplnohodnotnou, s nedostatkem blkovin, vitamin a minerl. Velmi rychle a neeln se ztrcej rezervn zsoby. Jedn se o stav podvivy. Druh varianta hladovn je pln peorientovn se na endogenn (vnitn) vivu ve stavu hypobizy (zimn spnek u savc) a ve stavu anabizy u nich organism (mikroby a plsn), kdy se ivotn procesy zpomal anebo pln zastav. Vdci zkoumajc stavy hypobizy zjistili velmi zajmav jev: zvata ve stavu hypobizy snela bez jmy na zdrav zven dvky jed, uml nakaen mikroby a viry i radioaktivn ozen. Ni organismy mohou ve stavu anabizy pevat v termonuklernch reaktorech, a dokonce i v epicentru jadernho vbuchu, ani by je to pokodilo.

Tet variantou hladovn je pln vynechn pjmu potravy z vnjku, kdy se hladovjc nachz pi plnm vdom a organismus je pln peorientovn na endogenn (vnitn) vivu. Hladovjc pijm pouze vodu a vykonv zvenou pohybovou innost. Tato varianta hladovn, kdy se pod kontrolou odbornka hladov 20 a vce dn, pin lebn-profylaktick efekt.

Ne se podrobnji rozepi o hladovn, chci upozornit na nebezpe, kter hroz tm, kte s hladovnm nejsou dostaten teoreticky seznmeni anebo nemaj nikoho, kdo by je hladovnm vedl. Znovu opakuji, e prvnm nebezpem je strach. Nikdo, kdo neprostudoval dost materil o hladovn a nem o nm dostaten znalosti, se neme bez rizika do hladovn poutt. lovk bez zkuenost by ml bt veden nkm, kdo si hladovn ovil na sob a m dostaten zkuenosti, protoe jinak pi sebemenm problmu zpanika. Musme si uvdomit, e ponaje tvrtm dnem hladovn dochz v organismu ke znanm zmnm. Nae tlo se zan pipravovat na zcela odlin typ vivy - na vivu endogenn (vnitn), tj. na vivu ze svch zsob tuk, blkovin, krob, vitamin a minerl. Je dobr, aby hladovjc ml podporu svho blzkho okol. Lamentovn pbuznch, e pokud se hladovjc zekne jdla na ti dny, urit zeme, na klidu nepid. Na hladovn je potebn se dostaten duevn i fyzick pipravit. Druhm nebezpem je nesprvn nvrat k normlnmu stravovn po delm hladovn v dsledku dietetickch a jinch chyb v tzv. rekonstrukn period. lovk, kter se rozhodne pro del hladovn, mus vdt, jak se m chovat v tomto obdob pechodu, aby nezmail inek hladovn nebo neskonil v nemocnici. Lpe je dret pravideln krtkodob jednodenn psty ne jeden del, kterm ohrozme svoje zdrav. Bez rizika je tdenn pst, kter ani nevyaduje pechodn obdob pi nvratu k normln strav. Provdnm krtkodobch pravidelnch pst v delm asovm seku zskme znalosti a tak si ovme reakci svho organismu na hladovn, jm z nj odvedeme ltky tlu nepotebn, brnc mu v jeho dobrm fungovn. Pi hladovn odchzej z organismu ve zven me hleny, toxiny, tlo se ist, obnovuj se orgny a systmy Hleny jsou produkty ltkov vmny, kter se hromad v jednotlivch bukch i v tknch. Jsou to moovina, kyselina moov, kreatin, kreatinin, soli amoniaku (dvj oznaen: pavek) a ltky tko rozpustn ve vod. Hleny se hromad v tuku, v kostn tkni a ve svalech, kter pracuj slab anebo vbec ne. Hromad se rovn v mezibunn tekutin uvnit bunk, protoe buka nen schopn je vylouit bu pro nedostatek energie, anebo v dsledku jejich velkho nahromadn pejdnm. Jednou z hlavnch pin zahlenn organismu je pejdn se blkovinami, tuky a krobovinami. K nahromadn hlen pispv tak nesprvn kombinace potravin,

nadmrn pouvn ostrch koennch jdel, intoxikace alkoholem, tabkem, narkotiky, lky, zneitnm ovzdum, nedostatek slunce. Kad nadbyten pijat ltka je pro organismus kodliv a psob jako jed. Pat sem pebyten sl, krob, blkoviny, tuk atd. V organismu je vce ne 20 aminokyselin. Je-li nkter o mlo vce, ne je poteba, stv se pekkou pi tvorb novch blkovin ve stadiu syntzy a jev se jako toxin. zen hladovn je nejlepm prostedkem oisty a ozdraven organismu. Pi hladovn pracuj vechny orgny efektivn na odstrann hlen. Plce vyluuj okolo 150 rznch toxin v plynnm stavu. Organismus se hladovnm zbavuje v prv ad tuk, dle rznch sol (sol vpnku, kuchysk soli), starch a nemocnch bunk, ohnisek infekce, sklerotickch plt. Jsou-li tkn velmi siln zahlenny, lze oekvat, e organismus nebude schopen hleny vylouit. Me dojt k zablokovn odvodnch cest a k nsledn intoxikaci. Organismus nen schopen se pizpsobit hladovn. Hladovjc pestane hubnout, narst slabost, objevuje se nausea, bolesti hlavy, poruchy spnku a dal znmky intoxikace. Nejastji k tomu dochz u lid obznch, kte se hladov nm zbavuj nadvhy. V tchto ppadech je daleko lep volit nkolik krtkodobch hladovn za sebou, trvajcch 7-10 dn, a proloit je obdobm pit v. Pi bolestech hlavy a nausee se doporuuje ut malou liku medu. Vhodn je tak pt aje s projmavm inkem. Krtkodob hladovn by se mla prostdat s krtkm jednodennm suchm hladovnm bez pit vody a kad den aplikovat klystr. Velmi innm prostedkem jsou kadodenn dlouh, nkolikakilometrov prochzky. Pokud pote petrvvaj, mus se hladovn peruit a po urit dob zat hladovt znovu. Po peruen hladovn lze doporuit vegetarinskou dietu, jinak je samozejm teba znan omezit pjem ivoinch blkovin, soli a vech kodlivin. Pi hladovn se organismus vyivuje ze svch vlastnch zsob. Plat, e m vy je vha hladovjcho, tm dle me hladovt. V literatue jsou bez dal konkretizace uvedeny dokonce rekordy pekraujc sto dn: Pozoruhodn vkon v tomto smru zaznamenala Elen Johnsonov. Vila 143 kg, hladovla 119 dn a za toto obdob zhubla na 81 kg. Bhem hladovn pila denn 3 litry vody a dvakrt tdn j injekn podvali vitaminy. Brazilsk fakr Adalinu da Silva si vydlval publicitou kolem svho hladovn na ivobyt. V prbhu 57 let prohladovl 3 roky. V roce 1969 vydrel bez jdla 111 dn. Malachov ve sv knize Hladovn, vydan v Moskv v r. 1995, uvd ppady dvou en z Glasgowa, kter se zbavovaly nadvhy a hladovly 236 a 249 dn.

Na dlku hladovn m vliv tak vk. Hippokrates uvdl, e sta lid snej hladovn velmi dobe, he dospl a mladistv, velmi patn dti a nejhe dti velmi il.

Pi hladovn dochz ke specifickm fyziologickm procesm: 1. Na zatku hladovn se kvalitativn mn sekrece zavacho traktu. Je utlumena sekrece aluden kyseliny soln, trvicch v a stevn peristaltika. 2. aluden buky vyluuj nenasycen mastn kyseliny a blkoviny, zvltn hmotu podobnou t, jakou vyluuj ptci, napklad holubi, pro sv mlata, kter se prv vyklubala z vejce. Nasycen mastn kyseliny jsou ltky ivoinho pvodu, parafny, tvrdnouc pi pokojov teplot. Nenasycen mastn kyseliny jsou tuky rostlinnho typu, kter pi pokojov teplot zstvaj tekut. Bhem lebnho hladovn s pitm vody se tuky tp pedevm na nenasycen mastn kyseliny, kter jsou zkladem vtiny hormon, vitamin a jinch biologicky aktivnch ltek. 3. Tuky jsou bhem hladovn tak zdrojem energie pro fyziologickou prci bunk. Nejvce tuk pijmaj buky po ukonen hladovn v obdob pechodu na normln stravu. 4. Tuky pijat bhem prvnho a druhho dne pechodu na normln stravu jsou vak optn vyloueny do krevnho obhu. Pro prvn dny obdob pechodu na normln stravu nejsou tuky v organismu potebn a jejich poit ve form smetany, tuk, ale i tvarohu je naopak pro organismus jedovat. Nenasycen mastn kyseliny aktivuji tkov neurohormon cholecystokinin, kter u savc potlauje pocit hladu. Proto po 3-4 dnech hladovn pocit hladu miz. V tomto obdob se tak ztrc u alkoholik nepekonateln touha po alkoholu, u drogov zvislch po drogch, u kuk po cigaretch. Hladovn usnaduje lebn psoben. Po medikamentzn odvykac ke se alkoholik i drogov zvisl velmi brzy vrac ke svm zlozvykm. Po lebnm hladovn u tchto pacient efekt vydr velmi dlouho, zejmna u tch, kte psn dodruj stanoven reim. 5. Bhem hladovn se mn mikroflra v tlustm stev. Hnilobn mikroflra miz a obnovuje se mikroflra zpsobujc mln kvaen. V dsledku toho se ve stev zlepuje syntza vitamin, aminokyselin a jinch biologicky aktivnch ltek. G. I. olkin se zabval vzkumem biosyntzy vitaminu B pi plnm hladovn a v obdob pechodu na normln stravovn. Pokusy na krysch zjistil, e velk koncentrace vitaminu B je v ledvinch a nejvce je ho v jtrech. Po dvou dnech hladovn, kdy krysa ztratila 10 % vhy, se prudce snila koncentrace celkovho mnostv vitaminu B12. Kleslo mnostv vitaminu B12 v ledvinch, jtrech a krvi oproti kontroln skupin, a to dky vydatnmu vylouen vitaminu B12 ledvinami. Pi 4dennm hladovn a poklesu vhy o 20 % se koncentrace vitaminu v organismu krys pi porovnn s druhm dnem hladovn zmnila nepatrn, co svd o tom, e organismus nakld s vitaminem hospodrnji. Po 7 dnech hladovn, kdy se vha krys snila o 30 % oproti vchoz vze, byla koncentrace vitaminu B12 v jtrech, ledvinch i krvi stejn jako u kontrolnch nehladovjcch krys. Bylo zaznamenno prudk zven Escherichia coli v tlustm stev, kde dochz ke zven

endogenn biosyntze vitaminu B12, co me bt pinou normalizace jeho hladiny ve tknch. Je znmo, e pi dlouhm vynucenm hladovn lovk i zve zahyne. Pinou je jednak fakt, e organismus doshl hlubokho vyerpn, a tak intoxikace produkty rozpadu. 6. V prbhu lebnho hladovn je teba napomhat vyluovn produkt rozpadu z organismu pomoc takovch procedur, jako jsou oistn klystry, koupele, mase, dechov cvien a dlouh prochzky. Pi tchto procedurch organismus pekonv hladovn trvajc 30 a 40 dn bez jakchkoli projev intoxikace. Je samozejm, e hladovjc mus bt pod stlm dozorem. Musm upozornit na velk nebezpe: Kdy pi dlouhm hladovn hladovjc poije sebemen normln potravu (teba jedno sousto), zane se u nho rozvjet dystrofie. Vysvtluje se to tm, e poit sebemenho mnostv potravy vyvol v aludku peristaltiku aluden svaloviny, peristaltiku stev a vyluovn trvicch v. Nedochz k tlumu zavacch lz, nedojde k tlumu hladu. Naru se chod ltkov vmny. Organismus se nepeorientuje na endogenn vivu a nedojde k hlubokm zmnm v bukch a navc me jejich dezorganizace nastat dve, ne spotebuj sv vnitn zsoby. Pi zenm hladovn, kdy hladovjc pije pouze vodu, k tmto nedoucm naruenm neme dojt. Organismus se na pechodnou dobu pizpsob endogenn viv, tj. viv ze svch zsob tuk, blkovin, krob, vitamin a minerl. Dleitm momentem pi zenm hladovn je psychick stav pacienta, kter se podstatn li od psychickho stavu lovka pi vynucenm hladovn. Pi zenm hladovn zdrav lovk hladov za elem prevence a nemocn proto, e se chce zbavit svch neduh. V, e je pod dozorem a e po urit dob zane opt pijmat potravu. Toto vdom radikln mn jeho pocity a odr se to na vech fyziologickch funkcch organismu. Strach ze smrti hladem je trvalm prvodcem u vynucenho hladovn. lovk umr spe strachem ne hladem. 7. Lidsky organismus po urit dob zenho hladovn pechz na vnitn (endogenn) vivu. Tento pechod nastv obvykle mezi 6.-10. dnem hladovn. Prvn 1-2 dny hladovn, kdy je v organismu jet zsoba jaternho cukru (glykogenu), se tuky spaluj pln. Biochemici tomu vstin kaj, e tuky ho v ohni sacharid. Kdy se vyerpaj zsoby glykogenu, je spalovn tuk nedostaten. V krvi se zanaj hromadit kysel metabolity nepln splench tuk (kyseliny mseln a aceton). 8. Sniuj se alkalick rezervy a to se zan odret na pocitech hladovjcho. Me se objevit bolest hlavy, nevolnost, pocit slabosti apod. K tmto projevm dochz 6.-10. den hladovn. Tento stav je dsledkem nahromadn jedovatch ltek v krvi. Je dleit napomoci jejich vylouen dlouhou prochzkou, mas, koupel, oistnm klystrem; pak se stav uprav. Nhle bhem nkolika minut a hodiny pote zmiz, odezn bolesti a nepjemn pocity a hladovjc se zan ctit dobe. Tento kritick stav se nazv acidotick krize.

Co je acidza: Acidza pi hladovn vznik v dsledku pizpsoben se organismu reimu endogenn vivy. Organismus, vystaven tvrdm podmnkm, zan vytvet cukr z vlastnho tuku a blkovin. Za ptomnosti cukru se utilizuj beze zbytku tuky. Acidotick krize ustupuje, zvyuje se mnostv cukru v krvi. Hladovjc sn tento stav lehce tak dlouho, dokud m zsobu tuk a blkovin a pokud trv monost jich vyuvat. Acidotick krize doprovzejc zen hladovn je jednou z hlavnch hybnch sil ozdraven. Acidza je vak kodliv, nebezpen a patologick, doprovz-li urit nemoci. Pat sem: => Respiran acidza (hyperkapnie) je nadmrn nahromadn CO2 v organismu pi hypoventilaci (snen dchn) u emphysemu (rozedma), u astmatik, pi srden insuficienci (srden nedostatenost). V tchto ppadech bv pH krve obvykle normln, kompenzan se zvyuj bikarbonty. => Mrn acidza pi spnku nebo po aplikaci morfia je podmnna snenou drdivost dchacho centra, majc za nsledek pokles plicn ventilace. Pznaky: zven svalov tonus, zkuby a kee, stoupn krevnho tlaku, zrychlen tep. => Metabolick acidza vznik primrnm bytkem kyseliny uhliit, k nmu dochz pi poruchch v aktivit karboanhydrzy nebo v enzymatickch pochodech Krebsova cyklu. Karboanhydrza je enzym, hojn obsaen v ervench krvinkch, napomhajc sluovn CO2 (oxid uhliit) s vodou (H2O) na H2CO3 (kyselina uhliit) v krvi. Krebsv cyklus je metabolick cyklus, cyklick soustava enzymovch reakc, kter je zkladem aerobnho dchacho mechanismu bunnch organism. K acidze dochz napklad pi nezenm hladovn, diabetu, thyreotoxikze, u jaternch onemocnn, pi pokozen ledvin, pi prjmech, ileoznch stavech (ucpn steva), pankreatickch ptlch, otravch morfiem, salicylty, Acylpyrinem, alkoholem, pi pernicizn (zhoubn) anmii a rakovin. pln pechod organismu na endogenn vivu nastane pouze tehdy, jestlie se nepipust dn, ani sebemen pjem potravy a hladovjc je pouze o vod. Hladovjc nesm pt ani sladk npoje a aje. U lovka, kter se podrobuje hladovn poprv, dochz k pechodu na endogenn vivu bhem 6-10 dn. Pi dalch hladovnch se tento as zkracuje na 3-5 dn. Acidza narst od prvnch dn hladovn a svho vrcholu dosahuje pi prvnm hladovn kolem 10. dne, u dalch hladovn kolem 5. dne.

9. Za acidzy dochz k fixaci rozputnho CO2 (kyslinku uhliitho) na principu fotosyntzy. Atmosfrick vzduch se stv potravou. V roce 1935 bylo zjitno, e heterotrofn ivoichov, tj. ptci a nkte savci ivc se organickmi ltkami, jsou schopn utilizovat CO2 ze vzduchu podobn jako rostliny. Zkladnmi ltkami pro tuto syntzu nukleovch aminokyselin jsou CO2 a ketoltky vznikajc pi hladovn. Doplkem jsou odbourvan ltky. Jsou to rzn usazeniny, mrtv a star buky, rzn chorobn loiska. 10. Je pirozen, e bhem hladovn neustle dochz k bytkm hmotnosti. Maj na to vliv jak vnj, tak vnitn faktory. Pat mezi n teplota, vlhkost a istota ovzdu, stav nervovho systmu a jin faktory. K nejvtm bytkm, a 1 kg denn, dochz prvn 4 dny, dle ubv 0,5 kg denn a do acidotick krize. Po odeznn prvn acidotick krize se bytek hmotnosti sniuje a vhov bytky jsou minimln, in 200 g i mn denn (viz Obr. 9 a Obr. 10). Prudk sniovn hmotnosti v prvnch dnech hladovn se objasuje zvenm vyluovnm vody a spotebovvnm zsob glykogenu. Po vyerpn glykogenu se ztrty hmotnosti zmenuj. 11. Pestoe se hladovjc pohybuje s normln zt a zdruje se potravy, organismus nakld s tukovou tkn ekonomicky. 12. Principiln jin zpsob endogenn vivy pin lebn-profylaktick efekt. V organismu dochz k uniktn pestavb enzymatickho systmu se zamenm na nien patologickch loisek, ndorovch tkn, jizev a srst. 13. V prbhu lebnho hladovn se projevuje provzanost dvou soubn psobcch proces - procesu rozruujcho a procesu tvocho, omlazujcho. 14. Charakteristickm znakem adaptanho procesu pi hladovn je ztrta energetickch zsob. Sn se poet dech a puls, normalizuje se arteriln tlak, teplota. Pevauje tonus vagu (zvenm brzdcch proces) nad tonusem sympatiku (snenm proces) v nervovm systmu. Ochrana hmotnosti ivotn nejdleitjch orgn (centrln nervov systm, lzy s vnitn sekrec a srdce) svd podle principu priority o tom, e se jich hladovn nedotk. Je v nich zachovna normln ltkov vmna. Jak ji bylo uvedeno, bhem hladovn se krom tuk spotebovvaj i blkoviny, potebn pro innost mozku, srdce a nkterch lz s vnitn sekrec. 15. Bhem hladovn se spotebovvaj blkoviny z tkn rezervnch, mn hodnotnch. Dochz k autolze tchto tkn. Hladovn vyvolv hlubok zmny v metabolismu organismu a je okamitm stimulem k rozvinut autolzy, organismus se astn zen tohoto procesu. Len hladovnm je nazvno vnitn operac bez noe. Lebn hladovn je oiujc len vech tkn a v organismu, piem ltky blkovinnho rozpadu psob jako stimultory nervovho systmu.

16. Pi endogenn viv nespotebovv organismus pouze sv nahromadn rezervy, tj. tuky, ale i hleny vznikl pi nadmrnm pvodu potravin do organismu, kter pesahoval energetick vdej. 17. Dojde k vylouen ltek vzniklch pi rznch chorobnch procesech, v dsledku dlouhodobho uvn lk, nesprvn kombinace potravin, povn alkoholu, tabku a jinch ltek. Hladovn se jev jako specifick podrdn, na kter organismus odpovd komplexem obrannch reakc, vytvoench v procesu dlouh evoluce. 18. Od zatku acidotick krize narst obranyschopnost organismu. Projevuje se to tendenc k rychlmu hojen ran, zvenm baktericidnosti organismu vzhledem k rznm septickm onemocnnm. Pokusy na zvatech tyto vahy potvrzuj. Jak uvd profesor Nikolajev, dospli badatel Roji a Jozue k zvru, e hladovn posiluje odolnost krlk vi bakterii coli. Krlci hladovli 5-7 dn. Po tomto obdob za 3-11 dn vpravili do tla krlk bakterie coli. U vech krlk v normln krmen kontroln skupin bez vjimky se rozvinula infekce. U hladovjcch krlk k rozvinut infekce nedolo. 19. Lebn hladovn brzd probhajc fyziologick procesy a pedevm funkce nervovho systmu. Vnjm projevem je zpomalen pulsu, snen teploty, spavosti. Tato zchrann brzda, pi kter je v klidu centrln nervov systm, je vznamn u len psychickch nemoc. 20. Hladovn umouje odpoinek vem orgnm tla. Obzvlt uiten je hladovn pro zavac trakt, kter se me regenerovat. 21. Hladovn m velmi pzniv vliv na krevn obh. Pi przdnm aludku a stev nepsob dn pekky v cirkulaci krve, jej stav se zlepuje. Piny stagnace v bin dutin a jtrech miz. 22. Hladovn obnovuje funkn vlastnosti kapilrnho obhu a tak kompenzan mechanismy neurocvnho apartu u nemocnch s hypertenz. Normalizace mikrocirkulace je zvlt vrazn po acidotick krizi. 23. Menm bylo dokzno, e pi hladovn se nemn sloen perifern krve. Udruje se normln poet erytrocyt, leukocyt, hemoglobinu i trombocyt. Podle vzkum profesora Nikolajeva, Nilova a erkasova se nenaruuje alkalick rezerva krve (Obr. 1). etn vzkumy dovoluj soudit, e ve vech stadich lebnho hladovn zstv neporuen funkn stav srden-cvnho systmu nemocnch.

Prce mnohch badatel (B. S. London 1932, Bayus a Sellier 1962, Marco a Vittorino 1963 aj.) prokzaly, e v prbhu hladovn se zvyuje mnostv glykogenu v srdenm svalu. Hladovn chrn srden sval ped nekrzami. Profesor Nikolajev uvd, e bylo zaznamenno zlepeni EKG a u 90 % nemocnch. U pacient s ponajc hypertenzn nemoc se zlepil v prbhu lebnho hladovn nlez na onm pozad, dolo ke zmenen spasmu cv, normalizoval se nitroon tlak. 24. V prbhu hladovn dochz ke stimulaci a normalizaci hypotalamo-hypofzrnho a nadledvinovho systmu. 25. Lebn hladovn stabilizuje ltkovou vmnu v organismu a obnovuje metabolick naruen souvisejc s ltkovou vmnou v mozkovch tknch. 26. V jednotlivch stadich hladovn a nsledujcho pechodu k normlnmu stravovn byla pozorovna vrazn aktivace kry mozkov, zejmna jejho pednho oddlu; k tomuto zvru se dosplo na zklad vyhodnocen zznam EEG pacient bhem lebnho hladovn. 27. Po skonen hladovn nsleduje nemn dleit obdob, obdob pechodu k normlnmu stravovn. Je to velmi sloit proces pechodu organismu od vnitn (endogenn) vivy k normln vnj (exogenn) viv. Hladovn je prvnm obdobm len. Druh obdob, kter je nemn dleit a trv stejn dlouho jako pedchzejc hladovn, je obdob pechodu na normln stravu (pechodn obdob s rekonstrukn dietou), kdy se tak mus dodrovat urit psn pravidla. Veobecn biologick zkonitosti se vyznauj tm, e po skonen kadho biologickho procesu tlumu, potlaovn a zpomalovn nevyhnuteln nastv proces vzruchu a vzestupu. I. P. Pavlov a jeho kola formuluje tuto biologickou zkonitost takto: m intenzivnj a hlub (do jist hranice) je proces vyerpn a zpomalen, tm intenzivnj a vy je proces

obnoven. To m pm vztah k mechanismu inku dvkovanho hladovn, kdy hladovn vytv stav vyerpn a zpomalen. Po skonen hladovn se pak zvyuj regeneran schopnosti. 28. V prbhu prvnch dn po skonen hladovn dochz k procesu samoobnovovn tkn. Mnoz odbornci v oboru hladovn tvrd, e vsledek hladovn nezvis pouze na samotnm hladovn, ale rovn na zpsobu proveden pechodn rekonstrukn - fze. 29. V prvnch dnech pechodu na normln stravu po skonen hladovn se vytvej buky bouliv syntetizujc deoxyribonukleovou kyselinu (DNK). Je to dleit aminokyselina obsaen v bunnch jdrech, cytoplazm a mikrozomech, v n je zakdovan ddinost. Bylo prokzno, e pacienti trpc anmii (nedostatkem ervench krvinek), anebo nadbytkem blch krvinek, se dobe l hladovnm. Nkdy hladovnm stoupl poet erytrocyt na normln rove. Deformovan membrny strnoucch bunk zskvaj pi endogenn (vnitn) viv tvar bunk mladch jedinc. U nemocnch se po zenm hladovn v dlce 28 dn objevily v aludku nov buky se svtlou protoplazmou. Po skonen zenho hladovn trvajcho 20-30 dn se postupn pemn na buky, odpovdn za ochrannou bariru tohoto orgnu. Jsou to buky, kter vyluuj hlen chrnc aludek. Anglick lka Hucksley provdl pokusy s ervy. Jednoho izoloval a ostatn krmil normln potravou. Ten hladovjc peil 19 generac erv ijcch v kolonii. Hucksley dospl k zvru, e obasn hladovn oddaluje proces strnut. 30. Endogenn viva je schopna obnovit nejen ochrann (barirov) buky, ale i buky orgn a systm s prolongovanm efektem. Vraznm rysem starho vku je snen ltkov vmny. Hladovn vyvolv zven ltkov vmny, a tm omlazen. A. V. Nagornyj a jeho ci vysvtluj tento proces tm, e dochz k zlepen systmu protoplazmy, kter syntetizuje blkovinu. V bukch tkn se znan sniuje mnostv lipoidnho fosforu a balastnch blkovin a zvyuje se mnostv nukleovch kyselin. De Vries upozoruje, e nejvt efekt byl zpozorovn u ke, na n mizej vrsky a skvrny. Ke je mlad, m lep barvu, vrsky nejsou tak vrazn. Zlepuje se struktura tkn. Oi dostvaj lesk a jsou vraznj. Zvrem meme konstatovat: Lebn hladovn vyvolv velk zmny v organismu. Zlepuj se biochemick procesy a sekrece lz, dochz k ochrannmu zpomalen nervovho systmu a k detoxikaci. Hladovn mobilizuje obrann sly organismu a zlepuje ltkovou vmnu. Normalizuje se vstebvn, omlazuj se tkn, dochz k autolze (rozpoutn) patologickch tkn, upravuje se trven a krevn obh. Hladovn poskytuje organismu i klid. Len hladovnm nen specifickm lenm njakho konkrtnho onemocnn. Je to metoda veobecn upevujc ozdravn proces a mobilizujc obranyschopnost organismu.

Jsou vak nemoci, kter jsou kontraindikac hladovn. Pokud je v takovch ppadech nutno hladovt, mus bt hladovn krtkodob anebo mus bt provedeno v njak modifikaci. U mnohch zastaralch onemocnn nepichz v vahu dlouh hladovn. Me se nasadit krtkodob hladovka anebo ovocn a zeleninov dny a pit erstvch v. Len veganskou dietou, tj. syrovou zeleninou a ovocem nebo erstvmi ovocnmi a zeleninovmi vami, je inn u mnohch nemoc. Zvlt dobe psob tento druh len u nemoc zavn. Je samozejm, e ovoce a zelenina se nesm dohromady mchat. Plat to i o vch. Mezi konzumac ovoce a zeleniny mus bt pestvka aspo hodinu. Uplatnn chemie, biochemie a fyziky v lkastv pomh objasnit velk tajemstv fyziologickch proces pi hladovn. Zejmna za poslednch dvacet let bylo nashromdno a vyhodnoceno velk mnostv materil. Byla zdokumentovna klinick pozorovn a zskny experimentln materily o neurofyziologii hladu a sytosti. Dal etapou bude studium len dvkovanm hladovnm na molekulrn rovni. Toto bdn pibl monost proniknout do ivota buky. Nesmme vak pehldnout, e profylaktick efekt hladovn je nesrovnateln vt ne jeho pouit u zastaralch nemoc. Dal problm, kter ek na svoje objasnn, je fotosyntza u savc. Je mon, e toto studium odhal dal obrovsk monosti lidskho organismu, vedouc ke zdokonalovn prce zddnho apartu centrlnho nervovho systmu.

4. Co se dje v organismu pi hladovn

Pro vt pehlednost bych rda piblila, co se dje bhem zenho hladovn v lidskm organismu, tj. v bukch, orgnech a v celm tle.

4.1.

Okyselen vnitnho prosted

Jakmile se lovk zekne potravy, organismus pechz po jist dob na endogenn vivu. Protoe tuky se spaluj v ohni sacharid a ty se brzy spotebuj (bhem jednoho a dvou dn), tuky se tp nedokonale (vznikaj mseln kyseliny a aceton) a v dsledku toho se posouv pH vnitnho prosted na kyselou stranu. Dochz k acidze, kter je prvnm a nejdleitjm fyziologickm stavem, spoutjcm etz livch proces, kter jsou pi normlnm stravovn utlumen. Posunut pH vnitnho prosted na kyselou stranu vyvolv v organismu autolzu (rozpad) mncennch a patologickch loisek. V kyselm prosted se aktivuj fagocyty a nkter enzymy, jejich funkce je zamen k rozruen nezdravch tkn a cizch ltek. Okyselen organismu a zven aktivity fagocyt normalizuje mikroflru organismu. Acidza spout proces utilizace CO2 (kyslink uhliit) a N (dusk) ze vzduchu. Tmto procesem pechz organismus na plnohodnotnou vnitn vivu. Acidza zabezpeuje syntzu aminokyselin a jinch biologickch vazeb bhem procesu hladovn. Bhem hladovn je ada orgn ve fyziologickm klidu. Tento stav jim dovoluje obnovit pokozen tkn a funkci orgnu. Dochz ke stimulaci ltkov vmny, m se stimuluj trvic schopnosti zavacho traktu v obdob po skonen hladovn. V obdob hladovn se zvyuje obranyschopnost organismu. Vechny tyto fyziologick mechanismy vedou k silnmu obnovujcmu a omlazujcmu procesu po skonen hladovn. K okyselovn vnitnho prosted dochz postupn a svho maxima doshne acidotick krize 8.-10. den. Pokud je hladovn spojen s urinoterapi, vrcholu acidzy se doshne u bhem 4-6 dn a acidotick krize probh mrnji. Postupnm okyselenm vnitnho prosted pi hladovn dochz k potlaen chronickch nemoc, kter se rozvjej v alkalickm, pro zahnvn vhodnm prosted. Pokud je organismus siln zahlenn, dojde k velkmu uvolnn balastnch ltek a odvodn cesty (plce, ke, ledviny a tlust stevo) nejsou s to vylouit zplodiny. Objev se varovn signly. Pat k nim bolesti hlavy, nausea, pocit slabosti, nava, buen srdce s nepravidelnm pulsem, studen pot. Je zapoteb jt ven na vzduch, procviit dchac cviky, dt si klystr a koupel. Po skonen acidotick krize se pH mrn sn, v krvi se zv hladina cukru, kter si tlo vyrb z vlastnch zsob tuku a blkovin a dky lepmu spalovn se sn ketoltky v krvi. Acidza se udruje s malmi vkyvy na stejn rovni. Pokud se dr del hladovka, objev se mezi 17. a 23. dnem druh acidotick krize, kter nen tak vrazn jako prvn. Od nstupu prvn acidotick krize do objeven se druh acidotick krize organismus hromad ivotn slu. Obnovuje pokozen pirozen struktury a naruuje informan-energetick koen nemoci, protoe jej zbavuje potebnho ivotnho prosted. U nkterch lid se to projev zhorenm onemocnn, lovk se me he ctit, dochz k bytku sil. Tyto symptomy mohou svdit o likvidaci nemoci, a proto je zapoteb nkolik dn hladovku

vydret. Pokud se u hladovjcho neobjev druh acidotick krize, nelze s vylenm chronick nemoci potat. Jako prodn doplujc prostedek k okyselen vnitnho prosted je mon a doporuuje se pouvat vlastn urinu. Urina aktivuje procesy vyprovokovan acidzou a zkracuje nutnou dobu hladovn. Jestlie hladovjc sn acidotickou krizi obtn, je mon ji ztlumit tm, e pouije adu procedur (cviky, dlouh vychzky, mase, koupele, dechov cvien apod.). Procedury lze provdt pouze pi plnm hladovn. Sebemen pjem potravy nedovol rozvinut lebnho inku hladovn a namsto toho dochz k rychlmu vyerpn zsob organismu a dystrofii. Takzvan hladovn se sebemenm pjmem potravy nen hladovnm.

4.2.

Autolza

Autolza je vyvolan zvenm enzymatickch aktivit a zvenm fagocytrnch vlastnost leukocyt. Je jednm ze zdroj vivy organismu bhem hladovn. Tento proces, kter se hladovnm rozjede, je samonatravovn ltek, je jsou v organismu odloen, protoe nebyly vyuity. Dle je to likvidace starch a nemocnch bunk, likvidace patologickch loisek. Bhem 36hodinovho hladovn se aktivita fagocyt zvyuje na trojnsobek, avak bhem roku kols. Nejaktivnj jsou fagocyty v kvtnu a ervnu a nejmn aktivn v listopadu a v noru. Del hladovn je dobr zaadit na kvten a erven, anebo do obdob Vnoc. Zvenm tlesn teploty (teplou koupel) bhem hladovn se zvyuje aktivita enzym a prohlubuje se proces autolzy. Fyziolog Arnold de Vries (Therapeutic Fasting, Los Angeles, 1963), o autolze uvd: Autolza oznauje samonatravovn. Fyziologov tmto slovem oznauj samonatravovn a rozpad tkn psobenm enzym (aktivuj biologick procesy uvnit bunk) a enzym (aktivuj biologick procesy v mimobunnm prostoru). Je to proces nitrobunnho a mimobunnho natravovn. Autolza je fyziologickm procesem organismu. Spov v psoben enzym na ltky jako glykogen, tukov tkn, kostn de, jim napomh pi pprav k vylouen do krevnho obhu. Stejn tak psob autolza pi vyprazdovn absces na povrchu tla, kde enzymy rozruuj tkn mezi abscesem a povrchem tla. Piznvalo se, e autolza je normln ivotn proces, ale tento dj nepodlh kontrole lovka a vyuv se k praktickm clm. Bylo oveno, e patologick tvary v organismu se mohou pi autolze rozpadnout. Pedpokldalo se, e hlubok zmny, dleit pro tento proces, probhaj ojedinle po tkm vyerpn, po porodu a v menopause. Tyto stavy nedvaj monost kontrolovat a nasmrovat potebnm smrem proces autolzy. Studium hladovn pisplo k pevratnm zmnm v nzoru na hladovn. Je nepochybn fakt, e hladovnm dochz k hlubokm biochemickm zmnm v organismu, kter jsou podntem k rozvinut autolzy a jejmu zen. Nejedn se o nov objev ve fyziologii. U potkem 19. stolet Silvestr Grechet napsal: Toto je veobecn zkon ivotn evoluce, e pi hladovn v prvn ad se pohlcuj a vyluuj ty ltky, kter jsou nejmn dleit pro ivotn funkce.

A tak se vechny patologick tvary, tukov ndory, cysty, benign ndory, abscesy a jin tvary rychle zmenuj. Pi dlouhm a psnm hladovn asto pln zmiz.

4.3.

Princip priority

Ukzalo se, e ivotn sla organismu pechz pi hladovn z tkopdnho stavu do stavu dynamickho. Pi hladovn se v dsledku acidotickch zmn rozpadaj tkn organismu. Siln, vce nezbytn orgny ij na kor slabch, mn nezbytnch orgn, co je oznaovno jako princip priority. Pi pokusech na psech, kter zdokumentoval patofyziolog prof. Pautin ji v r. 1902, byly zjitny proporce mezn ztrty hmotnosti tlesnch orgn pi hladovn do momentu smrti, dokumentujc princip priority orgn (Obr. 2). Zatmco byly tm zcela odbourny tukov tkn (z 97 %) ztrty srdench a nervovch tkn byly velmi nzk (3-4 %). Po pechodu na endogenn vivu in maximln dlka hladovn u krlka 30 dn, koky 40 dn, psa 60 dn, velblouda 80 dn. U lovka zvis hodn na hmotnosti a me init 70 dn i vce, avak ztrta hmotnosti nesm peshnout 20-25 %. To jsou situace, kdy u dochz k nezvratnm zmnm. Pi ztrtch hmotnosti v rozsahu do 20-25 % v orgnech a tknch pokusnch zvat nebyla pozorovna dn patologicko-anatomick zmna. Pi ztrt hmotnosti v rozsahu do 30-35 % se objevily degenerativn zmny v bukch orgn (vyjma centrlnho nervovho systmu), kter se projevovaly vhradn neohranienmi otoky. Doshnou-li ztrty hmotnosti vce ne 30-35 % dochz k degenerativnm zmnm blkovinn a tukov pestavby jednotlivch bunnch element v rznch orgnech. Hladovn se ztrtou hmotnosti nad 40 % zpsobuje patologick zmny v orgnech, jako jsou tukov zmny ledvinovho epitelu, hyalinza ledvin (vznik prnikem blkovinnch substanc z krve do stn cv, kde se enzymatickou cestou shlukuj v blkovinnou masu, jejm dsledkem je zmna cvn stny, kter me zpsobit vysok krevn tlak), poikilocytza ervench krvinek (krvinky rznch tvar) a degenerativn zmny v nervovm systmu. Podle Nikolajeva dochz hladovnm k prudkmu zeslen rozruovacch proces a k vylouen ltek zneiujcch organismus a brncch normlnm fyziologickm pochodm.

Obr. 2 Ztrty hmotnosti tlesnch orgn psa pi hladovn

(podle publikace Hladovn kvli zdrav autor Nikolajeva, erkasova a Nilova.

Lebn hladovn lze povaovat za pirozen faktor stimulujc fyziologickou regeneraci, vedouc k obnov a omlazen bunk, molekul a chemick soustavy celho organismu. Princip prioritn ochrany ivotn dleitch orgn je potebn si uvdomit proto, abychom zodpovdn dili organismus bhem hladovn i po jeho skonen.

4.4.

Oitn od hlen

Americk dietolog Paul Bragg tvrd: Hladovn - to je jedinen zpsob, jak zbavit organismus tch jedovatch ltek, kter se do nj dostvaj. Hladovn je isti organismu, nikoliv lk proti nemocem. Hleny jsou produkty ltkov vmny, kter se postupn hromad v bukch organismu, a cizorod ltky. K produktm ltkov vmny pat konen produkty pemny blkovin, jako jsou moovina, kyselina moov, kreatinin, soli amoniaku a jin ltky. Dle jsou to konen produkty tukovho metabolismu, uhlovodkovho metabolismu, minerln ltky a tak ltky zmnn tepelnou pravou, kter jsou organismem nezpracovateln. Pat sem kuchysk sl, soli vpnku aj. Nejastj pinou zahlenn je pejdn, nesprvn kombinace potravin, nesprvn sled jednotlivch druh potravin za sebou bhem jednoho jdla, nedodrovn aktivity biorytm trvicch orgn, zejmna jdlem na noc. Dalmi ltkami, kter se v organismu usazuj, jsou rzn pozstatky konzervanch ppravk, chlorovan vody, chemickch potravinskch barviv, vtiny lk a syntetickch vitamin. V potravinch je mnoho soli, je to tzv. skryt sl. Jej nadmrn mnostv vyvolv pocity zn, pocit sucha v stech, ztrtu prunosti ke, napt sval. Nadbyten sl zadruje v tle vodu, vyvolv otoky a zatuje ledviny.

Vechny usazeniny ztuj prci bunk. Pilem bunk jsou spojovac tkn, kter protkvaj jako pavuina cel organismus, kad orgn. Touto tkn pichzej do bunk iviny a odchzej zplodiny. Spojovac tkn zabezpeuj nespecifickou imunitu organismu a mnoh dal innosti. Nkte odbornci se domnvaj, e lohou spojovac tkn je pohlcovn hlen. Udruj je v sob a tm chrn buky ped zahlennm. Prvnm vnm pznakem zahlenn spojovac tkn je ztrta prunosti. Dalm dleitm pznakem je ztrta nespecifick imunity, kter se projevuje jako zven dispozice organismu k nemocem. Objevuj se rzn kontraktury, bolesti sval a jin pote. Hleny blkovinn a krobovit povahy se hromad v dutinch plic, nosu, vedlejch nosnch a elnch dutinch hlavy a st. Prochlazen, angny, znty dutin, znty u, bolesti hlavy, vyrky na oblieji, zhorovni zraku, potaen jazyk a pchnouc dech jsou dsledkem tohoto zahlenn. Odstrann hlen z postiench mst zbavuje tyto orgny a tlesn sti nemoc. Mohu to potvrdit vlastn zkuenost. Nkolik let nevm, co to je rma, chipka, bolest v krku. Ke, kter tvo 20 % celkov hmotnosti organismu, je univerzlnm vyluovacm orgnem. K me lovk vylouit 3,5krt vce odpadu ne tlustm stevem a moovm mchem dohromady. Mastn, uhrovat, vyrkov ke svd o silnm zahlenn a nedobrm fungovn vyluovacch orgn. Hladovn v prv ad oist ki, obnovuje se tm obrany schopnost a zvyuje se imunita. Hodn hlen se hromad v jtrech a luovm mchi. Zadruj se tam cizorod ltky, kter do jater postupuj ze zavacho traktu. Bhem hladovn dochz kolem 7.-10. dne k oist jater, co se projev vylouenm tmav dehtovit pchnouc hmoty. Je to star lu. Po oitn jater zanou rst vlasy, nehty, zlep se trven. V dsledku zlepen venznho (ilnho) obhu se uprav hemeroidy, varikzn rozen il na nohou a funkce orgn mal pnve. Tak v tlustm stev se hromad mnostv rznch hlen a parazit. Obzvlt se to tk lid trpcch zcpou. Poruen evakuan funkce tlustho steva zpsob autointoxikaci (samootravovn) organismu. Zbytky, kter se rozkldaj v tlustm stev, se znovu vstebvaj do krve, avak u jako jedy. Vyluuj se plcemi (pchnouc dech), k (mastn ke, uhry, vyrka) a ledvinami (kaln, pchnouc mo). Hladovn obnovuje a normalizuje funkci tlustho steva, co vede k uvolnn energie; miz depresivn pocity, vyist se dech a ke, zlep se krevn obh. K nahromadn hlen dochz rovn v tukov a kostn tkni, ve patn pracujcch svalech, kter slou jako zsobrna k odloen hlen, m se organismus hlenm brn, aby se neukldaly do dleitch orgn. Zachovv tak prceschopnost nejdleitjch orgn, avak jen po dobu, ne se tato zsobrna hleny napln. Pak nastupuje nemoc. Hleny se hromad tak v innch bukch, mme-li mlo pohybu, neustle se pejdme a ijeme ve stresu. Hleny uvnit bunk pokozuj genetick apart. Dsledkem je tlum nebo nesprvn syntza blkovinnch struktur a degenerativn pemna bunk. Jestlie tento proces probh dlouho, dochz k tvorb ndor, kter se postupn mn ve zhoubn. K hromadn hlen dochz tak v krevnch cvch. Sklerza, ischemick choroba i trombza, maj zklad prv zde. Chorobn nlady, neklid, napt, stres i nervozita svd o patologickm stavu krve. Pokud je ve v podku, mli bychom bt vesel, optimistit a vit si.

Lebn hladovn odvd z organismu vechno nepotebn, ist tlesn tkn a tekutiny.

4.5.

Normalizace tlesn mikroflry a obrannch funkc

Aktivace bunnho systmu bhem hladovn spov v petven enzymatickho systmu. Je zamena na likvidaci patologickch loisek, jizev, starch a zmnnch bunk. Bhem hladovn nedochz ke zhoren virov infekce. Naopak, lovk hladovjc bhem virov epidemie neonemocn. Lid, kte podstoupili hladovn, onemocn v budoucnosti mn asto virzou, a jestlie onemocn, je jej prbh mrn. Po opakovanch systematickch hladovnch se jim virzy vyhnou. Pi hladovn miz opouzden patologick loiska v organismu, kter nelikviduj ani antibiotika, ani jin chemick preparty. Pi hladovn dochz ke znien obal patologickch loisek aktivac enzym a fagocyt bhem acidzy. Urinoterapie ve spojen s hladovnm rychle a inn likviduje skryt loiska infekce. Dochz k omlazovn starch bunk. Utlumuje se proces rychlho dlen bunk (bujen). Enzymatick zmny posiluj receptory nervovch zakonen umstnch v membrnch bunk, kter jsou schopny posilovat obrannou funkci bunk pomoc normalizace membrn. Hladovn jako jedin prostedek doke obnovit obranyschopnost bunk a orgn a poslit obranyschopnost organismu jako celku. V prbhu hladovn dochz ke zmn mikroflry v tlustm stev. Miz mikroflra zpsobujc hnilobn procesy a obnovuje se mikroflra mlnho kvaen. Po hladovn se zlepuje syntza vitamin vznikajcch v tlustm stev (B, K). Pouit urinoterapie bhem hladovn zvyuje kyselost vnitnho prosted a ke znien patologickch loisek tak dochz rychleji. Ltky obsaen v urin zasahuj do vnitnho metabolismu bunk. Hladovnm jsou chrnny nejslab buky zavacho traktu. Dochz k postupnmu zastaven vyluovn aluden kyseliny a k epitelizaci pokozench st sliznice aludku. Jejich buky vstebvaj tukov ltky, kter je bhem hladovn chrn. Po skonen hladovn buky tyto tuky bhem 24-48 hodin opt vylou do krevnho obhu. Je velmi dleit nepijmat po skonen hladovn ve strav dn tuky. Pokud toto pravidlo porume, dojde k velkmu nahromadn tuku v krvi a jtrech a v dsledku toho k poruchm v zavn a jinm nepjemnm nsledkm. Tvaroh, smetana a jin potraviny obsahujc tuky se stanou tsn po hladovn jedem. Prvn dny po hladovn, zejmna po delm, se za poruen tohoto pravidla plat i tm, e hladovn nepinese oekvan vsledek.

4.6.

Endogenn viva

ada odbornk se domnv, e zmnou hodnoty pH vnitnho prosted a jeho posunem na kyselou stranu se urychluje proces utilizace kyslinku uhliitho bukami. Podle

profesora M. I. Volkovskho dochz pi posunu pH vnitnho prosted na kyselou stranu k urychlen osvojen dusku ze vzduchu. Dusk ze vzduchu spolu s kyslinkem uhliitm vyivuje buky a zlepuje biosyntzu blkovin a jinch ltek. Pi acidze bhem hladovn dochz k zeslenmu osvojovn kyslinku uhliitho a dusku lidskm organismem, kter se pibliuje fotosyntze rostlin. Toto oznauj fyziologov v oblasti hladovn za plnou endogenn vivu. Za pedpokladu plnho vylouen psunu potravy bhem hladovn dochz na zatku ke spotebovn zsob glykogenu a pot k odbourvn tukovch zsob, kter se pouij k tvorb nenasycench mastnch kyselin. Mezi nimi jsou tak vysokomolekulrn nenasycen mastn kyseliny, kter jsou zkladem mnohch vitamin, hormon a jinch ltek. Konenm produktem rozpadu tuk je ada organickch kyselin, nazvanch ketoltky. Tyto ltky pechzej do krve a mn jej pH z rovnovnho zsadit-kyselho na kyselo-zsadit. Organismem zen acidza zabezpeuje tlu dokonalou vivu a zsobovn energi. Hladovn zabezpeuje organismu kvalitativn jinou vivu.

4.7.

Fyziologick klid orgn

Hladovn et jednotliv orgny, zbavuje je bn zte pi trven a krom toho odstrauje pekky pi transportu ivin do bunk a pi odvdn metabolit z bunk. Znan se zbavuje pracovn zte srdce, trvic orgny se posiluj a miz poruchy trven. Bragg nedoporuuje v zjmu regenerace tlustho steva provdt pi hladovn klystry. Naproti tomu podle prof. Nikolajeva a jinch odbornk je potebn klystry aplikovat, zejmna na zatku procedur hladovn, kdy organismus je hodn zahlenn a je potebn odlehit jinm odvodnm cestm. Sama jsem se pesvdila o poteb aplikovat pi hladovn klystry, i kdy jsem provedla dvakrt dkladnou oistu celho organismu. Nahromadn odpadnch ltek v krevnm obhu me vyvolat rzn pote a zbyten komplikovat hladovn.

4.8.

Zlepen ltkov vmny a absorpnch schopnost

Po skonen hladovn dochz v jeho rekonstrukn obnovovac fzi ke zven ltkov vmny o 5-6 % a zlepuje se vstebvn potravy. Ke zlepen ltkov vmny a vstebvn dochz v dsledku toho, e se odstran rzn blokdy a pekky jak ve spojovac tkni, tak pmo v bukch. m star je organismus, tm vce je zanesen odpady a tm je efekt hladovn zejmj.

4.9.

Omlazen organismu

Vdci v mnoha zemch dlali pokusy na hladovjcch ervech, slepicch, konch a jinch druzch ivoich a vdy dospli ke stejnmu zvru: Hladovn pin omlazen celho organismu.

Nmeck lka a biolog dr. Mller tvrd, e hladovn je jedin evolun metoda, pi kter se meme systematickm oiovnm vrtit k normlnmu fyziologickmu stavu. Podle americkho fyziologa prof. Morgulise byly vsledky omlazen organismu potvrzeny laboratorn i klinicky. Dochz ke zlepen funkc jednotlivch orgn, zven svalov sly, oitn nitra bunk a jejich genetickho apartu. Pi hladovn i pi regeneraci (obnovovn) jsou ptomny dva charakteristick procesy: proces rozruovn (destrukce) a proces obnovovn (rekonstrukce). Proces destrukce je charakterizovn rozpadem blkovin a posunem pH vnitnho prosted na kyselou stranu acidzou. V procesu obnovovn dochz k rstu blkovin, vyrovnvn vnitnho prosted a odstrann acidzy procesu destrukce vede k zeslen procesu rekonstrukce. Lebn hladovn je proto povaovno za fyziologick proces obnoven organismu. Nejmarkantnji je omlazen vidt na ki, na n se vyhlazuj vrsky, zlepuje se struktura tkn a barva ke. Mn se vraz o, kter zskvaj lesk a jiskru. Prof. Morgulis ve sv experimentln prci na zvatech pozoroval spojen mezi hladovnm a omlazovnm. Uvd: eeno biologicky, i kdy organismus nepijm nov aktiva, stv se silnjm, zbavuje se neinnosti... Cytoplazmaticko-jadern pomr se mn ve prospch jdra. Buky, ze kterch se organismus skld, se morfologicky omlazuj. Deformovan membrny starch bunk dostvaj endogenn vivou tvar mladch bunk. Pemna enzymatickho systmu posiluje receptory (nervov zakonen) eferentnch (odvdjcch) a aferentnch (pivdjcch) bunk ve prospch kvalitativnho zlepen enzym tchto receptor. Rut odbornci stavu gastroenterologie zjistili, e u nemocnch lid se po 28denn hladovce objevily v aludku nov buky se svtlou protoplazmou. Tyto buky se po skonen hladovky v prbhu 20-30 dn mnily na buky odpovdajc za ochranu tohoto orgnu. Zvltn vlastnost hladovn tedy je, e endogenn viva je schopn obnovovat nejen ochrann buky, nbr i buky orgn a systm. Hlavnm nedostatkem strnoucho organismu je snen ltkov vmny. Hladovn psob zven ltkov vmny, a tm omlazen organismu. Po nm dochz k syntze blkovin. Studium biochemickho procesu tohoto druhu syntzy blkovin v laboratornch zkoukch provedench ky prof. Nagornho ukzalo, e se jedn o dsledek zvltnho zlepen protoplazmy syntetizujcch blkovin. Pedevm se ve stavebnch blkovinch tkn znan sn mnostv lipoidnho fosforu a usazench blkovin. Dochz k rstu nukleovch kyselin DNK (deoxyribonukleov) a RNK (ribonukleov). K omlazen u lovka nedochz v takovm stupni jako u nich ivoich. Lebn hladovn podmiuje velk zmny v organismu. Normalizuje biochemick procesy, sekreci lz, vyvolv ochrann tlum nervovho systmu. Vyluovnm jed a hlen (detoxikac) mobilizuje obrann systm organismu ltkovou vmnu. Dochz k normalizaci asimilace, omlazen tkn, autolze patologickch tvar. Zlepuje se trven a krevn obh. Orgny jsou ve stavu fyziologickho klidu.

5. innost tlesnch orgn pi hladovn

Ne se rozepi o hladovn, rda bych aspo v krtkosti popsala innost a chovn nejdleitjch tlesnch orgn v procesu lebnho hladovn.

5.1.

Zavac trakt

Nejprve si povimneme zavacho traktu (Obr. 3 na str. 44), kter je nesmrn dleit pro n ivot a zdrav. Pepracovv to, co jsme sndli, tp na jednoduch ltky a zrove vstebv potebn iviny, vodu, vitaminy a minerly. patn straviteln ltky posouv dle do tlustho steva, kde dochz k dalm zmnm. Aby zavac systm mohl dobe plnit svoji funkci, je potebn pro nj nco dlat a nco o nm vdt. Je velmi dleit udrovat jej v istot a peovat o nj tak, jak to dlme se svou vnj schrnkou. Je samozejm, e se denn myjeme a peujeme o sv zuby, ale nen ji tak samozejm peovat podobn i o sv vnitn orgny. ada nemoc zan poruchami trven, kter registrujeme jako pocity tkosti, hn, plen hy, zcpy. Projevm pot nevnujeme obvykle mnoho pe, spe vbec dnou. Prost tato avza zanajcch nemoc nebereme vn. Nepemlme o tom, co vechno mus n organismus udlat, kdy ho enormn zatujeme pejdnm a jinmi kodlivinami, aby zajistil dobrou funkci tla od jednotlivch bunk a po orgny. Stejn jako kad tce pracujc lovk potebuje as na odpoinek, potebuje ho i nae tlo, kter pracuje 24 hodin denn, s men zt v noci. Pokud se na noc vydatn najme, organismus znovu zatme. Jedinenou formou odpoinku pro zavac trakt je lann, co je 24hodinov pst jednou tdn, pi nm pijmme msto potravy potebn mnostv vody. Psty nebyly v minulosti nim vjimenm. Jejich dodrovn bylo vyadovno v kadm nboenstv a jsou soust vrouky dodnes. Tkaj se uritch omezen v jdle. Pravideln dodrovn tchto krtkch hladovn, i spe lann, pome naemu organismu zbavit se rznch usazenin. Tlo, ueten energetick zte, kterou by muselo vynaloit na trven, vyuije energii ke sv vnitn oist. Hladovn psob jako kot, kter zane oistou zavacho traktu, jednotlivch orgn i bunk. Protoe budu pst o hladovn majcm odstraovat hchy naeho stravovn, kter se vznamnou mrou podl na naich nemocech, pokldm za potebn aspo okrajov se tmatu stravovn dotknout. Nesta, aby potrava, kterou pijmme, byla hygienicky a zdravotn nezvadn. Velmi dleitou podmnkou je optimln skladba jednotlivch druh ivin (viz Obr. 5, Tab. 1 a tak str. 118). Nae strava obsahuje adu sloek. Mnoh z nich doke organismus zcela spotebovat a vyut, nkter jsou vak velmi patn straviteln, avak pesto jsou k lidsk viv naprosto nutn. K nim pat vlknina, kter bychom mli denn snst 30-35 g. Nestraviteln vlknina chrn stevn stnu ped inkem cizorodch ltek vetn karcinogen, protoe je na sebe ve. Potrava s vym obsahem vlkniny prochz trvicm traktem rychleji a psob preventivn tak proti zcp a proti vzniku zntlivch loisek na stevn sliznici.

Vlknina pat k sacharidm. Rozliujeme nerozpustnou hrubou vlkninu a jemnou rozpustnou vlkninu. Zdrojem hrub nerozpustn vlkniny jsou obiloviny (cerelie), zejmna celozrnn vrobky, otruby, msli, dle ovoce a zelenina. Jemnou rozpustnou vlkninou jsou zejmna pektiny obsaen v ovoci, hlavn v jablkch a citrusovch plodech, a v lutninch. Oba druhy vlkniny se vznamn uplatuj pi prevenci ndorovch onemocnn: hrub vlknina pedevm u rakoviny steva a konenku, jemn vlknina u srden-cvnch chorob. Na n stl se dostv m dl vce potravin, ale s tm tak podstatn vce zdravotnch problm. Velkm problmem dneka je pejdn a konzumace kaloricky vydatnch jdel. Na naich zdravotnch problmech se podlej nevhodn tepeln pravy stravy, pekoenn a pesolen jdla, nedostaten podl syrov zeleniny a ovoce, ale tak konzumace kodlivin od kvy pes kouen a po alkohol. Sv stravovac zvyklosti velmi neradi a jen pomalu mnme. Nenapadne ns dvat je do souvislosti se zdravotnmi potemi. Velk st populace trp chronickou zcpou a vbec si neuvdomuje, o jak zvanou poruchu se jedn. Zcpa je zatkem ady velmi zvanch nemoc, kter jsou ve svch dsledcch tko liteln, ppadn vbec nevyliteln. Zcpa je pitom porucha naprosto zbyten a snadno odstraniteln. Sta do jdelnku zaadit pravideln celozrnn obiloviny a dostatek zeleniny a ovoce, kter by mly tvoit 75-80 % naeho jdelnku. Vlknina obilovin a zeleniny ovlivuje pzniv nejen peristaltiku stev, ale i karcinom tlustho steva, znt slepho steva, divertikulzu stev (vychlpen na stevn sliznici), aluden vedy, luov kameny, vnitn kly, hemeroidy aj. Nejzvanj chorobou zavacho traktu je rakovina stev a konenku. Jej vvoj m ve vtin prmyslov vysplch zem (jinak eeno v zemch vzdalujcch se prod) stoupajc tendenci. Je to nemoc, u kter je pm souvislost s nesprvnou vivou nejvce prostudovna. Analzy ukzaly, e hlavn roli hraje nadbytek tuku, spojen s nadmrnou spotebou masa a tunch mlnch vrobk. Jak to souvis s rakovinou? Proces psoben je dvoj: Vtina karcinogen jsou ltky rozpustn v tucch. S tukem prostupuj do nitra bunk, kde mohou zpsobit rakovinn zvrat. Trven tuk je doprovzeno zvenm vyluovnm lui do steva a rozpadem luovch kyselin, kter jsou (zejmna kyselina deoxycholov) povaovny za karcinogenn. Jejich inek je umocnn chronickou zcpou.

Celozrnn obiloviny, zelenina a lutniny psob svou vlkninou pzniv na trven, nebo zkracuj dobu, po kterou stolice zstv ve stev. Vlknina zachycuje nadbytek luovch kyselin ve stev a sniuje jejich koncentraci. Pokud se objev pote v podob zcpy, a chronick nebo akutn, vdy je zapoteb navtvit lkae a poradit se s nm. Samolitelstv nemus skonit dobe.

Obr. 3: Zavac trakt

Proti zanedbvn pe o stav zavacho traktu burcoval v knize Smrt pichz ze steva vcarsk chirurg A. Keller. Na zklad 41779 ppad rakoviny tlustho steva stanovil jej lokalizaci takto: konenk 77,3 % esovit klika 13 % slep stevo 7,6 % slezinn ohb 1,4 % jatern ohb 0,7 %.

5.2.

sta

V stn dutin je mnoho idel, jejich drdnm se vyvolaj nepodmnn reflexy sn, vkn, polykn a vymovn trvicch v. Krom toho idla v dutin stn kontroluj fyzikln a chemick vlastnosti povanch jdel a npoj. Sliny jsou sekretem t pr velkch slinnch lz. Sliny vymovan jednotlivmi slinnmi lzami se od sebe li obsahem organickch soust. Nejvce amylzy (enzym) je ve slin punch slinnch lz, zatmco ve slinch vymovanch podelistnmi a podjazykovmi lzami je vce mucinu. sta jsou vstupn branou potravy, kde se pomoc zub potrava rozmln a smch se slinami, kter jsou lehce zsadit s hodnotou pH 7,2. Denn lovk vylou 1 a 2 litry slin. Dleitou soust dutiny stn je jazyk, kter m nkolikerou lohu. Krom komunikanho vznamu jsou na nm rozmstny chuov pohrky. Bhem vkn se astn posunu potravy. Dkladn rozmlnn potravy a jej proslinn usnadn trven potravy v aludku, do nho se dostv pes jcen peristaltickmi pohyby. Pi hladovn se jazykem vyluuje znan mnostv hlen, a v dsledku toho se na nm tvo siln ulpvajc povlak. ist se rovn dsn, okol zubnch koen a mandle.

Mn se chu od kovov a k nepopsateln. Tato nepjemn pachu pebije ve a svd nco malho snst, aby se tento pocit zahnal. Jedinou innou pomoc v tto situaci je dsledn pe o dutinu stn. Nkolikrt denn je poteba likou sekrbat povlak z jazyka a tak nkolikrt denn peliv vyistit zuby.

5.3.

Jcen

Z rozvkan potravy se vytvo sousto, lec na koeni jazyka. Polknutm se sousto vrhne na zadn stnu hltanu smrem k jcnu. Peristaltika zahjen polknutm pozstv ze 4-8 cm dlouhho stahu, kter seve otvor jcnu a posune sousto smrem k aludku rychlost 2-4 cm za vteinu. Poslednch 2-5 cm jcnu funguje jako svra, akoliv se nejedn o anatomick svra. Ten zamez vracen potravy, aluden vy a vzduchu. Zv-li se nitroaluden tlak polyknm vzduchu, me bt odpor svrae pekonn a plyn odchz sty (hn). Hlad psob velmi dobe pi nemocech jcnu, jako jsou hyperacidita (pekyselen), patologick tlaky v jcnu aj.

5.4.

aludek

aludek je vak, kter pojme u dosplho lovka 1-2 litry a je zazen tak, aby v nm poit jdlo zstalo del dobu. Skld se ze dvou st, tla aludku a vrtnkov sti. aludek se vyznauje naptm - tonusem. Je-li przdn, jsou jeho stny k sob pevn pitisknuty. Jakmile do aludku vstoup potrava, svalov vlkna se prodlou a jeho dutina se zvt. Po spolknut poslednho sousta se uzave doln st - svra jcnu. Stny aludku se pimknou k nplni a aludek zstane po njakou dobu nehybn. V tto dob pokrauje ve zvrstvenm obsahu trven poitch krob amylzou slin a obsah se okyseluje aluden vou, kter aludek vyprodukuje asi 2 litry denn. V aludku se nachz 30-40 milion zavacch lzek vyluujcch zavac vy: kyselinu chlorovodkovou, pepsin a gastricin. aluden va m prosted s pH mezi 0,9-1,5, tedy siln kysel. Potrava, kter vstupuje do aludku, je sms pevnch a kapalnch ltek. aludek velmi rychle reaguje na zmny psychickho stavu. Nhl strach vyvol zmny motility aludku, vasokonstrikci (staen cv) a snen kysel reakce. Jin negativn reakce, hnv a pocit kivdy, vyvol pekrven a ztlutn aluden sliznice. Dojde tak ke zven sekrece aluden kyseliny a zrychl se motilita aludku. Vyprazdovn aludku zvis na pomalm stahu podlnch, kruhovitch a ikmch snopc aludenho svalstva. aludek vyprazduje 3 a 4,5 hodiny po jdle, v zvislosti na mnostv poitho jdla a na jeho stravitelnosti. Nejkrat dobu zstvaj v aludku jdla krobovit, dle blkovinn a nejdle jdla tun. Vyprazdovn aludku zan, jakmile je dostaten velk st obsahu aludku tak tekut, e me projt do dvanctnku. Podnty regulujc vyprazdovn aludku jsou objem a chemick sloen trveniny. Potrava postupuje aludkem v tom poad, v jakm byla poita. Nsleduje-li t potrava po leh, kles v aludenm obsahu dol, dokud nenajde hladinu odpovdajc sv specifick hmotnosti. Mezi chorobami trvicch orgn, pi kterch se doporuuje hladovn, jsou pedevm onemocnn aludku. L aerofagie, znty aludku, vedy aludku i ptzu (pokles aludku),

co je enormn rozen vlken aluden svaloviny, kter zpsob pokles dna aludku. V prbhu hladovn se svalov vlkna zkracuj a dno aludku se zdvihne. Pi endogenn viv dochz k omezovn, ppadn k zastaven sekrece aludench v (pi delm hladovn). Dle dochz k podstatnmu omezen a zstav aluden peristaltiky. aluden buky produkuj hleny obsahujc hodn blkovin, co je oznaovno jako spontnn aluden sekrece.

5.5.

Tenk stevo

Je nejdelm oddlem zavacho traktu, v nm probh hlavn trven potravy a jej vstebvn. Jeho dlka je zvisl na jakosti potravy (u bloravc je del ne u masoravc). U lovka in 3-5 m. Vzhledem ke sv dlce se skld do kliek, vyplujcch prostor pod aludkem a jtry. Tenk stevo m troj funkci: dokonuje trven ivin, vstebvaj se v nm natrven iviny a nestraviteln zbytky se dle odvdj do tlustho steva. Zvlt dleit je pi trven dvanctnk.

5.6.

Dvanctnk, slinivka bin a lunk

Dvanctnk je prvn oddl tenkho steva, dlouh asi 30 cm (jmno odvozeno od dlky 12 palc) M nejastji tvar nepravideln podkovy, v jejm oblouku je uloena hlava pankreatu (slinivky bin). lzkami dvanctnku je produkovn alkalick hlen, neutralizujc kyselou natrveninu pichzejc ze aludku. Ve dvanctnku se vstebvaj ltky, kter by v dalch stech tenkho steva pichzely vlivem tamnch chemickch pomr nazmar. Jsou to vitaminy B1, B2 a vitamin C. Dvanctnk je hlavnm zdrojem stevn vy. Do dvanctnku vysuje vvod slinivky bin a lunku. Slinivkou se denn vylou asi 500-1200 ml pankreatick vy, kter m pH 8,4. lu je specifickou zplodinou jaternch bunk. Dospl lovk vymuje 500-700 ml lui za den. Jej pH je slab zsadit: 7,6. luov mch (strun nzev lunk) slou jako rezervor lue, akoliv j pojme jen asi 50 ml. Jeliko se v nm vak lu me a 10nsobn zahustit, doke lunk zadret velk mnostv lui, pitkajc z jater. Nalano brn odtoku lui do dvanctnku svra na konci luovho vvodu. Po poit jdla svra ochabne a ze luovho mche se vyprazduje zahutn lu, kter podporuje trven tuk a povzbuzuje peristaltiku tenkho a tlustho steva. Z tukovch a luovch kyselin se vytvej komplexn sloueniny rozpustn ve vod, m dochz k vstebvn tuk stevn sliznic. Pi snenm vymovn lui je tento proces naruen. Je-li resorpce tuk snen, dochz k omezen resorpce vitaminu K, co vede ke zpomalen srlivosti krve. Pi nedostatku lui je snen i peristaltika stev. U nemoc lunku, jako jsou znty, kameny, spasmy lunku, vede sprvn proveden hladovn k dobrm vsledkm. Pokud jsou kameny v jtrech nebo ve luovch cestch, jen samotnm hladovnm se nevylou, avak zmiz bolestiv koliky zpsoben drdnm lunku a jeho spasmy. Prof. Nikolajev v knize Hladovn kvli zdrav oznauje len diabetu hladovnm u nemocnch, kte byli len rznmi antidiabetickmi preparty, jako velmi nadjn

a bezpen. Bhem hladovn se u vech diabetik normalizoval cukr v krvi a zmizel cukr v moi. U t pacient z deseti byly sneny dvky antidiabetik. Nikolajev dle uvd, e u tkch forem diabetu se ukzalo jako nadjn a bezpen provdn krtkodobch hladovn po dobu 7-14 dn. U diabetickch gangrn dostvali pacienti lky i v prbhu hladovn, ale byly jim 5-l0krt sneny dvky. Len bylo provdno pod kontrolou ve zdravotnickch zazench.

5.7.

Jtra

Jtra tvo dva laloky: prav a lev, kter je men. Jtra v 1,5-2 kg a pat k pracovn nejzatenjm orgnm naeho tla. Jsou tak nejvt lzou naeho organismu. Jtra jsou bohat zsobena krv: protee jimi asi 1500 ml krve za minutu. Kdybychom chtli spotat vechny jejich funkce, bylo by jich skoro 500. A to zdaleka o jtrech nevme vechno. Jtra pln sv koly i tehdy, jsou-li redukovna na pouhou ptinu! Pralovk ml stejn jtra jako my, a kdy porovnvme jeho potravu s na, pochopme, jak houevnat orgn jtra jsou. Je to druh obrann linie proti nemocem! Ze vech alkalickch prvk v tle je nejdleitj draslk (K), kter je nezbytn k udrovn rovnovhy kyselin. Vyerp-li se draslk, kter neutralizuje kyseliny a jeho nejvt zsoby jsou prv v jtrech, me to ovlivnit ivotn funkce tak vn, e lovk onemocn. Draslk zskv organismus ze slouenin draslku v potrav. Nejhojnji se vyskytuje v zelenin a syrovm masu. m mn jme zeleniny a vce vaenho masa, tm dve se vyerpaj zsoby draslku v jtrech a o to vce hnilobnch kyselin mus jtra detoxikovat. Jtra zneutralizuj toxiny a jin kodliv sloky a exkrenm sekretem je vylou. Tento sekret se nazv lu. Tato toxick lu me dlat pote ji ve dvanctnku poleptnm a bolestivmi keemi. V tenkm stev se toxick lu, pokud nevyvol nevolnost, aby se prjmem co nejrychleji vylouila, z velk sti znovu vsteb. Me vak vyvolat i rzn intenzvn znt stev. Po strven kadho jdla protk vechna krev ze stev (prvn obrann linie proti nemocem) jtry, do nich pronik vrtnic (vna portae). Uiten sloky ze strven potravy jsou dopraveny do jater, kter z nich: vybuduj novou tk, piprav palivo pro oxidaci a energii, nevyuitou potravu ulo pro dal vyuit.

Ptomnost toxick lui ve stev me znemonit strven i uiten stravy a tm pispt k toxickm zavacm potm, vtrm a silnm bolestem bicha. Zpsobuje tak znt jater, luovod a lunku. Mnohdy se lu dostane do aludku a vyvol zvracen. V jistm ohledu lze lu pirovnat k moi. Normln je lu ist lut, chemicky reaguje zsadit a okoln tkn nedrd. Pokud se chorobn zmn, je tmav. Nejvce toxick je tmav zelen nebo ern. Normln lu nen korozivn a sn se skoro s kadou potravou. Sn-li se neustlm drdnm a znty filtran schopnost jater, mohou jedy pronikat do velkho krevnho obhu a zpsobovat dal kody.

Jtra jsou pedevm stednm orgnem ltkov pemny. Jejich funkce lze shrnout takto: 1. Ukldn ivin a krevn ndr V jtrech se ukld glykogen (jeho zsoba je asi 400 mg), tuk, pravdpodobn blkoviny, vitaminy (A, B12) a jin ltky, kter maj vztah ke krvetvorb a regeneraci krve, a krev. 2. Syntza Jtra syntetizuj plazmatick blkoviny, kter svm osmotickm tlakem ovlivuj vmnu tekutin mezi krv a tknmi. Plazmatick blkoviny na sebe vou mnoh ltky, jako elezo, tyroxin, steroidn hormony apod. Vytvej penosn komplexy, z nich se na pslunch mstech uvoluj aktivn sloky. Celkov koncentrace blkovin plazmy je 6,4 a 8,3 g na 100 ml. 3. luov sekrece lu je vymovna plynule jaternmi bukami do luovch kapilr, kde se sbr do jaternch vvod, kter se spojuj a tvo choledochu - hlavn luovod. V intervalech mezi trvenm odvd ductus cysticus lu do luovho mche, kde se koncentruje a zadruje. 4. Tvorba a destrukce ervench krvinek Erytrocyty (erven krvinky) vznikaj hlavn v RES (retikulo-endoteliln systm) jater a sleziny. Doba ivota ervench krvinek je 120-127 dn. Znmkou fyziologickho zniku erytrocyt je tvorba bilirubinu a stdn eleza. Za patologickch stav probh znik erytrocyt i v jinch orgnech s RES - kostn deni, lymfatickch uzlinch, plicnch kapilrch atd. Za normlnch pomr je mezi tvorbou a znikem erytrocyt rovnovha. 5. Detoxikan funkce Dleitm kolem jater je detoxikace kodlivch produkt vznikajcch pi ltkovm metabolismu nebo nkterch toxickch ltek do organismu pivedench. Detoxikace v jtrech probh nkolikerm zpsobem. Nkter ltky jsou v jtrech destruovny chemicky. Jin zpsob detoxikace spov ve vazb toxick ltky sam anebo jejho derivtu s jinou ltkou vznikajc v metabolismu, ppadn ve vazb toxick ltky s glycinem. Detoxikace me probhat tak vazbou toxick ltky s kyselinou octovou nebo kyselinou glukuronovou. K detoxikan innosti jater lze potat i ureosyntzu, je slou k detoxikaci amoniaku, vznikajcho pi desaminaci aminokyselin. Na detoxikaci hlavn cizorodch blkovin se podl i RES (retikulo-endoteliln systm), a to tvorbou protiltek a znekodovnm barviv a bakteri, kter jsou fagocytrn schopnost eliminovny. Jtra, jako jeden z nejvce zatovanch orgn, maj velkou pracovn rezervu. I kdy za normlnch okolnost nepracuj na pln vkon (ken na 20 % sv kapacity), objeven se patologickch hodnot pi vyeten by mlo bt poslednm avzem pro kadho z ns, abychom nco pro sv jtra udlali. Aby tato chemick a detoxikan laborato mohla dobe pracovat, je nezbytn provdt pravideln klid, spovajc v dodrovn uritch pravidel. Prvoadou podmnkou je zeknut se kodlivin a nastolen urit ivotosprvy. Dal nemn dleitou podmnkou je zmna jdelnku, pimen pjem potravy - nepejdat se, pijmat dostaten mnostv vitamin, minerl a tekutin a vhodn kombinovat pijmanou stravu.

Abychom tomuto dleitmu orgnu jeho prci ulehili, je nejinnj pravideln hladovt. Pro ty, kte si mysl, e toho nejsou schopni, chci podotknout, e existuje mnoho variant pst a nkolik dalch npomocnch procedur. Pi mn siln vli k hladovn udl dobe i jeden den v tdnu, kdy se popj erstv odstedn (pp. vylisovan) ovocn nebo zeleninov va a krom toho se pije ist voda. Celkov mnostv m bt 1 litr vy a 2 a 3 litry vody za den. Ovocn a zeleninov vy se nesmj navzjem msit - ppadn udlat mezi pitm hodinovou pestvku. Jtrm prospje i 12 hodin lann. Zdatnj zvldnou i 24hodinov lann nebo 36hodinov hladovn v uritch, podle vlastn poteby zvolench intervalech. Dal oven zpsob pro ozdraven je oista jater. Tato oista by se vak u nemocnch mla provdt pod dohledem lkae. Prevence je vdy jednodu a levnj ne odstraovn nemoci ji vznikl. Pokud vme, e nae jtra nejsou v podku, mli bychom se poradit se svm oetujcm lkaem, kter by ml tak umt skloubit v zjmu svho pacienta tradin a netradin medicnu. Povinnosti kadho z ns je chovat se ke svmu zdrav zodpovdn. A nyn, kdy se za vechno plat, poznvme, e zdrav je majetek, s nm nelze neustle hazardovat. Clem terapeutickho hladovn je obnoven normlnch funkc organismu a odstrann pin nemoc spojench s nesprvnou ivotosprvou. Dobr vsledky byly zaznamenny pi len jaternch nemoc hladovnm spojenm s urinoterapi. (Vce o tomto problmu najdete v kapitole 9.2) Samozejm, e hlad neudl zzraky a cirhza nezmiz, kdy pacient nedodruje ivotosprvu a nezekne se sv obvykl dvky alkoholu. Protoe jtra bhem hladovn odpovaj, m kad jejich buka monost se oistit. Hlad nepsob pouze na jtra, nbr na cel zavac trakt a na organismus jako celek. Psobenm hladu na jtra lze tak nepochybn vysvtlit vynikajc vsledky len alergickch nemoc hladovnm.

5.8.

Lank a kyelnk

Lank a kyelnk (souhrnn jejunoileum) je pokraovn dvanctnku a kon vystnm kyelnku (ilea) do tlustho steva. Po cel dlce tenkho steva se nachzej lzky produkujc stevn vu. V horn sti dvanctnku jsou to lzky Brunnerovy a ve zbytku steva lzky Lieberkuhnovy. Denn jsou vyloueny lzkami sliznice tenkho steva asi 3 litry v alkalick reakce, kter chrn horn st sliznice tenkho steva ped psobenm aluden vy. Hodnota pH tto stevn vy je 7-8,5. Potrava zstv v tenkm stev 3-5 hodin. Na tomto mst pokldm za vhodn ujasnit si to, z eho se potrava skld. Hlavn sloky potravy tvo: sacharidy, blkoviny, tuky.

V souasn terminologii byl pojmem sacharidy (cukry) nahrazen star termn uhlohydrty neboli uhlovodany. Pesto se v lkask dokumentaci nadle pouv zkratka UV

(uhlovodany) pro oznaen hodnot, diety apod., nap. u cukrovky. Pro zajmavost poznamenvm, e slovo uhlovodany m pvod v chemickm vzorci typickho pedstavitele cukr, jm je glukza: C, z nho po zjednoduen vydlenm esti dostaneme C + H, tedy uhlk + vodu. Cukry bvaj rovn oznaovny slovem glycidy. V tto publikaci budu pouvat termn sacharidy, ppadn cukry. Po roztpen na jednoduch ltky jsou z tenkho steva vstebvny aminokyseliny, cukry a tuky a portlnm obhem pivdny do jater, kde se dle zpracovvaj. Velmi dobe na hladovn reaguj nemoci stev jako kolitis, enterokolitis (znty stev), dysenterie (plavice), ambov nebo jin piny, parazitrn onemocnn, chronick prjmy anebo zcpy. Obnovuje stevn prosted, neokyseluje ho. To umouje dleitm mikroorganismm normln se rozvjet a naproti tomu brn rozvoji patologick stevn flry. Hlad dovol, aby se zahojily pokozen sliznice. Klystry bhem hladovn umon lep evakuaci stevnho obsahu. Nkter sti stolice zstvaj ve stev adu let, take pokrvaj sliznici steva a brn jej normln funkci. Nkdy se 15.-20. den hladovn objev obsah steva s kousky such anebo prjmovit stolice, kter se do t doby nepodailo vypudit ani projmadly.

5.9.

Tlust stevo

Tlust stevo je nejen poslednm sekem zavac trubice, ale tak jednm ze ty vyluovacch orgn lidskho tla. Proto se o nm zmnm podrobnji. Jeho oista vrazn psob na jeho dobrou funkci a tm i na zdrav celho organismu. Tlust stevo je dlouh 1,42 m a je znan irok (5-8 cm), smrem ke konenku se zuuje a v oblasti esovit kliky je irok jenom 3-4 cm. Obkruuje kliky tenkho steva. M tvar obrcenho psmene U a podle prbhu se len na nkolik st. Do tlustho steva se vyprazduje z tenkho steva po stech kaovit obsah natrveniny, v nm jsou nestraviteln zbytky potravy, mal mnostv krob, tuk, aminokyselin, zbytky trvicch v, nevsteban voda a nevsteban elektrolyty. V tlustm stev se obsah mn dvojm zpsobem: Zahuuje se odnmnm vody a psadou hlen. Rozkld se psobenm bakteri a mn se na vkaly.

Tlust stevo pln v dutin bin tak lohu kamen, tepelnho zdroje: ohv orgny mal pnve a dutiny bin. Jeho stny se skldaj ze ty vrstev, jejich tlouka sah od 1 mm a do 5 mm. Vnitek steva je pokryt sliznic produkujc hlen, kter ji chrn. Pod touto sliznin vrstvou se nachzej tukov buky a jsou zde umstny krevn a lymfatick cvy. Dal vrstvu tvo dvoj svalov vlkna: cirkulrn (pn) a podln. Pln funkci promchvn potravy a jejho posunu smrem k anlnmu otvoru. Serosn vrstva obaluje tlust stevo z vnjku.

Tlust stevo m nkolik oddl: vzestupn trank, zanajc slepm vbkem, nad kterm do tlustho steva vsuje tenk stevo, pn trank, sestupn trank, zuujc se v esovitou kliku, pm sek, konc anlnm otvorem.

Pm sek u en pilh k dloze a zadn stn pochvy. U mu zepedu pilh k moovmu mchi, semennm vkm a pedstojn lze. Zntliv procesy se proto mohou it z tlustho steva na uveden orgny a opan. Tlust stevo pln v lidskm organismu nkolik funkc, mezi n pat: 1. Absorpce - vstebvn Do tlustho steva je peristaltickmi vlnami posouvno z vych sek zavacho traktu denn 2000-2500 ml natrven potravy, zvan chylus. V tlustm stev se vstebv glukza, vitaminy, aminokyseliny vyrbn bakteriemi tlustho steva, 95 % vody a minerly. Zbytek 200 a 400 g - je stolice. 2. Mikroflra a jej loha V tlustm stev je 400-500 rznch druh bakteri. Normln mikroflra tlustho steva se nejene podl na konenm procesu trven a pln obrannou funkci ve stev, ale z vlkniny vytv adu vitamin, aminokyselin, enzym, hormon a jinch vivnch ltek. Bakterie Escherichia coli zkvauj i nejsloitj polysacharidy a vytvej nkter vitaminy. Jsou pro ns uiten dvojm zpsobem. Nepmo tm, e umouj bloravcm povn celulzy, kterou by jinak neumli zuitkovat, a tm se podlej na ivoin vrob masa a vnitnost bloravho dobytka. Pmo tm, e vytvej nkter vitaminy. Syntetizuj 9 rozlinch vitamin: B1, B2, B6, B12, biotin, kyselinu pantotenovou, kyselinu listovou, kyselinu nikotinovou, vitamin K a snad i jin vitaminy. Hnilobn bakterie vytvej desaminac a dekarboxylac aminokyselin jedovat zplodiny a krom toho i sirovodk. Vtina tchto ltek odchz stolic, st se vstebv a znekoduje v jtrech. Bakterie v tlustm stev redukuj cholesterol na nevstebateln koprosterol a bilirubin (luov barvivo) na sterkobilinogen. Zbytek sterkobilinogenu odchz se stolic a okysliuje se na sterkobilin. st sterkobilinogenu se vstebv a pak se vyluuje ledvinami. Jin bakterie syntetizuj acetylcholin podporujc vstebvn eleza. Ltky produkovan bakteriemi psob na vegetativn nervov systm a stimuluj tlesn obrann systm. K normlnmu psoben stevn flry je potebn slab kysel prosted a dostatek vlkniny. Nevhodnou stravou, nepravidelnm vyprazdovnm a hnilobnmi procesy vznik v tlustm stev alkalick prosted, kter je vhodn k bujen patologick flry. Hnitm blkovin se tvo metan, kter rozruuje vitaminy skupiny B, m dochz ke snen imunity k nekontrolovanmu rstu tkn, co me mt za nsledek malign bujen. Dalm negativnm jevem pi hnilobnm procesu v tlustm stev je tvorba plsn, jejm dsledkem jsou rzn nemoci. Jedy, vznikl hnitm zbytk v tlustm stev, jsou rozneny krevnm obhem do celho tla a jsou zkladem nemoc.

3. Vyprazdovn - evakuace Poit a natrven potrava postoup z tenkho steva do tlustho steva za 4-5 hodin (uraz vzdlenost 4-5 m). V tlustm stev (kter je dlouh zhruba 2 m) setrvv 12-18 hodin. Pokud se obsah tlustho steva vyprzdn za vce ne 24-30 hodin, povaujme tento stav za zcpu. Dsledkem zcpy bv povleen jazyk, pchnouc dech, porn bolesti hlavy, vertigo (toen hlavy), apatie, tlak v podbiku, nadmn, snen chuti k jdlu, bolesti a kruen v bie, uzavenost, podrdnost, deprese apod. Dr. Lamur uvd, e zcpa a zadrovn stolice jsou pinou 90 % tkch nemoc. Autointoxikace - otrava vlastnmi jedy vyprodukovanmi v tlustm stev - se me dobe rozvjet za uritch podmnek: sedav zpsob ivota, nevhodn strava (pevn konzervovan, nedostatek zeleniny a ovoce, pevaha masa), stresy.

Otrava organismu zan postupn ji od dtstv, kdy se stolice zadruje: nejprve bhem hry, pak pi vyuovn, pozdji nesprvnou stravou, spchem a jinmi patnmi nvyky. Jedy ve stn tlustho steva a hromadn stevnho obsahu roziuj stny tlustho steva, dochz k jejmu paralyzovn a nsledn atonii - ochabnut. Postupn dojde k vyhasnut reflexu, kdy stolice tlakem na nervov zakonen konenku nut k vyprzdnn. 4. Teplotvorn funkce Vchodn medicna pipisuje tlustmu stevu funkci ohvae i kamen, kter vyhvaj nejen orgny dutiny bin, ale prostednictvm krevnho obhu cel organismus. Krom bohatho cvnho zsoben tvo energii a teplo svm psobenm v tlustm stev i mikroorganismy. Tukov tk obklopujc tlust stevo zabrauje ztrtm teploty pedn a bon bin stnou. Vzadu brn nikm tepla pte a siln svalstvo, zespodu vytvej tmto kamnm pevnou oporu pnevn kosti. Pnos tlustho steva pro tvorbu tepla a energie v lidskm organismu je velk. Zastav-li se psun potravy do organismu, velmi brzy to poctme. Sama jsem se bhem opakovanho hladovn pesvdila, e ji od tetho dne jsem pociovala chlad, kter jsem musela kompenzovat teplm obleenm, teplmi koupelemi a pitm vlan vody. Mikroflra v tlustm stev pestane plnit svoji funkci, jakmile organismus pechz na jin, vnitn (endogenn) zpsob vivy, kamna pohasnaj. Z uvedenho je jasn, e umrtven, vaen strava, neobsahujc dostatek syrov zeleniny, ovoce a vlkniny, neme organismu zajistit dostatek dleitch vitamin, nezbytnch minerl a stopovch prvk. 5. Stimulan funkce tlustho steva Lidsk organismus m zvltn stimulan systmy, na kter je mon psobit zvnjku. Je mon mechanicky stlaenm akupunkturnch bod na chodidlech nohou, na rukou i na unm boltci psobit na rzn tlesn orgny. Svtelnm drdnm pes duhovku se stimuluje cel organismus. I na ki jsou speciln oblasti, spojen inervac ze stejnch mnch segment s vnitnmi orgny, jsou to tzv. Headovy zny. Napklad bolest srdce se me projevit vystelovnm bolesti do levho ramene.

Tlust stevo m tak zvltn systm stimulujc cel organismus. Kad sek tlustho steva stimuluje urit orgn. Podle Malachova vyluuje ten sek tlustho steva, kter je naplnn zpracovanou stravovanou hmotou, v n se bouliv mno bakterie, energii ve form bioplazmy, je psob stimulan na dan sek a pes nj na pslun orgn. Je-li dan sek zanesen hleny a starou stolic, nedochz k dn stimulaci, nbr k uhasnn innosti pslunho orgnu a k rozvjeni specifick nemoci. Nejvce usazenin se tvo v mstech ohyb tlustho steva. Jednotliv seky tlustho steva reflektuj innost tlesnch orgn a psob na jejich stimulaci. V ppad nesprvn funkce urit sti tlustho steva nen tak nco v podku s pslunou st tla. Tyto souvislosti jsou pedmtem vzkum; nzory odbornk na nkter detaily se rzn. Pehled reflexnch zn na tlustm stev znzoruje nsledujc Obr. 4.

Obr. 4: Reflexn zny tlesnch orgn na tlustm stev

Vzestupn trank smrem od napojen tenkho steva stimuluje sliznici nosohltanu, dle zejmna zrak, sluch a ich. Oblast vzestupnho tranku smrem k jaternmu ohybu stimuluje mlnou lzu, ttnou lzu, jtra a lunk. Pn trank stimuluje srdce, dchac orgny, jcen, hltan a aludek. Od ohybu sestupnho tranku a po sigmoideum (esovit klika) jsou stimulovny slinivka, slezina, nadledviny, ledviny, centrln nervov systm (CNS), musk pohlavn lzy (varlata) a moov mch. Pm sek tlustho steva stimuluje ensk pohlavn orgny (dlohu) a pedstojnou lzu. Zdrav a dobe fungujc tlust stevo znamen zdrav organismus. Pokud je zablokovno nevylouenmi odpady, neme plnit dnou ze svch funkc. Naopak, zahnvajc zbytky vytvej toxiny. Prvn obrann linie organismu - stevo - je tm ze sv funkce vylouena.

Ze steva jsou jedy spolu se ivinami odvdny krv do jater, kde jsou vechny jedy znekodovny a eliminovny (vyloueny) do luovho mche a odtamtud zpt do steva, anebo se mohou sten usazovat ve luovch cestch. Jestlie jtra - druh obrann linie - dobe funguj, jsou jedy z tla eliminovny. Dalm orgnem, kter filtruje krev, jsou ledviny. Pokud se toxiny dostanou do ledvin, pichz tam na pomoc spojovac tk, ve kter se tyto ltky usazuj, aby bylo krevn eit ist. Dal sbrnou stanic je tukov tk, nosohltan, eln a lcn dutiny, zvukovody, spojivky. ast poevn vtoky u en jsou tak znmkou zanesen organismu balastem, stejn jako tvorba rznch cyst (prsnch, vajenkovch). Pokud se jedy nesta zachytit v uvedench mstech, jako posledn ochrana nastupuj ke a plce. ast znty prduek a plic, vyrky a rzn kon onemocnn jsou projevem a dsledkem patn fungujcho tlustho steva. U vech nemoc tlustho steva a konenku (hemeroidy, proktitidy, anln fisury a ptle konenku) byl pozorovn kladn inek hladovn. Je jen koda, e tento druh lby je u ns zcela neznm a e nemocn, kte mus bt pi lebnm hladovn bezpodmnen pod dohledem lkae, budou asi jet dlouho ekat.

5.10. Ledviny
Jednm z nejdleitjch vyluovacch orgn jsou ledviny. Pat mezi prov orgny lidskho tla. Maj tvar fazole a jsou umstn tsn pod brnic, ble k ptei, a jejich horn konce jsou kryty poslednmi dvma nebo temi ebry. Kad ledvina je 10-12,5 cm dlouh, 6,25 cm irok a 3,75 cm siln. V zhruba tolik jako pomeran a pln funkci hlavn istiky. Na ezu ledvinou vidme ti vrstvy: Vnj je tmavoerven a siln 1,25-186 cm. Skld se z drobnch kuliek, z nich kad ukonuje malou artri. Tyto kuliky (glomeruly) filtruj z krve vodu. Stedn vrstva je svtlej barvy a skld se z jemnch kanlk obklopench nepatrnmi ilkami. Tyto kanlky vedou odfiltrovanou vodu k centrlnmu odvodovacmu vvodu. Tet, vnitn st - pnvika - je ndr, ze kter se odvd mo moovodem do moovho mche.

Ob prvn sti neobsahuj dn citliv nervy, a proto v ppad onemocnn nemohou signalizovat nemoc. Naproti tomu stny ledvinov pnviky jsou opateny velkm potem nerv, zaznamenvajcch teba ledvinovou koliku zpsobenou kameny. Podobn je tomu u moovodu a moovho mche. Tvorbou moi ledvina zasahuje do regulace vnitnho prosted. Ledvinn glomeruly odfiltruj z krve za 24 hodin 170-180 litr tekutiny, prost blkovin (50-60nsobek objemu plazmy). Podstatn st filtrtu, obsahujcho krystaloidn ltky plazmy, se vstebv zpt v ledvinnch tubulech.

Funkn jednotkou ledviny je nefron, kter se skld z Bowmanova pouzdra a z vlastnho renlnho (ledvinnho) tubulu. Kad ledvina obsahuje milion nefron, kter st sbrnmi kanlky do ledvinn pnviky a odtud do moovodu. Kanlky (tubuly) jsou znan dlouh, kad ledvina obsahuje kolem 1,6 km kanlk, vystlanch jednou vrstvou bunk. ilky v nich jsou velmi tenk, a proto je snadn difze ze il. Nejdleitj principy innosti a funkce ledvin lze shrnout takto: Reabsorpce vody je takov, e se za den vytvo jen asi 1,5 litru moi. Pi nadbytku vody v organismu se vyluovn vody ledvinami zvyuje a pi dletrvajcm nedostatku tekutin je naopak denn objem moi velmi mal. Objem vyluovan moi je v souladu s potebami regulace vodn rovnovhy organismu. Z pefiltrovanho mnostv iont krystaloid se v tubulech vstebv tm vechen sodk a chlr. Protoe se na vytven osmotickho tlaku krystaloid podlej hlavn tyto ionty, me ledvina udrovat osmotick tlak krystaloid a iontov pomry v organismu v normlnch mezch tm, e vyluuje vodu a anorganick ionty v potebnm pomru. V tubulech se vstebv beze zbytku glukza, pokud jej koncentrace v plazm nepeshne 180-200 mg/l. Konen produkt metabolismu blkovin - moovina - unik asi ze 2/3 do moi. Zvltn zmnku zasluhuje loha ledvin pi udrovn acidobazick rovnovhy. Z potravin bnho sloen se v organismu tvo kyselina. Nadbytek W, kter takto vznik, se me odstranit jen aktivn sekrec v tubulech. Ledvinn tubuly mohou tak tvoit pavek, kter odstrauje H+ ptomn v moi ve form radikl NH4+. Ledviny jsou jedinou cestou, kterou se mohou z organismu vyluovat odpadov produkty metabolismu blkovin, zejmna ltky obsahujc dusk a sru. Ledvinami se z tla vyluuj tak lky a toxick ltky. Nkter ltky mohou bt detoxikovny, jako nap. toxick kyselina benzoov, kterou buky ledvinnch tubul pevdj konjugac s glycinem na nejedovatou kyselinu hyppurovou. Krev, kter pitk do ledvin, je arteriln, nejervenj, siln okyslien, na rozdl od krve pitkajc do jater, kter je vhradn venzn, tmav barvy. Filtrovn krve v ledvinch glomeruly je zvisl na krvi dobe saturovan kyslkem, krvi arteriln. Pokud obsahuje arteriln krev neobvykl neistoty - toxiny, pochzejc z nesprvn stravy, pouij ledviny pdavn kyseliny, aby je mohly vylouit. Tyto pdavn kyseliny dodvaj nadledviny, kter jsou umstny na hornm plu ledvin. Je-li difundujc substance, kter je vdy cizorod, toxick, vznikaj velk kody. Difundujc jedy drd a rozkldaj nejen glomeruly a ledvinn kanlky, ale mohou pronikat i do lymfatickch cv a v nich se na pechodnou dobu uloit, anebo tam tak mohou zstat trvale jako otok. Pokud jtra nedokonale filtruj iln krev, protoe jsou sama pokozena toxiny, mohou toxick ltky v ilch doshnout takov koncentrace, kter vyvol znty il. Krev v tchto stech il tvo chuchvalce, kter jsou po uvolnn uneny krevnm proudem a ucpou st nkter cvy, jeho dsledkem je infarkt. Krom kuchysk soli (NaCl), jedovatch lk a toxickch kov m vtina ltek drdcch ledviny pvod v nedokonalm trven blkovin (toxick proteinov

kyseliny) a sacharid, nicch glomeruly. Mo pak pozstv z ist vody, nebo oslaben ledviny nejsou schopny elektrolyty a toxiny vylouit. Pi petrvvajcm nien glomerul mus ledviny k pefiltrovn uritho mnostv krve s menm potem glomerul zvit krevn tlak. Pro srdce, pokud je dost zdrav, to znamen, e mus energitji bt. O napt a energii navc, kterou srdce k proveden tohoto konu potebuje, se staraj nadledviny, kter takto zajist fungovn glomerul. Zven krevnho tlaku je nouzov opaten, kter pomh vylouit jedy z tla s menm potem glomerul a je to nsledek pokozen ledvin. Pokud jsou nadledviny slab anebo vyerpan, zven krevnho tlaku nen mon. kolem ledvin je udret v organismu savc, ptk i plaz rovnovhu pitn a metabolick vody. Odpady ltkov vmny pi sprvn viv zajiuj jtra. A kdy jtra nejsou schopna zbavit krev toxin, mus pevzt tuto lohu ledviny, co pispv k likvidaci glomerul. Degeneruj tak nejen jtra, ale i ledviny.

Souvislost mezi vysokm krevnm tlakem a naruenou innost ledvin ve tictch letech vdecky, pokusy na psech, dokzal americk lka dr. Henry Goldblatt. Umlm zenm prsvitu ledvinnch artri (jejich stenm uzvrem peruil normln krevn tok krve ke glomerulm) dolo ke zven krevnho tlaku, aby ledvina mla dostaten psun krve. Pokusy prokzaly, e nadledviny regulujc svalov tonus (v srdci a ve svalech) zven tlaku umonily. Svmi pokusy Goldblatt dokzal ti vci: Krevn tlak stoupne, pokud je prtok krve ledvinami naruen. Zven krevnho tlaku je mon jen tehdy, jsou-li nadledviny schopny vytvet doplkov hormony. dn z prostedk uvanch ke snen krevnho tlaku se neosvduje jako inn, kdy se tlak u zvil.

Jsou-li toxiny obsaenmi v krvi pokozen glomeruly - klubka, mohou bt pokozeny tak tubuly - kanlky. Glomeruly krev filtruj a tubuly odvdj filtrt do kalich a pnviky, odkud je odvdn moovodem do mche. Je-li to nutn, mohou tubuly vodu, pro zachovn rovnovhy, reabsorbovat, nebo jsou dostaten dlouh a plocha, kterou k tomu potebuj, je dostaten velk. Tubuly jsou obklopeny jemnmi ilkami. Pokud v dsledku nedostatenho trven nebo spalovn cukr a krobu jsou v tchto ilkch kyseliny schopn pronikat jejmi stnami a msit se s vodou v tubulech, mohou zpsobit vn pokozen, jeho nsledkem je akutn nebo chronick onemocnn. Pi akutnm onemocnn se v moi objev krev a blkoviny. Pokud jsou tubuly znieny pln, je dsledkem anurie (zastaven moen), kter kon brzy smrt. Pi chronickm onemocnn jsou v moi erven krvinky, blkoviny a moov vlce (vstelky bunk). Vlce mohou bt ir anebo hyalinn, jemn nebo zrnit, voskov zbarven nebo krvav. Znty ledvin, i chronick, se dobe l hladovnm, v tomto ppad spojenm s pitm uriny. Dlka hladovn se pohybuje od t dn do t tdn.

Hladovn m siln inek na cirkulaci krve. Obnovuje funkn vlastnosti kapilrnho eit u nemocnch s vysokm krevnm tlakem, kter kles na normln rove bhem 1015 dn hladovn. Hladovn vak pomh i u nzkho krevnho tlaku. Pokud pestala fungovat prvn obrann linie - steva, nefunguje ani druh obrann linie - jtra - a patn funguj ledviny, protoe jsou pokozeny toxiny z krevnho eit, nastupuje tet obrann linie - endokrinn lzy (lzy s vnitn sekrec). Pat k nim nadledviny, ttn lza a hypofza, kter m dc lohu. Hladovn odstrauje znty ledvin i moovho mche. Pokud jsou ptomny v ledvinch kameny vyvolvajc bolesti, bhem nkolika dn dochz k lev. V mnoha ppadech dojde k rozpoutn kamen a jejich droben. Tento proces zesl pi pouit uriny. V ppadech, kdy je onemocnn zastaral, je dlka hladovn 20-30 dn a hladovn mus samozejm probhat pod vedenm odbornka a v zazen k tomu uzpsobenm. V komplikovanjch ppadech je teba hladovn zopakovat i vcekrt, aby se doshlo vsledku.

5.11. Plce
Plce zprostedkovvaj pjem kyslku O2 z vnjho prosted a vyluovn oxidu uhliitho CO2 tvoenho v bukch. Pjem O2 a vyluovn CO2 plcemi se oznauje jako dchn zevn a pjem O2 a vdej CO2 tknmi jako dchn vnitn. Orgnem pro pjem O2 a vyluovn CO2 jsou plce. Transport plyn se dje krv, kter je pohnn srden innost v uzavenm cvnm systmu. Krev, plce a srdce tvo funkn jednotku. Ventilace plic je zena chemickmi podnty za komplexn souhry ady receptor. Nejdleitjm chemickm stimultorem dchn je napt CO2 v krvi protkajc dchacm centrem, velmi citlivm na CO2. Vzduch se do plic dostv dchacmi cestami. Pat sem dutina stn, dutina nosohltanov, hltan, trachea (prdunice), bronchy (prduky) a bronchioly (prduinky). Plce prav a lev jsou vlastn dchac orgny. Plce prav m ti laloky, plce lev dva. Hmotnost plic se d stanovit jenom piblin. Podle Patureta in u mue prmrn hmotnost prav plce 650 g, lev 550 g. U eny v prav plce 600 g a lev 500 g. Trachea (prdunice) m prmr 2-2,5 cm a dl se na dv velk prduky, kter se dle rozvtvuj a v nejjemnj terminln bronchioly (prmr 0,2-3 mm) vedouc do primrnch lobul, zkladnch funknch plicnch jednotek. Primrn lobulus se skld z respiranch bronchiol, rozvtvujcch se v alveolrn chodbiky, vedouc do atri (prmr 0,3-0,5 mm), kter se roziuj do vzduchovch vk, plicnch alveol (prmr 0,1 mm). Na dchacch pohybech hrudnku se podl dchac svaly a pi usilovnm dchn i pomocn dchac svaly. Vznanm initelem pi ndechu je svalstvo bin stny - bin lis. Dojde-li ke snen innosti binch sval, anebo k jejich vyazen (u pooperanch stav), dojde ke snen brnice a hroz nebezpe pooperanch poruch v innosti plic hypostzou a atelektzou (splasknutm) plic: zstava vmny plyn. Aby mohl n organismus dobe fungovat, mus mt zajitn stl vnitn prosted. Z hlediska acidobazick rovnovhy, osmotickho tlaku, koncentrace jednotlivch rozputnch ltek (cukru), nebo iont (Na+, K+, Ca2+) a teploty, tedy hodnot, kter nejsou stl, mus organismus neustle rovnovhu vyrovnvat. Tento mimodn sloit proces se ned popsat krtce. Podl se na nm vechny vyluovac orgny, mezi n pat i plce.

Dchn je uzpsobeno tak, aby slouilo v organismu k nkolika elm: Dodv kyslk a odvd CO2, kter se tvo v organismu. Pomh pi zen (H+) v krvi. Dchn je citliv na zmny (H+) v krvi a reaguje tm, e se sna vrtit reakci krve na pvodn rove. Zvyuje napt kyslku v arteriln krvi, je-li nebezpen sneno, jak je tomu pi nedostatku kyslku.

Pokud plce nejsou schopny zajistit dostatenou vmnu plyn, dochz k respiran insuficienci (dechov nedostatenosti). Podle prbhu dlme respiran insuficienci na: akutn, chronickou, chronickou s akutnm zhorenm.

Piny vzniku dechov nedostatenosti mohou bt na rznch rovnch: na rovni centrlnho nervovho systmu, perifernho nervovho systmu, dchacch sval, hrudn stny anebo vlastn plicn tkn i dchacch cest. astmi pinami plicnch onemocnn bvaj virzy a znty prduek pvodu bakterilnho anebo virovho. Pat sem i astma alergick ho pvodu. Vechny tyto nemoci se dobe l hladovnm. U prochlazen a akutnch znt sta krtkodob hladovn s dostatenm psunem tekutin. Hladovnm se dobe l znty plic. He podlh lb hladovnm zastaral tuberkulza, pi n se doporuuje spe ada krtkodobch hladovn ne jedno dlouhodob. Chronick astma je dobe liteln hladovnm. V zvislosti na stupni onemocnn lze nemocn lit krtkmi hladovkami v dlce 2, 5, 6, 7 dn, stednmi typy hladovn v dlce 15-21 dn a po dlouhodob hladovn trvajc 23-30 dn. Prof. Nikolajev popsal ppad nemocnho mue trpcho tkmi zchvaty dunosti: Bhem hladovn ml pacient zchvaty dunosti kad den. Zchvaty tlumili lky (pacient byl na oddlen, kde se zabvali lbou hladovnm). Od ptho dne hladovn zchvaty ustoupily. Od tto doby nebylo teba aplikovat lky. Pacient byl proputn v dobrm stavu. Po dobu celho roku se zchvaty vbec neobjevily. Pacient provdl profylaktick hladovn i doma. Hladovnm se vyist hleny, ktermi jsou zahlcen plce a pdatn dchac orgny vetn dutin. Plce, steva a ledviny pracuj bhem hladovn obzvlt intenzvn. Hladovn vyvol prudk uvolovn usazenin. Amoniaku se pi nm vyluuje z organismu tisckrt vce, ne kdy se nehladov. Z organismu jsou vyluovny rozpadov produkty tuk (aceton, mseln kyseliny), blkovin (tyrozin, triptofan, fenylalanin, fenol, kresol, indikn), pesticidy, tk kovy, radionuklidy, medikamenty, rzn chemick potravinov konzervan ppravky a ada jinch ltek usazench v organismu. Plce vyluuj bhem hladovn asi 150 rznch toxin v plynnm stavu. Toto vechno vede k intoxikaci a prudkmu zhoren subjektivnch pocit.

5.12. Ke
Ke pokrv cel povrch tla jako prun a mkk orgn a v tlesnch otvorech pechz ve sliznici. Jej povrch in 1,6-1,8 m2 a tvo 6-7 % celkov hmotnosti lovka. Ke se skld z epidermis (pokoky), koria (vlastn ke) a subcutis (podkon tkn). Sousti ke jsou jej adnexa: potn a mazov lzy, vlasy a nehty. Nejvt kon lzou je mln lza, kter je vvojovm derivtem potnch lz. Jej fyziologick loha se projev u en v obdob laktace (kojen). Z hlediska podlu na vyluovn bhem hladovn se zamm v dalm vkladu na potn a mazov lzy. Mazov lzy. Jsou uloeny v ki u vlasovch lek po celm konm povrchu s vjimkou dlan a plosek nohou. Vytvej kon maz, jeho hlavn soust jsou neutrln tulfosfty a cholesterol. Dky cholesterolu mohou mazov lzy v pln me plnit svou exkren innost, nebo jsou schopn za 24 hodin vylouit celodenn dvku pijatho exogennho cholesterolu. Hlavn lohou mazovch lz je produkce polotekutho konho mazu, kter chrn ki ped vysychnm a psobenm vody zven. Tato loha je zvl vrazn u plodu, kter se vyvj ve vodnm prosted. Produkt mazovch lz nen vude stejn. Zvltn sloen m maz vytvoen lzkami ke zevnho zvukovodu, jeho hromadn me zhorovat pevod zvuku zvukovodem na bubnek. Dalmi zvltnmi typy konho mazu jsou produkty Meibomovch lz v onch vkch, dle smegma preputii, tvoen v muskm pohlavnm orgnu, a produkt mazovch enskch lzek, tvoen v malch pyscch. Potn lzy. Jejich loha spov ve fyzikln termoregulaci. Tvorbou potu zasahuj i do vodnho a iontovho hospodstv organismu. Potn lzy, mal i velk, jsou v celkovm potu 3 miliony rozmstny s rznou hustotou po cel ki. Velk potn lzy jsou pedevm v podpad, okolo obou prsnch bradavek a v oblasti pubick. Naproti tomu nejvt mnostv drobnch lzek je v ki dlan, plosek nohou a na hlav. Hlavnm podntem pro innost potnch lz je vzestup tlesn teploty nad 37 C, co je pocen termoregulan. Krom toho dochz k pocen pi rznch emonch reakcch a stavech, kter nemaj s termoregulac nic spolenho. Mnostv potu zvis pedevm na teplotnch podmnkch a mnostv vodnch par ve vzduchu, take tvorba potu me za extrmnch podmnek doshnout 10-12 l za 24 hodin. Tvorba potu je zvisl na prokrven ke a tvorb tkov tekutiny. Pot, vytvoen v potnch lzch, je isotonick s krevn plazmou. Ve vvodnch potnch lzch dochz k zptn resorpci sodku. Pot vylouen na ki je tekutina hypotonick. Jej specifick hmotnost in 1,001 a 1,010 g/cm3. Extenzvn pocen pedstavuje pro vodn a osmotickou homeostzu na jedn stran ztrty hypotonick tekutiny a na stran druh nejen ztrtu vody, ale i sodkovch iont, kter jsou hlavn soust potu. Jestlie se potem vylouen sodkov ionty nenahrad, me pocen vst k zvanmu bytku sodku v mimobunn tekutin. Obsah jednotlivch sloek potu je variabiln. Do potu jsou vyluovny vedle vody a iont prakticky vechny sloky neblkovinnho dusku (moovina 0,3-0,5 % pi tk prci sval tak kyselina mln aj.). Zcela zvltn soust potu je kyselina urokanov, kter chrn ki ped slunenm zenm. Ke vylou 3,5krt vce zplodin a rznho balastu ne tlust stevo a ledviny dohromady. Zaslou si, aby o ni bylo peovno stejn dobe. Pokud je zahlcen jedy, projev se to jejm onemocnnm - od rznch alergickch projev a po hnisav vyrky.

Lba akn a jinch jednoduchch konch onemocnn odezn podle Sheltona ji po dvoutdennm i kratm hladovn. Tk projevy ekzmu vyaduj dlouhodob hladovn od t do ty tdn. U konch nemoc je tak velmi vhodn urinoterapie.

6. Pprava ped hladovnm 6.1. Co si musme ped lbou hladovnm dkladn uvdomit

Pestoe nemocn u ns nem monost bt pijat na lkov oddlen, kde by byl veden hladovkou odborn, naskt se kadmu monost, aby nco pro sv zdrav udlal sm. Jsou to kry pravidelnch krtkodobch hladovn, prava ivotosprvy a stravovacho reimu. Dleit je hladovt pravideln, aby se hlad stal soust naeho ivota. Je zapoteb vytrvat, v tom je zklad spchu. Krtkodobmi hladovkami od jednoho do t dn postupn pipravme organismus na del hladovn. Jednak ho zaneme zbavovat usazenin a jednak tlo postupn na hlad zvykneme. Zjistme, jak n organismus za reaguje na tuto novou situaci. Nen to tak jednoduch, jak by se na prvn pohled mohlo zdt. O tom ns zhy pesvd nae vlastn zkuenost. Udret se a nevzt si dnou potravu, kdy jsme zvykl vydatn jst, nen snadn. Zaneme 24hodinovou hladovkou, lannm. Jestlie nm to dl problmy, sname se opakovat tyto pokusy jednou tdn. To, e by se nm nedailo hladovt ani tak krtkou dobu, je jen velmi mlo pravdpodobn. Kad, kdo bude mt zjem svj organismus ozdravit, si doke odci na takto asov omezen sek potravu. Jako mal skauti bychom se mohli pynit bobkem hladu. Dalm krokem bude prodlouen hladovn. Smj tak uinit jen ti, kterm se podailo vydret nejst 24 hodin. Ti si pidaj dalch 12 hodin. Budeme tedy hladovt kad tden 36 hodin, pokud by to bylo dlouh, zakonme tmto 36hodinovm hladovnm vdy lunrn msc. Rda bych upozornila na velk vznam vyuvn prodnch biorytm veobecn pro zdrav a len, jak jsem o tom psala v knize Urinoterapie oima lkae. K innmu naasovn veobecnho oistnho hladovn je zapoteb vyut dn novolun a plku Msce. Novolunm lunrn msc zan a ptm novolunm kon. Jsou to dny, kdy se organismus obzvlt dobe zbavuje usazenin, a proto jich vyuvejme. Pozdji, po zskn vlastnch zkuenost a nvyk, meme jednou za tvrtlet hladovt 3 dny. Tento cyklus opakujeme. Teprve a kdy nm hladovn pelo do krve, meme ho prodlouit, ale na nosnou mru. Vdy si dvme jen takovou zt, kterou jsme schopni unst. I jedin sousto pokaz vsledek naeho snaen. U krtkodob hladovky se tak moc nestane, organismus se sice oiuje, ale nedochz k vraznjm fyziologickm zmnm v trven. Mnohem hor je, kdy si dme pro sebe nesplniteln kol: Zaneme del hladovn, ale malmi sousty pekonvme to, co nejsme schopni unst. Musm znovu zdraznit, e je to velmi nebezpen, zejmna pro nemocn. Pi del hladovce se organismus pipravuje ji od druhho dne na endogenn (vnitn) vivu, kter m sv psn zkonitosti. Endogenn viva navod ozdravn procesy, kter nemaj anci zat pi sebemenm poit potravy, nebo tehdy organismus pokrauje ve svm normlnm trvicm rytmu. Tm, e nepijm dostatek potravy, dochz k dystrofii, co je porucha vivy z dvodu nedostatenho pvodu ivin a jejho vadnho sloen, neboli podviva. Podvivou trpli lid v koncentranch tborech a nejsou nm neznm ani obrzky podvyivench dt s velkmi bky z vyhladovlch africkch zem.

Organismus, kter nepijm dostatek ivin, odbourv sv rezervy rychle a neracionln. Tm, e neml monost pejt na plnohodnotnou vnitn vivu, chadne a dochz k dystrofii. Pi vnitn (endogenn) viv dochz k omezen vyluovn aluden kyseliny a trvicch v. Ustv stevn peristaltika. Jedin, co lovk bhem hladovn pijm, je voda, kter se podl na tpen nasycench mastnch kyselin na nenasycen mastn kyseliny. Tukov tk organismu je vyuvna jako energetick zsobrna pro funkce bunk. Nenasycen mastn kyseliny aktivuj tkov hormon cholecystokinin, kter zpravidla od 3.-6. dne hladovky potlauje pocit hladu. Maj rovn vrazn luopudn inek a lu se bhem delho hladovn objevuje a v tlustm stev. Bhem 7.-9. dne hladovn dochz k plnmu zastaven sekrece aluden kyseliny, msto n se objev tzv. spontnn aluden sekrece. Tento sekret obsahuje velk mnostv blkovin, kter se vstebvaj zpt do krevnho eit. Tento pizpsobovac proces sniuje ztrtu blkovin a zabezpeuje organismu neustl psun aminokyselin. Mn se stevn mikroflra. Akademik M. F. Gulyj pozoroval bhem 14dennho hladovn syntzu izoenzymu amylzy (enzym nachzejc se ve slinch a v slinivce bin), a to v dostatenm mnostv. Izoenzym se li vym obsahem aminokyselin od enzymu amylzy, podlejcho se na obvyklm trven (mimo hladovn). Enzym amylza, vyluovan bhem normlnho pjmu potravy, obsahuje mn aminokyselin. Po skonen hladovky se syntza izoenzymu zastav. Proces pechodu organismu na endogenn vivu je zdlouhav a kon obyejn a 8.-10. den hladovn, kdy u probhla prvn acidotick krize. Podle toho, eho chceme hladovnm doshnout, zvolme jeho dlku, kter ovem tak zvis na me naich znalost a zkuenost s hladovnm. Pro zatenka pichz v vahu jen hladovn krtkodob a pravideln. lovk majc nkolikalet zkuenosti me hladovt del dobu, anebo vst jinou osobu delm hladovnm, jestlie je relativn zdrav. Nemocn maj jedinou monost, toti aby je hladovkou vedl lka, a to nejlpe na lkovm oddlen, pokud to je mon. Hlad je mocn pirozen prostedek. V rukou odbornka se stv umnm. Hladovn je pln, ili zakonen, anebo nepln, ili peruen. Dosaen stav vypovd o tom, kolik asu je zapoteb na dosaen potebnch vsledk. Existuje nkolik metod proveden hladovn, kter se od sebe li jednak dlkou a jednak kvalitou i zpsobem hladovn. Ne se rozhodneme hladovt, musme kladn zodpovdt otzky: Mme dostaten znalosti o hladovn? Pokud ne, me ns nkdo znal problmu hladovnm vst? Jsme zdravotn zpsobil absolvovat hladovn bez jmy na zdrav? Vme, eho chceme hladovnm doshnout? Znme se natolik, e meme odpovdn stanovit dlku hladovn? Vydrme?

Zkladn poznatky zsk ten v tto knize. Poutt se do hladovn, ani bychom byli dostaten teoreticky vybaveni, je dobrodrustv, kter nemus skonit nevinn. Pro laika mus vdycky platit neporuiteln zkon, e pokud sm nem dost znalost a zkuenost, mus ho hladovnm vst lovk, kter potebn znalosti a zkuenosti m.

O nebezpech, kter hroz lovku nepipravenmu na hladovn, jsem se ji nkolikrt zmnila a budu na n upozorovat i nadle, protoe varovnch slov nen v tomto ppad nikdy dost. Je poteba mt dostatek sil a odhodln k pekonn hladu, protoe ten je, jak se bhem hladovn pesvdme, silnj, ne si pipoutme. Jdlo je siln droga, a jak se k, zvyk je elezn koile. Odolat pokuen vyaduje silnou vli, proto je potebn dostaten psychick pprava k pekonn hladu. Nkdy vak nastvaj situace, ve kterch nen as na dlouhou ppravu. Bv tomu obvykle tehdy, kdy lovk nhle onemocni. Zde je silnou motivac obnoven zdrav nebo i zchrany ivota a pekky se nejev jako nezdolateln. Na zatku chci zdraznit, e nemocn, kte berou lky, se nesmj samostatn pustit do hladovn, nebo lky jsou u hladovn kontraindikovny.

6.2.

Uvn lk je v rozporu s hladovnm

Pro se nemocn, kte uvaj lky, nesmj samostatn pustit do hladovn? Uvn lk a hladovn se navzjem vyluuj, proto tito nemocn mus mt souhlas svho oetujcho lkae k vysazen lk a mus bt pod neustlou lkaskou kontrolou. Od druhho dne hladovn zanaj zmny v zavacm traktu, organismus se pipravuje na jin, endogenn zpsob vivy. Postupn dochz k tlumu vyluovn aludench a trvicch v, k postupnmu tlumu a skoro k zastaven stevn peristaltiky. Nastupuje obdob klidu nkterch orgn. Lky, kter by hladovjc uval, by organismus nedokzal zcela vstebat a v dsledku toho by se nespustil ozdravn proces. Krom toho se v dob hladovn inek lk zvyuje 10-20krt. Nejvhodnjm mstem pro tyto nemocn by bylo nemocnin prosted, kde by se tomuto problmu vnovali, kde by byl hladovjc pod neustlou lkaskou kontrolou a kde by tak nepichzel do styku s jdlem. Pacienty, kte neberou vce druh lk a nen-li jejich nemoc zastaral, by mohl pi hladovn vst jejich praktick lka, samozejm se znalostmi v tomto oboru. Hladovn u somatickch nemoc, zejmna u zastaralch, vyaduje del dobu. Soust dlouhodobho hladovn jsou rzn procedury, jako mase, vodn procedury, dechov cvien, nkolikakilometrov prochzky, a to se d nejlpe zajistit ve vhodnm lebnm prosted. Sanatoria tohoto typu existuj nkolik desetilet, napklad ve vcarsku jsou specializovan na len TBC.

6.3.

Oista organismu

Zjemcm, kte se rozhodli hladovt z preventivnch dvod, bych ze sv vlastn zkuenosti doporuovala zat dlouho ped hladovnm dkladnj oistou organismu, kterou jsem popsala jako metodu Kroky ke zdrav v knize Urinoterapie oima lkae. Velmi strun zde shrnuji procedury tto metody, kterou jsem se nauila bhem svho pobytu v Rusku. Vtina z nich pat mezi klenoty ruskho lidovho litelstv. Vechny tyto lebn postupy jsem peliv posoudila z lkaskho hlediska a dvakrt je vyzkouela na sob. Oistu mohu doporuit mlad i stedn generaci. Odpovdnost za proveden procedur nese kad sm. Ten, kdo se pro njak onemocnn l, se mus ped aplikac ne popsanch procedur poradit se svm oetujcm lkaem. Tento zpsob oisty je nejlepm vodem k pravidelnmu hladovn.

6.3.1. Krok prvn: oista stev

Razantn oistu tlustho steva neme podstoupit lovk s nemocnm srdcem, astmatickou nemoc v dob zchvatu, vysokm krevnm tlakem a hnisavmi stevnmi onemocnnmi. Oista tlustho steva se provd jeho promvnm klystry. Vplachy steva - klystry - jsou soust jak ppravy ped hladovnm, tak vlastnho hladovn. Jejich clem je odstranit z tlustho steva star zbytky a tak hleny uvolnn pi hladovn. Do 1,5 litru pevaen vody, ochlazen na tlesnou teplotu (ovme hbetem ruky), pidme ajovou liku citrnov vy nebo jablenho octa. Lidov pedpisy uvdj, e pokud nemme citrnovou vu ani jablen ocet, pidme pl skleniky vlastn moi. Pipraven roztok nalijeme do irigtoru, kter zavsme do ve nad vanu. Pipravme si kolek na uzaven hadiky, kter po zaveden trubiky do konenku uvolnme. Polome se na lokty a kolena do vany a zavedeme trubiku na konci irigtoru do konenku. Uvolnme z hadiky kolek, aby mohl roztok voln odtkat do steva. Bicho uvolnme a dchme sty. Sname se udret roztok co nejdle v sob. Mme-li to od vany daleko na zchod, pipravme si pobl vany nonk, do kterho budeme nkolikrt po sob vyprazdovat obsah steva. Tuto proceduru, oznaovanou rovn termnem klyzma (klystr), je nejlpe provdt mezi 5. a 7. hodinou rann, kdy je podle biologickch hodin maximln tok energie do tlustho steva. Kvli pohodl je vak mon ji provdt tak ped spanm. Procedura ns krom oisty stev zbav tak hemeroid. Klystr provdme: 1. tden - kad den 2. tden - kad druh den 3. tden - kad tet den 4. tden - kad tvrt den 5. tden - jedenkrt za tden

Tato zkladn procedura, bez n nem smysl zanat ani jednu z dalch procedur, se ned zkrtit. Jejm elem je oistit stny stev od letitch nnos. J sama jsem vyzkouela vechny oistn procedury na sob dvakrt a oistu stev tak ve zkrcen verzi. Mohu ci, e zkrcen verze je pro organismus nronj. Pokud se steva dkladn nevyist, jedy vznikajc hnilobnm procesem organismus otravuj a ztuj jeho prci pi oist. Pro ty, kte budou oistu stev provdt: je-li pro n z njakho dvodu tk pozice Uddijna bandha (bin uzvr) z Prnjmy z jgy, mohou ve van udlat svku (sarvngsanu). Komu se nepoda udlat svku, me si lehnout ve van na zda (zda podloit runkem kvli omezen chladu) a pozvolna plhat po zdi nohama vzhru tak, aby byla pnev hodn zvednut. V tto poloze je teba vydret co nejdle a snait se stevo proplachovat stahy bin stny. Za nejinnj pdavek do klystru pokldm urinu, protoe je svm sloenm nejbli vnitnmu prosted organismu. Pokud trpme polypy v tlustm stev, je vhodn dlat pouze urinov klystry. Urina by mla bt odpaen na 1/2 pvodnho mnostv (tj. z 500 ml uriny dostaneme po odpaen 250 ml). Na urinu odpaenou a na 1/4 si mus stevo postupn zvyknout, jinak by mohlo dojt k poplen sliznice steva. Po skonen oisty stev je nutn zat se sprvn stravovat. K jdlm obsahujcm pevn blkoviny volme jako plohu jen zeleninu nebo konzervovan ovoce. Nepidvme tedy k masitm jdlm potraviny obsahujc pevn sacharidy, jako jsou chlb, moun vrobky,

kroupy, brambory aj. Pokud jsme mli k obdu blkovinnou stravu, mus bt ped dalm jdlem, bude-li obsahovat pevn sacharidy, pestvka 2-4 hodiny. Pi dodrovn doporuen zsady se zbavme nepjemnch pocit - nadmn, hn a nafouklho bicha. Je to pocit, kter stoj za to mlo, co pro svoje zdrav udlme. Konzumace potravin by mla bt v souladu s nsledujcm schmatem. Obr. 5: Doporuen a nevhodn kombinace potravin

Tab. 1: Typy potravin s pevahou blkovin, tuk a sacharid Potraviny, ve kterch pevldaj: Blkoviny (a ivoin tuky) Maso (drbee a ryb) i vvary Vejce Sacharidy Moun vrobky: chlb, peivo, knedlky, zkusky, krupice aj.

Mln vrobky: mlko, tvaroh, mslo, sry aj. Re Brambory Houby Oechy Semena Lutniny Lilek Pohanka Zavaeniny Cukr Med

Hlavn typy potravin s pevahou blkovin, ivoinch tuk a sacharid zachycuje Tab. 1. erstv ovoce konzumujeme samotn 1 hod. ped jinm jdlem nebo 2 hod. po jinm jdle. Do erstvho ovoce pat i erstv vylisovan vy.

6.3.2. Krok druh: boj s dysbakteriemi

ast uvn lk, kynutho tsta a mlka zpsobuje zamoen zavacho traktu cizorodmi mikroorganismy - konidiemi, kvasinkami, stafylokoky. Tito paraziti ij na sliznici zavacho traktu, iv se krv a zaplavuj n organismus jedy, kter produkuj. Pro boj s dysbakteriemi pouijeme esnek. Po dobu jednoho a dvou tdn snme denn rno nalano jeden strouek esneku hodinu ped jdlem a jeden dv hodiny po veei, nim nezajdme ani nezapjme. Pznakem vyhojen bude vymizen nadmn po jdle. V prbhu len obzvl zanedbanch ppad vyvolv esnekov va plen v jcnu a aludku. Ve je v podku. Po esnekem usmrcench mikroorganismech se toti obnauj ranky, kter pi styku s esnekovou vou pl. Me se objevit i buen srdce. esnek je jedin potravina obsahujc rozputn germanium. Tento prvek upevuje pruinov systm vech chlopn v organismu. Pro obnovu lzov a vstebvac schopnosti aluden-stevn sliznice je dobr pout odvar z ovsa, kter pipravme nsledujcm zpsobem: oves promyjeme, usume a umeleme. Do termosky nasypeme 2 polvkov lce mletho ovsa a zalijeme 0,5 l vac vody. Nechme 3 a 4 hodiny ustt. Tento odvar je vborn pro obnovu zdrav po porodu, kdy dolo k velkm ztrtm krve, v rekonvalescenci po operacch, pi lkovch alergich, anmii, diabetu, hypoacidit, chronickch onemocnnch plic, poruen peristaltiky. Zavac trakt je chemickm regentem, zpracovvajcm nai potravu do takovch chemickch forem, kter jsou schopn vstebat se do krve, anebo do forem, kter jsou evakuovny z organismu. K biochemickmu petvoen potravy je potebn vytvoit urit prosted o pesn hodnot pH. Nejpirozenjm prostedkem k udren optimln hodnoty pH prosted zavacho traktu je jablen ocet. Psob pzniv na zavn a udruje optimln reim ltkov vmny. Podle mch zkuenost je vhodnj ocet pipraven doma ne jablen ocet prmyslov vyroben, kter je kyselej a mn vhodn k pprav npoje. Recept na domc jablen ocet: Jablka omyjeme, odstranme okvt a stopku a nadrobno je i s jadernkem nastrouhme. Touto hmotou naplnme 5litrovou sklenici asi do poloviny a zalijeme pramenitou vodou. Pidme 10 dkg cukru na 1 litr vody a krku chleba, zaveme prodynou ltkou a nechme v teple kvasit. Denn hmotu 1-2krt zamchme devnou vaekou a nechme stt dva a ti tdny. Po 3 tdnech obsah sklenice procedme a nechme stt 6 tdn bez mchn. Pak ustt ocet nkolikrt scedme a usazeninu profiltrujeme. Pokud chceme mt ocet przran, provdme filtrovn nkolikrt za sebou. Nejlpe je nechat pefiltrovan ocet opt njakou dobu odstt a znovu pefiltrovat. Dokud se na octu tvo ztka, nen kvaen ukoneno. Domc jablen ocet m lahodnj chu a nen tolik agresivn.

6.3.3. Krok tet: oista kloub

Oistu kloub provdme a po dkladn oist stev, co zabezpe jej proveden bez alergie. V opanm ppad se toti nnosy ve stev rozpust dve ne usazeniny sol

v kloubech a jsou pinou svdivky a kopivky. Na jednu kru je zapoteb 15 g bobkovho listu. Pt gram bobkovho listu vame ve 300 ml vody 5 minut. Ve nalijeme do termosky a nechme 3-4 hodiny odstt. Roztok slijeme a po malch doucch pijeme bhem 12 hodin. Pozor! Nen mon vypt vechno najednou vzhledem k nebezpe vyprovokovn krvcen! Proceduru provdme 3 dny. Roztok pipravujeme kad den erstv. Za tden je mon proceduru zopakovat. Strava m bt vegetarinsk - bez ivoinch blkovin. V prvnm roce provedeme 4 oistn kry, v kadm tvrtlet jednu. V dalch letech sta jedenkrt za rok. Mus j vdy pedchzet oista stev. Tato kra vm pome zbavit se usazenin sol v kloubech, bolesti pi zmnch poas a kloubn navy.

6.3.4. Krok tvrt: oista jater

Ped oistou jater, stejn jako ped kteroukoli ze vech ostatnch na sebe navazujcch procedur, mus bt provedena oista tlustho steva. Oista jater se mus provdt pravideln za dodrovn tchto podmnek: Stevo mus bt ist, bez nnos a zcpy, aby ern stagnujc lu, oloupan cholesterolov nnosy luovch cest a bilirubinov kameny mohly bez zadren ve stev voln odejt konenkem. Jinak by se mohly stt zdrojem sekundrn intoxikace ze steva. Nkolik dn ped oistou je nutno peliv pipravit jtra vegetarinskou stravou. Psn dbme na dodren biologickho asu oisty jater: 19.00 a 21.00 hod. K oist je nutn pistoupit s pesvdenm o mohutnch regeneranch schopnostech naeho organismu, s plnou dvrou a beze strachu. Je to dleit zejmna na zatku procedury a v dob odchodu hlen, oloupanch odlitk luovch cest, mkkch bilirubinovch kamen velkch rozmr (a velikosti vlaskho oechu), drobnch cholesterolovch kamen.

Pprava a proveden oisty jater: 1. den rno mezi 5. a 7. hodinou provedeme klystr a bhem dne jme erstv jablka a pijeme jablen mot v libovolnm mnostv. 2. den provedeme tot co 1. den. 3. den opt tot co 1. a 2. den. 4. den je vyvrcholenm oisty. Rno provedeme klystr a pijeme pouze jablen mot v libovolnm mnostv a do 19.00 veer, kdy zaneme se samotnou procedurou oisty.

Ped zahjenm procedury oisty: Pipravme si 200 ml olivovho oleje a 200 ml erstv vylisovan citrnov vy. Nemme-li monost sehnat olivov olej, dobe poslou i slunenicov olej. Pipravme si 4 nebo 6 skleniek. Do kad z nich odmme pesn 50 ml olivovho oleje a 50 ml erstv citrnov vy. Pouijeme tedy 200 nebo 300 ml olivovho oleje a 200 nebo 300 ml citrnov vy, kter rozdlme po 50 ml do ty nebo esti skleniek. S pitm smsi oleje a citrnov vy zaneme pesn v 19.00 hodin. Cel mnostv se mus vypt do 21.00 hodin. Hodinu ped oistou uijeme dv tabletky No-Spa a dv tabletky Isocholu. Zrove si dme patnctiminutovou napaovac koupel (teplota vody 38 C). Pro ppad, e bychom bhem pit smsi poctili nauseu anebo nucen ke zvracen, pipravme si pedem drobn nakrjen esnek a v ppad nevolnosti k nmu ichme. Krtce ped 19. hodinou si pipravme termofor, naplnn horkou vodou a obalen runkem, abychom si nezpsobili popleniny.

Procedura oisty jater probh takto: V 19.00 si lehneme do postele, pilome termofor na krajinu jater - tsn pod prav ebern oblouk. Vypijeme dvku oleje s citrnovou vou z prvn skleniky a lehneme si na prav bok. Setrvme tak a do 1 hodiny v noci, kdy zan biologick aktivita jater. Vodu v termoforu udrujeme stle teplou. Pitom vypijeme po 20 minutch dal dvky. Je nutno bezpodmnen dodret dobu 19.00-21.00. Tento as pro zatek oisty je vybrn proto, e v jtrech je minimln tok energie od 19.00 do 21.00. Pokud nm dl pote vypt najednou vt mnostv pipraven smsi, uvme ji po lcch. V 1.00 hodinu termofor odstranme a ulome se ke spnku. Vyluovn hlen, usazenin ze luovch cest a kamen do zavacho traktu probhne do plnoci. Za 4 i vce hodin (je to individuln) poctme nutkn na stolici. Pldruh hodiny po tetm vyprzdnn provedeme klystr. Rno lehce posndme kai nebo vypijeme vu i snme ovoce. Za 12 hodin (tj. v 17.00-19.00 hodin) provedeme jet jednou klystr. Cel nsledujc tden po oist jme vegetarinskou stravu - bez ivoinch blkovin. Stolic jet odchzej hleny a bude svtle zabarvena. inek procedury je vraznj, naasujeme-li oistu do obdob plku Msce. Bhem prvnho roku lze provdt tuto proceduru jedenkrt v kadm tvrtlet. V druhm roce dvakrt a v dalch letech jednou ron. Jsou-li jtra hodn zanesena (poznme to podle obsahu ve stolici), meme oistu jater zopakovat za msc. V dob mezi dvma oistami jater jme lehce straviteln pokrmy. Po prvn oist jater se me objevit lehce zven teplota a nava. Je to prvodn znak tto procedury a ve se uprav samo.

6.3.5. Krok pt: oista ledvin

Dleitost ledvin je popsna v pslun kapitole. Ledvinov kameny a psek jsou dsledkem jejich patnho fungovn zpsobenho jejich neustlm petovnm. Oistu ledvin je nejlpe provst v lt, kdy je sezna meloun, protoe spolu s ernm chlebem se nm stanou na tden jedinou potravou. Dnes u nen problm provst oistu ledvin v kterkoli ron dob, protoe melouny jsou k dostn po cel rok. Trpme-li ledvinovmi kameny nebo pskem v moovm mchi, zvolme pro jejich vyplaven z organismu biologick as ledvin mezi 17.00 a 19.00. Nejlpe kolem 3. hodiny v noci si dme 20-30minutovou teplou lze do 40 C, pi kter pojdme meloun s ernm chlebem. Proceduru meme zopakovat za 2-3 tdny, a do doclen doucho vsledku, tedy vyplaven kamnk nebo psku.

6.3.6. Krok est: oista lymfatickch cest

Touto procedurou oistme lymfatick cvy a lymfatick uzliny, kter hraj klovou roli v obrannm systmu organismu. Podle nvodu americkho dietologa dr. Walkera si pipravme sms 900 ml grapefruitov vy, 200 ml pomeranov vy, 200 ml citrnov vy a 1,5 litru vody z rozttho ledu (led si vyrobme pedem v mraznice, nejlpe z vody zbaven deuteria). V lkrn si koupme 100 g Glauberovy soli. Rno si odmme 100 ml vody z rozttho ledu, do kter pidme polvkovou lci Glauberovy soli, a tento roztok vypijeme. Potom si dme 15minutovou lze 40 C teplou. Pro dkladn oht a lep pocen se ponome do vany. Po lzni se zaneme siln potit. Kadch 30 minut vypijeme 200 ml pipraven smsi edn vy. Cel mnostv spotebujeme bhem 15 hodin. vu z citrusovch plod si pipravujeme kad den erstvou, uzaveme do lhve a dme do chladniky. Pokud mme dost asu na ppravu kad dvky, pipravujeme nkolikrt denn erstvou vu. Stnm toti va oxiduje a ztrc cenn ltky. Tato oistn kra se provd celkem ti dny po sob. Vhodn jsou pi n denn vplachy tlustho steva.

6.3.7. Krok sedm: oista cv

Krev je dleitm transportnm orgnem. Podl se na zachovn celistvosti organismu a jeho zen. Transportuje kyslk, iviny, obrann ltky, hormony a jin dleit ltky. Krev proud v uzavenm cvnm systmu a k tomu, aby mohla dopravit potebn ltky vude po celm organismu, je velmi dleit, aby cvy mly dostaten prsvit. Porucha prchodnosti cv kon nekrzami tkn (odumenm), infarktem srdce, plic, mozku, stev apod. Ke zlepen prchodnosti cv slou sedm oistn krok. K oist cv si pipravme: 2 dl koprovho semnka 2 lce mletho koene kozlku lkaskho (Valerinskho koene - Valeriana officinalis) 4 dl medu

Sms dme do dvoulitrov termosky, zalijeme po okraj vac vodou a nechme 24 hodin louhovat. Pot obsah termosky slijeme do mench lahv a dme do chladniky. Uvme 1 polvkovou lci 1/2 hodiny ped jdlem a do spotebovn. Doporuen procedury oisty tla je potebn absolvovat pesn v uvedenm poad. Vechny procedury mus postupovat za sebou tak, jak jsou v knize po psny. Zanaj vodnmi vplachy tlustho steva a pokrauj a po sedm oistn krok cv. Tepl lzn slou k vasodilataci (rozen cv) a lepmu prokrven, a tm k odplaven hlen. Vplach tlustho steva slou k lepmu vyplaven vylouench hlen z tlustho steva, kam se st hlen dostv z krevnho eit. Vech sedm krok se provede prvn rok 4krt. Ve druhm roce se oista provd 2krt a v dalch letech jednou. (Poznamenvm, e asov daje o aktivit tlesnch orgn a o proveden jednotlivch procedur jsou v tto knize uvdny bez ohledu na posuny letnho asu.) Pokud jsme o sv tlo nepeovali, ivotosprva byla patn a je mu hodn let, musme vynaloit tak vce sil na jeho ozdraven. Pedevm tm, kte maj organismus hodn zanesen hleny a rznmi jinmi usazeninami, dkladn oista pedejde nebo zmrn rzn komplikace, vyvolan bhem hladovn pemrou vyplavovn tchto ltek, kter by mohlo vst k zahlcen krevnho obhu a vyluovacch cest. Oista jater uet hladovjcho ostrch krizovch stav bhem hladovn, kdy se s jtry ist od kamen a star hust lui tak luov mch. Z tlustho steva mohou vychzet odlitky luovch cest ve form cr sliznice. Tato pprava je potebn i ped krtkm hladovnm. Jednak je nutn pejt 2-3 dny na zeleninovou a ovocnou stravu; ta by mla pedchzet i jednodennmu hladovn a je ji soust oisty zavacho traktu. Ped delm hladovnm bude nutn del ppravn obdob se stravou pozstvajc ze zeleniny a ovoce. Doba dietick ppravy mus odpovdat dlce hladovn, pokud za sebou nemme dkladnj oistu (v takovm ppad me bt pprava ped hladovnm krat). Dleitou soust oisty zavacho traktu a zejmna tlustho steva jsou klystry. Ideln je aplikace pi aktivnch biorytmech tlustho steva, tj. mezi 5. a 7. hodinou rann, nen to vak nutnou podmnkou. V tomto obdob, kdy se tlust stevo samo oiuje, bude inek klystru vt. Oistn klystr me bt aplikovn veer nebo bhem dne, nejlpe denn po nkolik dn ped hladovnm rno i veer. Neoddlitelnou soust pprav na hladovn je psychick pprava, nebo potrava je pro organismus tak drogou. Ne se rozhodneme pro ozdraven svho organismu hladovnm, musme mt ve vech otzkch jasno a jako na kadou dlouhodobou akci bt pedem dostaten pipraveni. Je dobr si uvdomit, jak dlouhou dobu jsme schopni hladovt, realisticky odhadnout svoje sly. Nen jednoduch vydret nejst ani ti dny, o tom se pesvdil kad, kdo to zkusil a dokzal.

6.4.

Zskn dostatench hladovnm

znalost

a monosti

odbornho

veden

lovk, kter se svobodn rozhodne zat o svoje zdrav peovat, m snahu zmnit svoji ivotosprvu a zrove se chce zbavit letitch usazenin v organismu, by ml bt podporovn svm oetujcm lkaem. Protoe u ns neexistuj sanatoria ani dn jin zdravotnick zazen, kter by se problmm len chronickch somatickch nemoc hladovnm vnovala, nen zatm mysliteln, e by tam mohli bt umstni nemocn uvajc rzn lky. Je na praktickch lkach, kte jsou ve velmi zkm a astm kontaktu se svmi pacienty, aby umli poradit, jak se stravovat, a dokzali vst zjemce krtkodobou hladovkou. Svho oetujcho lkae bychom nemli navtvovat jenom tehdy, kdy ns zachvtila nemoc, ale ml by to bt n rdce i v situacch, kdy nepotebujeme jenom pedepsat lk. Ml by nm umt poradit, jak se nemocem vyhnout, a za to bt patin honorovn. Pokud se vydme se sebebanlnjm onemocnnm k lkai, vyadujeme vtinou lk a podle monosti zahranin, ten nejdra, protoe ten je nejinnj. Je to ale jedno, a drah, nebo levn, kad zanech stopy v naem tle v podob usazenin. Pokud si stujeme na bolestiv kyle a kolena a mme nadvhu, nepome nm ani nejdra lk. Lka, kter nm doporu zhubnout, je patn, ur ns a najdeme si ihned jinho, kter nm pedepe dobr lk. Ten patn lka to vak s nmi myslel dobe. Ne se souasn stav zmn, doporuuji krtkodob hladovn, pi kterch se postupn zsk dostatek znalost, aby lovk vdl, e me dret hladovku jednou tdn 24 nebo 36 hodin a jednou za tvrtlet 3 dny. Hladovn do t dn nevyaduje speciln pechod na normln stravu, protoe nedolo k podstatnm zmnm v organismu, a tak me tento typ hladovn podstoupit skoro kad. Bohuel musm konstatovat, e u ns neexistuje dostatek literatury. Ale ani studiem sebevtho mnostv odborn literatury o hladovn nezskme tolik jako osobn zkuenost nebo odbornm vedenm. Vdy to bude jen teoretick znalost. Pokud lovk nebere lky a nen fyzicky vyerpn nemoc, je zpsobil hladovt. Piklnm se k nzoru, e je lpe absolvovat nkolik krtkodobch hladovek a dodret ve, co s tm souvis, neli se rozhodnout pro jednu del hladovku a nedodret zkladn principy. eho chceme hladovnm doshnout? Obyejn se chceme zbavit njak nemoci, a to by mlo bt v rukou odbornka, anebo pedejt chorobm. S prevenc bychom mli zat vas, ideln vk je 35 let. Pe o zdrav ns bude zajmat stle vce, protoe budeme muset na svou nemoc finann pispvat, a m vt stka to bude, tm m nm zbude teba na nae zjmy. Abychom byli pi hladovn spn a doshli vytenho cle, musme vdt, zda jsme si schopni poruit a pi muivm hladu nemyslet na to, jak hlad oidit a jednou si teba kousnout do jablka. Je to zleitost sebekzn, kter doshneme postupnm a pomalm pevychovvnm sebe sama, co trv dle ne jsme ochotni pipustit, a proto bume kritit a odhadnme se sprvn, nefandme si zbyten. Jdlo je pro ns pro vechny velmi silnou drogou a n organismus je bude tvrd vyadovat. Nae podvdom je silnj, ne si pipoutme, nepodceujme ho. asto se pesvdme, jak mlo sami sebe znme.

7. Obdob lebnho hladovn

Lebn hladovn pozstv ze dvou obdob. Prvnm je obdob vlastnho hladovn a druhm obdob pechodu neboli nvratu k normln strav. Obdob hladovn m ti stadia a rozliujeme rovn ti stadia v obdob nvratu k normln strav. V prbhu kadho stadia dochz ke zvltnm fyzickm a duevnm procesm, podle kterch jsou pojmenovna.

7.1.

Stadium potravinov excitace

Prvn stadium hladovn se nazv stadiem potravinov excitace (vzruen) a trv obyejn dva a ti dny. Hladovjcho drd vn potravin, rozhovor o jdle, cinkn pbor. Dochz k vyluovn slin, kruen ve stevech, zhoren spnku, podrdnosti, patn nlad. Denn kles hmotnost a o 1 kg. ze je mal. Kad lovk, kter se zekne potravy, je je pro vechny iv tvory drogou, a neuspokoj pocity hladu, zane v tomto okamiku uklzet ve vlastnm vdom. lovk vdom trp hladem, ale souasn se ukzuje a kontroluje sv chuov vjemy i hlad. Jednotliv pznaky jako poruchy spnku, podrdnost a jin negativn emoce jsou znmkou vnitnho boje a podzen vdom siln vli. Pravideln hladovn jedenkrt tdn a po 2-3 dny ve tvrtlet mn nvyky hladovjcho. Dochz ke kvalitativn zmn lovka, rod se kvalitativn jin lovk. Lid, kte maj siln rozvinut pocit hladu a chuti, ppadn siln zakoenn vztah k alkoholu, tabku, drogm, maj tyto sv nvyky siln za fixovny v podvdom. Tito lid jsou netrpliv, vrtoiv a lituj se. Pokud pesto vydr npor tohoto stadia (prvn 3-4 dny hladovn), ztrcej nklonnost k alkoholu, tabku i drogm. Nedostav se ani syndrom po odejmut glukokortikoid u lid uvajcch tyto hormony nadledvin del dobu. Tot plat o lcch blokujcch anebo aktivujcch receptory bunk a o lcch edcch krev. Stadium potravinov excitace je specifickm testem na odhalen negativ ve vdom lovka. Po jejich odstrann se lovk stv vyrovnanjm a energeticky silnm. Daleko spnji se brn nepznivm podmnkm a nemocem. Prvn stadium znamen pro fyziologick funkce organismu lehk stres. Tento stres v prvn ad aktivuje hypotalamus, kter reguluje dleit ivotn procesy. Ten zane vyluovat rzn ltky dvajc impuls hypofze, kter zane vyluovat tropn hormony psobc na innost lz s vnitn sekrec s clem pizpsobit organismus hladovn. Bhem 24hodinovho hladovn hypofza prudce zv vyluovn somatotropnho rstovho hormonu, kter aktivuje glukagon, hormon slinivky bin. Ten zv tpen glykogenu (cukru) v jtrech a zabezpeuje tak organismu vivu. Glykogen sniuje intoxikaci organismu svm blahodrnm psobenm na ttnou lzu. Trv-li hladovn dle ne 24 hodin, hypotalamus dle pizpsobuje organismus situaci tm, e produkuje tkov neurohormony. Pomoc nich se uskuteuje detoxikace, obnova imunitnho systmu, genetickho apartu, ochrannch bunk a neutralizace alergickch reakc. V tomto obdob podstatn vzrst aktivita fagocyt a dochz k likvidaci patologickch mikroorganism. Me se objevit bolest hlavy, lehk zvra, slabost, buen srdce, kter po prochzce, cvien, masi anebo spre miz.

Bhem prvnch 3-4 dn hladovn dochz k vylouen pebytenho sodku a vody moovmi cestami, k i stevem. Souasn se normalizuje blkovinn vmna a miz otoky rznho pvodu. Charakteristika prvnho stadia hladovn: velk a drdiv chu k jdlu, kruen ve stevech zhoren spnku, podrdnost, nladovost, bolesti hlavy ze je mal zvyuje se imunita organismu dochz k likvidaci patologickch mikroorganism dochz k vylouen pebytenho sodku a vody ztrta hmotnosti in 1 kg denn

7.2.

Stadium narstajc acidzy

Druh stadium je stadium narstajc acidzy. Zan od 2.-3. dne hladovn a kon prvn acidotickou krizi, k n dochz 8.-10. den hladovn. Pi hladovn s pitm uriny dochz k acidotick krizi dve, ji za 4-6 dn. Pocit hladu se zmenuje od 4.-5. dne hladovn a me pln vymizet, avak zvyuje se pocit zn. Podle nkterch daj me pocit hladu petrvat a do konce i asov del hladovky. Uvd se pravdpodobnost 1 lovka ze 40 hladovjcch. Pina je v podvdom lovka a svd o existenci silnho centra (ohniska) pocitu hladu. Takov lovk pravdpodobn neustle peml o jdle a svmi pedstavami jdla provokuje hlad. Vskyt a vnmn pocitu hladu samozejm nesniuje innost hladovn, ale ztuje ho. Zhoren pznak chronick nemoci bhem hladovn svd o jeho pozitivnm inku, zatmco stav, kdy se pociovan latentn nemoc (napklad oekvan vypuknut nemoci z nachlazen, jej pznaky byly ped zatkem hladovky pociovny) neobjevila, svd o znien jejho loiska. Kdy se vdom lovka zbav rznch negativnch psychologickch problm, dostav se vnitn klid, zlep se spnek, zmiz vechny ostatn problmy provzejc hladovn. Druh stadium m nsledujc vliv na fyziologick procesy: Od 2.-3. dne hladovn dochz ke zmnm sekrece trvicho traktu. Sniuje se sekrece kyseliny soln v aludku. Namsto kyseliny aluden zanaj ze stn aludku prosakovat nenasycen mastn kyseliny a blkoviny. Nenasycen mastn kyseliny aktivuj tkov neurohormon cholecystokinin, kter tlum pocit hladu. Od 4.-5. dne se pocit hladu ztrc, nebo je velmi slab. Nenasycen mastn kyseliny zvyuj sekreci lue, kter se nachz a v tlustm stev. To m za nsledek oitn jater a lunku. Od 8.-10. dne dochz k plnmu zastaven tvorby aluden kyseliny a namsto n se objev tzv. spontnn aluden sekrece. Tento sekret obsahuje znan mnostv blkovin, kter se opt vstebvaj aluden sliznic do krevnho obhu. Spontnn aluden sekrece, k n pi hladovn dochz, je dleitm pizpsobovacm

procesem, sniujcm ztrtu blkovin. Souasn zabezpeuje organismu neustl psun aminokyselin, vyuvanch k tvorb a obnov blkovin pro nejdleitj orgny. Je velmi dleit si uvdomit, e pokud bychom bhem hladovn poili sebemen sousto, nedojde k rozvinut potebnho procesu endogenn vivy, nbr k dystrofii z podvivy. Po poit sebemenho sousta petrvv pocit hladu, obnov se peristaltika aludku a stev, budou se dl vyluovat aluden vy. Z nedostatenho psunu ivin dojde k poruen ltkov vmny. Organismus nepejde na endogenn (vnitn) vivu. Patologick zmny v bukch a jejich dezorganizace mohou nastat dve, ne jsou spotebovny vlastn vnitn zsoby. Jestlie hladovjc pouze pije istou vodu a nic dalho nesn ani nevypije, k tomuto naprosto nedoucmu nebezpenmu stavu nedojde. Bhem druhho stadia hladovn dochz ke zvenmu okyselen vnitnho prosted organismu ketoltkami a nahromadnm kyseliny uhliit. Uvnit bunk dochz k pestavb enzymatickho apartu aktivnm zapojenm dve mlo fungujcch proces. Velmi siln je aktivovn enzymatick apart, kter tp vechno, co je organismu ciz. Dochz k aktivaci autolzy. V tomto stadiu hladovn se zapoj nitrobunn mechanismy plnohodnotn vivy, sniuje se aktivace rstovho hormonu. Jeho vyluovn hypofzou se vrac k norm bhem 5-7 dn. Svd to o tom, e stres, kter se vyskytoval bhem prvnch dn hladovn, byl pekonn tlumenm nervovho systmu. Cel organismus odpov, zanaj v nm probhat ozdravn procesy. Charakteristika druhho stadia hladovn: organismus se ist sniuje se pocit hladu, ppadn zcela vymiz zvyuje se pocit zn pociuje se sucho v stech objevuje se povlak na jazyku a zubech dech zan pchnout po acetonu u nkterch nemocnch lze pozorovat zosten nkterch pznak chronickch nemoc koncem tohoto obdob nhle miz pocity slabosti, navy, buen srdce, zvrat a hladovjc se zan ctit dobe ztrty hmotnosti se pohybuj okolo 0,5 kg denn

Tyto pznaky se u hladovjcch objevuj od 6. do 10. dne a jsou rzn intenzity. Pocity slabosti, navy, buen srdce, zvrat po tomto obdob nhle miz a hladovjc se zan ctit dobe. Zan prvn acidotick krize, po n nastv tet stadium.

7.3.

Stadium kompenzace

Tet stadium je stadium kompenzace. Zan po acidotick krizi a kon samovolnm oitnm jazyka a dostavenm se silnho pocitu hladu. Dlka tohoto stadia, stejn jako pedchzejcch stadi, se ppad od ppadu li. Toto dlouh stadium zan piblin od 8.-10. dne a me trvat 40 a 70 dn i dle. Dlka zvis na individuln zsob tuk kadho jednotlivce. m vy je tlesn hmotnost, tm dle se me hladovt. Stadium kompenzace metodicky a prakticky rozdlujeme do dvou fz: Prvn fze zan prvn acidotickou kriz a kon druhou acidotickou kriz. asov trv od 6.10. dne do 17.-23. dne hladovn. Druh fze kompenzace zan ukonenm druh acidotick krize a kon oitnm jazyka a dostavenm se silnho hladu. Toto obdob zan od 17.-23. dne a me trvat do 40.70. dne. Velk rozdl se vysvtluje velkmi rozdly v hmotnosti hladovjcch. V prvn fzi stadia kompenzace dojde 6.-10. den k prudkmu zlomu, nastv acidotick krize, kter skon bhem nkolika hodin a jednoho dne. Hladovjc se zane ctit lpe, zmruje se pocit navy, kter me i pln zmizet, dostav se pliv sly, zlepen nlady. Miz rzn nepjemn pocity. Nemocnm, u kterch dolo v pedchzejcch stadich ke zhoren pznak nemoci, se zan dait lpe. Ke zlepen dochz ve vlnch, kter mohou bt zpotku krtk a postupn se prodluuj. Jazyk je ist, zmruje se zpach acetonu z st, zlepuje se barva ke a oi zanaj mt jiskru. Dojde ke zvraznn pulsu, kter se normalizuje. Zlepuje se psychika hladovjcho. Miz strach, napt a deprese. Tento stav petrvv a do nstupu druh acidotick krize. Ztrty hmotnosti jsou 200 g nebo mn. Konec prvn fze a souasn zatek druh fze stadia kompenzace nastv 17.-23. den, jakmile se objev a krtce na to odezn druh acidotick krize. Jej prbh je mrnj. Hladovjc se znovu zane ctit he, dojde ke zhoren chronickch nemoc a toto zhoren me bt vraznj. Po odeznn druh acidotick krize je organismus prakticky regenerovn, nashromd se energie, zlep se psychika hladovjcho. Organismus se dostv naplno do druh fze tetho stadia hladovn. Ztrta hmotnosti je 50-100 g denn a probh do t doby, pokud jsou v organismu hladovjcho druhoad tkn, kter je mon tpit. Toto stadium kon, jakmile se dostav siln pocit hladu a oista jazyka, kter se me za pocitem hladu o nco opozdit. Jsou to pznaky zakonen fyziologickho hladovn a obnovy. Nsleduje stejn dleit obdob, obdob zakonen hladovn a pechodu k obnov pjmu potravy. Pokud bychom hladovn neukonili, pelo by do patologick formy. U hladovjcho by nastoupily nezvratn procesy ohroujc nejen zdrav, ale i ivot. Proto kad del hladovn, jak preventivnho, tak lebnho charakteru, pat do rukou odbornka. ivotn sla bhem prvn sti tetho stadia hladovn obnovuje pedevm jednotliv funkce a struktury organismu. Tm, e lovk vdom trp, dochz tak k oist vdom od negativnch emoc. Potebujeme hodn sil, jak bhem hladovn, tak pi pechodu na normln stravu po skonen hladovn. Sl tm vle, lovk se mn a zbavuje se negativnch vlastnost. Zkladn zvltnost prvn sti tetho stadia je kompenzovan acidza. Ve vnitnm prosted organismu ji nedochz k posunu na kyselou stranu.

Vnitn systmy, pizpsobujc organismus novm ivotnm podmnkm, pracuj na pln obrtky, zejmna lzy s vnitn sekrec. V tomto obdob dochz k odstraovn patologickch zmn v organismu. Po skonen prvn acidotick krize prudce vzrst obranyschopnost organismu. Dochz k zeslen autolzy, odstraovn patologickch loisek a tkn. Autolza pln funkci prodnho chirurga. Kad nemoc m toti svj informan-energetick zklad, kter pi vytvoen vhodnch podmnek v organismu jednotlivce pechz do patologickho procesu. Vtin nemocm se da dobe v alkalickch podmnkch. Druh st stadia kompenzace zan od druh acidotick krize. Posunem vnitnho prosted na kyselou stranu, k nmu dochz bhem hladovn, ztrcej nemoci svoje (alkalick) prosted, ve kterm se jim da. Zatmco prvn acidotick krize odstrauje projevy nemoci, druh acidotick krize odstrauje koeny nemoc. Kdy po hladovn nezmnme sv nvyky a stravovac reim, koeny nemoci se znovu zanou obnovovat. Po klidu v informan-energetickm systmu organismu se v prbhu druh acidotick krize ji ivotn energie neutrc na boj s nemocemi a zan se v organismu hromadit. m dle se organismus nachz v podmnkch kompenzovan acidzy, tm vraznj jsou lebn, obnovovac a omlazovac procesy. Bhem dlouhho hladovn se buky nkterch orgn obnov nkolikrt. Upevuje se genetick apart, miz monost bunnch mutac (perodu bunk na malign apod.). Organismus se znan omlazuje bez ohledu na vk hladovjcho. Dlka druh sti tetho stadia je individuln. Kon objevenm se silnho pocitu hladu a nslednm oitnm jazyka. Hladovn je plnohodnotn, pokud hladovjc proel vemi temi stadii. Za peruen povaujeme hladovn, kdy hladovjc nepoctil siln hlad a nem oitn jazyk. Hladovn peruen bhem prvnho stadia, druhho stadia a prvn fze tetho stadia se pokld za neplnohodnotn. Frakcionovan neplnohodnotn hladovn je srie hladovn, zakonench mezi prvn a druhou acidotickou krizi nebo i po n, ani se dostavily pznaky hladu a oitn jazyka. Frakcionovan hladovn se aplikuje pi een zdravotnch problm, zejmna pi akutnch nemocech a teplotch, tj. na dobu snen teploty a odstrann akutn choroby. Plnohodnotnmu hladovn se podrobujeme velmi vzcn, a to zejmna pi vnch chronickch onemocnnch, rakovin anebo kvli duchovnmu zdokonalen. Ne vdy lovk vydr pln hladovn a pak je nhradou hladovn frakcionovan, kdy srie hladovn do jist mry nahrad hladovn plnohodnotn. Prvn hladovn se peru po odeznn prvn acidotick krize (po 8 a 10 dnech). Pesn stejn dlouho trv pechodn obdob, kdy se hladovjc vrac k normln strav. Druh navazujc hladovn (po msn pestvce) je zapoteb pivst a do druh acidotick krize (17.-23. den) a opt je zapoteb vnovat se pechodnmu obdob, kter trv 15-2krt dle, ne samo hladovn. Tet navazujc hladovn, proveden po dal pestvce podle stavu lenho, trv tak dlouho, dokud se neobjev pocit hladu a neoist se jazyk. Pi velmi prudkm onemocnn organismu se nkdy opakuje frakcionovan hladovn a ptkrt a v nsledujcm roce se pak me opakovat a do vylen.

V periodch pechodnho obdob mezi hladovnmi nesm strava obsahovat ivoin blkoviny (mlko, tvaroh, sry, maso, vejce), protoe i v tomto obdob pokrauje lebn inek hladu. Je zapoteb zdraznit, e k len a duevnmu zdokonalen se vyuvaj ti stadia hladovn, kter je zakoneno pocitem hladu a oitnm jazyka. Toto obdob se nesm pekroit. Charakteristika tetho stadia hladovn: 1. fze - od zatku prvn acidotick krize do skonen druh acidotick krize zmruje se pocit navy, kter me i pln zmizet normalizace pulsu zlepen psychiky, miz strach, napt a deprese zmrnn zpachu acetonu z st, zlepen barvy ke a lesku o probh kompenzovan acidza denn ztrty hmotnosti in 200 g nebo mn vrazn lebn, obnovovac a omlazovac procesy zavren regenerace organismu hromadn energie zlepen psychiky hladovjcho ztrta hmotnosti in 50-100 g denn

2. fze - od skonen druh acidotick krize do objeven se pocitu hladu a oisty jazyka

3. Jakmile se po ukonen druh acidotick krize objev pocit hladu a je oitn jazyk, mus bt hladovn zakoneno a nastv pozvoln proces pechodu na normln stravu.

8. Obdob pechodu na normln stravu

Stejn dleit jako samotn hladovn je pechodn obdob nvratu k normln strav. Po skonen hladovn pozorujeme zven regeneranch schopnost organismu a tendenci k obnovovn tkn. Mnoz odbornci, kte se zabvaj lebnm hladovnm, tvrd, e vsledek nezvis jen na dlce hladovn, ale i na tom, jak pesn jsou dodreny zsady platn pro pechodn obdob. Bhem prvnch dn vivy se objev buky, kter bouliv syntetizuj DNK (deoxyribonukleov kyselina). Sprvn proveden pechodu na normln stravu vyaduje znalosti, avak stejn dleit je sprvn viva. Malachov uvd, e odbornci z Gastroenterologickho stavu objevili u nemocnch po 28denn hladovce v aludku buky se svtlou protoplazmou. Tyto buky se po skonen hladovn bhem 20-30 dn petvo na buky vyluujc hleny, kter chrn aludek ped pokozenm. Bhem hladovn, zvlt dlouhodobho, dochz v organismu k obrcenm procesm: od vnjho prosted smrem k buce. Po druh sti tetho stadia hladovn je viva organismu podobn jako u tvocho se bunnho jdra. Dochz ke spotebovn vivnch zsob v samotn buce. Zmny ve vnitnm prosted organismu pi hladovn: Bhem prvnho stadia hladovn dochz k tlumu trvicho traktu. V prbhu druhho stadia hladovn dochz ke zmnm v kapalnm vnitnm prosted (krvi, lymf mezibunn tekutin apod.). Vytv se vnitn prosted, kter aktivuje nitrobunn enzymy. Ve tetm stadiu hladovn dochz k odbourvn a spotebovvn veho cizorodho v organismu.

Ukonen tetho stadia je bezpodmnen nutno vzat na ji zmnn symptomy. Pokud by nebyla vas bhem tetho stadia dodna viva zvenku, dojde k ireverzibilnm zmnm v orgnech, ppadn i ke smrti vyerpnm. Kad mus s hladovnm zanat postupn od krtkodobch pst, mus bt pi hladovn veden a mus tak hladovn sprvn zakonit. Po ukonen hladovn se mus obnovit pjem potravy, kter byl utlumen na zatku hladovn. K tomu je potebn nejen urit as, ale tak zvltn strava, kter jednak pome organismu pi jeho nvratu k pijmn normln stravy, jednak prodlou inek hladovn. Pklad jdelnku pi pechodu na normln stravu po hladovn (17-20 dn) je uveden na str. 84. Pokud popsan zsady nedodrme, me dojt k pokozen organismu, protoe je pln zahlcen nenatrvenou potravou. Obdob po ukonen hladovn dlme tak do nkolika stadi, bhem nich dochz k pechodu organismu z endogenn (vnitn) na exogenn (vnj) vivu.

8.1.

Astenick stadium

Prvn stadium obdob pechodu na normln stravu se nazv astenick. V tomto stadiu se mus obnovit prce zavacho traktu. M svoje zvltnosti, kter vyplvaj z dlky prv skonenho obdob hladovn. Po hladovn v dlce 2-3 dn nevznikne v astenickm stadiu dn problm s trvenm. Pechod na normln stravovn je bez pot. Hladovjc me jst stejnou stravu jako ped hladovnm. Po hladovn v dlce 8-10 dn do narstajc acidzy je nezbytn zajistit pi vyveden organismu z hladovn dva poadavky: umonit organismu zbavit se hlen, kter se uvolnily bhem hladovn (v opanm ppad je hleny zahlcen krevn obh a organismus je intoxikovn), dt organismu monost postupn obnovit trven.

V prbhu stadia narstajc acidzy (8.-10. den hladovn) dochz k silnmu uvolnn hlen do krve. Pokud by hladovjc zaal ihned po ukonen hladovky jst tce straviteln jdla (omatn brambory, maso, mslo, tvaroh i jinou tce stravitelnou potravu), me si pokodit zavn, co se projev tm, e trven nen plnohodnotn, nedochz k plnmu trven pijat potravy a do krve se dostv napl natrven potrava ve form zvltnch ivoinch klih (krobovitch, blkovinnch). Tyto ltky dlaj krev vazkou. Spousta hlen se opt vrt na msta, odkud byly vyloueny. V dsledku toho mohou vzniknout nov onemocnn, kter se ped hladovnm v organismu nevyskytovala, pesto vak mohou zmizet ta, kter v organismu byla. Vysvtluje se to pemstnm hlen. Strava po 8-10dennm hladovn mus bt v prvnch dvou dnech tekut: erstv ovocn nebo zeleninov vy, bylinn aje. Na edn v a ppravu aje si meme dopedu nechat zmrznout v mraznice vodu, zbavenou tk vody - deuteria. Pprava vody zbaven deuteria: K pprav vody bez deuteria je nejlpe pout pramenitou vodu. Pokud musme pout vodu z vodovodu, nabereme ji veer. Ndobu neuzavrme, aby z vody pes noc vyprchal chlr. Do uzaven plastov ndoby nalijeme litr vody a vlome na 4-5 hodin do mrazniky. To, co zan mrznout nejdve, je tk voda - deuterium. Sledujeme zmrazovn tak, aby 3/4 pvodnho mnostv vody, tj. 700-750 ml, zstaly tekut. To je voda zbaven deuteria. Vodu procedme a nechme zmrazit pro pozdj pouit. Led vyhodme. Je to zmrzl tk voda. Vodu nechme voln roztt na vzduchu tsn ped konzumac. Mikrovlnnou troubu bych k rozmrazen nedoporuovala. Vodu pouvme na bylinn aj oslazen medem, anebo ji meme pt.

Takto pipraven voda je velmi vhodn pi hladovn a urinoterapii, eventuln pi spojen obou metod. Od 3.-4. dne meme jst erstv ovoce a zeleninu lehce duenou na vod.

Je neppustn se pejdat. Ped kadm jdlem je zapoteb pro oitn jazyka a dutiny stn dkladn rozvkat krku chleba potenou esnekem a pak ji vyplivnout. Povlak na jazyku svd o jet probhajc oist organismu. Pitm erstvch ednch v oistu organismu prodluujeme. Pokud hladovka trvala do 15 dn, lze od 3.-4. do 8.-10. dne jst celozrnn chlb, zeleninov salty s pidnm naklen penice, rzn kae (z peninch a ovesnch vloek, prosa, pohanky, avak nikoliv krupinou a bramborovou). K pprav salt je psn zakzno pouvat po dobu nejmn 5 dn olej. Pi hladovn pes stadium adaptace do druh acidotick krize (17.-23. den), bhem n se utlumilo zavn, probh naplno oiovn organismu. ada orgn je v klidu, jin pracuj s minimln zt. Po takto dlouhm hladovn mus bt hladovjc provdn pechodnm obdobm velmi peliv a opatrn. Zan se pitm erstvch v, ednch kvalitn vodou, anebo vodou z rozttho ledu, zbaven tk vody. Prvn dva dny se pije erstv vylisovan ovocn nebo zeleninov va, edn na polovinu vodou. Ovocn va se zeleninovou se nesm mchat a nesmj se ani pt po sob v intervalu kratm ne 2 hodiny. Dal dva dny se pije va edn pidnm jedn tetiny vody a posledn dva dny se pije va needn. Po tomto obdob, tedy ponaje 5. dnem adaptace, je mon jst erstvou zeleninu nebo ovoce i zeleninu lehce poduenou na vod. Nen-li k dispozici erstv ovoce a zelenina, mohou se pt bylinn aje a jst suen ovoce, namoen v pevaen vod. V dalch dnech lze jst mal mnostv chleba z naklen penice a rzn dk kae (krom bramborov a krupin), vaen ve vod. Opt je zapoteb rozvkat kousek chlebov krky poten esnekem a po rozkousn sousto vyplivnout. Porce mus bt mal (ne vce ne 100-200 g), take se bhem 20-30 minut objev dal pocit hladu. Velmi dleit je kad sousto podn rozkousat a proslinit, aby se usnadnilo trven. ze je dostaten tlumena pitm v. Pjem potravy vyvolv po hladovn pocit slabosti, protoe se st energie ztrc jejm trvenm. Je dobr si vyhovt a ulehnout na hodinku do postele. Po prvnm jdle se zpravidla bhem 2-3 dn objev stolice. Tlesn hmotnost jet kles o 100-200 g denn. V tomto obdob je dleit si dvat tepl koupele, tlo natrat olivovm nebo slunenicovm olejem a jednou za 2-3 dny provst klystr.

8.2.

Stadium intenzvn obnovy

Druh stadium pechodu na normln stravu po hladovn je stadium intenzvn obnovy. Pimen dlce hladovn se v nm obnov v organismu trven. Obvykl doba obnovy trven pi pechodu na normln stravu po hladovn: Po 2-3dennm hladovn nen dn mezidob pechodu na normln stravu. Pokud hladovn trvalo 8-10 dn, obnova trven trv 3-4 dny. Po 20-30dennm hladovn se trvic proces obnov bhem 5-7 dn. Pokud bylo del ne 30denn hladovn ukoneno, jakmile se dostavil pocit hladu a chu k jdlu, obnov se trvic proces rychleji, a to za 4-6 dn.

Chu k jdlu velmi prudce roste a k nasycen je zapoteb mnohem vce jdla. Tlesn hmotnost pibv ve stejnch proporcch, jako ubvala bhem hladovn. Prbn roste tak fyzick sla. lovk, kter proel obdobm pechodu od hladovn na normln stravu, se zan lpe ctit, zlepuje se jeho nlada, asto miz pznaky nemoci. Normalizuje se tlak, puls se stv pravidelnm. Nejastj a nejvt chybou pechodnho obdob je selhn kontroly nad pocitem hladu. Je teba jst umrnn a s rozmyslem sndani i obd, m se nastav a slad energie organismu s prodnmi cykly. Neboli m del bylo hladovn, tm dle bude trvat pechod na normln stravu.

8.3.

Stadium normalizace

Tet stadium obnoven je stadium normalizace. Pocit hladu se zmrn, normalizuje se trvic proces. V tomto obdob nen vhodn jst stravu bohatou na vlkninu, protoe pli zesiluje enzymatick procesy a vyvolv plynatost. Je teba jst ovoce a zeleninu s malm obsahem vlkniny a jst rzn kae. Zvlt to plat pro osoby trpc nadmnm. Nstup tetho stadia zvis tak na dlce hladovn. Podle toho, jak vrazn jsou jednotliv stadia hladovn a obnovy, se d posoudit efektivnost hladovn. Pokud jsou jednotliv stadia vrazn a probhaj asov sprvn, hladovn je efektivn. U nkterch jedinc mohou nastat neobvykl ppady. Napklad jednotliv stadia nejsou dost vrazn, nebo mohou bt dostaten vrazn, avak asov zaostvat nebo asov neodpovdat. V takovch ppadech je efektivnost hladovn ni.

9. Rzn zpsoby hladovn

Rzn zpsoby hladovn se od sebe li kvalitativn. Hladovt se me klasickm zpsobem, kdy lovk po stanovenou dobu nepijm potravu. Dalm zpsobem je hladovn spojen s pitm uriny. Jinm zpsobem je hladovn nasucho. Krom tchto t hlavnch zpsob hladovn jsou mon jejich rzn kombinace bhem jednoho lebnho hladovn. Existuje ada kol lebnho hladovn. Velmi znm je americk kola pedstavovan Herbertem Sheltonem a Paulem Braggem. Nikolajev, Suvorin, Ivanov a Malachov reprezentuj ruskou kolu. Anglick kola lby hladovnm s urinoterapi je pedstavovna Johnem Armstrongem. Jednotliv kliniky maj na hladovn rzn nzory a jejich pstupy mohou bt v rozporu s nzory jin koly. Podstatn je vak konen efekt.

9.1.

Klasick hladovn

Hladovn bez potravy, oznaovan termnem klasick hladovn, je provdno na ad klinik v Rusku. Akademik J. S. Bakulev na sv intern klinice v Moskv adu let s spchem pouv lebn hladovn u aludench ved, znt lunku a slinivky. Zakladatelem len schizofrenie hladovnm je prof. Nikolajev, kter vedl v Moskv kliniku, kde se hladovnm l somatick nemoci. Jeho zsluhou byla vypracovna metodika aplikace dvkovanho hladovn, oprajc se o padest let shromaovan faktografick materil krevnch rozbor, rozboru moi, EEG, EKG, reflex, zmn fyzickch a psychickch faktor, zskan bhem len nkolika set pacient. Dlka hladovn je 20-30 dn i vce, s ohledem na hmotnost pacienta. Ne se zane hladovt, mlo by se krtce pedtm vzt projmadlo nebo aplikovat opakovan klystr, aby se proistil cel gastrointestinln (zavac) trakt. Dleitost oitn zavacho traktu spov v tom, e se organismus mnohem snadnji peorientuje na endogenn (vnitn) vivu a e se rychleji ztrc pocit hladu. Bhem klasickho hladovn se mus dodrovat pitn reim. Denn se mus vypt minimln 2-4 litry vody. Pokud hladovjc trp otoky, sn se prvn dva dny pjem vody na 1 litr za den. Otoky, i takov, kter odolvaj medikamentm, postupn zmiz. Po vymizen otok se zv pjem vody opt na 2-4 litry. Dodrovn pitnho reimu je nepostradateln pro sprvn tpen tuk. I kdy hladovjc vypije vce vody, ta se v organismu nezadruje, hladovjc pouze vce mo a mo se stv svtlej. Druhy vody, kter lze pt bhem hladovn, zvis na hladovjcm samotnm. Me se pt pramenit voda nesycen CO2 (bez bublinek) (Dobr voda, Mattoni, Aquila, Oza aj.) nebo destilovan voda. Speciln druh vody, kterou si me kad pipravit sm, je voda zbaven tk vody 3H - deuteria. Voda se pije tepl nebo vlan. Po 3-4 dnech hladovn je vhodn vodu na pit pihvat. Hladovjc zan bt zimomiv a studen voda odnm teplo a tm energii, kter je nedostatek. Pokud se zane hladovt pi zven tlesn teplot, je zapoteb pjem vody omezit na 1 litr denn. Teplota bude bez lk klesat o 0,5 C a bhem 2-3 dn se vrt k norm. K dkladnmu vyluovn balastnch ltek jsou velmi dleit nkolikakilometrov (1520 km) prochzky denn na erstvm vzduchu. Plat to zejmna pro hladovjc s vy hmotnost. Hladovjc s men hmotnost si mus pizpsobit vychzkov reim svm

fyzickm monostem (5-10 km denn). Z vlastn zkuenosti mohu uvst, e bhem hladovn, a na acidotickou krizi, jsem mla dost sil na dlouh vychzky, akoli moje hmotnost 59 kg nebyla nijak vysok. Bhem 20denn hladovky jsem provdla vechny prce, kter normln dlm, dila jsem auto. Je samozejm, e je zapoteb si vyhovt a lehnout si, pokud ctme navu. Nzk hmotnost, zpsoben rznmi chronickmi nemocemi, nen kontraindikac hladovn. Hladovn je vak kontraindikovno u lid nepohyblivch. Lid s nzkou hmotnost snej prvn hladovn patn, ale po opakovanm hladovn zanou nabrat na hmotnosti, i kdy jim chronick nemoc nedovolila pibrat na vze teba adu let. Lebn-profylaktick efekt nastupuje u hubench pacient mnohem rychleji ne u obznch. dn pravidlo se vak ned generalizovat. Kad lovk je individualita, a tak kad jednotlivec reaguje po svm. Proto je zapoteb se pizpsobit poadavkm organismu co se tk prochzek, vodnch procedur, klystr. Zatmco pohyb slou k lepmu vylouen balastu z krevnho eit, klystry slou k odstrann balastu ze steva. Do klystru se me pidat urina (je lep ne citrnov va) anebo lce erstv citrnov vy. etnost klystr je u kadho individuln podle stupn zahlenn. Prvn dny hladovn je zapoteb aplikovat klystry denn, pokud je organismus hodn zahlenn i dvakrt denn: rno mezi 5. a 7. hodinou a veer mezi 17. a 19. hodinou. Pozdji sta aplikovat klystry obden nebo jednou za dva a ti dny. Rno mezi 5. a 7. hodinou rann je biologick as tlustho steva; v tomto obdob pracuje tlust stevo naplno. Klystrem jeho prci podpome. Do steva se vyluuj jednak balastn ltky z krevnho eit a jednak se ist jtra a luov cesty. Nkdy mohou vplachem ze steva vychzet rzn cry sliznice i odlitky luovch cest. Veer mezi 17. a 19. hodinou je biologicky as ledvin. Ledviny jsou v tto dob hodn zateny, nemluv o jejich zaten bhem hladovn, pokud je organismus hodn zahlenn. Velmi dleit je dostatek tekutin: 2-4 litry denn. Denn rno i veer je dleit provdt mase celho tla v dlce 30 minut. Mas se vdy provd smrem k srdci. Pokud chceme jej inek zvit, pouijeme urinu odpaenou na 1/4. Jej blahodrn inek ocenme zejmna v prbhu acidotick krize. Mohu z vlastn zkuenosti uvst, e po opakovanm Nti provedenm urinou odezn ada nepjemnch prvodnch jev hladovn po vyvrcholen acidotick krize, jako je buen srdce, studen pot, nevolnost apod. Bhem hladovn se velk mnostv hlen vyluuje nosem a sty. Siln je potaen jazyk, proto je v tomto obdob velmi dleit pe o stn dutinu. Je zapoteb opakovan si istit chrup a likou anebo kartkem oiovat jazyk. V prbhu 6-10 dn me dojt k volnmu odtoku hnisu z nosnch a elnch dutin, mandl anebo zub napadench paradentzou. V tchto ppadech je zapoteb ped kadm pitm vody dkladn si vyplachovat sta vodou anebo erstvou urinou. Neustle je nutn odstraovat povlak z jazyku likou anebo zubnm kartkem, proplachovat nosohltan, nejlpe urinou, kapat urinu do u. V tomto obdob je zven pe velmi dleit. Bhem hladovn nen vhodn oblkat se do syntetickch odv (samozejm by to mlo platit i mimo hladovn), protoe izoluj ki od vnjho prosted a ta nen schopna pes tuto bariru doplovat do organismu voln elektrony z okolnho prosted.

Bhem hladovn hladovjc nasv podvdom energii z okolnch lid, mnoz to ct; je to tzv. energetick vampyrismus, kter tak sniuje efektivnost hladovn. Organismus mus bhem hladovn fungovat pouze na kor vlastn energie. Rovn nen vhodn, aby lid kolem hladovjcho ho litovali, a proto o pedsevzet hladovt by nemlo bt informovno irok okol. M to negativn vliv na hladovn. Po skonen prvnho obdob pi klasickm hladovn s pitm vody (17-20 dn), kdy se objev druh acidotick krize (prbh je leh), se me hladovn ukonit, pokud jsme si stanovili hranici hladovn 20 dn. Nyn nastv obdob pozvolnho pechodu na normln stravu. Zaneme pitm erstv vylisovanch v, pokraujeme zeleninovou a ovocnou stravou. Pklad jdelnku pi pechodu na normln stravu po delm hladovn (17-20 dn): 1. den: 1 dl erstv vylisovan vy (ovocn nebo zeleninov, nemchme dohromady), rozedme 0,5 dl vody zskan z rozputnho ledu nebo 0,5 dl pramenit nebo destilovan vody. Pijeme kadou hodinu jednu skleniku po doucch, dkladn proslinme a a potom spolkneme. Bhem prvnch 5 dn pechodnho obdob je psn zakzno pouit kuchysk soli a tuk. 2. den: 1,5 dl erstv vylisovan vy rozedme 0,5 dl vody a pijeme kadou hodinu jednu skleniku po doucch. Dkladn proslinme a a potom spolkneme. Meme mrn piht. Konzumujeme salty z erstvho ovoce anebo zeleniny 4-5krt denn po 100 g. Nkte odbornci doporuuj prvn dny pimchvat do zeleninovch salt syrov rozmakan esnek bez ohledu na jeho snenlivost ped hladovnm. esnekov silice jednak aktivuj zavn a jednak dezinfikuj trvic trakt. 3. den: Ke vm a zeleninovm a ovocnm saltm meme pidat suen ovoce namoen v hork vod s likou medu. 4. den: Pjem jdla omezme na 3-4 porce denn. Pidvme rzn kae (ovesn, pohankov, prosn apod.). Kae pipravujeme ve vod a mus bt dk. 5. den: Kae meme posypat rozdrcenmi oechy a semnky. Pidme ji lutniny (hrch, fazole, oku) ve form ka, avak v malm mnostv kvli plynatosti. 6. den: Meme ji jst chlb, ve kterm je sl. Jdelnek je rznorod, avak dal pokrmy pidvme velmi opatrn. Pechod k normln strav trv stejn dlouho jako hladovn.

Od jednotvrn stravy postupujeme k pestej. Je zapoteb dodrovat sled pijman potravy: Nejprve tekutiny a pak tuh sti; zaneme vdy jdly snadno stravitelnmi a nakonec jme pokrmy nejhe straviteln. Velmi opatrn postupujeme pi pidvn ivoinch blkovin (vejce, mln vrobky a maso), protoe je zde nebezpe vyvoln alergie. Proto je pidvme a ke konci pechodnho obdob. Nejvhodnj je vegetarinsk strava.

9.2.

Urinov hladovn

Urinov hladovn je metoda dvno oven a velmi bezpen. Je to pit vody, uriny, mase starou nebo odpaenou urinou a urinov klystry. Nejene je prostedkem levnm, co nen tak dleit, ale je to metoda kadmu dostupn, bez vedlejch ink. Nekodnost tto metody je jej velkou vhodou. Urina je lebnm vnitnm organickosolnm vodnm roztokem, kvalitativn podobnm krevn plazm. Skladba moi je tak sloit,

e se ji dodnes nepodailo umle pipravit. Je zrcadlem naeho organismu a neobsahuje nic, co by se v nm samotnm nenachzelo. Prvnm rozenm pedsudkem, jm nkte lkai zpotku proti urinoterapii argumentovali, bylo tvrzen, e urina je dajn jedovat a jej pit by nemohlo pinst dn uitek. e je dokonce ivotu nebezpen, dojde-li k pijet nkterch ltek vylouench mo. Urina pozstv z 95-98 % z vody. Zbvajcch 2-5 % tvo z poloviny urea a z poloviny minerly, soli, hormony a enzymy. Samotn urea (moovina), od kter dostala mo sv jmno, me bt pi velkm mnostv v krvi jedovat. Pitm uriny vak k takov koncentraci neme dojt. Mal dvka moi naopak ist tlo, rozpout nadbyten hleny a pin celou adu specifickch a velmi uitench efekt. Urina je steriln (kadopdn bezprostedn po vymoen) a psob asepticky. Mm na mysli urinu lovka, kter zdrav j, neuv dn chemick medikamenty ani drogy. Metoda urinoterapie je zaloena na principu pirozenho kolobhu ltek. Nezashne-li lovk do pirozenho kolobhu ltek ve svm organismu syntetickmi prostedky, produkuje urinu, kter je v kadm ohledu zdrav. Jestlie vak povme spoustu chemickch ltek, a ty jsou dnes prakticky ve vech potravinch, bude st z nich opt vylouena do uriny. Obsah uriny tm bude samozejm poznamenn. V podstat je vak mo zdrav tekutina, kter neobsahuje dn kodliv ltky, pokud je do organismu nevpravujeme nevhodnm jdlem a pitm. Co pesn se pi urinoterapii dje? Jednodue eeno: Po vypit nebo vmasrovn urina ist krev a vechny tlesn tkn, dodv vyuiteln iviny a poskytuje organismu informace o tom, zda a kde je nco vyvedeno z rovnovhy. Psoben uriny pi velmi intenzvn aplikaci, kterou je hladovn (pst) vhradn s pitm vody a uriny, popisuje Armstrong takto: Kdy se pijme urina do tla, profiltruje se, stv se stle ist, co je zejm u bhem prvnho dne pit uriny, ppadn uriny zedn vodou. Nejprve rozpout a odbourv vechny usazeniny a blokdy. Poslze regeneruje orgny a tkn, kter utrply nemoc. Nmitky a nepodloen tvrzen, e urina je jed, neobstoj. L. Sosnovskij a B. Mosienko v knize Urinoterapie vera, dnes a ztra uvdj, e smrteln dvka moi pro lovka je 26002800 cm3 podanch nitroiln. Takov obrovsk mnostv uriny lovk ani nevylou, pokud netrp diabetem insipidus (vodn plavic). Pi urinoterapii spojen s hladovnm nepeshne jednorzov dvka 250 cm3, co pedstavuje zhruba 0,5 % hmotnosti lovka. Za 24 hodin to me bt nanejv 1500 cm3. Stejn jako pi urinov ke bez hladovn ani u hladovn spojenho s pitm uriny nen podmnkou urinu pt. Meme ji vpravovat pomoc balnkovch klystr do tlustho steva. Vznam urinovho hladovn spov v tom, e napomh obnovit informan-energetick zklad lovka. Rychle rozpout usazeniny v organismu, obnovuje jednotliv pokozen orgny, sliznice a membrny. Je to metoda fyziologick regenerace. Miliony lid vyuvaly a vyuvaj tto bezmedikamentzn metody k ozdraven. Nastv veobecn nvrat k pirozen strav, ve kter pevauje syrov zelenina a ovoce, bez kodlivin, s dostatkem pohybu a s nastolenm zdravho ivotnho stylu. Ve svt se touto metodou zabvalo mnoho lka i laickch litel a dosud je hojn pouvna. Spojen hladovn s urinoterapi je nejinnj pirozen prostedek k obnoven duevn rovnovhy. Jak ukzaly zkuenosti a praktick vsledky, neexistuj nemoci (pokud nejsou hodn zastaral), kter by odolvaly urinoterapii spojen s hladovnm, jen je zapoteb najt vhodnou metodu.

Vechny korekce, probhajc v tle bhem hladovn, jsou zakdovny v urin a pi optovnm nvratu do organismu vytvej zptnou vazbu. K lepmu pochopen tto zsadn teze, o kterou se urinoterapie opr, strun vysvtlm, jak urina vznik a co ji tvo. Jednm z nejdleitjch kol jater je oitn krve od jed. Jtra odvdj jedy z krve, zadruj je nebo je postupuj do lunku. V druhm ppad se jedy v podob lui dostanou do stevnho traktu a opust tlo stolic. Krev je tedy v jtrech zbavena jed a dostv se do ledvin. Nejdleitj funkc ledvin je obnoven rovnovhy vech ltek obsaench v krvi. Ledviny odfiltruj ltky, kter jsou v krvi v nadbytenm mnostv; nap. minerly, hormony, voda atd. Napklad tlo doke zpracovat jenom urit mnostv vitaminu C. Vechen vitamin C, kter je v krevnm eiti navc, je v dan chvli nevyuiteln a jeho dal doprava tlem by spotebovala pli mnoho energie. Proto tlo toto nadbyten mnostv ledvinami odfiltruje. Aby se uetila energie a zstala zachovna krevn rovnovha, jsou ledvinami odfiltrovny tak nevyuit enzymy. Tot plat o hormonech, minerlech a ostatnch ltkch. Proto je pochopiteln, e je urina nasycena ivotn dleitmi ltkami a nememe ji tedy nazvat odpadem. Co se po prchodu ledvinami jet ze kodlivch ltek v moi nachz, je vtinou pozstatkem nezdravho jdla a pit. Jde o produkty chemickch psad a ppravk, ozaovn, alkohol, nikotin, kofein a nerozpustn tuky. Proto mezi pedpoklady zdrav prospnho hladovn i urinoterapie pat zdrav strava s vylouenm kodlivch potravin a vhodn stravovac reim. Pak tak urina bude zdrav a bez jed, protoe se do n nedostane nic jinho ne to, co bylo sndeno a vypito. Me pirozen dojt k tomu, e pi nemoci tlo produkuje urit jedy. Jestlie se takov ltky, resp. st z nich, dostanou do moi, me mt jej poit homeopatick nebo isopatick inky. To znamen, e se stejn l stejnm. Obdobn je tomu pi okovn, avak naokovan ltka je tlu ciz, dvka je pomrn vysok a tlo se mus brnit nemu, co dosud neznalo. Naproti tomu vlastn jedy nejsou tlu ciz a hraj dleitou roli pi obnov vnitn rovnovhy. Jedn se vtinou o jedovat ltky v nepatrnm mnostv, s vjimkou zntu ledvin, moovho mche i moovodu. V tchto ppadech je nutno dbt zven opatrnosti. Lze doporuit jen nkolik kapek uriny na jazyk nebo uit v pimenm homeopatickm zedn. Jtra tedy zbavila krev jed a vylouila odpadn ltky do stevnho traktu. Ledviny vyrovnaly stav minerl, hormon, enzym, vitamin a vody v krvi. Vidme, e urina nen nic jinho ne pefiltrovan krev. erstv urina tak skuten obsahuje stejn ltky a prvky, jak proud krevnm eitm. Co je te va urinou, bylo ped nkolika minutami soust va krve, soust vs samch. Podle dnench poznatk obsahuje normln urina asi 200 rznch ltek. Urologov vak oekvaj, e pomoc mcch pstroj nov generace bude v moi zjitno nkolik tisc rznch typ ltek. Tvrd to urolog dr. Herman z New Yorku, kter proslul i vrokem, e v moi nelze nalzt nic jinho ne to, co bylo uloeno v potrav, a dle tvrzenm, e vechny ltky, na kter se v urin naraz, jsou svm zpsobem cenn a nezbytn k ltkov vmn v lidskm tle. V souasn dob probhaj dl vzkumy vyuitelnosti jednotlivch sloek moi k lebnm elm. Jak kosmetick, tak farmaceutick prmysl ji nkter ltky z uriny vyuv. Pkladem jsou hormonln preparty z moi thotnch en, kter jsou ureny enm, kter maj problmy s othotnnm. Dalm produktem je hormonln ppravek pro zhubnut, aplikovan v injekcch. Urea, jedna ze sloek moi, se pidv do nkterch zubnch past a konch mast a krm. Urokinza, extrahovan z moi, je lkem proti zuovn krevnch cv. Je to enzym s mohutnou lebnou silou, kter si sm vyhledv v tle msta vyadujc

ozdraven. S urinou se setkvme astji, ne bychom tuili. Ostatn, s vlastn urinou kad z ns vyrstal po devt msc v matin ln, jene jsme na to zapomnli. Urina je soust exkret, kter lze rozdlit na dv skupiny: na pebyten iviny, kter organismus nespotebuje, a metabolity. Tvrzen o kodlivosti metabolit v urin neobstoj. Metabolity a jin ltky se astn humorln regulace funkc organismu, regulac uskuteujcch se v jeho kapalnm prosted. Moovina a kyselina moov obsaen v urin jsou endogenn (vnitn) antioxidanty. Jsou dleitou a potebnou slokou tekutho prosted organismu, zabraujc vyvoln kodlivch ink aktivnch forem kyslku. Zejmna vlastnosti antioxidantu dodvaj moovin schopnosti slabho radioprotektiva (sniuje radian pokozen). Aktivn formy kyslku jsou radiomimetika, psob podobn jako ionizan zen. Sniovnm jejich mnostv oslabuj moovina a kyselina moov dsledky radianho pokozen organismu. Dle je moovina denaturtem zvyujcm schopnost bunk odolvat stresovm situacm. M vlastnosti moopudn a keratoplastick. Nzor o kodlivosti moi vzhledem k obsahu luovch pigment a kreatinovch ltek tak neobstoj. Jsou soust krve a jejich optn pijet v moi je tak mal, e nem dn kodliv vliv. Mo kvalitativn vyjaduje sloen kapalnho prosted organismu, ve kterm kad komponent m svou fyziologickou lohu. Urina je zdrojem nkterch uniktnch biologicky aktivnch ltek, jako jsou antineoplasty, ltky psobc protirakovinn. Lebn uitenost uriny a jejch jednotlivch sloek, napklad melatoninu, se dnes vn zkoum. Samotn ledviny produkuj enzymy urychlujc syntzu vitaminu D, co dovoluje pouvat urinu pi len rachitidy a jinch nemoc vyvolanch nedostatkem tohoto vitaminu. Urina je lk, kter m irokou innost a me se pouvat libovolnm zpsobem, od pit, klystr, injekc, mas, vtrn, obklad a po inhalaci. Pit uriny bhem hladovn jeho prbh usnadn, acidotick krize pichz o 3-5 dn dve a je mrnj. Urinov hladovn se provd samostatn a od klasickho hladovn se li tm, e krom vody se pije bu vechna urina, kter se vylou bhem dne, nebo st uriny 3-4krt denn po 100150 ml. Je zapoteb pt dostaten mnostv vody (2-4 litry denn), aby urina nebyla koncentrovan. Stejn jako u klasickho hladovn je teba vnovat pozornost oist tlustho steva. Denn se provdj mase celho tla urinou starou 3-6 dn, anebo urinou odpaenou na 1/4 pvodnho objemu. Dlka mas je 30 minut a 2 hodiny, zle na dvodu, pro kter jsme se rozhodli hladovt. Pe o dutinu stn spov v jejm vyplachovn urinou erstvou nebo odpaenou na 1/2 pvodnho mnostv, doplnn promvnm nosohltanu erstvou urinou (Nti). U lid, kte trp paradentzou, je to jedinen prostedek k jejmu odstrann. Podrobn vklad jsem podala v knize Urinoterapie oima lkae. Velk vhoda urinovho hladovn ped klasickm spov v rychlm okyselen vnitnho prosted. Acidotick krize pi urinovm hladovn nastupuje dve a neprobh tak bouliv. Spojen hladovn s urinoterapi vyvol daleko efektivnj rozpoutn hlen. Zkracuje dlku hladovn, rychleji nastupuje pechod na endogenn (vnitn) vivu. Dochz dve k odblokovn biosyntzy - organismus vyuv CO2 (kyslink uhliit) a N (dusk) ze vzduchu stejn jako rostliny.

V urin je obsaena ada chemickch ltek pro organismus potebnch. V moi zdravho lovka jsou ti zkladn skupiny ltek: organick duskat (moovina, kyselina moov, purinov bze, aminokyseliny, amoniak, keratinov ltky), organick neduskat (tericko-sirn kyseliny), anorganick (soli sodku, draslku, vpnku, hoku, eleza, chlru, fosforu, chrmu).

Dle jsou v moi obsaen zvltn ltky, mezi n pat: Aglutininy a precipitiny - maj neutralizan inek pi obrn a jinch virzch. Allantoin - obsahuje dusk, podporuje hojen ran. Je to oxidan produkt kyseliny moov. Vyskytuje se v mnohch pleovch krmech. Antineoplaston - selektivnm zpsobem zabrauje rstu rakovinnch bunk, ani by ovlivoval stavbu normlnch bunk. DHEA - dehydroepiandrosteron (nebo dehydroisoandrosteron) je steroid vyluovan nadledvinami a ve velk koncentraci se vyskytuje v musk urin. Tato ltka zabrauje nadvze, prodluuje vk u mu, l chudokrevnost, diabetes, rakovinu prsu u en. DHEA stimuluje rst kostn den a zvyuje produkci erytrocyt, monocyt, makrofg a lymfocyt. Ni koncentrace DHEA je pravdpodobn spojena se strnutm. Gastric secretors depressens (tlumi aluden sekrece) - psob proti aludenm vedm. Kyselina glukuronov - m terickou vazbu. Vznik v jtrech, ledvinch a zavacm traktu a vznamn podporuje vyluovac funkce. Kyselina glukuronov ve v jtrech toxiny, kter se pak vyluuj stevem jako glukuronty. Moov indikn - zodpovd za vyluovac funkce. Kyselina moov - omezuje voln radikly. V tle psob proti strnut a m tuberkulostatick inek. Psob jako antioxidant. Kyselina hyppurov - tvo se v jtrech a ledvinch. Podporuje vyluovn. H 11 - brzd rst a zabrauje en rakovinnch bunk. Interleukin 1 - m pozitivn vliv na pomocn buky. Me dvat signly hypotalamu, a tak vyprovokovat horeku. Prostaglandiny - jsou hormonln ltky vyvolvajc rozen cv a tlumc bolesti. Uvoluj spasmus bronchilnho svalstva a psob na ltkovou vmnu. Protein globulin - obsahuje antistice proti specifickm alergenm. Je identick s proteiny v imunoglobulinech sra. Protezy - jsou aktivn imunologick produkty alergickch reakc. Polypeptidy (moov peptidy) - maj protituberkulzn inek pi aplikaci v ist chemick form.

Urina je ultrafiltrt krevn plazmy. Dle obsahuje nukleov kyseliny, histidin, kyselinu hyppurovou, prov glukuronov a neprov srov kyseliny, pigmenty, neutrln sru, rodanidy, aminokyseliny, glukzu, aceton, luov kyseliny, mlnou kyselinu, kyselinu pyrohroznovou, cholesterol, inozit, nasycen i nenasycen mastn kyseliny, kyselinu avelovou, kyselinu jantarovou a mnoho dalch ltek. V moi jsou rovn biologicky aktivn ltky, kter byly vytvoeny lidskm organismem, jako jsou hormony, enzymy a vitaminy. Hormony jsou vysoce aktivn ltky, psobc na ltkovou vmnu, rozvoj organismu, rst, chovn, reprodukci, strnut. Jejich nadbytek i nedostatek vn pokozuje organismus. Hormony produkuj lzy s vnitn sekrec, avak tak endokrinn buky rozeset v epitelu aludku, stev, lunku, plic, dchacch cest, ke a moovch cest. Krom hormon se v organismu tvo ltky chemicky a biologicky aktivn - tkov parathormony biostimultory. Vlastnosti moi lze velice koncentrovan shrnout takto: Fyzikln vlastnosti Kysel pH moi - odbourvn patologickch tkn. Elektrick vodivost - voln elektrony aktivuj enzymatick procesy. Mal povrchov napt - lep rozpoutn usazenin. Men viskozita - rozpoutn tromb a kamen, edn krve a usazenin. Vysok podl strukturovan vody, kter nese informaci o tle, tak o patologickch jevech, sama najde a likviduje postien msto. Fluorescence - obnova svtelnho holografickho zznamu o fyziklnm popisu naeho tla (genetickho kdu). Chemick vlastnosti Organick duskat ltky. Organick neduskat ltky. Anorganick ltky. Zvltn ltky. Biologick vlastnosti Hormony. Enzymy. Imunitn ltky. Informan vlastnosti Protoe urina vznik v kad buce, pen informaci o tom, co se v n dje, nese jej genetick kd. Na tomto principu - brnit se zmnm poruen rovnovhy - je vybudovn systm obrany schopnosti organismu. Pi urinovm hladovn dochz k likvidaci patogenn flry, ndor, rznch opouzdench infekt v organismu, a to postupn, na rozdl od obyejnho hladovn, kdy se narz uvoln

velk mnostv balastnch ltek a zahlt obh a vyluovac cesty. Urinov hladovn na homeopatickm principu likviduje rzn opouzden infekce, zatmco pi klasickm hladovn se dve znekodnn infekce dostvaj ze svch obal pmo do krve a psob rzn komplikace. Urinov hladovn rovn vede ke zkrcen doby hladovn. Velkm zastncem a propagtorem urinovho hladovn byl v prvn polovin naeho stolet anglick urinoterapeut John Armstrong, kter se k urinoterapii dostal lenm vlastn nemoci. Tak jako u ns na venkov ani na anglickm venkov nebyla urinoterapie v jeho dob neznmm pojmem. Touto metodou lil 50 let tce nemocn lidi, kterch se lkai zekli, protoe klasick medicna jim nemla co nabdnout. Ordinoval hladovn, mase celho tla a 6 dn starou urinou (urina se sbrala do uzavench lhv a nechala se stt 3-6 dn na tmavm mst pi 20 C), pit erstv uriny, urinov obklady. Jeho publikace iv voda byla citovna v mnoha psemnch, pevn lkaskch, pramenech, ze kterch jsem erpala. Tak j se vnuji jeho dlu dost podrobn. Nen to jen z cty k jeho dlouholetm, vesms pozitivnm vsledkm. Byl to toti pedevm lovk, jen sv vdomosti a nezlomnou vli vnoval nemocnm, kte ji byli oetujcmi lkai odepsni. Obdivuji jeho na tehdej dobu modern nzory. Dv se na lidsk organismus jako na celek. Objev-li se nemoc, je nemocn cel nae tlo, postien jednotlivch jeho st nebo orgn je jen dsledek. Gangrna u nemocnho cukrovkou je dsledkem onemocnn celho organismu, od postien cv i jednotlivch orgn a k imunitnmu systmu. Tak bychom mohli dl rozebrat nejrznj nemoci. Armstrong konzultoval sv metody se znmmi lkai v Evrop a Americe a uznval a podporoval ostatn urinoterapeuty.

9.3.

Kaskdov hladovn

Tento typ hladovn se pouval v jin Asii. Kaskdov hladovn se provozuje bez vody a je ureno jen tm, kte maj s hladovnm dostaten zkuenosti. M nkolik stup. Prvn stupe kaskdovho hladovn: Hladovka se dr obden a bhem dne hladovn nesm hladovjc lovk pijt do styku s vodou. Pedpokld se msn hladovn.

Tento nejleh, prvn stupe kaskdovho hladovn je uren pro zatek a me se dret libovoln dlouho. M mu pedchzet celkov oista zavacho traktu a opakovan klasick hladovn. V den, kdy se nehladov, se m jst rostlinn, lehce straviteln potrava a pt hodn vody. V den hladovky se nem vbec pijt do styku s vodou. Pe o dutinu stn pozstv jen z itn zub suchou nkou anebo runkem. Hladovjc se v den hladovn nekoupe, neml by si ani mt ruce, pouze otrat vlhkm runkem. Nemt si ruce vbec asi nen mon, ale je vhodn alespo myt rukou omezit. Bhem msnho hladovn se tmto zpsobem doshne efektu 15denn hladovky. Pechod na normln stravu je bez problm. Dal podrobnosti a sv vlastn poznatky uvdm v kapitole 17.2.

Druh stupe kaskdovho hladovn: Hladovka se dr tak, e se hladov bez vody dva dny a nsledujc dva dny se j lehk rostlinn strava s dostatkem tekutin. Pedpokld se msn hladovn.

Rozdl proti prvnmu stupni kaskdovho hladovn je v pechodu na normln stravu na konci druhho stupn. Podle Malachova by se tento pechod neml realizovat pes edn vy a zeleninu, ale blkovinnou stravu. Zsk se stejn poet odhladovnch dn, tedy 15 za msc. Malachov doporuuje pt vodu a za 2-3 hodiny kefr; j si myslm, e stejnou slubu udl jogurt bez tuku, ale nesm se zajdat chlebem. Po kefru i jogurtu se me pomalu zat zatovat zavac trakt lehkou rostlinnou a zeleninovou stravou, tvarohem a blm masem. I kdy nedojde u kaskdovho hladovn k plnmu tlumu zavacho traktu, pece jen nepracuje na plnou zt a mlo by se pechzet na normln stravu pozvolna. Na pln zaten velmi citliv reaguje nejvce slinivka bin. Dleit je nepejdat se. Tet stupe kaskdovho hladovn: Hladovka se dr tak, e se hladov bez vody ti dny a nsledujc ti dny se j lehk rostlinn strava s dostatkem tekutin. Dlka je zvisl na tom, kolik hladovjc snese. Doporuen dlka hladovn je msc.

Tady ji nastvaj pote, protoe je tk vydret bez vody ti dny. Pokud dodrujeme reim bez pjmu tekutin, organismus se sm oiuje ve dnech, kdy hladovme. Pokud nevydrme a napijeme se, jsou potebn klystry. Pechod od tohoto stupn na normln stravovac reim je stejn jako u pedchzejcho. Nenechme se zlkat, i kdy mme zkuenosti s hladovnm, k tomu, abychom zaali nkterm z vych stup. Byli bychom toti nemile pekvapeni. Nen to tak jednoduch, jak se to zd. tvrt stupe kaskdovho hladovn: Hladovka se dr tak, e se hladov bez vody tyi dny a nsledujc tyi dny se j lehk rostlinn strava s dostatkem tekutin. Dlka je zvisl na tom, kolik hladovjc snese. Doporuen dlka hladovn je msc.

Projevuje se muiv ze a je stle t vydret bez vody. Me se objevit zcpa, olupovn sliznice v stech, sucho v stech. Pechod na normln stravuje stejn jako u pedchzejcch stup.

Pt stupe kaskdovho hladovn: Hladovka se dr tak, e se hladov bez vody pt dn a nsledujcch pt dn se j lehk rostlinn strava s dostatkem tekutin. Dlka je zvisl na tom, kolik hladovjc snese. Doporuen dlka hladovn je msc.

Plat analogicky ve, co u pedchozch stup. Pt stupe je nejt, objev se nespavost, je nutn dostaten pohyb na vzduchu, je to tk obdob. Z tla vychz nepjemn zpach. Roziuj a uvoluj se kon pry, pes kter se vyluuje vechno, co by ledviny nebyly schopn nikdy vylouit. V stech je sucho a je pociovna siln ze. Hlad je pehluovn zn. Pt se sm pramenit neperliv voda. Pechod na normln stravu mus bt postupn a nesmme se pejdat. Musme jst mal dvky kad dv hodiny. Zat ptm stupnm kaskdovho hladovn me pouze lovk zkuen, v opanm ppad je neinn a kodliv. Nezkuen lovk nevydr nept pt dn. Kadm typem kaskdovho hladovn, pokud se vydr msc, se doshne 15 dn istho hladovn. U vech typ kaskdovho hladovn plat zkaz styku s vodou, protoe kdyby dochzelo k sebemenmu kontaktu bunk s vodou, nedolo by v mst kontaktu k dkladn oist ke. V prbhu poslednho, ptho stupn hladovn dochz nejen ke znien parazit rznch bakteri a vir, ale co je velmi dleit, z organismu se vylou tk voda (3H - deuterium). Tto vody s volnm radiklem tkho vodku je v lidskm organismu velmi mnoho. Je to voda, kter se nepodl na ltkov vmn a trvale zstv v organismu, tk balast, ivotu kodliv radioaktivn voda. Tk vodk je izotopem vodku 2H. Jeho jdro (deuteron) m 1 proton a 1 neutron. Provz pirozen vodk v pomru 1:5000. Relativn velk atomov hmotnost deuteria je pinou odlinch fyziklnch vlastnost slouenin deuteria od slouenin lehkho vodku, protia. Lehk vodk je za normlnch podmnek bezbarv plyn bez chuti a zpachu. Skld se z dvouatomovch molekul H2. Molekuly H2 jsou tak mal, e snadno difunduj (pronikaj) pevnmi materily. Toho deuteron - tk vodk - nen schopen. Tk vodk se neastn kolobhu normln vmny vodku v organismu. Voln radikl tkho vodku psob jako oxidant (tvoc pedevm tkou vodu) a nabourv chemick proces v organismu. Jedinm zpsobem, jak lze tuto tkou vodu z organismu vylouit, je pt stupe hladovn. Velkou podporou pi tomto poslednm stupni hladovn jsou cvien, dlouh prochzky a dchac cviky podle jgy.

9.4.

Such hladovn

O metod suchho hladovn, neboli hladovn nasucho, jsem se do etla v rusk literatue. Popisuje ji Malachov v knize Hladovn s odvolnm na publikaci Zpsob regenerace organismu autora L. A. ennikova, zabvajcho se lebnou bioenergetikou, kter si nechal pod nzvem sv publikace tuto metodu patentovat. Z lkaskho hlediska v n spatuji dal modifikaci hladovn, kter me pzniv ovlivnit rychlost inku lebnho hladovn. Od klasickho i urinovho hladovn se tento druh

hladovn li tm, e se pi nm vyluuje pit tekutin. Vylouen pitnho reimu toti zpsobuje, e nastv urychlen tpen tuk. Tohoto efektu vyuv rovn metoda kaskdovho hladovn, avak ta probh v periodch 1-5 dn hladovn bez tekutin prokldanch stejn dlouhmi periodami dietnho stravovn s pjmem tekutin, kdeto such hladovn me trvat a 10 dn. ennikov rozliuje dva typy suchho hladovn: sten (polosuch) pln

Kad z nich se provd samostatn.

9.4.1. sten such (polosuch) hladovn

Pi stenm suchm hladovn jsou krom klystr mon rzn vodn procedury a svlaovn dutiny stn - nikoli pit! Tento typ hladovn umouje lep uvolnn hlen a jejich vylouen k, a tm lep oitn ke. Pi tomto typu hladovn dochz k aktivaci rznch mechanism, kter zpsobuj rychl a kvalitn oitn organismu. Autor metody suchho hladovn ennikov vysvtluje probhajc procesy s odvolnm na starotibetsk traktt ud-i (osmidln tntra tajnch stnch ponauen ze 4. stolet p. n. l.), kter rozliuje ivotn principy odvozen z kosmu, principy Hlenu, Vtru, lui, a obecn prodn principy Ohn a Vody. Pokud zastavme psun tekutin do organismu, dojde k zeslen ivotnch princip Vtru a lui. lu se skld ze dvou prvotnch element: Ohn a Vody a pi zastaven psunu tekutin dochz k podrdn Ohn. Vzdun Vtr rozfoukv tlesn Ohe, kter spaluje jedy navy, rozpout infiltrty, tukov ndory (lipomy), ndory, ist steva, posiluje imunitu. Je vak velmi dleit poznat mru, vas peruit vodn procedury pes ki a nedovolit tlesnmu Ohni vysuit sliznice a naruit krev a ostatn tlesn ivotn dleit tekutiny. Jak pe Malachov, je to umn balancovat na hran, a proto tento typ hladovn je pouze pro hodn znal. V dsledku odvodovn organismu dochz k boji o vodu mezi tlesnmi bukami a mikroorganismy. Tlesn buky, kter jsou v postaven vhodnjm ne mikroorganismy, jim odebraj vodu, m dochz k odvodnn mikroorganism a rychl likvidaci infekc. Odvodovnm organismu se rychle zahuuje krev, m dochz k rznm osmotickm tlakm mezi krv a mezibunnou tekutinou. Do krve difunduje tekutina z mezibunnch tkn, kter s sebou strhv mezibunn usazeniny, a tak dochz k oist. Vodn procedury nut kon pry naplno vstebvat vodu do organismu k. Voda, kter pi pitnm reimu smuje z hloubi organismu ke konm prm, m nyn smr opan, a to od konch pr do centra organismu. Ke se vyist, dochz v n k zlepen vivy, lep cirkulaci obrannch ltek a k vydatnjmu vstebvan volnch elektron z okol. Tato procedura proist akupunkturn body a zlep prtok energie. Protoe je v organismu vechno propojeno a ve souvis se vm, dochz ke stn efektivnosti proces. Lpe probh okysliovn tla, zv se tlesn teplota, zlepuje se odvdn metabolit z tkn apod. Jeden den suchho hladovn vyd podle odbornk za 3-4 dny obyejnho klasickho hladovn. Je poteba zdraznit, e tento typ hladovn nen uren pro laiky, ale ani pro ty,

kte maj i vt zkuenosti s hladovnm, nebo velmi zat ledviny, steva a srdce. Pokud tyto orgny nejsou dost zdatn, je nutn je nejdve poslit.

9.4.2. pln such hladovn

Pi plnm suchm hladovn jsou zakzny vodn procedury vetn klystr. Tak nen dovolena normln pe o dutinu stn (itn zub pastou a vodou), je dovoleno pouze proplachovn dutiny stn. Je vylouen jak kontakt s potravou, tak kontakt s vodou. Vhoda suchho hladovn ped klasickm a urinovm spov v tom, e organismus je vystaven obtnjm podmnkm, nebo mus krom ivin pro sebe jet zskvat i vodu. Dochz k velmi rychlmu rozpoutn hlen a takt k rychlmu okyselen vnitnho prosted. Malachov uvd ppady, kdy nemocn hladovli 10 a 11 dn bez kontaktu s vodou s dobrmi vsledky: Desetidenn hladovn absolvoval mu s aludenm vedem, kterho se zbavil. Pi 11dennm hladovn se jin pacient zbavil kostn tuberkulzy a astmatu. Dal ppad se tkal mladka s diagnzou lymfosarkomu, kter se po dvou krch suchho hladovn, z nich prvn byla krat, prakticky vylil. Tento typ hladovn, jako i hladovn dlouhodob, pat do rukou odbornka, protoe v rukou nezkuenho me mt tragick nsledky.

9.5.

sten hladovn a profylaktick diety

Dietetit specialist a specialist lebnho hladovn doporuuj dal zpsoby tzv. stenho hladovn jako profylaktick hladovn. Jedn se spe o diety. Rann hladovn, jeho velkm propagtorem byl P. Bragg. Prvn potrava se pijm 4-5 hodin po probuzen. Rno se vypije sklenice tepl vody nebo vy. Jdlo zan obdem, kdy se j lehk mln a rostlinn strava. Trv jeden msc, ale me se provdt po cel ivot. vov hladovn. Po dobu 3-4 dn se nepijm dn potrava, pouze se pije 1,5 l erstv vy za den. Pokud si chceme zvolit tvrd reim, pijeme namsto v pkov aj. Ped zapoetm hladovn je potebn oistit tlust stevo projmadlem a klystrem. Hladovn o syrovtce. Bhem 3-4 dn se namsto jdla pije 1-2 dl syrovtky (zskan nap. ohtm kefru, ze kterho byl pecezenm odstrann tvaroh). Existuje mnoho variant krtkodobch hladovn, kter se mohou dle libosti opakovat a stdat, zle na kadm jedinci. Jejich uitenost spov v tom, e i bhem krtkho hladovn dochz k oist organismu od toxickch ltek, odpov trvic trakt a nervov systm. Pechod na normln stravu m bt pozvoln. Jako u kadho hladovn i pi tchto specilnch dietch blzkch hladovn je dleit pohybov reim. Pi nedostatku pohybu dochz ke zpomalen krevnho obhu. Ztuje se psun ivin a kyslku k orgnm a rznm tknm, trp mozek, neinnost je zkladem rznch nemoc. Svalov aktivita m velk vznam pro innost mozku, nebo vznikaj podnty, kter jsou adresn smrovny vnitnm orgnm.

10. Vhodn volba asu a dlky hladovn

innost hladovn zvis na: prodnch biorytmech, dlce hladovn, individuln tlesn konstituci, vku hladovjcho.

10.1. Vliv prodnch biorytm na innost hladovn

Aktivita orgn a systm organismu se cyklicky mn: od maximln innosti po minimln. Na n organismus psob kadm okamikem urit prodn ron, msn a denn cykly. Vyplvaj z energetickch a gravitanch proces probhajcch ustavin ve slunen soustav a v kosmu, jeho soust je n organismus. Periodinost tchto cykl je promtnuta do prodnch biorytm, psobcch na organick sloky prody, tedy na vechny iv organismy i na kadho lovka. O piblen vznamu biorytm na optimln prbh ivotnch funkc lidskho organismu a jeho jednotlivch orgn jsem se pokusila ve sv pedchoz prci Urinoterapie oima lkae. Vtina proces, kter v organismu probhaj, jsou synchronn s periodickmi vlivy Msce, Slunce, Zem a kosmu. Urit si kad z ns poviml, e jsou dny, kdy zvldne hrav fyzickou zt, zatmco v jinch dnech je tomu naopak. Je to tm, e se v organismu periodicky mn aktivita jednotlivch orgn a systmu. Biorytm je mnoho. Nejdleitj biorytmy tkajc se lidskho zdrav psob na bunn rovni, na rovni orgn a na rovni organismu jako celku, dle jsou to 24hodinov, tdenn, msn a seznn rozdly aktivity orgn a systmu. Zde se omezm jen na populrn vysvtlen princip prodnch biorytm s praktickm zamenm na jejich vyuit pi lebnm hladovn. Zmny v psoben Slunce a Msce na Zemi maj samozejm vliv i na n organismus. Vnmme a pociujeme vrazn rozdly v prbhu dne i kratch sek, jako je rno, dopoledne, poledne, odpoledne, veer a dle rozdln psoben slunenho a zamraenho poas, zimy a lta. Nae fyziologick poteby a voln projevy se diametrln li i v jednotlivch dnech. Jsou dny, kdy meme penet hory a neuctme navu, a naopak jsou takov, kdy nm prce nejde od ruky, jsme unaveni, nic se nm neda. Nae planeta je obklopena vesmrem, je planetou slunen soustavy, odkud na Zemi proud rzn energetick toky formujc se zvltnostmi prostoru a vlivy planet slunen soustavy. Tyto energetick toky podlhaj neustlm zmnm. Nejvraznji se to projevuje stdnm dne a noci, stdnm ronch obdob, zmnami poas, mn vrazn dlouhodobmi globlnmi klimatickmi zmnami. To vechno m vliv na organismus a jednotliv orgny, a tm na nae zdrav a psychiku. Pokud chceme hladovnm doshnout maximlnho inku, musme toto ve brt v vahu. Bylo pozorovno, e slunen poas m na lidsk organismus povzbudiv a souasn uklidujc inek, kter je nejvraznj pi vchodu Slunce. V zim za slunnho dne dochz k seten inku svtelnho a chladnho drdn, zeslenho odrazem slunenho svtla od snhu a mrnm vtrem.

Sychrav zamraen den pin uklidnn, zatmco hust nzk oblanost psob ponkud tsniv. Boukov mrana a bouky psob u velmi tsniv na nervov systm. Mraziv vlhk poas, stejn tak jako prudk vtry, vyvolvaj deprese. Ze studia geolunrnch vliv vyplv dleit zsada pro ozdraven: dodrovat rytmy prody a sladit s nimi svou innost. Jednou ze zkladnch pin nemoc a nespnch snah o pirozen ozdraven organismu je nesoulad ivota jedince s prodnmi biorytmy. Po tiscilet il lovk v souladu s rytmy prody, aby mohl pet. Pozoroval a naslouchal dleitm jevm, dkladn sledoval nejen stav okol, ale tak vzjemn vztahy mezi zjitnm stavem a okamikem pozorovn. Systematickmu zjmu byly podrobeny pedevm vztah dne a noci, msn a ron obdob, postaven Slunce, Msce a hvzd a jejich vliv na lidsk organismus. Eskymci, ijc v tch nejtch podmnkch uprosted vnho snhu a ledu, maj tyicet rznch slov pro oznaen snhu. Jen dva z tchto tyiceti druh ledu a snhu jsou vhodn pro stavbu jejich igl. Podle Malachova je zapoteb pizpsobit as hladovn prodnm biorytmm. Pokud se hladovn neprovd s ohledem na prodn biorytmy, jeho inek se nedostavuje, nebo se dokonce sniuje.

10.2. Nitrobunn biorytmy

Stdn dne a noci je synchronn se stdnm a prbhem nitrobunnch biorytm. Buka je vysoce organizovan chemick zvod s komplikovanmi vrobnmi linkami, kter neustle pemuje suroviny pijman z okol ve vrobky, jejich sortiment me mnit podle okamit poptvky. Sv vrobn metody pitom pizpsobuje vybaven, kter m k dispozici. V buce neustle probhaj dva procesy: anabolismus a katabolismus. Anabolismus je chemicko-biologick proces, pi kterm jednoduch ltky spojenm mezi sebou vytvej sloitj ltky, slouc k tvorb nov protoplazmy, rstu a hromadn energie. Katabolismus je proces opan, kterm dochz ke tpen sloitch ltek na jednoduch, a tm k uvolnn nahromadn energie.

Anabolick proces zpsobuje narstn protoplazmy, zatmco proces katabolick vede k zmenovn jejho mnostv a destrukci. Oba procesy se vzjemn posiluj. Rozpad bunnch struktur stimuluje jejich nslednou tvorbu. m vce sloitch ltek se nahromad v protoplazm, tm vce se uvoln energie, tm vce je ivotaschopn buka a tak organismus jako celek. Biorytmus je zen svtlem a teplotou. m jsou oba faktory silnj, tm vce se projev cyklus (promchvn protoplazmy) a aktivita enzym. Od 3 hodin rno do 15 hodin odpoledne dochz k posunu hodnoty pH organismu na kyselou stranu. Mal pracovn zt psob na posun kyselo-zsadit rovnovhy na stranu kyselou. Denn doba aktivuje katabolick procesy v kad buce lidskho organismu. S ubvnm svtla a sniovnm teploty dochz k bytku fyzick aktivity. Toto vechno vyvolv zahutn bunn protoplazmy a snen jej aktivity. V bukch je klid, tzv. neaktivn stav. Nastv obnova bunk, zpsoben posunem hodnoty pH na zsaditou stranu, a to od 15 hodin odpoledne do 3 hodin rno.

K vyrovnvn poruch nitrobunnch biorytm je teba: Dodrovat rytmus bdn a spnku. Vas chodit spt a na svitu vstvat. Pimen fyzick zt bude dostaten stimulovat nitrobunn procesy syntzy a rozpadu. V prbhu dne regulovat veobecn nboj organismu. Je zapoteb mn leet bhem dne, protoe v lidskm organismu dochz k lep cirkulaci energie ve vertikln poloze. V horizontln poloze je nboj rozloen opan. Ve vertikln poloze tok elektron, jdouc z povrchu zem do stratosfry, psob na cirkulaci energie, horizontln poloha bude tomu brnit. Tyto toky jsou ve dne opan vi tokm v noci. Ve dne jsou pzniv vertikln poloze tla, v noci horizontln. Rno i veer je poteba se osprchovat nebo vykoupat, co rovnomrn rozlo nboj po celm tle. Vhodn je i chze naboso, mase urinou (nejinnj ze vech energetickch procedur), koupel nohou ve slan vod. Vyuvnm tchto jednoduchch a pirozench opaten se lze zbavit mnohch nemoc vetn tch, kter nereaguj na lky.

10.3. 24hodinov biorytmy

Od projev nitrobunnch biorytm, kter jsou synchronn s obhem Zem kolem Slunce, je blzko k 24hodinovm prodnm biorytmm, kter jsou v prod i v lidskm organismu siln svzny s pohybem Msce okolo Zem. Msc se v prbhu 29,5 dne jedenkrt oto okolo tit pitalivosti Zem a Msce, kter se nachz uvnit Zem, ble k povrchu. Akoliv je hmota Msce 27milionkrt men ne hmota Slunce, je Msc 374krt ble k Zemi a psob na ni silnji ne Slunce. Hlavn efekt vlivu Msce na Zemi je gravitan. Msc se oto okolo Zem za 24 hodin a 50 minut. Psobenm pitalivosti Msce se pevn povrch Zem deformuje, roztahuje se smrem k Msci, a to asi o 50 cm vertikln a asi o 5 cm horizontln. Jet silnj vliv m Msc na vodn obal Zem: vyvolv mosk plivy a odlivy. V dsledku toho se bhem 24 hodin, ve stejn dlouhch intervalech, vytvej dv pln a dv mal vlny, zhruba stejn vysok, a tak jedna pln a jedna mal vlna a dal vlny smen. Tak dochz na moskch pobech k kazu pliv a odliv: Voda kadch 12 hodin 25 minut stoup, a utvo maximln plivovou vlnu, pot po stejnou dobu kles, a utvo minimln odlivovou vlnu. Toto bouliv gravitan psoben se pirozen podl na chovn atmosfry, co m samozejm vliv na mnoh meteorologick jevy. Plivov a odlivov psoben gravitanho pole Msce zasahuje tak tekutiny uvnit lidskho organismu. Tento kaz se odr pedevm v rozmsovni krve. nsk medicna u, e 12 orgn je spojeno s odpovdajcmi energetickmi kanly. Jednou za 24 hodin pociuje kad orgn dvouhodinovou plivovou vlnu aktivity, kdy je nejvce zsoben krv, a po 12 hodinch protikladnou, odlivovou vlnu, kdy je zsoben krv nejmn. Druh efekt psoben Msce na Zemi souvis rovn s gravitac, avak projev psoben je jin. Nkte geofyzici jsou pesvdeni o krystalick povaze atomovho jdra. V souladu s jejich hypotzou je poteba pohlet na zemsk povrch i na vechno, co se na nm nachz, jako na krystalick tvary. Ji dve se upozorovalo, e vlivem msn pitalivosti po zemskm povrchu probhaj vlny, vytahujc ve vrcholnch periodch obal Zem o 50 cm smrem k Msci. Deformace se projevuje na krystalickch mkch, ze kterch se skldaj ltky zemskho povrchu. V dsledku toho vznik v krystalickch mkch prun napt, kter psob spolu s elektrickm a magnetickm polem. Tm vznik piezoelektrick efekt

a magnetostrikce, kter psob na magnetick vlastnosti zemsk atmosfry. Zmna magnetickho pole m vliv na rychlost prbhu biochemickch proces. Oba msn vlivy, gravitan a elektromagnetick, psob soubn. Ukazuje se, e elektromagnetick efekty jsou nejvraznj v prosted kapaln krystalickm, nasycenm mikroelementy (stopov prvky). Takovm prostedm je v lidskm organismu krev, mezibunn a nitrobunn tekutina. Dochz k tomu, e tam, kde se v danm okamiku hromad krev a mezibunn tekutina, se aktivuj elektromagnetick efekty, kter vyvolvaj biologickou aktivitu enzym urit sti organismu. Z toho vyplv, e Msc je sprvcem (genertorem) dvouhodinovch rytm postupn aktivity 12 orgn lovka. Tm se objasuje, pro jsou vnitn orgny aktivn pouze 2 hodiny bhem 24 hodin, i to, e v protikladn fzi jsou stejn dlouho v neaktivnm stavu. tyiadvacetihodinov rytmy aktivity v lidskm organismu vznikaj vlivem proces probhajcch na povrchu Zem, kter sjednocuj danou funkci organismu s vnjm pohybem (nap. klesn vzduchu rno a aktivita tlustho steva apod.). Slu tmto procesm dodv Msc, protoe iniciuje plnn innho orgnu vivnmi ltkami (prostednictvm krve) a elektromagnetickou energi, aktivujc biologick procesy danho orgnu. K uvdnm asovm dajm v tto knize o dobch aktivity orgn, tedy i k nsledujcmu obrzku (na str. 103) dennch biorytm orgn lidskho tla, je nutno podotknout, e asov daje vyjaduj mstn as a nezohleduj posuny tzv. letnho asu. Pkladem nezodpovdnho pstupu k biorytmm je pjem potravy pozd veer. Herbert Shelton nedoporuuje jst veer blkovinnou stravu. Veer organismus odpov a neme blkoviny pln roztpit a vstebat. jurvdist a makrobiotici doporuuj, aby se posledn potrava pijmala ped zpadem Slunce. Misti umn Cigun (umn odstraovat nemoci a prodluovat ivot, pouvan v n) doporuuj, aby byl rann pjem potravy co nejvydatnj. Nejvhodnj doba pro pjem potravy je kolem 9. hodiny rno. Tou dobou je aludek naplnn energi a krv (biologick as aludku: 7-9 hodin rno). Vnitn prosted organismu je kysel, co umouje lep tpen pijat potravy. Nvazn se do trven zapoj slinivka a slezina (biologick as slinivky a sleziny: 9-11 hodin). Uveden doba je pro pjem a trven potravy nejvhodnj proto, e neodebr energii potebnou na jin procesy. Zven rann psun slunen energie je tak v souladu s rozdlenm innost v organismu a maximln mrou podporuje trven. Cigun u, e tato rezonance rozpaluje do maxima vhe trvicho traktu, vechno ho, tp se. Jsou to pedpoklady nezbytn pro dokonal navazujc zpracovn v tenkm stev. Cigun krom toho jet zdrazuje, e trvic procesy probhnou v kysel fzi organismu, kter je pro trven nejphodnj. Dal pjem potravy, v menm mnostv a lehce straviteln, doporuuje Cigun a kolem l5.-17. hodiny. Pi dodren uvedenho reimu budou biorytmy pln respektovny. Shelton nedoporuuje povat blkovinnou stravu veer po tk prci. Pracovn den obyejn kon okolo 18. hodiny, vee se obyejn mezi 19.-20. hodinou. Jako dvody uvd: Vnitn prosted organismu je zsadit, co ztuje tpen tak sloitch tepeln zpracovanch ltek, jako jsou blkoviny. V tto dob je v organismu klid, zan perioda obnovovn a hromadn energie. Trven blkovin spotebovv velkou st energie jen pro samotn proces trven.

Ve shod s msnm rytmem jsou v tomto obdob nejaktivnj ledviny, avak aludek je ve stavu energetickho klidu. Neme tud probhnout plnohodnotn kvalitn tpen blkovin.

Blkoviny, ani jin potrava pijat v tto dob, se pln netp, nevstebaj se, vznik zludn polotovar - hlen, kter postupn pln organismus, usazuje se v podob krystal kyseliny moov, zan cvy a my ho potom bhem den odkalvme. Naruuje se fze klidu a oddechu. Organismu je brnno, aby mohl v klidu pracovat na hromadn energie, protoe ji pohlcuje trvic proces. V dsledku toho organismus v noci neodpov, ale pracuje, srdce bu petenm, patn se dch. To nakonec vede k hromadn navy, kter se postupn stv chronickou. Rno lovk vstane sklesl, rozbit, a aby se vzpamatoval, pije silnou kvu nebo siln aj i kou, co ho pibliuje jet vce k nemoci. Veern trven potebuje energii a krev, kterou by mly vyuvat tou dobou ke sv innosti ledviny. Zaten trvicho traktu se proto negativn projev na prci ledvin, kter nemohou plnit svoji zkladn funkci - regulovat vmnu blkovin, vody a sol. Plat zde dleit fyziologick zkon, e pi aktivit jednoho orgnu jsou ostatn orgny v tlumu. Takto asto zan ledvinn nedostatenost, kterou pi uvedenm zpsobu ivota nelze lit, pokud se neodstran pina. Toto je rovn jeden z dvod velkho vskytu cukrovky a dalch podobnch nemoc. Nepimen pjem potravy na noc naruuje n organismus a znemouje jeho ozdravn proces. Dodrovn tisciletmi provenho zpsobu ivota organismus upevuje a odvrac od nj nemoci. Ukzali jsme si, jak jsou procesy probhajc na Zemi sladn s funkcemi organismu. Lze tvrdit, e tento soulad je stoprocentn. Kad perioda pin organismu uritou vhodu. Pslun orgn se zapojuje snadno a postupn do reimu prce a stejn tak pechz do reimu klidu a akumulace energie. V souasn medicn vznikl nov obor, chronln medicna neboli chronomedicna, kter zkoum biorytmy rznch nemoc a vypracovv metody efektivnho psoben na n s vyuitm biorytm. Chronln medicna se zabv dvma okruhy problm: Vyuvn zvltnosti biorytm nemoci ke stanoven optimlnho momentu podvn lk a fyzioterapeutickch procedur v period nejvt aktivity nemocnch orgn. Dovoluje to doshnout vylen s podstatn menmi dvkami lk, co zrove tak sniuje vedlej inky chemoterapie. Podvn lk nebo fyzioterapeutick procedury ped kulminujcm zhorenm cyklu nemoci. Napklad naakumulovn kyseliny uhliit ped astmatickm zchvatem ho me zcela eliminovat.

Doposud bylo zdokumentovno na 300 rytmicky se mncch funkc organismu (v prbhu 24 hodin). tyiadvacetihodinov rytmy aktivity v lidskm organismu vznikaj vlivem proces probhajcch na povrchu Zem, kter sjednocuj danou funkci organismu s vnjm pohybem. Slu tmto procesm dodv Msc, protoe iniciuje plnn innho orgnu vivnmi ltkami (prostednictvm krve) a elektromagnetickou energi, aktivujc biologick procesy danho orgnu.

Praktick vyuit biorytm je nejvce rozeno v nskm a indickm lkastv. Schma vyjadujc jejich pohled na denn aktivitu orgn ve 24hodinovch biorytmech (Obr. 6) zahrnuje cykly t ivotnch princip Di podle indick jurvdy, princip jin a jang podle nskho Cigun a tak charakteristick atmosfrick projevy jednotlivch period. Jeliko sama pokldm pro zdrav a len nemoc soulad naeho konn s biorytmy za prioritn, pokusm se tene pesvdit o dleitosti a praktickm vznamu biorytm, je jsou vyuvny dodnes oficiln nskou medicnou. Je a zarejc, jak daleko m nae medicna k tomu, aby je vzala - mnno veobecn, protoe sama znm adu lka, kte tuto problematiku studuj - na vdom. Psobenm mnc se gravitace Msce se tit lovka neustle pemisuje, putuje shora dol a naopak. V zvislosti na lunrnm cyklu se me nachzet ble k oblasti hlavy nebo ke. V mstech, kde se nachz tit, pozorujeme aktivaci fyziologickch funkc organismu. Ke ns toti chrn pouze ped hrubmi materilnmi vlivy, pro vechny ostatn, velmi jemn, jsme, obrazn eeno, oteveni jako rybsk s ve vtru. Proto vechno, co probh v prod, zmna tok, vzdunch proud, sucho, vlhkost apod., probh tak v naem organismu. Tato kvalita, synchronizace proces probhajcch v prod a jejich psoben na lidsk organismus, byla zaznamenna Ri (staroindickmi mudrci) do nauky o ivot jurvdy (v eskch starch pramenech: Judurvda). Rov definovali ti periody, kter se bhem 24 hodin dvakrt opakuj, kad piblin po tyech hodinch. Prvn je perioda sly, klidu a vlhka, kterou nazvali Kapha. Odpovd j rno ped vchodem slunce, kdy pad rosa. V obdob jarn a podzimn rovnodennosti, kdy jsou den a noc stejn dlouh, trv tato perioda 4 hodiny, od 6 do 10 hodin rno. Na funknosti organismu se perioda Kapha projev klidem, silou. Kdo se vzbud v tto period, zstane mu pocit sly po cel den. V tto dob se aktivuj hleny v aludku, kter rozkldaj potravu a vytvej z n hustou klihovitou hmotu. Proto je tato doba nejvhodnj k prvnmu jdlu. Nsledujc perioda od 10 do 14 hodin je charakterizovna jako nejvce energetick a nazv se Pitta. V tto period se inkem tepla, odpaovn a pohybu aktivuj procesy trven. Trvic orgny rezonuj s tmito druhy energie, akumuluj ji a zapojuj se do prce. Dostavuje se pocit hladu. Tato doba je nejvhodnj k poit vtho mnostv potravy, protoe bude bez problm strvena. Perioda od 14 do 18 hodin je periodou zvenho pohybu a snadnho pemisovn vzdunch mas, perioda nejvy pracovn schopnosti, nazvan Vta (vtr). Podle jurvdy: Vtr zvenku aktivuje dva funkn vtry uvnit organismu: aluden ohniv povzbudiv, kter sdl v aludku, dvanctnku, a pohybuje se po tenkm stev. Jeho kolem je trven potravy, rozdlen v a zbytk, vstebvn v tenkm stev. Dle vtr oiujc doln st, to znamen v tlustm stev, v konenku, moovm mchi a v nkterch dalch orgnech. Jeho lohou je odstrann stolice, moi apod. I plod v dloze matky se vc pohybuje veer ne bhem dne. Tato perioda je nejvhodnj k fyzick aktivit, sportm, kter napomohou zvrenm fzm trven a oist organismu. Pot se periody opakuj, ale jejich inek na organismus je ponkud jin. Perioda Kapha trv od 18 do 22 hodin. Kondenzuje se vlhkost, vzduch se stv sychravm, chladnm. Proda se zkliduje, zan tich a klidn veer. Po pedchzejc bouliv period Vta nastv na fyziologick rovni zklidnn organismu. V tto period se aktivuj uklidujc hleny v mozku. lovk zskv uspokojen z koncho dne, hlava je pln dojm z proitk. To se projevuje jako sloit psychologick

stav spokojenosti a klidu. V tto period se aktivuj dva procesy, spojen s obnovou organismu: Prvn je aktivace zvltnho druhu spojen hlen, kter se nachzej ve vech kloubnch pouzdrech, zajiujcch vzjemn spojen kloub. Kombinace uvolnn se zvenm pohybem v kloubech je nejpznivjm faktorem ke splnn cvik na roztaen a relaxaci. Toto obdob je nejphodnj pro sany (pozice jgy). Druh proces aktivuje obnovu struktur v bukch a tknch, pokozench bhem dne. Organismus pechz do fze obnoven a hromadn. Kapha je nejvhodnj k uloen se ke spnku, lovk se dobe uvoln a klidn usne. Od 22 do 2 hodin nastupuje energetick perioda Pitta se znamnkem minus. Chronln osvtlen Sluncem z opan strany Zem je v tto dob maximln. V tto period se obzvlt siln projevuje biolokan efekt komplexnch struktur. Je nejvhodnj k vyhodnocovn informac. Mylenkov procesy, je jsou aktivovny silnm chronlnm zenm, pispvaj k projeven nejjemnjch intuitivnch domnnek a npad. Touto dobou se nejastji zdaj racionln vcn sny, probh studium a vyeen loh. Toto obdob je nejvhodnj pro tvoen. Poruchy jsou odstranny, informace je maximln zeteln, mozek je aktivovn. Schopnost proniknout do podstaty problmu je jedna z funkc Pitty. Na hlubok fyziologick rovni je projevem chuti k jdlu zvat, vedoucch non ivot. Probh transmutace vivnch ltek v jtrech. Energii pro prci dostv organismus ze vzdunch iont, jejich koncentrace je v noci nejvy (anabolismus - svazovn energi, k jejmu normlnmu toku je potebn voln energie). Psobenm energie nahromadn vzdunmi ionty zanaj v organismu uveden procesy. Rozum mus bdt, ale tlo je ve statick pze. Toto je typick tvoiv meditace. Od 2 do 6 hodin rno se opakuje perioda pohybu Vta. Tento pohyb vznikl ochlazenm. Bd-li lovk v tto period, je to pro organismus nejt, vysilujc, doba rannch sn, pi nich lovk snadno opout svoje fyzick tlo. Aktivuje se vtr, oiujc shora dol. Proto pociujeme rno pirozenou potebu vyprzdnit konenk a moov mch. Tto period je vlastn lehkost a svest. Kdy vstaneme na konci tto periody, mezi 5 a 6 hodinou, zstvaj v ns pocity lehkosti po cel den. Pohyb energie (volnch elektron) po drhch akupunkturnho systmu, aktivita orgn, to ve je svzno s procesy, kter v prbhu 24 hodin probhaj na zemskm povrchu. Jang a jin, jimi je v nsk filozofii, vychzejc z uen Cigun, vysvtlovna podstata vech vc a jev, jsou dva protichdn, ale vzjemn se podmiujc prvky, existujc ve vech procesech v prod. Mezi nimi je neustl soupeen, ale jeden bez druhho nemohou existovat (zkon jednoty a boje protiklad). Vnitn boj tchto sil se pak projevuje formou ivotn energie a naruen rovnovhy vede k nemocm. Na principu jang a jin zakldaj nt lkai vzjemn vztah orgn mezi sebou a jejich vztah ke ki. Do sfry principu jang pat ve kladn: svtlo, den, teplo, ale tak energie, aktivita, funkce, pohyb. Je to musk princip. K principu jin pat ve negativn, tma, noc, chladno, hmota, klid. Je to princip ensk. Oba principy v sebe pechzej, transformuj se. Jang jako denn princip nastupuje o plnoci, vzrst a sl a svho maxima dosahuje bhem dne. V poledne nastupuje jin a zan jeho transformace. Maxima dosahuje v nonch hodinch. Den, podle nsk medicny, se vyznauje periodou jang, noc periodou jin. Pi detailnjm rozdlen perioda od rannho svitu do poledne odpovd jang v jinu, to znamen, e organismus ke sv innosti vyuv svou vlastn energii a energii zskanou od Slunce. Perioda od poledne do veernho soumraku odpovd jin v jangu. Tady se vlastn energetick procesy kumuluj s energi z sten strven potravy.

Nyn je organismus pln peveden z vlastnho energetickho stavu, zskanho z pijat potravy, na energii smenou, tj. energii vlastn a zskanou z potravy. Perioda od veernho soumraku do plnoci odpovd jin v jangu. V tomto obdob jsou nejvraznj materiln a krevn procesy, spojen s obnovou organismu. Perioda od plnoci do rannho svtn odpovd jang v jinu, energetick procesy se vyvauj materilnmi. V organismu neustle probh stdn obou proces, energetickho jang a materilnho jin. Pevldaj-li procesy jang, vede to k bytku jmi (naruen struktur tla). Jestlie pevldaj procesy jin, co vyaduje dal energii na zajitn syntzy, zmenuje se jang (lovk se stv obznm a patn pohyblivm). Rst a ubvn jin i jang, jejich vzjemn stdn, jsou zkladnmi podmnkami rozvoje a existence lidskho organismu. V lidskm organismu je 12 hlavnch drah, po nich proud energie (qi) a krev (xue), a tm d a reguluj tlesn funkce. Drhy tak pedstavuj spojen lovka s okolm, co m vliv na jejich patologii, nebo jsou vlastn cestami pro vniknut patologick noxy do tla. Exogenn noxa se dostv k do hlavn nebo sekundrn drhy a cestou atakuje vnitn orgn. Avak i vnitn noxy (emoce) se z vnitnho orgnu mohou opan dostat cestou hlavn a sekundrn drhy na povrch tla do ke. Rozeznvme drhy hlavn (king), kter jsou kmenem, z nho vystupuj jednotliv vtve, a sekundrn drhy (luo). I ty maj kolaterly a subkolaterly, umoujc spojen hlavnch drah mezi sebou. Vedle 12 hlavnch provch drah jsou 2 neprov: jedna stedn vzadu a jedna stedn vpedu, kter zasluhuj zvltn pozornost. Krom toho je 8 mimodnch (zzranch) drah. Podle sv pslunosti k obma principm se dl drhy na jin a jang. Drhy jin zanaj na nohou nebo na hrudnku a probhaj smrem vzhru, pi zvednutch pach vdy po vnitn stran konetin. Drhy jang zanaj na hlav nebo na rukou a jdou dol po vnj stran konetin. Sbrnm mstem vech jangovch drah se stv hlava, jinovch drah hrudnk.

10.4. Tdenn biorytmy

Pro pochopen funkce tdennch a msnch biorytm si povimnme vlivu magnetickho pole Slunce a gravitan energetickho psoben Msce na lovka. Slunce vyzauje vemi smry velk mnostv nabitch stic, vytvejcch slunen plazmu (slunen vtr). Slunen plazma za sebou thne magnetick pole, kter v souhrnu tvo meziplanetrn magnetick pole. Vdecky bylo dokzno, e toto pole, pichzejc ze Slunce, m sektorovou strukturu. Zporn stice se pod jeho vlivem vracej ke Slunci a kladn klesaj. V dsledku toho se rychlost slunenho vtru a hustota stic pichzejcch od Slunce periodicky mn. Slunce se oto kolem sv osy za 27 dn, zatmco Zem prochz rznmi sektory meziplanetrnho magnetickho pole zhruba bhem 7 dn. Kadch 7 dn se Zem nachz bu v kladnm, nebo v zpornm sektoru tohoto pole. Vechno se odr v zemsk stratosfe a psob i zmny poas. O vlivu rznch zmn v magnetickm poli Zem, o psoben kladnho a zpornho elektrickho nboje na lidsk organismus jsme se ji zmnili. Pipomeme si, e pi tom dochz ke zmnm hodnoty pH vnitnho prosted z kyselho na zsadit a naopak. Kysel prosted (hodnota pH < 7) je spojeno s aktivitou organismu, zsadit prosted (hodnota pH > 7) s jeho pasivitou. Zmny vnjho magnetickho pole orientuj molekuly organismu do pesn stanoven podoby, co se odr na jejich funknm stavu. Proto je organismus lovka v prbhu 7,4 dne ve fzi zven aktivity. Tomu je pzniv kysel pH organismu a zven ptok slunen plazmy (perioda jang). Dalch 7,4 dne pipad na tsnivou fzi, kdy pevld zsadit pH a snen ptok slunen plazmy (perioda jin). Zmnu magnetickho pole meziplanetrnch sektor lovk pociuje. Jeden tden m lep nladu, lpe sn fyzickou a intelektuln zt, lehce pekon celodenn i dvoudenn hlad. Druh tden je tomu prv naopak. Velmi nepzniv psob dny, kdy Zem pechz z jednoho sektoru meziplanetrnho pole do druhho. Abychom pomohli organismu penst se pes toto obdob, je potebn vst umrnn ivotn reim. Fyzick zt m bt mrn, jdlo lehce straviteln a v malm mnostv. Je douc a pitom snadn samostatn upravit rytmus aktivnho a pasivnho tdne, musme jen pozorn sledovat vkyvy nlady, fyzick a intelektuln aktivity. K tomu posta vst si po dobu 1-2 msc denk. lovk zjist, kdy se mn jeho nlady, duevn a fyzick aktivita. Aktivn periody stimuluje meziplanetrn pole magnetickm pierpvnm energie. Pokud jsme absolvovali adu krtkodobch hladovn v rozsahu 24-36-72 hodin, meme se odhodlat dret 7denn hladovku. Tdenn hladovku zaneme ve II. nebo ve IV. fzi lunrnho cyklu, kdy organismus vyluuje nepotebn ltky. Hladovnm v tomto obdob pomeme organismu k vydatnj oist.

10.5. Vyuit msnch (lunrnch) biorytm pi lb hladovnm

Kalendn msc, kter m 28 a 31 dn, neodpovd dnm periodickm procesm. Lunrn msc s trvnm 29,5 dne je pirozenou etapou, s n jsou spojeny cyklick zmny v prodnch procesech na Zemi. V prbhu lunrnho msce dochz k plivm a odlivm mo, piem jejich mohutnost se zvtuje nebo zmenuje v zvislosti na dni lunrnho msce. Mn se chovn atmosfry, co se projevuje na meteorologick situaci.

Pechod Msce pes stratosfrick zvoj Zem mn parametry stratosfry. Odraz slunenho svtla od zemskho povrchu se rovn periodicky mn. Vechny uveden zmny se odrej v rostlinch, zvatech i v lidskm organismu. Na lunrnm cyklu zvis tak intenzita kvaen vna, vstebvn kyslku zemdlskmi kulturami, perioda mnoen ivoich (hlavn moskch), msn ovulace u lovka (ovulan cyklus u en). Souasn vda nala vazby, jejich prostednictvm psob Msc na lovka. Pi silnm gravitanm psoben Msce na zemsk povrch (pevn i kapaln) ve dnech novolun a plku se siln mn nkter parametry: vlhkost, atmosfrick tlak, teplota, elektrick a magnetick pole. Ukazuje se, e i mal zmny tchto parametr psob na lidsk organismus. Jsou-li tyto zmny prudk a organismus lovka oslaben, zahlenn, podchlazen, objevuj se rzn nemoci. Prudk zmny atmosfrickho tlaku naruuj stabilitu funkc tvorby krve a vyvolvaj zven krevnho tlaku, vedouc k recidivm kardiovaskulrnch poruch. Na zmnu atmosfrick vlhkosti vdy citliv reaguje mozek. Jet vce ovlivuj bioelektrickou aktivitu mozku zmny napt magnetickho pole, co me vyvolvat adu psychickch poruch. Americk psychiatr L. D. Ravic v 70. letech provdl men rozdl elektrickho potencilu v hlavnm mozku a v oblasti hrudnku duevn nemocnch pacient. Zjistil, e tento rozdl se mn ze dne na den, v zvislosti na fzch Msce. Mnila se i aktivita nemocnch. Ravic to objasoval takto: Msc pmo neovlivuje lidsk chovn, avak zmna vztahu elektromagnetickch sil vesmru me vyvolvat a katastrofln projevy u nevyrovnanch jedinc. Msn lunrn cyklus psob na procesy probhajc v lidskm organismu nejsilnji. Pro inn naasovn hladovn a jinch lebnch a oistnch proces je nejdleitj proto, e v nm jsou dny a cel periody, kdy se organismus sm ist, ale tak dny a periody, kdy je nedouc oistu provdt. Pohyb Msce vyvolv na Zemi plivy a odlivy. Odraz tohoto procesu lze pozorovat i v lidskm organismu v podob dvou jev. Za prv, n organismus pozstv z vody, a proto podlh plivm a odlivm. Za druh, v dsledku mncho se gravitanho psoben Msce se n organismus stv nkdy lehm, jindy tm. Bhem obdob, kdy se stv organismus lehm, roziuje se, co pispv k innosti oistnho procesu hladovn. V dob, kdy se organismus stv tm, stlauje se gravitanm psobenm, tkn jsou seven a hleny se uvoluj s velkm silm. Plnho spchu hladovnm lze doshnout pouze v souladu s lunrnm cyklem. as hladovn s ohledem na msn biorytmy lze shrnout do nsledujcch zsad: Pokud se hladov 1-3 dny s clem oistit uritou st tla, zvolme k proveden hladovky tu fzi msnho lunrnho cyklu, ve kter je siln aktivita pslunho orgnu [viz Obr. 7: Aktivita orgn v lunrnm cyklu (msn biorytmy) na str. 106]. Hladovn do 7 dn se provd pouze ve II. a IV. fzi lunrnho cyklu. V tchto obdobch se organismus pirozen oiuje a hladovn tomu jet vce napomh. Hladovn del ne 7 dn m probhat tak, aby vtina dn byla ve II. nebo IV. fzi lunrnho cyklu. Hladovn del ne 14 dn je vhodn naplnovat tak, aby jeho ukonen pipadlo na zatek I. fze lunrnho cyklu. V tto dob organismus pirozen startuje ivotn procesy, take se bez pot dostaneme do jeho rytmu.

Dlouhodob, 30denn hladovn je nejinnj, zane-li zatkem lunrnho cyklu a skon souasn s koncem lunrnho cyklu. Zatek novho lunrnho cyklu usnadn pechod od hladovn k normln strav.

Krtk jednodenn hladovn bylo indickmi prameny povaovno za nejinnj 11. den po plku nebo 11. den po novolun. Zdvodovali to tm, e v tyto dny je Zem vlhk, gravitace Msce zved vodu z hloubky k povrchu. Gravitan energie psob smrem zevnit ven i v lidskm organismu, a tm dochz k jeho dkladnjmu oitn ne v jin dny. Krom toho jsou tyto dny energeticky siln a snadnji se sn hladovn, tzv. dny Akadai. Psobenm mnc se gravitace Msce se neustle pemsuje tit lovka, putuje shora dol a zdola nahoru. V zvislosti na lunrnm cyklu se bude tit nachzet u oblasti hlavy nebo ke. V mst tit pozorujeme aktivaci funkc organismu. Nsledujc Obr. 7 znzoruje, kter orgny lidskho tla jsou v jednotlivch fzch lunrnho cyklu v period maximln aktivity. Kad lunrn fze je rozdlena do t tetin po 2,45 dnech. Obr. 7: Aktivita orgn v lunrnm cyklu (msn biorytmy)

I. fze lunrnho cyklu zan novolunm (novem), III. fze plkem.

10.6. Vyuit ronch biorytm pi lb hladovnm

Na ivotn procesy lidskho organismu maj vrazn vliv ron obdob, protoe ovlivuj: energii pichzejc z kosmu, klimatick podmnky.

Na Zemi pichz mnoho gravitan energie v periodch jarn rovnodennosti a zimnho slunovratu. V tchto periodch je hladovn snaz a innj. Nen nhodou, e hlavn kesansk psty, velikonon a vnon, se dr prv v tchto periodch. Klimatick podmnky chladu, tepla, mokra a sucha mohou pispvat k oist pi hladovn, nebo oistu naopak tlumit. Pro hladovn se nejlpe hod tepl vlhk poas. Zatek lta, kdy okoln teplota aktivuje v organismu biologick reakce, pispv k lepmu uvolnn hlen a k likvidaci novotvar (zhoubnch ndor). Naopak zimn obdob s jeho chladem a suchem me zablokovat hleny v koloidech bunk a snit inek hladovn. K neutralizaci tohoto kodlivho vlivu je nutno pouvat vce prohvn a mokrch procedur. V lt je hladovn obtnj kvli slunenmu teplu, psobcmu maltnost, akoliv oista probh velmi dobe. V zim se hladov snze proto, e chladno i gravitan energie tonizuj organismus, i kdy proces oisty probh he. Pihldneme-li k seznn aktivit orgn, je nutno k dosaen nejdokonalej oisty, ozdraven a poslen uritho orgnu hladovt v period jeho aktivity, v souladu s ronmi biorytmy. Ron obdob se zmnami dennho a nonho asovho rozpt (mnostv slunen energie) spolu s gravitanm psobenm Slunce, Zem a Msce maj zsadn vliv na aktivitu 12 energetickch kanl lidskho organismu, kter zajiuj fungovn s nimi spojench orgn. m del je den, tm vce pracuj energetick kanly a orgny s nimi spojen. m je del noc, tm vce pracuj energetick kanly, kter jsou inn v noci. Souasn medicna statisticky potvrzuje existenci tohoto faktu, ovem bez popisu mechanismu psoben. Mnoh zvata se d postavenm Msce. Ptci sbraj materil na hnzdo vdy v uritou dobu, aby hnzda po deti velmi rychle vyschla. Povimneme si nkterch praktickch dopad seznnch vliv z pohledu medicny. Srden poruchy se nejastji objevuj v lednu a v noci. Vrchol infarkt myokardu se pozoruje od pozdnho podzimu do zimy, zatmco minimum vskytu je v srpnu a z. Podle gastroskopickch vyeten jsou zntliv zmny aludenho a zavacho traktu minimln v lt a zatkem podzimu, zatmco maximln projevy jsou v zim a na jae. Hmotnost novorozenc je nejvy v lednu, noru a beznu, zatmco nejni je v ervnu, ervenci a srpnu. Vliv uvedench fenomn se objasuje: kolsnm toku slunen energie, kolsnm gravitanho vlivu Slunce.

Podvejme se na ppad infarktu myokardu v lednu. V tomto obdob (zejmna v noci) na lovka psob nejvt stlaujc gravitan energie Slunce a Zem, a je-li plnk, tak i Msce. V dsledku toho zahlenn svaly ztrcej svou elasticitu, psobenm krevnho tlaku se trhaj a nedovoluj dostaten zsobit srden svaly krv. Dochz k nekrze (odumen) srdenho svalu. Minimln vskyt tchto phod je v lt, kdy jsou tkn maximln rozen a tm dostaten zsoben krv.

Narozen dt s vy hmotnost v zim se vysvtluje postupn narstajc gravitac plodu, kter z vnjku pomh narstajc slunen gravitace. V dsledku tohoto spolenho psoben me gravitan pole plodu kolem sebe udrovat vt mnostv hmoty ne v lt, kdy je gravitan psoben Slunce minimln. Gravitan sla psob na tit lidskho organismu v jednotlivch ronch obdobch rznm smrem. nsk medicna dodnes vychz z principu periodick aktivity hlavnch orgn lidskho organismu (72 dn) na zklad gravitace. V lt thne gravitan energie tit tla nahoru (jih) a aktivuje srdce a tenk stevo. V zim tla tit dol (sever) a aktivuje ledviny a moov mch. Na jae thne gravitace tit napravo (vchod), aktivuje jtra a lunk. Na podzim thne gravitace tit nalevo (zpad) a aktivuje plce a srdce. V mezidobch, tj. po 72 dnech od zatku aktivity hlavnho orgnu do zatku aktivity dalho hlavnho orgnu, jsou aktivn aludek, slezina a slinivka bin. Prvn ti obdob aktivity aludku, sleziny a slinivky trvaj 18 dn, zatmco posledn, zimn obdob aktivity kon lunrnm Novm rokem, a bv proto v nkterch letech krat, v jinch del. Periody aktivity jednotlivch orgn v prbhu roku lze na den pesn stanovit podle vchodnho (nskho) kalende, kter respektuje ron lunrn cykly (Obr. 8). Vchodn (lunrn, nsk) nov rok zan mezi 20. lednem a 20. norem dnem, kdy Slunce vstoup do znamen Vodne. Novm rokem zan podle vchodnch kultur jaro. Obr. 8: Aktivita orgn v ronm cyklu (ron biorytmy)

Jsou-li podvny lky a provdny ozdravn procedury a operace v uritch dnech, velmi pomohou, zatmco v jinch dnech jsou mn inn, nebo dokonce ukod, asto nezvisle na dvce a kvalit lk a na vekerm umn lkae. spch kadho zmru nen zvisl jen na existenci nutnch schopnost a pomocnch prostedcch, ale rozhodujc mrou i na datu a okamiku jeho proveden. Hladovn v souladu s biorytmy jednotlivch orgn nejinnji psob na orgny oslaben nemoc nebo slab od narozen. Proto je vhodn hladovt po del obdob v periodch jarn a podzimn rovnodennosti. Je zajmav, e se tak chov i vtina zvat. Pot, co se oistila a regenerovala hladem, dostavuje se pliv ivotn energie, co se odr v pohlavn aktivit jarnm a podzimnm penm.

Chceme-li vyut aktivity orgn v ronm lunrnm cyklu, meme si odvodit od vchodnho (nskho) Novho roku datum zatku a konce aktivity jednotlivch tlesnch orgn. Vchodn (nsk) nov rok zan mezi 20. lednem a 20. norem tm dnem, kdy Slunce vstoup do znamen Vodne. Podle vchodnho (nskho) kalende pipadl lunrn Nov rok v roce 1998 na 28. leden, v roce 1999 to bude 16. nor a v roce 2000 zane 5. nora. V Tab. 2 je odvozen kalend aktivity tlesnch orgn v letech 1998-2000: *pozn. dal roky: 25.1.2001, 12.2.2002, 1.2. 2003, 22.1. 2004. Tab. 2: Ron biorytmy tlesnch orgn v letech 1998-2000 Tlesn orgny Jtra a lunk slezina, slinivka bin a aludek srdce a tenk stevo slezina, slinivka bin a aludek plce a tlust stevo slezina, slinivka bin a aludek ledviny a moov mch slezina, slinivka bin a aludek Poet Potek obdob aktivity dn aktivity r. 1998 r. 1999 r. 2000 72 18 72 18 72 18 72
1224

28.1.1998 10.4.1998 28.4.1998 9.7.1998 27.7.1998 7.10.1998 5.1.1999

16.2.1999 17.5.1999 28.7.1999 15.8.1999

5.2.2000 5.5.2000 16.7.2000 3.8.2000

29. 4. l999 17.4.2000

26.10.1999 14.10.2000 24.1.2000 12.1.2001

25.10.1998 13.11.1999 1.11.2000

Prvnch 72 dn ponaje lunrnm Novm rokem jsou aktivn jtra a lunk. Pe o n v prbhu tchto 72 dn pinese sv ovoce. Meme se rozhodnout pro lbu a ozdraven jater a lunku urinoterapi s dodrenm uritch pravidel, kter popisuji ve sv knize Urinoterapie oima lkae. Dle meme ozdravit jtra a lunk hladovnm po dobu 1421 dn, kter zaneme ve II. anebo IV. fzi lunrnho cyklu. Nakonec meme tyto dv metody spojit, jak uvdm v kapitole 9.2 (Urinov hladovn). Po skonen tohoto obdob jsou po 18 dn aktivn slezina, slinivka bin a aludek. Chcemeli ozdravit uveden orgny, meme opt vyut samostatn hladovn, urinoterapii anebo ob tyto metody spojit. Hladovn v dlce 7-14 dn se provede ve II. fzi lunrnho cyklu. Pipotenm dalch 72 dn se dostaneme do ronho biorytmu tenkho steva a srdce. Opt se mohou ozdravn metody kombinovat anebo uplatnit samostatn. Urinoterapie, i pi spojen s hladovnm, vyluuje soubn uvn lk. U pacient se srdenmi nemocemi je nutno se poradit s oetujcm lkaem. Tohoto obdob se d vyut v rmci prevence ischemick choroby srden po uritm vku, kter je rizikov pro cvn onemocnn. Dlka hladovn m bt 7-14 dn a m zat ve II. nebo IV. fzi lunrnho cyklu. Dalch 18 dn pat aktivit sleziny, slinivky bin a aludku. Tato obdob jsou bhem lunrnho roku tyi a meme v nich jednotliv metody prostdat. Dkladn tak ozdravme nejen zmnn orgny, ale cel organismus.

Pedposlednch 72 dn pat v ronm biorytmu plcm a tlustmu stevu. To se dostvme do obdob podzimu, kdy jsou vsledky naeho snaen nejlep. Hladovn je 7-l4denn a zahjme je ve II. nebo IV. fzi lunrnho cyklu. Opt nastv obdob aktivity sleziny, slinivky bin a aludku. Posledn 72denn obdob pat aktivit ledvin a moovho mche. Je to obdob nejpznivj pro ozdraven tchto dvou orgn. Zde meme prostdat ozdravn metody tak, ale obzvlt u lid s nemocnmi ledvinami doporuuji urinoterapii, pokud neberou lky. Maj-li vhodnho drce uriny, nejlpe dt do 10 let, mohou pout urinoterapii, i kdy uvaj lky. Hladovn u ozdravnho procesu ledvin a mche m trvat 7-14 dn a m zat ve II. nebo IV. fzi lunrnho cyklu. Oitn ledvin a moovho mche od drobnch kamen a psku lpe probh pi hladovn zapoatm ve IV. fzi lunrnho cyklu. Je dleit si uvdomit, e hladovt se m v souinnosti s prodnmi procesy, a nikoliv v nhodn vybran dny. Jak pe ve sv knize Hladovn Malachov: Zdaleka se vyhnte dnm, kdy se nem hladovt! Spojen hladovn s obdobm aktivity umon clen psobit na patin orgny a doshnout poslen orgnu oslabenho nemoc nebo poslen orgnu slabho od narozen.

10.7. Dlka hladovn

Cel ada doporuen tkajcch se dlky hladovn pihl k prodnm biorytmm a byla ji uvedena v pslunch pedchozch stech tto kapitoly. Nezapomeme, e dlka hladovn zvis na individuln konstituci, ronm obdob, stupni onemocnn organismu a na sle vle. Nemocn by ml bhem hladovn vst lka. Dlku hladovn si zvolme podle toho, eho chceme doshnout: Hladovn 24-36 hodin sta na oitn zavacho traktu a pro odpoinek organismu. Hladovn do 1. acidotick krize (zpravidla 7-10 dn) oist vechny tlesn tekutiny. Hladovn do 14 dn oist mkk tkn a sten lachy. Hladovnm nad 14 dn dojde k oitn a na rove kostnch bunk, k obnoven nkterch poruench innost a vylen vtiny nemoc.

11. Pihldnut k tlesn konstituci a vku pi hladovn

Lid se navzjem odliuj tlesnou stavbou (konstituc), vzhledem (fyziognomi), volnmi a duevnmi procesy atd. Kad lovk je individualita, neopakovateln osobnost. Kad lovk je ojedinl, a proto se tak u kadho projevuj v prbhu hladovn a po jeho ukonen individuln reakce.

11.1. Vlivy tlesn konstituce na hladovn

Staroindit uenci vysvtluj lidsk odlinosti rznou kombinac ivotnch princip Di. Podle jurvdy tam, kde polrn rove organismu pechz na kvantovou rove, psob ti ivotn principy, kter Indov nazvaj Da (znamen to vu, vlhu, vpotek). ivotn principy Di jsou vyjdenm energi, kter se tvo v akrch (energetickch centrech). Jsou to principy teru + vzduchu Vta, ohn Pitta a vody + zem Kapha. Podle tohoto uen plat psn individualita, u kadho lovka jsou Di jin a v systmu polrn rove - hmotn tlo reguluj vechny funkce organismu. Nesprvnm zpsobem ivota, nesprvnm stravovnm a vinou nzk kultury mylen se poruuje koordinace mezi duevn a 1 rovn lidskho tla a dsledkem jsou nejrznj nemoci. Psobnost princip Di na jednotliv tlesn orgny se bhem 24 hodin cyklicky std. Pohyb energie (volnch elektron) po drahch akupunkturnho systmu a aktivita orgn jsou synchronn s procesy, kter 24 hodin probhaj na zemskm povrchu. tyiadvacetihodinov biorytmy aktivity orgn v lidskm organismu jsou synchronn s vnjm pohybem (nap. klesn vzduchu rno a aktivita tlustho steva apod.). Slu tmto procesm dodv Msc, protoe iniciuje plnn innho orgnu vivnmi ltkami (prostednictvm krve) a elektromagnetickou energi aktivujc biologick procesy danho orgnu. Praktick vyuit biorytm je nejsilnji rozeno v nskm lkastv. Schma vyjadujc pohled indickho a nskho lkastv na denn aktivitu orgn ve 24hodinovch biorytmech (Obr. 6) zahrnuje tak cykly ivotnch princip Di a charakteristick atmosfrick projevy jednotlivch period. Tak star tibetsk traktt ud-i (osmidln tantra tajnch stnch ponauen) ze 4. stolet p. n. l. rozliuje ivotn principy odvozen z kosmu, principy Hlenu, Vtru, lui, a obecn prodn principy Ohn a Chladu. Na zklad typu tlesn konstituce, kter u kadho lovka inklinuje vcemn k uritmu typu, se pro hladovn dvala konkrtn doporuen, kter pro ilustraci uvdm (podle Malachova): Pokud pevld v organismu ivotn princip Hlenu, organismus dobe udruje vodu. Osoby tohoto typu jsou proto plnj a maj mohutn tlo. Jestlie pevld ivotn princip lui, tvo se v organismu ve zven me teplo. Osoba tohoto typu je prmrn konstituce a vyznauje se naloutlou k. Pevld-li ivotn princip Vtru, organismus patn udruje vodu a teplo. Osoby tohoto typu maj kehk organismus, jsou huben a ustavin zmrzl. Osobm s nadvhou dod hladovn lehkost a slu, protoe se organismus zbavuje nadbyten vody. Z procedur jim prospv prohvn v saun se suchou prou, maj pt mn tekutin. Prospje jim 1-2krt tdn hladovt nasucho (bez pit tekutin a bez styku s vodou). Osobm hubenm a zmrzlm se k dosaen dobrho vsledku pi hladovn doporuuje vykoupat se i nkolikrt za den v hork vod a pt teplou vodu. V opanm ppad se oistn proces zpomal, zesinaj a budou se ctit velmi patn.

Bhem mho 20dennho hladovn jsem ji od tetho dne pociovala mrazen v tle, kter se dalmi dny stle stupovalo. Musela jsem se teple oblkat, pt pouze ohtou vodu, dvat si tepl koupele. U osob s vraznou konstituc typu Hlenu se v tle vytvej rosolovit hleny a hromad se pedevm v plicch, nosohltanu a dutinch mozkovch. Pro tyto typy je dleit zamit se na sprvnou stravu a vyhnout se jdlm pispvajcm k vytven hlen. Maj hladovt 1-2 dny v tom obdob msnch biorytm, kdy jsou aktivn postien sti tla. Dle se doporuuje, aby hladovli jednou za tvrtlet 7-14 dn i dle. Bhem hladovn by mli pt trochu mn vody a kombinovat jednotliv typy hladovn. Vody maj pt tolik, aby za den vylouili 1,2 l moi, co obvykle odpovd vypit 1,5-2,5 l tekutin. Na kaskdov hladovn prvnho stupn (tj. jeden den nejst a nept) by se mlo navzat pt den hladovnm s pitm vody a dal den pidat hladovn s pitm uriny. Doporuuje se prostdat bhem 10-15dennho hladovn vechny ti metody. Po ukonen hladovn se v pechodnm obdob po pit v a zeleninovch saltech (bez oleje) doporuuje jst stravu s menm obsahem vody, teplou, napl duenou zeleninu (v pe), suen ovoce, su kae. Je-li vrazn ivotn princip lui, dochz v dsledku zven tvorby tepla v jtrech ke zven tvorb luovch hlen, kter zneiuj krev, a to se projev tvorbou vyrek na ki. Tyto osoby by se mly stranit ostrch rozpalujcch jdel, nevystavovat se ru a nepehvat se, pt dostaten mnostv vody zbaven deuteria. M se pt dostaten mnostv erstv vylisovanch ovocnch anebo zeleninovch v a oistit si jtra. K normalizovn lunkov funkce se doporuuje hladovt ve druh tetin druh fze lunrnho cyklu 1-2 dny, a bhem roku v obdob aktivity jater 5-14 dn. Tomuto typu osob se doporuuje provdt klasick hladovn a tak hladovn s vyuitm uriny. Po skonen hladovn se doporuuje, s pi hldnutm k dlce jeho trvn, pechod na normln stravu pes vy, zeleninov a ovocn salty a kae. Osobm s pevldajc konstituc Vtru, jejich organismus patn udruje vodu a jsou zimomiv, se tvo tuh hleny typu kamen, polyartritida (mnohoetn znty kloub), psek, rzn sraeniny. Je teba, aby tyto osoby zmnily zpsob ivota, dostaten pily tekutiny a organismus drely v teple. Mly by aplikovat tepl vodn procedury, pt tepl aje a neprochldat. K normalizaci a regeneraci postiench funkc se doporuovalo pravideln hladovt jeden den v lunrnm cyklu, ve fzi, kdy jsou postien orgny a sti tla aktivn a jednou za tvrtlet 3-10 dn, s etnou aplikac teplch vodnch procedur. Po skonen hladovn se doporuovalo dvat po 3-7 dn urinov klystry, mazat si olivovm olejem k, oblast ledvin a kyeln klouby. Tolik z klasickch historickch pramen. I z pohledu dnench vdeckch nzor m tlesn konstituce vrazn podl na individulnch schopnostech osob snet fyzick a psychick vypt, na innosti lk, rychlosti a prbhu len nemoc a hojen ran atd. Vzhledem k tomu, e jsou v kadm jedinci vechny konstitun typy v rznch proporcch promchny, je nutno, abychom se zamysleli a urili svj pevaujc typ a podle toho zamili svoje snaen. Bez ohledu na konstitun typy je pro normalizaci a regeneraci postiench tlesnch funkc doporueno pravideln hladovt 1-2 dny v lunrnm cyklu, ve fzi, kdy jsou postien orgny a sti tla aktivn v msnm biorytmu (Obr. 7). Del hladovn je velmi inn v obdob aktivity pslunho orgnu v ronm biorytmu (Obr. 8).

Bez ohledu na konstitun typy se po ukonen hladovn maj pt tepl npoje vetn ohtch erstvch ovocnch nebo zeleninovch v a jst tepl ovocn a zeleninov polvky a dk kae. Doporuuje se jst celozrnn chlb a salty s naklenou penic.

11.2. Specifika vku pi hladovn

S ohledem na vk hladovjcho je teba se soustedit na situaci v energetickm potencilu, na schopnost udren vody v organismu a schopnost vyrbt teplo. Strnutm lidsk organismus v dsledku sniovn ivotnho energetickho potencilu ztrc schopnost vyrbt v dostatenm mnostv teplo a udret vodu. Dokud je lovk mlad, udr jeho organismus dostaten mnostv vody a vyrob dostatek tepla. Doporuen pi hladovn budou jin ne pro lovka, kter je star. Tak se bude s vkem liit dlka hladovn. U mladch lid s normlnmi funkcemi posta hladovn krat ne u lid starch. To, co nm pomohlo ped 20 lety, u dnes nesta. Rzn odbornci v hladovn uvdj, e vk nen na pekku. Co plat o hladovn pro dospl, plat i pro dti, jenome tam mus bt hladovn krtkodob, do 6 dn, v krajnm ppad do 10 dn. V knize iv voda popisuje Armstrong 18denn hladovn u desetilet holiky: U tto pacientky byla anmie a gangrna obou dolnch konetin po potlaen psorizy medikamentznm lenm. Rozshl st ltek byla bez ke. Po 18dennm len hladovnm a urinou se vylila anmie, psoriza i gangrna bez jizev. Bhem hladovn holika vyrostla o 1,5cm. Francouzsk odbornk v lebnm hladovn dr. Yves Vivini nevid ve vku pi len hladovnm dn problm. Sm lil hladovnm mal dti i kojence. Jeho nejstarmu pacientovi bylo 80 let, a jak pe, starho nelil jen proto, e k nmu jet star pacient nepiel. Podle nj pro len hladovnm neexistuje vkov hranice. Hippokrates, kter ml s hladovnm jako lebnou metodou velk zkuenosti, napsal: Starci veobecn velmi lehce snej hladovn; he hladovn nese stedn generace, jet he mlad generace a ze vech nejhe dti, a z tch pedevm dti, kter jsou pli iv. Podle rznch odbornk snej hladovn docela dobe i dti. Schenck a Meyer, kte se odvolvaj na Kargera a americk autory Talbota a Showa, uvdj, e dti postien epilepsi ve vku 11-13 let velice dobe snely hladovn, kdy dostvaly tekutiny podle pn. Hladovn trvalo od 6 do 12 dn (samozejm pod dozorem specialist). Pi vysokch teplotch ada odbornk nedoporuuje dtti potravu vnucovat. Dt m mt pouze dostaten pvod tekutin. Teplota bez medikament kles o 0,5 C za den. Pi teplot nad 39 C lze dt opatrn zbal, aby se teplota pli nesrazila, protoe pat mezi obrann reakce organismu. Nejlpe snej hladovn lid starho vku a tak s nejefektivnjm vsledkem. Americk dietolog Bragg, kter se 50 let zabval lebnm hladovnm a il tuto ozdravnou metodu, tvrdil, e na jeho cvch a orgnech nen znt vk. Zemel v prosinci 1976 ve vku 95 let, dajn nsledkem razu pi surfovn. Patolog po pitv prohlsil, e podle stavu jeho cv a orgn nelze urit vk. Nejvraznjm pznakem zahlenn organismu je ztrta prunosti. Nkdy ns zaraz, e lovk edovlas ve vy vkov kategorii kr vzpmen, rzn, se vztyenou hlavou a naopak jin lovk, podstatn mlad, ve sv chzi nem patin vih, m sklopenou hlavu,

je zamraen. To ve je pznakem mry zahlenn: nae vzezen, chze, nlady, vkonnost, negativn, ale i pozitivn pstup k ivotu. Dalm pznakem je ztrta nespecifick imunity organismu. Ischialgick bolesti, kontraktury, bolesti sval, nklonnost k rznm nemocem, ast zmny nlad, nervozita, snen vkonnost atd. jsou vrazn znmky zahlenn organismu. Oista organismu vede k odstrann tchto neduh. Hladovnm oistme i svoji psychiku. Nikdy nen pozd, abychom zaali reformovat svj ivotn styl, jdelnek, patn nvyky. Tm, e si musme odct urit nvyky, sebe sama pevychovvme. Hlad chrn nae cvy a stav naich cv uruje n vk. Existuj mezi nmi mlad starci a sta mladci, ve zvis na nai ivotosprv a strav. Jsme odrazem toho, co jme. Proto bychom mli myslet na sv zdrav vas a zmnit sv nvyky v dob, kdy nm to nebude dlat tak velk problmy a dokud kody, kter se na svm zdrav pchme, nebudou tak velk. Zvyk je elezn koile, kter se velmi patn svlk.

12. Kontraindikace hladovn

I kdy hladovn pomh, u nemoc m sv kontraindikace, kter se mus respektovat. Mezi kontraindikace hladovn pat: Druh polovina gravidity a obdob kojen Tuberkulza v pokroilm stavu spojenm s nehybnost Pokroil stadium rakoviny spojen s nehybnost Pokroil stadium krevnch malignch onemocnn spojen s nehybnost Pokroil formy difznch nemoc spojovac tkn spojen s nehybnost Zastaral psychicko-neurologick nemoci spojen s nehybnost a slabomyslnost Celkov hnisav procesy vnitnch orgnu (abscesy, gangrny apod.)

V kontraindikacch hladovn nen pln jasno. Schenck, Meyer, Buchinger a Segesser jako kontraindikaci uvdj zhoubn ndory, tkou formu tuberkulzy, stavy vyerpn. Hales pokld za kontraindikovan lebnmu hladovn tyto stavy: vraznou acidzu, alkalzu a vrazn vyerpn. Prof. Nikolajev ve sv knize Hladovn kvli zdrav uvd, e rut i zahranin specialist na hladovn vypracovali dostaten pesn seznam nemoc, kter nelze hladovnm lit i kde je hladovn kontraindikovno. Seznam nemoc, kter nelze lit hladovnm (podle Nikolajeva) Plicn TBC v tkm stavu Basedowa nemoc (se zvtenou ttnou lzou a zvenou funkc ttn lzy, zrychlenm pulsu s exoftalmem) Addisonova nemoc a jin endokrinn nemoci Zhoubn ndory jako rakovina, sarkom, kde je potebn chirurgick zkrok anebo jin speciln len Zhoubn onemocnn krve, leukmie Cirhza jater a ledvin Organick nemoci centrlnho nervovho systmu Rzn akutn onemocnn vyadujc chirurgick zkrok: akutn znt slepho steva, zauzlen stev, rzn cysty Novotvary vnitnch orgn Kachexie u starch lid Jakkoli nemoci u kojcch matek

Relativn kontraindikac je nehybnost pi jakmkoli onemocnn, ale neznamen to, e se u takovho pacienta neme hladovnm doshnout pozitivnho vsledku. Pokud jsou vyerpny vechny pouiteln pokusy klasick medicny, je eln aplikovat hladovn i u nepohybliv osoby, piem lze doshnout kladnho vsledku. U tchto osob je zapoteb

provdt cviky vetn dechovch a mase a zajistit dostaten pvod tekutin, aby se uvolnn hleny vylouily z organismu a nepesunovaly se jen z jednoho msta na druh. Jak u pohyblivch, tak u nepohyblivch osob podrobujcch se hladovn je zapoteb organismus na hladovn pipravit, pokud je to mon klystrem nebo projmavm prostedkem. Je teba jst nkolik dn pevn rostlinnou stravu obsahujc hodn vlkniny, dvat si tepl koupele pro oitn ke a mezitkov tekutiny. V ppravnm obdob se nem jst na noc a pt po jdle. Vyluovn hlen z organismu bude pozvolnj, hlad se bude snet snadnji a oista zane ihned na bunn rovni. Proslul americk dietolog dr. Bragg ve sv knize Zzraky hladovn popisuje ppady, a nebylo jich mlo, kdy byli lid rozhodnuti hladovt 25-30 dn, ale museli hladovn ukonit mnohem dve. Dvodem bylo pli velk vyplaven hlen, kter zahltily krevn obh natolik, e psobily toxicky. Tyto osoby pevedl na lehkou dietu a za nkolik tdn pokus opakoval. Jestlie se opt vyplavovalo hodn hlen, Bragg hladovn opt peruil. Byl zsadn proti dlouhodobmu hladovn, pokud by hladovjc nebyl pod odbornm dohledem. Doporuoval pravideln kry krtkodobho hladovn. Pravideln 24-36hodinov hladovn jednou tdn po nkolik msc je ppravou pro 34denn hladovn a to je ppravou na 7denn hladovn. Smysl tohoto postupu krok za krokem je v tom, e se organismus zbavuje toxin - a toxinem je vechno, co je v lidskm organismu pebyten - postupn a hladovn probh bez vedlejch boulivch pznak. Nemocn lovk by ml dlouhodob hladovt jen v zazen k tomu elu urenm a pod kontrolou lkae, jen m s hladovnm velk zkuenosti a um hladovjcho vyvst ze svzelnch situac, kter bhem hladovn nastanou a kter se ppad od ppadu li.

13. Vhodn strava a stravovn 13.1. Doporuen sloen stravy

Americk dietolog Paul Bragg v knize Zzrak hladovn pe: Chci, abych byl pesn a jasn pochopen: nedoporuuji hladovn jako lk proti nemocem! Nezabvm se lenm. Nevm dnm lkm krom prody. Vechno, co meme udlat, je upevnit ivotn sly takovm zpsobem, aby se len nemoci stalo vnitn zleitost samotnho organismu. Bragg pokld hladovn za preventivn prostedek k oitn organismu. Nen to ovem jedin prostedek, ale jeho soust jsou zdrav ivotosprva a vylouen vech kodlivin. Ve sv knize upozoruje: Nic nm nekod tolik jako my sami, kdy pitakvme svm rozmarm a slabostem, tlo neme myslet za ns. Pouze silm rozumu odstranme sv nesmysln nvyky, kterch se dr nm tlo. Nam velkm neptelem je zneitn ovzdu i zneitn voda, chemick ppravky, konzumace potravy s trvanlivou pravou, pemra kuchysk soli (vdci mn, e posta 0,5-1 g denn, my j povme nkolikansobn vce), pejdn, nevhodn kombinace potravin, jdlo na noc, zlozvyky alkoholu a kouen atd. Nae strava obsahuje mlo zeleniny a ovoce, zejmna v syrovm stavu, akoliv by jej podl ml tvoit 70-75 % dennho pjmu potravy. Zbylch 25 % by mly tvoit tuky, sacharidy a blkoviny. Zdrav organismus mus mt dostaten psun minerl, stopovch prvk a vitamin. Dietolog dr. T. B. Moyl v knize Prodn len v krtkm vkladu doporuuje, abychom v dennm stravovn dodrovali urit proporce hlavnch sloek. Doporuen denn proporce stravy: 75 % ovoce a zeleniny (z toho 25 % duen v pe v uzaven ndob, brambory by mly bt zsadn peen ve slupce) 10 % blkovin 10 % sacharid 5 % tuk

Piklnm se k uvedenmu rozdlen. Krom proporc ve skladb potravin je velmi dleit dbt tak na sprvn kombinace sloek v jednotlivch jdlech. Doporuen a nevhodn kombinace potravin jsou znzornny na Obr. 5 (str. 65) a dle nsleduj v Tab. 1. Zamysleme se znovu nad zajitnm potebnho pjmu vlkniny, jak to bylo vysvtleno na str. 42. Pokud jde o blkoviny, mli bychom v malm mnostv jst libov maso, drbe, ryby, odtunn nepasterizovan mlko a jogurty. Ve vtm mnostv kod vejce. Nedoporuuje se vepov ani hovz maso. Pokud jde o ivoin tuky, mli bychom se vyhbat slanin, hovzmu loji, sdlu, tukm vypeenm z drbee a zviny. Mslo omezme a nepouvme pravideln. Do naeho stravovn samozejm pat i pitn reim. Bn denn pjem tekutin by ml init 1,5-2 l a v letnch parnch dnech neukod toto mnostv o polovinu zvit. Npoj by ns ml nejen osvit, ale souasn poskytnout organismu potebnou vodu, ppadn dal ltky, v prv ad vitaminy a minerly.

Pitn reim by ml zajistit psun tekutin do organismu vcekrt v prbhu dne. Nelze t v pitnm reimu typu: Rno lek kvy, v poledne teba tetinka limondy a veer pak doslova zdevastovan ledviny dostanou zabrat kvapn vypitm litrem piva, limondy nebo minerlky. Dsledkem jsou dehydratace organismu, nemoci moovch cest a v lt paly. Dehydratace a paly jsou nejvtm nebezpem zejmna pro nemocn, mal dti a osoby star. Co je nejvhodnj pt? V pimen proporci jsou nejvhodnj obyejn neperliv pramenit voda, teba s nkolika kapkami citrnu, minerlky, erstv vymakan ovocn nebo zeleninov vy rozedn vodou. Vhodn je stdn bylinkovch aj. Nevhodn jsou limondy, protoe obsahuj pemru cukru a zahleuj organismus.

13.2. Vitaminy, stopov prvky a minerly

V potrav mus bt dostatek vitamin, minerl (pedevm kov) a stopovch prvk (rznch prvk ve velmi mal, tzv. stopov koncentraci). Jsou to nezbytn ltky, kter bychom mli tlu dodvat v pirozen form, syrovou zeleninou a ovocem. Organismus bez tchto dleitch sloek vivy v douc koncentraci a proporci neme dobe fungovat. O vznamu a zdrojch jednotlivch druh vitamin se v tto knize rozepisovat nebudu, protoe si o tom lze pest v jinch elovch pramenech. Pedpokldm, e jsou to zleitosti veejnosti dosti znm. Kad mme v knihovnice njakou tu knku o ovoci a zelenin, ve kter se uvdj orientan daje o pevaujcch zdrojch vitamin. Je tak znmo, e se nesm podcenit jak nedostatek, tak nadbytek psunu vitamin. Obdobn to plat i o dalch ltkch: kovech a jinch prvcch nezbytnch pro organismus. Optimln rove poteby jak jednotlivch vitamin, tak kov a dalch prvk je u kadho jedince siln individuln podle vku, ronho obdob, stavu zdrav, hmotnosti a tlesn konstituce, pohlav atd. a nelze ji (pi souasn rovni naeho vdeckho poznn) spolehliv kvantifikovat. Pes tuto vhradu byly shromdny urit poznatky o souvislostech nedostatku nebo nadbytku vitamin, minerl a stopovch prvk s naruenm metabolismu a konkrtnmi chorobami. Navzdory tomu se vznamu minerl a stopovch prvk pro n organismus a pi o jejich trval psun do organismu vnuje v lkask osvt veobecn mlo pozornosti. Pipomeme si, e obsahem a projevem materilnho ivota v organick prod je proces ltkov vmny neboli neustvajc chemick a energetick proces pemny pijmanch organickch a anorganickch ltek a energi z vnjho prosted do vnitnho prosted organismu a opt vyluovn petvoench a nadbytench ltek a energi smrem z organismu ven. Z hlediska chemick struktury tvo 99 % objemov hmotnosti lidskho organismu, zejmna ve form slouenin, prvky kyslk (65 %) uhlk (18 %) vodk (10 %) dusk (3 %) vpnk (2 %) a fosfor (1 %). Hlavn ltku v lidskm tle pedstavuje voda, slouenina vodku a kyslku, tvoc 70 % objemov hmotnosti lidskho organismu. Zbvajc 1 % objemov hmotnosti organismu pipad: v desetinch a setinch procenta na sodk, draslk, sru, jd, chlr a hok; v du destek ppm (ppm = miliontina z celku, ili desetitiscina procenta) objemov hmotnosti organismu je zastoupeno elezo, flur, zinek, vanadium a m; v du tko zmitelnch roztrouench mnostv jsou v tle zastoupeny snad vechny prvky Mendlejevovy soustavy v koncentraci desetin ppm a mn (prvky

ve stopovm mnostv, neboli tzv. stopov prvky), jako jsou jd, chlr, molybden, kobalt, nikl, hlink, lithium, selen, chrm, kemk, atd., ale tak arzn, olovo, kadmium, berylium a rtu, kter jsou ve stopovm mnostv potebn, zatmco jejich nadlimitn koncentrace je jedovat a smrteln. Jestlie vak kterkoliv prvek v psunu do organismu, pedevm potravou, v potebnm mnostv a ase chyb, projev se tato situace njakou poruchou tlesnch funkc a orgn. Je znmo, e vechny organismu potebn prvky jsou obsaeny v mateskm mlku, dle v mumiu, skoro vechny jsou v neodtunnm nepasterizovanm kozm a kravskm mlku, vtina je v mosk soli. Kolem minerl a stopovch prvk se v souasn dob vytv komern klima ve snaze vnutit veejnosti drah chemick syntetick ppravky s jednotlivmi minerly. I kdy jsem daleka odsouzen chemoterapie, jsem pesvdena, e krom akutnch situac lze potebn prvky zskat pmo s potravou, ovem za pedpokladu, e jej sprvn skladba bude vdy erstv a z vt sti syrov, tepeln neupravovan. Nejvt podl na tom, e z potravin zmiz kovy a dal prvky, m toti chemick a tepeln prava jdel. A tak odtunn (dve bylo vstinji nazvno odstedn) pasterizovan mlko ztrc nejen v tucch rozputn vitaminy A, D, E, ale tak mangan, selen, hok, molybden, zinek aj. Kovov prvky jsou do jist mry zachovny v kravskm msle, zatmco v pokrmovch tucch nen chrm. Z masa, kter m mnoho potebnch kov, se kovy vypa tepelnou pravou, nepejdou ani do bujnu. Nejprost nvod k tomu, jak plynule udrovat v organismu optimln stav vitamin, minerl a stopovch prvk, je strava: jst pedevm erstv zeleninov a mln jdla, semena, ovoce. Na druh stran rovnovhu ltkov vmny nejvce pokod alkohol, cukr, bl mouka, nemluv o kouen. Z literrnch a klinickch daj jsem vybrala nkter velmi dleit charakteristiky projev nedostatku, ppadn nadbytku, jednotlivch prvk v organismu. Pokud nm bude v potrav chybt draslk (K), zinek (Zn), m (Cu) a hok (Mg), objev se nemoci centrlnho a perifernho nervovho systmu. Kdo m nedostatek manganu (Mn) a selenu (Se), trp nemocemi dchacho systmu. Draslk (K) se ve zven me vyluuje pi stresu a je zapoteb ho organismu dodvat. Posiluje srden sval, stabilizuje krevn tlak a odvoduje. Brn svalovm kem. Zinek pomh pi pasivit a depresch, jeho nedostatek me vst k revmatickm potm. Podporuje hojivost ran, pomh pi vypadvni vlas. Jeho zven spoteba je pi lupence, ekzmech a such pokoce. M zvyuje vkonnost mozku, zlepuje vyuit eleza v tle a podporuje inek analgetik. Spolu se elezem posiluje imunitn systm a psob preventivn proti svalovm bolestem. Nedostatek selenu me vst k artritid, selen podporuje prokrven srdce, zlepuje tvorbu ke pi latentnm ohroen tkmi kovy, je dleitou ochranou bunk a stimultorem imunity. Neutralizuje olovo, rtu a kadmium a podporuje vvin sval. Aby jtra mohla plnit svoji detoxikan funkci, potebuj zinek (Zn) a ke zven ltkov vmny slou selen (Se). aludek a steva potebuj draslk (K), kter stimuluje stevn svalovinu, a hok (Mg), jeho nedostatek vede k ochablosti stev.

Nedostatek manganu (Mn) ve strav me vst k epilepsii a alergii, doprovz onemocnn cv u diabetik. Mangan stimuluje ltkovou vmnu ve svalech a jeho nedostatek se negativn projev u revmatik, ale tak u sportovc. Vpnk (Ca) je nemn dleit. Je zkladnm stavebnm kamenem lidsk kostry a spolu s flurem (F) zub. Vt nedostatek vpnku zpsobuje tetanii - svalov kee. elezo (Fe) m nezastupiteln vznam v krvetvorb, jeho nedostatek vyvolv hypochromn anmii. Projev se to snenm saturace tkn kyslkem s nslednm pocitem dunosti. Pi nedostatku eleza me tak dojt k chronick polyartritid. elezo sniuje vskyt infeknch onemocnn, sniuje pedasn porody. Molybden (Mo) pomh pi odbourvn purin v organismu (jejich projevem je dna) a podporuje ukldn fluorid do zub. Chrm (Cr) sniuje cholesterol a triglyceridy. Jeho nedostatek me vst k naruen vyuit cukru u diabetu II. typu.

13.3. Vliv stravovn na tvorbu usazenin v organismu

Monost kvalitn jst neznamen, e budeme upednostovat cizokrajnou zeleninu a ovoce. lovk by ml jst pedevm to, co roste v klimatickch podmnkch, ve kterch ije. Nai pedkov si na zimu suili ovoce i zeleninu. Pokud teplota pi suen nepeshne 60 C, zstvaj v n s vjimkou vody veker ostatn ltky. Syrov ovoce a zelenina, kter by mly tvoit a 75 % na stravy, jsou zsadotvorn potraviny, a jak zdrazuje americk dietolog Bragg, zsadotvornou stravou oiujeme svou krev od toxickch, kodlivch kyselin. Naproti tomu jejich tvorbu podporuje ada potravin, jako jsou bl mouka, rafinovan cukr, kva, aj, alkohol, maso i ryby, vechny konzervovan potraviny, ostr grilovan jdla, uzeniny, chemicky oetovan sladk npoje apod. Bragg nabd pedevm k prevenci ped tvorbou usazenin, kter oznauje jako jedy, jedovat kyseliny, jedovat krystaly. V prvn ad maj na tvorbu usazenin velice negativn vliv potraviny, skladba potravin a stravovac reim. Vydatn tomu napomh pejdn a jdlo na noc, dochz k chronick autointoxikaci. Autointoxikace je nejhor a nejkrutj neptel v boji o zdrav a dlouhovkost. Bohuel jej pznaky jsou pli povechn a velmi mlo vdecky probdan. Nadbytek cizorodch ltek v krvi doprovzej chorobn, stdav nlady, nespokojenost, napt, pehnan strach. N bn normln stav mus bt radostn, vesel, optimistick, nenucen. Bt si jist a spokojen sm se sebou. Pro se i tehdy, kdy nm je osud pzniv naklonn, ctme neastn? Pro vechny tyto rozpory je mon jedno vysvtlen: je to siln zneitn na krve. To nejhor spov v tom, e autointoxikace roste s nam vkem. Nahromadn jedy z ns dlaj bezdvodn pesimisty a nenachzme v sob dost sil, abychom se toho zbavili. Draze platme za patn nvyky - a to pokad, kdy se sytme mrtvou, vitamin zbavenou stravou. Draze platme za to, e polykme rzn lky, kdy to nen nutn. Kazme si zavn, trp tm cel organismus. Protoe nen mon se vyhnout rznm kodlivinm, musme po zbytek ivota nco dlat pro sv zdrav. Abychom zajistili plynulou prci naeho organismu, je nutn z tla odstranit ve, co v tom organismu pek.

To, co brn v psunu ivin a energie do bunk, jsou rzn usazeniny. Souasn zabrauj vylouen vech balastnch ltek, kter vznikaj pi metabolismu. Organismus bychom mli oistit hladovnm. Zde doporuuji umrnnost, ale pravidelnost. Bragg pokld za nejvt objev tohoto stolet umn se fyzicky, rozumov a duevn omladit racionlnm hladovnm. S tm nemohu souhlasit, protoe hladovn, jak lze najt v historickch pramenech, je star jako lidstvo samo. Pouze jsme zapomenut oprili. V lebn praxi se hladovn pouvalo ve starovk Indii, Egypt, ecku. Od konce stedovku, od 15. stolet, se na nj pozapomnlo a vdeck vzkum hladovn se rozbhl a v 19. stolet, jakmile byly formulovny zkladn pedstavy o ltkov a energetick vmn v organismu. Experimentln prce zaaly ve Francii, zvltn zsluhy m rusk akademik Pautin svmi laboratornmi experimenty z 80.-90. let 19. stolet a zejmna Amerian Benedict, kter vyslovil hypotzu o endogenn viv. To jen se zlepenm ekonomickch podmnek a zvenm produkce potravin rdi zapomnme na star dobr zvyky. Potrava je pro ns drogou a sedativem. Hodn lid se toti pi osobnch problmech ukliduje jdlem. Kad, i sebevkonnj stroj potebuje drbu a mlokter je v provozu 24 hodin denn. N organismus pracuje 24 hodin bez pestvky. Orgny si potebuj odpoinout a zbavit se rznch usazenin, kter mu brn pracovat naplno. Prevenci nemoc, kterou nesporn hladovn je, mus doprovzet dodrovn vech zsad sprvn vivy, odbourn zlozvyk a vytvoen zdravho ivotnho stylu se zapojenm tlocviku. Dostatek pohybu je velmi dleit, zle jen na ns, jakou formu zvolme. Neuznvm slogan To je nemoc st, kter je dosti rozen i mezi lkai. St je urit ivotn obdob, ve kterm se d naplno t. Zle na kadm jednotlivci, jak se ke svmu zdrav postav, jakou m ivotosprvu, jak se stravuje a co je ochoten ze svch zlozvyk odhodit. Pokud se rozhodneme pro pravideln 24hodinov hladovn, mli bychom ho praktikovat od sndan do sndan nebo od veee do veee. Chceme-li vydret dle, pidme dalch 12 hodin a nae lann bude 36hodinov. Je to tak krtk doba, e se d pi pit vody vydret, take nen nutn si to zlehovat pidvnm medu do vody. Podmnkou je dostatek tekutin bhem hladovn, a to 2-4 l. Bragg doporuuje destilovanou vodu lkrenskou, kterou sm po vtinu ivota pil; nen to ale podmnkou. V souasnosti mme kvalitn konzumn pramenit vody. Nepouvme vak vody sycen kyslinkem uhliitm. Destilovan voda neobsahuje minerly a organismus se pi n lpe zbavuje rznch usazenin. Sama jsem lkrenskou destilovanou vodu pouvala bhem svho 20dennho hladovn a rozhodn to s sebou nenese dn nebezpe. Destilovan voda se vak neme pouvat bn k pit. Pokud zvldme bez problm toto krtk hladovn, meme zat hladovt ti dny na konci lunrnho msce, anebo ti dny jednou tvrtletn. Je to sice o nco del, ale d se zvldnout. Tdenn hladovn si nelze zpjemnit ani jedinm soustem. Jak jsem ji uvedla, inek hladovn se tm ru. Po skonen krtkho, 1-3dennho hladovn nen teba pechzet na normln stravu postupn. Pochopiteln, pokud budeme pt jet 1-2 dny ovocn nebo zeleninov vy, inek hladovn se posl, ale u to nen ist hladovn, nbr jen speciln vov dieta. Bragg byl velkm propagtorem 7-10dennho hladovn jednou za tvrt roku, kter on sm pravideln dodroval. Je to tak jedno z kratch hladovn, ale zane se ji projevovat prvn acidotick krize, kter navod adu zmn. Jakmile organismus peel na endogenn vivu, spustil se proces oisty organismu a jednotliv orgny pely do uritho funknho klidu, vetn zavacho traktu.

Vbec nesouhlasm s pechodem na normln stravu ihned po skonen 7-10dennho hladovn, ani na rzn salty. I zde by ml bt pechod mrnj, i kdy ne zas tak psn jako u dlouhodob hladovky. Kdy se zaneme o svoje zdrav zajmat ve svch 50 letech, musme si uvdomit, e tch pedchozch 49 let nezdrav ivotosprvy neodinme jednm hladovnm, i kdyby bylo sebedel. Mli bychom se mt rdi a zat o sv zdrav s lskou peovat.

14. Shrnut pravidel lebnho hladovn

Na hladovn, by jakkoliv krtk, se musme dkladn psychicky i fyzicky pipravit. Aspo 7 dn ped hladovnm omezme tuky a ivoin blkoviny a jme stravu, kter obsahuje hodn vlkniny. Hlavnm clem je vydret a pravideln hladovt 24 hodin tdn o destilovan nebo pramenit vod. Na konci msce meme sv hladovn prodlouit o 12 hodin, tj. na 36 hodin, a pokud si po jet del dob zkuenost troufneme, na 3 dny. inek hladovn nen zpotku v dlce, ale v pravidelnosti. Jednou za tvrtlet meme hladovt 3 dny, abychom si zvykli na ppadn prodlouen hladovn. Dlku si musme dit podle svch sil. Upravme svoji ivotosprvu: od spnku ponaje (chodit spt v uritou hodinu, ale nejpozdji ve 22 hodin) pes pravu jdelnku, ve kterm by mlo bt 70-75 % zeleniny a ovoce. Omezme podstatn sl, vypustme chemicky upravovan a konzervovan potraviny, kvu, aj, cigarety, alkohol, koen nahradme bylinkami, vynechme keupy, hoici, limondy, blou mouku a vrobky z n. Neptel je uvnit naeho organismu v podob rznch usazenin, nenechme se jimi otravovat. Je to zklad vech nemoc, a proto musme intenzvn pracovat na tom, abychom se jich zbavili. Jedin inn prostedek je hladovn, je to prostedek bez vedlejch ink, velmi levn, vem dostupn. Vyuijme ho pro upevnn svho zdrav. Souasn ivot je pln negativnch vliv, nezdravm ivotnm prostedm ponaje a vodou, stravou, ivotnm stylem a stresy kone. Je to pomal postup k pedasnmu st a sebevrad, zabrame tomu hladovnm a pravou ivotosprvy. Vem neduhm dvaj zklad u nai rodie nesprvnou a nevyvenou stravou a sami v tom dle pokraujeme, ani bychom nco pro sv zdrav udlali. Slep podlhme svm zlozvykm. Vylume ze stravy bl rafinovan cukr (v prodeji je prodn nerafinovan cukr), vrobky slazen cukrem, blou mouku, pemru masa, drdiv koen (pouvejme bylinky, esnek). Jako sladidlo pouvejme prav vel med, koupen u velae. U v mld zanme myslet na svoje klouby a nezahlme je krystaly sol kyselin a usazeninami moanu sodnho. Je to dsledek nesprvnho stravovn a pejdn. lovku sta k ivotu podstatn mn, ne denn sn (jedna ptina, mon i mn). str Lal Bahdur (indick ministersk pedseda, 1964-66) prohlaoval, e j 10krt mn ne ostatn, ale pracuje 10krt vce. Jme mnohem vce, ne je n organismus schopen spotebovat, proto se asto dsme svch tukovch polt. Nespchejme do nrue pedasnho st, omlazujme svj organismus pravidelnm hladovnm, vyvenm stravovnm a fyzickm zatenm. Proda pracuje pomalu, ale pesn, pomhejme j. Znovu opakuji, e ji 24hodinov hladovka, provdn s tdenn pravidelnost, v souinnosti s vyvenou stravou a sprvnou ivotosprvou udl v naem tle podek. Nechme psobit prodn sly, dejme jim prostor. Hladovn je star jako lidstvo samo. Povzbuzuje rozum, pam a dodv optimismus. Hladovnm se dostvme na chirurgick stl prody, nae buky se regeneruj, povzbuzuje se jejich enzymatick systm, mohou lpe pracovat. Jezme, a kdy mme hlad. Nebume otrokem svho aludku. Jdlo si musme zaslouit aktivn prac. Udrujme n organismus ist zevnit, nepejdejme se. Pece nejdeme spt, ani bychom se postarali o zevnjek svho tla. Zanme ihned

a zvykejme si na pravideln 24hodinov hladovn, dbejme i o vnitn istotu naeho tla. Zvyk je elezn koile. Hlad nm pomh zbavovat se naich zlozvyk. Hladovn je na intimn zleitost, nezatujme tm sv okol. Rozhodli jsme se sami dobrovoln, a proto je to pouze nae vc, nenechme se litovat. Veker negativn postoje okolnch osob k naemu hladovn na ns budou psobit negativn. Hladovn je prostedek, kter ns pomalu zbav nadbytench kilogram. Zaveme pravidelnost do stravovn a pit pravou jdelnku a ivotosprvy. Bhem hladovn bychom si mli dvat tepl koupele s psadou bylin, abychom umonili tlu lpe vylouit usazeniny.

Mnoho mu, en a dt trp nadvhou - obezitou. Je definovna jako nadmrn ukldn tuku, pesahuje-li hmotnost pimenou hmotnost k vku a pohlav alespo o 10 %. Tuk tvo u normlnho dosplho mue 12 % tlesn hmotnosti, u eny o 10 % vce. Pi patologick otylosti me pedstavovat a 60 %. Orientan lze nadmrn tuk odhadnout srovnnm pslun vky a hmotnosti (ideln hmotnost = vka v cm minus 100; je to vak nepesn mtko). Nadvha je nkdy myln povaovna za pznak zdrav, a proto je podporovna, zejmna na venkov. Nadvha vak naopak vede k nemocem kardiovaskulrnm, k bronchitid, emphysemu (rozedm), k cukrovce, dn, lunkovm kamenm, snad ke sterilit a pravdpodobn i k rakovin. Kdy si odmyslme vechny nemoci, mus ns ped obezitou varovat nae pte a nosn klouby. Uvdomme si, e je to batoh se zt 20 kg, ne-li jet vt, kter nosme stle s sebou. Obzn maj zten dchn. Na kad kilogram nadmrn hmotnosti mus organismus vynaloit velk mnostv energie, aby vyivoval a udroval nadmrn tuk v dobrm stavu. Je to obrovsk zt nejen pro plce, ale i pro srdce. Puls a krevn tlak se zvedaj do nebezpen vky. U tchto lid je nutn vylouit ze stravy tuky, sacharidy, veker plohy k masu, maso jst omezen a jako plohu si dvat zeleninu. Jak u bylo uvedeno, zelenina a ovoce by mly tvoit 70-75 % na stravy. Jst bychom mli 2krt denn, avak po 17. hodin nanejv zeleninu nebo ovoce, a to v malm mnostv. Kdy si uvdomme, e biologick as ledvin je od 17 do 19 hodin, okrdme pozdn veernm jdlem tento dleit vyluovac orgn o energii, kter je urena pro prci ledvin. Energie je pak rozptlena mezi zavac trakt a ledviny, take nepracuje dobe ani zavn (jdlo nenatrven postupuje do stev, kde zahnv), ani ledviny, kde vytvme zklad pro ledvinn kameny. Dejme si pedsevzet, kter meme splnit. Zamysleme se nad svm jdelnkem, patnmi nvyky a zanme konat: hladovn 24 hodin tdn a pedsevzet, e po zskn patinch zkuenost meme hladovn prodlouit, a tak se zbavit bez velkch finannch nklad pot, kter ns suuj.

15. Klinicko-fyziologick poznatky o lebnm hladovn

V lebn praxi se hladovn pouvalo ve starovk Indii, Egypt, ecku. Koncem stedovku, v 15. stolet, se na nj pozapomnlo a vdeck vzkum hladovn se rozbhl a v 19. stolet, jakmile byly formulovny zkladn pedstavy o ltkov a energetick vmn v organismu. Experimentln prce o hladovn zaaly ve Francii. Mezi vdci, cmi na pelomu stolet poznatky o tto metod, byli rektor Vojensk lkask akademie v Petrohrad akademik V. V. Pautin, profesor biochemie na univerzit v Nebrasce Morgulis, profesor fyziologie msk univerzity L. Luciani. Jednou z prvnch prac na toto tma jsou pozorovn italskch lka Lucianiho a Buffaliniho, uskutenn na dvou dobrovolncch (Succi a Marletti) na pelomu naeho stolet. Tito dva dobrovolnci hladovli 30-35 dn bez jmy na zdrav a byli demonstrovni v ad mst Evropy a USA. Vzkum byl zamen na dynamiku hmotnosti, teploty tla, pulsu a diurzy (moen). Tak dal autoi prvn tetiny naeho stolet, kte hladovn klinicky studovali, jako Amerian S. Morgulis (Fasting and Undernourishing - Hladovn a podviva), Stevenin, rut lkai Gefter, aternikov, Molanovov, Fromgold a Michajlov, nmet Labbe, Frickin, Segesser a jin se zabvali uritmi jednotlivmi fenomny fyziologie a biochemie hladovn. Teprve americk fyziolog Francis Benedict v publikaci A Study of Prolonged Fasting (Studie dlouhho hladovn) pln a obrn popsal dynamiku ltkov vmny, k n dochz v prbhu dlouhho, 31dennho hladovn. Zformuloval hypotzu o principu endogenn vivy. Zamezen psunu potravy do organismu bhem hladovn postihne pedevm energetickou bilanci. Pi hladovn pechz lidsk organismus na vnitn (endogenn) vivu a ije na kor svch zsob. Tento dleit objev se stal vchodiskem k dalmu teoretickmu vzkumu fyziologie hladovn. Soubn v roce 1914 vyla v Dranech kniha F. Segessera Die Hungerkuren (Lba hladem), kter se stala prvn opravdovou klinickou monografi. Velice potebnou se stala souborn obrn prce o hladovn Das Fasten (Hladovn), kterou vydali nmet lkai E.G. Schenck a H.-E. Meyer v r. 1938. V prvn polovin naeho stolet stoup zjem lka jak o proniknut do hloubi proces odehrvajcch se v tle pi hladovn, tak o praktick vyuit hladovn k len. Vzkum nevyznval jako prost vyuvn nemocnch k experimentm, ani neslouil k zbohatnut. Lebn hladovn pinelo tak zajmav vsledky, e se jm nadchli lkai a dietologov vech kontinent. Byla systematicky zdokumentovna cel ada fyziologickch a biochemickch proces a vysloveny urit obecn principy a teorie. Na nkter problmy byly nzory rozporn, napklad na pouvn klystr, pit tekutin, tlesnou pasivitu i aktivitu pi hladovn. V druh polovin naeho stolet se dostalo metod lby hladovnm siln teoretick podpory adou prac svtovch odbornk. Oprali se o vzkumy provdn na zvatech a o zdokumentovan poznatky a zobecnn zkuenosti z veden lebnho a profylaktickho hladovn. Lkai kombinovali experimenty s adou lebnch opaten. Byla provedena spousta novch vdeckch vzkum, kter mly jednak objasnit zmny, k nim v organismu pi hladovn dochz, jednak charakterizovat stabilitu pozitivnch zmn, podmnky bezpen aplikace hladovn a kontraindikace uritch nemoc a stav organismu. Vsledky klinickch pozorovn, uskuteovanch po celm svt, byly shrnuty v cel ad publikac. K nejznmjm z nich pat knihy Otto Buchingera, Arnolda de Vriese, Edwarda Deweye, Herberta M. Sheltona, Yvese Viviniho, Jurije Nikolajeva, Eugena von Heuna, H.-E. Meyera a E.-G. Schencka.

15.1. Dynamika a kompenzace acidzy

Vichni autoi zabvajc se pozorovnm biochemickch zmn v prbhu hladovn (Benedict, Schenck, Meyer, Molanovov, Gefler a dal) uvdj, e nejdleitjm faktem pi ltkov vmn bhem hladovn je dynamika acidzy. Opakuji, e acidza je porucha acidobazick rovnovhy organismu ve prospch kyselin, ke kter dochz v dsledku jejich zven tvorby nebo snenho vyluovn (zadrovn), pop. zvenm bytkem ltek zsaditch. Benedict uvd, e na zatku hladovn acidza velmi rychle narst a maxima doshne 4. den. Pak nsleduje tendence k poklesu, pesto as od asu prudce narst (16.-17. den hladovn, jakmile nastane druh acidotick krize). Po skonen hladovn se acidza bhem t dn prudce sn. Schenck a Meyer zdrazuj, e v uritm obdob hladovn, pevn 9.-10. den, nastv kritick sek: acidotick krize. V obdob acidotick krize se zvyuje vyluovn acetonovch ltek mo: z 10-17 mg ped hladovnm vzrst bhem 8.-10. dne hladovn a na 162-186 mg. Od 13. dne byl zaznamenn pokles kritickho objemu na 71 mg. Po tomto zlomu dochz k vkyvm, od 50 do 110 mg. Po skonen hladovn se vyluovn acetonovch ltek velmi rychle vrac k norm na hladinu 10-17 mg. Dynamika vyluovn acetonovch ltek mo je podle vzkum Schencka a Meyera pmo mrn jejich hladin v krevn plazm. V pechodnm obdob se hladina acetonovch ltek v krvi a v moi rychle vrac k norm. Nmci Meyer, Schenck, Amerian Benedict, H. W. Hales a dal poukazuj na to, e organismus v boji s acidzou vyuv adu kompenzanch mechanism. Dochz ke zvenmu vyluovn CO2 plcemi, k vyuvn amoniaku jako zsadotvorn ltky vznikajc pi rozpadu blkovin, k vyuvn iont Na, K, Cl. Zvyuje se pjem O2, jeho podstatn st je pouita na syntzu glykogenu (cukru) z tuku.

15.2. Zmny v okysliovacch procesech

Hodnota pH krve bhem hladovn vak zstv na nezmnn rovni. Alkalick rezerva krve (druh chemick reakce) se pomalu sniuje a do acidotick krize mrn kles, avak nevyerp se a pi pechodu na normln stravu se velmi rychle normalizuje (Obr. 1 na str. 31). Podle Benedicta rychlost vyerpn energetickch zsob v dob hladovn zvis pedevm na intenzit okysliovacch proces. Organismus se pizpsobuje situaci pi hladovn. mrn postupnmu poklesu zkladn ltkov vmny dochz ke sniovn energetickch ztrt. K jej rychl obnov dojde ji bhem 10 dn po skonen hladovn. Koeficient vmny plyn se v prvnch dvou tdnech rychle sniuje a setrvv na minimln rovni (0,71-0,69). Ke konci obdob hladovn se vmna plyn lehce zv. Podle Schencka a Meyera dochz v dob acidotick krize k prudkmu snen dechovho koeficientu, v souvislosti s velkmi zmnami v ltkov vmn a v enzymatickch procesech. Tuky se ve znan me mn na sacharidy (cukry) a v souvislosti s tm se acidza sniuje.

Z prbhu okysliovacch proces v organismu Meyer a Schenck usuzuj na dynamiku okysliitelnosti, kter se stanov pomrem kyslku k celkovmu dusku v moi O/N (koeficient okysliitelnosti), co slou k hodnocen okysliovacch proces v organismu. Zatmco pomr O/N je normln roven 1,49, podle jejich men se tento pomr pi hladovn zmenuje a posledn den dosahuje hodnoty 1,06.

15.3. Glykmie a diastza

Hladina hlavnho cukru, glukzy, v krvi, nazvan glykmie, je udrovna v pomrn stlm rozmez dky hormonm slinivky bin a nadledvin, zejmna inzulnu, kter glykmii sniuje, a adrenalinu, kter ji naopak zvyuje. Glykmie stoup po jdle a do spotebovn glukzy k viv bunk nebo k uloen do zsoby v podob glykogenu. Pi hladovn se udruje na doln hranici normy, avak pod ni nekles, protoe se dopluje novou tvorbou glukzy z jinch ltek, hlavn aminokyselin a lakttu, tzv. glukoneogenezi v jtrech a ledvinch. Dochz k n, jakmile byla v prvnch dvou dnech hladovn spotebovna bunn zsoba glykogenu. Prbh glykemick kivky a kivky diastzy v krvi bhem hladovn je zhruba rovnobn. Naproti tomu diastza v krvi a diastza moi poskytuj opan obraz. Hladina diastzy v krvi: V prvnm tdnu hladovn zstv beze zmn. Ve druhm tdnu jej rove kols: nejprve kles smrem dol, pak stoup. Ve dnech acidotick krize kles prudce pod rove ped hladovnm, potom se opt mrn zvyuje. V prvnm stadiu obdob pechodu na normln stravu se udruje na pomrn vysokch hodnotch a pak se sniuje nezvisle na objemu dodvanch sacharid. Zv se a po psunu blkovin a na nabyt vysok rovni se dr po nsledujcch 10 dn.

Nzk rove diastzy v krvi svd (podle nzoru Schencka a Meyera) o nzk rovni zsob glykogenu v organismu.

15.4. Zmny objemu tuku, cholesterolu a blkovin v krvi

Na zatku hladovn kles objem tuku v krvi, zvlt vrazn bhem acidotick krize. Za nkolik dn po acidotick krizi hladina tuku v krvi naopak stoup a ke konci hladovn se znovu sniuje. Po peruen hladovn obsah tuku v krvi mn stoup. Objem cholesterolu v krvi po krtkm minimlnm snen podle Schencka a Meyera vzrst hlavn v dob acidotick krize a tato hodnota v podstat zstv a do konce hladovn.

S pjmem prvn potravy se hladina cholesterolu mrn sn a potom dochz k jejmu dalmu zvyovn k norm. Bhem hladovn se zvyuje mnostv blkovin v plazm. Roste mnostv albuminu (A) i globulinu (G, blkovinn frakce), avak vce albuminu ne globulinu: koeficient A/G roste. V poslednch dnech hladovn roste mnostv globulinu, koeficient A/G se sniuje a dosahuje vchoz rovn. Po skonen hladovn mnostv albuminu i globulinu kles. Pokles albuminu je vak men ne globulinu, a tak se koeficient A/G zvyuje. Pjmem blkovin v potrav prudce kles mnostv albuminu vce ne na polovinu a mnostv globulinu prudce roste. Koeficient A/G kles. Podle Schencka je to podmnno budovnm tkn z blkovin. Tyto neoekvan zmny ve vztahu A/G se bhem 10 dn pi pijmn potravy vracej k norm.

15.5. Dynamika dusku a amoniaku v moi

Podle Benedicta celkov dusk (N) v moi na zatku hladovn prudce kles a pak zstv na nzkch hodnotch. Na zatku pjmu potravy, bez ohledu na zven pjem blkovin, je vyluovn dusku nepatrn vy ne ped zapoetm hladovn. Schenck a Meyer upozoruj, e v prvnch dnech hladovn se sniuje celkov dusk v moi a do vymizen zsob glykogenu a e dynamika celkovho dusku v moi je ve funknm vztahu s jinmi ltkami, napklad s NaCl (chlorid sodn). Benedict i Morgulis pedpokldaj, e dynamika mnostv amoniaku vylouenho mo je nepmo mrn dynamice kivky vyluovn mooviny. Kdy se mnostv jednoho zv, mnostv druhho se sn.

15.6. Ztrty chlorid a peformovan vody

ada autor dospla k poznn, e v procesu hladovn dochz ke snen vyluovn minerl na minimum, co obzvlt plat pro chloridy. Bylo pozorovno nadmrn vyluovn chlorid v prvn den hladovn a vysvtleno dve pijatou potravou. Podle mnn Schencka a Meyera jsou zdrojem vyluovn chlorid v prvnch dnech hladovn pedevm zsoby chlorid v ki, kter se rychle vyerpaj. Na konci hladovn se vyluuj na kor rozpadu svalov hmoty. Oba uvdj, e v prbhu 26dennho hladovn se z organismu vylou 8 g chlorid. Pokles chlru pi hladovn chpou Molanovov a Jeov jako kad jin regulovan proces. Benedict, Schenck a Meyer zjistili, e mezi vyluovnm chlorid a ztrtou peformovan vody je pm mrnost. Pi vyluovn vody se souasn vyluuje relativn mnostv chlorid, a to pmo mrn celkov ztrt peformovan vody. Nejvce peformovan vody se ztrc v prvnch 4-5 dnech hladovn (do 700-800 ml za 24 hodin), avak po tomto obdob klesaj ztrty vody na polovinu (350-400 ml) a za dal 34 dny klesaj opt na polovinu (na 100-200 ml). Benedict tvrd, e poklesy ztrty vody z organismu pi hladovn jsou pizpsobovny reakci organismu.

Benedict, Schenck a Meyer zjistili, e bhem obdob hladovn se mnostv vylouen moi postupn sniuje, vyluuje se j mn, ne in pjem vody. V obdob pechodu na normln stravu, bez ohledu na vt psun stravy a tekutin, se mnostv vyluovan moi (diurza) nemn a zstv stejn jako bhem hladovn. A od ptho dne po zatku pjmu potravy diurza stoup.

15.7. Dynamika hmotnosti hladovjcho

Ve velmi tsnm vztahu ke ztrtm peformovan vody z organismu je dynamika hmotnosti tla pi hladovn. K nejvtm ztrtm hmotnosti dochz v prbhu prvnch dn hladovn. Pak postupn podle dlky hladovn ztrty hmotnosti klesaj a na 100-50 g za 24 hodin. Obnoven hmotnosti po hladovn probh rychleji, ne ubvala hmotnost pi hladovn. Na Obr. 9 a Obr. 10 jsou grafy dokumentujc zmny hmotnosti pi lebnm hladovn 20 dn a 28 dn a jej obnoven u dvou lench pacient (mui dlnickch profes, vk 26 let) podle dokumentrnch zznam prof. Nikolajeva v Len schizofrenie dvkovanm hladovnm . Obr. 9: Dynamika hmotnosti pacienta pi hladovn 20 dn

Podle zznam prof. Nikolajeva v publikaci Len schizofrenie dvkovanm hladovnm

Obr. 10: Dynamika hmotnosti pacienta pi hladovn 28 dn

Podle zznam prof. Nikolajeva v publikaci Len schizofrenie dvkovanm hladovnm

15.8. Tendence k rozruovn a regeneraci organismu

V procesu hladovn, jak usuzuj Schenck a Meyer, probhaj dv vrazn vzjemn se prolnajc a neustle na sebe psobc tendence: tendence k rozruovn organismu, kter je zbaven exogenn (vnj) vivy a mus existovat na kor vlastnch zsob; regeneran tendence, ponvad vyerpanost je silnm stimulem pro vznik obrannch reakc organismu.

Po cel lebn hladovn, jak v obdob hladovn, tak bhem obdob nvratu k normln strav, dochz ke zmnm ve funkcch organismu ve velmi krtkch asovch dobch.

15.9. Fyziologick zmny pi hladovn a jejich lebn inek na somatick nemoci

Pi lebnm hladovn se povauj za obzvlt dleit nkter fyziologick zmny. Vznamn fyziologick zmny v procesu hladovn: Ustlen ltkov vmny na minimln rovni. Ztrty tekutin z organismu. bytek tuk. Pechodn acidza. Zeslen leukocytzy a aluden-stevn sliznice. Poslen baktericidnosti. Sterilizace stevn flry.

Zeslen baktericidnosti krve a znekodovn stevn flry potvrdili v r. 1936 Determann a Engels. Hales a Segesser prokzali na klinickch dajch detoxikaci pi hladovn. Grotte si poviml, e pi hladovn dochz ke zvenmu vyluovn vmnnch hlen brzdcch vlastn katalzu bunk a ke zven funknosti proces v dsledku oisty tkn od hlen. Segesser, Schenck a Meyer zdrazuj pi hladovn rychl rozpad patologicky zmnnch tkn, bunnou obnovu a zeslen proces regenerace. Klid v trvicm systmu bhem hladovn a podstatn snen rovn ltkov vmny po skonen hladovn zesiluje a normalizuje jak procesy trven, tak procesy ltkov vmny. Zeslen obrannch reakc organismu spojuj Schenck a Meyer s fyziologickmi procesy vyvolanmi acidotickou kriz v obdob hladovn. Po odeznn acidotick krize dochz k zintenzvnn obrannch sil v organismu. Pokud byla baktericidnost (antibakteriln psoben) proti E. coli nzk, po acidotick krizi, obzvlt mezi 15. a 22. dnem hladovn, narst. Schenck, Meyer, Segesser a Buchinger se domnvaj, e endogenn zven kyselosti vnitnho prosted pi hladovn vyvolv len hnisavch proces, osteomyelitidy, furunkulzy, angn a karbunkulzy. vcar Schur zdrazuje, e pi hladovn se rozvj acidza obdobn jako pi hypoxii (nedostatek kyslku). S hypoxi t spojuje terapeutick vyuvn vysokohorskho klimatu pi rznch nemocech. Vechny zmny ve funknm stavu organismu jsou zce spjaty se zmnami reaktivity v obdob hladovn. Me dochzet k zosten symptom dve pekonanch nemoc, co je pznakem zven odolnosti organismu vi skrytm loiskm intoxikace (Hales). Zmn ltkov vmny pi hladovn odpovdaj i zmny somatickho a psychickho stavu nemocnch. Celkov reakce organismu na hladovn se projev ve zven tonusu vagu (Henering, Schenck, Meyer a dal). Prvn dny hladovn se vyznauj zvenm pocitem hladu, kter se ztrc, jakmile se objev povlak na jazyku. Hladovn je doprovzeno nepjemnmi pocity, kter zmiz, kdy se organismus pizpsob podmnkm svho vnitnho prosted. mrn dlce hladovn se oslabuje schopnost koncentrace, ztuj se procesy analzy, zvyuje se emotivnost. Za acidotick krize dochz k prudkmu zhoren duevnho stavu (pedrdnost), kter je po odeznn acidotick krize naopak vystdno pohodou. V obdob acidotick krize mohou vzniknout spasmy v zavacm traktu, nkdy doprovzen bolestmi. Ke konci hladovn se ist jazyk a objev se narstajc pocit hladu. Od t doby narst slabost, organismus signalizuje zatek dezadaptace a nalh na ukonen hladovn. Podle Bergfelda je lohou medicny vyuvat rozshlch zmn fyziologickch funkc, souvisejcch s prvnm a druhm stadiem hladovn, k psoben na patologick procesy

v organismu. Ji ped nm vak rzn autoi zdrazovali velk terapeutick efekt dvkovanho hladovn. Hales povauje dvkovan hladovn za prvoad lebn prostedek, za pirozenou metodu len pouvanou po tiscilet. Segesser zdrazuje kladn efekt hladovn pi nemocech, kde jin metody selhaly, ale za podmnek jeho psn individuln aplikace. Lebn hladovn m vliv na ltkovou vmnu a obzvlt dobe psob na zkladn onemocnn. Segesser pedpokld, e detoxikace vznikl pi hladovn je alfou i omegou dvkovanho hladovn. Pi celkov kladnm postoji k lebnmu vznamu dvkovanho hladovn ada autor zdrazuje nerovnomrn inek jednotlivch stadi hladovn. Schenck a Meyer tvrd, e pouze prvn dv stadia hladovn maj terapeutick vznam a organismus je sn bez pokozen. Ve stadiu po druh acidotick krizi, blzkm terminlnmu stavu, se rozvj obraz otravy (zvyuje se zbytkov dusk, zvyuje se blkovinn rozpad atd.). Hladovn nejene ztrc svj lebn efekt, ale pedstavuje pro organismus dokonce nebezpe.

15.10. Lba duevnch chorob a psychickch poruch

Jako prvn poukzal na pednosti lebnho hladovn u psychickch nemoc dr. Keit (1901). Doporuoval psychicky nemocnm pimenou individuln dietu a ml nmitky proti nsilnmu krmen pacient, kte jdlo odmtali. Dewey a Segesser pozorovali u mnohch duevn nemocnch pacient, e se po hladovn jejich stav zlepil. Meyer usoudil, e pi vech psychickch chorobch je lebn hladovn nejinnjm lebnm prostedkem, vyjma tch ppad, kde onemocnn vystilo do degenerativnho procesu. Zvltn vznam pipisoval lebnmu hladovn tch psychickch nemoc, jejich pinou, podle je ho mnn, bylo naruen krevnho obhu v mozku. Dewey (1902), kter obzvl vrazn pispl k propracovn metody lebnho hladovn, ho pouval rovn u psychickch nemoc. Segesser (1914) poukazuje na to, e lebn hladovn blahodrn psob na psychicky nemocn, pedevm na nemocn trpc depres a strachem. Schenck a Meyer upozoruj, e se nkter nervov a psychick nemoci vlivem lebnho hladovn podstatn zlep. Buchinger napsal, e nemocn schizofreni, kte odmtaj potravu, tmto poinem sami ukazuj, jak je potebn je lit. Burstein (1947) vychzel ze situace, e u nemocnch schizofreni je snen enzymatick, mootvorn a detoxikan funkce jater. Doporuil modifikaci okov lby inzulnem. Podstata tto modifikace tkv v kombinaci hypoglykemickch dvek inzulnu s hladovnm v prbhu 36 hodin tikrt tdn. Efektivnost tto metody, podle tvrzen autora, podstatn pevyuje efektivnost bn metody okov terapie.

Podstatn lpe je v literatue popsno vyuit lebnho hladovn u epilepsie. Schenck, Meyer, Segesser, Hales, Grotte a jin se domnvaj, e lebn hladovn m u mnohch ppad velmi dobr efekt. Amerit lkai Talbot a Show uvdj, e dti ve vku od 11 do 13 let, postien epilepsi, pekvapiv dobe snely hladovn, pokud dostvaly podle pn tekutiny. Dlka hladovn byla od 6 do 12 dn. Schenck a Meyer tvrd, e spch lebnho hladovn pi epilepsii zvis na dosaenm stupni acidzy pi hladovn. Pokud se podailo zastavit tvorbu acetonovch ltek u nemocnch podnm malho mnostv cukru, inek hladovn na epilepsii nebyl pozorovn. M. J. Serejskij (Patogeneze a terapie epilepsie,) uvedl, e pi lb epilepsie 10-15 dn hladovou dietou dostval nemocn pouze 1,5-2 l vody za den. Podstatou tto terapie, jej metodiku vak podrobnji neuvd, podle Serejskho je: odvodovn, zastaven innosti stev,

a tm omezen tvorby ltek, kter epilepsii vyvolvaj. Serejskij poukazuje na to, e pi hladovn dochz k acidotickmu zlomu v krvi a ke ketogenezi. Vskyt acetonovch ltek, kter jsou shodn s tery a alkoholem, psob narkoticky. Serejskij poukazuje na snen krevnho tlaku pi hladovn a vysvtluje je protispasmovm psobenm hladovn. Podle mnn Serejskho mn hladovn strukturu blkovin a vede ke snen jejich stability, co m tak vliv na epileptick proces. Uvd, e len probh mnohem lpe u dt ne u dosplch. V. Pennfield a G. Erickson poukazuj na nestabilitu lebnho efektu hladovn na epilepsii.

15.11. Vysok krevn tlak, obezita, podvha, otoky, aluden-stevn infekce

Naproti tomu zmiuj kladn vliv lebnho hladovn pi len hypertonie (vysokho krevnho tlaku) a narkomanie (alkoholismus, kouen, drogov zvislost), dle pi morbus Basedow (struma, lidov vole ) - ttn lza se pi hladovn zmen. Bertolli a Buchinger s spchem lili dvkovanm hladovnm hubnut vyvolan toxicitou. Schenck a Meyer uvdj, e je lpe provst dv krat kry hladovn ne jednu dlouhou, pesahujc 4 tdny. Vichni autoi zabvajc se lebnm hladovnm zdrazuj tkosti jak v odhadu dlky tohoto zpsobu lby, tak optimlnho charakteru nvaznho stravovn. Strohm upozoruje, e v procesu hladovn je zeteln pomal sniovn hladiny dusku v moi, zatmco jej nhl zven je signlem pro ukonen hladovn. Schenck a Meyer povauj za signl pro ukonen hladovn pocit hladu, oitn jazyka, nepravideln puls, zmizen zkladnch symptom nemoci, kter byly dvodem hladovn. Doba dvkovanho hladovn pedstavuje 3-4 tdny, tedy mrn pesahuje druhou acidotickou krizi, kter nastv mezi 17. a 23. dnem lebnho hladovn. Pi provdn lebnho (dvkovanho) hladovn se zdrazuje vznam ady podmnek,

z nich nejdleitj je rozumn vztah nemocnho ke hladovn. Dobrovolnost dvkovanho hladovn je samozejmou podmnkou. Zaru to lep prbh hladovn a velmi lehkou adaptaci organismu na endogenn vivu. Hladovn nepinese uitek, kdy o nm pacient nebyl vestrann pouen. Dkladn pouen nemocnho je nezbytn k jeho pprav na acidotickou krizi. Vichni autoi se shoduj na tom, e prvoadou zleitost v obdob hladovn je vylouen hlen z organismu. Stejn tak vichni autoi zdrazuj nezbytnost dodrovn hygienickch podmnek (koupele, oistn klystry), prochzek na erstvm vzduchu, lehkho tlesnho cvien, dostatenho pit. Dleitou podmnkou spchu len dvkovanm hladovnm je racionln strava po jeho skonen. Lkai Schenck a Meyer zdrazuj nezbytnost dodrovn pravidel postupnho a dostaten dlouhho obdob vegetarinsk stravy. Pokud se zane brzy s koncentrovanou stravou, dojde k naruen kladnho vsledku hladovn a k recidiv onemocnn. Zpravidla se v takovm ppad objev autointoxikace z nedostatenho vylouen metabolickch ltek z organismu. K vylouen tchto ltek dojde pouze tehdy, obnov-li se normln turgor (napt) tkn, co vyaduje dobu 14 dn. Protoe hladovn vyvolv v organismu neobyejn mnohotvrn komplex reakc, d se v praktick medicn vyut v irokm mtku, tvrd dr. Bergfeld. Podle jeho nzoru je hladovn vhodn k lb vech poruch spojench s otoky tkn, hypertenze, vech druh obezity a jejich nsledk, vech druh aluden-stevnch onemocnn, zvlt komplikovanch infekcemi. Ze vech variant dvkovanho hladovn povauj Schenck a Meyer za nejvce fyziologick dlouhodob pln hladovn, kter se sn mnohem lpe ne hladovn sten. Kladou velk draz na psn odlien hladovn s lebnm clem od hladovn vynucenho. Lebn dvkovan hladovn Schenck a Meyer rozdlili do dvou obdob: hladovn samotn, pechodn obdob (obdob postupnho nvratu k normln strav)

V hrnu obou obdob vytv lebn hladovn inn prostedek, kter vede k detoxikaci organismu a mobilizuje obrann sly. Bhem dvkovanho hladovn organismus ije z vlastnch zsob, avak nepouv pitom blkoviny ivotn dleitch orgn. U vynucenho hladovn (s pechodem do terminlnho stadia a bez dodrovn hygienickho reimu) dojde k tomu, e organismus vyerpv sv rezervy, spotebovv ivotn dleit tkn a v dsledku toho se rozvj rozpad blkovin, kter pivod intoxikaci a smrt (Hales, Strom, Grotte aj.).

15.12. Nkter polemick nzory

A. F. Legun popsal patologick zmny blkovinn vmny, rozvinu otoku z hladu, mknut kost, snen obranyschopnosti organismu, k nim dochz v terminlnm

stadiu hladovn (ped smrt). Nepesvdiv svoje negativn stanovisko vi vem etapm hladovn, pestoe se v nich nepotvrdily prkazn patologick jevy, ale naopak dochz ke stimulaci obrannch sil. Podobnou chybu dlaj M. N. Jegorov a N. N. Jekiseninov, kdy poukazuj na rozvinut acidzy a zven hydrofilnosti tkn pi lebnm hladovn jako na negativn jevy, jeliko neberou v vahu kompenzan mechanismy organismu a vratnost tchto jev. Lochte zakld svoje nmitky proti dvkovanmu hladovn nikoliv na analze fakt z lebnho hladovn, ale na veobecnch vahch: nedostaten viva hub nemocnho, nedostatek klinickch zkuenost s lebnm hladovnm i na paulnm odmtn tak veobecn znmho faktu, jakm je existence acidotick krize v procesu lebnho hladovn. Je samozejm lohou medicny zkoumat procesy jak s pozitivnmi, tak negativnmi dsledky s clem vyuvat kladnch vlastnost lebnch prostedk a potlaovat jejich negativn strnky. Absolutn nepodloen je tvrzen doktora E. Isakova, e dvkovan hladovn vyvolv chorobn a trval zmny v psychick sfe, kter se v porovnn se somatickmi zmnami daleko mn poddvaj regeneraci. Znovu podotkm, e mnoz autoi zabvajc se dvkovanm hladovnm poukazovali pi rznch nemocech na kodliv momenty nesprvn provdnho lebnho hladovn, jak bhem hladovn samotnho, tak v pechodnm obdob po hladovn a doporuili postupy, jak jim pedchzet. Ignorovn stzlivho posouzen obou strnek procesu hladovn, jeho rozruujcch a tvocch tendenc, spje bu k obrn generalizaci lebnho hladovn, anebo k paulnmu zatracovn tto pirozen metody len.

15.13. Souhrnn o innosti lebnho hladovn

Zkuenosti s hladovnm po tiscilet potvrzuj, e jedno lebn hladovn nahrad adu lebn-profylaktickch procedur. U v samotnm rozhodnut podstoupit hladovn vidm velk pnos. Je to zlom, chystme se zat na svm ozdraven pracovat. Tm, e - by na krtkou dobu - dopejeme svmu trvicmu a absorpnmu (vstebvacmu) systmu odpoinek, jej etme, nehled na to, e uspome spoustu energie, kterou by utratil na trven. Tuto energii organismus vyuije ke sv oist a obnov, k regeneraci tlesnch orgn a funkc. Endogenn (vnitn) viva je pro organismus energeticky daleko mn nron ne viva klasick. Zmnami vyvolanmi hladovnm se spout mechanismus jeho oisty, kter likviduje chronick loiska nemoc, zlepuje innost orgn, obnovuje jejich pokozen sti, obaly a sliznice. Dochz k pozitivnm zmnm v psychice. Odbornci dospli k zvru, e jedno lebn hladovn by mlo trvat 25-30 dn a stejn dlouho mus trvat pechodn obdob, kter je velmi dleit. Chybami zpsobenmi v tomto obdob nejene meme zlikvidovat vsledek hladovn, ale i vn pokodit svoje zdrav. Francouz Vivini je zastncem dlouhodobch hladovn (30, 40 i 50 dn). Tvrd, e takto dlouhm hladovnm lze doshnout radiklnho vylen i chronickch zastaralch nemoc. U tkch ppad je nutno hladovn opakovat, samozejm, jak neustle opakuji, v zazen k tomu urenm. U krtkodobch profylaktickch hladovn do 3 dn nen potebn dodrovat psn pravidla pechodnho obdob, platc pro dlouhodob hladovn.

Aplikac hladovn u rznch nemoc se postupn zjistilo, kter nemoci se hladovn poddvaj a jak doba je potebn k vylen tch, kter hladovn odolvaj. Hladovn m hormonln psobnost, jednak bezprostedn na hypofzu, na pohlavn lzy, jednak nepmo na rovni jater. Proto hladovn velmi dobe psob na adenomy prostaty, znty ledvin, hydronecystitidy (znty mche), znty dlohy, varixy, pocit thy v nohou, spasmy a otoky il, brcov vedy, znty il a adu jinch chronickch nemoc, kde se vdy doshlo vynikajcch vsledk. Dr Vivini jde tak daleko, e pokld za zbyten nkter chirurgick zkroky, jako odstrann apendixu, luovho mche, aludku, hemoroid apod. Pe: Mm zmrem nen vytlait chirurgy; vdy budou nemoci, kter budou potebovat chirurgick zkrok. V ad ppad si vak hladovnm tlo pome samo. Podle pozorovn dr. Viviniho, Mc Itchena, Nikolajeva a Sheltona m lebn hladovn kladn vsledky pi akutnch nemocech, kde pomh zkrtit dlku len na polovinu i mn. Krtkodob hladovn bhem akutnch onemocnn a krtk hladovn ped a po operanm vkonu zkrt jednak dlku tohoto dob a tak zmrn jeho prbh. Toto jsou neoddiskutovateln vhody, kterch bychom mli vyuvat. Rzn odbornci v hladovn uvdj, e vk nen na pekku. To, co plat o hladovn pro dospl, plat i pro dti, jenome u nich mus bt hladovn krtkodob, do 6 dn, v krajnm ppad do 10 dn. V publikaci Hladovn kvli zdrav uvd Malachov statistick zznamy o vsledku lebnho hladovn u nejrznjch nemoc, kter si vedl kalifornsk lka dr. Mac Itchen (bez upesnn pramene). Vsledky lby a kla nemoc lench hladovnm jsou v tto knize uvedeny v rznch mstech a souvislostech s pslunou problematikou. Jako doplkovou lbu k hladovn a k urychlen procesu len odbornci doporuuj aplikace bahna, ozonoterapii, vibroterapii, hypnzu, akupunkturu, mase ptee, homeopatii, aerosoly, diatermii a ultrazvuk. J si pedevm dovolm doporuit jako jeden z nejlepch doplk hladovn urinoterapii, mnohokrt vyzkouenou a potvrzenou nejen mnou. Jet jednou: Co nevyl hlad, nevyl dn lk (Hippokrates). Nsleduje tabulka spnosti lby z publikace G.P.Malachova - Hladovn.

Tab. 3: spnost lebnho hladovn (podle Mac Itchena)

Nemoc Len ppady Vylen, vylepen Bez zlepen

Hypertonie Kolitida Pitl konenku Anmie Hemeroidy Artritida Bronchitida Nemoci ledvin Duevn poruchy Nezhoubn ndory Zcpa Hepatitida Choroby srden Psoriza Bronchiln astma aluden vedy a vedy dvanctnku Varixy Alergie Ekzmy Cukrovka Znt dutin elnch a lcnch Struma Pyorea Kapavka Poliomyelitida lunkov kameny Rakovina Epilepsie Roztrouen sklerza Tuberkulza Katarakta Celkem ppad innost lby (%)

141 88 67 60 51 47 42 41 39 38 36 36 33 32 29 23 23 19 18 14 12 11 8 8 8 7 5 5 4 2 1 948

141 77 64 52 48 39 39 36 39 32 34 36 29 28 29 20 22 17 15 14 12 11 6 8 8 6 5 5 3 2 0 877 93

0 11 3 8 3 8 3 5 0 6 2 0 4 4 0 3 1 2 3 0 0 0 2 0 0 1 0 0 1 0 1 71 7

16. Provdn profylaktickho a lebnho hladovn s ohledem na dlku

V kapitolch 7 a 8 jsou podrobn vysvtleny fyziologick procesy a terapeutick postupy v obou obdobch kry lebnho hladovn, tj. v obdob vlastnho hladovn a nvaznm obdob pechodu k normln strav. Nyn bych se rda zabvala nktermi otzkami praktickho charakteru, jako jsou doprovodn procedury pi hladovn, jdelnek v pechodnm obdob atd. Souasn chci seznmit tene s nzory nkterch nejproslulejch lkaskch odbornk na praktick otzky.

16.1. Pravideln hladovn 12, 24 a 36 hodin

Tento typ krtkodobho hladovn, pesnji lann, je vlastn ppravou k naerpn osobnch zkuenost. Nen nron na ppravu ani na obdob pechodu na normln stravu. Je to hladovn (12 a 24 hodin), jak mohou absolvovat i lid nemocn. Zeslbl a vhajc si mohou destilovanou nebo pramenitou vodu, kterou pi nm pij, vylepit 1/4 ajov liky medu nebo ajovou likou erstv citrnov vy. Hladovn 24 hodin meme zat veer a ptho dne veer ukonit, anebo meme zat v poledne a pt den v poledne hladovn ukonit. Pokud se chystme hladovt 36 hodin, zahjme hladovn napklad poslednm jdlem v 16 hodin odpoledne, hladovme noc, den, noc a hladovn ukonme sndan v 8 hodin. Zle na ns, pro jak typ hladovn se rozhodneme. Ten, kdo si nev, by ml zat tm nejkratm, 12hodinovm lannm, a opakovat je, dokud se sm nepesvd, e to nen tak nron. Meme hladovt klasickm zpsobem a pt pouze vodu. Je ale tak monost k pit vody pidat pit uriny, anebo pt bhem tto krtk hladovky pouze urinu. Dal monost je kaskdov hladovn bez pit vody i uriny (kapitola 9.3). V tomto ppad nesm hladovjc pijt do styku s vodou. (Pro ppad tlesnch poteb mus mt po ruce vlhkou nku) Pokud bychom chtli inek pstu prodlouit, pijeme pouze needn, erstv odstedn ovocn vy. Jestlie jako prvn npoj, kter je souasn prvnm jdlem po ukonen hladovky, vypijeme erstvou vu z mrkve a erven epy v pomru 1:1 anebo jablenou vu, oistme jtra a lunk od star lue. Tento krtkodob pst nevyaduje opatrn pechod na normln stravu, ale neznamen to, e konec pstu oslavme vydatnou masitou sndan anebo jinm he stravitelnm jdlem. Prvn jdlo by mlo bt lehce straviteln. Je samozejm, e kad hladovn, i krtkodob, podpome oistnm klystrem a postupn zaneme odstraovat letit usazeniny v tlustm stev. Jsou-li problmy se zcpou a stolice se neobjev ani po dvou dnech, masruje se oblast ke olivovm olejem a ped objevenm se pocitu nutkn ke stolici se zavede balnkovm klystrem do konenku 100 ml uriny. Plat to dvojnsob, jestlie pacient trp fisurami (trhlinami v konenku) nebo hemeroidy.

16.2. Ukonen 24-36hodinov hladovky

Na konci hladovn mus bt prvn pijatou potravou salt z erstv zeleniny nebo ze strouhan syrov mrkve a zel a k ochucen meme pout jablen ocet, citrn nebo pomeran. Takov jdlo psob jako metla na steva. Pot meme jst zeleninu vaenou v pe. Netvo kyseliny, pokud nepidme cukr a nedme si bl chlb. Meme pout vechny druhy zeleniny vetn zel, pentu, celeru a fazol. Nezapomeme, e hladovku

nikdy nezakonujeme masem, srem, vejci, mslem, rybami, oechy, semeny. Prvn jdlo se mus skldat jen ze syrovho zeleninovho saltu nebo k nmu pidme trochu zeleniny vaen v pe - 5 % objemu celho jdla. Po 24-36hodinovm hladovn pokraujeme v tto strav jet 2 dny. Nejezme dnou ivoinou stravu, lpe se proist zavac trakt.

16.3. Hladovn po dobu 7-10 dn

A kdy jsme zskali dostatek poznatk z krtkodobho hladovn a zjistili jsme, jak na to reaguje n organismus, meme se pustit do delho hladovn. Pro tuto dlku hladovn je vhodn se rozhodnout v obdob dovolen, a zejmna trvme-li ji na chat v prod. Americk dietolog Paul Bragg tvrd, e nejlep vsledky zaznamenal, kdy hladovjc mohl bt bhem hladovky co nejdle v posteli. Bragg zavrhuje laxativa (lky s projmavm inkem) a klystry bhem hladovn a pokld je za nepirozen. Uvd, e stevo m dost vlastnch sanitrnch a antiseptickch prostedk. Me to platit pro ty jedince, kte maj v podku zavn, ale kolik takovch lid je? Pi zpsobu naeho stravovn jich asi moc nebude. J osobn jsem pro oistu organismu ped hladovnm i bhem hladovn. A tak jsem pesvdena, e plin klid na lku nen u hladovn namst.

16.4. Ukonen 7-10dennho hladovn

Bhem 7-10dennho hladovn se n aludek a zavac trakt dostvaj postupn do klidu. Ustv sekrece aluden kyseliny, aludek se zmenuje a ustv jeho peristaltika. Tot, co probh ve stevech a v zavn, probh i na bunn rovni. Zmny v organismu jsou vyvolny postupujcm okyselenm vnitnho prosted. Pokud v tomto stadiu hladovn ukonme, je potebn organismus pevst na normln stravu. Nzory na stravovn v pechodnm obdob po 7-10denn hladovce jsou rzn. Je samozejm, e pi takto krtkm hladovn se dostavila prvn acidotick krize a pechod nemus bt tak striktn jako u hladovn delho, ale na normln stravu pechzme i v tomto ppad s hojnm pitm prodnch v, prodloume tm oistu organismu. Nen to ji ist hladovka, je to speciln vov dieta, pi n se nadle et energie, kter se me jet vyut k oist organismu. Dobr recept na pechodn obdob uvd Malachov: Posledn, tj. 7.-10. den hladovn doporuuje pott si v 16 hodin odpoledne kousek chlebov krky esnekem, rozkousat ji a vyplivnout. Touto procedurou se vydezinfikuje a proist dutina stn. Potom za 1520 minut je mon zahjit pechodn obdob jednou ze t variant: Varianty pro prvn den pechodnho obdob po 7-10dennm hladovn: 1. varianta: Vypijeme po doucch 200 ml kefru, kad douek podn v stech koueme jako sousto, dbme, aby se siln proslinil, a potom spolkneme. Jeho kysel chu toti stimuluje utlumen zavac trakt. Kysel mlko a mikroorganismy vytvo odpovdajc prosted v gastrointestinlnm traktu. 2. varianta: Druh varianta je nejvce doporuovna rznmi specialisty. Pipravme si 200 ml erstv odstedn mrkvov vy a tak ji po doucch podn rozkousme, aby se siln proslinila, a potom spolkneme. Mrkvov va m siln fytocidn vlastnosti, obsahuje mnostv

prodnch cukr, rychle se trv. Jej dleitou vlastnosti je, e tak oiuje jtra. 3. varianta: Vezmeme 4-5 stedn velkch rajat. Na 10 vtein je ponome do vac vody a vythneme. Ochladme je, oloupeme, rozkrojme na plky a pomalu snme. Kysel chu rajat a tak jejich erven barva stimuluje zavn. Kterou variantu si vybereme, zle na ns; mlo by to bt prvn den jedin jdlo, nehled k pit vody. Druh den rno si meme dt bu zeleninov nebo ovocn salt. Pijeme dostaten mnostv vody. K obdu si meme dt brambory vaen ve slupce a k tomu zeleninu vaenou v pe i zeleninov salt. K veei si ve vod uvame neloupanou ri a k n si dme rajatov salt s cibulkou. Dr. Bragg nabz pro tet den ti varianty jdelnku se temi jdly denn. Jdelnek se skld ze syrov zeleniny a ovoce, i suenho. Dle je to ern chlb, vaen bl maso a rzn zeleninov a ovocn salty, kter se s malmi obmnami jed po cel den: Jdelnek pro tet den (podle Bragga) 1. varianta Sndan: erstv ovoce, ern chlb, nhraka kvy nebo bylinkov aj slazen medem. Obd: syrov ovocn salt, jdlo z vaenho blho masa, ryby, 1-2 kousky vaen zeleniny, nhraka kvy nebo bylinkov aj. Veee: syrov zeleninov salt nebo salt z erstvho ovoce, 2 kousky vaen zeleniny, erstv ovoce jako mounk, nhraka kvy nebo bylinkov aj. 2. varianta Sndan: erstv nebo suen ovoce, 1 vejce namkko (v dnm ppad smaen na tuku), 2 kousky ernho opeenho chleba, nhraka kvy nebo bylinkov aj. Obd: syrov zeleninov salt, kousek vaenho blho masa, pyr z cuket, vaen lutniny, jablen pyr slazen medem jako dezert, nhraka kvy nebo bylinkov aj. Veee: syrov ovocn salt z avokda nebo z rajat, okurek, hlvkovho saltu a erven epy (me se ochutit citrnem), zelen paprika a duen neloupan re, libovoln vaen zelenina, nhraka kvy nebo bylinkov aj. 3. varianta Sndan: erstv nebo povaen ovoce, houska z otrub s medem, nhraka kvy nebo bylinkov aj. Obd: erstv ovocn salt, kukuice, brambory peen ve slupce, jablko v upanu, nhraka kvy nebo bylinkov aj. Veee: syrov ovoce nebo zelenina, ovocn salt, libovoln jdlo z ryb nebo drbee, duen ve vod nebo vaen, zapeen baklany, rajsk salt s petrelovou nat a cibulkou, erstv ovoce, nhraka kvy nebo bylinkov aj.

Nememe od dnenho lovka dat, aby byl na 100 % pouze o syrov strav jako jeho pedkov ped mnoha tisci lety. Dr. T. B. Moyl ve sv knize Prodn len v krtkm vkladu doporuuje proporce, kter m nae strava mt. Proporce, kter m nae strava mt (podle Moyla): 75 % ovoce a zeleniny (z toho 25 % tepeln upraven - brambory peen ve slupce, zelenina lehce povaen v pe v uzavench ndobch), 10 % blkovin, 10 % sacharid, 5 % tuk.

Mli bychom se vyhbat potravinm, kter kod naemu zdrav. Mezi n pat rafinovan cukr a potraviny z nj, solen vrobky, loupan re, keup a hoice, tun vrobky, rafinovan oleje, sjov oleje, kva, aj, alkohol, tabk, uzen ryby a uzeniny vbec, suen ovoce obsahujc kyslink siiit (ke konzervaci), bl mouka a potraviny z bl mouky, star zelenina, star salty. Vnujme pozornost dostatenmu pvodu tekutin do organismu. Vhodn je pkov aj. Pokud jsme byli zvykl pt kvu, pouijeme jej nhraku, v pechodnm obdob je vak lep vylouit i nhraku. Jezme mlo a astji. Pokud jsme hladovli 10 dn, bude pechod na normln stravu obdobn. Piklnm se k nzoru P. Bragga, kter doporuuje postit se jen tak dlouho, na sta sly. Objev-li se pro hladovjcho nepekonateln pote a nen-li pobl nikdo, kdo by ho tmito potemi vedl, je lpe hladovn ukonit. Men kody napchme, kdy hladovn perume, ne kdy se sname i po jedinm soustu v hladovn pokraovat.

16.5. Jak provst 20-30denn lebn hladovn

Nzory odbornk na ppravu k dlouhodobmu hladovn a na jeho proveden se li. Kad, kdo sbr dlouhodob zkuenosti, si pro sebe vybere ten nejvhodnj zpsob. Na zahraninch pracovitch je zpravidla dlouhodob hladovn chpno ji jako lebn. Podle prof. Nikolajeva je pro lovka, kter se rozhodl pro dlouhodob hladovn, jednm z nejdleitjch kol psychick pprava na pedem stanoven poet dn hladovn. S tm bezvhradn souhlasm.

16.5.1.

Nutnost zven opatrnosti

Je samozejm, e dlouhodob lebn hladovn se sm provdt jen pod vedenm zkuenho odbornka, nejlpe na specilnm lkovm oddlen. V zahrani jsou to kliniky a sanatoria vetn soukromch. Aby se lka stal specialistou v tomto oboru, mus dobe znt vechno kolem hladovn, vechna pro i proti, tak jako pi medikamentzn lb nebo fyzioterapii. Je tak dobe znmo, e laick okol svmi lamentacemi psob na hladovjcho nepzniv; proto lka mus tak umt elit nevhodnm poznmkm pbuznch, posmkm apod. U vnch onemocnn a pi velkm zneitn organismu, zejmna u obznch, me dojt pi dlouhodobm hladovn k tak velkmu uvolnn hlen, e vechny vyluovac orgny -

ledviny, tlust stevo, plce a ke - nesta vechno vylouit a dojde k jejich zablokovn. V tchto ppadech je lpe volit nkolik krtkodobch hladovn. Pi nich se hleny uvoln postupn, a proto ada krtkodobch hladovn pinese douc inky. Opatrnosti pi dlouhodobm hladovn nen nikdy dost a urit nen pznakem strachu ani zbablosti, spe je znmkou moudrosti a zkuenosti. Je dleit si uvdomit, e lebn hladovn nen obyejnm hladovnm, je to lebn metoda na dlouh obdob. Lebn hladovn pinese efekt pouze ve spojen s dalmi lebnmi postupy, kter zvyuj inek. Mezi tyto metody pat mase, klystry, prochzky, tlesn cvien, dchac cviky, opatrn slunn, vodn procedury, posilovn, relaxace, fyzick a duevn prce. Pi fyzick prci se upevuj a ozdravuj orgny a systmy, kter jsou pi n v pohybu, ale nesmme je petovat. Ve sv knize Hladovn kvli zdrav prof. Nikolajev uvd informaci z vzkumu akademika V. V. Pautina na pelomu stolet, kdy bhem dlouhodobho hladovn zveti svzali nohy a ptkm kdla: Dolo k jejich usychn, organismus jako by je sndl. Podle psnch prodnch zkon vechno, co nepracuje, onemocn a degraduje. Je potebn od samho zatku nemocnmu stanovit na urit obdob hladovn tvrd podmnky. Pote vznikaj bhem prvnch dn, obzvlt prvn tden.

16.5.2.

Jsou pi hladovn nutn klystry?

Prof. Nikolajev je pesvden, e bhem hladovn je potebn promvat tlust stevo klystry. Jeho dalm poadavkem je uit projmadla na zatku hladovn, bu ve form lku, nebo projmav vody ve vt dvce (25-30 kapek laxativa nebo 2-3 sklenice projmav vody, aby se stevo oistilo od zbytk). Pokud k tto oist stev nedojde, hladovjc se bude ctit patn. Me dojt k nausee, slabosti, bolestem hlavy, zpsobenm zbytky ve stev. Nejdleitj je zatek pechodnho obdob. Zde je potebn nejvt opatrnost a postupnost, protoe zavac trakt byl po dobu hladovn v absolutnm klidu. Neprosn zkon obnovy zn: m del bylo hladovn, tm opatrnji pistupujeme k pechodnmu obdob, kdy dochz k nejastjm chybm. Nedodrenm stanovench stravovacch zsad a dalch pravidel, zejmna v pechodnm obdob, kdy si u hladovjc mysl, e pro sv zdrav udlal ve, me dojt k zruen vsledku hladovn, a to je ta nejmen da za chyby. Nevhodnou roli mohou sehrt lenov rodiny nebo ptel, kte vybzej hladovjcho, aby se najedl. Opt chci upozornit, e lbu dlouhodobm hladovnm je mon provdt pouze pod dozorem lkae, specialisty v oboru hladovn. De Vries v knize Len hladovnm o pprav k hladovn pe: Pokud se hladovn zahj bez pedbn ppravy, znan mnostv potravinovch zbytk zstv na stnch tenkho a tlustho steva. Dochz k tvorb plyn a efektivnost hladovn se sniuje. Tchto pot je mon se zbavit, pokud se ped hladovnm njakou dobu j

dostatek ovoce a zeleniny. Jdla ze syrovch potravin v prbhu 1-2 dn ped hladovnm zpravidla podstatn oist steva, nebo posouvaj zbytky fekli. Musm znovu zopakovat, e pprava k dlouhodobmu lebnmu i preventivnmu hladovn je velmi dleit. Sama jsem se pesvdila o dleitosti jak psychick, tak fyzick ppravy. Pi 20denn hladovce jsem v rmci zkoumn a porovnn nzoru pro i proti pprav zjistila, e pote se zintenzvn, pokud se neoist steva. Hladovn se sn h, ne kdy se hladovjc na hladovku piprav. Kdy je hladovjc dostaten pipraven na hladovn, odezn dve pocit hladu. V tomto smru se spe piklnm k rusk kole, kde jsou zkuenosti s hladovnm vdecky ovovny cel desetilet. Nikolajev o tom uvd: Prvn den hladovn zan rno oistnm klystrem. Zdlo by se, e projmadlo a klystr odstran ze aludku a steva vechny zbytky. Nen to pravda. V prbhu celho hladovn nemocnmu denn dvali klystr a pokad vychzely ze steva zbytky. Toto obyejn nemocn udivovalo, ale my jsme to vechno znali, vme, e s nstupem spontnn sekrece v organismu, kter peel na endogenn vivu, dochz ke spotebovvn vlastnch rezerv a k tvorb stolice podobn novorozeneck - smolce. A. de Vries m jin nzor: Vedly se diskuse o pouit klystr. I kdy se klystry iroce pouvaj v nkterch nemocnicch, pesto se v souasnosti vtina zkuench lka zdruje pouit klystr anebo je pouvaj velmi zdka. Doporuovn klystr je zaloeno na pedpokladu, e toxiny a zbytky se odkldaj bhem hladovn v tlustm stev. Tyto ltky se potom vstebvaj do krevnho obhu. Oista poslednho seku tlustho steva klystrem kad den pravdpodobn zabrauje tomuto vstebvn. Ve skutenosti tlust stevo nen orgnem, kde probh podstatn vstebvn. Zkuen lkai zpozorovali, e cel zavac trakt vetn tlustho steva se bhem hladovn pln zbavuje vekerch zbytk. Nemme dn poznatky svdc o tom, e se v tlustm stev tyto ltky usazuj. Pouit klystr do urit mry sniuje u pacienta schopnost ivotnch proces, kter je bhem hladovn na nzk rovni. Krom toho klystr m tendenci oslabovat svaly steva a nakonec me zpsobit zcpu. Bylo pozorovno, e innost steva se obnovuje po hladovn rychleji, pokud klystry nebyly pouvny. Herbert Shelton v knize Hladovn vm me zachrnit ivot pedkld dal odborn nzor: Vtina hladovjcch sn i dlouh hladovn bez kriz, bez nich probh vt st prce na oist organismu. Pokud se rozvine krize, je potebn ji uvtat, protoe je vdy spojen s vylenm. Kon vyrky se bhem hladovn objevuj zdka, avak pokud se objev, svd to o oitn. Zvrat, mdloby, buen srdce a jin symptomy tohoto druhu nejsou normln. Pokud se vak objev, nepedstavuj pro hladovjcho nebezpe. Samozejm, nejnepjemnjm pznakem bhem hladovn je nausea a zvracen Natst nen pochyb, e tato krize m kladn efekt. Byla pozorovna jen u 15 % ppad. Nausea a zvracen se objevuj prvn den hladovn anebo kdykoliv pozdji. Veobecn se krize rozvj po nkolika dnech hladovn Bylo pozorovno nkolik ppad, kdy se nausea a zvracen objevilo 4 i vce tdn po zatku hladovn Zvratky se obyejn skldaj z dk nenormln lui a velkho mnostv hlen. Jtra v prbhu jednoho a nkolika dn pracuj

s maximlnm nasazenm, tvo se velk mnostv lui, kter se dostv do aludku a zvracenm ven. Tyto pote mohou trvat den, dva nebo tden, zdka dle. Kdy zvracen ustane, sly hladovjcho se obnov. Prjem se bhem hladovn objevuje mn asto. Me zat kdykoliv bhem hladovn, dokonce 35 dn po zatku hladovn. Vyluuj se lu, hleny a zbytky stolice. Tato krize m oistn charakter. Malachov, jeden ze souasnch ruskch odbornk na hladovn a autor ady publikac o ozdraven lidskho organismu, tvrd: Nechcete-li, aby se bhem hladovn dostavila siln oistn krize, kter bude doprovzen kon vyrkou, bolestmi hlavy, buenm srdce, nauseou, zvracenm, vylouenm hlen z rznch tlnch otvor, hladovn startujte s nohou na brzd. ankhapraklana (cvik jgy, spovajc v promyt cel trvic trubice rychlm pitm slan vody, dokud z konenku nevychz jen ist voda), jednorzov pouit projmadla, pouit klystru jednou denn jednou za dva nebo za ti dny, podle toho, kolik zbytk stolice vychz ven a kolik hlen se vyluuje, k tomu pouvn koupel a vlhk pry podle toho, jak se ctte. Nen potebn svj organismus znsilovat, ale rozumn mu po moci je nutn. Existuje jet jeden psn vdeck dvod pro uitenost pravidelnho oiovn tlustho steva bhem hladovn. Vysvtluje ho biologick nauka flatologie, kter pojednv o procesech tvorby plyn v aluden-stevnm traktu. Experimentln bylo zjitno, jak plyny, kde a z eho se tvo a jak se vyluuj z organismu. V lidskm tle se utvo za 24 hodin prmrn asi 15 l plyn. Konenkem se vylou 0,1-2,1 l plyn. Ostatn obrovsk mnostv se vsteb do krve a vylou se plcemi. V neoitnm tlustm stev se v dsledku enzymatickch proces rozkladu stolice vytv ada jedovatch plyn (indol, skatol, sirovodk a jin plyny). Bhem hladovn se z neoitnho tlustho steva tyto plyny vstebvaj do krve, koluj po celm organismu, vyvolvaj silnou intoxikaci, aby a pak mohly bt vyloueny dechem nebo k. Pi oiovn steva bhem hladovn tmto zpsobem lovk pociuje bolest a slabost. Proto jsou pi lebnm hladovn, jak ped jeho za poetm, tak v prbhu, pedepisovny vplachy. Bhem dne nastanou dv biorytmicky vhodn dob k vplachm tlustho steva. Prvnm dobm je rno, kdy se kondenzuje vzduch a pad rosa. V lidskm organismu dochz k obdobnmu jevu. Mezi 5. a 7. hodinou rann je aktivn tlust stevo a dochz k vyluovn nestravitelnch zbytk. Druhm dobm je veer mezi 17. a 19. hodinou, kdy nastupuje perioda klidu a aktivuj se ledviny k vylouen metabolit z organismu. Dv nejvhodnj dob k aplikaci klystru pi hladovn: Rno mezi 5. a 7. hodinou, v dob aktivity tlustho steva. Veer mezi 17. a 19. hodinou, v dob aktivity ledvin.

16.5.3.

Vodn procedury

K dleitm procedurm pat koupel a mase. Mase se provdj tlakem, a se doshne zarudnut ke, zvlt v krajin krn a hrudn ptee. Tlakov mas je doplkem k pirozenmu uvolnn organismu. Mechanicky se promnou tkn, co pomh k lepmu uvolnn hlen. Poteba umvat se a udrovat osobn hygienu nen bhem hladovn men ne jindy. Je mon se koupat podle chuti. Koupn je nutno provdt s minimln ztrtou energie. Je potebn pidrovat se nsledujcch zsad: Zsady koupn pi hladovn: Koupn mus bt krtk, jak pod sprchou, tak ve van. Dlouh men se ve vod oslabuje, a proto se nedoporuuje. Voda mus bt tepl, ale ne hork ani studen. V obou ppadech zpsob velk energetick ztrty. Ztrty energie jsou tm men, m je teplota vody bli teplot tla. Pokud je hladovjc slab, lze ho umt houbou na lku.

Dkladn, avak nikoliv dlouh zahvn organismu aktivizuje autolzu a normalizuje teplotvorn funkce organismu. Absorpce vody k pomh organismu v odhleovn. Teplota vody mus vyvolvat pocit pjemnho oht. Proceduru zakonme prudkm politm nebo sprchou chladnou vodou (15-20 C), dod nm to pocit svesti. Zvltn situace ve vztahu k vodnm procedurm a pit je pi kaskdovm hladovn (kapitola 9.3), kdy je jak myt tla, tak pit tekutin ve dnech hladovn zcela vyloueno.

16.5.4.

Pit pi hladovn

Hladovjcmu se obas chce pt, i kdy mn asto ne v obdob normlnho pjmu potravy. Bn poteba vody se uspokojuje pramenitou nebo destilovanou vodou. Minerln vody se nedoporuuj, vhodn je mkk voda z rozttho ledu, destilovan, filtrovan nebo pramenit, neobsahujc pmsi. M se pt jen pi pocitu zn. Existuje i teorie doporuujc pt vce, ne si organismus d, avak nepin to dn uitek. Je toti znmo, e m vce se vypije vody, tm vce vylou ledviny roztoku. Chladn voda je vynikajc, zatmco pli studen zpomaluje procesy obnovovn. Je nerozumn pt vodu s ledem. V nkterch ppadech se me hork voda zdt chutnj ne studen nebo voda pokojov teploty. A. de Vries k otzce pit pi lebnm hladovn uvd: Byly urit nzorov neshody v otzce potebnho mnostv vypit vody. Nkte badatel a teoretici doporuovali hladovn bez vody, jin poadovali vt mnostv vody, denn nkolik kvart. (1 dut kvarta je 0,946 dm3 tedy necel jeden litr.) Lkai z praxe neli do krajnosti a doporuovali dit se pocitem zn. Teoretick rada vypt nkolik litr vody denn znan pesahuje relnou potebu pjmu vody a urit bude brnit vyluovn hlen. Urit mnostv vody je potebn pi kadm delm hladovn. Hladovt 2-3 dny bez vody je nekodn, ale del hladovn bez vody se nedoporuuje. Hladovn bez vody je nebezpen

a nikdy se nesm pout. Neexistuj dkazy potvrzujc, e by nkdo mohl pet bez jdla a vody vce ne 17 dn. Urit mnostv vody je potebn pi kadm delm hladovn. Obyejn se poteba pt uspokojuje pjmem 2 l vody denn. Mnostv je velmi individuln. Nkdy se vyskytnou dny, kdy pacient vbec nechce pt. Nen potebn dn opaten, pokud tato situace netrv dle ne 2-3 dny. Skuten poteba pit bhem hladovn nen obvykle velk, lze se na ni spolehnout jako na signl organismu. Je teba dodat, e bhem hladovn je potebn pt filtrovanou vodu a vyvarovat se chlorovan vody, pokud je dostupn jin voda. Destilovan voda je voda hor kvality. Prof. Nikolajev se k pit pi hladovn stav takto: pkov aj nebo obyejn voda, v nkterch ppadech minerln vody, citrn. Kdy je teplo, nemocn si obyejn na prochzku bere lahviku s vodou, ze kter as od asu upj. Bhem dne vypije 1,5-2 l vody, i kdy jej mnostv nen omezeno. G. P. Malachov rad: Pt bhem dlouhho hladovn podle poteby, pokud mono istou vodu. J jsem bhem nkolika vce ne 20dennch hladovn pouval zmagnetizovanou vodu, zbavenou deuteria. Pil jsem ji horkou. Pokud budete pouvat jako doplnk k vodnmu reimu urinu, organismus se lpe zbav hlen, rychleji se okysel vnitn prosted. Destilovan voda na sebe lpe strhv hleny. Je to vynikajc prostedek slouc jako pohlcova hlen a urina jako jejich rozpoutdlo. Souinnost uriny a destilovan vody lehce rozpout soli a jin pevn usazeniny. Malachova udivuje, e Nikolajev pouv pi hladovn pkov aj: Ve shod s jeho doporuenmi je to hrub poruen technologie hladovn: Je to pjem vivnch ltek, a v minimlnm mnostv Moje rada zn: pouze voda a urina.

16.5.5.

Odpoinek a pohyb

Shelton tvrd, e nejdleitjm stavem pi hladovn je snen duevn, citov, nervov a fyzick aktivity, aby se uetila energie hladovjcho k poslen obnovy a oistnch proces. Hladovjc nesm zapomnat na jednoduch pravidlo kompenzace. Aby se mohl udt posun v jednom smru, mus proda zabrzdit ostatn smly. To, eho neme proda doshnout pi innosti, kter nem prvoadou dleitost, me doshnout jen tehdy, jestlie tuto innost odstran. Fyzick odpoinek si zajistme omezenm fyzick innosti, klidem na lku, relaxac. Fyzick innost spotebovv velk mnostv energie a tm brn obnov nervov energie, potebn k regeneraci duevnch sil. Duevn odpoinek se zabezpe omezenm duevn aktivity, pemlen a emocionlnch zt. kod pemlen o rozpornch nzorech, rozilovn a hdky z jakchkoli dvod. Tajemstv odpoinku ducha spov v emocionln rovnovze. Odpoinek cit se zajiuje vzdlenm se do klidnho msta. Je teba se vyvarovat ten, sezen u televize, nvtv kina a dalch innost, kter namhaj oi. Rovnovhu a spotebu energie nejvce naruuje hluk. Naproti tomu klid, ticho a neinnost cit energii uchovv a et.

Pi odpoinku vak nesm dochzet k pln neinnosti. A. de Vries se odvolv na uitenost pohybu konkrtnmi ppady: asto lid pracovali i v obdob dlouhodobho hladovn. V Novm Yorku byl jeden atlet znm tm, e bhem 20dennho hladovn uel pky 500 mil. dn pokozen nebylo pozorovno, prv naopak, ctil se dobe jak v prbhu hladovn, tak i v pechodnm obdob. Nejde o to, co je zde dleit, ale o to co se doporuuje. Obma pacientm, jak aktivnmu, tak i tomu, kter leel na lku, hladovn pin uitek, ale ten druh se mon uzdrav rychleji a snadnji sn obdob hladovn. Prof. Nikolajev shrnuje sv zsady z praxe: Na prochzce nemocn provdj sestavu gymnastickch dchacch cvik. Prochzky trvaj do 13-14. hodiny. V ase, kdy pacienti nesp, nemaj vychzky ani procedury, je dleit pacienty zamstnat prac tenm a hrami. Tady se projevuj individuln sklony - jedni se zjmem hraj achy, druz tou, kresl anebo vyvaj. Veery trv u televizoru, mlde tancuje. Tento reim se dodruje denn bhem celho hladovn a lidi neznajc nae len udivuje, e pacienti nejsou slab, neutkaj si lehnout do postele. Ba prv naopak, ke konci maj vce energie ne na zatku hladovn. G. P. Malachov pe: Existuje ada dleitch fyziologickch zkonitost, kter dokldaj nsledujc tvrzen: Zsobovn organismu energi zvis na jej poteb v kadm dlm asovm okamiku. Organismus vyrb energi v potebnm mnostv v zvislosti na jejm vdeji. Hmotnost kadho orgnu i celho organismu zvis na jeho fyziologick aktivit. Pokud je zt zven, zatovan orgn se zvtuje. Pokud je zt orgnu mal, zmenuje se orgn mrou odpovdajc jeho fyziologick zti. Zde je nkolik fakt potvrzujcch tyto nzory. Amerit vdci uinili zajmavou zkuenost: Na 7 tdn nkolik mladch lid znehybnili sdrou. Dostvali vysoce hodnotnou stravu v dostatenm mnostv. Zjistili, e v moi se objevilo podstatn vy mnostv (oproti normlu) dusku, fosforu, vpnku, draslku i sodku. Ke konci experimentu kad ze sledovanch ztratil v dsledku nepohyblivosti v prmru 1700 g iv protoplazmy a souasn pibral 500-700 g tuku. Po 7 tdnech sejmuli sdru a tito mlad lid v prbhu 4 tdn usilovn cviili gymnastick cviky. Dostvali stejnou stravu jako pi klidovm reimu. Bilance obsahu vech ve uvedench prvk v moi se prudce snila, dokonce se snila pod normln hodnoty. Zapoala perioda obnovovn. A dal experiment: Krlky zbavili monosti se pohybovat (na jednu konetinu dali sdru). Dolo u nich k podstatnmu zmenen ivotn dle itch orgn: jater, ledvin, sleziny i srdce, kter bylo 2krt men ne u krlk sloucch jako kontroln vzorek, kte nebyli imobilizovni. Jestlie se dve pedpokldalo, e regeneran procesy samoobnovovn probhaj v ivm organismu automaticky samy od sebe, pouze kdy organismus dostv potravu, tyto i dal experimenty potvrdily, e procesy samoobnovovn jsou vyvolvny drdnm a funkn zt.

Proto bhem lebnho hladovn nejene se nedoporuuje leen, ale naopak jsou doporuovny dlouh prochzky na erstvm vzduchu a lehk tlesn cvien. Pomh to zsobovat organismus hladovjcho energi, zlepuje se ltkov vmna, zlepuje se zsobovn tkn kyslkem podporujcm spalovn hlen. Proto jsou Sheltonova a de Vriesova doporuen pravdiv pouze ve dnech kriz. Jinak je v dob hladovn velmi dleit pohyb, dodvajc organismu energii.

16.5.6.

Rytmick dchac cvien

Malachov klade velk draz na procviovn rytmickho dchn pi hladovn. Je teba rozvn zanat kad serizn len osvojenm si rytmickho dchn a zabudovnm si ho do kadodennho reimu. Dchn je mas artri, protoe ony v nemocnm vzbuzuj potebu kyslku. lovk za 24 hodin potebuje 10 m3 kyslku, kter v 13 kg. Zde je hlavn potrava lovka. Nkolikrt vce ne normln potravy! V potrav,tak jako v samotnm lovku, je hlavn - ne lovk viditeln, ale lovk neviditeln. Rytmick dchn je nerozlun spojeno s chz pod irm nebem. Stanovte si jako pravidlo, e se nikdy neulote do postele, pokud neujdete 6 km za kadho poas. Pokud vs tato prochzka pli unav, omezte ji na polovinu. I plhodina rytmickho dchn rno a veer v organismus promyje kyslkem a magnetismem. Dchac rytmus je spojen s rytmem chze a to m obrovsk vliv na hloubku a lehkost dchn. Pravidla rytmickho dchn ( Malachova) Mjte sta pevn zaven a dchejte nosem (je to potebn zejmna proto, aby energie prochzela energetickmi kanly Ida a Pingala). Vzduch siln nar na sliznici nosu a nasv z n magnetismus s energi, dleit pro nae nervy. Musme vdt, e nosn sliznice m zvltn schopnost nasvat ze vzduchu magnetismus. (K tomu jet poznamenvm, e kad, kdo m dti, kter mly nosn polypy, v, e takov dti dchaj sty. Pokud se polypy neodstran a dt je nuceno dchat sty, dojde u nho postupn k duevnmu zaostvn.) Drte kln kosti podle monosti tak vysoko, jako byste je nesli na podnose ped sebou. Nos mus siln nabrat vzduch, jako byste k nemu piichvali. Ji toto samotn vm pinese dv vhody: - Hlavu budete mt vdy vysoko, pte se vzpm a hrudnk se oteve hlubokm vdechm. - Budete dchat horn st plic a pitom se dobe proventiluje i doln st plic.

Rytmus dchn mus odpovdat sle vaich plic a hrudnku. Drte hlavu vysoko a tlo zpma, chote klidn a uvolnn a potejte po esti kroky levou a pravou nohou nsledovn: Raz, dva, ti, tyi, pt, est! Po kadm tetm kroku se nadchnte a po kadm estm kroku vydechnte. Pechody mezi dchnm dlejte voln a bez zadrovn dechu. Dchejte nosem, naute se to! Pokud vm uveden rytmus nevyhovuje, zvolte si rytmus, kter vm bude vyhovovat, aby vs prochzka neunavila. navu, zejmna na zatku, respektujte, tkn plic jsou jemn a velmi lehce se unav hlubokmi a astmi dechy. Hyperventilace, co jsou pli ast a hlubok

dechy, nadmrn vyplavuj z organismu CO2, m dochz k hypokapnii, snen hladiny CO2 v plicch. Snen tlaku CO2 v plicnch sklpcch asi na 15 mm Hg (normln 40 mm Hg) a zven tlaku kyslku ve sklpcch asi na 140 mm Hg (normln 100 mm Hg) me vyvolat zvra, pocit lehkosti v hlav, zkalen vdom a bezvdom.

16.5.7.

Mase podle Suvorina

Mas se provd v dob, kdy je hladovjc na lku: Veer ped spanm, kdy je monost se uklidnit, oht se a zejmna zaht nohy. Uprosted noci, kdy je pro odpovajc organismus obzvl dleit ptok sil k obnov ztrt z pedelho dne. Rno ped tm, ne se vstane z postele.

Postup pi provdn mase: Mas se provd vlee na zdech, v dsledku toho mohou bt pohyby rukou rychlej a podle pn silnj a mohou se oprat o pte a ne o srden krajinu, jak je to pi vech ostatnch masch. Srdce pi tomto typu mase zstv klidn, krev se rozproud v dsledku mase. Pi masi odlome pikrvku, prospje to nervm a tlo se vce osv. Energicky masrujeme msta v prbhu artri a nerv. Vce se cen rychlost pohybu ne sla tlaku rukou, jemn hlazen ke ovem nevede k poadovanmu vsledku. Je zapoteb, aby krev v artrich dostala mechanick impuls. Na konci mase se mus cel tlo zaht. Pokud se efektu zaht nedoshne, znamen to, e mas nebyla provedena sprvn a je nutn ji zopakovat.

Mas vbec neunavuje srdce. M bt provdna bez zadchvn a odpoinku s frekvenc okolo 100-120 pohyb za minutu. Kdy se pracujc svaly stdaj, nen potebn bhem mase odpovat. Mas se m provdt tikrt: ped spnkem, bhem noci (pokud je to nutn, teba pi probuzen) a ped vstvnm. Veer a ped vstvnm po 60 roztrnch v kadm smru a bhem noci po 40 roztrnch. Na vechny ti mase je zapoteb asi 20 minut. Krom oiven krevnho obhu se mas doshne perozdlen nervov energie. Dleit je jemn masrovat rukama moov mch a steva, co vede k tomu, e se zv mnostv vyluovan moi a zlepuje se peristaltika stev. V prbhu mase jsou vlny krve poslny k mozku a tm se velmi rychle odstrauj neurastenick mozkov pote jako tkopdnost, ochablost pamti, skleslost apod. Nesmme zapomnat, e tato mas je len velmi energick, pacient se ji bhem prvnho dne ct dobe. Proto nezkracujte jej dlku. Nemocn lovk nesm zapomnat, e tato mas je pro nho nejlepm vyuitm asu v dob nemoci. Potom se stane zvykem a lovk si na ni najde as vdycky.

16.5.8.

Teplo a hladovn

Odbornci se shoduj na tom, e zajitn tepla je pro organismus pi hladovn velmi potebn. H. Shelton zdrazuje: Schopnost brnit se chladu je u hladovjcho snen ve srovnn s normln situac. Hladovjc snadno mrzne. Chlad oslabuje procesy oisty, zvtuje nepohodl a vyvolv ztrty energie. Je bezpodmnen nutn chrnit teplo. Zejmna nohy je potebn udrovat tepl, protoe studen nohy nedovol usnout. Nikolajev uvd klinickou praxi: Hladovjc sp podle monosti pi maximlnm vtrn, ale teple pikryt. V poslednch dnech hladovn, kdy se zimomivost stupuje, dvaj se hladovjcm na noc termofory s teplou vodou. Mnoz specialist doporuuj bhem hladovn slunen lzn. Napomh to lepmu zbavovn se hlen. Je ale dleit poznat mru a orientovat se podle osobnch pocit.

16.5.9.

Vylouen uvn lk

Nesluitelnost bran lk s hladovnm jsem ji vysvtlila v kapitole 6.2. Zde podpom sv negativn stanovisko dvma charakteristickmi nzory. Prof. Nikolajev: I tabletky na span nebo jin uklidujc prostedek, kter se dovoluje v rznch nemocnicch, je u ns neppustn. De Vries: Je nutn vyhnout se vem druhm lk bhem hladovn, protoe se rychle vstebvaj a psob na hladovjcho 10-20krt silnji ne na nehladovjcho. Je rovn potebn vyvarovat se aplikac okovacch ltek a injeknch prepart veho druhu.

16.6. Ukonen 20-30dennho hladovn

Prof. Nikolajev definuje pznaky pro ukonen hladovn takto: Klinickmi ukazateli dokonen lebnho hladovn je objeven se chuti k jdlu a zdrav barvy oblieje, oitn jazyka od povlaku, vymizen nepjemnho zpachu z st a skoro pln zastaven vyluovn stolice po klystru. Avak nkdy v zvislosti na cel ad okolnost je potebn zat ivit nemocnho dve, ne se objev uvdn pznaky. Vechny vsledky len jsou vak pozitivn. A. de Vnes uvd: Kdy jsou rezervy vyerpny, objev se urit pznaky, kter poukazuj na ukonen hladovn. Jsou to nepochybn nvrat pocitu hladu a zmizen povlaku na jazyku. Ze zatku se oiuj okraje a pika jazyka a pak se rychle ist jeho zbytek. Nepjemn chu v stech,

nepjemn zpach z st v tto dob miz. Puls a teplota, kter mohly bt nenormln, se normalizuj. Om se vrac lesk, normalizuje se vyluovn slin a moi, kter mohla bt kaln, ale nyn zan bt przran. Ze vech pznak je nejdleitj navrcen chuti k jdlu a ztrta povlaku jazyka. Nkte si mysl, e pouze tyto pznaky jsou ukazateli zakonen hladovn. Ne vdy se vak objev souasn. Jeden z pznak se me objevit o nkolik hodin dve ne druh. Ve vech ppadech mus bt hladovn ukoneno pi objeven se jednoho z tchto dvou pznak Napklad nelze vhat se zakonenm hladovn, objev-li se vrazn pocit hladu, i kdy se jet jazyk neoistil, a opan. Ve velmi zdkavch ppadech, kdy se pocit hladu bhem hladovn ztratil, je oitn jazyka dostatenm ukazatelem pro ukonen hladovn. H. Shelton: Je podivn, e se tak tko dostv do povdom tato pravda: Nejlep chvl pro ukonen hladovky je okamik, kdy se objev pocit hladu. Kdy k tomu dojde, jazyk je ist, vymiz zpach pi dchn a nepjemn chu v stech. Tyto pznaky svd o tom, e organismus ukonil svou oistu a je pipraven k obnoven vivy. Obyejn dochz ke svlaen st a objev se siln pocit hladu. Vrac se hlad vdycky? Pesn odpov - skoro vdycky. V tkch nenapravitelnch ppadech, kdy smrt je pouze otzkou asu, se pocit hladu vrt velmi zdka. Ve vech zvratnch ppadech a tak u normlnch individualit se pocit hladu nezapomene v pravou chvli objevit. G. P. Malachov: Pi pouvn urinovho hladovn lze podle chuti uriny usoudit, jak daleko je vyluovn hlen. Urina se postupn stv na chu plivou tekutinou. Podle mnostv vylouench hlen ke konci hladovn urina postupn zskv barvu a chu vody. Je to mon pout jako ukazatel odhlenn organismu.

16.7. Pechodn obdob po ukonen 20-30dennho hladovn

Pipomnm, e sprvnm postupem v obdob pechodu na normln stravu se inek cel kry hladovn umocn, patnm postupem se smae nebo dokonce se stav pacienta pokod. Obdob pechodu m trvat stejn dlouho jako hladovn. Opt jsou dle uvedeny nzory a poznatky z praxe. Podrobn popis pechodu na normln stravu po skonen hladovn podle ty nejvznamnjch odbornk v lebnm hladovn dovol teni lpe se zorientovat v tto velmi dleit otzce. Kad si sm zvol ten nejvhodnj zpsob skonen hladovn a nslednho stravovn. Prof. Nikolajev zdrazuje: Sprvnost postupu v pechodnm obdob m stejn, ne-li vt vznam ne hladovn. Zde je dleit neustl dohled lkae a dobe propracovan individuln dietetick terapie. I kdyby proces hladovn probhal bezbolestn a spn, pechodn obdob je chpno jako zaslouen vtzstv, jako svtek. vy, ovoce, nezatujc strava jsou po hladovn obzvlt chutn. Jeho dietn doporuen shrnuje Tab. 4.

Tab. 4: Doporuen denn konzumace potravin po ukonen 20-30dennho lebnho hladovn (podle Nikolajeva) Druhy potravin (g) 1 vy: mrkvov, jablen, hroznov aj. Ovoce strouhan Mrkev strouhan Kefr, podmsl Polvka zeleninov s r Med Oechy Chlb tmav Vinegret Rostlinn tuk pop. olej Kae s mlkem Salt ze syrov zeleniny erstv mslo Poznmky: vy (mrkvov, jablen, hroznov aj.) se prvn den ed napl, druh a tet den se pij needn, 4.-5. den se j ovoce a mrkev jako pyr, 6.-7. den mus bt kae (pohankov, krupin, rov, z ovesnch vloek) dk a mus se dkladn a dlouho vkat. vy se pij malmi douky, mus se vychutnvat, promsit dkladn se slinami, co je velmi dleit. Stravu od 10. do 30. dne lze kombinovat v mnoha obmnch, s vyuitm potravin, kter mme po ruce. Pidrujeme se rostlinn a mln stravy (nzkokalorick kefry, jogurty) s nejvtm obsahem vitamn a minerlnch sol. Nedostatek erstvho ovoce lze nahradit odpovdajcm mnostvm konzervovanho nebo suenho ovoce, kter je nutno jet dkladnji rozkousat a rozvkat. Vinegret je vydatn zeleninov salt z rusk kuchyn. Porci 500 g tvo: 250 g vaench brambor, 100 g syrov strouhan mrkve, 80 g vaen erven epy, 50 g jemn nakrjenho syrovho zel, 15 g rostlinnho oleje, 5 g syrov cibule nakrjen na kostiky, ajov lika citrnov vy. Dny pechodu na normln stravu 2-3 4-5 6-7 8-10 11-15 450 300 300 700 60 70 100 400 15 200 400 20 375 200 400 700 60 100 300 400 15 200 400 20 16-30 500 600 700 75 100 400 500 30 200 400 20 500 1000 500 600 500 600 250 600 40 300 150 200 400

Herbert Shelton doporuuje: Strava po hladovn me pozstvat z libovolnch dostupnch potravin, ale po naem vzkumu jsme dospli k nzoru, e nejbezpenj jsou ovocn a zeleninov vy. Mus bt

erstv pipraven. Pokud dle stoj, ztrcej hodnotu a vitaminy v dsledku okysliovn. Koncentrovan vy nejsou pro zatek pechodnho obdob vhodn. Ostraitost pi ukonen hladovn zpravidla odpovd dlce periody hladovn. Shelton zveejnil svj program vstupu z hladovn, kter trvalo dle ne 20 dn. Jdelnek po skonen hladovn delho ne 20 dn (podle Sheltona): 1.den: V prbhu prvnho dne pechodnho obdob podvm 1/2 skleniky vy kadou hodinu. vu zanm podvat rno od 8.00 a konm v 18.00 veer. Samozejm toto je mon pouze v tch ppadech, kdy obnoven vivy probhlo po obnoven pocitu hladu. Pokud se objev pocit hladu, musme hladovn peruit v libovoln as dne. 2. den: Podvm kad 2 hodiny jednu skleniku vy. V podstat je to stejn mnostv jako prvn den, rozdl je pouze v dvce podvan najednou. Nkdy zjistm, e toto mnostv je pli velk. Pokud si hladovjc stuje, e tolik nechce, dovolm vynechat jeden nebo dva termny pit. 3. den: K sndani podvm jeden pomeran, k obdu dva a k veei ti pomerane. Namsto pomeran lze podat odpovdajc mnostv grep nebo erstvch rajat v zvislosti na ronm obdob. Nen dleit, m krmit, ale nepekrmit! Ovoce a zelenina mus bt erstv, dozrl a velmi dobe rozkousan. Hltav polykat jdlo se zakazuje. 4. den: Nevelk sndan z citrusovch plod nebo z 1-2 kus jinho erstvho ovoce i melounu s pihldnutm k ronmu obdob. Bhem dne zeleninov salt - bez soli, oleje a octa, citrnov vy a jinch psad. Nejme ani krobovit zeleniny, kompoty i zavaeniny. Veer opt ovoce. Jdlo mus bt lehk, ale porce o nco vt ne pi sndani. 5. den: Opt ovocn sndan. Pes den salt, 2 kusy vaen zeleniny, brambor peen ve slupce nebo trochu blkovin. Nevegetarinm v tento den dovolm vypt jeden pohr podmsl, vyrobenho z nepasterizovanho mlka. 6. den: Jdelnek zstv stejn, pouze se zvyuje mnostv. 7. den: Koncem prvnho tdne mus hladovjc pijmat normln mnostv potravy. Nedovoluje se nco jst v pauzch mezi jdly a veer ped spanm. Program stravovn po skonen hladovn zahrnuje 3krt denn pjem jednoduch stravy, skldajc se z erstvho ovoce, zeleniny a jinch uvedench soust jdelnku. Pokud se objev pn pejt na jedno anebo dv jdla denn, bude to nejlep een pro stabilizaci hmotnosti. Arnold de Vries se svuje s nsledujcmi poznatky ohledn jdla v obdob pechodu na normln stravu: Po nkolika dnech hladovn organismus ztrc schopnost trvit a petvet jdlo normlnm zpsobem. Kdy se zane potrava opt pijmat, organismus postupn obnovuje trvic funkce. Pokud prvn pjem potravy obsahuje tvrdou, patn se trvc stravu, organismus nen schopen se s tm vyrovnat. Potrava se bude rozkldat a kvasit, a tm psobit mnoho pot. Pokud k tomu dojde v nich stech zavacho traktu tenkho steva, bude reakce obzvl tk. Jestlie peristaltika posunujc potravu nen mon, me dojt k smrti. Takov jsou zsady pro peliv vbr potravy po hladovn. A na mal vjimky se veobecn mnn shoduje na tom, e prvn potravou mus bt tekutiny, protoe se rychleji vstebvaj a leheji trv. Tak vce ukliduj a mn drd jemnou sliznici, kter je po hladovn obzvlt citliv. Pouvali jsme ovocn a zeleninov vy, zeleninov polvky, masov bujn, mlko.

Vsledky s mlkem nejsou jednoznan pzniv. U nkterch pacient se mlko podvan ihned po hladovn patn natravovalo. Pokud se podvalo ve vtm mnostv, ne vdy se natravovalo bez pot. Po mlku se objevily tendence k blokovn obnovy normln innosti steva. Masov bujn pivod jin pote, i kdy se po dlouhm hladovn strv. Pecezen zeleninov bujn je podstatn vhodnj, ale nejlpe se snej syrov vy z erstvho ovoce a zeleniny. Po jejich poit nejsou znmy dn komplikace. Lehko se natravuj, rychle si je organismus osvojuje a stevo velmi rychle obnov svou innost. I kdy jsou oba druhy prodnch v vhodn, dv se po hladovn pednost ovocnm vm ped zeleninovmi. Nepecezenou pomeranovou vu doporuuj mnoz lkai, obzvlt pro poten pjem, protoe se leheji a rychleji zapoj do innosti aludek. Je mon pouvat vu z grep, rajat, vna, ananasu, broskv, hruek, jahod. Ze zeleninovch v je nejvhodnj mrkvov va. Hladovn me bt ukoneno vou, kter je mon podvat 1/2 skleniky kadou hodinu nebo 1 skleniku kad dv hodiny. Druh den lze zachovat stejn systm nebo podvat vu v mench intervalech. Tet den je mon podat 500 g vy jako jednotliv jdlo. V dalch dnech me bt mnostv zveno, ale vdy je potebn znt mru. Pemra me zpsobit zavac pote. K tomu zdrazuji: Stle plat, e va se mus pevalovat a rozkousvat jako sousto v stech, aby se podn proslinila a ji v stech zaalo jej natravovn. Nejvhodnj vy pro pechodn obdob jsou vdy erstv pipravovan; jsou, krom jinho, chutn. Sladkost a osvujc vn erstvch v jsou obzvl vhodn pro pacienta, kter skonil hladovn. Za nkolik minut po pprav maj vy tendenci ztrcet svoji aromatickou vni okysliovnm. Enzymy, vitaminy a jin vivn vlastnosti se ztrcej. Proto se vechny druhy konzervovanch v, kter se pipravily dlouho ped upotebenm, nemohou v pechodnm obdob po hladovn pout. vy, kter se pouvaj v pechodnm obdob, se mus pipravovat pi pokojov teplot, protoe pak jsou lpe natravovny. Chladn a zmrazen vy jsou nevhodn. V prvnm obdob je potebn vu pomalu vlet v stech. Pokud se vy vydatn v stech ped spolknutm smchaj se slinou, prce aludku bude minimln. Jsou-li vy polykny ve spchu a neproslinn, mohou se objevit kee v aludku a tvoen plyn. Jestlie jsou vy dkladn proslinn ped polknutm, kyselina a cukr ovoce se sms se slinou a prce aludku se et. Dlka vov diety (podle Vriese): Po 1-3dennm hladovn pt ovocn nebo zeleninov vy jednoho druhu jeden den. Po 4-8dennm hladovn pt vy jednoho druhu 3 dny. Po 9-14dennm hladovn pt vy 3 dny. Po 15-24dennm hladovn pt vy 4 dny. Po 25-35dennm hladovn pt vy 5 dn. Po hladovn delm ne 35 dn pt vy 6-7 dn.

Doporuen schma, pokud dodrte, podstatn zlepuje vsledky lebnho hladovn a chrn ped rznmi nepjemnmi projevy. Po vov diet se mohou pouvat vechny typy syrov stravy. Tato dieta ze syrovho ovoce a zeleniny mus trvat stejn dlouho jako dieta vov. Prvn pjem syrov stravy po vov diet mus bt omezen co do mnostv. V nsledujcch dnech se me mnostv postupn zvyovat, avak je potebn psn hldat mnostv potravy, abychom se vyhnuli problmm. Dovolme postupn zvyovn mnostv pijman potravy. Omezovn jdla je vdy potebn, ale nejvce po dlouhm hladovn. Zde je tak dleit dkladn vkn potravy. Tekutiny je poteba polykat malmi loky. Tuhou potravu je nutn rozvkat a do tekutho stavu. Velkou pozornost musme v tto dob, kdy obnovuje svoji innost, vnovat peten zavacho traktu. Nejvce komplikac vznik v dsledku nesprvnho peruen hladovn. Kl k spnmu konci hladovn je sprvn a individuln zapoet vov diety a potom syrov diety z ovoce a zeleniny. Kdy se zabezpe rznorod syrov strava, upoteb se v omezenm mnostv a dobe rozkoue, zajiuje to optimln fyziologick pechod organismu k normln strav. G. P. Malachov o ukonen hladovn pe: Osobn po ukonen hladovn pouvm a doporuuji urinu s medem, bylinn aje s medem, pkov aj s medem, erstv odstedn vy (mrkvovou, mrkvovou s epou, jablenou, ideji pomeranovou), co zvis na ronm obdob a dostupnosti ovoce a zeleniny. Dal stravou jsou jablka, salty ze zel a mrkve, mrkve a okurek. Dle je to lehce duen tykev, duen zel s mrkv, lehce vaen erven epa, obiln klky z naklenho zrna, dk kae na vod (penin, prosn, pohankov), polvka z naklenho zrna. Potom jm oechy, sr apod. Malachov ve sv knize Hladovn upozoruje, e ve uveden doporuen jsou schmatick. P o tom i jin autoi. Pokud je organismus lovka siln zahlenn, jsou mon rzn varianty hladovn i pechodnho obdob. Napklad pi vedov nemoci aludku nebo dvanctnku je mon zat pechodn obdob ne vami, ale dkm pecezenm odvarem z ovesnch vloek, pohanky a postupn kaemi se zvyovnm jejich hustoty. Tak je mon zat pechodn obdob syrovtkou zskanou z nepasterizovanho mlka. Tento postup je vhodn u lid trpcch alergickmi nemocemi, bronchilnm astmatem, ekzmy, cukrovkou, a to v zvislosti na stupni nemoci. Rostlinn oleje se mus velmi opatrn pouvat u pacient se zntem aludku, zvenou anebo snenou aluden kyselost a u tch, kte trp ulcerzn kolitidou. Skoro pi vech nemocech je douc se dret diety obsahujc maximum prodnch rostlinnch potravin. ivoin i mln blkoviny se smj zaadit do stravy od druhho tdne v zvislosti na dlce hladovn. m bylo del hladovn, tm pozdji zalenme do stravy ivoin blkoviny. Kuchyskou sl je poteba vypustit ze stravy po cel pechodn obdob, protoe me zpsobit poruchu ltkov vmny a otoky. Samozejm je neppustn jst maso, masn vrobky, vejce apod. Absolutn se zakazuje alkohol, kouen, siln aj a kva. Je nutn se vyhnout peenm, smaenm a grilovanm pokrmm. Krka na mase, smaench bramborech a jinm peenm jdle je pro organismus nestraviteln a nevylouiteln! Svou tvrdost pipomn umlou hmotu. Po poit grilovanch jdel dochz k ucpn kapilr, artri a vn a k nslednmu zntu cv.

Vechno, co je pro organismus kodliv v normlnch podmnkch, je podstatn vce kodliv po dlouhodobm hladovn. Tento posledn sek, pojednvajc o dlouhodobm hladovn (20-30 dn), nen uren pro laiky, tk se pouze tch, kte maj dlouhodob zkuenosti s hladovnm. Ten, kdo je chce absolvovat a nem dostatek zkuenost, mus bt veden odbornkem na hladovn. Je samozejm, e nemocn, kter se chce touto formou zbavit svch nemoc, pat do pslunho lebnho zazen a do rukou zkuenho tmu lka, kter m monost kdykoli provst rzn biochemick a jin vyeten. Tento typ zazen u ns bohuel chyb, ale vm, e se postupn tato forma lby nemoc ujme i u ns. Nen tak nkladn a v rukou odbornka je velmi inn. Abych teni ukzala, e neexistuje jednotn ablona ani jednotn nzor na hladovn, jsou v tto kapitole uvedeny nzory nejznmjch odbornk na hladovn: americkch lka Herberta Sheltona a Arnolda de Vriese, ruskch odbornk J. Nikolajeva a G. P. Malachova. Vechny citace tkajc se dlky hladovn (20-30 dn) jsou pevzaty z prce G. P. Malachova Hladovn. Jeliko kad lovk je individualita, nereaguj dva jedinci na stejnou vc stejn, co plat i v hladovn. J osobn se sp dm zkuenost rusk koly. Vce se pikln k fyziologickm potebm organismu po tak velk zti, jakou je dlouhodob hladovn. Pipad mi etrnj, je to mj osobn nzor. Bhem hladovn jsem se dila jejmi pravidly. Setkala jsem se ve sv rozshl korespondenci i pi pednkch se snahou podrobit se dlouhodobmu hladovn, zejmna u nemocnch lid. Znovu chci upozornit, e dlouhodob hladovn nemocnch lid pat do nemocnice, lpe do sanatoria s patinm vybavenm. Kad me pro svoje zdrav nco udlat, je ale teba postupovat po krcch. V prvn ad je poteba zavst sprvnou ivotosprvu, zmnit jdelnek, vylouit veker kodliviny, svm monostem pizpsobit pohybov reim. Sedav zpsob ivota znamen ln krevn obh. Ln krevn obh znamen nedostaten pvod ivin a nedostaten odvdn kodlivin. To m za nsledek usazovn rznch ltek v cvch a ve spojovac tkni a nemoc je na svt. Nezachrn ns jedno dlouh hladovn, pokud nejsme schopni se zci svch zlozvyk. prava jdelnku, ivotosprvy, pohyb a i jednodenn lann provdn pravideln jsou zatkem nastolen zdrav. Nesmme chtt nemon ihned. Na svm zdrav pracuji pt let a budu muset pokraovat do konce ivota, jinak to nen mon. A my, kte jsme postieni nemoc, musme bojovat a to vce.

17. Hladovn na vlastn ki

Procedury lebnho hladovn, ppadn jet provzan aplikac uriny, mi byly znmy ze starch litelskch pramen, ale pedevm z lkaskch publikac: Paul Bragg: Zzrak hladovn (Sydney, 1967) J. S. Nikolajev: Dvkovan dietetick terapie u schizofrenie a jej fyziologick podstata (Rostov na Donu, 1953), Len schizofrenie dvkovanm hladovnm (Moskva, 1963), Hladovn kvli zdrav - spoluautoi Nilov a erkasov (Moskva, 1988) John Armstrong: iv voda (rusk peklad), Manuskript bez udn vydavatele G. P. Malachov: Hladovn (Moskva, 1996), Urinoterapie (Rostov na Donu, 1995)

Americk dietolog dr. Bragg se orientoval na lebn hladovn bez urinoterapie. Jedinou pijmanou tekutinou v jeho metod smla bt destilovan voda. K problmu oisty organismu pistoupil v irokm aspektu souvislost ivotosprvy, stravovn a ekologie. Nabd k vdommu odstrann pin zanen organismu kodlivinami. Pestoe jako dietolog ml jist k dispozici rozshl materil o lench, popisuje vlun sv vlastn zkuenosti, postupy a vsledky, provdn na sob a na rodinnch psluncch. Ruskou kolu lebnho hladovn reprezentuj rozshl klinick poznatky publikovan internistou a psychiatrem prof. Nikolajevem a jeho spolupracovnky, ve kterch se opral jak o vlastn shromdn faktografick materil, tak o publikovan vsledky dalch svtov proslulch badatel a odbornk v oblasti lebnho hladovn, zejmna F. Benedicta, O. Buchingera, A. de Vnese, E. Deweye, H.-E. Meyera a E.-G. Schencka. Z metodickch dvod jsem v tto knize pojmenovala tento typ lebnho hladovn, spojenho s pitm vody, jako klasick (kapitola 9.1). Anglick litel John Armstrong byl v prvn polovin naeho stolet po tyicet let nenavnm prkopnkem a spnm terapeutem lebnho hladovn spojenho s pitm uriny. Rovn souasn propagtor a publicista prodnch metod prevence chorob a lby G. P. Malachov dv pednost kombinaci hladovn s aplikac uriny. Za nejinnj oistnou lbu organismu povauji i j aplikaci hladovn s urinoterapi (kapitola 9.2). Dal monost je kaskdov hladovn bez pit tekutin (kapitola 9.3). V tomto ppad nesm hladovjc pijt do styku s vodou. Z lkaskho hlediska v n spatuji modifikaci lebnho hladovn, kter me pzniv ovlivnit rychlost inku hladovn. Vylouen pitnho reimu toti zpsobuje, e nastv urychlen tpen tuk. Bhem poslednch pti let jsem postupn na sob vyzkouela vechny ti metody v rznch dlkch hladovn - od pravidelnch hladovn 24-36 hodin na konci tdne s tdennm hladovnm na konci lunrnho msce, pes tdenn hladovn, a po 20denn urinov hladovn a 30denn kaskdov hladovn 1. stupn.

17.1. Prbh m 20denn hladovky

Jako doklad toho, e hladovka nepsob zhoubn, vede-li nemocnho lovk znal a zkuen, popisuji prbh sv 20denn hladovky. Vedla jsem si denn zznamy a provdla krevn rozbory. Nen to dn rekord. O ten mi zsadn nikdy nelo. Co dlm, dlm jen a jen pro sv zdrav.

Hladovce pedchzela dlouh duevn pprava. Nejdve jsem musela bojovat se svm podvdomm. Akoli to nebyla moje prvn del hladovka, mla jsem v podvdom strach. Je to normln pud sebezchovy. Geneticky zabudovan strach. elem tohoto pesvdovn podvdom je zbavit se onoho pocitu strachu z neznmho, abych mohla zat hladovku klidn, bez nepjemnch pocit. Tento boj s podvdomm trval nkolik msc. Dle jsem pesvdovala kad jednotliv orgn, e ho neek nic zlho, co by mu pineslo jmu. 14 dn ped samotnou hladovkou jsem zaala s ppravou fyzickou. Spovala jednak ve strav obsahujc hodn vlkniny a dn maso, jednak v zahjen rannho pit 150-200 ml uriny. Na zatku hladovky jsem vila 59 kg. Dky dobr pprav ped hladovkou jsem nepociovala muiv hlad, k nmu dochz v prvnch 3 dnech. Samotnou hladovku jsem zapoala 1. nora 1997. Ze svho denku tlumom prbh jednotlivch dn: 1. Hladovn jsem zahjila pitm uriny 2krt po 150 ml, Nti a pitm 1,5-2 litru destilovan vody bhem dne. Prbh byl klidn, bez jakchkoli symptom. Stolice nebyla. Hmotnost veer 58 kg. 2. Druh den byl tak klidn, bez pot. Pokraovala jsem v pit uriny, destilovan vody a provdn Nti. Normln jsem vykonvala bn prce doma a pracovala na potai. Stolice nebyla. Hmotnost 57 kg. 3. Rno jsem se vzbudila s buenm srdce, ctila jsem slabost a studen pot. Po Nti se buen troku zklidnilo. Pote trvaly asi 30 minut a 1 hodinu. Pot jsem mla stolici. Pak jsem provedla oistu tlustho steva, po kter se dostavila znan leva. Cel problm nastal tm, e jsem chtla vyzkouet, co se stane, kdy neprovedu oistu tlustho steva, jak tvrdil Armstrong. Ten se domnval, e pi urinoterapii nen nutn dlat klystry. Pesvdila jsem se o opaku. Ode dneka si dvm denn klystr a kad tet den koupel s pdavkem uriny a bylin, kad den veer mas a po n sprchu. Hmotnost 56 kg. 4. Den probhl celkem bez pot, obasn buen srdce petrvv, provdla jsem Nti 45krt za den, po nm vdy vymizelo buen srdce. Hlad byl nepatrn. Odpoledne jsem si dala 20minutovou koupel s pdavkem uriny a bylinek. U se zaala objevovat zimomivost. Musela jsem se vce oblknout a navlknout na nohy tepl vlnn ponoky. Bez stolice. Hmotnost 55,5 kg. 5. Zaala jsem ctit velk bolesti v kloubech, kter mne normln netrp a mla jsem pocit siln ucpanho nosu. Po Nti se uvolnilo znan mnostv hlen, jinak byl den klidn, sporadicky jet buen srdce. Objevila se stolice ve form tmav hndho hlenu. Jako kad veer provdm mase urinou s osprchovnm teplou vodou a krtce studenou vodou. Denn program jako kad jin den. Ctila jsem se lpe ne tet den hladovky, ale ne pln dobe. Hmotnost 55 kg. 6. Petrvv obasn buen srdce, intenzvn bolesti v kolennch kloubech, vystelujc a do kyelnch kloub. Pocit ucpanho nosu stle petrvv. Denn program je stejn, normln pracuji. Po Nti se uvolnilo zase mnostv hlen, po nm vymizelo buen srdce. Pit destilovan vody a uriny dle. Bez stolice. Hmotnost 54,5 kg. 7. Rno po probuzen jsem si udlala Nti, opt se uvolnilo mnostv hlen, ve kterch bylo nepatrn mnostv krve, mla jsem pocit, e vzduch, kter vdechuji, prochz mozkem, kter se jakoby projasnil. Stav jet nebyl takov, jak bych si pla, obasn buen srdce, nebyla jsem unaven. Bhem dne prochzka, bez vt navy. V poledne koupel a po n jako kad den spnek. Denn program je stle stejn. Bez stolice. Hmotnost 54 kg.

8. Opt se po Nti uvolnilo hodn hlen, doprovzench lehkm krvcenm z nosu. Petrvv nepjemn buen srdce, kter se po Nti optn krtce zlepilo, ale nectila jsem navu. Bhem dne dlouh, nkolikakilometrov prochzka lesem, po n asi dvouhodinov spnek. Bn procedury jako kad den. Bez stolice. Hmotnost 53,80 kg. 9. V noci mne vzbudilo nepjemn buen srdce, po Nti se srdce zklidnilo, ale ne na dlouho, opt Nti. Buen bylo doprovzeno zrychlenou srden akc, kter mne trochu zneklidovala. Rozhodovala jsem se mezi pokraovnm v hladovce a jejm ukonenm. Po dlouh vychzce a Nti se stav troku stabilizoval. Asi titvrt hodiny jsem odpoledne pracovala na zahrad. Hlad jsem bhem hladovky nepociovala, ale jejm doprovodnm znakem byl nepjemn pocit v stech, pestoe jsem si bhem dne opakovan istila zuby a jazyk. Bez stolice. Hmotnost 53,60 kg. 10. Stav se rapidn zlepil, ctm se velmi dobe, buen srdce ustoupilo, srden akce je klidn. Prvn noc jsem spala s jednm peruenm spnku a do rna. Dopoledne jsem absolvovala krat prochzku. Odpoledne prce na zahrad a pak spnek 45 minut. Vbec nectm navu. Bn procedury jako kad den, obden koupele s pidnm uriny a bylin. Pociuji stle vt zimomivost, nohy jsou studen, take pidvm ponoky navc i do postele. Pokrauji v pit destilovan vody, do kter si pidvm bu tvrt liky medu a liku citrnov vy, nebo liku doma vyrobenho jablenho octa. Bez stolice. Hmotnost 53,40 kg. 11. Ctm se velmi dobe, buen srdce pln vymizelo, obas ojedinle extrasystola. Dopoledne dlouh dvouhodinov prochzka, po n dvouhodinov spnek. Nepjemn pocit v stech petrvv, jazyk je lehce ble povleen. Bez stolice. Hmotnost 53,20 kg. 12. Ctm se velmi dobe, den probh v klidu. Cel dopoledne jsem strvila mimo domov. Vbec nepociuji navu. V poledne hodinov spnek. Bez stolice. Hmotnost 53 kg. 13. Rno jsem se probudila bez jakchkoli pot, ctm se velmi dobe. Bhem dopoledne jsem vybavovala v centru Prahy zleitosti souvisejc s mou publikac. Po nvratu z msta jsem spala 2,5 hodiny, pak prce v kuchyni. Nepjemn pocit v stech je hor ne hlad. Jsem ve vynikajc form, vbec nectm navu. Bez stolice. Hmotnost 52,80 kg. 14. Den zaal dobe, bez jakchkoli pot. Dopoledne nvtva u znmch, pak nkup v obchod. Ve probh bez pot, nectm vbec navu. Pak spnek 1,5 hodiny. Bn denn kry, Nti provdm 5krt denn. Bez stolice. Hmotnost 52,60 kg. 15. Den zaal opt klidn, bhem dopoledne prce v kuchyni. Mm za sebou ti tvrtiny hladovky, pomalu se bl jej konec a docela se tm. Dopoledne spnek 1,5 hodiny, pak jsem odpoledne dila auto asi 80 km. Po nvratu jsem hodinu spala. Pot jsem pracovala na potai asi 5 hodin. Nectm navu. Dominuje nepjemn pocit v stech a zbnut nohou. Bez stolice. Hmotnost 52,40 kg. 16. Petrvv zimomivost, zbnut nohou i pes dvoje ponoky. Celkov se ctm dobe, nepociuji navu. Pi ospalosti si lehnu do postele v kteroukoli dobu. Spnek mne vdy osv. Nepjemn kovov chu v stech petrvv. Pokrauji v zapoatch krch. Dopoledne prce v kuchyni, odpoledne prce na zahrad. Veer jsem etla prvn korekturn obtah sv knihy Urinoterapie oima lkae. Bez stolice. Hmotnost 52 kg. 17. Pokrauji v zapoat ke, dn komplikace nejsou, ctm se dobe, musm vce odpovat. Bhem dopoledne pochzka ve mst, odpoledne jsem vce odpovala, etla, veer dlouho prce na potai. V noci se budm. Od tetho a tvrtho dne hladovn urina ztratila svj typick zpach, je to slmov lut tekutina nahokle kysel chuti, bez vn. Od t doby

jsem se pestala tak potit. Kovov pocit v stech petrvv, tak zimomivost. Pes dvoje ponoky mne zebou nohy. Bez stolice. Hmotnost 51,80 kg. 18. Dnes jsem byla proti verejku vce unaven. Dopoledne bn pochzky. Ctila jsem se dobe, vce jsem spala, odpoledne prce v kuchyni. Pak jsem si etla. Stav je stabiln. Bez stolice. Hmotnost 51,40 kg. 19. Jsem rda, e se mi da dovst hladovn spn do konce, e jsem nemusela hladovku peruit. Prvnch 9 dn bylo dost pohnutch a pouilo mne, eho je potebn se vysthat. Dal dny probhaj v klidu a bez jakchkoli pot. Dopoledne nkup a nvtva znmch. Spala jsem velmi krtce jen pl hodiny, odpoledne jsem nepociovala potebu spnku. Pracovala jsem na potai. Bez stolice. Hmotnost 51 kg. 20. Hladovka skonila bez druh acidotick krize, kter se mla dostavit mezi 17. a 23. dnem trvn hladovky. Ctila jsem, e bych jet mohla hladovt. Bhem tto hladovky jsem ani v zatcch nemla vrazn hlad. Nepociovala jsem navu, dky tomu, e jsem mohla spt bhem dne dle poteby. V podstat jsem svj pracovn reim dila podle celkovho stavu. Petrvval stle nepjemn pocit v stech. Jazyk byl minimln potaen. Bez stolice. Hmotnost 50,5 kg. Chtla bych ilustrovat hladovku i laboratornmi vsledky analzy krevnho obrazu. Odbry krve byly provedeny na zatku hladovn, 12. den, 20. den (posledn den hladovn) a 8. den obdob pechodu na normln stravu (viz Tab. 5). Protoe to byla nejdel hladovka, jakou jsem drela, chci sv poznatky uvst tak kvli kolegm, kte budou mt chu a vli zat hladovn praktikovat na sob, aby zskali dostatek zkuenost a pak mohli tuto proceduru pout u svch nemocnch. Kra lebnho hladovn je velmi inn u lid postiench rakovinnm bujenm, kte jsou po operacch a ozen, k zabrnn metastz. Zde je velmi dleit zmna jdelnku a pechod na ivou stravu, tj. stravu bez tepelnch prav - zeleninovou a ovocnou. koda, e onkologov, kte maj k tmto pacientm nejble, nejsou ochotni kombinovat bn klasick metody s urinoterapi a s hladovnm. Tab. 5: Klinicko-biochemick a hematologick hodnoty krevnho obrazu v prbhu 20dennho hladovn
Hodnocen ukazatele Jednotka Norma (eny) Den odbru 1. den hladovn 12. den hladovn 20 den hladovn (posledn) 8.den obdob pechodu

Klinicko-biochemick hodnoty Natrium Kalium Chloridy Kalcium Moovina Kreatinin Bilirubin ALT mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l mmol/l kat/l 133-150 3,8-5,5 97108 2,02,75 2,07,5 35100 do 20 do 0,55 146 4,4 105 2,12 2,64 93 6,9 0,49 130 3,4 96 2,23 4,04 89 12,9 0,99 135 3,6 95 2,24 5,36 90 7,8 0.73 143 4,2 105 2,17 4,56 87 4,4 0,65

AST ALP Cholesterol Glukza Kyselina moov Hematologick hodnoty Poet erytrocyt Hemoglobin Hematokrit Objem erytrocyt Barvivo erytrocyt Koncentrace Hgb erytrocyt Poet leukocyt Poet trombocyt

kat/l kat/l mmol/l mmol/l mmol/l x.1012/l g/dl % m3 pg g/100ml x.109/l x.109/l

do 0,5 do 2,3 do 5,2 3,88-5,55 120360 45,2 1216 3747 81100 2634 3136 4,09,0 150350

0,54 1,06 5,5 5,02 nezprac. 3,81 12,6 35,8 94 33,1 35,2 5,6 166

0,88 nezprac. 7,2 4,78 784 3,93 13,3 36,8 93,6 33,9 36,2 5 177

0,81 nezprac. 5,8 6,22 570 3,9 12,9 36,9 94,5 33,1 35 5,5 158

0,55 1,44 5,8 4,9 148 3,63 11,8 34,6 95.6 32,5 34,1 5,8 161

17.2. Kaskdov hladovn prvnho stupn

Kaskdov hladovn prvnho stupn (kap. 9.3) jsem se rozhodla dret jeden msc. Tento typ hladovn jsem zahjila 31. ervence 1998, na zatku II. fze lunrnho cyklu, a skonila 29. srpna. Bhem kaskdovho hladovn bez jdla a pit se po 24 hodin nepijme dn potrava ani tekutiny a nesm se pijt do styku s vodou vbec, dalch 24 hodin se j lehce straviteln strava - pevn zeleninov a ovocn, pij se nealkoholick prodn npoje - bylinn aje, voda a vy. Std se tedy jeden den suchho hladovn s jednm dnem stdm stravy. V mm ppad bylo celkem 15 dn hladovn a 15 dn stdmho stravovn. Ve dnech, kdy se pije a j, m bt strava jednoduch, lehce straviteln s pevahou ovoce a zeleniny. Je nutn vylouit pln maso a tun pokrmy. Npoj se m vypt 2-3 litry. Bhem kaskdovho hladovn, zejmna u vych stup, se organismus zbavuje tk vody, kter se nezastuje metabolismu. Je to radioaktivn voda psobc jako oxidant v naem tle. Nejvce tk vody se konmi pry vylou pi ptm stupni kaskdovho hladovn. Tuto tkou vodu, dalo by se ci mrtvou vodu, nejsou ledviny schopn vylouit, protoe se tk voda do metabolismu vbec nezapoj, jej velk molekula toti nepronikne bunnou stnou. Tk voda se vylou jedin k a organismus se zbav tto kodliviny pouze pomoc tohoto typu hladovn. Ke, kter pi hladovn nepijde zevn do styku s vodou, se inn oiuje.

Den ped zahjenm kaskdov hladovky jsem bhem dne dvakrt aplikovala klystr, rno a veer. Kad den hladovn jsem zahajovala vdy veer v 18.00 hod. Do t doby jsem se osprchovala a vyistila si zuby, pak jsem dodrovala zkaz styku s vodou. Po vyprzdnn jsem pouvala bidet. Pokud toto zazen nen k dispozici, je mon pout po stolici na omyt konenku sprchu (st ke, kter pijde do styku s vodou, se pi hladovn neoist). Na ruce lze v ppad poteby pout vlhkou nku. Dleit je pi hladovn dostaten pohyb, cvien a dlouh prochzky. Po skonen kaskdovho hladovn 1. stupn je poteba pokraovat po dobu 2-4 dn lehce stravitelnou, zejmna rostlinnou stravou s dostatkem tekutin. Malachov v knize Hladovn tvrd, e rostlinn strava nejharmonitji psob na stevn hormonln systm. V dsledku toho se tvo rzn hormony, kter se dostvaj do krevnho obhu a psob jako regultory na lzy s vnitn sekrec. Pokud je endokrinn systm vyven, vechny tlesn funkce probhaj normln a v potebnou dobu. Jestlie tomu tak nen, objev se nemoc. Malachov upozoruje na zajmavou okolnost, e pokud lovk j rostlinnou stravu, mv dojem, e me jst v neomezenm mnostv bez nsledk: Problm je v tom, e erstv rostlinn strava stimuluje ivotn princip Vtru, kter se projev oberstvm a bezdvodnm strachem. Pravideln hladovn nedovol, aby se ivotn princip Vtru aktivoval. Bhem kaskdovho hladovn nedochz ke sputn rznch mechanism, od tlumu zavn a po acidotickou krizi, jako pi klasickm hladovn. Organismus setrvv ve fzi potravinov excitace. Dky tomu se mohou uskuteovat zmny v podvdom a celm organismu, odpovdajc tomuto stadiu (viz kap. 7.1).

17.3. Vlastn zkuenosti a vsledky

Spojen hladovn s urinoterapi vede k daleko efektivnjmu odhlenn organismu na principu rozpoutn podobnho podobnm. Urina je prostedkem, kter rozpout soli a hleny. Jet lpe je rozpout pi opakovanm pouit. Uplatuje se princip homeopatie. Vechny korekce probhajc v organismu se zakduj do uriny a pi optovnm vstupu do organismu se siln interferenn vou. Acidotick krize pi urinovm hladovn nastupuje dve a jej prbh nen tak bouliv. Urinov hladovn podstatn zkracuje dlku hladovn, rychleji pi nm nastupuje pechod organismu na endogenn vivu z vlastnch zsob, dochz k odblokovn biosyntzy (organismus vyuv pmo kyslink uhliit a dusk, stejn jako rostliny). Dal vhoda urinovho hladovn spov v postupnm odbourvn patologickho procesu v tle (rzn opouzden zntliv procesy), zatmco pi klasickm hladovn spojenm s pitm vody se tyto zntliv procesy uvoln najednou a mohou zpsobit komplikace bhem hladovn. Optovn vstup blkovinnch stavebnch ltek do organismu spolu s urinou stimuluje obnovovn tkn a orgn zmnnch nemoc. Hladovn je potebn sladit s lunrnm cyklem. Del hladovn je lep zapot ve II. nebo IV. fzi lunrnho cyklu, protoe oista je mn bolestiv a pitom dkladnj, kdy se organismus zbavuje usazenin. Sama jsem se o tom pesvdila.

Proveden oisty a na kostn rove potvrzuje i vsledek hematologickho vyeten, kde se zlepily vechny ukazatele krevnho obrazu i poet trombocyt. Snil se poet blch krvinek, ale je stle v norm. Vsledek hematologickho vyeten rozhodn popr jakkoli tvrzen o jedovatosti uriny. V prbhu hladovn s pitm uriny dolo k vylepen ervenho krevnho obrazu, co potvrzuje, e erythropoetin, kter se tvo v ledvinch, stimuluje krvetvorbu. Po skonen hladovky dolo k poklesu hodnot v ervenm krevnm obrazu. Hodnoty v klinicko-biochemickm vyeten zaznamenaly zmny v obou smrech. Ke snen hodnot Na+, K+ a Cl- dochz v dsledku jejich neptomnosti v pijman tekutin (destilovan voda). Lehce zven hodnoty Ca2+ rozhodn nepochzej z uvolnnho Ca z kost. Je to vpnk rozputn urinou z mst, kde normln nem bt (cvy, klouby). Moovina a kyselina moov pochzej jednak ze zvenho odbourvn vlastnch zsob organismu (endogenn viva), jednak jsou do organismu vpravovny urinou. Zven hodnoty jaternch test vmluvn hovo o tom, e jtra dsledn filtruj vechno, co se vsteb z tenkho steva. Nepust dl nic, co by mohlo organismus ohrozit. Cholesterol pochz z mst, kde byl urinou uvolnn a kde by se neml normln nachzet. Bhem cel hladovky jsem nemla nejmen pocit bolesti v dn sti tla krom kolen. Naopak jsem mla dojem, e nemm dn vnitnosti. Byl to pocit lehkosti, jak normln neznm. 20denn hladovku jsem zaala v I. fzi lunrnho cyklu (z asovch dvod), ale neprovedla jsem oistu tlustho steva. Proto prbh prvnch nkolika dn byl tak bouliv. Nhl obrat nastal 10. den, kdy jsem se zaala ctit velmi dobe. Prvn 4 dny urinovho hladovn pedstavoval bytek hmotnosti kad den 1 kg. Dal 4 dny se bytek hmotnosti pohyboval okolo 0,5 kg denn. Od 8. dne a do konce hladovky byl bytek hmotnosti 20 dkg denn. Dle bych chtla uvst vlastn poznatky z 30dennho kaskdovho hladovn prvnho stupn. Tento typ hladovn jsem snela velmi dobe. Moje hmotnost zstala v podstat nezmnn. Zanala jsem s 55 kg. Toho dne, kdy jsem hladovla a nepila, poklesla hmotnost o 1 kg. Ptho dne s jdlem a pitm se hmotnost v podstat obnovila. Bhem celho kaskdovho msnho hladovn jsem zhubla 1,5 kg. bytek se tkal podkonho tuku: Vyrovnaly se rzn mal podkon nerovnosti, zhyby. Po skonen kaskdovho hladovn jsem poctila, e mm volnj velk nosn klouby, zejmna kolenn. Krevn tlak se pohyboval kolem hodnoty 115/75, tlesn teplota kolem 36,3 C. V prvnch dnech kaskdovho hladovn jsem pociovala siln napt ke, zejmna v oblieji. Nezvykl byla skutenost, e skoro po kadm jdle byla stolice. To jen potvrzuje Braggv nzor, e zeleninov strava psob blahodrn na zavac trakt. Kdybych mla doporuit kaskdov typ hladovn, tak by mu rozhodn mla pedchzet dkladn oista organismu a znan zkuenosti s hladovnm. Kdo by to chtl zkusit, ml by zat tento pst dnem novolun nebo plku, anebo 11. den po novu nebo po plku, tj. ve dnech Akadai (viz ble str. 106). Vy stupn kaskdovho hladovn nejsou vhodn pro jakkoliv experimentovn bez dkladnch znalosti a bohatch zkuenost s hladovnm. Dlku hladovn si stanov kad podle svch monost. I pravideln mlo me organismu hodn pinst. Co mn osobn pinesly opakovan hladovky? Zbavily mne pot, kter jsem mla ped objevenm malignho procesu, a tak pot vzniklch po ozen. Pes cel toto obdob jsem se penesla bez pot. Ale hlavn mn opakovan hladovky zbavily strachu z recidivy. Neiji v denn obav z novho bujen, vrtily mi radost ze ivota. lovk zmn stupnici hodnot, dostane se nad problmy a nevid ivot ern. Krom obnoven rovnovhy organismu jsem doshla nov rovn ivotn sly a ivotnho optimismu.

17.4. tyi pklady z praxe

Vedla jsem hladovnm nkolik zjemc, vesms nemocnch, kte se na mn obrtili, protoe klasick lba jim nepomhala a ani absolvovan cytostatick lba nezastavila en metastz, anebo jim hrozila operace ve vku, kdy si mysleli, e po odstrann pslunho orgnu bude jejich ivot neplnohodnotn. Vichni se podrobili hladovn spojenmu s pitm uriny, byli se mnou v telefonickm kontaktu a po telefonu jsem radila, jak odstranit pot, kter vznikla zmnami v organismu bhem hladovn. Jak moje vlastn hladovn spojen s pitm uriny, tak prbh hladovn tch, kter jsem vedla, mne pesvdily, e nejmn pot do prvn acidotick krize je pi tomto (urinovm) typu hladovn. Pod pojmem pote rozumjte buen srdce, pocit mdloby, studen pot, zvrat, pote vyvolan postupnm peorientovnm se na pln jin zpsob vivy - endogenn. Organismus v obdob hladovn prochz velkmi zmnami: Do klidovho stavu se uvd zavac trakt, endokrinn systm, odpov mozek. Pote, kter se bhem zenho hladovn objev, jsou minimln, pokud se striktn dodr pravidla. Nemocn, kter jsem hladovnm vedla, jsem upozornila na obtnost cesty, na kterou se chtj vydat. Moj jedinou podmnkou bylo psn dodrovn pravidel. Ze svch zznam uvedu zjednoduen tyi nemocn, kte budou do jist mry charakterizovat klu zjemc o lebn hladovn. U vech bych chtla upozornit na vasn zahjen ozdravnch procedur. Dva nemocn, mu a ena z rznch mst republiky, byli po operaci melanomu, jednoho z nejnebezpenjch zhoubnch ndor. Dreli z vlastnho rozhodnut hladovku spojenou s pitm Breussovy zeleninov vy. Bohuel, kdy zaali s hladovnm a urinoterapi, byly u obou etn metastzy. Mu celou hladovkou prochzel sm. O jeho hladovn jsem se dovdla nhodn od lid, kte mu mli zjistit na mne kontakt. ena byla zdravotnice, podle jejho telefonickho sdlen nechodila na dn kontroly a ani nebyla nikam zvan. Netrpla dnmi bolestmi, avak hladovku dn nedodrovala. Ob onemocnn byla v tak pokroilm stavu (metastzy v jtrech, kostech, mozku generalizovan proces), e zborcen obrann systm nebyl schopen zastnit se ozdravnho procesu. Oba zemeli, byla jsem pak jet v psemnm a telefonickm kontaktu s blzkmi. Domnvm se, e kdyby nemocn hned po operaci zmnili stravovac reim, odstranili vechny kodliviny a zahjili vas oistn proces, dalo by se metastzm pedejt. Tet nemocnou je 63let ena, kter je po ablaci prsu a exenteraci axily v beznu 1995. Po roce provedena revize levho podpa pro rezistenci s podezenm na metastzy. Vzhledem k inoperabilit provedena pouze revize (posledn ozen 27. 3. 1997, posledn chemoterapie 11. 6. 1997). Po njak dob se opt objevily uzliny v podpa a v podklkov oblasti. Nemocn byla znovu nabzena cytostatick lba, kterou ji odmtla a rozhodla se pro netradin lbu. Kontaktovala mne pes vydavatele m knihy, kdy ji mla 10 dn hladovky za sebou. Hladovku nemocn zahjila v noru 1998. Dovedla jsem ji do zdrnho konce 20denn hladovky spojen s pitm uriny, masemi urinou a kataplazmovmi obklady. Pistoupila na stravovac reim, kter jsem j stanovila. Jdelnek obsahuje pevn zeleninu a ovoce: 70 % zelenina (st je lehce povaena v pe), ovoce, brambory vaen ve slupce, ern celozrnn chlb opeen na topinkovai, vlknina, jogurt si pipravuje z nepasterizovanho mlka, tak tvaroh, dvakrt za msc mal kousek ryby nebo drbee se zeleninou. Krom toho se sama rozhodla pro dal dv ptidenn hladovky, kter absolvovala bhem lta, bez pot a bez m pomoci. Zrove provedla celou oistnou kru Kroky ke

zdrav, kterou absolvovala bez pot. Nemocn stle pokrauje v komplexn urinoterapii, dodruje dietn reim a v dohledn dob bude opt hladovt pod mm vedenm. Krom obasn ezav bolesti v lev horn konetin a atypickho lymfodmu lev horn konetiny se ct dobe, v levm podklku ani v levm podpa pohmatem nen patrn dn rezistence. Na sonografickm vyeten z 24. 9. 1998 jsou v okol levho klku patrn uzliny do velikosti 12 mm, vt velikosti 18 mm u sternoclaviculrnho sklouben. V axile zachyceno hypoechogenn loisko, hrub struktury s akustickm stnem v rozsahu 54x42 mm, zasahuje ke stn hrudn a do prsnho svalu. Na pai zachycen cvn svazek, nen patrn rozen ly. Pi men manipulaci v ramennm kloubu nelze hodnotit axilrn ly. V axile jet zachycena loiska do velikosti 15 mm. Sonografick vyeten levho podklku a lev pae 13. 10. 1998. V oblasti lev podklkov oblasti je patrn paket uzlin stlaujc vnu jugularis o velikosti cca 25 mm v prmru. V oblasti axilrn ly je patrn trombus v centru tto ly, distln je la lehce rozen, povrchov cva v podko je rovn stlaena nkolika okrouhlmi loisky o prmru cca 11 mm. Sona byla pozena na dvou rznch pracovitch a rznmi lkai. Referenn laboratorn hodnoty se pohybuj v mezch normlu. Pi poslednch kontrolch ve skeletu ani v orgnech nejsou metastzy. Je samozejm, e jsem j radila, co a jak m udlat, byla jsem s n v osobnm i telefonickm kontaktu, ale podstata spchu byla pevn v jejch rukou. Tvrd ukznnost je podmnkou spnho snaen. Nemocn, kterou uvdm jako tvrtou v tto kapitole, je pacientka, kter mne podala o pomoc. Je vdan, 42 let, v dtstv trpla astmi znty prduek, kolem puberty mla pote s krevnm obhem. V 17 letech byla lena v Konstantinovch Lznch pro uveden pote. Mla opakovan znty moovch cest a vaginln znty, urtov psek v ledvinch. Ve 24 letech absolvovala lzesk pobyt v Marinskch Lznch, znty ustoupily a po celch 17 let se nevyskytovaly. V 26 a 27 letech porody bez komplikac. Ve vku 28-31 let pobyt v rovnkov Africe. Ve 30 letech prodlala malrii, kter se pak neopakovala. Ve 32 letech pi gynekologickm vyeten eroze dlonho pku a nsledn zmrazen. Od 32 do 41 let byla bez vtch zdravotnch pot. V roce 1996 brala na znt hrtanu antibiotika. Vzpt se objevily velk bolesti v lev kyli, bolesti v bedern ptei, kter po injekcch B odeznly. V tomt roce odstrann nitrodlonho tlska po 9 letech. V ervnu 1996 znt moovch cest a optn uvn antibiotik, znovu se objevuj bolesti v kyli s propagac po zadn stran nohy a do malku. Na sonografickm vyeten diagnostikovna na levm vajenku 2komorov cysta, na pravm vajenku 3komorov cysta a myom v dloze. Po lb Niacinem se ob cysty vstebaly a od t doby se neobjevily. Myom stle petrvv. Petrvvaj nosn bolesti v lev noze. V srpnu 1996 jednotdenn pobyt na rehabilitan klinice Monda, problmy se sten konsolidovaly. CT diagnostikovn velk vhez plotnky mezi L 4-5, men u L 3-4, vrstky na bedernch obratlch, odbornk nevyluuje operaci. Koncem srpna 1996 navtvila soukromou ordinaci chiropraktika. Bolesti do msce ustoupily. Od t doby kad rno provd speciln cviky na pte, dlouho bez problm s pte. V beznu v roce 1997 bhem menstruace se nhle objevil rov vodnat vtok, pot kee v bie s nslednm silnm krvcenm. Nemocn byla hospitalizovna. Provedena kyret

s normlnm histologickm nlezem. Onkomarkery negativn. Na sonografu byly na obou vajencch na lezeny mnohokomorov cysty a myom v dloze. Doporuena hormonln terapie a hysteroskopie. Oboj pacientka odmtla a dochz pouze po 2 mscch na kontroly. Od t doby do nora 1998 alternativn lba (akupunktura, magnetoterapie a lba energi u lkae). Siln menstruan krvcen po 3-4 dnech tlumeno akupresurou (4 msce), krvcen ve velkch krevnch sraeninch, tlaky v dutin bin, nava, buen srdce, poruchy spnku, anmie. Nemocn uvala Aktiferin. V ervnu 1997 navtvila lkae zabvajcho se iridodiagnostikou, kde byl diagnostikovn zatek onkologickho onemocnn v levm vajenku a doporueno kompletn odstrann enskch orgn. Po kontrole u gynekologa zopakovny onkomarkery s negativnm vsledkem, lev vajenk se na sonografu nezobrazil. Doporueny pravideln kontroly a hormonoterapie, kterou pacientka odmtla. Menstruan krvcen trvajc i 12 dn, velmi siln, konc rovm vtokem s obasnmi bolestmi v oblasti slinivky. Zatkem ledna 1998 kontroln vyeten na gynekologii, potvrzen submukzn myom (19x25 mm), prav vajenk bez nlezu, na levm homogenn cysta, onkomarkery optn negativn. Doporuena totln hysterektomie (odstrann dlohy i vajenk). Nemocn se rozhodla pro urinoterapii. 13. 1. 1998 zahjila urinoterapii (Nti, obklady na bicho na 1-2 hodiny, rann vaginln vplachy, veer miniklystr s rann mo, zatm bez pit uriny). Oddlen strava, nemocn se ctila cel tden velmi dobe. 20. 1. Dostala menstruaci a stle pokraovala v urinoterapii. 22. 1. Ve ti hodiny v noci siln tlak v bie, buen srdce, tachykardie, zimnice, studen pot na ele, sucho v stech. Z pacientky vyla krevn sraenina velikosti psti. Akupresura nebyla inn. 22. 1. Navtvila lkae zabvajcho se alternativn medicnou. Dostala injekci Orgametrilu na potlaen krvcen. Hospitalizovat se nechtla dt z obavy, e by se stav eil operativn. Ukonila urinoterapii, nedodrovala stravovac reim (konzumace masa a jater). 31. 1. Opt zahjena urinoterapie vetn pit uriny rno po 50 ml. V tomto msci absolvovala lbu (Aktiferin, Orgametril, Calcium chloratum, Glukosa s kofeinem). K veeru trpla navou zejmna mezi 17. a 19. hodinou, pak i pozdji. 8. 2. Ti dny po ukonen hormonln lby dostala menstruaci, krvcen zpotku v norm. 10. 2. Veer nhl tlaky v bie, zimnice a pot, buen srdce, siln krvcen, zvrat, tachykardie. Byla zavolna pohotovost, po injekci jet ordinovna Pamba 3x1 tab. a 3x15 kapek Ergotaminu. Po tech dnech Pambu pestala uvat. 15. 2. Opt se objevilo krvcen, palpitace, tachykardie, zven teplota a po 16 dnech ukonila urinoterapii. 16. 2. - 22. 2. Nemocn uvala Pambu, po celou dobu trpla rovm vtokem, slabosti navou a buenm srdce. 22. 2. Bylo provedeno vyeten krve na hematologick klinice. Zjitna hypochromn anmie, hemoglobin 113, ordinovn Akt 2x1 dra. 23. 2. - 4. 3. Uvala na doporuen lkae 10 dn Orgametril (16. - 25. den cyklu). 3. den rov vtok ustoupil, najednou se zaala ctit dobe, tm bez navy. 6. 3. Znovu se objevil rov vtok.

7. 3. V noci siln menstruan krvcen. Zaala uvat Pambu a Ergotamin. Objevila se slabost a tachykardie. Nemocn pila od ledna aje: erven lapacho, msek zahradn, gynekologick sms podle p. Zentricha. Uvala 30 dn mumio. Zatkem bezna mne nemocn vyhledala a podala o pomoc. Dohodly jsme se na 15denn hladovce. Protoe nebyl as na vt ppravu na hladovn, provdla pacientka v ppravn fzi jen vplachy tlustho steva. Konzumovala zeleninovou stravu. Zznamy pacientky o prbhu hladovn s jejm svolenm uvdm: 1. den. Hmotnost 59 kg, zahjila jsem hladovn a prvn 4 dny jsem chodila normln do prce, pak 14 dn dovolen. Dlala jsem si klystry z pevaen vody, miniklystry z odpaen a erstv uriny, vplachy pochvy odpaenou urinou, mase urinou od 30 minut do 1 hodiny. Zatm bez pit erstv uriny. Po domluv s kolegyn mi nosila od jejho 5letho syna rann a veern urinu. Rann mi nos v termosce, tu piji a veern pouvm do miniklystr. Byla jsem pekvapen, jak je dtsk urina slan a hok (dsledek nevhodnho solen). 2. den po vypit tepl dtsk uriny se dostavily kee v bie propagujc se a do konenku, kter za nkolik minut ustupuj. Nectm se unaven, ale jsem jakoby zpomalen v pohybech i mylen. Hlad nepociuji, denn piji 3,5 l destilovan vody, lek filtrovanho aje s trochou medu. Veer po tvarohovm obkladu vce krvcm. 3. den hladovn mn krvcm, mrn zavac pote, buen srdce, tachykardie, po klystru vechny pote vymizely. Ctm se unaven, mm rychlej tep, veer jsem prvn poctila hlad, ale bez problm jsem jej potlaila. 4. den rno tachykardie, kter bhem minuty ustoupila. Den probhl bez navy, s mrnou bolest aludku. Odpoledne se zaaly z nosohltanu uvolovat hust hleny nepkn barvy. Proti krvcen jsem vzala 2x1 tab. Pamby. Dnes jsem posledn den v prci. 5. den po probuzen se ctm dobe, v poledne2hodinov prochzka. Na veer jsem unaven, pociovala jsem obasnou bolest aludku. Proti krvcen si beru Pambu 3x1 tab. Spnek mm peruovan, spm 9 hodin. 6. den si beru 5 tab. Pamby, ctm mrnou navu, v poledne jsem se vyspala. Petrvv bolest aludku a bolest v krajin lunku. Pokrauje vyluovn hustch hlen z nosohltanu, pociuji zosten ichu a obas tm trpm. 7. den je jen mrn nava, mm pocit velkho sucha v stech. Po 11 dnech mi kon menstruace. Odpoledne ctm vt navu, obasn buen srdce. Pocit sucha v stech, kter mrnm 2-3 kapkami citrnu, jazyk si oiuji gzou. Opakovan si protm v knize dr. Partykov kapitoly o lebnm hladovn, ukliduje m to a dv pocit sly. Kadodenn telefonicky rozhovor s dr. Partykovou m posiluje, rozptyluje moje obavy. Uvdomuji si, jak je nezbytn pi delm hladovn mt nkoho, kdo me poradit a podret, ke komu se mohu s dvrou obracet. 8. den zanm pt svoji urinu, po bnch procedurch absolvuji dlouh vychzky. S velkou chut jsem se vrhla do studovn kuchaek, hlad ale nepociuji. Nehon m mlsn, ani nemm chu nco ochutnvat, myslm si, e je to urit forma sebeukjen Pipravuji veee pro rodinu, tm neustle nco peu. Jsem opatrn, nepistihla jsem se, e bych nco ochutnvala, to penechvm dtem. Jen obas strm hlavu nad hrnec s jdlem, blaen nasaji a mm pocit, e jsem se prv bezvadn najedla. Dti si vimly, e nic nejm, a musela jsem jim povdt, e drm hladovku. Bylo to v dob, kdy jeden lka vedl protestn hladovku

a pi televiznch zprvch po tdennm hladovn pije multivitamnov npoje, dti se upmn zasmly. Tak se o mm hladovn dozvdl i mj manel, kter to v stran komentoval slovy: Dlej si, co chce. 9. den se rno jsem se probudila ve 3.30, nepociuji navu. Bhem dne jsem absolvovala kontrolu u zubnho lkae. Mm pocit krtkho dechu, ale ctm se nabit energi Po 16. hodin ctm silnou navu, v hlav mm horkost, buen srdce. Po Nti se buen zkliduje, je mi zima. Prvn se objevil nepravideln puls, bolest v zdech, mrn tlak v podbiku, trpm vtry, mm stle opary na rtech, kter se udlaly ped pr dny, v nose, bolav koutky. Mo je najednou svtlej, i kdy piji stejn mnostv vody. Pociuji chlad, jsem depresivn, vemu se snam elit cviky z jgy, snam se meditovat a uklidnit se. patn zkuenosti s krvcenm z minulosti mj strach znsobuj, proto se obracm telefonicky na dr. Partykovou. Rozhovor m uklidnil, jsou to typick pznaky acidotick krize. V noci spm klidn a do rna. 10. den probh klidn s obasnou navou. Budm se rno mezi 3.00 a 4.00. Veer se objevilo silnj krvcen. Mm pocit krtkho dechu. Do tohoto dne byly klystry kad den. Veer jsem zaznamenala vt krvcen. 11. den stle petrvv pocit krtkho dechu. Dopoledne opt krvcen, kter se odpoledne zmrnilo a objevilo se jet naveer. V pedchozch dnech vznikl ragdy stnch koutk se zanaj hojit. Pocit sucha v stech, trv obasn arytmie, pi buen srdce si dvm trochu medu do aje. Po 1,5hodinov vychzce spnek. Mm pocit, e zanm sobecky myslet na sebe, co jsem dve nedlala. Prvn jsem si uvdomila sama sebe. Nepemlm o tom, jestli vydrm hladovn. Beru to jako fakt. Mm pocit tkho vlaku, kter setrvanost jede po kolejch bez lokomotivy. Rodin pipravuji veee. 12. den se ctm unaven, puls je rychl, mm pocit krtkho dechu, sucho v puse, obasn bolesti v krajin slinivky. Dopoledne mm silnj krvcen. V noci spm dobe. 13. den jsem rno v 5.30 poctila navu, tachykardie a pocit krtkho dechu. Po klystru se dostavila leva. Bhem dopoledne dlm domc prce, mm obasn buen srdce. Po obd hodinov vychzka, pot se ctm dobe, dchm bez pot. Petrvv krvcen a pobolvan slinivky. 14. den se prvn ctm dobe, bez navy. Po tle se mi objevila vyrka. Krvcm jako vera, tep mm klidn, s dechem nejsou pote. 15. den je hmotnost 50 kg. Od rna se ctm dobe. Vyrka se rozila i na msta, kde jet nebyla, a svd. Obas mm tlak na hrudnku. Mrn bolest slinivky, pocit krtkho dechu. Odpoledne se dostavila nava a toen hlavy. Sucho v stech po ob noci mrnm pitm vody. Dnes mi hladovka kon, tm pociuji ltost a nedovedu si pedstavit, e bych opt mla zat jst. innost nazvan pjem potravy se mi zd divn. Veer piji v prbhu 2 hodin 2 dl mrkvov vy napl edn destilovanou vodou. Pechodn obdob jsem zahjila pitm edn a pot needn erstv ovocn vy. Pak jsem pela na veganskou stravu (pouze syrov ovoce a zelenina). Mla jsem velkou chu na kysan zel, denn konzumuji a pl kilogramu. V poslednch dnech se objevily otoky dolnch konetin. Je 41. den od zahjen hladovky a 26. den od jejho konce. Zanm jst ivoin a rostlinn blkoviny (tvaroh, kefr, jogurt). Pechzm na dlenou stravu. Ctm se neporovnateln lpe. Ped hladovkou jsem si po pchodu z prce musela lehnout, nebyla jsem schopn konat dn prce. Po hladovce se postupn vrac energie i chu dlat si plny do budoucna. Vzrostla m sebedvra. Ctm, e v tle probhly procesy, kter mne velice zocelily a poslily.

Problmy, ktermi jsem se trpila, nyn vidm z nadhledu, nezatuj mne. V prci hledm na problmy rovn z nadhledu. Styk s lidmi, se ktermi jsem se pracovn nemohla shodnout, dnes nectm jako problm, jsem nad vc. Jsem vnmavj a citlivj ke vem, kte mne obklopuj. Jsem si vce vdoma sama sebe. S pacientkou jsem byla v dennm styku prostednictvm telefonu. Radami jsem se ji snaila psychicky podret a poslit. Kad hladovka by mla zat po dkladn pedchoz fyzick a psychick pprav, aby se za brnilo potm, kter bhem hladovn nastanou. Tm, e se pistoupilo k tak dlouhmu hladovn bez dkladnj oisty, thly se pote celm hladovnm a celkov proces komplikovalo i krvcen. Vegnskou stravou jsem chtla prodlouit oistu organismu. Dlka hladovn v tomto ppad by mla bt alespo 25-30 dn, co je v domcch podmnkch tko provediteln. V zpiscch o prbhu hladovky mi chybly vanov koupele, pacientka se o nich nezmiovala. Jsou velmi dleit k innmu vyluovn odpadnch ltek k. Po hladovn provedla nemocn celkovou oistu organismu Kroky ke zdrav. Byla udivena mnostvm kamen, kter se vylouily po oist jater ze lunku a luovch cest. Jsme domluveny na dalm oiovn organismu. K vnonm svtkm jsem dostala pn a dopis, ve kterm mi sdluje, e v listopadu porodila myom, kter se drel na stopce a byl gynekologem odstrann. Porod myomu probhal za boulivho dvoudennho krvcen. Cel zdravotn problm se tak vyeil bez hysterektomie (chirurgick odstrann dlohy). Snaila jsem se podrobn popsat anamnzu a prbh hladovn, abych upozornila na nkter chyby, kter hladovjc bhem hladovn udlala. Pit uriny bhem medikamentzn lby je kontraindikac urinoterapie, proto se doporuuje urina drce. Samozejm nen podmnkou urinu drce pt; me se vpravovat do vyprzdnnho tlustho steva pomoc balnkovho klystru, je ale nutn, aby se urina z tlustho steva vstebala. Nevhodou delho hladovn v domcch podmnkch a zejmna tehdy, kdy je nutn postarat se o rodinu, je kontakt s pipravovanm jdlem. Vpary, pohled na pipraven jdlo a pohled na apetit stolujcch je pro hladovjcho krom vlastnho trznn i negativn. Zane, i kdy v mal me, vyluovn trvicch v, a tm dojde ke snen inku hladovn. Pobyt v blzkosti rodiny i cizch, normln se stravujcch, vede k energetickmu vampyrismu (uprstv), kdy se organismus hladovjcho sna nasvat energie ze svho bezprostednho okol a tm doplnit deficit. Proto je u dlouhodobch hladovn potebn izolace hladovjcch v sanatorich nebo nemocnicch k tomu urench, kde jsou na tom vichni energeticky stejn a nemaj monost pijt do styku s jdlem v dn form (cinkn pbor, vpary z kuchyn nebo vizuln hotov pokrmy). Dal chybou je pit aje bhem hladovn, to ji nen ist hladovn. Ve sv knize Urinoterapie oima lkae v kapitole o hladovn uvdm, e podle Paula Bragga je mon si pidat do sklenice vody na zlehen prbhu hladovn tvrt liky medu a tvrt liky erstv citrnov vy. (Bragg hladovl jednou za tvrtlet 7-10 dn a dlal to 50 let.) J osobn, i kdy nemm tak dlouh zkuenosti s hladovnm jako P. Bragg, jsem pesvdena, e i takto mal mnostv medu a citrnu sniuje inek hladovn. Pravideln krtkodob hladovn (24-36 hodin) bez tohoto dopingu m urit vt inek ne teba ptidenn hladovn s pms medu a citrnu ve vod, kterou pijeme, a ji je pramenit, nebo destilovan.

Ke, kter odvd 3,5krt vce hlen a toxin z tla ne tlust stevo a moov mch dohromady, potebuje, abychom j pomohli. Koupele, sauna, potn kry jsou prostedky, kter ki oiuj, m se odleh krevnmu eiti. Zavac trakt, aludkem ponaje a tlustm stevem kone, nedostaten vyitn klystry nebo etrnm projmadlem, me u hladovjcho psobit nadmn zahnvajcmi zbytky s nslednou intoxikac celho organismu. Dkladn oista, pokud nm to dovol as, je velmi dleit. Nem smysl brt projmadla a klystry, kdy nechceme hladovt a myslme si, e jsme tm pro sv zdrav udlali hodn. Je to sebeklam. Pokud jsou steva hodn zanesena starmi hnijcmi zbytky, je potebn dlat klystry rno i veer, dokud se neobjev po klystru jen ist voda. Jestlie ze stev nevychzej kalov kameny a jin neistoty, sta jeden klystr denn, nae tlo si samo ekne. Tlo si tak ekne, kdy hladovn zakonit. Nesprvnm pechodem na normln stravu meme zlikvidovat vsledky celho hladovn a naopak se pokodit. Pechod mus bt velmi pomal a m trvat stejn dlouho jako hladovn. Uvolnn usazeniny, kterm jsme jet nedovolili, aby se vylouily z organismu, protoe jsme se normln po skonen hladovn najedli, se mohou usadit na jinm mst a vyvolat pln jin, nov onemocnn. Proto je kladen takov draz na pechodn obdob, kdy je zapoteb vce psychickch sil k tomu, abychom se dokzali zdret okamitho pjmu potravy, na kterou mme tko pekonatelnou chu. Dlouhodob psty jsou vslovn ureny chronicky nemocnm a ti by hladovn mli absolvovat pod dozorem odbornka - lkae, anebo tm, kte chtj pracovat na svm psychickm zdokonalen. V obou ppadech plat dodrovn psnch pravidel pechodnho obdob. Protoe chronicky nemocn uvaj lky a jejich inek se bhem hladovn 10-20krt zvyuje, je potebn jejich vysazen, a to me udlat jedin lka, proto tito nemocn mus hladovt v instituci k tomu uren a pod dozorem odbornk. Cel zavac trakt a endokrinn systm jsou pi dlouhodobm hladovn uvedeny do stavu klidu, a proto jim musme dt monost pomalho vstupu do plnho pracovnho zaten. Nkdy i erstv, vodou zedn va, pokud bychom j vypili vce, vyvol pote. Reakce jsou individuln a je nezbytn se jim pizpsobit. N mozek bhem hladovn odpov, ale tak brzd urit bouliv reakce naeho organismu na nedostatek potravy z vnjku. Nadle d tento velkolep proces, a proto mu na opltku zbytek organismu zabezpe dostatek potravy. O dleitosti mozku a srdce svd ztrty jejich hmotnosti bhem dlouhodobho hladovn na pokusech se psem: Zatmco byly tm zcela odbourny tukov tkn (z 97 %) ztrty srdench a nervovch tkn jsou velmi nzk (3-4 %). Bhem hladovn bychom nemli mozek zatovat tenm nebo duevn prac. Dopejme mu odpoinek. Piznvm se vak, e sama mm pi delm hladovn stranou chu st a pst.

17.5. Na co dbme pi delm hladovn

Krom fyzick je velmi dleit psychick prprava. Je podstatn del a musme bhem n ztratit strach z hladovn. Hladovku musme pesn naasovat na urit poet dn, kter mnme hladovn vnovat. Je to nutn z toho dvodu, abychom se mohli upnout k jejmu konci a tit se na jdlo, jinak nejsme schopni vydret asov limit, kter si pro hladovn pedem vytyme. Jdlo je toti drogou, kter se jen velmi tce zekneme. Zanme vdy takovou dlkou hladovn, jakou jsme schopni dodret, teba jednodennm hladovnm. Je to psn individuln. Fyzick prprava spov ve 14denn pprav zavacho traktu. Zane se klystrem a na nj navazuje rann pit uriny, pokud jsme si vybrali urinov hladovn. J se strava pozstvajc pevn z vlknin. Den ped zahjenm hladovky musme rno a veer aplikovat klystr, aby bylo tlust stevo dkladn oitno. Pi hladovce s pitm uriny pijeme urinu 2-3krt denn podle zdravotnho stavu. Denn vypijeme 2-3 litry destilovan vody. Jednu dvku pit uriny meme nahradit procedurou Nti, oiuje mozek, pilehl dutiny a nosohltan. Organismu musme dopt dostatek odpoinku, a proto je nejlpe zahajovat hladovn ve dnech volna nebo dovolen. Pokud mme pocit ospalosti, je teba ulehnout a dopt si dostatek odpoinku. Ideln je zahjit hladovku v prosted, kde jsme sami a mme dost klidu pro sebe. Bereme na sebe jen takov bemeno, jak jsme schopni unst. Bhem urinovho hladovn jsou velmi dleit mase ke vlastn urinou. Pi hladovn vbec je ke orgnem, kter dostv nejmn vivy z celho organismu. Pi hladovn se uplatn priorita vivy orgn! Pi hladovce doprovzen jen pitm vody nesleduje ke bytek hmotnosti tla, na ki se tvo vrsky. Pi urinovm hladovn a urinovch masch ke nen pokles hmotnosti na ki tak evidentn. Dopejeme si dostaten dlouh pobyt na erstvm vzduchu a dlouh prochzky. Kdy to n stav dovol, meme si dt i bh. Zrychl se tak krevn obh a zlep odplavovn usazenin z tla. Opakovanm pjmem uriny do naeho organismu se podstatn zlep rozpoutn usazenin v tle, ze kterch si organismus vybr ltky, kter sm spotebovv k viv. Pi hladovn organismus pejde na vnitn zpsob vivy a je neppustn by jedin sousto potravy, zru se tm vsledek hladovky. Naru se endogenn zpsob vivy a ve vt me se odbourv tuk. Hladovku ukonme pechodem na pit erstvch mrkvovch a ovocnch v, zeleninovch a ovocnch salt a ka vaench ve vod. Okamit pechod na normln stravu me zpsobit velk pote a v nejlepm pobyt v nemocnici. Proto spchme pomalu! Zsadn se nezbavujeme nepjemnho pocitu v stech vkac gumou. Nadmrn vyluovn slin by mlo negativn dsledek na zubn sklovinu. Vnujeme zvenou pi dutin stn astjm itnm zub a itnm jazyka.

Zvr
zen hladovn je jednou z velmi innch metod len chronickch a akutnch onemocnn. M vak sv skal, kter spovaj hlavn v tom, e u ns nemme specializovan lebn zazen sanatornho typu, kde by se pacienti, hlavn chronit nemocn, mohli pod vedenm zkuench odbornk podrobit dlouhodobmu zenmu hladovn. Jak neustle zdrazuji a upozoruji, laick experimenty s hladovnm nejsou namst. Vedla jsem hladovnm nkolik zjemc, vesms nemocnch, kte se na mne obrtili, protoe klasick lba jim nepomhala a ani absolvovan cytostatick lba nezastavila en metastz, anebo jim hrozila operace ve vku, kdy si mysleli, e po odstrann pslunho orgnu bude jejich ivot neplnohodnotn. Vichni aplikovali hladovn spojen s pitm uriny. Radila jsem, jak odstranit pote, kter vznikaj zmnami v organismu bhem hladovn. Jak moje vlastn hladovn spojen s pitm uriny, tak prbh hladovn tch, kter jsem vedla, mne pesvdily, e nejmn pot do prvn acidotick krize vznik pi tomto typu hladovn. Pod potemi se rozum buen srdce, pocit mdloby, studen pot, zvrat, pote vyvolan postupnm peorientovnm se na pln jin zpsob vivy - endogenn. Organismus v obdob hladovn prochz velkmi zmnami. Do klidovho stavu se dostv zavac trakt a endokrinn systm, odpov mozek. Pote, kter se bhem zenho hladovn objev, jsou minimln, pokud se striktn dodr pravidla. Ta jsou zkladem spchu. Rzn odbornci nevid u len hladovnm problm vku. Francouzsk lka Yves Vivini lil hladovnm i mal dti a kojence. Jeho nejstar pacient ml 80 rok a - jak pe starho nelil jen proto, e k nmu nikdo star nepiel. Podle nj pro len hladovnm neexistuje vkov hranice. Dlka hladovn se vak mus vku pizpsobit, ale mus tak odpovdat tlesn konstituci a znalostem. U krtkodobch hladovn do t dn, o jejich smyslu jsem se touto knihou snaila tene pesvdit, nen potebn dodrovat psn pravidla pechodnho obdob, platc po dlouhodobm hladovn. Tm, e i na krtkou dobu dopejeme svmu trvicmu a absorpnmu (vstebvacmu) systmu odpoinek, uspome organismu spoustu energie, kterou by utratil na trven. Tuto energii organismus vyuv na svoji oistu a obnovu, regeneraci tlesnch orgn a funkc. Odbornci dospli k zvru, e jedna kra lebnho hladovn by u chronickch somatickch nemoc mla trvat 25-30 dn, v nkterch ppadech i 40-50 dn. Tvrd, e takto dlouhm hladovnm lze doshnout radiklnho vylen i chronickch zastaralch nemoc. Endogenn (vnitn) viva je pro organismus energeticky mn nron ne viva klasick. Zmnami vyvolanmi hladovnm se spout mechanismus jeho oisty, kter likviduje chronick loiska nemoc, zlepuje innost orgn, regeneruje jejich pokozen sti a obnovuje jejich obaly a sliznice. Dochz k pozitivnm zmnm v psychice. Stejn poet dn, kdy se hladovlo, mus trvat pechodn obdob, kter je velmi dleit. Chybami zpsobenmi v tomto obdob nejene meme zlikvidovat vsledek hladovn, ale i vn pokodit svoje zdrav. U tkch zastaralch nemoc je potebn hladovn zopakovat, samozejm, jak neustle opakuji, v zazen k tomu urenm. Hladovn m jednak bezprostedn hormonln psobnost na hypofzu a na pohlavn lzy, jednak psob nepmo pes regulan procesy na rovni jater. Proto hladovn velmi dobe

zabr na adenomy prostaty, znty ledvin, hydronenfrzy, cystitidy (znty mche), znty dlohy, varixy, pocit thy v nohou, spasmy a otoky il, brcov vedy, znty il a adu jinch chronickch nemoc. Zde se hladovnm vdy doshlo vynikajcch vsledk. Podle poznatk lka a dietolog (nap. Viviniho, Mc Itchena, Nikolajeva, Sheltona) pin lebn hladovn kladn vsledky pi akutnch nemocch, kde pomh zkrtit dlku len dvakrt i vcekrt. Dr. Vivini jde ve ve v innost hladovn tak daleko, e pokld za zbyten nkter chirurgick zkroky, jako jsou chirurgicky odstrann apendixy, luov mche, aludky, hemeroidy apod. Pe: Mm zmrem nen vytlait chirurgy, vdy budou nemoci, kter budou potebovat chirurgick zkrok. V ad ppad si vak hladovnm tlo pome samo. Vsledky lby a kla nemoc lench hladovnm jsou v tto knize rozvedeny na rznch mstech v souvislosti s pslunou problematikou. Jako doplkovou lbu k hladovn a k urychlen procesu len odbornci doporuuj aplikace bahna, ozonoterapii, vibroterapii, hypnzu, akupunkturu, mase ptee, homeopatii, aerosoly, diatermii a ultrazvuk. J si pedevm dovolm doporuit jako jeden z nejlepch a vyzkouench doplk hladovn urinoterapii. ten pi ten tto knihy asi poznal, e hladovn je urit ehole, kter m svj psn d. Pokud chceme doshnout danch vsledk, musme tento d dodrovat. Odmnou nm budou dobe fungujc orgny, zdrav sebevdom, vesel mysl a schopnost dvat se na problmy doprovzejc n vedn ivot z nadhledu. Krom obnoven fyzick rovnovhy organismu doshneme nov rovn ivotn sly a ivotnho optimismu. Lebn hladovn je star jako lidstvo samo. Na zpad i na vchod od ns je soust alopatick medicny, a to s velmi dobrmi vsledky. Vm, e tato metoda najde zhy i mezi naimi lkai sv pznivce v terapeutick praxi, a doufm, e pozdji tak v praxi klinick.

Literatura
Armstrong, John: The Water of Life (rusk peklad), manuskript bez udn vydavatele Bieler, Henry: V potrav je lk, eskoslovensko Direct, Praha 1992 Bragg, Paul: udo golodanija, (peklad z vydn v Sydney r. 1967), Fototyp, Moskva 1991 Breuss, Rudolf: Rakovina, leukmie, Erika 1994 Hegglin, Robert: Diferenciln diagnostika vnitnch chorob, Avicenum, Praha 1972 Homolka, Ji: Klinick biochemick vyetovac metody s pouitm ultramikroanalzy, SZN, Praha 1969 Jlek, Libor a kol.: Zklady lovka, Avicenum, Praha 1971 Kessler, Sieg: Laboratorn diagnostika, SCIENTIA MEDICA, Praha 1993 Kushi, Michio: Prodn len makrobiotikou, Vchodoslovensk vydavatestvo, Koice 1994 Kushi, Michio: Orientln diagnostika, Vchodoslovensk vydavatestvo, Koice 1994 Kvasil, Bohumil a kol.: Mal eskoslovensk encyklopedie, Academia, Praha 1984 Lobodin, V. T.: Zdorovie i duchovnos: Fyzieskie metody ozdorovlenija, Komplekt, SanktPetrburg 1996 Luvsan, Gavaa: Oerki metodov vostonoj reklekso-terapii, Nauka, Novosibirsk 1991 Mahevarnanda, Paramhansa Svmf: Jga v dennm ivot, Blok, Brno 1990 Malachov, G. P.: Bioritmologija i urinoterapija, Komplekt, Sankt-Petrburg 1994 Malachov, G. P.: Golodanie, Komplekt, Sankt-Petrburg 1996 Malachov, G. P.: Oienie organizma i pravilnoje pitanie, Komplekt, Sankt-Petrburg 1996 Malachov, G. P. - Malachovov, N. M.: Urinoterapija, Fenix, Rostov na Donu 1993 Migwu, Zhang a kol.: Chinese Qigong Therapy (rusk peklad), Energoatomizdat, Moskva 1991 Neuwirt, Karel - Uhl, Karel: Praktick urologie, SZN, Praha 1965 Nikolajev, J. S.: Leenie izofrenii dozirovannym golodaniem, intern publikace, Sttn vzkumn stav psychiatrick, Moskva 1963 Nikolajev, J. S. - Nilov, E. I. - erkasov, V. G.: Golodanie radizdorovja, Sovetskaja Rossija, Moskva 1988 Partykov, Vilma: Urinoterapie oima lkae, Start, Beneov 1997 Polek, Milan: Jga - osem stupov vcviku, port, Bratislava 1990 Rika, Radomr: Akupunktura v teorii a praxi, NADAS, Praha 1990 Sosnovskij, L. - Mosienko, V.: Urinoterapija vera, segodnja, zavtra, Al terpres, Kyjev 1996 Straub, F. B.: Biochemie, Nakladatelstv SAV, Praha 1978 Verma, Vinod: jurvda, Pragma, Praha 1997 Vogralik, V. G. - Vogralik, M. V.: Akupunktura, Avicenum, Praha 1992

Vokurka, Martin - Hugo, Jan: Praktick slovnk medicny, Maxdorf, Praha 1998 Votava, Ji a kol.: Jga, Avicenum, Praha 1988 Wagner, Petr: Laboratorn referenn hodnoty, Triton, Praha 1997 Weil, Andrew: Spontnn vylen, Alternativa, Praha 1998 Wenke, M. - Flynie, S. - Mrz, M.: Farmakologie, Avicenum, Praha 1977 Wright, Samson: Klinick I, Avicenum, Praha 1970

Slovnek odbornch vraz

ablace - odnt sti tla nebo orgnu chirurgickm konem absces - dutina v tkni vyplnn hnisem, vznikl zntlivm rozpadem aceton (dimethylketon) - organick ltka odvozen od kyseliny octov,vznikajc v organismu pi nadmrnm spalovn tuk (pi hladovn a tk cukrovce) acetylcholin - ltka penejc vzruchy v nervov soustav acidza - porucha acidobazick rovnovhy ve prospch kyselch ltek adenom - ndor ze lzovho epitelu aerofagie - aluden nemoc: nadmrn polykn vzduchu pi jdle aferentn - pivdjc, pvodn afty - nakaliv kon onemocnn u malch dt; vyznauj se drobnmi erven lemovanmi puchky a vdky jurvda (Jadurvda) - staroindick nauka o ivot Akadai - dny nejvhodnj pro oistu organismu: 11. den po novolun nebo po plku (podle indickch pramen) akn - kon onemocnn; trudovitost akupresura - psoben tlakem (resp. stiskem, zmknutm) na akupunkturn body albumin - blkovina neutrln povahy; obsaena ve vejcch, mlce, moi, krevnm sru albuminurie - vskyt blkoviny v moi alergie - pecitlivlost organismu na uritou ltku alkalza - porucha acidobazick rovnovhy ve prospch zsaditch ltek allantoin - sloka moi, oxidan produkt kyseliny moov ALP - enzym v krevnm sru; alkalick fosfatza ALT - enzym v krevnm sru; alaninaminotransferza amba - mavka (parazit) aminokyseliny - organick karboxylov kyseliny, obsahujc kyslk, vodk, uhlk, dusk (pp. sru) a tvoc podstatu blkovin a peptid v ivch organismech, zskvan potravou nebo vytven metabolismem amylza - trvic enzym inn pi tpen sacharid anabiza - doasn klidov stadium organismu nebo sti organismu, charakterizovan nzkou rovn vmny ltkov a zastavenm rstu anabolismus - chemicko-biologick proces, pi kterm jednoduch ltky spojenm mezi sebou vytvej sloitj ltky, slouc k tvorb nov protoplazmy, rstu a hromadn energie anamnza - pedchorobn vyeten, seznmen se s vvojem zdravotnho stavu pacienta a jeho rodiny anmie - chudokrevnost (snen obsah hemoglobinu a erytrocyt) angna - akutn znt krnch mandl antibiotika - produkty plsn, zabraujc rozvoji jinch mikroorganism

antidiabetika - lky pi lb cukrovky antineoplasty - protirakovinn psobc ltky antioxidant - psobc proti oxidaci (oxidanmu stresu apod.), proti kyslkovm radiklm anurie - zstava moen arzn - zkladn chemick prvek arteriln - tepenn artritida (arthritis) - znty kloub sany - cviky a pozice jgy ascites (vodnatelnost) - nahromadn ir nezntliv tekutiny v dutin bin AST - enzym v krevnm sru; asparttaminotransferza astma - zchvatov dunost prdukov nebo srden, pp. smen (oboj) atelektza - nevzdunost plce, neplnost roztaen pi ndechu atonie - ztrta svalovho napt autointoxikace - proces otravy organismu sebou samm autolza - rozpoutn, rozpad patologickch tkn axila - podpan jamka baktericidnost - antibakteriln psoben (vi bakterim) berylium - zkladn chemick prvek, kov bikarbonty - hydrogenuhliitany, kysel soli kyseliny uhliit, nap. Ca(HCO3)2 Na(HCO3), psobc v systmu acidobazick rovnovhy bilirubin - luov barvivo biotin - vitamin H, nezbytn pro tvorbu glukzy v jtrech a pro metabolismus tuk Cigun - nsk lebn nauka, umn odstraovat nemoci a prodluovat ivot cirhza jater - svratn jater CT - potaov tomografie cyklus Krebsv - cyklus biochemickch reakc kyseliny citrnov, kter m v dchacm cyklu zsadn vznam pro zskn energie v buce cysta - dutina v tkni, vyplnn tekutinou cytoplazma - zkladn bunn hmota, soust protoplazmy akry - energetick centra organismu podle jurvdy pavek - star oznaen pro amoniak ud-i - lebn nauka, pvodem z Tibetu dehydratace - vysychn, bytek tkovho moku dehydroepiandrosteron (DHEA) - dleit steroidn hormon, vyluovan nadledvinkami a vajenky dehydroisoandrosteron - viz dehydroepiandrosteron

dekarboxylace - enzymov reakce, pi ni odejmutm karboxylov skupiny (COOH) vznikaj aminy desaminace - proces tpen aminokyselin diabetes insipidus - vodn plavice diastza - 1. chorobn oddlen tlesnch st, 2. enzym tpc krob difze - pronikn, prosakovn, prolnn ltek rzn hustoty distln - vzdlen, umstn na opan stran vzhledem k potku diurza - denn mnostv vylouen moi divertikulza stev - vychlpen na stevn sliznici dna (uratick artritida) - kloubn onemocnn v dsledku poruchy metabolismu kyseliny moov Da - ivotn princip (vlha) podle jurvdy draslk - zkladn chemicky prvek, alkalick kov ductus cysticus - vtev z hlavnho luovodu do luovho mche dusk - zkladn chemick prvek dunost - pocity nedostatku vzduchu, dechy s nadmrnm silm dysbakterimie - zamoen zavacho traktu cizorodmi mikroorganismy - konidiemi, kvasinkami, stafylokoky dysenterie - plavice dyspepsie - pote souvisejc s trvenm: nechutenstv, plen hy, nausea, poruchy stolice, plynatost aj. dystrofie - porucha vivy z dvodu nedostatenho pvodu ivin a jejho vadnho sloen, neboli podviva EEG - elektroencefalogram (zznam elektrick innosti mozku) eferentn - odvdjc, odvodn EKG - elektrokardiogram (zznam elektrick innosti srdce) ekzm - povrchov neinfekn znt pokoky emotivnost - nladovost, citovost emphysem - rozedma endogenn - vnitn endokrinn - lzy, pp. buky s vnitnm vymovnm (sekrec) enterokolitida (enterokolitis) - znt stev enzym - ltka biologickho pvodu, urychlujc urit chemick pochody v organismu epifza - iinka, st mezimozku, podlejc se na zen dennch biorytm a vjemu svtla epilepsie - padoucnice, poruchy mozku projevujc se opakovanmi zchvaty epitel - kryc tk zevnho povrchu ke a (vstelka) vnitnho povrchu dutch orgn erythropoetin - ltka produkovan ledvinami, dc tvorbu ervench krvinek v kostn deni erytrocyty - erven krvinky

Escherichia coli - bakterie zkvaujc i nejsloitj polysacharidy a vytvejc nkter vitaminy excitace - vzruen, rozlen exenterace - operan odstrann tln dutiny exkren - vymovan, slouc k vymovn exogenn - vnj extrasystola - porucha srdenho rytmu (arytmie), srden stah navc fagocyt - buka schopn fagocytzy fagocytza - pohlcen a znien cizorodho materilu: bakterie, odumelch bunk fenol - ltka uvan v minulosti k dezinfekci fenylalanin - aromatick aminokyselina fisury - trhliny v konenku flatologie - vzkum stevnch plyn fluor - zkladn chemick prvek fosfor - zkladn chemick prvek furunkulza - hnisav kon onemocnn fytocidn - vztahujc se k rostlinm gastric secretors depressens - tlumi aluden sekrece gastroenterologie - lkask obor zamen na trvic systm (jcen, aludek, steva, jtra, slinivka bin) germanium - zkladn chemick prvek, kov globulin - skupina blkovin kulovitho tvaru, pat sem vtina blkovin lidskho organismu, zejmna krevn plazmy glukagon - peptidov hormon produkovan slinivkou bin glukokortikoidy - uhlkat steroidy, vznikajc v ke nadledvin glukoneogeneze - novotvorba glukzy, po spotebovn zsob glukogenu z jinch ltek, hlavn aminokyselin a lakttu glukza - zkladn (,hroznov) cukr pro vivu orgn lidskho tla, me se v tle ukldat do zsoby v podob glykogenu glukuronty - soli kyseliny glukuronov glykmie - hladina cukru v krvi glykogen - zsobn cukr v lidskm tle (v jtrech a svalech) hematurie - vskyt krve v moi hemoglobin - erven barvivo krevn (zkr. Hb, Hgb) hemeroidy - porucha rozen ilnch struktur v okol doln sti konenku, lidov zlat ila hepatitida (hepatitis) - znt jater

histidin - bazick a aromatick aminokyselina hlink - zkladn chemick prvek, kov holografie - zpsob zobrazovn, zaloen na interferenci paprskovch svazk odraench od pedmtu s nemodulovanm svazkem te vlnov dlky; vyuv se k analze kmitn, napjatosti a deformace objekt hok - zkladn chemick prvek, kov hyalin - homogenn sklovit bezbarv ltka blkovinn povahy, produkt degenerace tkn hyalinza - vznik hyalinu s pokozenm stny cv a nslednm krvcenm hydrofilnost - dobr rozpustnost ve vod, dobr smsitelnost s vodou hydronefrza - rozen ledvinn pnviky zadrovanou mo hyperkapnie - nadmrn nahromadn CO v organismu pi hypoventilaci (snen dchn) hypertenze - vysok krevn tlak hypertonie - zven krevnho tlaku hyperventilace - pli ast a hlubok dechy hypoacidita - snen acidita hypobiza - zimn spnek u savc hypofza - lza s vnitn sekrec (podvsek mozkov) hypoglykmie - nzk hladina krevnho cukru (glukzy) hypochromn - se snenou barevnost hypokapnie - snen hladiny CO2 v plicch hypostza - hromadn krve v dolnch stech tla nebo orgn, psoben gravitac hypota - dleit st mozku, dc adu hormonlnch a trobnch funkc organismu hypoventilace - snen dchn hypoxie - nedostatek kyslku v tknch nebo v celm organismu hysterektomie - chirurgick odstrann dlohy a vajenk chlr - zkladn chemick prvek cholecystokinin - hormon uvolovan dvanctnkem pi pchodu trveniny za elem vyprazdovn lunku a tvorby trvicch enzym, ovlivuje vznik pocitu sytosti (zkr. CCK) choledochus - hlavn luovod cholesterol - ivoin tuk vyskytujc se v blkovinnch tknch, krvi a lui chrm - zkladn chemick prvek, kov chronln - souvisejc s vlivem faktoru asu chylus - mln zbarven lymfa (mza) s obsahem tuk, pitkajc ze stev a vlvajc se do krve v hrudnm mzovodu Ida - energetick kanl ileostomie - chirurgick vvod kyelnku bin stnou za elem odvdn obsahu

ileum - kyelnk, posledn st tenkho steva imunoglobulin - protiltka blkovinn povahy, vznikajc z lymfocyt pi setkn s antigenem (cizorodm materilem, infekc) indikn - detoxikovan indoxyl z tryptofanu, uvolovanho pi pemn blkovin indol - jedovat plyn vznikajc v tlustm stev pi rozkladu stolice infekt - mstn ohranien prvotn zdroj infekce inosit - druh neutrlnho tuku (fosfatid), vyskytujcho se v tukovch zsobch organismu insuficience respiran - dechov nedostatenost intoxikace - otrava iridodiagnostika (irisdiagnostika) - hledn souvislost mezi viditelnmi zmnami na duhovce a vnitnmi chorobami, metoda alternativn medicny izoenzym - enzym existujc v nkolika variantch produkovanch rznmi orgny jang - jeden ze dvou ivotnch princip jin a jang podle nsk nauky Cigun jejunoileum - lank a kyelnk, lza s vnitn sekrec jin - jeden ze dvou ivotnch princip jin a jang podle nsk nauky Cigun jd - zkladn chemick prvek kadmium - zkladn chemick prvek kachexie - siln celkov selost, zchtralost Kapha - jeden ze t ivotnch princip Di podle indick jurvdy karboanhydrza - enzym katalyzujc v organismu pemnu oxidu uhliitho a vody na kyselinu uhliitou karbunkulza (karbunkl) - hnisav onemocnn ke, kter vznik splynutm nkolika furunkl (ved) katabolismus - proces tpen sloitch ltek na jednoduch katarakta - ed zkal, onemocnn oky oka keratop - transplantace zkalen rohovky oka ketogeneze - vznik ketoltek ketoltky - kysel ltky s ketoskupinou -C=O, vznikajc nadmrnm spalovnm tuk, nap. za nedostatku cukr pi delm hladovn, nebo pi patnm vyuit cukr u tk cukrovky klystr - nlev tekutiny do konenku a tlustho steva k jeho vyitn kolitida (colitis) - znt tranku, tlustho steva koloid - v kapalin rozptlen (dispergovan) ltka submikronov velikosti konidie - spora hub, vznikl vegetativn kontraktura - porucha pirozen pohyblivosti sval nebo kloub (strnulost, staen) koprosterol - druh cholesterolu normln ady, kter je vyluovn do stolice kreatin - duskat organick ltka, vyskytujc se ve svalech kreatinin - ltka vznikajc ve svalech z kreatinu

kemk - zkladn chemick prvek kyelnk - posledn st tenkho steva, vysujc do tlustho steva kyselina benzoov - organick kyselina s konzervanmi a antiseptickmi inky kyselina deoxycholov - odkyslien luov kyselina kyselina deoxyribonukleov (DNA, t DNK) - nukleov kyselina nesouc ddinou informaci: gen, chromozom kyselina glukuronov - vznik oxidac glukzy, je dobe vodou rozpustn, snadno ve vodou nerozpustn ltky a umouje tak jejich vylouen kyselina nikotinov (niacin) - vitamin skupiny B obsaen v kvasnicch, obil, masu; pi nedostatku vznik pelagra (druh avitaminzy) kyselina pantotenov - vitamin skupiny B (B5) ovlivujc zdravotn stav ke, sliznic, vlas kyselina ribonukleov (RNA, RNK) - druh nukleov kyseliny, podlejc se na penosu a vyuit ddin informace uloen v DNK kyslk - zkladn chemick prvek laxativa - lky s projmavm inkem leukocytza - zven poet leukocyt (blch krvinek) v krvi leukocyty - bl krvinky lipoidn - podobn tukm lipom - nezhoubn ndor tvoen tukovmi bukami lithium - zkladn chemick prvek, alkalick kov lobulus - lalek lymfa (mza) - tekutina vznikajc ve vtin orgn a odvdn z nich lymfatickmi cestami do krve lymfedm - otok zpsoben poruchou odtoku lymfy lymfocyty - mzn buky, bl krvinky s velkmi jdry a bez zrnek v plazm lymfosarkom (lymfom) - zhoubn onemocnn mznch uzlin magnetoterapie - lba pomoc magnetickho pole, zejmna pohybovho apartu makrobiotika - pvodn dietn lba zaloen na taoistick tradici princip jin a jang, v souasnosti stravovac reim s pevahou celozrnn rostlinn stravy makrofg - buka schopn pohlcovat cizorod materil (fagocytzy), i mikroorganismy, dleit soust imunitnho systmu mangan - zkladn chemick prvek, kov marker - znak typick pro urit buky, jeho prokznm lze urit buky identifikovat melanin - pigment urujc zabarven duhovky on, vlas, pokoky melatonin - hormon tvoen v epifze, ovlivovan svtlem (vyvoln ospalosti za tmy) metabolit - produkt metabolismu (ltkov pemny), bn se tak oznauj i produkty bez dalho vyuit, vyluovan mo nebo lu do steva mikat - (kat/l) mrn jednotka vskytu enzym v krevnm sru

mikrocirkulace - obh tekutin (krve, mzy, tkov tekutiny) na rovni tkn, pi nm je zajiovna viva bunk mikroelementy - stopov prvky, minerly mikrozomy - laboratorn odstedn frakce bunnho materilu, na kter jsou vzny zejmna jatern enzymy molybden - zkladn chemick prvek, kov monocyt - druh bl krvinky, schopn opustit krevn eit, proniknout do msta zntu a pemnit se v makrofg morbus - latentn nemoc, choroba motilita - pohyblivost, ve smyslu mimovoln hybnosti trubicovho orgnu (trvic trubice, moovod, vejcovod) za elem pesunu jeho obsahu moxa - drdn akupunkturnho bodu nahvnm, teplem. V n se k tomu pouv specilnch pelykovch cigaret, kter se zapl a pilo na ki, nebo se j tsn pibl. V na praxi se pouvaj v tto funkci i jin pedmty a techniky, nap. zaht kov, fn. mucin - hlen, sliz; produkt hlenovch lzek v dchacch, trvicch a jinch orgnech, kter chrn jejich sliznici, avak v nadmrnm mnostv psob jejich ucpn msli - sms suenho ovoce a obilovin myom - nezhoubn ndor vznikl z bunk hladkho svalu, nap. v zavac trubici, dloze ndory benign - nezhoubn, s tendenc k vylen nausea - nevolnost s ppadnm zvracenm nekrza - odumen nemoc Addisonova - nedostatenost kry nadledvin, vedouc k nedostatku produkce hormon neurocvn - majc vztah jak k nervm, tak k cvm neurohormony - hormony majc vztah k nervm nikl - zkladn chemick prvek, kov No-Spa - analgetikum, lk utiujc bolest, nap. hlavy novolun - zatmn msce v lunrnm cyklu noxa - kodlivina, ltka vyvolvajc pokozen olovo - zkladn chemick prvek, kov onkotick - tkajc se objemu, zduen, otok v dsledku rozdlnho psoben ltek v navazujcch prostedch, zejmna pi vmn tekutin mezi krv a tknmi. Pokles onkotickho tlaku krve pi snen objemu blkovin vede k blokovn odvodu tekutin z krve a jejich hromadnm se vytvej v tknch otoky osteochondrza - nezhoubn ndorov onemocnn kost osteomyelitida - bakteriln znt kostn den paliativn (lba) - zmirujc bolest, avak neodstraujc jej pinu palpitace - buen srdce

parathormon - hormon (polypeptid) tvoen v pttnch tlskch, ovlivujc stav vpnku v krvi parazitza - onemocnn vyvolan parazity patogeneze - reakce organismu na pokozen, vedouc hlavn k projeven nemoci patologie - nauka o chorobnch zmnch v organismu peptid - ltka tvoen etzcem aminokyselin; pat sem ada hormon (insulin, parathormon, aj.) a ltek sloucch ke komunikaci bunk v imunitnm a nervovm systmu peristaltika - rytmick smrovn svalstva trvic trubice (aludku, stev) peritonitida - znt pobinice pernicizn - zhoubn PG - prostaglandiny pH - mra koncentrace vodkovch iont (proton) v roztoku, urujc kyselost (pi pH < 7), neutrlnost (pi pH = 7), zsaditost (pi pH > 7) Pingala - energetick kanl ptl (fistula) - abnormln kanlek mezi dutm orgnem (stevem, cvou, abscesem) a jeho povrchem, kter vznik nsledkem razu, zntu, ndoru Pitta - jeden ze t ivotnch princip Di podle indick jurvdy placebo - lk, kter nem dn inek na pinu onemocnn podagra - dna poikilocytza - vskyt ervench krvinek nepravidelnho tvaru poliomyelitida (poliomyelitis) - dtsk obrna polyartritida (polyarthritis) - mnohoetn znty kloub polypeptid - peptid tvoen vtm potem aminokyselin ppm - miliontiny z celku (partes per milion) proktitida - znt konenku prostaglandiny - hormonln ltky psobc rozen cv a tlumc bolesti proteza - aktivn imunologick produkty alergickch reakc protein - druh blkoviny protispasmov - psobc proti svalovm kem protium - lehk vodk psoriza - lupnka; chronick kon onemocnn s poruchou keratinizace (rohovn); vznikaj erven pupnky, pozdji pechzejc a do stbitch upinek ptza - poklesnut (nap. onho vka, ledviny apod.) pubick - tkajc se ochlupen ohanb purin - heterocyklick kyselina obsahujc dusk, nap. kyselina moov pyorea - hnisav vtok, nap. ze zancench dsn u paradentzy radiomimetika - ltky. psobc na urit fze bunnho cyklu stejn jako radioaktivn zen (nap. cytostatika)

radionuklid (radioizotop) - druh izotopu, samovoln se rozpadajcho za vyzen energie v podob ionizujcho zen, kter je pouvan v lkastv k lebnm a diagnostickm elm radioprotektiva - ltky sniujc inek radioaktivnho zen na organismus ragda - trhlina, trbinovit pokozen ke rachitida (rachitis) - kivice; tk deformace kost, zpsoben nedostatkem vitaminu D v dtstv rozedma (emfyzm) - nahromadni vzduchu v tknch rtu - zkladn chemick prvek, kov sacharidy (t: cukry, uhlovodany, uhlohydrty, glycidy) - organick sloueniny uhlku, vodku a kyslku, vytven v rostlinch, dleit soust lidsk vivy salicylty - lky uvan ke snen horeky a k lb bolest (analgetika, antipyretika) a znt (antiflogistika) samootravovn - autointoxikace sarvngsana - cvik jgy, svka sekret - vmek selen - zkladn chemick prvek sigmoideum - esovit klika; st tlustho steva ped vystnm do konenku sra - zkladn chemick prvek skatol - jedovat plyn vznikajc v tlustm stev pi rozkladu stolice skorbut - kurdje; avitaminza z nedostatku vitaminu C smegma preputii - druh konho mazu smolka - novorozeneck stolice sodk - zkladn chemick prvek, alkalick kov somatick - tlesn stafylokoky - kulovit mikroby, tvoc hroznovit shluky a vyvolvajc hnisn sterkobilin - odpadn ltka vznikajc odbournm bilirubinu ve stev sterkobilinogen - odpadn ltka vznikajc odbournm bilirubinu ve stev strava vegnsk - zeleninov a rostlinn strava, s vylouenm blkovin sympatikus (nerv) - sympatikus zrychluje innost srdce, zuuje vtinu cv, zvyuje krevn tlak, zpomaluje trven, roziuje prduky atd. systm retikulo-endotelov (RES) - soustava fagocytrnch bunk v rznch orgnech, podlejc se na imunit tachykardie - rychl srden innost tntra - pouka, spis (v jazyku sanskrt), oznaen indickch spis do 14. stolet, kter vykldaj, zpravidla v symbolickm duchu, smysl 4 okruh vdn: vdom o bohu (vidj), jga, ritul (krija) a cesta uctvn (arja)

tetanie - zven nervosvalov drdivost (hlavn pi nedostatku vpnku v krvi); brnn prst, jazyka, kee sval konetin, oblieje thyreotoxikza - onemocnn z nadbytku hormon ttn lzy v krvi tonus - napt toxin - jedovat bakteriln ltka, jed triglycerid (triacyalglycerol) - neutrln tuk (lipid), uloen v podkon tkni, kter pedstavuje dleitou zsobn formu energie trombocyt - krevn destika, nezbytn soust krve pro zastaven krvcen tromboflebitida - znt il tropn - pevaujc smr psoben nap. hormonu na urit orgn tryptofan - aromatick aminokyselina tuberkulostatika - lky a ltky pouvan k len tuberkulzy turgor - napt ke psoben jejm naplnnm tekutinou tyrozin - aromatick aminokyselina, kter je vchodiskem pro tvorbu melaninu, hormon ttn lzy aj. uhlk - zkladn chemick prvek ulcerzn - provzen tvorbou ved ultrafiltrace - filtrace tekutiny pes polopropustnou membrnu psobenm vyho tlaku, ne je vlastni tlak tekutiny ultrafiltrt - produkt ultrafiltrace, napklad prvotn mo, kter je ultra-filtrtem krevn plazmy a m s n krom nzkho obsahu blkovin v podstat stejn sloen urea - moovina urina - mo urinoterapie - lba s vyuitm moi utilizace - vyuit, spotebovn vagus - bludn nerv, vedouc z hlavy do dutiny bin, kter utlumuje innost plic, srdce, orgn dutiny bin a informuje o jejch bolestech vanadium - zkladn chemick prvek, kov vpnk - zkladn chemick prvek, kov alkalickch zemin varixy - keov ly vasokonstrikce - staen cv Vta - jeden ze t ivotnch princip Di podle indick jurvdy vna - la vna, vna portae - vrtnice venzn - iln vertigo - toen hlavy vinegret - zeleninov salt podle rusk kuchyn

vodk - zkladn chemick prvek zinek - zkladn chemick prvek, kov zny Headovy - oblasti na ki, spojen inervac ze stejnch mnch segment s vnitnmi orgny elezo - zkladn chemick prvek, kov lzky Brunnerovy - lzky produkuj stevn vu lzky Lieberkuhnovy - lzky produkujc stevn vu

Seznam obrzk a tabulek

Obr. 1: Dynamika alkalick rezervy krve pi hladovn - str. 31 Obr. 2: Ztrty hmotnosti tlesnch orgn psa pi hladovn - str. 37 Obr. 3: Zavac trakt - str. 44 Obr. 4: Reflexn zny tlesnch orgn na tlustm stev - str. 53 Obr. 5: Doporuen a nevhodn kombinace potravin - str. 65 Obr. 6: Denn biorytmy orgn (podle nskho a indickho lkastv) - str. 103 Obr. 7: Aktivita orgn v lunrnm cyklu (msn biorytmy) - str. 106 Obr. 8: Aktivita orgn v ronm cyklu (ron biorytmy) - str. 108 Obr. 9: Dynamika hmotnosti pacienta pi hladovn 20 dn - str. 129 Obr. 10: Dynamika hmotnosti pacienta pi hladovn 28 dn - str. 130 Tab. 1: Hlavn typy potravin s pevahou blkovin, tuk a sacharid - str. 65 Tab. 2: Ron biorytmy tlesnch orgn v letech 1998 a 2000 - str. 109 Tab. 3: spnost lebnho hladovn (podle Mac Itchena) - str. 137 Tab. 4: Doporuen denn konzumace potravin po ukonen 20-30dennho lebnho hladovn (podle Nikolajeva) - str. 152 Tab. 5: Klinicko-biochemick a hematologick 20dennho hladovn - str. 161 hodnoty krevnho obrazu v prbhu

MUDr. Vilma Partykov

MUDr. Vilma Partykov se narodila roku 1937 a je absolventkou Fakulty veobecnho lkastv Univerzity Karlovy v Praze. Po skonen studia pracovala 7 let na klinice, z toho 5 let jako anesteziolog na anesteziologicko-resuscitanm oddlen Fakultn nemocnice na Krlovskch Vinohradech v Praze. Tento obor j byl vynikajc prpravou pro dal lkask psoben. Pes 20 let pracovala jako veobecn a obvodn lkaka. Ti roky pracovala jako vedouc lkaka polikliniky naeho velvyslanectv v Moskv. Pi pobytu v Moskv absolvovala postgraduln kurz reflexn terapie a akupunktury na Lkask fakult Lomonosovovy univerzity. Zskala adu odbornch kontakt a s jejich pomoc se seznmila tak teoreticky a prakticky s netradinmi lebnmi postupy, jako jsou bezkontaktn mase, urinoterapie a lebn hladovn, o nich u ns odborn publikace tm neexistuj. Prce MUDr. Vilmy Partykov se opraj o jej spoluprci s pacienty, teni jejch knih a lnk, posluchai jejch semin a pednek, a s Nakladatelstvm Impuls, kter vydv pevn jej knihy. Vlastn nemoc ji utvrdila v tom, e je potebn tyto netradin metody pouvat a it mezi odbornou a laickou veejnost. Bhem poslednch let sepsala soubor publikac o prodnch lebnch metodch prevence nemoc a len nemoc, kter se postupn dostaly k destkm tisc ten. Krom toho m rozshlou pednkovou a konzultan innost, spolupracuje s odbornou i laickou veejnost a mdii u ns a ve svt. Na jejch osobnch strnkch http://www.urinoterapie.eu se mete seznmit s prbn aktualizovanmi poznatky MUDr. Partykov o urinoterapii, lebnm hladovn i o ivotosprv a strav pi postien nemoc. Dozvte se o nejblich pednkch a konzultacch, dotete se o rznch aktualitch a zskte pedstavu o tematice, obsaen v knihch: Urinoterapie oima lkae, Urinoterapie a nemoci, Hladovn pro zdrav a Vame nemocnm rakovinou a nejen pro n.

Anotace
Hladovn nen prostedkem ke zhubnut. Je to nstroj fyzick a duchovn oisty i cesta k len chronickch a zhoubnch nemoc. Pi hladovn organismus nedopluje energetick vdaje zvenku a je nucen existovat na kor svch vnitnch zsob. Nastane proces zven fyziologick regenerace, ozdraven a obnoven bunk, molekulrn a chemick soustavy organismu. Hladovn pro zdrav je autorinou druhou knihou, zabvajc se ozdravenm organismu cestou jeho celkov oisty, bez pouit medikament. O rostoucm zjmu o tuto problematiku svd i to, e v ervenci 2006 vyla tato kniha ve tetm vydn. Kniha pin ucelen vysvtlen metod a forem preventivnho lann, krtkodobho oistnho i delho lebnho hladovn, ale tak hodn fundovanch informac o probhajcch fyziologickch procesech. Nalezneme v n praktick postupy i nzory svtovch odbornk a poznatky z pozorovn a klinickch vzkum v oblasti lebnho hladovn bhem poslednch padesti let, zejmna v Rusku, Spojench sttech, Nmecku, Japonsku. Autorka rzn formy hladovn vyzkouela opakovan sama na sob. Jej poznatky, zveejnn v knize, svd o pozitivnm vlivu hladovn v boji s rakovinou. Upozoruje tak na skal, kontraindikace a na nutnost velmi individulnho pstupu k lb hladovnm. Mjme na pamti, e del lebn hladovn pat do rukou odbornk. Bezpochyby je vak hladovn metodou, kterou v t i on me me vyut kad, kdo se zajm o sv zdrav. V knize je bohat faktografick materil, obrzky, grafy, tabulky a je vybavena rejstkem a slovnkem odbornch vraz.