N.

A. BOUTMY:

KABBALA, SEKTY A TAJN SPOLKY.

ZA REDAKCE G. V. BOUTMYHO. PELOIL JI HORA. V PRAZE 1925. TISKEM V. KOTRBY. Editor NVT (2011)

 vodn slovo editora. V originle Boutmyho knihy Kabbala, sekty a tajn spolky, podle kter je vytvoen tento pepis, je na pslunch mstech pokozen nebo zcela vystihnut text. Po delm ptrn se nm do rukou dostaly ti dal originly knihy, kter vak mly stejn pokozen. Jednalo se pravdpodobn o informace, je byly v tehdej dob dleit. Vystihovn st textu tehdy bylo benou prax. Pokud by nkdo ze ten vlastnil nepokozen originl, budeme vdni za kopii chybjcch st. Poslat je mete na strnky NVI nebo na adresu rainy@hush.com.

 vod: I. Kabbala. Tajn nboenstv pohanskho dvnovku. Pvod Kabbaly. Magick Kabbala. Bosk Kabbala. II. Gnostikov. Veobecn charakteristika gnosticismu. imon arodj. Menander. Kerinth. Valentin. Mark. Kolorvas. Karpokrat. Varvelioti. Ofit. Kainit. Markion. Saturnin. Vasild. el gnosticismu. Vliv gnosticismu na mravy. Tajn uen gnostik. Veobecn vvody. III. Manichejci . Pvod manicheismu. Mandait. Manes. Rozen manichejstv. Revolun persk sekty ohlas manichejstv. Uen Maniche. Obrozen manichejstva v pozdjch sektch. IV. Mohamed a tajn spolky islamu. Vznik novho nboenstv. idovsk pvod mohamednstv. Mohamednstv, co zbra id proti kesanstvu. Obrcen mohamednstva proti idm. Vytvoen idy rozkolu v islamu, nasazen sekt a tajnch spolk. iit. Ismailit. idovsk dynastie Fatimid. Svaz vrah. Podobnost uen a organisace tajnch spolk islamu a tajnch spolk kesanskho svta. V. Albigent. Tajn idovsk vlda. Rozlin sekty Evropy ohlas manichejstv. Orlent manichejci. Albigent. Jejich idovsk pvod. Uen Albigenskch. Jejich historick loha. Kick vprava proti Albigenskm. Znien sekty. Zbytky sekty splynuly s Templi a Valdenskmi. VI. Templi. Kick vpravy. Zaloen du Templ. Jejich stava a organisace. Privilegovan postaven du. Zmna stanov, cle a smru. d se mn v sektsk tajn spolek. Tajn uen Templ a jejich obady. Pro se z du Templskho stal sektsk tajn spolek! Protisttn innost du. Filip Slin a pape Kliment V. Proces Templ. Znien du. Zhadn smrt Filipa Slinho a papee Klimenta V. Pedpokldan osud ostatk du. Rzn mnn mezi zednskmi spisovateli stran du Templ. Zednsk podvody. Styky du Templ se svobodnm zednstvem a jinmi judofilskmi tajnmi spolky.

OBSAH:

VII. Tajn spolky od XIV.XVIII. stolet a reformace. Veobecn nzor. J. Wiklef. Hus. et Brati. Selsk svazy. Anabaptist. Valdent. Epocha obrozen. Humanismus. Spiknut humanist. Martin Luther. Uen Lutherovo v jeho prvotn podob. Spodn tohoto uen. Vliv reformace na situaci id v Evrop. VIII. Akademie prodnch filosof ili neoplatonik. Veobecn charakteristika tchto svaz. Alchymie. Rosenkreuzerov. Tajn akademie Italie. Tajn akademie Nmecka. Tajn akademie Anglie. IX. Zednsk svazy. Zbn pehled djin zednskch svaz. Stopy idovskho vlivu v obadech a symbolech tchto svaz. Proticrkevn smr v zedn. svazech. Politick jich loha. Svazky zednskch l s idovskmi tajnmi spolky. Zzen symbolickho zednstva. Anglit Deist. Dovolen idm usazovati se v Anglii. Zkon svobody vry. Piny zaloen zednstva v Anglii. Cle svob. zednstva. Poukzn ida Bernarda Lazara na lohu id o nien kesanstva. I. Kabbala bosk. Kabbala ili stn podn Synagogy jest star knih biblickch. Ob vtve tto Kabbaly boho du. Kabbala jest svena zvltnmu sboru uenc. Zkaen Kabbaly, kter stala se hnzdem arodjnch povr a kejklstv. II. Kabbala kouzelnick ili lev, t. j. Kabbala farizejsk. Ona jest zkladem kouzelnictv, klem tajnch spolenost ili okultismu. Svrchovan moc, kterou dv lidem, kte j ovldaj. id, nai uitel v kouzelnictv, byli jejmi nejvrnjmi pechovavateli. Jej pvod. Zrodila se z poteby neodvislosti toti vzpoury. Dv znalost duch tohoto svta a d velikou bytost pomoc psmen, slov a sel. Svt jest stvoen na tajnm rozvrhu abecedy. Kabbala je klem svta neviditelnho tajemstvm antickho spiritismu. Kabbalista mus se slouiti tlem i du s andly, kte maj vliv na hvzdy, a ovld tyto andly skrze jejich jmno. Toto hvzdn kouzelnictv jest kouzelnictvm mskch matematik, toti Chaldejskch ili hvzdopravc, kte byve dve vtci svta pohanskho, byli skoro ve vech dobch vtci ve svt kesanskm. Potkov nebet. Podstata. Kabbalistick duchastv. III. Kabbala kouzeln. Vechna dogmatick nboenstv, prav nm jeden uen kabbalista, povstala z Kabbaly. Vechna sdruen zednsk vd j za sv tajemstv a symboly. Tyto tradice jsou evniv zachovvny knstvem a podle nho jsou kln kosti alamounovy obadn knihou, eknme kouzelnou knihou jednoho papee.

Dodatek:

Hlavn sbrnou idovsk Kabbaly jsou Zohar a Talmud. Ona se nachz u vech nrod ve vem tajemnm, a toto mystick uen pochz od Chaldejskch, kte vzeli z Chma. Abraham jest een kouzelnk-kabbalista, ponvad byl Chaldejan. Kouzelnictv a pekelnictv jsou nerozlun od Kabbaly. id, kte jsou nejvrnjmi pechovavateli tajemstv Kabbaly, jsou v magii velkmi mistry stedovku. Oni pedstavujce ducha temnosti, vos ex patre diabolo (vy jste z otce bla) byli misioni a velmistry okultismu. Tradice kabbalistick vloudily se svm jedem v rzn odvtv vdomost lidskch vlivem asti id v nich. Pklad: lkastv provozovan idy jest nakaeno kouzelnictvm. Oni ms lkastv do hvzdstv. Crkevn snmy a Otcov crkevn proti tomuto ponn. Aby zkazili sociln vdu, kabbalist, jich pedky jsou id, nechvaj vniknouti uen kabbalistick mezi Temple, ve kterch zedni vid sv pedky. Jejich cl. Odhalen jejich nstupc.

 Z existujcch tajnch spolk nejrozenjm a nejznmjm jest bez odporu svobodn zednstvo. Spolek tento existuje pes 200 let. O pvodu a podstat jeho existuje ve vech eech obrovsk literatura. A pece tajn vdcov zednstva dovedli takovou kuklou zastti tuto otzku, e mnoz, zejm zcela svdomit badatel a podnes nedospli k jednotnmu sudku o pvodu a cli tohoto tajnho spolku. Jedni spisovatel pipisuj vznik zednstva potmilosti anglickho nroda; druz vid jeho potek v Nmecku; tet povauj zednstvo za zbra du Templskho; tvrt soud, e se zednstvo vyvinulo pirozenou cestou ze svaz stavitelskch, kter postupn ztratily svj prvotn emeslnick vznam; pt vid potek zednstva v starch egyptskch mysterich atd. I co se te samotn podstaty zednstva, i tu existuj rzn nhledy: vtina spisovatel pipisuje zednstvu rz filosoficko-vdeckho a dobroinnho spolku. Avak nic nen tak tajnho, aby se jednou nestalo jasnm, a tak i velk tajemstv svobodnho zednstva, tak bedliv chrnn jeho vdci, neuniklo tak veobecnmu osudu vech lidskch podnik. Francouzt badatel v oboru tajnch spolk pracn a dlouho bdali, a konen objevili sprvnou cestu k rozeen zamotan otzky. Oni dospli k pesvden, e na zednstvo nesmme hledti co na samostatn zjev, vznikl v Anglii ped 200 lety, ale co na lnek nepetritho etzu tajnch spolk, etzu, jen se thne po stalet. Stanuve na tto cest, francouzt antizedni zaali studovati tajn spolky rznch epoch a jmen a srovnvajce jich vznik, uen, obady a innost, pili k tmto vvodm: 1. Vtina tajnch spolk za doby kesanstva vznikla z tajnho i zjevnho vlivu id. 2. Uen tajnch spolk za doby kesanstva je vce mn zaloeno na idovsk Kabbale. 3. Tajn spolky za doby kesanstva sna se podlomiti nboensk, rodinn a pak i sttn ivot kesanskch nrod, jejich vru a ivot vn zmaiti. 4. Clem tto rozkladn innosti tajnch spolk bylo a jest podzen druhch nrod nejprve duchovnmu veden a pak i nadvld idovstva. Jeden z nejinnjch a nejuenjch francouzskch antizedn Louis Dastier (pseudonym) vydal r. 1912 nevelkou brouru, zvanou Tajn spolky a id (Les Socits secrtes et les Juifs). V tto broue podn jest krtk nstin vzniku a podstaty tajnch spolk kesansk ery; v n je i skvlm zpsobem dokzna ona zkladn mylenka: e toti id jsou inicitory tajnch spolk kesansk ery, majce za el podlomen u druhch nrod nboensk, sttn a nrodn organizace. Povaujce co nejir rozen sprvnch zprv o tajnch spolcch za ivotn otzku vech nrod, jim je svatm jejich nboenstv, jejich sttn ivot a samobytnost, rozhodli jsme se dle pkladu Louisa Dastiera podati i naemu te-

VOD.

- 6 -

nstvu pehled tajnch spolk a nkterch sekt kesansk ery se stanoviska jejich idovskho pvodu. dce se stejn ideou naeho venho francouzskho stejnovrce, rozili jsme pi tom znan rmec naeho bdn v srovnn s ve uvedenou brourou a sice: 1. Chtjce podati dle monosti pln obraz mnohastaletho etzu tajnch spolk kesansk ery, zanme krtkm vylenm idovsk Kabbaly, pechzme pak ku sekt gnostik (v 1. stolet kesanskm) a vedeme sv bdn a ku vzniku souasnho svobodnho zednstva (v 18. stolet), nevynechvajce dle monosti ani jedin tajn spolek, jen za tchto 18 stalet vznikl a jen erpal sv uen bu pmo i nepmo z Gnose nebo z Kabbaly. 2. Mnoh z tajnch spolk, jimi se ve svm spise obrme, nenalzaj ve spisech francouzskch antizedn zmnky, leda zbn; a pece upozornnm na tyto mlo znm tajn organisace vynikne naprosto nejen ideov, ne i historick spojitost mezi svobodnm zednstvem a judofilskmi tajnmi spolky z prvnch stalet kesanstva. 3. Mimo to objasujeme lohu id a judofilskch tajnch spolk v pprav epochy Renaissance a rovn i v pprav velkho rozkolu v katolick crkvi, t. j. t. zv. reformace. A pece a to spchme hned konstatovati nechceme podati tenstvu pln obraz djin, organisace a innosti tchto sekt a tajnch spolk. N kol je prost a omezenj. My chceme dokzati, e: 1. tajn organisace kesansk ery vznikly pod vlivem id a slou za zbra k dosaen jejich cle; 2. e svobodn zednstvo a jemu podobn tajn spolky jsou jen nsledujcmi po sob lnky etzu tajnch judofilskch organisac, nepetrit thnoucho se po dobu cel kesansk ery. Uvdjce ku konci sv knihy vet onch pramen, jich jsme pouili k svmu bdn, upozorujeme tene sv na okolnost, e jsou mezi nimi nejen dla antizedn a antisemit, ale i zcela objektivn historick dla, ba i spisy zednskch a idovskch spisovatel, a e prv od tchto dostalo se nm nejcennjch zprv.

- 7 -

I. KABBALA.
Bhem 19. stolet vedou rzn sekty a tajn spolky podkopy pod kesanstv a kesanskou civilisaci. Uen tchto sekt a tajnch spolk jsou zaloena vce mn na idovsk Kabbale. Abychom aspo povrchn mohli objasniti, co to jest Kabbala, musme ci nkolik slov o tajnch spolcch pohanskho pravku, pedevm Egypta, AssyroBabylonie a Persie. Tyto tajn spolky existovaly v samm srdci pohanskch nboenstv a skldaly se po vtin jen ze rec,1 kte v tichu svch chrm, pod roukou tajemstv, pracovali na odhalovn a studiu zkon prody, na pochopen tajemstv Stvoen svta, na sprvnm pont o Nejvy Bytosti, o uren lovka atd. V tchto tajnch reckch spolcch existovalo nkolik stup posvcen, ale posvcovan musel msto smnch zednskch obad podstoupiti tak stran zkouky, e jen lid, kte ovldaj eleznou vli a nezlomnou munost, mohli doufati v dosaen vych stup posvcen. (Toto ostatn vztahuje se hlavn k egyptskm mysterim.) reci, vytvoive tak druh tajnch naun-filosoficky-nboenskch kol, stali se jedinmi majiteli vdeckch a nboenskch pravd a mohutnmi prostednky mezi nrodem a etnou obc pohanskch bk. Tm se vysvtluje onen velk vliv, jakmu tila se kasta rec, a to nejen na lid, ne i na vldce. Lze pedpokldati, e z potku neobklopovali se reci tajemnost jedin ze zitnch a vldychtivch podnt. Chovajce v hlubok tajnosti sv vdeck a nboensk bdn a nerozlun s nimi pochybnosti a omyly, pohant mudrci dili se snad z sti i sttnmi zjmy, soudce, e lid mus mti njak nboenstv, by i nedokonal, ale zcela urit, vymezen a pstupn jeho pochopen. Ale jinak i tajn, nboensk uen rec, je jak se soud mla rz pantheismu, t. j. stotoovn Boha s prodou, nemla v sob duchovnho principu, jen by mohl slouiti za nezvratn zklad k mravnm pedpism a poadavkm. Hlubok badatel a znalec Kabbaly a okkultismu A. S. makov takto charakterisuje tajn uen pohanskch nboenstv: Zkladn princip a nejhlub tajemstv asijskch (a t i egyptskch a ecko-mskch) mysteri zle v tom, e se z prody dl bh; proda obejm souasn i slu tvoivou i ve, co je stvoeno. Symbol tto prody, je sebe samu stvoila, je vrchn, sebe sama oplozujc bostv, jinak eeno dvoupohlavn. Toto bostv bylo leckde povaovno za hermafrodita, jinde byl z nho dln prek: Anu a Anat. Bel a Belith, Adon Adonim a Baalet v Babylonii, Baal2 i Moloch
1 V pvodnm vznamu staroslovansk knz, kter zastval nejvy knskou funkci ve staroslovansk spolenosti. Pozn. editora. 2 Baal (babylonsky Bel = pn, vldce), bh pohanskch semit v Palestin, Fenicii a Syrii, byl zosobnnm plodc musk sly a v jednotlivch tvarech svho kultu patronem nejhrub smyslnosti a systematick prostituce, jemu po bok stavna a souasn s nm jako ensk prodn princip ctna bohyn Astarta (idovsk Atoret, assyrsk Itar). Pi zasvcench jim hjch ili - 8 -

a nerozlun s nm Aera ili Astaroth u Foenian a id, Osiris a Isis u Egypan, u ek a man vousat, nkdy ern a ozbrojen Venue1 atd. Tato uen v spojen se l, klamem a licomrnost, je le v zkladech kadho tajnho spolku, pinela sv nevyhnuteln plody, je otravovaly pedevm ty, kdo je sdlel. Mravnost samotnch rec klesala, prvotn, vzneen koly upadaly v zapomenut, lidov nboenstv v mocnch rukou rec stvala se kolami znemravnlosti a krutosti, kde vldla ritueln prostituce, krvav lidsk obti atd. (Obti lidsk vak nebyly vude; v Egypt aspo neexistovaly.) reci, snace se ve svch kollegich proniknouti v tajemstv stvoen svta, hledli souasn (z dvod zitnch a vldychtivch) podporovati rozvoj nejhrubch povr mezi lidem, hrli lohu prorok, arodj, zaklna atd. a to vdy na pd nboensk; proto nejen v och lidu ne i v och vlada jevili se bti obdaeni nadpirozenou silou a nadlidskmi vdomostmi. Israelt a judt mudrci v rznch dobch starozkonnch djin, v dob pebvn svho v zemi Chaldejsk, pak v Egypt a pozdji v zajet Babylonskm a v dob vtzstv Kyra perskho, nejen e bvali svdky mohutnho vlivu rec na sttn, spoleensk a soukrom zleitosti, ale i zcela jist seznmili se i s tajnm uenm tajnch reckch organisac. Teba uviti, e do tajnch organisac tch tu a tam byli pijmni i lid jinch stav, ba i jin nrodnosti. Proto nen nikterak divu, e syni Israele dovedli sem pronikati. Zednsk historik Clavel tvrd, odvolvaje se na historika ida Josefa Flavia, e pr Moj byl zasvcen do tajn uenosti egyptskch rec a e odvdje nrod israelsk z Egypta, sdlil Aronovi a nkterm z nejhodnjch souvrc vdomosti, je zskal v reckch kollegich.2 Pak badatel v oboru tajnch spolk Louis Dastier poukazuje na to, e v dob zajet Babylonskho nkte vynikajc id bvali pijmni dle carskho rozkazu do posvtnch kollegi babylonskch rec, co se pln potvrzuje i sv. bibl.3
t. zv. kedeimov a kedeomy, jich uvno k veejnmu smilnn a tm zskvny prostedky k vydrovn modlren. Akoli tato mravn zpousta byla pinou zkzy Sodomy a Gomorrhy a pivodila na idovsk nrod ast psn tresty, oddvali se id neustle tmto neestem. Ji za Moje klanli se zlatmu teleti, smilnili s madianskmi enami ku poct bka Peera (Belfora) a nedbajce hrozeb a vstrah prorok, setrvvali v tto hanebn modloslub. Odvrtili se synov Israelt od Hospodina a jali se slouiti Baalu, ince zl ped Hospodinem, zn optovan aloby biblickch djepisc. V rozlinch krajch sloueno Baalu pod rznmi nzvy: po smrti soudce Gedeona ctn byl idy v Palestin Baal-Berith (bh zvtu) hlavn v okol msta Beritu (nyn Beirut) a bl Sichemu; v libansk dolin u hory Hamon Baal-Gad (bh tst) nebo Baal-Hermon; v severn Palestin, u vinice alomounovy Baal-Hamon, na severovchodu od Mrtvho moe Baal-Thegor (od hory Peor ili Thegor), na ostrvku u zlivu Rudho moe Baal-Cefon (bh severnho vtru) a j. Sm krl alomoun hovl mnohoenstv a oddval se del as tto modloslub pod vlivem svch pohanskch en. Za krle Achaba, ovldanho fnickou Jezabelou, rozil se kult Baala v celm krlovstv Israelskm a pronikl i do krlovstv Judskho, pes vechen odpor jeho zbonch krl a prorok. 1 A. S. makov: Mezinrodn tajn vlda, str. 141. Moskva, 1912. 2 Clavel, Histoire pittoresque de la Franc-Maonnerie. 3 Kniha proroka Daniela I., str. 3. a 4. - 9 -

 Je zcela mono, e uen recov jen z sti zasvtili do svch tajemstv zvdav syny Judy a rovn e idm byla vdeck dstojnost reckch kollegi velice nevhod. Ale je jisto, e id nejen e mnoho tili a pejmali z tajnch uen Chaldeje, Egypta, Babylonie a Persie, ale i (svedeni jsouce pkladem neomezenho vlivu, jakmu se tili recov dky svm tajnm organisacm) pojali pln zaloiti tak takov tajn organisace z nemnoha vyvolench svho nroda a e je i zaloili a to dle svdectv Louisa Dastiera1 v dob zajet Babylonskho. Tato tajn organisace, kterou historik zednstva Clavel nazv s e k t o u k a b b a l i s t i c k o u , existuje a po dnen dobu a od vzniku kesanstv slou za pramen peetnch sekt a tajnch spolenost, je podrvaj nboensk a sttn zklady kesanskch nrod. Tajn uen tto sekty nazv se K a b b a l o u , co znamen podn (tradici) anebo vdomosti, ili lpe eeno podn o vych vdomostech.2 Sami id pipisuj sv Kabbale bosk pvod, tvrdce, e byla sdlena Jehovou prostednictvm andl nejdve Adamovi, pak Smovi, Iskovi, Moji a krli Davidovi. id tvrd rovn, e Kabbala nen nim jinm, ne vkladem sv. Psma, je by pr bez Kabbaly bylo zcela nesrozumitelnm, jeto je pr plno allegori. Pi tom Jehova pr psn zakzal vykldati Kabbalu psemn z obavy, aby tato vy znalost nedostala se do rukou nehodnch; Jehova pr pikzal sdlovati Kabbalu jen od st k stm a to jen nkolika vyvolenm. Ale nedlouho ped rozboenm druhho Jerusalemskho chrmu Titem r. 70. po Kr. vidl pr Jehova, e vy znalost, t. j. Kabbala, upad u id v zapomenut a poruil pr rabnu imonovi Joachidovi, aby vyloil Kabbalu psemn, co tento splnil, napsav znamenitou knihu Zohar (zkladn st Kabbaly), je byla pozdji znan doplnna a rozvedena jinmi mudrci idovskmi (zkonnky, fariseji a jinmi kabbalisty), rovn pr na rozkaz Jehovy.3 To tedy ona chyte zosnovan bajka, pomoc n tajn idovsk vlda dr ve svch rukch temn massy idovskho nroda. Co se pak te onch vysoce vzdlanch kesan, kte od XV. stolet byli nadeni Kabbalou (Pico della Mirandola, Reichlin, humanist, pozdji Robert Fludt, Leibnitz a j.), tu dluno toto naden vysvtliti tm, e Kabbala v jejich och byla duchovnm pokladem nejstarch civilisac svta. Nechceme osobn rozhodovati o tom, do jak mry je tento nzor mylnm. Avak, dle nzor onch spisovatel, kte studovali bedliv Kabbalu4, meme smle tvrditi, e Kabbala je sbrkou ryvk vdeckch vdomost, astronomickch vpot, filosoficko-nboenskch ide, povr, magickch, t. j. arodjnickch a kouzelnickch blud; to ve ovem pevzali id skuten z tajnho uen pohanskho dvnovku; vdomosti ty vak bu vdom nebo bezdky falovali a pizpsobovali svmu nboenstv, sv historii a svm zitnm zjmm.
1 Louis Dastier, Les Socits secrtes et les Juifs. 2 Viz Rudolf Falb, Babel, Bibel und Jao, Berln, S. W. 12, Hugo Steinitz Verlag 1903. 3 A. S. makov, tamt. Kapitola o Kabbale. 4 Ad. Frank, A. S. makov, Gougenot des Mousseaux a j. - 10 -

Magick Kabbala. V Kabbale neobyejn jasn projevuje se mnie velikosti, tak velice vlastn vyvolenmu nrodu, mnie, je se u id stv a lenstvm. Tak na p. prav se v Kabbale, e Jehova stvoil svt dle mystickho plnu idovsk abecedy a e harmonie stvoen svta souhlas s harmoni idovskch psmen, jich pouil Jehova pi tvoen knihy ivota.1 Tento horrentn nesmysl nemohli id pevzti od pohanskch mudrc. Tento nesmysl je zaloen na tom, e v prvopotench abecedch jsou slova i psmena vrazem pedmt viditelnho svta. id pak z toho vyvodili, e nebyla abeceda vytvoena dle viditelnho svta, ale naopak e byl viditeln svt vytvoen dle idovsk abecedy!! Mimo to se v Kabbale prav, e rznm pemstnm psmen, je tvo jmno Jehova, dodv jmnu tomu Jehova 72 rznch vznam a tm zpsobem dv pkazy andlm, kte tmt zpsobem zase dvaj rozkazy svtlm nebeskm, tato pak vylvaj andlsk povely na zemi a d osudy lid. Proto pr psmena idovsk abecedy vbec a ta, je skldaj jmno Jehovy zvlt, jsou nejen posvtna, ale maj i neobyejnou magickou slu. Cestou rznch kombinac z psmen, je tvo jmno Jehovy nebo jmna andl, a z posvtnch symbolickch sel mohou pr lid, znajc Kabbalu a jej tajemstv, mti vliv na osud lid, pedpovdati budoucnost a tvoiti zzraky. Zde u se zan oblast arodjstv a astrologie.2 Tato st Kabbaly je vypjena od starch pohan, Sabeist, potomk Chma, ijcch v Chaldeji a klanjcch se hvzdm, je oni povauj za oduevnn. Dle tto vry u Kabbala, e kad hvzda m svho ducha ili andla a e se kad lovk zrodil pod njakou hvzdou, je se svm andlem m tajn vliv na jeho osud. Kabbala vbec uznv nesmrn mnostv rznch duch, dobrch i zlch, muskho a enskho pohlav, pi em mudrci Kabbaly mohou pr vyzvati tyto duchy a besedovati s nimi, a nejen to: i podiovati je svmu vlivu. Zpsoby, jakmi toho kabbalist dociluj, tvo celou vdu magie ili arodjstv, je tvo obsah Kabbaly. Tak na p. vedle rznch kombinac psmen, jmna Jehovova a andl, jako i posvtnch sel, pouvaj kabbalist jet zvltnch pohyb tla, nebo spaluj aromatick trvy, aby pilkali ducha tou vn, kterou duch m rd.3 Vedle magie a astrologie zaujm vznan msto v Kabbale i alchymie a lkask vda. Alchymi nazv se vda, pbuzn chemii; jejm hlavnm elem je hledn zpsobu, jakm by se umle daly zmniti patn kovy ve zlato a stbro, dle hledn kamene mudrc, t. j. takovho praepartu, jen by mohl nejen ni kovy v zlato a stbro mniti, ale jen by ml i moc vraceti lidem mld, oiovati je duevn i zabezpeovati jim vechno blaho pozemsk existence a budoucho vnho ivota. Naden tmto pzranm umnm trvalo, vlivem id, po cel Evro 1 A. S. makov, tamt, str. 139. 2 Astrologie = nauka o pedpovdn budoucnosti dle nebeskch svtel. 3 Gougenot des Mousseaux: Le Juif, le Judaisme et la Judaisation des peuples Chrtiens. Paris, 1886. - 11 -

p a do 18. stolet a odvracelo nejednoho vynikajcho ducha od plodnj innosti.1 Lkask umn v Kabbale je prapodivnou sms opravdov vdy lebn a hnusnch mastikskch zpsob (zaklnn, zakvn nemoci, ppravy jed a npoj lsky atd.). Byzantsk spisovatel VI. stol. Rufin2 uvd velice charakteristick faktum, je objasuje lkask zpsoby id a jejich krutost, je dostihuje a cynismu: Jaksi persk krlovna, jsouc tce nemocna, obrtila se k lkam-idm, kte j pedepsali tento zvec lk: dti rozseknouti na polovinu nkolik kesanskch panen a projti se mezi viscmi polovikami mrtvol. Tato divok a barbarsk rada byla perskou krlovnou pokorn vyplnna. Ne nadarmo zakazoval sv. Jan Zlatost svm ovekm pouvati lkaskho umn id: Petrpte mun svou nemoc, pravil, ale vyhbejte se a odstraujte od sebe idy. Oni prohlauj, e jsou nejumlejmi lkai svta; ale vekero jejich lkask umn sestv z klamu, arodjstv, amulet a zpsob, je jsou v magii obsaeny. Kabbala u tak pimovati k lkm lidskou krev, pipisujc jim lebnou slu proti nkterm nemocem, na p. syfilisu, svrabu (nemoci to, je je specifick prv pro idy). Tom Kantepratensk ve svm spise Crkev a synagoga prav, e u id existuje povra, e tajn nemoc (syfilis) l se jedin upotebenm kesansk krve. Praktick magie pedpisuje, krom toho, pouvn lidsk krve a tuku nejen pi len, ale i pi rznch magickch obadech. Kabbala pak doporou upoteben lidsk krve co prostedek tajemnho oitn a obrozen lovka. Takovm zpsobem Kabbala, kter je pravovrnm idm posvtnj ne Pentateuch Moje a Talmud, v y a d u j e l i d s k k r v e . To je faktum, je dluno zvlt vytknouti, nebo ono vrh svtlo na staletou zhadu rituelnch vrad; obvinn z tchto vrad t idy od dvnovku, o em svd bible a etn soudn procesy v rznch zemch a to a po dnes. Uvedeme pozdji pm dkazy o tom, kdy Kabbala pipout ritueln vrady. Ve ve uveden me se vztahovati k t. zv. magick Kabbale. Ale je jet druh st Kabbaly, je m nzev bosk a obsahuje v sob neobyejn mlhav vklad tajnho nboensko-filosofickho uen, vydluenho z tajnch pohanskch nboenstv. Bosk Kabbala. Tato Kabbala pojednv o povaze Bostv, o pvodu vehomra a o uren lovka. Posvtn a svat jmno Nejvy Bytosti, Nevdomho Boha pe se bez samohlsek tymi idovskmi souhlskami i o d , g e , v a v a zase g e . My
1 Podrobnosti o alchymii viz ne, v kap. VIII. 2 Histoire Ecclesiastique, Rufin, liv. II. - 12 -

vyslovujeme to Jehova. Ale idm je pronen tohoto jmna co nejpsnji zakzno. Dle uen Kabbaly je to slovo, jeho sprvn vysloven otevr smrtelnku kl vech vdomost boskch a lidskch. V starch dobch veleknz pronel je jednou do roka, te vak tvo i ono nejposvtnj tajemstv vech tajnch spolk, zaloench na idovsk Kabbale. Kter vslovnost tohoto jmna povauje se za sprvnou, toho nevme. Za to znme hieroglyfick a symbolick smysl, kter kabbalist, ze stolet do stolet penejc star kult Molocha a Astarty, dodvaj soutu psmen, je tvo jmno Nejvyho Soudu, prv smysl m u s k h o ( j o d ) a e n s k h o ( g e ) p r i n c i p u , j e v s l o u e n ( v a v ) r o d n o v p o k o l e n (zase: g e ) , v em, dle jejich vkladu obsaeno jest tajemstv stvoen s v t a a t a j e m s t v v n o s t i .1 Je pozoruhodno, e prvn psmeno idovsk abecedy a l e f sestv z tch 4 psmen, rozloench do ke, z eho kabbalist rouhav vyvozuj objasnn ke. V tomto psmenu vid oni zobrazen Boholovka Adama Kadmona, jen jednu ruku zved k Bohu a druhou spout k blu, sluuje v sob dobr i zl princip, v em je pr zaloeno prav uren lovka. (Neprotiven se zlu.)2 Pi tom nen nezajmavo, e proti kesanskm nzorm, dle kabbalistickho vkladu, oznauje p r a v ruka nutnost a zlo a l e v svobodu a dobro.3 Zde u vidme zatky dualismu gnostik, fanatismu Templ, svobodnch zedn, martinist, i nepm vklad toho, pro vechny strany, veden idy, tvrdojn a vdy jmenuj se levmi!4 Zajmavm je i druh vznam psmena a l e f , na nj ukzal A. S. makov: Ve chvli stvoen svta ohnivm rydlem na Nejsvtj korun Pn vyryt psmena hebrejsk abecedy sela pojednou s koruny a postavila se ped Nho. Pak kad psmena ekla: Stvo svt skrze mne! Odmrtiv nkolik psmen, Hospodin rozhodl se stvoiti svt psmenou b e r a a , t. j. poehnn. Psmen a l e f (je zna prvn psmeno i zrove slici 1 a je proto ze skromnosti drelo se v zadu), ekl Hospodin: Ty pak bude pedstavovati mne, jen jsem jeden!5 Tento vklad psmena alef m makov od rabbi Ben Akiby; vklad ten je zcela logick, neb a l e f pedstavuje sice j e d n o t k u , ale skld se ze 4 psmen, je tvo jmno Jehova (I H V H = Jahveh), jeho vznam objasnn ve. Ve vyloen vklad svatho smyslu slova Jehova, jeho pvodcem je nejvce vynikajc souasn kabbalista, doktor lkastv, doktor Kabbaly, hlava du
1 Papus, Le Tarot des Bohmiens. Clef absolue de la Science occulte, str. 2329. 2 Lev Tolstoj hlsal tuto krsnou zsadu! P. pekl. 3 makov, tamt str. 113. 114. 4 Viz G. V. Boutmy. Neptel rodu lidskho (str. 29. rus. vyd.), Petrohrad, 1907. 5 A. S. makov, tamt, str. 152. - 13 -

Martinist Papus (vlastn id Enkos), me do jistho stupn slouiti za kl k objasnn neobyejn mlhavho uen Kabbaly o Vy Bytosti a pvodu vehomra. Bh, dle nzor kabbalist je Bytost pedvn, nekonen, EnSof, a souasn Bytost vech bytost, obejmajc Vekerenstvo. Dle sv prvotn povahy je B h b e z v d o m m . On nepozoruje ani svou vlastn existenci a nevnm sama sebe. Bostvo zstalo by i nadle bezvdomm, kdyby se neprojevilo postupnm rozvojem svch nezmnitelnch vlastnost ili pvlastk, je se jmenuj s e f i r o t y (stupni). slo s e f i r o t jest d v a c e t . Ony jsou spolenmi a nevyhnutelnmi formami veho, co existuje, a berou na sebe stle materielnj rz, m vce se vzdaluj od spolenho pramene Prvotn Jednotky.1 Prvnch deset sefirot jmenuje se takto: K o r u n a ; skrze tu se nekonen osvobozuje od konenho a stv se samm sebou; R o z u m ; ten vznik, ili vyplv z Koruny a je principem muskm; stejn vznik M o u d r o s t , je je principem enskm. Rozum a Moudrost zplod syna, jeho jmno je V d a , jen vak nem samostatnho byt. Koruna, Rozum a Moudrost tvo dohromady prvn nerozdlnou trojici, pod n se rozum bezpodmnen jedinen byt, vn rozum, tvr slovo. Z Moudrosti vyplvaj dal dva sefiroti: M i l o s r d e n s t v ili Velkodunost a S l a ili Psnost, je jsou sloueny v K r s e a tvo s n druhou, nerozdlnou trojici. Dal trojici tvo: V t z s t v ili Vnost, Slva, P r v o o s n o v a ili princip zrozen. Dest sefirot V e l i e n s t v oznauje viditelnou existenci v prod, a tvo nejvy harmonii, v n jsou sloueny vechny pedchoz sefiroty. Bostvo, projeviv se takovm zpsobem, jest schopno naprostho sebepoznn a stv se idelnm i boskm lovkem, jemu jmno jest Adam Kadmon. Z Adama Kadmona plyne deset nezbytnch forem, jmenovanch t sefiroty (nejvy moudrost, vzduch, voda, ohe, tyi strany svta a jeho 2 ply), z nich postupn se vyvjej neviditeln svt andlov a duchov a viditeln svt materieln formy a iveln elementy prody.2 Mnie velikosti, vlastn idovskmu plemeni, a snaha vemluviti vekermu svtu ideu o sv duchovn vyvenosti nad druhmi nrody, nalezly msta i v tomto mlhavm uen.
1 A. S. makov: Mezinrodn tajn vlda, str. 165 a 166. 2 A. S. makov, tamt, str. 166 a 167. - 14 -

Tak 6 z 10 prvnch sefirot i pvlastk Bostv jsou ztlesnny v rznch vynikajcch osobch z djin Israele: Milosrdenstv v Abrahamovi a Aronovi, Psnost v Iskovi, Krsa v Jakubovi, Vtzstv v Moji, Velienstv v Davidovi; ostatn tyi sefiroti pebvaj jak prav A. S. makov v abstrakci. Z ve uvedenho vkladu kabbalist slova Jehova mohli jsme u nabti jakhosi pont o tom, v em se zakld, jak je zamotno a nepochopiteln vyloeno uen Kabbaly o Bostv a vehomru. Uvedeme jet nkolik podrobnjch vklad. P r v o b y t n p o d s t a t a d u e v e h o , c o e x i s t u j e , n e p l n bytnost, prvobytn nebyt, vn nekonenost jest pirozen, ve objmajc a nezmniteln Pina vech forem a petvoen kosmickch, astronomickch, minerlnch, r o s t l i n n c h , i v o i n c h a l i d s k c h . Tato bytost existuje sama v sob, sama sebou a sama pro sebe. Ona je vna v tom smyslu, e nemajc potku, souasn pokrauje a neustv pokraovati. Ona (t. j. prvobytn byt ili existence) je n e k o n e n a v projevech svho byt, rozdvojujc se do nekonena vdy ve 2 pohlav, tvoc bytosti, jich poet stle roste a stv se nesetnm. Ona je v e m o c n a , ponvad se me svmocn uchovvati, mnoiti, zkracovati, niiti, nebo mniti vlastnosti svch projev. Ze vech svch mnohch projev ona vybrala lovka, i lpe eeno soubor vech lidskch vlastnost, aby v nm (lovku) vyslovila a spojila soubor vech svch projev. Z lidskch vlastnost vybrala si o b l a s t r o z u m u , a b y p o z n a l a s e b e s a m a , oblast vle, aby projevila sv monosti, oblast citovou, aby se sama kochala ve vn novm tst. Z citovch stav vybrala si o b l a s t p o h l a v n , c o v r a z s v h o n e j v y h o b l a e n s t v a s v t v o i v s l y . 1 K doplnn toho, co bylo prv vyloeno, uvedeme jet nadmru zdailou a charakteristickou definici znalce Kabbaly Elifase Lvyho, 2 jen rozebraje knihu Zohar (hlavn st knihy Kabbaly), prav, e autor tto knihy, rabn Simeon Joachid ve svm kabbalistickm uen o stvoen svta pedstavuje cel svt ve form nekonenho m a n e l s k h o l o e .3 Nedosti na tom: dle uen Kabbaly ji samo objeven se Messie nerozlun spojeno s tout ideou, dominujc v idovskm nazrn na svt a sice: Objeven se Messie bude vsledkem jednoho z tajemnch o b c o v n Boha s jeho echinou.4 Cit mravnosti nedovoluje nm iti se o vrazech, jakmi l kabbalist tato obcovn ili souloen Jehovy s jeho echinou.
1 Revue internationale des Socits secrtes, No 5, 1913, Str. 878 a 879. 2 Bval katolick knz (abb Constant), jen pestoupil na idovskou vru; ped smrt se vak kl a vrtil se zase do lna katolick crkve. 3 E. Lvy, Livre des Splendeurs, str. 84. 4 Tajemstv krve u id. Dobrozdn soudn J. E. Pranajtise. Vydn za redakce A. S. makova, Moskva. Gorodsk. tipografija. 1913. Str. 24. - 15 -

Kdy tato objasnn srovnme s ve uvedenm uenm Kabbaly o En-Sofa a jeho sefirotech, tu teprve bude nm jasno, co vlastn mn kabbalist pod N e j v y B y t o s t , P r v o p i n o u veho, co existuje. Toto zamotan a nepochopiteln vyloen uen Kabbaly o Bostv a o pvodu vehomra nen dle A. S. makova nim jinm ne pantheismem, a ponkud zmnnm a mlhavm. Pantheismem pak nazv se uen, je ztotouje Boha s prodou.1 Jednm z nejvznanjch pedstavitel tohoto uen je idovsk filosof 17. st. Baruch Spinoza, jen skuten rozvj nzory, npadn podobn uen Kabbaly. Bh prav kabbalist je pedvn, nekonen Podstata, a pi tom Podstata veho, co existuje, ve obejmajc Vechno. Bh u idovsk pantheista Spinoza je absolutn Nekonenost, je vn Podstata, je to v e , c o e x i s t u j e , veker dla vehomra, je to vn pina veho, co jest. Kabbala u: Bh je dle sv prvotn povahy bezdkm, neuvdomlm. Pantheist pak u: Bh nem samostatnho uvdomn. Kdeto monotheist, ili vc v jednoho Boha, hlavn pak kesan, vid v Bohu Tvrce svta, Vy bytost, samostatnou, individueln, dokonalou a stojc n a d s v t e m , pantheist ili vyznavai vebostv tvrd, e Bh nem individueln samostatnou existenci, e nevldne samostatnm rozumem, nebo uvdomnm, ale e je jen souhrnem vech individuelnch uvdomn, veho rozumu, rozptlenho po svt.2 Ve je bh! volaj pantheist. Uen toto je hlavn tm zhoubno, e z nho neplynou dn mravn zkony; ono zstavuje lovku naprostou svobodu, oddvati se vem vnm a choutkm sv hn pirozenosti. Je-li v e bh, pak nen ani hchu, ani zla; vechny zloinn skutky a nklonnosti lovka jsou jen projevem bostv; nad lovkem nen jinho soudce, mimo jeho vlastn rozum a vdom, jeto bh pantheist je jen slouenm vech rozum a vdom, a ne Vym Rozumem. Vimneme-li si pak ble zkladn idey, na n je zaloen cel pantheismus, idey vce mn maskovan mlhavm mudrovnm Spinozy a kabbalist, tu vidme, e z uen toho plyne nejen uvolnn od zkon mravnosti, ale i pm k u l t n e m r a v n o s t i ! Kdeto pak arijt stoupenci pantheismu vlivem vy duchovnosti sv povahy nedali se pli unsti touto nemravnou strnkou pantheismu, snace se do jist mry povznsti nzkou rove pantheismu, kabbalist idovt prv tuto nemravnou strnku zpracovali co nejdkladnji a starozkonn pkaz plote a rozmnoujte se dovedli k stupni jedinho nboenstv a nejvy pravdy, jako i jedin a nejvt ctnosti!
1 Pantheismus znamen: v e b o s t v . 2 Maurice Muret, Lesprit Juif. (Kapitola o Spinozovi). - 16 -

Pohlavn pud, to jedin bostv, jm je proniknuta Kabbala, smysln rozkoe jsou onm sacrosanctem, onm z j e v e n m , v nm se projevuje skuten ptomnost aktivnho bostv.1 Naprost podlhn vli tohoto bostv je povaovno od pravovrnch id nejen za nboensk dogma, a l e i z a s p r v n o u c e s t u k d o s a e n konenho snu vyvolenho plemene: naplniti zemi a v l d n o u t i n a d n ! Pantheismus a jin liuen Kabbaly jsou hlsna v tajnch spolcch; jsou jimi nadeni, el Bohu, i mnoz, kdo officieln nazvaj se kesany. Toto uen, pevzat ze starch pohanskch mysteri a idy pro idovsk ely pizpsoben, rozchz se radikln s pojmem o Bohu, jak vyplv z pravho smyslu Mojova Pentateuchu. Proto tedy tvrzen kabbalist, e pr Kabbala je jenom vkladem sv. Psma, je drzou l, jej pomoc idovt machli, kte tvrd, e jedin maj v ruce kl k pochopen sv. Psma, dr ve svch rukch neuvdoml massy svch souvrc. Velice charakteristickm je zpsob, jej si osvojili id-kabbalist, k spnmu oklamn svch souvrc a kesan, je pipoutj k studiu Kabbaly. Zrovna jako u zednstva maj obady a symboly mnoho rznch vklad a smysl, co dovoluje vdcm zednstva omraovati sv naivn spolubratry, tak i v Kabbale jsou rzn zpsoby k odhalen posvtnho smyslu sv. Psma, je dvaj zvli fantasii a svvoli uench kabbalist. Z tchto zpsob je nejcharakteristitj t e m u r a ili anagrammatick pestaven psmen. Temura bv rznho druhu: 1. psmena uritho slova pestavuj se zcela libovoln k utvoen novho slova; 2. psmena toho kterho slova jsou zamnna jinmi a to tak, e msto prvnho psmene abecedy klade se posledn, msto druhho psmene pedposledn atd. Dle tohoto zpsobu slovo S e s a k u Jeremie, jeho vznam je neznm, te se Babel, t. j. Babylon; 3. vech 22 psmen idovsk abecedy pe se do 2 dek po 11 v kad. Pak se 12. psmeno klade na msto 1. psmene, 13. na msto 2. atd. V celku vzato, me bti kad psmeno pestaveno i zamnno 231 zp2 soby. Pomoc tohoto, pmo podvodnho zpsobu, mohou mudrci Kabbaly bez nmahy najti v sv. Psm ve, co se jim zamane, a tm zpsobem klamati s spchem zatemnl massy idovsk a vldnouti jimi. Nesmme vak zapomnati, e K a b b a l a , dle slov A. S. makova, j e d u t a l m u d u , tto druh zbran k zotroen idovskho lidu. T a l m u d , to plod idovsk zloby, pln nenvisti ku vemu neidovskmu lidstvu; on pedpisuje zabjeti a olupovati goje ku cti a slv Jehovov, on je kabbalisty tak vydvn za zjeven Bo a tak slou k vkladu sv. Psma.
1 Revue Intern. des Socits Secrtes. Le Judaisme. Str. 879. No 5. Avril 1913. 2 A. S. makov, tamt., str. 140. - 17 -

Talmud je uen zjevn, zvazn vtloukan do hlav kadho ida od 10. roku jeho vku. Rabni u, e talmud je ve ne Pentateuch Mojv a e sm Jehova na nebesch se u talmudu, v s t o j e , tak velikou je Jeho vnost k tto knize.1 Kabbala pak, co uen tajn, majc tak bosk pvod, a mimo to u samm Jehovou uren jen pro vybran kruh vyvolench, je pravovrnmi idy povaovna za jet svtj, ne talmud. A tak tedy sv. Psmo knihy Mojovy a prorok ztrc naprosto svj vznam, nebo mudrci talmudu a Kabbaly vykldaj sv. Psmo naprosto libovoln, pomoc vymylench jimi arlatnskch zpsob, oni mohou z nezkonitho udlati zkonit, z ernho bl, ze zloinu ctnost. Tak na p. id-kabbalist u, e zabit jinovrce idem nen zloinem, ale jen obt, jakou m Jehova rd. Jeden z vynikajcch kabbalist Chaim Vital, jen zemel r. 1620, uil, e i d je zrno (dobr strnka stvoen) a j i n o v r e c e je k l i p o t , t. j. pleva toho zrna (patn strnka stvoen) a e Jehova, tvoe svt, vlil do ivch bytost stky sv bosk svatosti, ve form jisker, pi em st jisker Jehovovch, potem 288, dostala se mezi k l i p o t . Osvobozen tchto jisker z klipot (zl strnky stvoen) a piveden jich k zrnu urychluje p c h o d M e s s i v . Jinmi slovy: id, jen by si pl brzk pchod Messiv, mus se snaiti, aby co nejvce goj (klipot) pozabjel. Odnmej ivot klipot a zabjej je a pak echina (Nebesk Krlovna) bude ti to potati za rovno se zpalnou obt. (Sefer Or Israel 177 b).2 Tento povel m u pm vztah k rituelnm vradm. A vskutku, jak svd znalec Kabbaly, knz Pranajtis, je z mnoha mst Zoharu (nejdleitj sti Kabbaly) zjevno, e zabit neida, tedy i kesana, dodv se rz Obtnho aktu, t. j. rz ritueln. Z tho Zoharu (. II. 119) je zjevno, e akt vrady m bti proveden uritm, kabbalistickm zpsobem. I smrt jejich (amre gaarec, t. j. neid) a je pi zavench stech, jako u dobytka, jen umr bez hlasu a ei. Za spchn takov vrady neida slibuje Kabbala idu-vrahovi nebeskou nhradu: Ve tvrtm palci rje jsou ti vichni, kdo oplakvali Sion a Jerusalem, jako i ti, kdo vyhubili zbytky nrod modl.3 Vynikajc myslitel z konce 19. stol. Eugen Dhring vyslovuje se ve sv knize, vnovan idovsk otzce, o rituelnch vradch co o symbolickm obadu, jeho ast opakovn vlv do idovskho mozku nzor, e neid jsou b e z 1 A. S. makov, tamt, str. 85. 2 Tajemstv krve u id. J. E. Pranajtis. Str. 21 a 25. 3 Pranajtis, tamt, str. 26, 27, 28. V te sv prci knz Pranajtis velice podrobn odvolvaje se na idovsk prameny (Zohar a j.) dokazuje, e pod m o d l i rozumj id vdy vechny neidy vbec, hlavn vak kesany. Tak v Gagachot rabbi Aschera (Aboda Zara 836) se prav pmo: K n l e k m o d l s t v . - 18 -

p r v n m d o b y t k e m , nad nm se id povznej v belskm sebeoslaven, obracejce v potravu Israelovu krev a ivot druhch nrod.1 Tak na zklad ve uvedenho dospvme nutn k vvodm, e K a b b a l a v y a d u j e n u t n k r e v l i d s k o u , nejen k magickm a lebnm elm, ale i k rituelnm. Zabjen neid a tedy i kesan pedn urychluje (dle uen Kabbaly) pchod Messiv, za druh slou za zmnu krvavch obt, je existovaly u id a do rozboen Jerusalemskho chrmu, r. 70 po Kr.,2 a za tet je symbolickm obadem, jen neustle pipomn vyvolenmu plemeni, e ve neidovsk lidstvo je odsouzeno k pohlcen Israelem. Konen je v Kabbale sam poukzno i k tomu cli, ku ktermu mus smovati vichni id, toti: k boji s neestnou st lidstva, t. j. s neidy, a obrcen jich v otroctv. Bojuj s n (s neestnou st lidstva!), nezakldaje rukou, pokud nenastane povinn podek, p o k u d v i c h n i p o z e m t n r o d o v n e s t a n o u s e o t r o k y n a i m i ! Proto i j tvrdm: velik odmna tomu, kdo dovede osvoboditi se od t zl sti, kdo dovede podiniti ji sob! (Zohar I., 160 a.)3 K doplnn tohoto neplnho nrtku Kabbaly uvedeme ppadn porovnn A. S. makova, jen prav, e Kabbala je jako ohromn jarmark, kde drah i groov zbo je vystavovno se stejnou pelivost a za jednu a tut cenu. Kde nejvzcnj perla le asto v pinav katulce, ili co astji bv kde v zlatch schrnkch nen nic, ne prach a smet.4 Dodejme k tomu, e perla a prach t. j. filosofick idey, ryvky hlubokch vdeckch vdomost a divok poblouzen hrubho pohanstv, to ve je idy vykradeno ze starch pokladen pohansk civilisace, e to ve bylo podrobeno idovskmu zpracovn a ureno vlun k slub Israeli. A vru: Kabbala v rukou tajnho idovskho vldcovstv byla a jest i bude vdy mocnou zbran k podmaovn si idovsk massy, i nebezpenou zbran k mravnmu a politickmu rozvratu a zotroen kesanskch nrod. id, prosyceni jsouce sami jedem mlhavho a mranho uen Kabbaly, otravovali a stle otravuj jm kesansk nrody, je poskytly jim tulek. Divok povry, arodjstv, slouen s pohanskou krutost, len oddn se alchymii a astrologii, vrhajc tk stn na stedovk, vtina sekt za to ve dkuj evropt nrodov jen a jen idm!5 Nedosti na tom: id, snace se poskvrniti istotu kesanskho uen, jim zcela cizho a nenvistnho, snace se podervati a rozmetati zklady kesansk civilisace, aby na jej rozvalinch vytili sv krlovstv, pouvaj zrdn a mocn zbran, kterou si vypjili od staropohansk civilisace. Zbran touto jsou t a j n s p o l k y , pomoc jich id bhem 2000 let nut samotn kesany k astenstv na znien kesansk civilisace.
1 Eugen Dhring, Die Judenfrage als Frage des Racencharakters und seiner Schdlichkeiten fr Vlkerexistenz, Sitte und Cultur. Fnfte, umgearbeitete Auflage. Nowawes-Neuendorf bei Berlin. Personalist-Verlag von Ulrich Dhring 1901. Kap. V., Str. 117120. 2 Pranajtis, tamt., str. 42. 3 Pranajtis, tamt., str. 15. 4 makov, tamt., str. 163. 5 Bernard Lazare, LAntismitisme, str. 354. - 19 -

A vru: rzn a protivn, mlhav a ohavn uen rznch tajnch organisac ponaje starmi gnostiky a kone dnenmi zedni a martinisty i polotajnch spolk spiritist, theosofist a j. m za svj zklad idovskou Kabbalu s jejm mlhavm a asto hnusnm uenm. Rozebeme-li uen tajnch spolk kesansk ery a soudme-li, e podkladem jich nebyla Kabbala, tu zstane nm el, podstata i bytnost jejich naprosto nepochopitelnm. Kabbala vak objasuje nm vechno! Proto tak povaovali jsme za nutno, ponkud dle pozdreti se u tohoto tajnho idovskho uen, je od pradvna je rozumovou a mravn otravou kesanskm nrodm. K potvrzen tuto vyslovench nzor o Kabbale a tajnch spolcch odvolme se na svdectv proslulho souasnho kabbalisty Papuse, jen prav, e nejvy posvtnou a veobjmajc uenost, je byla pokladem tajnch organisac pohanskho starovku, chovaj id v jejich knize Sefer-esirach (st Kabbaly) a e t a j n s p o l k y , na n vloena misse sdlovati lidstvu tyto tajn poklady pokolen od pokolen, m u s h l e d a t i r u k o v m o u d r o s t i v i d o v s k K a b b a l e ! 1

1 Papus, Le Tarot des Bohmiens, str. 351. - 20 -

II. GNOSTIKOV.
Mnoho stalet ped pchodem Spasitelovm ila idea o svtov vld id vlivem kabbalist. Vykldajce psmo Starho Zkona dle sv poteby a dle svch pln, mudrci idovt vnukali svmu nrodu, e Messi, pedpovdn proroky, bude krlem na zemi, jen pr nejen osvobod idy od cizho jha, nbr i silou mee zni neptele vyvolenho nroda, a do ruky vtiskne Israeli ezlo nadvldy svtov. A tu uznn Jee Krista, jen piel hlsati krlovstv nebesk, ne pozemsk, hrozilo zboiti po stalet budovan vzdun zmky o idovsk vld nad celm svtem. Zklaman nadje mudrc a vdc idovskch, to prazdroj jejich nenvisti ku kesanstvu. Doshnuve odsouzen k smrti Jee Krista, idovt kabbalist (veleknzi, zkonnci a fariseov) doufali, e uen Jeho bude zapomenuto a neobjev se vce co pekka k dosaen jejich lenho snu o idovsk svtov nadvld. Ale kdy ani krut pronsledovn, ani klevety, ani udvn, ani pobjen a nsil, pchan idy nad sv. apotoly a nad prvnmi kesany, nezastavila rozen boskho uen, tu id ve svm nenavnm boji s kesanstvem chopili se nov, vpravd pekeln zbran. Oni se rozhodli rozviklati kesansk nboenstv v samotnch zkladech pomoc tajnch spolk a sekt, a poskvrniti jeho istotu vnesenm do nho pohanskch nzor, jakmi je Kabbala prosycena. Mezi prvnmi kesany bylo dosti lid ne prv pevnch ve ve, lid, kte se jet docela nezbavili dvjch idovskch i pohanskch blud. A tac kesan byli nejvdnj pdou pro idovsk machinace. K prvnm tajnm zbranm, jich pouili id proti kesanm, pat organisace sekty zvan g n o s t i k y . Liuen gnostik, zaloen na idovsk Kabbale, projevilo se pozdji zsluhou id v mnoha tajnch spolcch a sektch, m. j. v martinismu a v hnusn a nemravn sekt mrska (flagellant). Crkevn otcov prvnch stalet kesanskch, ozbrojeni jsouce plamennou vrou a vdomostmi, neustvali odhalovati livost uen gnostik; v tomto boji pedevm vynikl sv. Ireneus, biskup Lyonsk, jen zemel muednickou smrt za ery pronsledovan csae Septimia Severa kolem r. 202. Ve spisech sv. Irenea1 je podrobn vyloeno uen gnostik, je on na zklad sv. Psma vyvrac. Oprajce se o fakta, obsaen ve spisech sv. Irenea Lyonskho (el Bohu zapomnanch dnen nevreckou intelligenc!), jako i o fakta z djin crkevnch ze spis francouzskch antizedn vyat, pokusme se objasniti tenm naim v krtkosti podstatu a zklady liuen gnostickho, je svd zejm o pvodu idovskm!
1 Pt knih sv. Irenea. Odhalen livho uen. Peklad (do rutiny) protojereje P. Preobraenskho. Petrohrad. Vyd. Fuzova, 1900. - 21 -

Gnostik znamen vdouc, z eckho slova gnosis = vdn. Sekti, kte si pisvojili toto hrd jmno, povaovali se za majitele vyho, dokonalho vdn, ale odhalovatel jich sv. Ireneus spravedliv nazv uen jejich livm vdnm. Gnostikov vypjili si sv liuen i samo sv jmno z idovsk Kabbaly, jej uen tak jest vydvno idy za nejvy ili dokonal vdn. Gnostickch sekt existovalo velice mnoho, jeto kad jen ponkud vzdlanj gnostik tvoil vlastn systm; v zkladech vech tchto systm leelo mlhav, tak i jinak pizpsoben uen Kabbaly. My obzvlt klademe draz na to, e pln totonosti s Kabbalou nelze hledati ani v gnosticismu, ani v uen jinch tajnch sekt. id inicitoi liuen, namench proti kesansk crkvi nemli za svj el zasvtiti ciz jim nrody v tajnou svou uenost, nbr podkopvati nboensk, sociln a sttn zklady tchto nrod a podditi je svmu vlivu. dce se tmto clem, id zakladatel a tajn inspiratoi tajnch spolk a heres erpali z Kabbaly zkladn idee svch liuen, je vak dle sv fantasie nebo dle poteb danch okolnost mnili. Tak na p. gnostikov msili k svm liuenm nkter idee eckho filosoficko-nboenskho nzoru na svt, aby sv mudrovn uinili ecko-msk intelligenci (k n se hlavn obraceli) pstupnm. A proto je tedy gnosticismus sms Iiuen Kabbaly, zkaench dogmat kesanskch a eckch myth i filosofickch ide. Gnostick sekty, je v prvnch staletch kesanstva se hojn vyrojily, mly sice nkter rznosti, ale pi tom pece jen mly tyto spolen, zkladn rysy: Gnostikov uili o existenci dvou svt, duchovnho, pramene dobra a svtla, a materielnho, pramene zla a tmy. Pi tom pojmy d o b r a a z l a oni ztotoovali s pojmy v d o m o s t (gnosis) a n e v d o m o s t . O gnosticch lze uti slov apotola Pavla, e uenost nadm a lska vzdlv.1 A vru: tito ruitel kesanstv uce, e dobro nen v lsce a ctnostech z n vyplvajcch, ale ve vdn, v pe sv snaili se rozeiti otzky, prostmu rozumu lidskmu nepstupn: o Nejvy Bytosti, o stvoen svta, o pvodu zla a pod. Gnostikov uili, e smysln svt je odrazem svta nadsmyslnho a e p r votn pohlavn rozdl je zdrojem rozvoje celho ivota. Nejvy Bytost nazvali gnostikov H l u b i n o u ili P r v o p o t k e m a P r v o o t c e m (v Kabbale se jmenuje En-Sof nekonen Bytost). Z tohoto neuvdomnho a nevyzpytatelnho Prvopotku ili Hlubiny vyplvaj v prech bosk sly ili eoni2 (v Kabbale nazvaj se tyto sly sefiroty = stupni), je se dl na musk ili aktivn a ensk, ili passivn. O samotnm Prvopotku, ili Hlubin, maj mnoho rznch nzor. Jedni prav, e Hlubina je jedin a e nen ani muskho, ani enskho pohlav a v b e c , e n e n c o k o l i v ; druz nazvaj ji musko-enskou, pipisujce j
1 1 Kor. VIII, 1. 2 E o n znamen ecky v d y j s o u c ; jmnem tm nazvali gnostikov: Nejvy Bytost. - 22 -

vlastnosti hermafrodita. Jin pidvaj prvopotku Mlen co jeho manelku; z Prvopotku a Mlen pr zplozen prvn pr.1 loha Nejvy Bytosti kon projevenm se eony; jakmile to se stalo, je Hlubina neastna na dalm ivot svta a je naprosto neinnou. Posledn z eon, nejvzdlenj od Prvopoten Jednotky, ml v sob prvky materie a tvoil pechod mezi svtem duchovnm a smyslnm. Tomuto eonu, jej oni nazvaj boskou mylenkou nebo vemoudrost, je (dle uen gnostik) viditeln svt s jeho Bohem a andly dobrmi i zlmi zavzn dky za svou existenci, nebo inn eon neomezil se tm, e dal potek materielnmu ivotu, on ze sv d u e v n podstaty stvoil slu ni, ne je on, D e m i u r g a (Stvoitele Svta), jen vytvoil pak viditeln svt z p r v o p o t e n p o d s t a t y , je byla vzata z onoho poslednho eona. Demiurg pak, jsa neschopen poznn ehosi duchovnho, a netue, e existuje vbec njak Praotec, pomyslil si, e On sm je jedin Bh a ekl skrze proroky: J jsem Bh a nen Boha krom mne.2 A dle uen gnostik byla nevdomost Demiurgova takovou, e stvoil nebe, nevda, co to je nebe, stvoil lovka, nevda, co to je lovk, stvoil zemi, nevda, co to je zem.3 A tmto zpsobem stal se Demiurg Otcem a Bohem viditelnho svta. Dle uen jinch gnostik vak byl svt stvoen nejen Demiurgem, ale nkolika andly, je stvoil onen posledn eon. Ale dal ve je stejn podstaty: Tvrcem svta je rouhav jmenovn ne Nejvy Bh, ale jaksi na Nm zvisl a nevdom Jeho sla. Z uen gnostik vyplvala naprost neodvislost ode vech mravnch zkon; nemravnost gnostik pechzela pmo v kult znemravnlosti. Vichni gnostikov, stejn jako kabbalist, zakldali sv liuen na livm vkladu a na pokaen textu sv. Psma. To ona osnova, vypjen z Kabbaly, ta rud nit, je thne se vemi gnostickmi sektami, vce mn sloitmi, ohavnmi a rouhavmi, nebo jak prav sv. Ireneus u nich nen nic bez rouhn se Bohu. Vimnme si te vztahu gnostik k Spasiteli. Vichni zakladatel gnostickch sekt pouvali Jmna Jee Krista co vnadidla k lapen kesan do pasti sv sekty. Jedni z gnostik uznvali Ho za lovka, na nho vstoupila Vy Sla, ale hned rouhav podotkali, e touto Vy Silou vldnou i nkte z nich a to jet ve vt me. Druz uili, e Spasitel jen pijal podobu lovka, e vak byl ve skutenosti netlesn a e proto tak netrpl pi ukiovn dnch muk. Vichni pak uili, e Spasitel piel jen proto na svt, aby vyvolenm sdlil vy moudrost a aby tot inili i jeho apotolov. Na doklad pravdivosti svho tvrzen odvolvali se gnostikov na nkter skutky Krista Pna, mnce a kazce text sv. Psma dle svch poteb. Uennci sv. apotol pr gnostikm sdlili tajn uen Jee Krista.
1 Sv. Ireneus, str. 55. Prv. dvoupohlavn bostvo pohanskch mystri. 2 Sv. Ireneus, str. 34. 3 Sv. Ireneus, str. 34. - 23 -

Skoro vichni zakladatel gnostickch sekt na oko vyznvali vru kesanskou a chytajce do svch lek kesany (a mezi tmi, el Bohu, i nejednoho paste), vneli tm rozkol do Crkve, nebo pasti tito, vyznvajce tajn gnostick liuen, roziovali pod roukou prav kesansk vry heretick bludy v onch zemch, kam byli papei neb biskupy poslni, aby mezi pohany ili vru Kristovu. imon arodjnk. Otcem gnostickch sekt byl id z ostrova Kypru, imon arodj, jen ve Skutcch sv. Apotol, v spisech sv. Irenea a v knihch francouzskch antizedn bv nazvn imonem Samaritnskm, patrn dle toho, e sv liuen zaal iti nejprve v Sama. Tento zakladatel gnosticismu byl vrstevnkem sv. apotol a kem Alexandrinskho filosofa, ida a kabbalisty Filona, jen narodil se asi roku 20. p. Kr. a zemel asi r. 40. po Kr. a jen sprvn bv povaovn za pedchdce gnostik. Tento proslul filosof a kabbalista po cel svj ivot pracoval na judaisaci eckomskho pohanskho svta. K tomuto elu snail se slouiti eckou filosofii s idovskm bohoslovm v jedin nboensko-filosofick systm. Co prav kabbalista vidl v slovech sv. Bible jen adu allegori, jich prav smysl vykldal dokonce pomoc Platonovy a Pythagorovy filosofie. Odvaje tak idovsk ideje v eckomsk at, uinil je pstupnmi svtu ido-ecko-mskmu a tm pipravoval judaisaci tehdejho vzdlanho svta. To, e byl imon kem Filonovm, vysvtluje nm okolnost, e v gnosticismu setkvme se vedle Kabbaly i s ecko-mskmi mythy a filosofi. Co prav id, zaal i imon arodj innost svou klamem a uplcenm. Setkav se s apotoly Filipem a Petrem a jsa ohromen tm, e sv. apotolov lili chorobn kladenm rukou na jejich hlavy, soudil, e to nen dar Stvoitele, ale ovldn njak vy, magick sly a uenosti. Chtje tuto slu poznati, pijal imon arodj licomrn kesanskou vru a chtl penzi podplatiti sv. apotoly, aby ho tak nauili tajemstv liti nemocn a udleti dary Ducha sv. vkldnm rukou. Ale apotol Petr s rozhoenm odmtl neestnho kabbalistu, ka mu: Stbro tv budi k zhub tv, nebo tys zamlel dar Bo dostati za penze. Nen v tom tvho ani steky, nebo srdce tv je nepravm ped Hospodinem. Nebo vidm t naplnna hokou lu a v poutech nepravdy.1 Po tto spravedliv odpovdi odeel imon arodj od apotol a zaal hlsati sv vlastn sektsk uen, vydvaje se za ztlesnnou Slu Bo, je se na Sinaji objevila v osob Boha Otce, v Tiberu v obraze Syna a nad apotoly v podob Ducha Svatho.2 Ve Vatikn je rukopis neznmho autora, zvan Philosophumena, v nm je podrobn vylena hanebn innost imonova, jen pedevm chtl soupeiti se sv. Petrem, jen v kadm mst, kam jen piel, nalzal u lid z sti zkaen liuenm imonovm. Ale imon vdy ped pchodem sv. Petra z msta zmizel a el dle pokraovati ve svm hnusnm dle. Tak bylo v Cesarei, Tyru, Beritu, Biblisu, Sidonu, Tripolisu a v m, kde vude sluha blv utkal ped tv sluhy Boho. Uen imona arodje zleelo v tomto:
1 Skutky Apot. VIII, 20-23. 2 Djiny kes. crkve od E. Smirnova, str. 86, 87. - 24 -

Z V y B y t o s t i vyplvajc v prech bosk sly eonov, muskho a enskho rodu. Prvnch 6 eon tvo svt duchovn a jmenuj se R o z u m aMylenka, Slovo a Jmno, Rozumn a Pomylen. Z tchto eon vznik opt 6 dalch novch sil, je tvo 2. svt, prostedkujc mezi tlem a du. Svt ten je odrazem 1. svta. Z eon niho svta vznikaj ni eoni ili sly a andl, rovn 6 potem, tito tvo 3. svt a zplozenm dalch 6 eon tvo 4. svt, viditeln a materieln, jen je poslednm odrazem nejvyho duchovnho svta. K vytvoen viditelnho svta byl nucen jeden z prostedkujcch eon (2. svta) a sice bosk M y l e n k a , kterou stoupenci dnen t. zv. gnostick crkve (nalzajc se v Pai), n a z v a j V l d k y n s v . D u c h ,1 sestoupiti v materii a v tom prv, t. j. v pdu Mylenky a k materii je dle uen imonova prazdrojem zla na svt. Bosk Mylenka, seedi k materii, byla ze zvisti zadrena andly, je kdysi zplodila a kte vytvoili svt. Tito andl nepustili Mylenku vce k Otci a bosk exulantka byla nucena po cel stalet blouditi svtem, pechzejc z tla do tla. Ona byla m. j. v tle proslul Heleny, k vli kter vznikla Trojsk vlka. A pechzejc tak z tla v tlo, byla m dle tm vce zneuctna, a konen vstoupila do nevstince v Tyru.2 imon arodj vak, jen sebe sama jmenoval S p a s i t e l e m a ztlesnnm S l o v e m B o m , uil, e pijal na sebe lidsk tlo jen proto, aby osvobodil boskou Mylenku z pout materie a lidi z tyranie andl, kte stvoili svt. Pojav boskou Mylenku (nevstku jmnem Helena i Silene), kterou pirovnval k zbloudil ovece v std Spasitelov, osvobodil pr ji z pout materie, nazvaje satek svj s n t a j e m n m m a n e l s t v m , je pr na svt spojuje R o z u m a M y l e n k u . Chtje osvoboditi svt od tyranie andl, uil imon, e zkony a pkazy jsou vydny jen k zotroen lid; e lid, kte v v nho a v jeho Helenu, mohou dlati co chtj a budou spaseni tou vrou nezvisle od skutk, nebo skutky jsou spravedlivy ne povahou, ale nhodn (dle vle nich andl, tvrc svta). Proto pe sv. Ireneus mystit reci tto sekty ij chlpn a obraj se volchvovnm (t. j. obcovnm s nevstkami). Oni zaklnaj a zakvaj. Rdi pouvaj prostedk, je zvyuj chlpnost, nebo je uspvaj atd. Oni maj obraz imona v podob Jupitera a nevstky Heleny v podob Minervy a m o d l s e k n i m .3 Kouzla ili volchvovn, jimi imon chtl vzbuditi zdn, e jeho vra je boskou, zleela ve vyvolvn duch, v ohnivch zobrazench pohanskch boh, v pedpovdn budoucnosti pomoc lidsk lebky, postaven na zemi a mluvc stranou a nepochopitelnou e atd. Neznm autor vatiknskho rukopisu (Philosophumena) podrobn vyliuje, jakmi fysickmi zpsoby dociloval imon divu svch stoupenc; dnes by tyto arodjnick kousky byly pouhou dtskou hrakou.
1 Duch (Ruach) jest idovsky enskho rodu. 2 Sv. Ireneus, str. 87. 3 Sv. Ireneus, str. 88. - 25 -

imon arodj byl uenm kabbalistou. Kabbala pak jak u vme je erpna z tajnch pohanskch uen starovku, a pohanskm recm byly znmy pemnoh vdeck pravdy, kter teprve te staly se veobecn pstupnm majetkem. Dle veho znali recov u i elektinu, i rzn upoteben tto; oni byli dobe obeznmeni s chemi, alchymi, astronomi a medicinou. Krom toho spiritismus a hypnotismus, je za naich as bud takov rozruch, byly starovkmi reci znanou mrou pstovny. To vysvtlen tch kouzel, jimi kabbalista imon ohromoval nevdom davy. Pejdme te od imona arodje k dalm vce mn vynikajcm gnostickm liuenm, je se dle sv. Irenea objevovala jako houby po deti pod vlivem Temn Sly, je se spojila proti kesanstvu. Ku gnostikm apotolsk periody pat rovn Menander, k imonv, a Kerinth, id z Alexandrie, k Filonv. Menander. Uen tohoto gnostika o Bostv a stvoen vehomra je takka totono s uenm imona arodje. Jako uitel jeho imon, tak i Menander vydval se za S p a s i t e l e a vyzvedl magii a volchvovn na stupe jedinho kultu, hodnho Bostv. On uil, e kouzelnm umnm (jemu uil) mohou lid pemhati i andly, kte stvoili svt, veleti jim a e ktem, jej on udl, uennci jeho obdr dar vzken, take nemohou umti, ale zstanou nestrnoucmi a nesmrtelnmi. Tyto rouhav a nebezpen vsty kabbalisty Menandra nalzme za 18. stolet u proslulho arlatna, zedne a ida Josefa Balsama, znmho pod jmnem Cagliostro, jen dovedl v pedveer Velk Revoluce francouzsk ommiti a uchvtiti nejvy kruhy cel Evropy tmito vymylenostmi idovsk Kabbaly. Kerinth. Uen Kerintha jev u jist odchylky od uen obou pedchozch gnostik. Pidruje se stejn kabbalistick theorie emanace boskch sil, uil, e svt nebyl stvoen nkolika andly, ale Silou, je daleko pedila Prvopotek a je nieho netuila o existenci Nejvyho Boha. Toto uen je jet rouhavj ne pedchoz, nebo zamtajc nkolik tvrc, bl se k monotheismu Starho i Novho Zkona, pi tom sniuje Tvrce svta k jakmusi druhoadnmu bku, nad nm stoj jet jaksi neznm Bh. Uvidme pln rozvoj tohoto uen v pozdj gnostick heresi Valentinov. Kerinth uil jet, e Je Kristus byl narozen jako vichni lid, e pi ktu v podob holubice na seel hoen Kristus (jeden z eon) a e ho t pi utrpen opustil. Tento hoen Kristus sty pozemskho Jee hlsal pr hodnm a vyvolenm jakhosi neznmho Boha. Vtina gnostickch sekt vznikla vak v II. stolet po Kr.: nkter z nich trvaly (pokud nm znmo) a do V. a VI. stolet. Valentin. Ze zakladatel gnostickch sekt ve 2. stolet po Kristu je zvlt znmm Valentin, id z Alexandrie, jeho uen je ze vech nejfantastitj. Vimnme si uen Valentinova ponkud ble, nebo ono si zskalo ohromn zstupy stoupenc, z nich mnoz stali se zase zakladateli dalch heres, odlinch od tto jen nepatrnou mrou.

- 26 -

Mimo to Valentinovo liuen skoro mahem pevzato tajnm spolkem Martinist, zaloenm v 18. stolet Martinezem Paschalizem, rozum se, tak idem. id Valentin, jen licomrn pijal kesanstv, piel kolem r. 140 do ma, aby tam il sv sektsk uen. Byl tikrte vylouen z crkve, nae se vzdlil na ostrov Kypr a tam zaloil definitivn svou sektu, Valentiniany zvanou. Valentin zemel kolem r. 160, ale liuen jeho (je potrvalo do VI. stol.), proniklo u v II. stolet do Gallie (nynj Francie), kde setkalo se se silnm protivnkem a odhalovatelem v osob sv. Irenea, biskupa Lyonskho. Sv. Ireneus l uen Valentinian o Nejvy Bytosti a vronu boskch sil takto: Oni prav, e v neviditelnch a nejmenovanch vinch nejprve existoval jaksi dokonal eon (vn jsouc), jej nazvaj Prvopotkem, Prvootcem, Hlubinou. On je neobshl a neviditeln, vn, bez potku, existoval nesseln stalet v nejhlubm tichu a pokoji. Jemu oddna byla Mylenka, kterou nazvali tak Blahem nebo Mlenm. H l u b i n a pojala stvoiti svt a tak vloila sm sv do mateskho lna M l e n ; toto oplozeno jsouc, zrodilo R o z u m , jen je podoben a roven svmu otci a jen jedin sdl velikost Prvootce. Tento Rozum nazvaj Jedinorodnm a rovn i Otcem a Potkem veho.1 S nm narodila se P r a v d a . To prvn a poten Pythagorejsk tverka, kterou oni nazvaj koenem veho: a sice Hlubina a Mlen, Rozum a Pravda. Kdy pak Rozum pochopil, pro je stvoen, tu sm zplodil S l o v o a i vot. Ze Slova a ivota opt soulo vzeel lovk a Crkev. A to genealogick osmika, koen a potek vech vc, jmenovan 4 jmny: Hlubina, Rozum, Slovo, lovk, nebo kad z nich je souasn muem i enou. Prvootec spil se s Mylenkou, Rozum s Pravdou, Slovo se ivotem, lovk s Crkv.2 Sv. Ireneus vtipn poznamenv, e gnostikov s takovou uritost tvrd, e ten a ten eon zrodil se z toho a toho, jakoby byli sami pi tom porodu pomhali. Tito eonov chtli sami tak proslaviti Otce a zplodili tedy nov sly: Slovo a ivot zplodili 10 eon a lovk s Crkv 12 eon; tak bylo vech eon 30 a ti tvo neviditeln svt Plnost ili Pliromu. Posledn z 12 eon zplozench lovkem s Crkv nazval se Moudrost a tento eon stvoil viditeln svt. A to se stalo takto: Moudrost, nezkusivi objet svho manela Vytouenho, byla pojata vnivm pnm napodobiti Otce a postihnouti jeho velikost; ale nedovedla to vykonati, jeto se podjala kolu nad sv sly. Msto toho, aby se piblila k Otci, porodila bytost erednou, enskho rodu, jakho sama byla3 a proto byla nadmru zarmoucena a polekna nedokonalost svho porodu. Ale Pedl, eon, zplozen Rozumem, ji oistil a upevnil a tak Moudrost, poznavi, e Otec je nenapodobiteln, uklidnila se a zaujala sv msto v Plirom. Prvorozen pak beztvrn bytost, jej jmno je Achamoth (hebrejsky znamen t Moudrost), zstala vak mimo Pliromu, od n zstala oddlena Ped 1 Srv. nboenstv Rozumu z dob velk franc. revoluce! 2 Sv. Ireneus, str. 21-22. 3 Dle gnostickch nzor jen mu dodv zplozenci formu, ena plod jen bytost beztvrnou. - 27 -

lem, a co vyvrhel nemla ani podoby ani formy. Ale hoen Kristus, jeden z eon, slitoval se nad Achamothem a proniknuv Pedlem, jej nazvaj tak kem, dal mu podobu bytosti, ale ne vdomosti a pak ho nechal vn Pliromy v stavu nevdomosti, strachu, divu a smutku. Achamoth, dostav od hornho Krista jakousi vni nesmrtelnosti, zatouil po pozemskm svt a modlil se k hornmu Kristu, jen slitovav se nad nm optn poslal k nmu druhho hornho Krista, ili Spasitele (jinak Paraklita), jen jest soubornm obrazem cel Pliromy. Spasitel dal Achamothu vdomosti a oddlil od nho jeho vn, uiniv je neorganickou vc. Achamoth, osvobodiv se od vn, zplodil ze sv d u e v n bytosti Demiurga (T v r c e s v t a ) a sice k obrazu Rozumu, a andly, jim Demiurg zase dal obraz vech eon. Achamoth v l o i l t a j n a b e z j e h o v d o m d u c h o v n p l o d i l i d u c h o v n s m do Demiurga a tak bez vdom byla vseta do duchovnho lovka Moudrost.1 A tak Demiurgos, stvoiv andly a duchy zloby a stvoiv vekeren viditeln svt a lovka z dve existujc materie (je vznikla z vn Achamotha), stal se Otcem a Bohem veho, co existovalo vn Pliromy. Ale teba e se Demiurg sm povaoval za jedinho Boha a teba e to o sob dal i proroky rozhlaovati, pece jen dostav od Achamotha sm duchovn bez sv vdomosti, nebyl schopen postihnouti nco duchovnho, ba ani netuil, e existuje hoen duevn svt. Pliroma, take v tomto ohledu byl daleko ne, ne bytosti zplozen jm samm, a obdrev od Achamotha duchovn sm. Valentiniani, snace se podlomiti vru v Boha a stavce tud Stvoitele svta za bytost ni, ne stvoen jm bytosti, jdou ve sv rouhavosti jet dle: oni tvrd, e Demiurg a bel, jeho oni nazvaj duchem zloby a dritelem svta, vzeli oba z Achamotha a e bel zn vce ze svta boho ne sm Demiurg.2 Snace se poskvrniti istotu kesanskho nboenstv, ale neodvaujce se ji naprosto poprati, byli gnostikov nuceni jak vidme k nesmyslm kabbalistickm a k bludm eckomskm pidati i elementy kesansk vrouky, znetvoen k nepoznn. Tak na p. uili Valentinian o existenci dvou hoench Krist a jednoho lovka Jee. Dle jejich liuen tvoil prvn Kristus prek se sv. Duchem; tento prek vzeel pr z Rozumu a jeho kolem byla osvtov prce mezi samotnmi eony. Druh Kristus (Paraklit), zplozen vemi eony, spojil pr se pi ktu s Jeem a opustil ho pi utrpen. Oba Kristov hraj jak vidno u gnostik vedouc lohu pi stvoen svta. Je Kristus pak, jej Valentinian nazvali Synem Demiurga, ml duchovn sm od Achamotha a tlo ne materieln, nbr duevn, zplozen jakmsi zvltnm umnm. Spasitel n objevil se pr svtu, aby dal lidem dvoje uen, j e d n o z j e v n , od Demiurga, uren lidem d u e v n m , d r u h p o s v t n , od Pliromy, pstupn jen lidem d u c h o v n m , k nim potaj gnostikov i sebe sama.
1 Sv. Ireneus, str. 35. 2 Sv. Ireneus, str. 35. - 28 -

Spasitel pr vzdlal nejen lidi, ale i Demiurga, dav mu zprvy o hoenm svt, o tom, e po konci svta bude Demiurg bydliti v Stednm mst a e a do t doby bude Demiurg spravovati svt, starati se o crkev, urenou lidem duevnm. Dozvdv o slben mu odmn (t. j. o pebvn v Stednm mst), zaradoval se Demiurg a pimkl se k Spasiteli v silou. Vechen lidsk rod dlili Valentinian na lidi duchovn, duevn, prstn (pozemn). Prstn byli ureni k setlen; duevn budou-li ivi spravedliv budou pebvati v stednm mst s Demiurgem a duchovn vrt se k Prvopotku ili do Pliromy. Dle tohoto rozdlen uili Valentinian, e prstn a duevn lid mus ti spravedliv a konati dobr skutky a e je pro n uren Spasitel a Crkev. A pro lidi duchovn, majc nejdokonalej vdomosti, t. j. pro gnostiky, ani crkev, ani dobr sluby nejsou pedepsny, jeto jako zlato, vhozen do bahna, neztrc svou cenu, tak i gnostikov, by dlali sebe hor skutky, neztrcej nieho na sv svatosti.1 Proto prav sv. Ireneus, e mnoz z nich oddvaj se neestnm, chlpnm rozkoem a prav, e dvaj smysln smyslm a duchovn dui; oni kaz eny, je poslouchaj jejich liuen a sami sebe vyvyuj, nazvajce se d o k o n a l m a v y v o l e n m s e m e n e m . 2 Dle sv. Irenea nejednu ideu Valentiniany hlsanou vyslovovali u et filosofov a bsnci. Tak na p. Thales Miletsk uil, e voda je potek a matkou vech vc.3 Nen-li jedno prav sv. Ireneus nazveme-li potkem veho v o d u nebo h l u b i n u ? Homr prav, e ocen s matkou Thetidou zplodil bohy! Anaxagoras, Empedokles a Platon uili, e Stvoitel stvoil svt z dve u existujc materie. Jist souhlasnost tchto ide s Kabbalou je pochopitelna, poukeme-li na siln vliv, jakm na eckou filosofii a theologii psobila foenickm prostednictvm kultura egyptsk a semitsk (idovsk). Zbv nm ci jet nkolik slov o jinch typickch sektch gnostickch, jich liuen nalo ozvnu v tajnch spolcch a heresch pozdnch vk. Jsou to gnostick sekty Marka, Karnokrata, Kolovase, Ofit, Kainit, Varveliot, Markiona, Saturnina a Vasilida. Marek. System ida Marka je v podstat toton se systemem Valentinovm, ale do vkladu jeho vnesl Marek znan zmny. On naprosto ml o muskm a enskm principu v eonech, o jejich pen se, je je pramenem veho ivota, nebo idey tyto, pouit k boskm silm, zaaly zjevn protiviti se nkterm lidem, zulechtnm u kesanskm uenm. Marek nalezl v nevyerpateln studnici liv moudrosti, jakou jev se Kabbala, vhodnj, ale nemn hnusnou allegorii k zakryt svho erotickho uen. On toti zamnil eony slabikami a psmenami.
1 Sv. Ireneus, str. 37. 2 Sv. Ireneus, str. 37. 3 Sv. Ireneus, str. 145, 146. - 29 -

Prvootec projevil se pronesenm jistho Slova, podobnho jemu sammu. Prvn slabika slova toho sestvala ze 4 psmen, to je prvn tverka; druh tak ze 4, druh tverka; tet z 10 destka; tvrt z 12 dvancterka. Kad z tchto psmen jevila se co duchovn bytost ili element; tato bytost znala jen vslovnost sv psmeny, ale neznala cel Slovo. Tchto 13 psmen ili element nazvalo se u Markosian jet eony, koeny, semeny, plnotami a plody. Tyto stvoily Pliromu, t. j. pln duchovn svt a slouily za prvoobraz vehomra. Z nich vzelo vekero nekoneno viditelnho i neviditelnho svta, nebo kad element psmeno rozprostr se v nekoneno, na p. nzev psmena d e l t a pe se ecky 5 psmenami, z tch kad pe se opt nkolika psmenami a tak do nekonena. Tato theorie je ist kabbalistick, nebo v Kabbale se prav, e Bh stvoil svt dle mystickho vzorce idovsk abecedy a e harmonie stvoen podob se harmonii idovskch psmen. Rozdl je jen v tom, e Marek musel se spokojiti msto idovskch psmen s eckmi. Liuen sv vyhlaoval Marek za zjeven shora, sdlen mu Boskou tykou, je k nmu sela v podob eny. Aby leheji vbil kesany k sv sekt, dlal Marek parodii na svtost pijmn a ktu. Kest konn u Markosian k vykoupen duchovnho lovka. Prav vykoupen zviselo na vdomostech. Kdo byl poktn a kdo nabyl vdomost, byl osvobozen od zkaz Demiurgovch, nebyl dostiiteln jeho soudu, nebo v y v d o m o s t i byly Demiurgovi nedosaitelnmi. Obad ktu u Markosian l sv. Ireneus takto: Jedni z nich pedstavuj manely a provdj akt souloe s pronenm tajemnch slov nad ktnm, pravce, e provdj duchovn satek, podobn souloen boh. Na to druz ho vedou k vod a ktce prav: Ve jmnu nevdomho otce veho, v matku veho pravdu, v seedho na Jee, na jednocen, vykoupen i spolen se silami. Jin pak, aby jet vce ohromili zasvcovan, mumlaj jaksi hebrejsk slova a sice: Vasema Chamossi Vazanora Mistadia Ruada Kusta Vavofor Kalachthi. Vklad slov tchto je tento: Vyzvm to, co je ve nad vechnu slu otcovu, co jmenuje se svtlem, duchem blaenm a ivotem, ponvad jsi vldl v tle. 1 id Marek objevil se se svm liuenm i v Lyon, kde v onu dobu byl sv. Ireneus biskupem. Marek ml zvltn spch mezi enami, znemravuje je duevn i tlesn, ke mezi nimi proroctv i dvaje jim nvod k prorokovn. Otevi sta sv, uil Marek, a mluv co mluv a bude prorokovati. A eny, svedeny tmto podvodnkem, mluvily nejhrznj nesmysly, soudce, e maj prorockho ducha. A odmovaly Marka nejen penzi, nbr i tlesnm obcovnm, chtjce bti s nm jedno tlo, jedna due.2 Tato proroctv ve stavu exstase a loha en v heresi Markov pipomn velice ruskou sektu chlyst (mrska). Kolorvas. V uen tohoto gnostika nalzme tento z Kabbaly vzat zklad, jen co erven nit prochz uenm vech gnostik:
1 Sv. Ireneus, str. 82 a 83. 2 Sv. Ireneus, str. 58. - 30 -

Prvootec veho, Prvopotek a Nedomysliteln nazv se lovkem a v tom je i velk a svat tajemstv, e nejvy sla veho je lovk.1 Tu vidme potky humanismu. Karnokrates. I tento gnostik pidrel se kabbalistick zsady, e svt byl stvoen silou daleko ni ne prvorozen Otec; dle e due se sthuj. Dle Karnokrata zjevil Je Kristus vyvolenm, e dobro a zlo existuje v domnnce lid, e de facto vak n e n z l a . 2 Dokonalost zvis pln na vdomostech a proto due lid pechzej z tla do tla, pokud nezkus ve, co je lovku pstupno a nedoshnou dokonalch vdomost. dce se tmto zvrcenm uenm, soudili stoupenci Karnokratovi, e je jim dovolen kad zloin. Uen o sthovn du jest, jak vme, jednou ze zkladnch thes dnench theosofickch spolk. Varvelioti. Gnostick sekta Varveliot nazvala se tak od syrskho slova Varvelov, co znamen B h v e t y r c e . Nkte eoni u Varveliot mli idovsk jmna, tak Armagen z idovskho slova or - majon (= mlhav svtlo), Raguel = chtivost, Dadud = milovan; eon, jen stvoil svt, nazvn byl Moudrost a tak Prunikos a dle Epifania znamen u ek Prunikos svdce dvek!3 Ve vech dosud probranch heresch gnostickch jev se tendence sniti Tvrce svta. Nkter gnostick sekty vak (hl. Ofitov a Kainitov) jev k Tvrci svta pmo netajenou nenvist. Ofitov. Jmno tto sekty je od eckho ofis had. Oni uili, e od eona, zvanho Moudrost nejvy, vzela materie a rovn i Bh viditelnho svta v 7 postavch. On pak z materie stvoil lovka a svt. Jmna tchto 7 postav bostv Ofit jsou tato: Jaldavaoth (z chaldejskho jag - el - davaoth = Pn Bh Otc); Jao (zkrceno z Jehovy); Oreus (z idovskho Or = svtlo); Eloeus (z hebrej. Eloi); Adoneus (z hebr. Adonaj); Astanfeus = vnec, koruna. Nejvy moudrost (je i zde nazvn Prunikos = svdce) s t a l s e z v l a s t n v l e h a d e m , aby Stvoitel svta nedomnval se, e sm jedin je bohem; co had sdlil Prvootec lidem vdomosti, jak odporovati svmu Tvrci, lid byli uenj ne sm jejich Stvoitel. Tu je viditelnm pm satanismus, jen se pozdji objevuje i v zednstvu, v martinismu a v jinch tajnch spolcch. Kainit. Kainit uili, e Kain vzeel od nejvy sly a e byl proto Tvrcem pronsledovn, ale neutrpl kody, jeto ho Nejvy Moudrost, jako i jin odprci Stvoitele Esan, Sodomt, Judas a j. chrnili. Pi analyse gnostickch heres je nutno akcentovati jeden zjev, jen dle veho nebyl oekvn a pedvdn idovskmi inspirtory liuen, namench proti kesanstvu.
1 Sv. Ireneus, str. 56. 2 Tot tvrdil nadlovk Nietzsche ve svm spisu: Jenseits von Gut und Bse. Nic novho pod sluncem! 3 Sv. Ireneus, str. 100. Pozn. - 31 -

Mezi zakladateli gnostickch sekt objevili se lid, nezasvcen dle veho do tajnch zmysl idovskch kabbalist a jednajc proto, jak se k, mimo strannickou disciplinu. Vsledek to byl pro idy neoekvan a tak nedouc. Nkte gnostikov, nevdouce, e jejich kolem je nejen povalen kesanstva, ale i vyvyovn idovstva, doli ve svm hledn pravdy k negaci idovstva a tak vznikly gnostick sekty, prodchnut nejivjm antisemitismem! K tmto dluno potati sekty Markionovu, Saturninovu a Vasilidovu. Valentiniani, Markoviani a jin t. zv. alexandrijt gnostikov, po vtin id, stavli sice tvrce svta v podru jakhosi prvotnho boha, ale uznvali pece jen, e On, hled podmaniti lidi svm zkonm, in tak z sti k jejich dobru, z sti z nevdomosti, jeto vy moudrost je jemu i t. zv. duevnm lidem nedostupnou. Zkony Demiurgovy jsou pak pro tyto duevn lidi pmo spasitelny atd. Ale syrt (ne-id!) gnostikov Markion, Saturnin a Vasilid chovali se k Tvrci svta pmo neptelsky, nazvajce krlovstv jeho zlm krlovstvm Demiurgovm a Jeho Samho vinnkem zla, nestlm, nedslednm atd.1 Markion. Z tchto protivnk judskho Boha Markion, syn Synopskho biskupa (vylouen vlastnm otcem ze sv. crkve za propagandu gnosticismu), vylouil ze svho uen eony a uznval jen existenci dvou sil: Nejvyho blaenho Boha a Boha judskho, vinnka zla.2 Markion neuznval dn spojitosti mezi Starm a Novm Zkonem, za Spasitele uznval ne syna Tvrce svta, ale syna onoho Nejvyho a blaenho Boha a uil, e Spasitel jen proto piel na svt, aby rozboil zkon a proroctv a vechny skutky Demiurgovy.3 Stejn tak oistil (jak prav jeho stoupenci) i Evangelium od veho vztahu k idovstvu a k Bohu, zvstovanmu proroky, a sestavil sv vlastn Evangelium, stejn kacsk, jako jinch gnostik, jene v jinm smyslu. Saturnin. Tento gnostik tvrdil, e Bh id je jednm z andl a e Kristus piel, aby zniil Boha idovskho.4 Vasilid. Vasilid rozvinul systm emanace e, ne druz gnostikov (on tvrdil, e je tolik svt ili nebes, co dn v roce t. j. 365!) a uil, e andl, kte obvaj posledn nebe, t. j. to, kter my vidme, rozdlili mezi sebou i nrody na n ijc. Jejich velitelem je ten, jen je povaovn za Boha idovskho. A ponvad on chtl cel svt podditi Svmu nrodu (= idm), proto proti nmu povstala vechna ostatn knata.5 Ale ve uveden odchlen se nkterch gnostik od programu idovskch kabbalist nemohlo bti vnou zvadou podvratn innosti, pedsevzat Temnou Silou. Gnostick herese, a je jejich smr jakkoliv, plnily svj hlavn kol; odvracely vlan a nerozhodn od prav vry Kristovy a zpsobovaly tkou situaci sv. Crkvi, pronsledovan tehdy krut od pohan na podnt id.
1 Sv. Ireneus, str. 95 a Djiny kest. crkve, str. 91. 2 Sv. Ireneus, str. 95. 3 Sv. Ireneus, str. 86. 4 Sv. Ireneus, str. 89. 5 Sv. Ireneus, str. 90. - 32 -

Mimo to gnostick hlsn plnho osvobozen se od vekerch mravnch zkon pivedlo k otesu zklady rodinn, spoleensk a sttn. Nejednou uvedli jsme svdectv sv. Irenea o krajn mravn spouti gnostik, je byla pirozenm dsledkem jejich liuen. idovt kabbalist, hlsajce osvobozen od zkon, je pr uvdj lidstvo v otroctv, sami zotroovali ducha i tlo tch, kdo se dali jimi svsti s cesty pravdy a tak byly lidsk vn a nepravosti silnou zbran v rukou syn Judy v boji proti kesansk crkvi. A vru, irok rozvtven gnosticismu lze pitati tomuto hlsn naprost svobody. Mlhav a spleten vklady gnostik o Bostvu a vesmru sotva by byly zjednaly liuen tomu hojnch stoupenc, ale perspektiva, e lze se stti vy bytost, j je dovoleno vechno, ta svedla mnoh. Sv. Ireneus takto l duevn stav kesan, svedench gnosticismem: Kdo jako oveka se jim vzd, a nsleduje zpsob jejich ivota, tu mysl, e nen ani na zemi ani na nebi, ale e veel do samotn Pliromy, a spojiv se se svm andlem, chod v slavomamu pyn jako kohout.1 Vidme, e vdcov gnosticismu, jako dnen vdcov zednstva, dovedli velmi zrun vyuitkovati lidskou hloupost a ctidost. Ale ne vichni sveden patili k naivnm. A o pomru tchto k vdcm gnosticismu pe sv. Ireneus: Kdy nkdo z poslucha d o vklad nebo vdcm odporuje, o tom tvrd, e je neschopen pijati pravdu a nem shora semeno od jejich matky a nesdl mu vysvtlen, prohlaujce ho za lidi stedn oblasti, t. zv. duevn lidi. Pi tom teba mti na zeteli, e dle svdectv uenho zedne Redaresa 2 gnostikov sice pijmali stoupence bez rozdlu, ale t a j n sv uen, t. zv. vy moudrost sdlovali jen nemnohm, jen t. zv. vyvolenm, kte proli 5-letou tkou zkoukou! Sv. Ireneus tvrd, e oni mli sv vy uen v hlubok tajnosti. A v em spovalo toto vy uen? Badatel v oboru tajnch spolk Barruel, Deschamps a j. vid v zkladech gnosticismu Pantheismus ili v e b o s t v . Tm jmnem nazvme nboenskou soustavu, kterou je proniknuta idovsk Kabbala, a dle n neexistuje skuten, vdom Bh. Bohem je vekera sla vehomra, soubor vech individuelnch rozum a poznatk, jinak eeno: ve co existuje je Bh. By sebe hnusnj byla forma, do kter bylo vlito uen gnostik, pece jen musme ci, e v uen tom byl jist smysl. Nehledme-li k zfalovanmu kesanstv a eck filosofii je pimeny do gnosticismu z ohled taktickch poznme, e jdro gnosticismu tvo pantheismus, blzk velice onomu idovsk Kabbaly. Pedn je oividno, e gnostikov neuznvali osobnho a uvdomlho Boha, jeto Demiurg svou nevdomost stl ne, ne tvorov jm stvoen, co mimochodem eeno je nehorznou logickou nedslednost. Ale vimneme-li si, e Demiurg u gnostik se nazval B h i d a vzpomeneme-li si na rouhav
1 Sv. Ireneus, str. 274. 2 Redares, Etudes histriques, 72. - 33 -

vysvtlen, jak kabbalist (otci gnosticismu) pidvaj jednomu ze jmen tohoto Boha (Jehova),1 pak nm bude jasno, co je ten jejich Demiurg a pro stoj ne, ne jeho tvorstvo. Pak i mravn nevzanost, charakterisujc gnostiky, nabude vznamu nevdomho a neuvdomujcho se boha a bude se jeviti co pokraovn bvalho kultu Molocha a Astarty.2 Co pak se te jejich Hlubiny ili Prvootce, nebo-li Prvopiny, tu ona nen nic jinho, ne nekonen, veobec. jmajc Bytost, ili Prvopoten Vc (= materie), ji kabbalist nazvaj En-Sofem, a z n p r v o p o t e n m r o z d l e n m p o h l a v vznikl cel svt.3 A Jako v Kabbale n e u v d o m l b o s t v zan nabvati plnho u v d o m n svho teprve pak, kdy se stv boskm lovkem Adamem Kadmonem, tak i u gnostik nazv se nejvy a vevldnouc Sla lovkem a jemu (lovku) pat krlovstv Praotce ili Pliromu t. j. M o u d r o s t , nebo dle sv. Irenea slova v Plirom vztahuj se k v d n a mimo Pliromu k n e v d n . A tak tajn smysl uen gnostik, zrovna jako Kabbaly, uzaven je v e v e b o s t v ili lpe eeno v b e z b o s t v , je zamt vechny mravn zkony a je je zaloeno na nzk idei: prvopotenho rozlien pohlav t. j. souloe muskho a enskho principu. Hnusn a mlhav vyloen uen o Hlubin, eonech, Plirom a j. bylo ureno jen pro ty leny sekty, kte mli bti svedeni s cesty pravho kesanstv. Tajn smysl, vy poznn, gnosis otevralo se jen vyvolenm. Proto rouhav vmysly gnostik o Demiurgovi (Stvoiteli svta) a blu, kte vzeli z jedn matky, mly vznam jen pro ony naivn gnostiky, ruce v jejich srdcch vru v Jedinho Pravho Boha. Vyvolen ovem nevili ani v Demiurga, ani v bla a vidli v nich jen allegorii. Vidme tent systm v zednstvu, kde v hnusnch obadech a symbolech je obsaen tajn smysl, k jeho odhalen se zednm zvlt doporuuje studium starch gnostik. Ze veho, co jsme uvedli, plynou tyto vvody: 1. Prvnmi zakladateli gnostickch sekt byli id. 2. Mlhav a fantasticky hnusn uen gnostik o Bostv a svt, v jeho jdru le pantheismus, je zjevn vydlueno z idovsk Kabbaly. O tom svd i tac znalci Kabbaly, gnosticismu a nboenstv Vchodu,4 jako A. Frank, J. Matter, Lenormand, je nelze podezvati z antisemitismu. Oni doznvaj, e uen Kabbaly o stvoen svta (Prvopotek, sefiroti) a gnostik (Prvootec, eoni) jsou toton. 3. Zrovna jako kabbalist, tak i gnostikov zakldaj sv liuen na falenm vkladu sv. Psma a na jakchsi tajemnch nepsanch knihch.
1 Slovo Jehova (Jahve) pe se bez samohlsek 4 idovskmi psmenami: jod, ge, vav, ge. Jod = musk princip, prvn ge = ensk princip, vav = soulo, ge (druh) = plod t souloe. V tom, dle vkladu kabbalist, je obsaeno tajemstv stvoen svta a tajemstv vnosti. 2 Viz kap. I. 3 Viz kap. I. 4 Ad. Franck, La Kabbale, 1843; J. Matter, Histoire critique du Gnosticisme; Lenormand, Histoire ancienne de lOrient. - 34 -

4. Stvoitel svta u gnostik svou nevdomost zaujm postaven podzen t. zv. znajcm, t. j. gnostikm. To rovn velice pipomn Kabbalu, kde r a b n i m a j v t m o c n e s m J e h o v a . Co oni zacht, to Jehova mus splniti.1 5. Sama idea gnostik, e jsou v y v o l e n m p l e m e n e m , je ideou ist idovskou, nebo dn nrod nepovauje se za vyvolen, krom id. 6. Gnosticismus slouil idm za zbra v jejich boji proti Kristov Crkvi, proti rodin a sttu kesanskch nrod. To ve jasn nm dosvduje, e gnosticismus je plodem id. Odhalen jsa crkevnmi otci v hnusn nahot, existoval gnosticismus jen do VI. stol. Od t doby nevymyslili u neptel Crkve nieho novho. id kabbalist i dnes hlsaj gnosticismus, jene pod jinmi jmny: okultismus, theosofie, svob. zednstv, martinismus atd. Ale souasn lidstvo mnoho zapomnlo a nerozhodn ve ve znovu upadaj do starch sekt, doufajce nalzti njak nov slovo v dvno usvdench liuench.

1 A. S. makov, Mezinrodn tajn vlda, str. 81. - 35 -

III. MANICHEJCI.
Gnostick sekty existovaly oteven jen do VI. stolet po Kr. Ale u v III. st. zaal zjem o gnosticismus klesati a to zsluhou crkevnch otc, kte co nejdraznji odhalovali hnusnost uen tohoto. Ne Temn Sla, jejm konenm clem jest podditi svt vlivu idovskmu, nedopustila pln znien gnosticismu, tto zbran, ukut v boji s vrou Kristovou. A tak se gnostick sekty obrodily pod jinmi jmny a na jinm djiti. V 2. polovin III. st. objevila se v Persii sekta Manichejc, ji dluno povaovati za pokraovn gnosticismu. Sekta tato asn se rozila nejen po rozshl tehdy Persii, ne i po n, Indii a i msk, kde doshla plnho svho rozkvtu v V. stol., tedy zrovna v dob, kdy gnosticismus chlil se k definitivnmu padku. Manichejsk sekta, to nov vplod idovstva; ona spojila v sob posledn zbytky rozttnch sekt gnostickch a objevila se co nebezpen a siln protivnk sv. Crkve. etn vdeck bdn o manicheismu jsou zaloena na perskch, arabskch a kesanskch pramenech historickch i na spisech samch Manichejc. Djiny vzniku sekty t i rozbor uen pesvd ns o tom, e sekta ta, jako gnosticismus, vznikla vlivem id a slouila jejich temnm clm. Zakladatelem manichejsk sekty byl jaksi M a n e s ili M a n i c h e j , narozen kolem r. 220 po Kr. v Persii. O pvodu jeho existuje nkolik vers, z nich dnou nelze prohlsiti za zcela vrohodnou. Nkte historikov v nm vid perskho maga.1 Jin tvrd, e se Manes vlastn nazval Kurbik a e byl otrokem bohat babylonsk vdovy, je ho koupila co dt a pak mu odkzala sv jmn.2 Konen jsou spisovatel, kte tvrd, e byl Manes pvodem id.3 Ale dn z tchto tvrzen nen bezpen odvodnno; vechna ti pat do e domnnek. Jedno je nad slunce jasnji dokzno a to jak antisemity, tak i semitofily e Manes vyrostl v ovzdu semitofilsk sekty Mandait, jich uen on skoro pejal do sv sekty.4 Jin od Babylonu u nkolik set let p. Kr. existovali Mandait, kte tamt v smutnch zbytcch ij a podnes, zachovvajce psn sv nboenstv a ctce posvtnou svou literaturu. e zrovna v Babylonu vznikla tato sekta, to vysvtliti dluno tm, e zde prv, od dob zajet babylonskho za Nabuchodonosora, nalezli id svou druhou vlast. Pod perskou vldou ili v Persii a hlavn v Babylonii takka pln samosprvn. idovt uenci sestavovali tam Kabbalu a politit vdcov idovstva, knata vyhnanstv, zaujmali nejvy msta u dvora perskch krl.
1 Istorija christianskoj Cerkvi, E. Smirnova. 2 Deschamps, Les Socits Secrtes et la Socit. Barruel, Mmoires etc. 3 Claudio Jannet, La Franc-Maonnerie aux XIX. sicle. 4 M. Rochat, Rapport du Manicheisme avec la Religion Mandenne. - 36 -

Babelon a Franck, znalci Kabbaly a orientlnch nboenstv, tvrd, e sekta Mandait slouila v sob povry Chaldejc s ideami, vzatmi z Bible, Talmudu a idovsk Kabbaly; e knihy Mandait jsou psny v aramejsk ei, je v dob narozen Krista byla obcovac e idovskou; e samo jmno Mandait pochz od syrskho M a n d a , co znamen poznn, g n o s i s ! Jmno sekt, je id zaloili v prvnch staletch po Kr., bylo g n o s i s a jmno sekty, ji zaloili tsn ped rou Kristovou, bylo tak g n o s i s ! Vru, nic nen novho pod sluncem Koncem I. stol. po Kr. obdrela sekta Mandait novou dosis1 idovskho jedu, v podob reforem, je do n vnesl id Elksaj. Reformy tyto byly provedeny zjevn za tm elem, a b y b y l i M a n d a i t o d v r c e n i o d v s t u p u d o c r k v e k e s a n s k , je u pronikala zvolna, ale jist do e persk.2 Elksaj naprosto zamtl Jee Krista a prohlsil za pravho spasitele tohoto svta Jana Ktitele a zavedl mezi Mandaity obad ktu a nkter dogmata idovsk sekty Jesse. Od t doby nazvaj se v posvtnch knihch Mandait nejednou Nazaretskmi, Elksajity a Baptisty (ktnci). A v tto zidovtl sekt Mandait ili Baptist asi sto let po Elksajovi objevil se Manes, jej Temn Sla urila k boji s vrou Kristovou pomoc liuen pohanskch, Kabbaly a gnosticismu. Manes proil mezi Mandaity sv mld; na to se stal kesanem a dokonce i presbyterem v Agvacu; za sektsk nzory vak byl vylouen z crkve svat a utekl k svm souvrcm Mandaitm. Od t chvle zan loha Manesova co zakladatele novho nboenstv, je mlo nejen bojovati proti kesanstvu, ale bti i pinou velkch nboenskch i politickch zmatk v samotnm perskm sttu, kde nedlouho ped Manesem nastal velk politick pevrat: svrena po 400let vld dynastie Parthjan a nastolena n r o d n dynastie Dassanid (r. 226 po Kr.).3 Tento pevrat vyvolal v Persii velk vzedmut se nrodn uvdomlosti, jej prvnm dsledkem bylo krut pronsledovn id a pokus obnoviti v prvotn istot bval nrodn nboenstv Zoroastrovo. Ale id, kte za star dynastie ili v Persii jako v rji, dovedli najti cestu k mkkmu srdci vlada i nov dynastie, take u druh panovnk Sapor I. (240261) choval se k idm nanejv blahosklonn. Jinak se mla vc s nboenskou otzkou. Monarchov a st mag (rec) snili o znovuzzen nboenstv Zoroastrova. Druh st mag a vtina obyvatelstva horovala pro nboenstv tehdy v Persii panujc, smen z chaldejsk a iransk vry, v nm k dualismu Zoroastrovu msilo se jet 3. bostvo, Mitra, bh Slunce, prostednk mezi hoenm bohem a lidmi. Konen i kesanstv zanalo pronikati do hranic persk e a poutati probudil duchem. A tto zmaten doby dovedla vyuitkovati Temn Sla idovstva. Manes byl onou hol o dvou koncch, jeho jeden hrot udeil do cho se a kvetoucho kes 1 Lat. dvka. Pozn. editora. 2 Babylonie byla tehdy soustkou persk e. 3 Mnohmu teni namane se snad mylenka o analoginosti iniciatora reformanho uen a jeho vekerch smutnch nsledk pro nrod esk. Pozn. peklad. - 37 -

anstv a druh do sttnho nboenstv perskho; Manes msto jednoty zpsobil rozkol a zmatky, je po 4 stoletch konily definitivnm pdem Persk e. Manes objevil se se svm uenm u dvora krle Sapora I. a dovedl si zjednati jeho blahosklonnost. Ale magov oteveli oi krli a ukzali na to, e Manes hls novou vru a e propaganda tato nutn povede k rozkolu a k boji. Nov prorok musel z Persie utci do Indie a vykvati vhodnj doby. Ale netst nedalo se u odvrtiti. etn ci Manesovi horliv ili manicheismus v Persii, druz rozneli ho do ny, Indie, Turkestanu, Palestiny, Egypta a Evropy. Po smrti Sapora I. vrtil se Manes do Persie a til se pzni krle Hormizda. Ale blahobyt jeho neml zase dlouhho trvn. Hormizdv nstupce Varan I. objevil se bti panovnkem obezetnm a rozhodnm. On hned postehl nebezpe propagandy manicheismu. Manes byl obvinn, e hls idovskou heresi, e j e n e p t e l e m rodu lidskho a hlavn lidu perskho a e uen jeho znamen rozvrat manelstv a rodiny. Na zklad tohoto obvinn byl na rozkaz Varana I. Manes krut potrestn: za iva byla mu trny sedena ke, take v mukch (kolem r. 276) zemel. Od t doby Manichejci na pamtku tragickho konce svho uitele sbraj se rok co rok vdy na Zelen tvrtek nebo na Velk Ptek kolem bohat vystrojenho katafalku s trnovmi pruty v rukou a oplakvaj jeho hrozn osud. Tato slavnost zamovala u nich velkonon svtky. Teba e byl Manes kesanem z crkve vyobcovanm a teba e vnesl do svho uen jist pmsek zkaenho kesanstv, pece jen musme v manichejstv vidti spe pokus o vytvoen novho nboenstv, ne heresi kesansk crkve. Objevivi se v boji s kesanstvm, co nstupkyn gnosticismu, manichejsk herese obrala si kol ir ne gnosticismus. Manichejci nejen e bojovali s kesanstvm, oni i zavdli idovskou vru do kraj dosud od kesan uetench. Uennci Manesovi, jak jsme ukzali ve, pronikli a do ny a Indie, kde vak, pokud znmo, nemla jejich propaganda valnho spchu. Za to v rozshl tehdy persk a msk i se manichejstv rychle rozilo a zskalo si znan poet pvrenc. Poprava Manesa neuchrnila Persii od plod jeho propagandy. Manichejstv udrelo se tam po nkolik stolet a poloilo zklad k novm sektm rzu politicko-nboenskho, je historik Hammer1 sprvn nazv revolunmi. A vru uen tchto sekt mohl by bez rozpak podepsati kterkoliv revolucion. Tak z manicheismu vzel sekta Mastek (v Persii rozen v 7. stol.) hlsala v e o b e c n o u r o v n o s t a s v o b o d u , z r u e n v e c h n b o enstv, negaci majetku a manelstv co nboenskosttnch instituc. K tto anarchistick sekt patili mnoz vlivn hodnosti, ba i persk krl Kobad. Revolun sekty tyto hlsaly tyt podvratn zsady idovsk, jak hls
1 Hammer, Histoire de l'Ordre des Assassins. - 38 -

dnen svobodn zednstv. Ony tak uvedly i perskou k anarchii a pipravily Arabm lehk opanovn Persie r. 652. V msk i nejvce rozen byl manicheismus v V. stol. a to pes psn zkazy kesanskch csa. Manichejci ili sv uen tajn s pouitm vech lst idovskch. Gnosticismus a manichejstv proniklo poslze do novodobch sekt zednstv a martinismu. Jeto byl manicheismus pvodn uren pro i perskou a mskou, proto stavly se mu na odpor jednak kesanstv, jednak pohansk kult Peran a to hlavn kult Mitry, jen byl nejen v Persii, ale i v i msk znan rozen (hlavn v III. stol. po Kr.). Maje tedy na zeteli kesanstv a persk dualismus s kultem Mitry, zkombinoval Manes (a jeho inspiratoi, id) sv uen s neobyejnm umnm, spojiv v nm tyto ivly: kabbalistick uen Mandait, persk dualismus s kultem Mitry a pokaen pmsky kesansk. A tak zkombinovan manichejstv leheji lapilo i ty, kdo nespokojeni jsouce s pohanstvm, byli na skoku stti se kesany, i ty, kdo lpli houevnat na kultu Mitry. Gnostikov, setkave se v uen Manichejc se znmmi jim kabbalistickmi ideami, pimknuli se rovn k nov sekt. V uen Manichejc shledvme se s ideami Kabbaly i gnosticismu; zde jsou ji vysloveny vrazn a jasn zsady dualismu, t. j. dvojitosti bostv, jako i pantheismu ili vebostv. Manichejci uili o existenci dvou princip, dvou vych bytost: boha dobra a boha zla, s t k a j c c h s e v e s p o l e k , z nich jeden je pnem v i ducha a svtla, a druh pnem v i hmoty a tmy. Oba bozi vytvouj ze sebe sly bosk (= kabbalistick sefiroty, gnostick eony!). Jedna ze sil v i svtla, matka ivota, vytvo prvotnho lovka-Krista (= kabbalistick Adam Kadmon); z e tmy vznik prvotn bel. lovk-Kristus a bel svedou mezi sebou boj, v nm je bel vtzem, nebo e hmoty a tmy pohlcuje stici boskho duchovnho svtla, t. j. stici prvotnho lovka Krista. Tato stice svtla, t. j. boha dobra, pohlcen hmotou, dv hmot ivot a stv se D u S v t a . 1 bel pojme D u i S v t a do jama hmoty a vytvo svt a lovka. A tak neviditeln svt vznik smenm ducha a svtla s hmotou a tmou. Aby due lovka nepoznala svj bosk pvod, zakazuje bel lovku okusiti plody se stromu poznn. stice Krista, pohlcen hmotou a stav se D u S v t a , nazv se tak trpcm Jeem. Druh st jeho, je zstala volnou od hmoty, zve se Kristem bez utrpen a sdl v slunci, jako pohansk Mitra. K osvobozen sv trpc stky, moc se v poutech hmoty, sejde netrpc Je dvakrte na zemi jednou v podob hada a po druh v podob lovkaKrista; tu objev lidem svj bosk vznik a u ho, jak lze se osvoboditi od hmoty. Apotolov, jsouce lidmi, v nich m hmota pevahu nad duchem, zkaz uen Spasitelovo.
1 Srv. uen toto s uenm Kabbaly o boskch j i s k r c h ; viz kap. I. - 39 -

Kristus, pedvdaje to, slibuje poslati po Sob Ducha Utitele a posl ho v osob Manesa, jen lidem zvstuje pravou pravdu. Due Jeova pak znovu se spoj se Sluncem, kam jednou pijdou i due vech vyvolench, oitn etnm pevtlenm a pobytem na hvzdch a na lun. Due Svta, t. j. stice boha svtla, nachzej se dle soudu Manichejc nejen v lovku, ale i ve zvatech, v rostlinch, vbec v cel prod. Tato ist pantheistick theorie, uvedena jsouc v uen Manichejskm v praxi, vedla ku krajnm hnusnostem. Dle nich i mrtv proda, jsouc st Due Svta, trp zrovna jako lovk. Proto bli se utrhnouti rostlinu, plod stromu atd. Ale jeto neist sla (= hmota), je byla v nich, doadovala se pokrm, proto, dve ne sndli chlb, oslovili ho touto e: J jsem t neal, nemlel, nemsil, nepekl, j nejsem vinen tvmi mukami, naopak, vroucn si peji, aby vinnci trpli daleko vt muka ne ty! Vyvinutj Manichejci vak tvrdili, e pojdajce plody zem, osvobozuj je od hmoty a vracej je jejich prazdroji, dui svta! Manichejci odsuzovali rolnictv, jeto jm zpsobuje se prod neustl utrpen. Odsuzovali satek a rozen dt a pece dovolovali pohlavn orgie v me nejstranj, jen kdy nemly tyto zpustl vstednosti za nsledek obtkn eny. Manichejsk sekta (zrovna jako zednstvo) byla tajnm spolkem se 3 stupni posvcen: vcch, vyvolench, dokonalch. Jak tkm byl pstup k vym 2 stupm, zme z toho, e sv. Augustin, dve ne se stal kesanem, byl po 9 let lenem stupn 1. a nedostal se dle. Dle svdectv sv. Augustina dalo se od zasvcench nejpsnj zachovvn tajemstv: Jura, perjura, secretum prodere noli! (Psahej, poru psahu, ale tajemstv nezra!)1 Sv. Augustin svd o krutosti Manichejc vi vem, kdo nepatili k jejich sekt: ebrku, nen-li Manichejec, nedvej chleba a vody!2 O socialistickch a anarchistickch idech Manichejc, je od nich zddily dal tajn spolky, pe sv. Augustin: Magistratus civiles et politicos damnabant, ut quae a Deo malo conditae et constitutae sunt! (ady obansk a politick odsuzovaly, co zlm Bohem zaloen a ustanoven.) Nec domos, nec agros, nec pecuniam ullam possidendum! (Neteba mti dom, ani pol, ani penz njakch.) Vidme z toho, e Manichejci ve svm uen dovedn spojovali vechny ideje, je podnes slou k rozruen kesanskho nboenstv, sttu a rodinnch i socilnch instituc. Jedinmu Bohu, Stvoiteli Svta, stavli na odpor dvoj bostvo, svtlo a tmu, dobro a zlo, ducha a hmotu, persk dualismus a idovskou Kabbalu. Oni uinili tvory Bo, lidi, bohem, ba uinili bohem i kmen, kvtenu, dobytek cel proda je Bh. Ejhle, pantheismus!
1 Sv. Augustin, De Manichaeis. 2 Sv. Augustin, De Manichaeis. - 40 -

Uznave, e hmota je bh (teba e onen zl bh), co uinili s dobrm bohem? Oni ho vypovdli na slunce, co do prazdroje svtla. Ale slunce je pro ns pramenem svtla ne duchovnho, ale hmotnho. Je tedy i jejich dobr bh hmotou, ovem vy, nedostinou. Nedvno slyeli jsme tyto nzory na pednce jakhosi Lemana (pseud. Asgartha). Tento nudn a banln pedne proslovil tuto (ne ovem vlastn!) mylenku: D u e S v t a , to mozek Boha, to ether nebo fluid, jen pronikaje do kadho tla prody, slou za prvodce svtla, tepla a elektiny. To to, co kdysi Paracelsus1 nael na dn sv retorty!2 To onen ist materialistick smysl, jak pikldaj kabbalist, pantheist, gnostikov, manichejci a svobodn zedni pojmm Bh, Duch, Potek Veho a Due Svta. Manichejci (zrovna jako gnostikov), aby pilkali kesany, uvedli do svho uen nejen zbostven hmoty, ale i boskost Kristovu, drze a rouhav ji vak zkazive a pekroutive. Dle jejich uen Je Kristus dv ivot hmot a stv se Du Svta, stvoenho blem; on je toton i s hadem-svdcem, jen nauil prvnho lovka jsti se stromu poznn! S bezbonost, odnou v mlhav a mystick formy, tvoily uen Manichejc i socialistick a anarchistick ideje. Manichejsk herese, ped n marn chrnili svj lid pert a mt vladai, je byla crkevnmi otci dkladn odhalovna, peila vechny ohromn pevraty na potku stedovku. Padla zpadomsk e pod ranami barbar, arabsk me zdrtil perskou monarchii, ale manichejstv, chrnn jakousi tajemnou, ale bedlivou rukou, jako fnix z popela obrodilo se na vchod v judofilskch sektch islamu a na zpad v rznch sektch (na p. mezi Bogomilci, Albigenskmi, Templi, mrskai, baptisty, zedni, martinisty, okkultisty, theosofy a j.), je a podnes pokrauj v rozvratn propagand bezbonosti a anarchie.

1 Alchymista a kabbalista XVI. stol. 2 Retorta (z latiny) ndoba pro suchou destilaci za vysok teploty. Pozn. editora. - 41 -

IV. MOHAMED A TAJN SPOLKY ISLAMU.

Pokus id, vytvoiti nov nboenstv, nebyl, jak jsme u vidli, korunovn spchem, jeto Manichejsk herese po pdu zpadomsk e a po dobyt Persie Araby existovala u jen co tajn uen nkterch sekt a co takov pela do sekt a tajnch spolk pozdnch as. Ale id nespokojili se tmito vsledky. Idea o vytvoen nboenstv, je by bylo protivhou kesanstv a je by nejen svedlo massy v st tto nov vry, ale i poddilo je vlivu idovskmu, stle ovldala vdce vyvolenho nroda. V dob mezi V. a X. stoletm, kdy arijsk svt, jsa omvn potoky krve, rodil se k novmu ivotu, kdy na rozvalinch ma vznikaly sv stty arijsk, v t dob penesli id tisko sv podkopn innosti do slunn Arabie. Zde koncem VI. stol. nala konen fixn idea idovsk svho uskutenn. R. 571 narodil se Mohamed, jemu bylo souzeno stti se zakladatelem novho nboenstv, je meem a ohnm podmanilo si cel nrody a stalo se pinou mnoha utrpen sv. Crkvi a kesanskm sttm. e mezi islamem a judaismem jest blzk pbuznost, o tom nen nejmen pochyby. idovsk nboenstv (ani obzku nevyjmaje) pelo celkem do nboenstv Mohamedova. Nejlep st koranu je vydluena z bible a talmudu pe id Bernard La1 zare. Ns ovem nejvce zajm otzka, do jak mry sastnili se sami id vytvoen nov vry? Zde odpov: 1. V dob narozen Mohamedova byla nejrodnj st Arabie Jemen t. zv. astn Arabie (lec podl ervenho Moe) zalidnna idy. Kolem r. 530 pe Bernard Lazare byl cel Jemen idovskm. 2. Vliv id v Arabii byl do t mry siln, e existovala cel arabsk plemena, je pijala idovskou vru; vdci jich byli vtinou istokrevn id. Tak tak i bojovn kmen Benu-Kiranal (spznny s Korejity), z nho vzeel i Mohamed, byl vyznn idovskho. 3. Mohamedova matka byla poktn idovka,2 je od mld vnukala synu ctu k idovskm prorokm, ale i k Jei Kristu. 4. Vd idea islamu je ideou vlastn idovskou; je to idea o pozemskm krli Messii, jen s nebes obdr vldu nad svtem. Jen v och pravovrnch mohamedn byl tmto Messiem Mohamed a nstupci jeho povaovali se za ddice jeho testamentu pokoen svta pravovrnmi. Badatel v oboru tajnch spolk Louis Dastier na zklad historickch dokument3 tvrd, e islam vznikl nesporn z iniciativy id, e touto novou vrou,
1 V spise LAntismitisme. 2 Hammer. Histoire de lOrdre des Assassins. 3 V La Bastille r. 1908-1910; v studii La Franc-Maonnerie est elle dorigine Juive?. - 42 -

v n je slouen rz idovsk s kesanskm (jedin Bh, v jedn osob; Moj a Kristus jsou jeho proroky, ovem niho rzu ne Mohamed), chtli id nejen zasaditi smrtelnou rnu nenvidnmu kesanstv, ale i podditi svt vlivu idovskmu. Prvn st tohoto programu se dosti povedla. Jak svd Bernard Lazare, byla propaganda kesanstv objevenm se islamu v Arabii pln zatlaena. Islam a podnes pak je nebezpenm soupeem kesanstv. V druh sti ovldnut svta idy pomoc Mohamedovou doznali id zklamn. Mohamed se sice prohlsil za Messie, ale prohlsiv dle, e p o n m u n e b u d e j i n h o p r o r o k a , zasadil smrtelnou rnu idovskm nadjm na vldu nad svtem pod ezlem idovskho Messie. Zjmy id a mohamedn se od t chvle diametrln rozchzely. Stoupenci islamu byli hotovi vsti svatou vojnu proti celmu svtu, ale ne ve prospch id, nbr jmnem Allaha a Mohameda. Nsledky tohoto radiklnho rozkolu mezi svtem idovskm a islamskm se tak brzo dostavily. Kdy Mohamed, jsa vren svmu posln, chtl na svou vru pevsti i arabsk idy, tu zbra idy proti kesanstvu ukut obrtila se proti nim samm. Nejen e arabt id kte se vzprali pijati islam byli z Arabie Mohamedem vyhnni,1 ale i krut nenvist mohamedn proti idm tak se vila, e trv v pln sle a podnes. Difa ben difa (zdechlina, syn zdechliny) tak pohrdav nazvaj Arabov idy.
1 Kterak id ukldali proto o bezivot samho Mohameda, o tom r. 1913 uveejnil petrohrad. dennk Russkoje Znamja tato zajmav historick data: Bylo to r. 638 v Arabii pi oblhn Mohamedem idovsk pevnosti Ak-Chejdar. Mezi enami Mohamedovmi byla samborsk idovka Reichama (14. ena Mohamedova); tato Reichama byla Mohamedovi podstrena na tajn rozkaz samborskho kahalu, jen doufal, e prorok podlehne vnadm Reichamy a zekne se sv vry, e pijme obzku. Kdy vak se to nestalo, poslali id k Reicham provokatra Sejnaba, jen j dal rozkaz kahalu, zniiti Mohameda, a dodal j i sek s koenm sam-sam, jeho odvar psob hrozn muka a ni vnitnosti pozvolna, ale jist. Ve spisech zet Mohamedova, kalifa Chalila, je toto zaznamenno: Veer ped tokem na Chejdar byl Mohamedovi kmsi vsypn do pit jed, ale Allah zadrel jeho ruku a tak Mohamed uinil jen douek, jen splil jeho hru. Zdrav prorokovo zaalo se niiti. idovka Reichama navrhla, by byl pozvn idovsk lka Akiba Avsuma, ale tento ekl: A Mohamed pijme vru idovskou a j ho vylm. Kdy se prozradilo, e travikou byla Reichama, tu tato chlpn idovka utekla se svm milencem, vlastnm bratrem prorokovm Veliem, jen oteven vyslovoval politovn, e se pln nepovedl. Neptel prorokovi v Medin, Korejit, pijali s otevenou nru idovskou smilnici i jejho hnusnho soulonka, jen pozdji seel ps smrt. Po tto afe vzrostla nenvist prorokova k idm a on vedl proti nim porn boj, zniiv za 10 let 32 jejich pevnost. V Kitab kalif jsou tato slova: idovka Bedra vyrazila mi kamenem zub, ena Reichama m otrvila. Jmn i dti nae jsou idy chytny! (Kitab Sonna XXI., str. 17.) Mimo to provedli id i adu atentt proti ivotm prvnch kalif, a idovky, soulonice musulman, snaily se v nich a v dtech podrti vru v Koran. (Concordantiae Corani Arabici, Lipsko 1842.) Sm Mohamed nenazval idy jinak, ne n e i s t p s i . (Mohammed der Prophet, Stuttgart 1846.) N e j h l o u pj a nejvrolomnj i nejvce krvezniv nrod je lid Noe v stoj v Koranu 41, 63. To ve jsou dokumentrn dokzan fakta o vztahu mohamedn k idm! - 43 -

Toto neptelsk stanovisko vi idm proniklo i do koranu, jak svd tyto citty: Kdy id psah, p a k j e t o l e . (Kap. VIII., v. 15.) V den, kdy Allah je vzks, budou se zapsahati, jako se zapsahaj ped nmi, e byli vdy vcmi. , jac to lhi! (Kap. VIII., v. 18.) Ani jejich bohatstv, ani jejich dti neomluv je v och Vemocnho; oni budou obtmi vnho ohn. (Tamt.) Satan ovldl jimi a piml je zapomenouti na Allaha. Oni jsou stoupenci satanovmi, ale satan mus zahynouti. (Kap. VIII., v. 20.) V Alru a Tunisu mohamedni, potkave idy, plij jim do tve; dti po nich hzej kameny.1 A tak vidme, e islam hned od potku, msto aby byl poslunou zbran id, stal se jejich protivnkem, a to velmi mocnm. Ale naopak zase dle slov historika Graetze2: Nehled k neptelskmu vztahu Arab vi idm, bylo vtzstv islamu co soupee kesanstv idm vhodno. Ba id pomhali zbranm arabskm k vtzstvm, jen aby kesanstv utrplo rny. Dle slov Graetzovch vtzstv Arab v Persii a pozdji i ve panlch bylo z valn sti zsluhou id.3 Aby vak i islam oslabili, chopili se id zbran, osvden u z jejich boje s kesanstvem: rozkolu. Tento rozkol vnesli id umle i do islamu a zpsobili, e se Mohamedova vra jednak rozdlila ve dv vtve, jednak e vznikly v ln islamu tajn spolky a sekty, kryjc se sice jmnem Mohamedovm, ale de facto islamu stejn neptelsk, jako byl gnosticismus a manicheismus neptelskm kesanstv. Persk historik Makrizi, jej cituje Hammer, tvrd, e po dobyt Persie Araby persk tajn spolky snaily se zniiti islam, zavlkajce do svch st mohamedny a hlsajce mezi nimi svobodomyslnost, znemravnlost a tajn uen, namen proti nboenstv a monarchii. Tajn tato uen, Hammerem podrobn vyloen, nesou zjevnou pee idovsk Kabbaly a uen Manesova. e tu nehrla lohu politick nenvist k Arabm, je zjevno u z toho, e dve za vldy persk dynastie tajn spolky Mastek konaly tut podkopnou prci. Tady se nejedn o islam, ani o nboenstv Zoroastrovo, zde zjevn vystupuje nenvist id ke gojm, kte jsou jim soupei v boji o nadvldu nad svtem; id byli odhodlni zniiti kadou vr, je neidm dovede dti zcelenost a jednotu.4 Nejdve podlamovali pert id Zoroastrovu vru a po pdu Pers tit id vrhli se proti islamu. Temn sla idovstva pouila tu tch zbran v obou ppadech. iit. Co se te velkho rozkolu, jen rozdlil stoupence islamu u v 2. polovin VII. stol. na S u n n i t y ili pravovrn mohamedny a na i i t y ili mohamednsk protestanty, tu ast id je nad slunce jasnj.
1 V originle (str. 71) pokozeno. Doplnit! Pozn. editora. 2 V originle (str. 71) pokozeno. Doplnit! Pozn. editora. 3 V originle (str. 71) pokozeno. Doplnit! Pozn. editora. 4 V originle (str. 72) pokozeno. Doplnit! Pozn. editora. - 44 -

Nejen e uen iit je cel proskl idovskou Kabbalou, ale i zakladatel iitismu byl bval id z Jemenu Ebn-Alsod-Sabbaj, jen z politiky pijal mohamednstv. To dokazuj dle arabskch a perskch dokument znalci islamu R. Dozy a S. Sacy.1 id Alsod-Sabbaj skon vyuitkoval zmatk, je vznikly v musulmanskm svt v boji za ddictv po Mohamedovi. Nstupci prorokovi spojovali ve sv osob nejvy moc duchovn i svtskou, nazvajce se kalify, t. j. nmstky Boha. V potu kandidt na ddictv prorokovo byl jeho ze Ali, mu Fatmy, Mohamedovy dcery, jen rznmi intrikami byl dlouho od kaliftu vzdalovn. Po pornm boji, jen skonil zabitm 3. nstupce Mohamedova, Osmana, stal se Ali kalifem. Toho pouil jeden z jeho stoupenc, id Alsod-Sabbaj a z ist politick udlosti umle vyvolal hnut nboensk, je v dalm svm rozvoji rozdlilo musulmansk svt na dva neptelsk tbory a slouilo pramenem k staletm zmatkm a krveprolit mezi stoupenci islamu. Ali vyhnal Alsoda-Sabbaje a nkter z nejzuivjch jeho stoupenc dal popraviti. Tato opaten vak se objevila nedostatenmi. Kdy byl i Ali zabit a kdy kalifem se stal jeho soupe, tu Alsod-Sabbaj prohlsil, e Ali nemohl zemti, jeto v nm byla stka Bo a e jednoho krsnho dne opt sejde na zemi a zd zde krlovstv spravedlnosti. A tak vznikl iitismus, jeho zkladnm dogmatem bylo ctn Aliho a jeho potomk a ekn jeho optnho pchodu. iitismus zakoenil se hlavn v Persii, emu nadmru napomhaly tajn spolky, zaloen zde idy jet ped dobytm tto zem Araby. Potomci Aliho, po jeho smrti zbaven nadje na kalift, byli u iit nadle povaovni za jedin zkonit imamy, t. j. veleknze, nmstky Bo na svt. Boj za prvo dynastie Aliho byl, jak uvidme, pramenem dlouhch, krvavch zmatk v musulmanskm svt. Uen iit znan se odchlilo od psn uritosti a nezvrtilosti islamu, ustanovenho Mohamedem. id Alsod-Sabbaj, poloiv za dogma iitismu optn pchod Aliho, u p r a v i l t a k c e s t u i d o v s k m u M e s s i i , z islamu prozravost Mohamedovou odstrannmu. Dogma: Jeden je Allah a Mohamed jeho prorok, po nm u nebude druhch prorok toto zkladn dogma islamu je iity zamtnuto. A tato zmna dala vznik cel ad tajnch sekt, v nich id, umle koistce z vry v pchod Aliho, udlali si iity poslunou zbran svch cl. Ale judaisace islamu se neomezila jen na to. Vznam koranu, co bezprostednho boskho zjeven, byl podlomen, nebo iit, vnese do islamu ciz mu manichejsk, t. j. kabbalistick uen o pesdlen du, t. j. o pevtlen a pod., jali se allegoricky koran vykldati, aby odstranili rozpory dogmat prorokovch s jejich uenm. A allegorick vklad sv. psma, t. j. hledn v nm skrytho smyslu, bylo jak vme oblbenm zpsobem idovskch kabbalist, jeho pomoc nalzali v sv. psm vechno, co se jim lbilo. Jak vme, pouvali ho s spchem pi gnosticismu a manicheismu a te i pi rozkolu v islamu.
1 V originle (str. 72) pokozeno. Doplnit! Pozn. editora. - 45 -

A tak odchlila se st mohamedn od psn vyznaen cesty Mohamedovy a la cestou pochyb a svobodomyslnosti, cestou, kterou jim razil id AlsodSabbaj. Pirozenm vsledkem takovho rozkolu bylo vzniknut mnoha sekt, je zpsobily mohamedanismu daleko vce kody ne gnosticismus kesanstv. Izmailit. Nejrozenj z iitskch sekt byla sekta Izmailit, nazvan tak dle Izmaila, jednoho z potomk Aliho. Zrovna jako v VII. stol. Alsod-Sabbaj pouil jmna Aliho, aby zaloil iitismus, tak i v IX. stol. pouili podkopnci islamu jmna Izmailova, aby zaloili tajn spolek, jen a do XV. stol. zalval cel monamednsk svt krv a jen v dob kickch vprav ml stran zhoubn vliv na d Templ. Louis Dastier na zklad arabskch a perskch historik tvrd, e pevrat sekty Izmailit v tajn spolek (s ist kabbalistickm uenm) dl se pod pmm vlivem id a k vli jejich tajnm clm. K tomu uvd tyto dvody: 1. Reformtorem sekty Izmailit v IX. stol byl jaksi Abdallach, syn Maimonv, jen se vydval za Perana; on se narodil a il na jihu Babylonie, je byla tehdy zalidnna idy, a sice v Agwaci, mst to, kde kdysi pebval zakladatel manicheismu Manes. 2. Abdallach pochzel z rodiny, jej nkolik generac patilo ku gnostick sekt Bardezanov. 3. Otec jeho, jej pravovrn mohamedni podezvali ze sektstv, u t e k l d o J e r u s a l e m a , kde se obral vdami okkultistickmi a studiem Kabbaly i pohansk filosofie. 4. Abdallach, vychovan otcem-kabbalistou, vnesl v uen Izmailit ist kabbalistick ideje. U tato data sta k pdnmu dkazu; je vak jet historick faktum, je mluv pmo o idovskm pvodu sekty Izmailit. K faktu tomu se pozdji vrtme, ted vimneme si podstaty uen toho. St. Guyard,1 badatel orientlnch sekt, pe: Sekty Izmailit vily v boha vyvenjho, ne jest Bh koranu, v boha nepostiitelnho lidskmu rozumu: Bh tento tvoil svt ne hned; nejdve stvoil duchovn bytost vy Svtov Rozum. Ze svtovho rozumu vyprtila svtov due, je zrodila prvopoten hmotu, prostranstv a as. Z tchto 5 prvk vzeel svt. lovk, nejvy projev tchto 5 prvk, m se vrtiti k svmu prazdroji, t. j. slouiti se se svtovm rozumem. Vidme zde obmnu znmch nm u uen kabbalistickch a gnostickch o postupnm pvodu svta cestou emanace, t. j. vtoku boskch sil. Zkladnm dogmatem Izmailit byla vra v pchod Mahdiho, t. j. posla Boho, jen ml zditi na zemi krlovstv spravedlnosti. Vdcov svdli do sv sekty nejen musulmany, ne i kesany a idy, pi em kzali mohamednm, e Mahdim bude Izmail, potomek Aliho, idm, e to bude Messi, krl idovsk, a kesanm, e to bude oekvan Spasitel. Izmailit chovali sv uen v hlubok tajnosti a zasvcen museli skldati psahu, e nezrad tajemstv.
1 Ve spise Un Grand Matre des Assassins. - 46 -

Oni mli 9 stup posvcen, pi em Izmailit nich stup pevn vili, e Mahdi pijde a byli hotovi do posledn kapky krve za tuto ideu fanaticky bojovati. Teprve ve vych stupnch otevraly se zasvcenm oi, nebo tam hlsala se pln n e g a c e n b o e n s t v , bezzkonnost, uznn lidskho rozumu za jedinho rozhodho a za nejvy zkon na svt. Tmto zasvcencm bylo nboenstv Izmailovo pouhou allegori, je oznaovala i vdomosti (gnosis) a Svobody. Touto k a b b a l i s t i c k o u d v o j a k o s t u e n (je je spolena vem idy zaloenm tajnm spolkm) odchlili se Izmailit od cesty Mohamedem uren, kde bylo u e n p r o v e c h n y s t e j n a neobsahovalo dnho tajemstv. Badatel a judofil Schuster1 prav, e Izmailit smovali k utvrzen sv duchovn a svtsk moci a e za tm elem ml pedseda sekty t ve vhodn chvli vystoupiti v loze Mahdiho. A vskutku: na potku X. stol. podailo se sekt Izmailit nejen opanovati severn Afriku, ale i zditi tam svou dynastii Fatimid, nazvanou tak ku cti Fatmy, dcery Mohamedovy, eny Aliho. Ale ohromujcm je to faktum, e prvnm kalifem tto dynastie byl i s t o k r e v n i d , Obajdallach, a e Izmailit nich stup, jsouce slepou zbran v rukou vdc sekty, cenou sv krve dobvali trn tomuto idovi, vidouce v nm oekvanho Mahdiho, posla Boho, a svat vce, e slou potomku Aliho a e tm pln pkaz prorok. Fatimid. Tento velkolep podvod stal se takto: syn Abdallacha, reformtora sekty Izmailit, Hussejn, nabyl ohromnho jmn a vlivu, maje, co hlava sekty, ve sv disposici pluky Izmailit, ili tehdy t. zv. Karmat, rozsetch po Persii, Syrii a Arabii. Residenc Hussejnovou bylo mal syrsk msteko Salamech, kde jeho tajemn ivot i ast cesty budily u obyvatelstva obdiv i hrzu. Kdysi kdosi z ptel Hussejnovch vnukl tomuto mylenku, oeniti se s vdovou po idovi, s k r a s a v i c - i d o v k o u , je mla z prvnho manelstv syna. Bezdtn Hussejn vychoval nevlastnho syna, jakoby byl vlastnm, svil mu tajemstv sekty, uril ho za svho nstupce, prohlsil ho za imama (veleknze), t. j. za toho Mahdiho, v jeho pt vra tvoila hlavn dogma sekty Izmailit.2 Takovm byl pvod Obajdallacha, prvnho kalifa podvren dynastie Fatimid. K zakryt idovskho pvodu Obajdallachova byla uinna rozshl opaten, k nim pat pobit obyvatel msta Salamechu Karmaty (jeto obyvatel tito znali idovsk jeho pvod), popraven nkterch vdc karmatskch, kte pozdji brali zkonitou posloupnost v pochybu a pod. Ale pes vechno toto ani bagdadsk dynastie Abbassid, ani panlsk Omejad neuznala nikdy Fatimidy za potomky Aliho.

1 Ve spise: Tajn spolky, str. 290, I. dl, Lipsko 1906. 2 S. Sacy, tamt. - 47 -

Bhem vce ne 250 let (9091171) vldl tajn spolek na severu Afriky pod vedenm svch velmistr, kte nosili zvun titul dynastie Fatimid, ale ve skutenosti byli potomky ida Obajdallacha. Toto faktum vce ne ve ostatn mluv ve prospch tvrzen L. Dastiera, e sektu Izmailit zaloili id ku svm zitnm elm. Panovn ida Obajdallacha vyznailo se udlost, je hluboce otsla musulmanskm svtem: V lednu 930 na rozkaz velmistra Obajdallacha opanovali Karmat msto Mekku a pes zoufal odpor pravovrnch musulman uloupili z Kaaby nejvt mohamednsk klenot, e r n k m e n , jen dle tradice byl pinesen s nebe andlem Gabrielem synu Abrahamovu Izmailovi, praotci Arab; sm Mohamed byl nucen pokloniti se tto svtosti a sankcionovati jej ctn. Historik Goeje1 prav, e elem Obajdallachovm pi uloupen ernho kamene bylo poniti a poskvrniti aureolu, je ozaovala v och musulmanstva posvtn toto msto a tak zasaditi islamu smrtelnou rnu! Bhem 22 let nedbali Karmat nabdnutho jim vysokho vkupnho a zdrhali se vrtiti posvtn kmen do Mekky, tvrdce, e pln jen vli imamovu, jen pr chce oistiti islam od modlstv. Ale zmr Obajdallachv, zasaditi islamu rnu smrtelnou, nebyl korunovn vsledkem. Karmat, jsouce po dlouhou dobu slepou zbran v rukch Temn Sly, zanali se dohadovati, e slou ne Alimu a ne Izmailovi, ale jakmsi cizm silm a zjmm a to vedlo k nesetnm pokusm svrhnouti se sebe dlouho snen ciz jho. Proto vnuk Obajdallachv, kalif AI Mansur, byl nucen vrtiti e r n k m e n do Mekky, aby touto velkodunost upevnil vlastn svou situaci, je byla u hodn vratkou. Dynastie pseudo-Fatimid byla zniena roku 1171 novm dobyvatelem Saladinem, proslulm odprcem Kik. Obrali jsme se hnusnou histori pseudo-Fatimid proto ponkud obrnji, jeto ona tvo sten uskutenn idey id o ovldnut svta. Pravda: vlda tato nebyla svtovou, ale proto pece po 250 let vldli tajn id nad celm africkm severem v osob Messie Obajdallacha a jeho potomk. Svaz vrah. Kdy tito potomci Obajdallachovi nectili se u bezpenmi na trn Karmatskm, tu id vyvolali do svta novou organisaci, povstn tajn S v a z A s s a s s i n 2 i l i v r a h , jen po 200 let budil hrzu v Asii, ba i po cel Evrop. Zakladatelem byl iit Hassan z Chorasanu, nar. r. 1056, zemel r. 1134. Hassan vystoupil co reformtor sekty Izmailit, co obhjce dynastie Fatimid proti bagdadskm kalifm, ale nabyv v sekt moci a vlivu, zaal jednati zcela samostatn, pr jmnem neviditelnho Imama, jen pijde, aby prohlsil sv prva na zemi. Do t doby vak pr maj lenov sekty plniti slep rozkazy Hassanovy a bojovati za moc, vldu a vru.
1 Goeje, Les Karmathes, str. 105. 2 Svaz vrah nazval se vlastn Haiim od haie, opojnho jedu, jeho lenov svazu uvali. Zpadn nrodov petvoili jmno na assassin = vrah. - 48 -

Zase tedy je tu ono messianstv, odvren Mohamedem a idy porn vnucovan. Organisaci sv sekty vyloil Hassan v Knize Zkon. Z t vidme, e sekta byla urena za slep nstroj v rukou ejch-Ul-Debula, t. j. Starce s hory, zvanho tak proto, e svaz ovldal hornat sti Syrie a Persie. Sekta vrah mla 7 stup posvcen. Ni stupn zavazovala k slep poslunosti islamu a vdce sekty. Vy stupn otevraly zrak: dogmata vry prohlaovna za adu allegori, pedpism islamu nepipisovn dn vznam. Schuster, nmi u citovan,1 vid hlubok rys sttn moudrosti v tom, e uen nevry a nemravnosti nebylo vykldno poddanm, nbr jen vdcm; poddan byli podrobeni slepmu poslouchn zkon, pro vdce vak neplatil dn pedpis neb zkon. Zajmavo, e podobn rys sttn moudrosti meme vidti i v tajnch protokolech Sionsk Hlavn Kancele.2 Tak v protokole . 27. teme: Za n a e h o (idovskho) skutenho opanovn budeme museti vylouiti slovo Svoboda z lidskho slovnku. V protokole . 93: A pijde n a e doba, urme slovo svoboda takto: svoboda je prvo dlati to, co dovoluje zkon. Pozoruhodnm je umn a dovednost, s jakou organisace svazu vrah byla uzpsobena temperamentu, mravm a pojmm ohnivch syn Vchodu. Tak pro zasvcen 2. stupn, zvan Fedavi3, t. j. obtujc se (jich kolem bylo na prvn rozkaz velitele jti slep i na smrt!), byl vymylen tento systm, jen nesl rz jaksi fantastick vchodn bajky: Mlad, siln, zdrav a rozhodnost i munost dokzav mue, ped posvcenm na stupe Fedavi, opili haiem, opojnm npojem z narkotickch bylin. V opojen a v spnku zanesli je do rozkon zahrady, zvlt k tomu cli udrovan; zde procitnuv mladk snil, e je vskutku v rji Mohamedov. Bylo tu ve, co mohlo podntiti smyslnost orientln. Stinn loub, bublav potky, zurc fontny, stromy, pln skvlch plod, kiosky a sly vyzdoben s pepychem Orientu, opojn hudba a arovn dvky, svdn ernook guranky, nalvajc mladku opojn vno ze zlatch vz a ekajc poslun na kad rozkaz novho pna. A kdy budouc Fedavi okusil sladkosti ptho rje, tu byl zase haiem uspn a penesen na bval msto. Probudiv se, slyel od svho velitele, e jeho tlo leelo zde bezduch a duch jeho e vzletl do rje, aby okusil rozko, je ekaj toho, kdo pln rozkazy velitele a bez odmluvy obtuj ivot. A tmto slibem nalkali chyt vdcov kadho mladka a udlali z nho slepou zbra ve svch rukch.4
1 Str. 292. 2 Gugenot des Mousseaux: id, jich filosofie atd., esk peklad, Praha 1910. Cena 1 K. 3 Nzev Fedavi udrel se podnes. Revolucioni, kte zpsobili v Persii sttn pevrat, nazvali se Fidajov ili Fedavi. 4 Nco podobnho provdj ido-zedni s nevdomou studujc mlde v Rusku, nejnovji v Srbsku (zavradn arcivvodskch manel v Sarajev) a jinde v Evrop. Pozn. pekl. - 49 -

Vnjm znakem Fedavi byl bl odv a erven ps a apka barva nevinnosti a krve. O fanatismu Fedavi a slep poslunosti vyprv se toto: Sultn selduk Melikach vyslal k Starci s hory svho posla s vyzvnm, by opustil pevnosti, je leny sv bojovn sekty obsadil. Msto odpovdi poruil velitel ped poslem, aby se 2 Fedavi zabili. Jeden z nich bez vhn probodl se kindalem a druh, vybhnuv na v tvrze, vrhl se do stran propasti. Tu uaslmu poslu ekl hrozn Staec s hory: Sdl svmu pnu ve, co jsi vidl, a ekni mu, e velm 70.000 mum, kte poslechnou mj povel tak slep, jako tito dva mladci. To m odpov! Maje ve sv moci armdu fanatik na slovo poslunch, opanoval chef sekty vrah v krtkm ase mnoh dleit pevnosti a msta Syrie a Persie. Staec s hory ukrval se v nepstupn horsk pevnosti Alamut v Persii. Assassini budili hrzu v cel Asii. Nikdo ani vlada ani prost mu nemohl se zachrniti ped smrtonosnm kindalem, byl-li nad nm vynesen rozsudek smrti. Hrza ze sekty byla tak siln, e m n o z v l a d a i vstupovali v tajn mluvy se Starcem s hory a ustupovali mu dobrovoln dleit posice ve sv i a vykupovali si bezpenost zlatem a drahokamy. Avak mongolsk chan Gulag r. 1256 rozbil jejich tvrze, zajal Starce s hor a dal ho popraviti. Ne teprve r. 1394 svtov dobyvatel Tamerlan zniil jdro nebezpen tto sekty. Ale zbytky jej a posud existuj v divokch soutskch Libanu a stle doufaj, e se jim poda nkdy obnoviti vldu nad svtem. Rozkvt sekty vrah spadal prv do doby vprav kickch. Sekta tato dila mezi kesany krut. Ale koda j zpsoben byla men, ne ona mravn zkza, jakou velitel sekt nakazili kesany, sdlive jim rozvratn sv tajn uen. Tak mnisk rytsk d Templ, zalo. r. 1118 s ulechtilm elem, poskytovati ozbrojenou ochranu kesanskm poutnkm ku Hrobu Spasitelovu, podlehl tajnmu uen Assassin a z kesanskho du stal se zuivm neptelem kesanstv; ddictv po Templch buj podnes v loch zednskch. Jsou dkazy, e zakladatel sekty vrah, Hassan, byl pvodem id. Claudio Jannet,1 badatel v oboru tajnch spolk, prav, e ve Vatikn je dokument, list italskho dstojnka Simoninia, bvalho zedne, jen kdy peetl odhalen opata Barruela2 o zednch, zhrozil se, opustil sektu a napsal Barruelovi kajc psan, v nm dokazoval, e Manes a Hassan byli oba idy, e ho o tom pouovali idzedni. List Simoniniv ml za nsledek vydn papeem Piem VII. r. 1821 bully proti tajnm spolkm. Louis Dastier tak tvrd, e svaz vrah ml pvod idovsk, a povauje ho za lnek celho etzu tajnch spolk, je id vyvolali do ivota, aby podkopali crkev, stt a rodinu a aby nabyli n a d v l d y s v t o v .
1 Claudio Jannet, La Franc-Maonnerie au XIX. Sicle. 2 Barruel, Mmoires pour servir lHistoire du Jacobinisme. - 50 -

A vru: sekta vrah m vechny znmky tajnch spolk, zench idy: licomrnost, utajenost vyho poznn, dvojakost uen (pro ni a vy posvcen); s e k t a t a t o j e v n p a d n o u p b u z n o s t s e s e k t o u I l l u minat, je pipravovala velkou francouzskou revoluci. V tomto ohromujcm pbuzenstv sekt a tajnch uen, je psobily v VII.XIV. stol. v Africe a Asii, s evropskmi tajnmi spolky z XVIII.XX. stol. v stejn tendenci protikesansk, vidme jasn, e ty i ony dila a d Temn Sla, je vid v rozboen crkve, sttu a rodiny cizch nrod prostedek k uskutenn sv manie velikosti, k d o b y t v l d y s v t o v !

- 51 -

V. ALBIGENT
Tajn idovsk vlda. Dve ne budeme pokraovati ve vylen tajnch spolk, vyvolanch do svta idy, musme, by i jen zbn, pohldnouti na vnitn organisaci idovskho nroda od doby jeho rozptlen. R. 70 po Kr. msk csa Titus dobyl a rozboil Jerusalem, splil chrm a pobil 600.000 id. R. 135 limessi Barkochba zpsobil povstn, je udusil csa Adrian, jen pobil 582.000 id. Od t doby vyvolen plm, nemohouc u dobti sv samostatnosti, rozptlilo se po celm svt a toto ahasversk bloudn trv u 18 stolet. Ale jak si vysvtliti faktum, e idi, zbaven vlasti a po celm svt rozpren, nejen neztratili vdom sv nrodn solidarity, ale ani nevzdali se sv len mylenky na vldu nad celm svtem? Tato vrnost syn Israele starm idelm, tato nezmrn pornost a dslednost v sledovn dvno vyznaench cl, tato solidarita a jednota jednn, je charakterisuje idy vech zem a vech as, ned se vysvtliti jinak, ne e existuje t a j n v l d a i d o v s k , je od dob rozptlen neustle vede idy celho svta. Znm souasn badatel v oboru t a j n c h spolk Copin-Albancelli1 dokazuje existenci tto vldy, je m plnou a jednotnou moc. Ped r. 70 po Kr. byla tato tajn vlda soustedna v rukou idovskho synedria, jak o tom svd poktn id opat Josef Leman.2 Po r. 70 nastalo rozptlen id po celm svt; ale nkte levit a prost id zstali tajn v Palestin a kdy nastaly ponkud klidnj pomry, tu zaloili zde tajnou vldu, jej hlava nazval se p a t r i a r c h o u . id, rozptlen po Evrop, Africe i Asii, uznali tuto novou, tajnou, palestinskou vldu. P a t r i a r c h o v dili vechny zleitosti idovsk, svtsk a nboensk; jejich poslov jezdili po svt, sbrajce penze (da) a sdlujce pikzn a zkony palestinsk vldy. V rukou p a t r i a r c h nahromadila se asem ohromn bohatstv, ale moc jejich byla tajnou. Jen tehdy stala se veejnou, vldl-li v m njak judofilsk imperator. R. 429 zakzal imperator Theodosius palestinskm p a t r i a r c h m sbrn dan. Od t doby ml historie nadobro o innosti p a t r i a r c h .3 Ale, dle svdectv ktnho ida, bvalho rabna Dracha,4 byli ostatn palestint p a t r i a r c h o v jen vykonavateli rozkaz druh nejvy vldy, zvan Knata vyhnanstv, je sdlila v Babylon.
1 Copin-Albancelli : La Conjuration juive contre le monde chrtien, str. 336374, Paris, 1909. 2 J. Leman, Napolon I. et les Juifs. 3 Chabauty, Les Juifs, nos Matres. 4 Drach, De lharmonie entre lEglise et la synagogue, t. l., p. 174. - 52 -

Po dobyt Jerusalema roku 70 a hlavn po nezdailm povstn Barkochby proti mu r. 135 naly vynikajc rodiny idovsk (hlavn potomci krle Davida) tulek v Babylon, jen ode dvna byl druhou vlast vyvolenmu plemeni. Zde organisovna z potomk Davidovch, zv. Knata vyhnanstv, t a j n n e j v y v l d a i d o v s k , zde obnoven Synedrion, jeho leny byli hl. potomci Davidovi. Z tto Nejvy Rady volen byl Kne vyhnanstv, jen byl pak pedsedou Synedria. Zde bylo centrum duevn innosti idovstva, zde byl sepisovn b a b y l o n s k t a l m u d , zde rozhodovno o otzkch nboenskho a politickho ivota nroda. Vysok vznam tto nejvy instituce je akcentovn i v talmudu.1 Od II XI. stol. vldl Synedrion ili Knata vyhnanstv z Babylonu (nejdve prostednictvm jerusalemskch patriarch, ale pozdji bezprostedn) nad idy celho svta. V XI. stolet bagdadt kalifov, obvajce se rostouc moci Knat vyhnanstv, ozbrojili se proti idm. etn idovsk akademie byly znieny, uen rabni vyhnni z Babylonie a Kne vyhnanstv Ezechi popraven r. 1005.2 id museli opustiti Babylonii. st se jich ukryla v Arabii, druz hnuli se na zpad, hlavn do Francie a panl. Od t doby nen v djinch zmnky o Knatech vyhnanstv. Teprve v XV. stol. projevuj se zase stopy tajn idovsk vldy, a to v Caihrad. R. 1488 francouzsk krl Karel VIII. vydal rozkaz, dle nho id, ijc v Provenci, mli pijati kesanstv, nebo opustiti zemi. Tehdy se Arelatt id obrtili k souvrcm v Caihrad listem z 13. ledna 1489, prosce o radu. V listopadu roku toho dola odpov od caihradskch id, je je tak charakteristickou, e ji uvdme doslova: Mil brati v Moji, obdreli jsme vae posln, je nm zvstovalo o netst, jak vs stihlo. Jsme hluboce zarmouceni touto zprvou. Mnn v e l i k c h s a t r a p (vlada) a rabn je toto: Pravte, e francouzsk krl nut vs pijati kesanstv. Pokote se a pijmte kesanstv co nsil, a l e z a c h o v v e j t e i n a d l e z k o n M o j v v srdcch svch. Pravte, e vm chtj vzti v majetek. Uite ze syn svch k u p c e , abyste postupn odali majetek kesanm. Pravte, e kesan to na v ivot. Uite ze syn svch l k a e a l k r n k y , aby mohli ohroovati a niiti ivot kesan. Pravte, e bo vae synagogy. Uite syny sv k e s a n s k m i d u c h o v n m i , aby mohli boiti kesansk chrmy. Pravte, e vm psob nepjemnosti. Uite z dt svch a d v o k t y a soudce a oni podrob si goje a pomst vs. Vyplte tyto rozkazy, kter vm udlme, a pesvdte se, e jsouce te poneni, b u d e t e b r z o n a v r c h o l u s l v y .
1 Drach, tamt, str. 174. 2 Copin-Albancelli, tamt, str. 353. - 53 -

 Podepsno: Kne caihradskch id. 21. listopadu 1489. Copin-Albancelli cituje tento na vsost dleit list a odvolv se na spis: La Royale Couronne des royes dArles, ddie M. M. les consuls et gouverneur de la Ville od knze J. Bouis z Arelatu, vyd. r. 1640 . Po XV. stol. nen o tajn vld idovsk ani stopy, e vak existovala dle, o tom nen dn pochyby, ponvad i od on doby a po dnen asy innost id pokrauje dle tho nezmnnho plnu. Jako dve, tak i te jsou id celho svta mezi sebou solidrn, jako dve jsou i te s t t e m v e s t t . A tento plnovit, po stalet znemravujc a podkopn pochod idovstva proti crkevnmu, sttnmu a rodinnmu ivotu nrod, kte poskytli tulek nrdku Boha se zeknuvmu a Bohem zavrenmu d se vysvtliti j e d i n existenc tajn veidovsk vldy! Albigent. Mezitm co na vchod bojovali id proti islamu, kter sami vyvolali do ivota, v Evrop na ssutinch msk e vymezovny byly hranice novch stt, zakldaly se dynastie, zakldala se kesansk crkev. Ale m pevnji povstvaly arijsk stty, tm rychleji vyvstval na jevit djinn odvk neptel crkve kesansk, jen z Babylonu v celch proudech dal se na zpad Evropy. (Kolem r. 1005.) Synov vyvolenho nroda brzo osvojili se s novou situac, je zatm v Evrop nastala. Oni dovedli zskati si vliv a blahosklonnost mnoha monarch, kte potebovali penz. Poctive pdu pod nohama, id, s vlastn jim pornost, znovu podjali se sv podkopn innosti, kter jim byla na as peruena velkm sthovnm nrod. Zjevn innost jejich jevila se v obchodovn, lichvaen a vykoisovn obyvatelstva, v obchodu s otroky a otrokynmi, slovem v machinacch, je jsou vlastn synm Israele. Tajn innost jejich pak zleela v zakldn tajnch sekt protikesanskch a protisttnch. V tto nov vprav proti nboenstv a proti sttm arijskm byla manichejsk herese, zaloen v III. stol. a prosycen kabbalistickm uenm. Manichejstvo po pdu msk e existovalo dle v Persii, dostalo se do Arabie a do e byzantsk, kde se promnilo v adu heres rzn pojmenovanch; nejslavnj z nich byly euchitsk a pavlikiansk (zaloen v VII. stol.). Sekty tyto doshly nejvyho rozen v Thracii v X. a XI. stol. Mimo n povstnou byla v Bulharsku sekta Bogomilc. Odsud ily se tyto gnosticko-manichejsk herese na zpad Evropy,1 ale i na Rus. Ve vech je vysloven dualismus, pi em Tvrce svta je z l o u s i l o u , kterou Bogomilci nazvali Satanailem! V zpadn Evrop se tyto judofilsk sekty hlavn v XI. stolet, po poprav Knete vyhnanstv Ezechie v Babylon r. 1005. Jsou zde znmy pod jmny
1 Djiny kes. crkve od E. Smirnova, str. 40. - 54 -

Manichejc, Bulhar, Brabanon, Albigenskch a j. Sekti nazvali se sami Cathari, co zna ist. Pozoruhodnou je innost a osud jejich ve Francii od XI.XIV. stol. Z prvnch byla sekta orleanskch Manichejc. Objeven jich pedchzela tato vznamn udlost: Potkem XI. stolet byl Orleans pln id. R. 1014 orleant id poslali ke kalifu egyptskmu Chakemu deputaci, je ho mla pemluviti, aby dal rozboiti Hrob Spasitele v Jerusalem a tak aby zniil prazdroj kesansk povry. Kalif, z dynastie Fatimid a nelnk sekty Karmat, vyplnil pn (ba rozkaz) id a hrob Bo poboil.1 Djiny ns u, e byl hrob Spasitelv poboen nejednou: r. 69 pi dobvn Jerusalema many; r. 135 za povstn Barkochbova; pozdji Araby a konen Chakemem. id vdli, e tm nebude kesanstv zasazena smrteln rna, ale byl to akt msty za pronsledovn, je trpli ve Francii od nastolen Capetovc (r. 987). Ale tento brutln in nezstal bez odvety. lenov deputace po nvratu z Egypta byli upleni v Orleansu a vude ve Francii nastalo pobjen id. id museli se na dlouho utajiti se svou zloinnou zjevnou innost; za to tm vce pozornosti vnovali te sv tajn podvratn akci. Je pozoruhodno, e brzo po tto udlosti objevila se v Orleansu sekta orleanskch manichejc, kterou historik id Bernard Lazare nazv pmo i d o v s k o u .2 Tato sekta, do kter id lstiv zavlekli mnoho kesanskch d u c h o v n c h , m. j. i duchovnho krlovny Konstancie, P. tpna, udrela se v Orleansu pouze rok. Existence jej i jmna len byla odhalena a vichni pohnni 25. prosince 1022 ped crkevn soud v orleansk kathedrle a 28. tho msce byli v Orleansu na hranici u p l e n i . 3 Ale manichejsk herese pes to rozila se po cel Francii. Ze sekt nejvce proslula s e k t a A l b i g e n s k c h , zvan tak podle msta Albi, kam byl pozvn prvn koncil k jejmu odsouzen. Sekta ta vynoila se na jihu Francie v XI. stol. a existovala tam a do r. 1229. Rozena byla velice mezi z i d o v t l o u lechtou jihofrancouzskou a byla po 2 stolet zdrojem bratrovraednch boj; v potocch krve zakonila pak svou zloinnou existenci. O idovskm pvodu jejm svd mnoz vrohodn historikov a badatel tajnch spolk. Tak znm svm liberalismem historik Michelet4 pe: lechta jin Francie rodila se tm mahem ze idovek a Saracenek. Do tto francouzsk Judeje, jak sprvn byla zvna provincie Languedock, pronikly orientln vry: persk dualismus, gnosticismus a manichejstv.
1 La Bastille, N 406, 1910. La Franc-Maonnerie est elle origine Juive? 2 Bernard Lazare, LAntismitisme, str. 125. 3 Papus, Trait Mthodique de Science Occulte, str. 634. (Zde lze vystihnouti analogick ppad v dob pozdj s Husem. Pozn. peklad.) 4 Histoire de France II. 393, 404, 472. - 55 -

Vdcov Brabanon a Albigenskch, kryjce se filosofi Aristotelovou, uili tajn pantheismu Averrhoesov, finessm Kabbaly a vbec idovskm idem. O uen arabskho historika XII. stol. Averrhoesa pe Lazare:1 Averrhoismus, jen zasadil znanou rnu kesanstv, byl vyvoln i d y , k t e b y l i o d j a k i v a u i t e l i n e v r e c t v a kte tajn i zjevn podporovali vdy revolun duchy (tous les rvolts de lesprit). Biskup Donais2 ukazuje na to, e ped objevenm se tto a jinch judofilskch heres na jihu Francie byly na bezch stedozemnho moe kvetouc koly idovsk, v nich uen rabni vyuovali rafinovanm fintm Kabbaly a pipravovali tak pdu k zaloen uen s tendenc proti crkvi a sttu. 3 Tento sudek katolickho knze potvrzuje i id historik Graetz,4 jen prav: Styky s idovskmi uenci a ten idovskch dl pivedly Albigensk k poprn crkve a moci papesk, take mnoz z nich zjevn dvali pednost ve idovsk ped kesanskou. Konen teba se zmniti o tom, e id mli mezi Albigenskmi vminen postaven. A duch Francie byl protiidovsk, pece jihofrancouzsk l e c h t a pe Graetz byla k idm nadmru blahosklonnou. Mnoz albigent baroni svovali idm nejvy ady veejn; hlavn ad administrtor (bailli), kte dili soud a policii.5 Uen Albigenskch jev zejm rz manicheismu, hlavn v dualismu, uznvn bytosti dobr a zl. Dobr bh to Tvrce a vlada v svt duchovnm, zl bh v svt hmotnm. A tak tedy Bh, jej ct kesan co tvrce svta, byl dle Albigenskch bohem zlm; proto oni i nboenstvm kesanskm pohrdali, co vtvorem boha zlho. Albigent, zrovna jako manichejci, odmtali manelstv a plozen dt, ale oddvali se ochotn mravn zpustlosti, tlesnm orgim, a to ve form i nejzvrhlej (sodomie), pravce, e hch tla, co vtvor zlho Boha, nem vznam pro istou dui, vtvor to Boha dobrho. Jako Manichejci tak i Albigent byli organisac tajnou se 3 stupni posvcen: u e n n k , v c c h a d o k o n a l c h . I zde byly psahy, e nikdo nezrad tajemstv sekty. I zde byla zvltn znamen a slova (jako podnes u zedn) a tajn, skoro nikomu neznm nejvy vdci.6 Ti, kdo doshli tetho stupn, byli povaovni za svat a mohli vkldnm rukou oiovati u e n n k y a v c od vech hch. Nenvist jejich vi kesanstv neomezila se jen na negaci crkve a jej tajemstv; ona jevila se i ve fanatickm p r o n s l e d o v n d u c h o v n c h a v r n c h k e s a n . Oni boili a loupili kltery a chrmy, rouhali se
1 Lazare, cit. dlo 133, 334. 2 Les Albigeois, str. 316. 3 V dob Jana Husa byly asi zcela jist v Praze a jinde podobn koly. 4 Graetz, Histoire des Juifs, IV. 163. 5 Graetz, tamt str. 120. (Nedje-li se nyn u ns tot? Pozn. peklad.) 6 Hurster, Histoire du Pape Innocent III. et de son sicle, str. 284. - 56 -

kesanskm svtostem, zrovna jako za husitskch vlek a jako dnes to in ve Francii a Portugalsku idozedni. O krutosti a sveeposti jejich svd m. j. i historik Michelet1, jen prav, e lechta albigensk byla ve spojen s lupii Sevenskch hor a e b a r o n o v vedli tyto lotry proti chrmm a stali se postrachem kesan jin Francie. Oni pobjeli knze a mnichy, sedlky-katolky, neetce ni en a dt, vloupali se do chrm, rouhav pokleli monstrance, kalichy a ornty, odvali nevstky v roucha crkevn, rozbjeli ke, ulamovali ruce a nohy Ukiovanmu a pod.2 Pes to, e sekta byla vn nebezpenou, chovali se k n krlov i papeov dlouho velice tolerantn a teprve, kdy rozumn vklady nieho nepomohly, a kdy Albigent byli dvakrte vyloueni z crkve (r. 1119 a 1184) a kdy legt papesk Petr Castelnsk byl jimi zabit, teprve pak byla dovrena mra trplivosti a papeem Innocencem III. byl prohlen kick pochod (r. 1208) a vojsko pod vedenm hrabte imona de Montfort poslno na jih Francie. Nkolik let trvala tato vojna mezi obrnci crkve a sidovtlmi heretiky. Ona se vyznaovala krutm krveprolitm a stranmi krutostmi z obou stran. S pornou dslednost pracoval o vykoenn nebezpen sekty papesk legt Arnold v armd hrabte Montforta. Kdy dobyt Bezires (r. 1209) a pi boji vyslovil Montfort obavu, e snad pi pobjen heretik a id budou zabiti i kesan, zvolal legt Arnold: Zabjejte vechny! Pn Bh zn Sv! Zednt spisovatel rdi l Albigensk co nevinn obti fanatismu pape a despotismu monarch, zamlujce ve, c o p a p e i i k r l o v m u s e l i od zpupn sekty trpti, i ve, co Albigent krutho a barbarskho provedli na kesanech. Letopisec tehdej pe: Hrab Montfort srovnal se zem zmek idovskho Albigence Bernarda de Cosac, jen byl znm svou zvec krutost. Ten dal sedlkm-kesanm usekati nohy i ruce a vybodati oi a vyznouti jazyk; jeho ena dvala enm-kesankm uezati prsy a prsty na rukou; zvrhl ena vrhala kesanky na pospas chlipnch pacholk a sama s rozko dvala se na toto hnusn prznn en! V kltee Sarlatu nael hrab Montfort pes 150 mu a en zmrzaench Albigenskmi a v kltee ivench.3 R. 1229 byla sekta Albigenskch potena. Zbytky jej vstoupily mezi Temple a mezi Valdensk (Vaudois), sektu to manichejskou, vzniklou v Lyon a potenou krlem Frantikem I. v XVI. stol. Badatel prvem tvrd, e Albigent jsou pedchdci svobodnch zedn. Ob sekty mly za zdroj gnosis a manichejstv, je ob vznikly z idovsk Kabbaly. Ob nenvidly crkev a stt kesansk. Podnes v loch zednskch uctvni jsou Albigent co muennci za ideu, co obti nsil a fanatismu!
1 Histoire de France, str. 404. 2 Tud provdli tot, co pozdji konali husit. Pozn. pekl. 3 Le Gaulois, 24. list. 1910. - 57 -

Ale nejen krvav, ne i duchovn kody nadlala tato klet sekta, zkazivi ist, humnn a kesansk d chrmov ili Templ, zmnivi ho z bojovnk za crkev v neptele crkve a sttu.

- 58 -

VI. TEMPLI.
Konec XI. stol. byl vyznaen elementrnm, neudritelnm hnutm zpadoevropskch nrod proti musulmanskmu svtu. Kick pochody, podniknut do Svat zem i k osvobozen Hrobu Spasitelova z rukou nevcch, lkaly po 200 let cel zstupy odvnch mu vech stav, kte byli zeni upmnm nboenskm citem a kte dychtili po hrdinstv a slv, nebo hledali dobrodrustv a vivu. Kdy r. 1099 podailo se kikm dobti Jerusalema a zaloiti ve Svat zemi kesansk krlovstv, tu pliv poutnk k Hrobu Spasitelovu se znan rozmnoil. Pi o poutnky ty a ochranu jejich od moskho behu a k svatmu mstu pevzaly dy duchovn rytsk, je povstaly k ochran Svat zem a k boji s nevcmi. Nejmohutnjm z nich byl znamenit d Ryt chrmu ili Templ, zaloen r. 1118 devti francouzskmi ryti s Huguesem de Payens v ele. d tento a jeho krsn cl zskal na potku naden kesanstva a nejednou pochvalu svtsk i duchovn vldy. Krl jerusalemsk Balduin II. daroval tmto mnicho-rytm dm v Jerusalem, jen pr stl na tomt mst, kde dle tradice bval alomounv chrm, odkud i vznikl nzev r y t c h r m u ili T e m p l . Sv. Bernard Clervauxsk, nejvt nboensk autorita zpadokesansk on doby, zajmal se o nov d a vypracoval pro crkevn koncil v Troyes r. 1128 pro nj Constitutiones ili pravidla, dle nich Templi nabyli rzu mnich. astenstv sv. Bernarda pi zzen du zjednalo Templm zvltnho lesku v och krl, pape i veho lidu. Hned po koncilu v Troyes hrnuly se penit sbrky do dov pokladny a vkvt evropskho rytstva dval se pasovati na Temple. Prvotn sestval d z ryt a sloucch brat. Prvn museli bti z rytskho rodu, museli bti svobodni, sloiti slib istoty, chudoby a poslunosti a psn zachovvati mnisk regule. V dob, kdy nemli vojenskou slubu, museli ti v dovch domech a tam ve svch celch oddvati se modlitbm a pi o chud a nemocn poutnky. Ryti nosili bl lnn plt s osmikonenm kem symbol istoty srdce a muennictv. Slouc brati dlili se na zbrojnoe a emeslnky, mohli bti enati a nosili skoicov nebo ern at. Mimo ryte a slouc bratry ml d i svtsk leny, lechty i prosky obojho pohlav, kte dobrovoln plnili st regul, ale ili mimo dov domy. leny takovmi byli hlavn ti, kdo du prokzali sluby ili d o n a t i a o b l a t i (ti, kdo od dtstv byli ureni k vstoupen do du a byli u vychovvni dle eholnch pedpis).

- 59 -

Zpotku stli Templi na vi svho povoln. Ryti, neetce svch ivot, prolvali krev za Svatou zemi a kesansk poutnky. V boji stli jako jeden mu, dvajce pednost smrti ped zajetm. Vedli prost a psn zpsob ivota, byli estn, obtav. Ale, el Bohu, to ve bhem doby se radikln zmnilo. Ku konci XII. stol. doshl d zevn vrcholu svho lesku. Krlov i pape zasypvali ho pzn a privilegiemi. Bohatstv, vzel ze sbrek i dar svtsk i duchovn vrchnosti, umonilo Templm zditi po cel Evrop sv kltery, je dili sta, vyslouil ryti. Templi, jsouce rekrutovni z ad nejvy lechty, zaujmali u dvora francouzskho, anglickho a panlskho skvl postaven. Konen kdy r. 1162 pape Alexander III. zvltn bullou vyal Temple z pravomoci Jerusalemskho patriarchy a biskup a dovolil jim mti vlastn duchovenstvo tu d Ryt chrmu, jen ml u vlastn vojsko, policii a soudy a jen vldl pmo bjenm jmnm a ohromnmi lny zem ve vech sttech Evropy, jsa podzen pmo papei, objevil se co skuten s t t v e s t t a bohatstvm i moc mohl soupeiti s mnohmi monarchy. V ele du stl velmistr, jemu psluelo velen vojensk a exekutivn. On byl volen ryti, ale psal se vdy z Bo milosti. Velmistr byl podzen pouze konventu ili velk rad dov a papei. Vedle toho mla vrchn moc vsti generln kapitula (sloen z len konventu, pednost jednotlivch klter a vynikajcch brat), ale tato byla jen zdka kdy svolvna; jedin ku pn velmistra a konventu. Konvent (podlhajc jen papei) byl de facto nejvy moc nad ryti, bratmi i mnichy. Dle toho, jak rostla vnj mohutnost du a jeho nezvisl situace, se mn tak vnitn obsah jeho. Dvj oddanost crkvi ustupovala nboensk vlanosti a svobodomyslnosti, blzk sektstv. Dle tchto novch proud zmnily se ovem i prvotn regule, dan du sv. Bernardem. Tak na p. z regul vyputn slib poslunosti. 64. regul, v nm zakzno pijmati do du ryte vyobcovan z crkve, zmnn v opak, e dluno a chvlyhodno verbovati leny prv mezi takovmi vyobcovanmi, aby bylo pomhno k spasen jejich due. Tyto zmny uvedly do du cel poet nedstojnch a crkvi pmo neptelskch len. Dle Findela a Schustera1 dostal nov smr v du pesn systm a formu na potku XIII. stol. Tento nov smr ml za nsledek zvltn dualismus v du. Zevn zstvali Templi oddni papei i crkvi svat, pro lid a pro pardu sloueny skvl bohosluby v chrmech dovch ale tajn vypadalo to v du zcela jinak: v podzem klter schzeli se zasvcen v noci nebo na svit k hnusnm orgim, k rouhavm obadm posvcen, k poklen kesanskch svtost, ku klann se tajemn sle, je nemla nic spolenho s Jedinm, Nejvym Bohem, kterho vyznvali kesan.
1 Findel: Djiny svob. zednstva. I. Dr. Georg Schuster: Die geheimen Gesellschaften, Verbindungen und Orden, Leipzig, 1906, 2 sv. - 60 -

Templi vedle zjevnch (by i pozmnnch) regul vypracovali nov, tajn d, pstupn jen krouku zasvcench a obsahujc tajn heretick uen, nad pomylen nemravn a kesansk crkvi neptelsk. stava tato byla chovna v naprost tajnosti; lenm pod trestem smrti zakazovalo se opatovati si kopii regul a nositi je u sebe. O tomto tajnm uen templskm podvaj dkladn zprvy Findel i Schuster (tajnm spolkm velice naklonn badatel). Osnova tajnho uen templskho zleela v d u a l i s m u : Templi uznvali existenci Vyho Boha (tvrce ducha a dobra) a Niho Boha (tvrce tla a zla). Je to, jak vidme, obmna starho manicheismu! Templi vak a to je velevznamn! neklanli se vymu Bohu, nbr nimu, bohu zla a hmoty, nebo od nho vychzely vekery pozemsk blaenosti.1 Tu tedy u mme co initi s nejistm a nejotevenjm s a t a n i s m e m , jeho zrno klilo u u Manichejc pod roukou mlhavch allegori a filosofickch sofismat. Do mranch mysteri du nebyli vichni Templi zasvceni, nbr jen ti, kte se zdli bti velitelm svou povahou vhodnmi a zpsobilmi k zachovn tajemstv. Prvn, co se na kandidtu dalo, byla smrteln psaha, e zachov tajemstv. Bylo mu sdleno, e poruen psahy bude trestno muivou smrt nebo doivotnm vznnm v podzemnch kobkch klternch. Po psaze musel se neofit zci Krista co liproroka a Crkve, jm ustanoven. Konen, aby studem pinutili ho k mlen, pimli neofita lbati ptomn bratry in ore, in umbilico et in fine spinae dorsi (na sta, na pupek a na konci ptee).2 Findel zmiuje se jet o tchto hnusnch templskch obadech: vymetn Krista, poplivn ke, klann se idolu, upoteben psu, pijmn pod oboj, pi em se zpovdali ne u duchovenstva dovho, nbr jeden druhmu. Idol, o nm se zmiuj vichni historikov, byl symbolem toho Boha hmoty a zla, ktermu se klanli chrmov ryti. On se nazval Bafomet, co je slovo eck a znamen ktn moudrosti. Byl pedstavovn v kovu co vousat hlava.3 I Sta gnostikov mli takovto zobrazen za symbol vn plodcho boha Pana, B o h a P r o d y . Kdy byl ryt zasvcovn do tajnost du, byla mu ukzna hlava Bafometa a bylo mu eeno: V v ni, dvuj j a blaen ti bude! Pi tom musel se neofit s obnaenou hlavou tikrte ped idolem pokloniti. Odeknut se Krista a klann se modle zamnilo Templm kest. Proto i jmno Bafomet: Ktn moudrost. Upoteben psu zleelo v tom, e neofita opsali psem Janovm, blm provazem, jen byl ped tm piloen k idolu a tm se stal posvtnm talismanem.
1 Schuster, tamt., str. 352. 2 Findel, tamt. I. Pl. str. 42. Louis Dastier Les Socits Secrtes et leurs Crimes, str. 237. 3 Dle jinch byla to figura s hlavou kozla a s enskmi adry. - 61 -

Posvcen ryt nesml nikdy tento ps odloiti; on byl poznvacm znamenm jeho pslunosti k tajn sekt. Nazvn tohoto provazce Templ psem Janovm vysvtluje se tou ctou, jak se Jan Ktitel til u Ryt Chrmu. Hlavnm svtkem u nich byl den Jana Ktitele. Vyobrazen jeho, kter nkte povaovali i za vyobrazen Mohamedovo, viselo v sle, kde konny schze Templ. Zajmavo, e toto ctn Jana Ktitele nad samho Krista vidli jsme u star judofilsk sekty Mandait (jej uen zddili Manichejci) i ve vech systemech zednskch. Pod vlivem tajnho uen, zaloenho na klann se zlu, zmnily se radikln i mravy Templ. Pi vstoupen do du skldny, jako dve, sliby, ale obad ten neml pro zasvcen vznamu. Mnisk zdrenlivost byla zachovvna jen zevn; tajn byli satansky hrdmi a mravn zvrcenmi. Schuster, jinak velice Templm pejc, pe: Je zjitno, e mnoz ryti oddvali se nemravnmu ivotu a protipirozenm vnm.1 I zedn Findel 2 l nemravnosti Templsk nepokryt: Ku konci XII. stolet naly v du voln pole mravn zvrcenost, hivost, nboensk lhostejnost a nenvist vi crkvi. Tato nenvist jevila se i zcela zevnmi znaky. Tak k na jejich plti byl s t l e m n n , a konen vypadal, jako T, t. j. Templ. m mme si vysvtliti toto zvrcen du estnch mnicho-ryt v tajn svaz ctitel Satana? Slyme, co o tom prav na slovo vzat historikov: Zedn Clavel prav: Te je u docela dokzno, e d Templ byl vtv gnosticismu a e uen jeho je totonm s uenm gnostick sekty ofit. Templi byli v ptelskch stycch s tajnm svazem Assassin ili vrah; 3 oba svazy mly stejnou organisaci, stejn barvy atu (blou a ervenou); oba zevn vyznvaly vldnouc nboenstv, ale t a j n proti nmu bojovaly.4 Na slovo vzat znalec tajnch spolk, opat Deschamps, uvd tato slova proslulho zedne Rahona (autority mezi zednskmi bratmi): Kici, kte pili do Asie, aby dobyli Svat zem a vztili zde znamen ke, seznmili se tu s uenm gnostickm a s mysterii manichejskmi a tak byli i Ryti chrmu zasvceni do idovskch mysteri.5 Badatel, nmi u citovan Louis Dastier, prav, e kdy byly regule du zmnny, tak e i vyobcovan z crkve mohli vstoupiti do du, hrnuly se sem zbytky rozbitch Albigenskch, mezi jinmi i velitel jich, Raymond VI., hrab Touloussk; proniknuve do du, otrvili ho jedem svho uen, zaloenho na Kabbale. d Templ podlhal vlivu idovskmu i na vchod a to judofilskou sektou Assassin.6
1 Schuster, tamt., str. 353. 2 Findel, tamt. str. 41. 3 Viz Kap. IV. 4 Histoire pittoresque de la Franc.-Maonnerie, str. 355, 356. 5 Deschamps, Les Socits Secrtes et la Socit III. 610. 6 La Bastille, No 409, 1910, lnek: Templiers et Assassins. - 62 -

Autorita v zednstv Findel, jen popr styky zednstva s Templi (!), svd tak o tom, e v Evrop velk a to znemravujc vliv na Temple mla sekta Kathar a jin podobn sekty.1 A tak svdectv zednskch i antizednskch historik souhlas v tom, e pevrat v du Templ byl zpsoben dvojm stejnorodm vlivem: v Evrop sektou Kathar a v Asii sektou Assassin. Ob sekty, jak vme, mly za podklad svho uen manicheismus, take tento meme smle prohlsiti za otce Templ v dob jejich znemravnlosti. Je neobyejn tko s pesnost uriti, kdy vlastn nastal v du Templ onen pevrat z prvotn cesty slouen Crkvi a blinmu. Opat Deschamps uvd, e zedn Rahon tvrd, e u prvn velmistr Hugues de Payens byl zasvcen do mysteri orientlnch heres.2 Mimo to i Louis Dastier a zedn Clavel ukazuj na to, e Hugues de Payens to prv byl, jen pemluvil krle Jerusalemskho Balduina II., aby vstoupil v svazek se Starcem s hory (hlavou Assassin); pi tom mli Assassini vydati kikm msto Damaek a za to obdreti msto Tyrus. Ale tento nepirozen svaz ke s kindalem jak sprvn d Dastier skonil naprostm nezdarem, nebo spojenci utrpli u Damaku stranou porku (r. 1148).3 Ve uveden citty dovoluj nm souditi, e d Templsk u od svho potku (aspo v Asii) podlhal vlivu judofilskch sekt. Opraje se o Findela a Schustera, meme s plnou uritost tvrditi, e ku konci XII. stol. proudy crkvi a sttu neptelsk pevldaly u v du a na potku XIII. stol. e heretick uen nabylo v du pln domovskho prva. Templi, zradive crkev, stali se i zrdci evropskch zjm na Vchod, zrdci kesansk civilisace a sttu. Bojovali sice dle se Saraceny, ale dle Findela u ne pro vc Kristovu, ale proto, aby dobyli si pro sebe celou Palestinu. Templi nevybrali si v prostedcch. Oni odekli pomoc tam, kde doufali stti se sami pny. P o l i t i k a , kterou sledoval d, byla egoistick, zrdn; hanebn intriky du ukodily velice kesanstv, je vinou Temp l z t r c e l o n a V c h o d s t l e v c e p d u . 4
1 Cit. dlo str. 41. Pvod Kathar slu hledati v sekt Paulikian, kter v VII. stol. vznikla na pomez Byzantsk a Arabsk, a zrdn jmenujc svm zakladatelem sv. apotola Pavla, osvojila si star dualistick uen Manichejsk. Haerese ta rozila se v VIII. a IX. stol. mezi Bulhary a s pmsky jinch falench nauk dala v X. stol. vznik sekt Bogomil, jich uen rozilo se v X. a XI. stol do Bosny, severn Italie a do Francie, pozdji t do zpad. Nmecka, v XIV. stol. pak, dle Palackho, i v echch. Haeretikov ti dvali si pvlastek katharoi = ist, odkud vznikl na zpad nzev kathari, ital. gazzari, z toho nmeck. Ketzer, esk kac. Bludai ti sluli u pravovrnch kesan v Italii a v Bosn Patareni (od milnskho pedmst Patorie, kde bydlela patoria = luza a oznaovni tud jako darebci, otrhnci), ve Francii Poblikani (publikni, zkaen z Paulikiani), Textores = tkalci (ponvad mli mezi tkalci hojn pvrenc), Bulgari (odtud franc. pezdvka bougre = niema), nebo Albigent (od prastarho franc. msta Albi, za msk vldy Civitas Albiensium, kde bylo jejich stedisko), a posledn nzev zahrnoval v sob asto t Valdensk. (Pozn. pekladatele.) 2 Cit. dlo III. 611. 3 Cit. dlo 356. La Bastille 409, 1910. 4 Cit. dlo I, 39, 41. - 63 -

T autor tvrd, e s padkem krlovstv Jerusalemskho sblioval se d stle vce se Saraceny a e nejednou uzavral i spolky s egyptskmi sultny (potomky ida Obajdallacha). Kdy Saladin r. 1187 odal kesanm Jerusalem, uchlil se d do Akry, pmosk pevnosti v Syrii, dobyt r. 1191 Filipem Augustem a Richardem Lv Srdce. Zde Templi, dle Schustera, byli pr jedinmi ochrnci zbytk kesanskch. Ale mn stranick Findel tvrd, e v tu dobu Templi bojovali mdle, vdouce, e konec kesanstv v Palestin se bl a sami si toho pejce, jeto srdce jejich thlo vce do Evropy. Po ztrt Jerusalema tvrd Findel obrali se Templi hlavn svmi vnitnmi zleitostmi. Kupili bohatstv, verbovali bohat lechtice, zveliovali sv evropsk provincie, ili templskho ducha a tvili se, e jim nade ve jde o blahosklonnost sv. Otce. Jak rozmnoovali sv jmn, to l sm protektor Templ Schuster: Vhodn obchodn podniky, banksk a smnen obchody1 nesmrn a neustle zvtovaly ohromn bohatstv Templ; stedn pokladna, jaksi h l a v n b a n k a du byla v paskm chrmu (tak se nazval opevnn klter Templ v Pai). V 2. polovin XIII. stol. dosahoval ron pjem du 54 milion frank. Kdy i posledn bata kesansk v Palestin, pevnost Akra, r. 1291 byla Saraceny dobyta, tu Templi opustili Syrii a odebrali se na Cypr; ale hlavn jdro jejich du pesdlilo do Evropy, kde od t doby dluno hledati tisko du. Od zaloen du (1118) a do pesdlen na Cypr (1291) uplynulo 173 let; po tu dobu tvce se oddanmi sluhy sv. Otce a krle, mohli tito satant neptel Kristovi neruen pracovati v neprospch kesanstv. Ale kdy pesdlili na Cypr, tu nhle zasadil jim krl Filip Slin a pape Kliment V. smrtelnou rnu. Mnoz historikov tvrd, e rozbit du nestalo se ze sttn nutnosti, ale z lakoty. Filip Slin, vn v dluzch, pr zvidl du jeho bjen jmn. Schuster, jen oplakv tragick konec du a sype blesky na Filipa Slinho, tvrd, e znien du stalo se z osobn msty a vyprv toto:2 Filip Slin neodpustil nikdy Templm, e kdy Sicilian vzbouili se proti Francouzm (Sicilsk nepory), postavili se Templi na stranu Sicilian a pispli k pobit a k vyhnn Francouz ze Sicilie (r. 1282). Templi byli kamenem razu ve vech podnicch Filipa Slinho, jen snail se zditi nacionln monarchii, upevniti moc krlovskou a sttn jednotu. Francouzsk krl vidl v du pekku tohoto plnu, jeto se cel pluky lechty a sedlk dvaly pod ochranu du, aby pr u l i n s i l a v y d rastv krlovskch ednk. Toto tvrzen Schusterovo, je m obhjiti Temple, je vlastn jejich obalobou. dn monarcha nestrp stt ve svm stt a tm Templi byli. Lichvaenm mli ve sv moci statisce zadluench, je ozbrojovali a poslali do boje proti krli.
1 Nen-li v tom vysloven idovsk duch? 2 Schuster, 355363. - 64 -

A upozornme-li i na kosmopolitick rz du lenov byli ze vech nrod! a na znemravujc heretick vliv jeho na kesansk lid a na to, e Templi zradili kesanskou vc v Orientu, tu zcela nestrann musme uznati, e dal existence tto hlzy mravn i politick byla neppustnou! Nen tud divu, e krl francouzsk pouil prvn pleitosti, aby uinil konec zrdnmu tomuto svazu. Takovou zminkou bylo odhalen dvou bvalch Templ, kte Filipu Slinmu sdlili o tajnm, modlskm uen du, o jeho zloinech a hch. K plnmu znien du poteboval Filip Slin souinnosti papeovy. Dlouho nerozhodl se tento vzthnouti ruku na svaz, jen po 2 stalet til se pzni pape. Konen na stl pobdky krlovy vyzval pape velmistra du Jakuba de Molaye z ostrova Cypru pod zminkou smluven nov vpravy kick. Molay pibyl do Francie s celm konventem, archivem a pokladnou. 13. jna 1307 byli vichni Templi ve Francii i s velmistrem a konventem nhle zateni na rozkaz krlv a tu nastal psn soud. Neobyejn liberln a humnn, ale vn sm sob odporujc historik Schuster prav, e pape ml astenstv v tomto neslchanm justinm zloinu, a to pod ntlakem krle a v e e j n h o m n n a e v cel Francii byly rozhazovny p o d v r e n prosby nroda ku krli o znien sekty Templ. Prvn st sudku Schusterova je sprvn, za druhou vak nese zodpovdnost sm. 12. srpna 1308 byla vydna bulla Faciens mise ricordiam, v n veleno svtskm i duchovnm vldm zati proti Templm vyetovn soudn. Proces s Templi trval 7 let! Soudn vyetovn ve vech zemch dalo stejn vsledek a pln vyjevilo heretickou a zloinnou innost du. Bullou z 2. kvtna 1312 zvstoval pape celmu svtu svj mysl zruiti d Templ a vyslovil nad nm kletbu. Na to byli nkte Templi u p l e n i , mezi jinmi i velmistr Jakub Molay (11. bezna 1314), jin uvznni. Z tch mnohm dna milost, kdy se s crkv a s vldou smili. Mnoz heretikov zachrnili se tkem. Jmn du bylo konfiskovno krli francouzskm, anglickm, panlskm a j.1 Schuster vid v odsouzen Templ nejhroznj a nejhanebnj nespravedlnost, jak byla zanesena na strnkch stedovk crkve. On soud, e zloiny du nebyly nikde dokzny, leda svdectvm nevrohodnch osob a piznnm se muench Templ. Avak tvrzen toto vyvrac nemn liberln, ale mn pedpojat historik Michelet, jen otiskl vechny dokumenty, vztahujc se k tomuto procesu. Hlavnm z nich je i protokol vslechu velmistra Jakuba Molaye a 231 vlivnch Templ, kte vesms bez muk se doznali, e se zekli Krista, e poplivali k a podupali ho pi posvcen do tajn sekty templsk, e se klanli idolu, e lbali neslun bratry a dali se lbati pi ceremonii posvcen, e se dopoutli sodomie, e tresta 1 Findel, str. 45. - 65 -

li smrt prozrazen tajemstv, e obohacovali d vemi prostedky i loupe, livou psahou a pod. A tato doznn uinna bez muen, bez muk, soudem, sloenm z nejvych hodnost crkevnch, a jednajcm s k r a j n b l a h o s k l o n n o s t a j e m n o s t . 1 Michelet dodv, e piznn, uinn za podobnch podmnek, jev daleko vce vrohodnosti, ne ona, je se inkvisici crkevn a krlovskm ednkm podailo mukami vyrvati hned po zaten Templ. Ostatn Jakub Molay, jda na hranici, odvolal hlasit sv piznn a vyzval na soud Bo krle a papee, pedpovdaje pi tom jejich brzkou smrt. A vskutku oba umeli tho roku v stranch mukch. Pape zemel 20. dubna 1314 a Filip Slin 29. listopadu tho roku, jsa str 46 let; zemel zhadnou smrt. Zednt spisovatel pitaj brzkou smrt obou protivnk du spravedliv mst se strany vy sly. Pravdpodobnjm vak jest, e Kliment V. a Filip Slin byli prost o t r v e n i tajnmi pvrenci znienho du, kte sehrli lohu vy sly, aby proroctv Molayovo dolo splnn. Zajmavo vimnouti si pomru zedn k Templm. Vtina zednskch spisovatel Rahon, Redarez, Bonneville a j. jsou vnivmi obhjci du; oni popraj zloinnou jeho innost a nazvaj Temple a Albigensk obmi fanatismu pape a despotismu monarch. Toto chovn se zednskch spisovatel lze vysvtliti jen tm, e povauj se za pm ddice Templ, tvrdce, e d ten nikdy nepestal existovati, ale e st Templ ukryla se ve Skotsku a tam e vstoupila v svazy zedn, z nich pozdji vzniklo tajn svobodn zednstvo. Druz zedni, obezetnj (na p. Findel), majce historicky za prokzno, e d Templ byl zloinnm, povauj za rozumnj nepoprati historick faktum, nehjiti Temple, ale za to popti vekeru spojitost mezi Templi a zedni. Findel uznv, e v Nmecku a Francii objevily se loe zednsk, je obnovily ritul templsk a je se vydvaly za nstupce Templ, ale e tak inily na podkladu listiny, jej podvrenost je vce ne dokzanou. Findel, chtje dokzati, e p r a v o v r n zednstvo nem nic spolenho s dem Templ, jde jet dle a vin nkter zaslepen zedne z XVIII. stol. ze skutk velice neestnch. Tak pe Findel zedni tito skoupili cel Moldenhamerovo vydn akt procesu templskho, kde se dokazovala vina du. Moldenhamer-Mnter chtli vydati druh svazek, ale jsouce sami zedni, bli se ukoditi svm dobrm stykm s ostatnmi bratmi. R. 1605 vydal Dupuy Djiny odsouzen Templ. Jeto vydn to nedalo se u skoupiti, vydali zedni tajn faksimile, v nm pln zkroutili a zfalovali fakta, take to vypadalo, jakoby Dupuy nebyl obalobcem, ale obhjcem Templ. Vydn falovan vylo r. 1751.2
1 Michelet, Histoire politique. Procs des Templiers, IIIIV. 2 Findel I. 43. - 66 -

Tato odhalen pravovrnho zedne o zaslepench zednch jsou na vsost zajmava pro sudek o zednskch zvycch a obyejch. Tko vak ci, kdo m pravdu, zda zaslepen, tvrdc, e Templi ve Skotsku spojili se se zedni, i Findel, jen to popr. Prvn tvrzen zd se pece jen vce odpovdati pravd. e Templi a zedni pes poprn Findelovo jsou spjati silnmi pouty, to nepodlh pochybnostem. Podnes v nejrozenjm ze zednskch ritul, t. zv. Starm i Skotskm, jen m 33 stup, 30. stupe (ryt Kado) je zasvcen pamtce Templ, proslaven Jakuba Molaye a potup papee Klimenta V. i krle Filipa Slinho.1 Jedno jest jisto, e Templi i zedni jsou dtmi jednoho otce idovstva, je sna se tajnmi sektami podkopati kesanskou civilisaci, aby na jejch troskch vybudovala Chrm alomounv, t. j. i d o v s k o u n a d v l d u .

1 Tot dje se kadoron 6. ervence v echch fedrovnm oslavy uplen Jana Husa. - 67 -

VII. TAJN SPOLKY OD XIV. DO XVIII. STOLET A REFORMACE.

A posud obrali jsme se tajnmi spolky, je vyvolali id do ivota proti kesanstvu a po XIV. stol. Gnostikov, Manichejci, Bogomilov, Kathai, Albigent, Valdent, Templi a j., to jsou vesms sekty, je lze povaovati za pedchdce zednstva. Te vimneme si podkopn innosti idovstva od doby zruen du Templskho (1314) a do oficielnho zaloen zednstva (1717), tedy po dobu 4 stolet. Po dobu tchto 4 vk bud nai pozornost velk nboensko-politick hnut, zakonen rozdlenm katolick crkve a neobyejn rozvoj tajnch organisac nboenskho, politickho a vdeckho rzu. Proto kol n zle v tom, abychom: 1. dokzali, e tajn organisace tyto jsou lnky etzu idy vyvolanch tajnch sekt; 2. ozejmili, jak vliv mli id na t. zv. reformaci. Od XIV.XVIII. stol. kvasila cel Evropa tajnmi organisacemi rznho rzu a rznch jmen. Ptel Bo, Valdent, Brat a Sestry Svobodnho Ducha, Fraticelli, Pastorelli, Tanenci, Skkai, Selsk Svaz, Uboh Konrd, Spiritualist, Homines Intelligentiae, Anabaptist (Novoktnci), Akademie Prodnch Filosof, e t B r a t , Alchymist, Rosenkreuzerov, Anglick Literrn Vdeck Spolky, Italsk Akademie, Nmeck Palma, Bratrstvo 3 r, d Labut a p., tak jmenovaly se tajn tyto spolky. Badatel dl je na nboensk (sektsk), vdeck a politick. Ale rozdlen to je za vlasy pitaeno: rz sekty nboensk i rz podvratnosti politick byl vem tmto spolkm spolen. Musme jet zmniti se o hnut, je vzniklo v XV. a XVI. stol. pod jmnem h u m a n i s m u ; hnut nemlo sice rz tajnch spolk, ale bylo v ideovm spojen se vemi a sehrlo i dleitou lohu v reformaci. Vrtme se jet k tmto sektm i k humanismu. Dve vak nutno se zmniti o dvou pedchdcch Lutherovch, o W i k l e f o v i a H u s o v i , hlavn proto, jeto husitismus slouil za pramen vzniku nkterch tajnch organisac on doby. John Wiklef. Anglick bohoslovec John Wiklef narodil se r. 1324 a vystoupil se svou propagandou v polovin XIV. stolet. Zprvu mlo jeho kazatelstv rz umrnn a doshlo dokonce i protekce anglick vldy, je u tehdy chtla se osvoboditi od protektortu papeskho, take Wiklef byl r. 1363 jmenovn pedstavenm knskho semine v Oxfordu. R. 1374 dostal faru v Luttersworthu1 v hrabstv leicesterskm a tho roku byl ustanoven jednm z komisa, kter krl Eduard III. vyslal do Brugg vyjednvat s plnomocnky papeskmi. Po tto cest nabyla propaganda Wiklefova rz
1 Lutters-worthu! vru pozoruhodno. Pozn. pekl. - 68 -

pmo heretick. V traktt De dominio prohlsil, e moc krlova je nad moc papeovu, zaal nazvati sv. Otce antikristem, odmtal sv. Evangelium, tajemstv sv. zpovdi a poslednho pomzn, uen o ptomnosti Kristov v hostii; neuznval tradici, hlsal zruen ehol a knskho stavu, tvrd, e knzem m bti jen ten, kdo je toho osobn hoden a ne ten, kdo je prost posvcen. Ze svch pvrenc zdil Wiklef spolenost kazatelskou a zaal pekldati Bibli do angliiny. Jeho nzory, nesouc se duchem protimskm, jm od ady let byl ovldn anglick parlament, rychle dochzely sluchu mezi lechtou i lidem. Na dol aloby pape eho XI. rozkzal biskupovi londnskmu Williamu Courtenayovi, aby vzal Wiklefa do vyetovn. Ten piel do chrmu sv. Pavla v prvodu svch pznivc, vvody z Lancasteru a lorda Percyho, avak dve, ne dolo k vslechu, vznikl spor mezi vvodou Lancasterskm a biskupem Courtenayem. Biskupa, jemu vvoda pohrozil nsilm, ujali se londnt man a msto vyetovn Wiklefa dolo k poulin bitce, v n byl by vvoda mlem piel o ivot. Na optovn aloby pape poslal r. 1377 do Anglie pt bull, v nich krle, arcibiskupa a universitu vyzval k rznmu zakroen, avak bully ty minuly se tm pln inkem, an po smrti krle Eduarda III. jeho nstupce Richard II. podlhal pln vlivu vvody z Lancasteru, Wiklefova pznivce. Teprve v beznu r. 1378 byl odbojn knz povoln k arcibiskupovi na zmek Lambeth, avak shromdn anglit hierarchov netroufali si neho proti nmu podniknouti, jsouce terrorisovni venku hlucmi davy, demostrujcmi ve prospch populrnho li-uitele. T matka vldnoucho krle Richarda II. pedem varovala shromdn, aby proti Wiklefovi nieho nepodnikali, a vslech byl konen peruen, kdy se londnsk luza nsilm vedrala do zmeck kaple. Ustraen prelti omezili se jen zkazem, aby Wiklef sv nzory veejn neil. Vida bezmocnost duchovnch pedstavench a nabvaje vdy vt smlosti, formuloval Wiklef sv uen v 33 lncch a poslal je do ma papei ehoi XI., kter vak v t dob zemel a Wiklef, nejsa znepokojovn crkevnmi ady, jal se s velikm silm, slovem i perem iti sv pevratn uen, kter r. 1381 sestavil ve strunch 12 lnk, prohlsiv, e jich proti kadmu chce hjiti. Nyn uznaly crkevn ady za nutn znovu proti nmu nastoupiti a kancl university kzal nkter z tchto lnk vyhlsiti za zejm kacstv. Avak Wiklef drze ekl deputaci, kter mu to oznmila, e nikdo neme jeho pesvden zmniti a odvolal se ji ne k papei, ale ke krli, a povaje ochrany mocnch pvrenc, zachzel vdy dle. Jeho pvrenci rozmnoili se tak, e jist vrstevnk napsal, e kad druh lovk v Anglii jest lollardem (rozsvaem lollia = bejl)1. Kdy r. 1381 vzniklo velik selsk povstn, veden Watem Tylerem, byl Wiklef obvinn jako jeho pvodce a nastal nepzniv pro obrat, zvlt,
1 Jako vichni odpadlci od prav crkve, tak i pvrenci Wiklefovi zvrhli se ve zvltn sektu lollard (pbuznou t beghardm), kter si za hlavn kol vytkla hlsn slova boho. Kzati bylo dle nich dovoleno nejen kadmu, nbr ukldno to pmo za povinnost vem, tak laikm, a tu ovem bvalo kolik hlav, tolik smyslu. Vldnouc kruhy uvaly jich s potku ku tvan proti crkevnmu du a majetku, aby se jm samy mohly obohatiti, ale kdy se lollardi jali zaneti zlody a rozebrnm a hloubnm socilnch otzek vbec, rozhnvali si dosud jim naklonn dvr i lechtu, kter se nyn obrtily proti nim a sthaly je a do konenho jejich vyhuben. (Pozn. pekl.) - 69 -

kdy i jeho ochrnce Jan z Lancasteru pozbyl vlivu u dvora. 17. kvtna 1382 svolal canterbursk primas-arcibiskup Wiliam Courtenay synodu do Londna, kter 10 lnk Wiklefovch odsoudila jako kacsk a 14 jako bludn, ale na osobu populrnho bludae ruku vzthnouti nikdo se neodvil. Jeho uen bylo sice z oxfordsk university vymtno, on vak pokraoval na sv fae v Luttersworthu (vznamn nzev!) ve sv haeretick innosti, napsav tam svj Trialogus, v nm vyloil sv bludask uen a nkolik pamflet, z nich jeden byl proti papei Urbanovi VI. Byl voln k zodpovdnosti do ma, ale zemel nhle 31. prosince 1384, byv rann mrtvic pi mi, kterou svatokrden slouil. Pohben byl v Luttersworth a na snmu kostnickm bylo 4. kvtna 1415 usneseno kosti jeho z hrobu vyzvednouti a spliti, co vak vykonno teprve r. 1428. Na koncilech v Londn (1382), v m (1412) a Kostnici (1415) bylo uen jeho prohleno za heresi. Wiklef ml pvrence ve vech tdch, ani ne v Anglii, ne pedevm v echch. Jeho uen bylo nameno nejen proti papem, ne i proti kesansk crkvi, jej mnoh dogmata on popral. Psobil tu zajist proticrkevn a protikesansk duch dvjch sekt. id to v tomto ppadu asi nebyli, jeto byli z Anglie vyhnni za Eduarda I. r. 1287. Ale za to kvetl v Anglii zidovtl d Templ, rozen mezi lechtou a duchovenstvem anglickm. Do Skotska utekly se zbytky Templ po r. 1314 a proto je takka jisto, e na uen Wiklefovo hlavn vliv mli vyznavai manichejsk herese Templi. To, co Wiklef hlsal, krylo se pln s naukou jejich. Jan Hus. Druhm pedchdcem Lutherovm byl esk theolog, professor prask university Jan Hus, narozen r. 1369. O mld Husov se nev mnoho jistho. Jeho otec jmenoval se Michal a ml domek v eskm msteku Husinci, kde na blzku byl hrad ryte Mikule z Husi. Rodie Husovi byli chud, poctiv a zbon. Prvn koly navtvoval Jan Hus v Prachaticch a jako kolk vynikal pilnost. Vyho vzdln dostalo se mu v Praze, kde mu poskytnuto bezplatn ivobyt za to, e zpval v chrmu Pn a posluhoval pi slubch Boch. O jeho chlapeckch kouscch, kter prozrazovaly spe nezbednost ne solidnost, o jeho marnosti a marnivosti, v n si hovl za vekeren svj ivot vme z jeho vlastnch kzn v kapli Betlemsk. V Praze na kolch byl kem jen prostednm.1 V dob Husov existovalo u v echch siln hnut ve prospch n a c i o n a l i s a c e crkve. Pi tom nutno podotknouti, e v echch ode dvna existovaly obce Valdenskch, jedn z nesetnch manichejskch (t. j. judofilskch) sekt, je v t dob byly po Evrop rozsety. Herese tato, jak uvidme pozdji, mla velk vznam v djinch husitstv. Hus byl jednm z nejhorlivjch stoupenc reformy esk crkve v smyslu pozdji se utvoivho pijmn pod oboj a zaveden bohosluby v slovanskm jazyce. Ohromn vliv na Husa mly spisy Wiklefovy, s nimi se seznmil za pomoci svho ptele Jeronma Praskho, je tento pivezl z Oxfordu.2
1 P. Ant. Reizek, T. J. M. Jan z Husince. I., Praha, 1914. 2 Traktt Wiklefv de veris universalibus opsal si Hus r. 1398 doslova a jeho jed do sebe vssl. Podobn dlo se s mnohmi jinmi traktty filosofickmi. To byla ona slavn (?) filosofie - 70 -

Stav se r. 1402 kazatelem v Betlemsk kapli, zaal Hus ohniv kzati sv idey o reform crkve, oste vyvstvaje proti papestv a proti tehdejm katolickm knm a mnichm. Nemnme se poutti do podrobnosti boje, jen a do r. 1415 trval mezi Husem a mskou stolic, a v nm brala ast prask universita i esk krl Vclav IV., kte stli po boku Husov; poukeme jen na tato fakta: Hus zjevn odporoval papesk moci, prohlsil se za stoupence Wiklefova a ve spise svm O crkvi dokazoval, e pape je odpadlkem od vry a co takov e nem prva bti lenem Crkve.1 Toto ponn si vyvolalo obalobu Husovu, e pat k heresi Wiklefov, k vyobcovn z Crkve a k pozvn na koncil kostnick. Dve byl Hus pozvn do ma, ale tam jeti nechtl, do Kostnice vak jeti svolil, zaruiv se t. zv. glejtem, ili listinou prvodn, vydanou mu csaem Zikmundem. Kostnick koncil, na nm m. j. bylo ustanoveno sesaditi papee Jana XXIII., uznal uen Husovo za heresi a jeho samotna co bludae z crkve vyobcoval. Dle tehdejch skch zkon bvali zatvrzel bludai odsuzovni k uplen na hra a kola Husova! A kdeto v Anglii Wiklefskou nauku brzo vymtili, sedli Husovi vzntliv ei na vjiku a peli se, jako poblznn, o nerozvnch naukch Johna Wiklefa. U tehdy Hus byl pojat obavou, co z toho ruchu vzejde, i zvolal pi jednom zvl boulivm disputu: Wiklef, Wiklef, nejednomu ty hlavu zvikle! Netuil, e na nm prvnm se to vypln. Vru, mohutnji dorely vlny anglickho hnut na krlovstv esk, ne na Anglii samu. Anglie poznala boivho demagoga a ubrnila se mu: za to echy otevely mu sv brny dokon! (P. A. Rejzek, cit. dlo, I., 25.) Vak ani Wiklef nebyl originln. Znalt dobe nauku revolucionskch professor paskch Marsila Padovskho a Jana Jandunskho, jako i Fratiell, dle nich duchovenstvo mlo bti o ebrck holi ivo. Crkev pr nem mti nieho! Nejvt moc v crkvi m mti csa. Avak sami se postarali, aby mli dobr bydlo! Padovsk byl znm mnohoobronk a mamon. Jandunsk byl plhavec, stal se tak zhy arcibiskupem; Fratiellov, ebrav mnii, tak nestoudn vydrali almuny, e byli v brzku bohi, kte si zadili ndhern dvr. Avak ani Wiklef neliboval si v chudob; zskal si bohat obro. e ani Hus netrpl nouze a hladu, je zjitno. Ml etn a bohat ptele, kte ho zahrnovali vm monm. (P. A. Rejzek, I., 69.) 1 V 14. stol. Jan Hus a jeho bojovn pomocnk Jan ika (vtali pchoz slovy; Vtej t ten, s nm tak nespravedliv bylo postoupeno, m r o z u m l i s a t a n a ! Tato zprva nalz se v etnch pramenech. Na p. v romnu Consuelo George Sandeov, je neme bti podezvna z tendence oernn Husit, naopak: ona husitsk hnut povauje za hnut osvoboditeln. Daleko dleitjm je jet to, co prav zednsk asopis La chane dUnion (Paris) a sice slo listopadov roku 1885, v nm stoj doslova: Cest Jean Ziska, qui avec Jean Huss a jet en Bohme les bases de la Franc-Maonnerie. Jean Ziska poursuivant la rforme religieuse, politique et sociale, avait eu lide de rehabiliter Satan. Il le rpresentait comme la victime innocente un pouvoir despotique; il en faisait le compagnon de chane de tous les opprims. Il alla plus loin. Il mit Satan au dessus du Dieu de la Bible. A la vieille salutation religieuse Que Dieu soit avec vous il substitua celleci Que celui a qui on a fait tort vous salue! (Jan Zika a Jan Hus poloili v echch zklad svob. zednstv. Jan ika provdje reformu nboenskou, politickou a sociln, ni mylenku rehabilitovati Satana. Pedstavoval ho co nevinnou ob despotick moci. Uinil z nho spolutrpitele vech utlaovanch. el dle. Postavil Satana nad biblickho Boha. Star nboensk pozdrav Bh s Vmi zamnil pozdravem Vtej t ten, s nm tak nespravedliv bylo postoupeno.) A tato slova jsou podepsna jednm ze zednskch vdc! (Gougenot des Mousseaux, id. esk pekl. Praha 1910, cena 1 K.) - 71 -

nici a proto vykonn 6. ervence 1415 i nad Husem t rozsudek. Stejn osud stihl i jeho ptele a stejnho bludae Jeronma Praskho (1416), jen r. 1412 veejn splil bullu papeskou v Praze a byl horlivm stoupencem Wiklefa jako Hus. Podotkme, e etn lenov kostnickho koncilu, kte odsoudili Husa co heretika, byli znm svou umrnnost a sami t uznvali potebu reforem v crkvi. Ideje Husovy vznikly hlavn vlivem Wiklefovm, 1 a mezi nzory Husa a Wiklefa jest nepatrn rozdl. Jako Wiklef, zamtal i Hus etn dogmata kesansk crkve a byl skutenm heretikem. I ti nejvelej ctitelov Husa piznvaj, e k doplnn a rozmnoen odchylnch nzor Husa nejvt mrou pispval Wiklef a e je nejdleitj a asov posledn initel ve vvoji Husov. Husa povauj nyn za svho vecky protestantsk sekty: lutherni, kalvini, cvinglini a j. Helvetsk pastor Molnar v Krabicch pi sv instalaci takto charakterisoval pomr svho sboru k Husovi: Konfese nae jest ze vcarska, n katechismus z Heidelberku, direktorium z Elberfeldu, agenda z Falcka, crkevn stava nae dle vzoru bdenskho a disciplinrn d dle vzoru pruskho. A nejen to: za Husovy stoupence vydvaj se i zednov, volnomylenki a jin nevrci. Tak daleko to dopracoval rozvoj i prohlubovn uen a kultu Husova! Obhjci Husovi tvrd, e propaganda Husova byla umrnnou. Bu tomu jakkoliv, tolik vme jist, e stoupence Husovy nazvali Wiklefovce jako Valdensk, e Wiklef byl v echch nazvn quintus Evangelista (pt evangelista), e Dietrich Nauheimsk nazval svj traktt Contra dampnatos Wiclevitas Prage (Proti odsouzenm Wiklefovcm praskm);2 e Tom Valdensk neznal Husity, jen Wiklefiny; e sm Hus k sv obran snail se poraziti klevetnky na Wiklefa v trakttu Replica contra Anglicum Johannem Stokes, Wicleffi calumniatorem.3 Husitstvo v dalm rozvoji pijalo rz velice zhoubnho revolunho hnut, stejn nebezpenho crkvi i sttu. Nejen e b e z p r o s t e d n po smrti Husov mezi jeho stoupenci a katolky rozntila se krut vojna, je trvala mnoho let a vydala si velkch obt z obou stran, i proslul krveprolit a povstn sedlk v Nmecku v XV. a XVI. stol. a mnoh z proticrkevnch a protisttnch sekt a tajnch svaz tto doby byly v nepopiratelnm spojen s husitismem.4

1 O pomru Husa k Wiklefovi pe ernovick prof. Dr. Loserth ve spise Hus und Wiclef: M. Jan Hus nejen Wiklefa nsledoval, on slovy Wiklefovmi dokonce papoukoval, dokazuje Dr. Loserth radou citt ze spis Husovch a Wiklefovch. Spisy Wiklefovy byly pro nrod esk nejvtm netstm! Tento zuiv blzen anglick nalezl v echch takovho ohlasu, e kdy arcibiskup prask dal spisy Wiklefovy spliti, muov z vysokch kol se vzepeli proti tomu a sthali (s krlem Vclavem IV. v ele!) hierarchii praskou, jakoby bezprv byla spchala! (P. Ant. Rejzek, I. str. 80.) 2 Pravopis pesn dle dokument! 3 Loserth, Hus und Wiclif, str. 74. P. Heinrich Denifle, O. P., Luther und Lutherthum, II., str. 432. 4 Schuster, Tajn spolky, svazy a dy. Lipsko r. 1906, l. sv., str. 434. - 72 -

Po smrti Husov stoupenci jeho seadili se pod vedenm bojovnho Jana iky. Opevniv se na hoe, kterou nazval Tbor (odtud nazvali se Husit i T- bority) a sebrav kolem sebe 40.000 lid, vstoupil v krut boj s katolky. R. 1419 se boj ten ztil smrt eskho krle Vclava. ei odepeli psahati vrnost csai Zikmundovi, jeto dav Husovi glejt, neujal se ho v Kostnici. Vojna rozhoela se v celch echch. Kici, poslan papeem Martinem V., byli stle Husity poreni. Konen r. 1431 Basilejsk koncil snail se smiti Husity s crkv. Tu mezi nimi objevily se dva proudy. st Husit souhlasila smiti se s crkv pod podmnkou, e bude svoleno k pijmn pod oboj, k bohoslub v rodn ei a k nkterm reformm v sprv crkevnho jmn. Basilejsk koncil pijal tyto podmnky a potvrdil je tak r. 1433 t. zv. Praskmi kompaktty. Husit, smive se s crkv, zaali se nazvati k a l i n k y a u t r a k v i s t y (pod oboj, sub utraque specie) na rozdl od T b o r i t , kte i po stupcch Basilejskho koncilu pokraovali v neptelstv k crkvi. Krut porka, kterou r. 1434 Tborit utrpli od katolk u Lipan, zdrtila jejich vlenou moc a pinutila je k sloen zbran. Ale tmto vtzstvm katolk nebyla jet husitsk herese odstranna. Ostatky Tborit spojily se s obcemi eskch Valdenskch a kolem r. 1450 byl sorganisovn tajn spolek, pod jmnem Jednota eskch Brat (Pikart). et Brat. Dve ne si o nich ble pohovome, musme se zmniti o pinch, je zavinily tak znanou odchylku Tborit od pomrn umrnn strany a pedevm nrodn rz majc propagandy Husovy a je psobily k irokmu rozen ide sekty eskch Brat za hranicemi ech. U historika Schustera (pes jeho zjevnou snahu spe zamotati ne objasniti sloitou otzku o tajnch spolcch) najdeme, pozorn-li teme, velmi cenn poukazy, kter dovolme si tuto citovati. Tak prav mimo jin, e v echch u ode dvna existovaly obce Valdenskch, je jsou v jist spojitosti s husitskou reformac a revoluc, a e vichni tito Bo ptel, Valdent, Pikarti, Fraticelli a jin rznoplemenn, svrzn svazy a podivuhodn sekty vyvolaly v echch krajn zmatek v nzorech a skutcch a pisply k objeven se husitismu.1 A co jinho byly tyto jmenovan Schustrem svazy a spolky ne ohlasy Manicheismu? To doznv sm Schuster, prav, e Svazy a sekty ty, je tak velice psobily na husistv, mly manichejsk jdro a nzory. My pak vme, e manichejstv je heres protikesanskou, zaloenou na idovsk Kabbale, vyvolanou idy v III. stol. a slouc za zdroj nesetnch heres a tajnch spolk. Je tedy vznik husitstv, alespo toho, je se po smrti Husov zvrtilo v hnut proticrkevn a protisttn a jeho ohromn rozen nejprve sektou Tborit a pak sektou eskch Brat v zp. Evrop zase jen dlem idovskm, je vyvolalo manicheismus a vechny dal lnky ohromnho toho etzu heres a podkopnch svaz.2
1 Schuster, Tajn spolky, svazy a dy, Lipsko, 1906, I. sv., str. 531. 2 Schuster, str. 454469. - 73 -

Uvedeme te vznamn slova ze spis ida Bernarda Lazara, je svd o tom, e vliv id na husitstv neomezil se jen na nepm psoben a e crkev i csa Zikmund dobe byli zpraveni o loze id v tomto hnut proti nboenstv a sttu: H u s i t n a l z a l i p o d p o r u u i d ! Proto dominiknt mnii kzali nejen proti husitm, ale i proti idm a csask armda, je thla proti ikovi, po cest pobjela idy.1 A te vimnme si aspo zbn organisace, innosti a osudu eskch Brat2 a jinch tajnch spolk, je pipravive pdu Lutherovi, existovaly pod tou i onou formou i po Lutherovi a jejich ddicem stali se v XVIII. stol. svob. zedni. Schuster pot esk Bratry k tajnm organisacm nboensko-vdeckho rzu, hlavn pak k t. zv. prodnm filosofm. A vru, sekta tato, je kolem r. 1450 seskupila kolem sebe zbytky Husit a Valdenskch i jinch eskch heretik, zevn jevila se co mrn svaz, snac se uskuteniti idel kesansk obce, pracujc nad zvelebenm esk ei, nad rozvojem esk literatury, nad povznesenm umn, prodnch vd a emesel. et Brat nazvali se kesany a zstvali pslunky svch crkevnch obc. Tato sekta byla organisovna co tajn spolek o 3 stupnch posvcen: a u d i t o r , b r a t a d o k o n a l c h (perfecti). Valn vtina len tohoto svazu byla prvnho stupn posvcen (auditores) a n a p r o s t o n e b y l a s i vdoma toho, e pat k heresi! Brat 2. stupe tvoili akademii prodn-filosofickou, ale cel budova chrmu a jeho cle, pro nj pracoval spolek, byla dostupna a teprve lenm 3. stupn (perfecti).3 V prvn polovin XVI. stol. byla st eskch Brat vyhnna z ech bratrem Karla V. Ferdinandem, jen pozdji se stal csaem nmeckm.4 Pes 600 heretik vysthovalo se roku 1548 do Polska, kde r. 1572 stali se astnmi privilegi Dissidentskho mru.
1 Bernard Lazare, str. 125. 2 O vzniku tto sekty uvdme strun z eskch pramen: Hnut husitsk neprovedlo to, k emu smovalo, toti npravu ivota nboenskho. Proto ti, jim skuten lo o mravn ivot, sestupovali se ve voln nboensk spolenosti Z takovchto volnch jednot vyrostla Jednota bratrsk Luthera zajmalo husitstv a prostednictvm svch pvrenc Pavla Sperta, kazatele jihlavskho, a Benee Optta seznmil se i s Bratmi Tito skrze bratra Luke vstoupili s nm ve spojen Luther uen Brat schvlil, prav: Po mnohch rozmluvch shledal jsem, e Brat vyznvaj nai vru slovy ponkud rozdlnmi. Kdy jejich biskup Jan Augusta louil se r. 1542 s Lutherem pi posledn nvtv sv ve Virtemberku, ekl tento: Bute vy apotolov ech, j s mmi apotoly budeme apotoly Nmc. Snaha pizpsobiti se luthernm jev se nejlpe v konfessi bratrsk z r. 1535. (Slovnk naun. Dl XIII., str. 159., 164. a 165.) Tak uplatovali et Brat npravu nboenskho ivota, kterou neprovedlo hnut husitsk, a splynuli s protestanty a helvety. 3 Schuster, str. 533. 4 Pinou toho bylo, e za vlky malkaldsk r. 1547 stli v prvnch adch odprc krle Ferdinanda. V tiskrnch bratrskch pak titny tendenn spisky, letky a pamflety proti papei, csai Karlu V. a krli Ferdinandu I. (Slov. naun, dl XIII., str. 165.) (Pozn. peklad.) - 74 -

et Brat pak, kte jet zstali v echch, po drahnou dobu zkostliv se schovvali a zaprali sv psluenstv k sekt; avak skon se sdruovali ve vdeck krouky, vldn laboratoe, knihtiskrensk dlny, cechy a s t a v i t e l s k korporace! A tak tvce se nevinnmi, mli monost pokraovati v zakzanch obadech svho kultu a sledovati p o b o n c l e . 1 V druh polovici XVI. stol., kdy vldu nastoupil Maximilian II., nastal ji pzniv obrat. Pozorujce vak, e nebudou-li mezi sebou svorni, ani za jeho vldy nedobudou pln svobody nboensk, poali jednati s lutherny o upraven spolen konfese. R. 1575 sepsn od Pavla Prercia, profesora university prask a od Krypna, psae Starho msta praskho, nvrh esk konfese v plnm bratrsko-lutheranskm sboru schvlen. Jest to temn, asto si odporujc smsice uen lutheranskho a bratrskho, podvajc formulace Melanchtona a spolu hledc pibliti se uen Kalvinovu.2 Dky liberlnmu duchu luternstv a humanismu, jako i protekci silnch a bohatch ptel a pvrenc doshlo heretick sdruen na potku XVII. stol. naprosto vlunho postaven. R. 1609 byla csaskm manifestem eskm Bratm udlena neobyejn privilegia. To byla epocha nejvyho rozkvtu sekty, kdy ona, pouvajc pznivch okolnost, zaala otevrati etn vlastn koly, tiskrny, zizovati vdecky-literrn krouky a jeviti vbec kypc osvtovou innost. Ale rozkvt tento netrval dlouho: 30let vojna mezi katolky a protestanty (16181648), je zaala v echch, uinila konec historick loze eskch Brat. Kdy r. 1620 v bitv na Bl Hoe katolci zvtzili nad odbojnm protestantstvm, zasazena eskm Bratm rna smrteln. Oni vyhnni z ech; zbytky
1 Schuster. str. 532. 2 V nsledujcch letech, za vldy pohodlnho Rudolfa II., doshla Jednota bratrsk vrcholu svho rozvoje, blc se v t dob ji vce ke kalvinismu neli lutheranstv. etn sv ky vyslala na uilit kalvinsk, jmenovit do Heidelberku, a pi sv povaze pln ohled k jinm nekatolickm vyznnm nezanedbvala ani Vitemberka ani uili lutheranskch. Toto chameleonstv vytkl jim hlavn uen jesuita Vclav turm, kter byl Ferdinandem I. spolu s jinmi jinochy posln k vli vymu vzdln do ma a po t z poruen arcibiskupa Brusa z Mohelnice dal si prci prostudovati spisy bratrsk, jich vak nebylo tak snadno nalzti, an brat vecky sv zleitosti ped jinovrci zkostliv tajili. R. 1582 vydal Srovnn vry a uen brat starch, v nm sektm vytk velikou promnlivost nejdleitjch dogmat. Tak jihlavsk pastor Hedericus vydal proti nim spis, v nm dokazuje, e jejich uen odporuje Psmu. Chyt brat z ohledu, e jejich odpov musila by nutn naraziti na skal nzor lutheranskch, vbec neodpovdli. Tak vypadalo to jejich ist nboenstv. Vude pizpsobovali se dle vtru a prospchu k rznm sob odporujcm sektm kalvinskm, lutheranskm a jinm. O tom svd jejich historik prof. J. Mller z Gnadenfeldu slovy: Zkladn zsadou Brat bylo nevyhbati se hnutm crkevnm, nbr uiti se z nich a tak se dle vyvjeti. Dle tto zsady crkev bratrsk musila, kdy by obnovena byla za novch asovch okolnost, pi sv nezmnn tvnosti naplniti se obsahem novm, jako se pi obnoven crkvi bratrsk vpravd stalo. Takov ekvilibristika, nemniti tvnost a naplniti se novm obsahem, jest ovem specialitou bratrskho umn. O takovm umn svd mimo jin: Zeschwitz, Die Katechismen der Waldenser und der bhmischen Brder, als Dokumente ihres wechselseitigen Lehraustausches. Erlangen, 1863. (Pozn. pekladatele.) - 75 -

jich buto pely ku katolicismu, buto tajn ivoily v zemi. Poslednm biskupem eskch Brat v echch byl povstn Jan Amos Komensk, o nm vce napeme ne. R. 1722 vysthovaly se posledn zbytky eskch Brat do Ochranova (Herrnhut) v Sasku, jen nleel hrabti Zinzendorfovi, a zaali se od t doby nazvati ochranovt (die Herrenhuter). R. 1729 objevili se ochranovt i na Rusi a sice v Livonsku a Estonsku. Zprvu setkali se s rozhodnm odporem luternskch pastor, ale pozdji nalezli jaks modus vivendi, take r. 1764 doshli nejen obanskho prva, ale i znanch privilegi. Dnes existuj ochranovt jednak v Sasku (v Ochranov), pak v nmeckch kolonich na jin Rusi; nejvt osada jejich je Sarepta v Saratovsk gubernii, Caricynskho jezdu, zal. r. 1765; m kolem 2000 len. Pak jsou jet v sev. americkch Spojench Sttech a v kapsk kolonii v Africe, kde je jich kolem 23.000. Takov je krtce historie sekty eskch Brat.1 Vrame se vak k on dob, kdy sekta hrla jet historickou lohu a vimnme si jej t a j n innosti. V em zleel tajn, p o b o n jej cl, jej znali jen perfecti? Schuster sna se zakrti odpov na tuto otzku myslnou motanic. Ale ponvad se tu a tam proekl, proto vme dnes u najisto, e vdeck innost byla jen zstrkou rozvratn, p r o t i s t t u a c r k v i n a m e n i n n o s t i eskch Brat. Vme urit, e sekta ta byla v neustlch, ptelskch stycch s duevn spznnmi judofilskmi sektami zpadn Evropy a e jako tyto, i ona ila revolun a proticrkevn propagandu daleko za hranicemi ech. Selsk vlka. Selsk povstn a spiknut v Nmecku v XV. a XVI. stolet, vyvolan ist hospodskmi podmnkami, nabyla svj mysticko-socialistick rz prv vlivem tto propagandy heretickch sekt.2
1 Vstinou charakteristiku eskch Brat dal jeden z nejvtenjch historickch badatel Husovy doby, vyehradsk probot dr. Lenz, v jednom svm dopise, v nm d: Studiem svm dospl jsem k pesvden, e byl Hus lovkem nekritickm, e hrozn sociln bludy Wiklefovy jednodue spisoval a do lidu naeho hzel, e byl neupmn, ano e s nepravdou na onen svt se odebral. elel jsem srden, e muov, synov to katolickch matek, pijali na se roli bvalch husitskch aristokrat a protestant a hjili v Husovi netoliko echa, ale tak kace. Bohuel katolci dlouho mleli, a li o Husovi obdrely ntr pravdy, e nyn i venkovt uitel o Husovi jako muenkovi vesnickm mladm pnm zvstovati se neostchaj. Jeliko jsem se tomuto zhoubnmu proudu opel, stal jsem se najednou u Masaryka, Golla, Vcl. Novotnho a Jarosl. Vlka ignorantem, lovkem nevdeckm a Bh v jakm idiotou. Jsem idiotou, jeliko jsem se odvil na zklad pramen tvrditi, jak byl oslavovan Chelick, Amos Komensk a ti, je nazval Komensk muenky za pravdu Bo, kte vak byli vskutku zrdci zem a krle svho za dob Rudolfovch, Matyovch a Ferdinandovch, mezi nimi nejfanatitj byli souvrci Komenskho et Brati. (Pozn. peklad.) 2 Prvn selsk povstn propuklo r. 1431 v okol Wormsu, a od t doby neklid neustal, nbr vt a men vbuchy propukaly obas po celm nmeckm jihu, od Rna a do Korutan a Krajiny. V letech 70. XV. stol. hnut vystupuje s plny dalekoshlejmi, k emu pispla zvlt vtzstv husit nad skm vojskem. Od husitskch vlek se Nmeckem sociln mylenky, upomnajc na ideje husitsk. R. 1478 jaksi past z Nicklashausen v Odenwald rozntil hnut a dal mu program, kter vyrostl z nboenskho blouznn a byl snad tak utvoen pod vlivy tborskmi: d nejen obnoven svobod sedlk, nbr pln pevrat vech pomr - 76 -

V stran agrrn revoluci, je otsla Nmeckem bhem skoro celho stalet (od poloviny XV. skoro zas do poloviny XVI. stol.) astnmi byli dle Schustera nejen sedlci, ale i sly daleko vce uen. Jak pak to byly uen sly, jejich vlivem hnut, vyvolan z nouze hospodsk, stalo se propagandou utopi o komunistickm sttu Bom na svt, o negaci soukromho jmn, soudu, vldy, o nenvisti k duchovenstvu a katolickm dogmatm atd.? Tentokrte nalzme u Schustera pesnou odpov: za zdy fanatickch vzbouenc stl vdy njak potuln Pikhart,1 Valdensk nebo Bratr Bo. Mimo to uen Tborit zapustilo koeny skoro ve vech vojnch 2. pol. XV. stolet. Oni pipravovali pdu k anarchistickm nzorm, k akcentovn veobecn rovnosti ped Bohem atd.2 Selsk povstn, je vybuchovala brzo tu a brzo tam, a je svdla davy prostho lidu, zalvajce krv cel Nmecko, byla uduovna s bezpkladnou krutost. Vechny tyto tajn selsk svazy Chud Konrd, Selsk stevc a j. byly nieny jeden za druhm. Vdcov byli popravovni; ale anarchie, je zaala v Nmecku od pol. XV. stol., rostla stle, jsouc podncovna tajnou propagandou potulnch Boch Ptel, eskch Brat a jinch judofilskch heretik. T. zv. velk selsk vojna (15251526), je skonila porkou povstalc, udla se souasn s vystoupenm sekty Anabaptist, jejich astenstv dodalo vojn tto vslovn heretickho rzu. Sekta tato objevila se kolem r. 1520 v Nmecku a rychle se rozila do vcar, Francie a Nizozem. Anabaptist ili Novoktnci obdreli sv jmno od druhho ktu, jak byl konn nade vemi, kdo vstupovali do sekty, ponvad na zklad zsady Lutherovy, e Psmo jest jedinm pramenem vry, zavrhovali kest dtek. Hlavn sdlo sv mli ve Zvikav, kde soukenk Mikul Storch shromdil kolem sebe 12 apotol a 70 uenk, vydvaje se za proroka. Chtli zaloiti svobodnou i Kristovu beze v duchovn a svtsk vrchnosti, kde by kad il dle vnitnho
svtskch i crkevnch, ble se v tom nzorm Tbor a vbec husitstv, e se pedpisy Starho zkona sedlkm prospn pijmaj za zkon Bo, kdeto jin, ve prospch vrchnosti, prohlaovny za zruen Kristem. Od dubna 1525 ila se revoluce neobyejn rychle od Voges a k Reznu; byla to nejdivoej revoluce, kterou Nmecko peilo: kltery pepadvny a zapalovny, kostely plenny, hrady nieny, pi em i s obyvately jich nakldno velice krut. (Pozn. pekladat.) 1 Ku konci XII. vku zbon knz Lambert le Begue zaloil v Luttichu nboensk spolky, kter po nm pijaly jmno beghard, s potku prospn psobily a v niem se od nauky katolick neodchylovaly. Avak brzy uhostila se v nich nboensk pemrtnost a vstednost, z nich se vyvinuly eredn bludy. Odvolvajce se na slova sv. Pavla: Zkon ducha ivota v Kristu Jee vysvobodil mne od zkona hchu a smrti, vykldali je ve sv pevrcenosti, e nech smysln lovk dopout se jakchkoli prostopnost, duch jeho se tm nikterak neposkvrn. (Tak uil pozdji i Luther.) Proto nazvali se t bratmi a sestrami volnho ducha. Mimo to nevili v boskou Trojici, tvrdili, e Je Kristus nen prav Bh, a Maria e nen pannou, zavrhovali kest, svtost bimovn, pokn, poslednho pomazn a svcen knstva. V tajnch nonch schzkch pchali ohavn smilstv. (Nen-li v tom vdy patrn idovsk vliv slouen Baalu a Atarot?) Crkevn snm ve Vienn vykl nad nimi klatbu a nadil, aby vude byli potlaeni. Od slova beghardi odvozuj se pikharti, jak pozdji v echch nazvni et brat a pvrenci jim pbuznch sekt. (Pozn. peklad.) 2 Schuster, str. 440. - 77 -

pesvden a vechno bylo vem spolen, hlsali tud ir komunismus. Kdy byli ze Zvikavy vypuzeni, piel Storch s dvma uenky r. 1521 do Vitemberka a vystupuje jako njak prorok, zvil tamn zmatenici. Ani Melanchton nebyl s to, aby vyvrtil jeho nmitky proti ktu nemluvat, a konen pispchal do Vitemberka Luther a vypudil odtud novoktnce. Oni uili, e v lidech skuten vcch ije a psob Duch Bo, skuten vcmi pak byli jen ti, kdo se podrobili druhmu ktu. Oni se povaovali za svat a svou sektu za chrm svtc. Jmnem tto sv svatosti poprali vechny zkony, podky a ustanoven crkevn i sttn, tvrdce, e jsou to vesms omezen innosti Ducha Svatho a e prv oni, Anabaptist, jsou ureni k tomu, zruiti existujc crkve a stty a zditi na jejich rozvalinch s v o u i n a d s v t e m . Dleito, co pe sm Schuster, e Novoktnci byli v t s n m s p o j e n s V a l d e n s k m i a s e s k m i B r a t r y ; 1 vysvt z toho, jak chrm a jak e mla vybudovna bti na svt touto sektou, je sv tajn cle skrvala za zstrku vdeckch a nboenskch bratrstev. Anabaptist nejednou pokoueli se uvsti v praxi sv ideje. Po prv tak uinil v Nmecku Thomas Mnzer, jeho vlivem v Durynskm Lese povstn vzalo na sebe tvnost nejukrutnj. Jsa nadchnut tenm v sv. Bibli, domnval se, e je druhm Mojem nebo Gedeonem a svrhnuv mstskou radu v Mhlhausenu, zaloil tam r. 1525 sv mal komunistick krlovstv Bo na zemi. Ale krlovstv to mlo krtk trvn: sm Luther povzbudil stedonmeck knata k rozhodnmu vystoupen. Mnzer a jeho stoupenci zajati a popraveni, ostatn pronsledovni a to jak katolky, tak i protestanty. Pes nezdaen pokus Mnzerv objevil se po nkolika letech nov prorok Anabaptist Jan Bockelson (nejspe id), krej z Leydenu. Tento hollandsk exulant objevil se r. 1533 v Nmecku v Mnsteru s Janem Matthysem a jinmi souvrci, a uchvtil lid svm prorokovnm o nov crkvi svatch a 1000 letm krlovstv Kristov na zemi, vyhnal z Mnsteru biskupa a vechny, kdo se nedali po druh poktti. Nato zavedl mstsk zen a zkonodrstv na zklad nauk Starho zkona, prohlsil Mnster za i Sionskou a sebe za jejho krle. Co takov ustanovil 12 soudc, zavedl rovnost vech stav a jmn, spolen eny, majetek atd., slovem komunismus v nejstranj form, zstaviv vak sob despotickou moc nad ivotem i smrt svch poddanch. Sm si vzal 15 en, hovl vem rozkom a krvav libovld. Divok fanatismus, mravn zvrcenost a barbarsk krutost vyznaovaly toto zloinn krlovstv svatch. Teprve r. 1535 podailo se mnsterskmu biskupu dobti msta. V plamenech poru a v potocch krve uinn konec hnusnmu krlovstv Anabaptist v Mnsteru. Znemravnl a zloinn vdce jejich Jan Bockelson, krej z Leydenu, jej nm tak tendenn zpoetisoval i d Meyerbeer ve sv opee Prorok, skonil svj hn ivot v mukch. Mnstersk porka byla pro Anabaptisty hotovou katastrofou. Jsouce pronsledovni duchovn i svtskou vldou, byli nuceni prchati do cel Evropy a zci se svho snu na svtov krlovstv. Sekta tato ostatn existuje podnes
1 Schuster, str. 464. - 78 -

v Nmecku, Hollandsku a Rusku pod jm. M e n n o n i t , po frskm katolickm knzi imonu Mennonovi, jen sektu Anabaptist r. 1536 zreformoval a zmrnil. Mennonit tak se povauj za svat a odmtaj prvn kest, ale protisttn jejich innost omezuje se pokud znmo jen na to, e se vzpraj slouiti ve vojn a bti sttnmi zzenci a ednky. Potomci Anabaptist ij i v Anglii a v Americe pod jmnem Baptist. Vedle Tborit, eskch Brat a Anabaptist existovaly jet nesetn jin sekty a herese idy vyvolan a vesms proticrkevn a protisttn tendenci majc.1 Ze vech tchto sekt byl Valdent povaovni za sektu, povzneenou a ideln. Jejm zakladatelem byl lyonsk kupec Petr Valdus (r. 1170); sekta rozila

1 Uvedeme jen hnusnou sektu Adamit, bluda II. stol., jej pvodcem byl dle jednch sofista Prodikos, vrstevnk Sokrata, dle jinch jaksi Adam, kte uili, e manelstv vzniklo teprve po vyhnn Adama z rje, oddvali se pohlavnm neestem a panovalo u nich spoleenstv en. V XIII. stol. sekta vznikla na novo ve Francii, odkud se rozila do Nmecka a Italie a r. 1418 objevila se i v echch, kde jaksi Rohan se enou Mari a jej sestrou (dle Aenee Sylvia Pikhart z Francie pil) promnil sv jmno v Adama a zdil novou sektu Rohan ili Adamit, kter svou innost zahjila plenm eskch mst a osad a vradnm veho obyvatelstva. Neestnci ti nazvali se pravmi syny bomi, ostatn pak syny bla, tvrdili, e maj hojnost Ducha svatho v sob a nepotebuj pikzn ani knih; jakoto synov a dcery bo jsou pr svobodni a maj vecko vem obecno, i eny. R. 1420 vyskytli se i mezi Tbory, jich nkte kn kzali pokoutn po hospodch, e crkev sv. pijde v takovou nevinnost, e lid budou na zemi jako Adam a Eva v rji, a nebudou se jeden druhho stydti. Byve z Tbora konen vypuzeni, usadili se Adamit dv hodiny od nho na hrad a dole u eky Lunice, v msteku Martinkovci, kde podle svho uen ili nevzan a chodili naz. Pak bydleli nad ekou proti Draicm, odkud vpadali do okolnch vs a pes 200 sedlku pobili. ika, vrtiv se v dubnu 1421 do Tbora, pepadl Adamity, mezi nimi byli Rohan se svoj Mari, pes urputnou obranu je porazil a zjman, kte se svho bludu nechtli odci, dal v Klokotech upliti. Ostatn utekli na Valovsk les pod Veselm u Nerky, odkud poali zase v okol pliti a vraditi, nejprve msto Vesel jedn noci zaplili, tam a pak v eici, Plei a ve Stri mnoho lid zabili, rozlinch ohavnost se dopoutli, vichni obojho pohlav naz chodce. ika poslal na n svho hejtmana Boka Klatovskho se 400 odnci, aby je s pomoc pana Oldicha mlad. z Hradce konen vyhubil. Adamit na svm ostrov tak se brnili, e mnoho odnc i samho Boka zabili, ale pece jsou pemoeni, pobiti a zajat upleni dne 21. jna 1421. Avak pln vyhubeni nejsou, udreli se potaj i v dobch ptch. Vdova po knzi Bedichovi, hejtmanu Orebskm, patila k nim t. V XVII. a XVIII. stol. tvili se Adamit zevn bti katolky, ale uvnit dreli se zddnch blud, mvali tajn schze, o nich kolovaly povsti, e bvaj v nich naz a p nestoudnosti, proe lid nazval je Berany a Neznabohy. Kdy csa Josef II. vydal r. 1781 tolerann patent, nechtli se piznati k dovolenm vyznnm, pravce, e jsou bez nboenstv, e maj sami ducha vecko obivujcho, a ten ist duch e ije v nich, a oni v nm. Jako sta Rohan neuznvali manelstv ani cizolostv, ena byla jim pouhou hospodyn; vrnost manelskou nebyli povinni a mu nehlsil se k dtem hospodyn. Nebylo mezi nimi pbuzenskho rozdlu otce, syna, sestry, tchyn, snachy, vagra vzjemn vztahy byly tud pln ivoin. Vchova dt byla ovem velmi zanedbvna: rodie nechvali dtem plnou volnost (radikln svobodi!), o n se nestarajce, a dti nemly k rodim cty ani vnosti. Kte se nepihlsili k vyznn lutherskmu nebo reformovanmu, hledno k nim, jakoby katolci byli a musili plniti povinnosti dotynho vyznn; pes to vak konali sv tajn schze i pozdji. Kdy r. 1848 hlsna vbec volnost a svoboda, vystoupili t Adamit opt veejn a dosud pr se udruj potaj v krajin chrudimsk a vysokomtsk. (Pozn. peklad.) - 79 -

se velmi rychle do vcar, Italie, Nmecka, ech, kde konen Petr Valdus nael toit, byv z Francie vyhnn.1 Avak loha, jakou sehrli Valdent v djinch husitstv a tsn jejich svazek s rouhavmi a podvratnmi sektami Albigenskch a Anabaptist, nut ns stavti je na jeden stupe s ostatnmi judofilskmi a znemravujcmi tajnmi svazy tto epochy. Ve Francii byla sekta Valdenskch zniena v XVI. stol. nemajc tam valnho vznamu. Z jinch sekt mystickho rzu, je dle veho mly mnoho spolenho s ruskmi chlysty (mrskai), dluno se zmniti o sekt t a n e n k ili s k k a , v n k dosaen nboensk extase bylo praktikovno toto: Mui a eny, vzave se za ruce, krouili do t doby, a padli vysleni k zemi. V dob tanc se jim zdlo, e vid nebe otevenm a e se nalzaj ve styku s obyvateli nebe. A Schuster nazv sektu B o g o m i l a jin, pbuzn s n sekty mystick staroevangelickmi obcemi a a jim pipisuje snahu po dosaen kesanskho idelu, pece jen v djinch crkve je uen Bogomil povaovno za gnosticko-manichejskou heresi.2 Ba sm Schuster prav o vech tchto sektch, e odmtaly svtosti, pozemsk ivot a innost Spasitelovu e vykldaly co adu allegori a e ve svch filosofickch nzorech na svt dostaly se z sti na nebezpenou pdu pantheismu (jen jak vme tvo osnovu uen Kabbaly, gnose a manicheismu). Vechny tyto tajn heretick svazy voln, ba svvoln vykldaly sv. Psmo, hledaly nov cesty k spasen n e z v i s l e na crkvi a ce sv ideje ve vech vrstvch lidu, pipravily pdu, na kter pozdji mohla spn vzejti setba reformace.3 Duchovn vdcov tchto sekt, neoplatonikov a mystikov XIV. stol., Mikul Basilejsk, Eckhardt, Jan Rpsberg a j. stli ve svm mudrovn na takov zvratn vi, kde jim mizel rozdl mezi Bohem a lovkem, mezi duchem a Kristem, dobrem a zlem.4 V tchto nemnoha slovech obsaena jest nejlep charakteristika toho ducha, jen nejen ode dvna byl en tajnmi spolky, ale i siln vldl v mysli lid epochy Obrozen a vyvolal velk proticrkevn hnut, je se zakonilo odpadem od prav katolick crkve.
1 Cel to hnut i piny, z nich vzniklo, podob se hnut, vyvolanmu o mlo pozdji sv. Frantikem z Assisi, s tm vak rozdlem, e pokorn sv. Frantiek dal se vsti crkevn autoritou, kdeto Petr Valden svoj vzdorovitost a pchou uvedl na se klatbu pape Lucia III. a Innocence III. Sekti ti hlsali, e crkev od as Konstantinovch jest zkaena a uprajce knm crkevnm knskou moc, nicmn zaloili svou vlastn hierarchickou organisaci, podobnou crkevn, volili si sv biskupy (maiores = star), kn a jhny; zamtali oistec, pmluvy za zemel a ctu svatch, slavili svou mi jen jednou do roka na Zelen tvrtek atd. Uen Valdenskch bylo vedle uen Wiklefova a jinch sloek jednm z pramen, ze kterch esk husitstv vzalo svj pvod. (Slov. naun. Dl XXVI., str. 332.) (Pozn. peklad.) 2 Smirnov, cit. dlo, str. 401. 3 Schuster, I. sv., str. 465. 4 Schuster, str. 463. - 80 -

Epocha tak zvanho Obrozen. Tak nazvaj neptel prav crkve svoji reformaci XV. a XVI. stolet; ale duch tohoto Obrozen projevoval se u docela dve, a sice od XIII. stol., kdy materialistick Pantheismus judofilskho Araba Averrhoesa pronikal prostednictvm id lka a astrolog do kesanskho svta a jevil zhoubn vliv na vldnouc tdy zpadn Evropy, ba i na politiku nmeckho csae Bedicha II. (12201245). Tato epocha zanechala sice potomstvu nesmrteln dla Dantova, Ariostova, Trissinova, Ronsardova, Petrarkova, Rafaela Santi, Leonarda da Vinci, Bramante, Michelangelova; ale vedle tchto hvzd objevuj se i jmna bezzsadnho politika Macchiavelliho, lehkomyslnch a rozpustilch Boccaccia, pamfletisty a velebitele Wiklefa Chaucera, arlatna, alchymisty a kabbalisty Paracelsa, judofilskho kabbalisty Pico della Mirandola, poktnho ida, bologneskho profesora Pomponazza a bv. rabna, pozdji biskupa Petra Burgosskho, judofilskch uenc Erazma a Reichlina, pmch heretik a odpadlk od vry, humanist Mutiana, Huttena, Zikkingena, Rubina atd. Pi tom panuje nebval padek vry, rozklad mravnosti, hluch zmatky a oteven povstn (selsk vlka); ni tdy nemaj vnosti k vldnoucm tdm, tyto pak oddvaj se humanismu, poitkstv, tlesnm rozkoem, oberstv a opilstv, jak o tom svd historick dokumenty on doby.1 Pi tom zasluhuje zvltn pozornosti okolnost, e skepticismus on doby (a i pozdjch revolunch let) neme bti vysvtlen vdeckm racionalismem, jen zamt ve nadpirozen, jeto se skepticismus tento te vlun kesansk vry, ponechvaje plnou volnost na p. okkultismu, magii (zaloen na idovsk Kabbale), arodjnictv, satanismu a p.2 Obrozen bylo vyvolno rznmi pinami. Hlavn z nich je sblen s pohanskou kulturou starho ecka, je se zaalo o hodn dve, ne se objevilo Obrozen. Hlavnmi prostednky pi tomto nvratu k osvcenmu pohanstv jsou opt id! Arabov peloili a komentovali eck spisovatele XII. a XIII. stol. Uen Arab bylo kesanm sdleno idy, pilmi ze panl.3 Z arabskch filosof-pekladatel a vyklada eckch dl je nejznmjm Averrhoes (plnm jmnem Abul Valid Muhammed ben Ahmed ben Muhamed ibn Rud), ue Ibn Zohara a Ibn Tufaila (Abubacera). Bohem byla mu prvotn hmota beze jmna i vlastnosti, schopn nejrozlinjch zmn. Lazare prav, e averrhoismus, jen pipravil pd nboensk vry, byl zplozen idy id peloili Averrhoesa a jin Araby, vykladatele Aristotelovy id odhalili eckou filosofii kesanskmu svtu oni pipravili pdu Obrozen.4
1 Janssen, Gesch. des deutschen Volkes. 2 Denifle, op. cit. II., 9295. 3 Windelbandt, Djiny star filosofie, Rus. peklad, str. 357. V tomto smru psobil (r. 1288 1344) t Levy-ben-Gerson, id z jin Francie, stoupenec Aristotela a pvrenec averrhoismu. Ve svm hlavnm spisu Milchamot-Adonai (Vlky Hospodinovy) vyloil svou filosofickou soustavu, v n zamt stvoen svta z nieho, popraje tud vemohoucnost bo. (Levi-benGerson als Religionsphilosoph. Vyd. M. Jola, 1862.) 4 B. Lazare, LAntisemitisme, 113, 133, 137. - 81 -

V Italii oslaben nboensk vry vede k sblen se idy. Bsnci a uenci sdruuj se se idovskmi filosofy a lkai (tak na p. byl id Mansello ptelem Dantovm). Ale nejenom skeptikov a nevc, hellenist a latinist (klanjc se spe Afrodit a Diovi ne Kristu!) ptelili se se idy; tot in i lechta a manstvo. Kesan nejen e navtvuj se s idy navzjem, oni dokonce i chod do jejich synagog a chovaj se k idovskm nboenskm obadm s povrenou jakousi ctou. Kdy po dobyt Byzance (r. 1453) et uenci se pesthovali do Italie, tu naden pro kulturu pohanskho ecka vzalo na sebe velkolep rozmry a rozilo se po cel zpadn Evrop. Seznamuj se a tou v originlu a bez zkratek hlavn dla eck filosofie, tou je bez ustn, opjej se tmto bohatstvm, dlaj ze sebe Platonovce, Epikurejce, Pythagorejce a Stoiky.1 V tomto nvratu k pohanstv hraj i na dle id dleitou lohu. Uen id jako Sonzigno, Abraham Balm a j. vydvaj a tisknou ve svch tiskrnch dla eckch filosof, obchoduj jimi, pekldaj je, jako i Averrhoesa. Ba, co vce, v ltech, je pedchzela reformaci, stv se id vychovatelem, on vyuuje kesansk uence v idovsk ei, o n z a s v c u j e j e d o t a j n o s t K a b b a l y , otevev ped nimi dve arabsk filosofie.2 Vedle tohoto nvratu k pohanstv za blahosklonn pomoci idovsk, vedle naden pro Kabbalu, tak objeven Ameriky, vynlez knihtiskastv a j. otevraj nov obzory zpadoevropskmu svtu a zpsobuj radikln pevrat v jeho nboensky-rozumovm ivot. Lid se domnvaj, e jsou jakmisi obry, kte jsou ureni k tomu, aby rozbili na tsky cel svt a na jeho rozvalinch postavili svt nov.3 Vechny autority padaj ped vrou v bezmeznou slu lidskho rozumu. Duch kritiky a hrdosti ovldl rozum. Stalet vra ustupuje filosofickmu skepticismu, nboenstv zjeven je zatlaeno nboenstvm prody pantheismem. Autorit crkve je zasazena tk rna. Humanismus. Tento smr nejlepch duch Obrozen, tak ciz kesanstvu, byl velice trefn nazvn Humanismem, t. j. kultem, zbonnm lovka. Klann se lovku, uznn zkonitosti vech smr jeho duchovn a tlesn povahy, to jsou rysy, charakterisujc humanisty a thnouc se jako erven nit v en a ivot pedchdc reformace a samotnho Luthera. Humanismus nejen e pipravil pdu reformaci, on ji dokonce v ivot vyvolal. A jeto inspirtory humanismu byli id, jest i v reformaci spiritus agens id! id, prav Lazare, dv humanistm stranou zbra proti katolicismu, seznamuje je s moudrost, kterou rabni po stalet sbrali volnm vkladem Bible. Protestantstv a pak i nacionalismus s spchem pouvaj tto zbran. Melanchton a Luther svrhli jho msk theokratie a tyranii dogmat s pomoc idovsk exegetiky, kterou sdlil kesanskmu svtu Nicolas Lyra. Ne na 1 Windelbandt, tamt. 367. 2 Lazare. 139. 3 Denifle, op. cit. II., 116. - 82 -

darmo se d: Si Lyra non lyrasset, Lutherus non saltasset! (Kdyby Lyra nebyl hrl, nebyl by Luther tancoval) a Lyra byl kem id. On byl tak proniknut idovskou exegetikou, e ho samotnho povaovali za ida.1 Tyto poukazy na lohu id v pprav reformace jsou hlavn tm cenny, e vychzej od spisovatele ida, jeho chvla v tomto ppadu souhlas s tvrzenm katolickho uence Fridricha a francouzskho antizedne Flavia Bregniera,2 jeho prac pouijeme pi osvtlen podmnek vzniku reformace. Uklidnte se, pe Luther dominiknovi Tetzlovi, j jsem dlo toto nenaal. Vc ta (= reformace) m zcela jinho rodie. A skuten, dle historika Janssena,3 dokazuje Flavian Bregnier, e reformace byla dlem spiknut humanist, prosycench duchem Kabbaly a e tmto se teprve po dlouh dob podailo pemluviti Luthera k odpadnut od katolictv a k propagand nov vry. Luther nebyl inicitorem pevratu, on byl jen zbran tajn organisace, neptelsk Crkvi. Spiknut humanist. Flavian Bregnier prav, e vydn dopis, je si psali jednotliv humanist v XV. a XVI. stol., podv nm jasn dkaz, e spiknut ono existovalo nejmn 20 let ped vystoupenm Lutherovm. Zrovna jako encyklopedist francouzt s Voltairem v ele, ped Velkou revoluc, tak i humanist ped Reformac zanaj iti literaturu, namenou proti crkvi, sttu a mravnosti. Denifle4 znamenit l innost humanist: Neteba si pedstavovati humanisty co spolenost uenc, ijcch jen a jen pro klassickou kulturu. Takovch dalo by se spotati na prstech. Vtina jich byla humanisty proto, e to bylo v mod a proto, e se s tm daly spojiti sobeck cle. Mezi nimi bylo hojn individu bez zamstnn, bezdomnch tulk, parasit, kte rozneli lomky mylenek po silnicch, mstekch a vsch souasn se svmi podvody, vedy a neistm hmyzem. Byli lidov enci a spisovatel, kte opakovali oplzl anekdoty, slyen ve vojenskch krmch nebo od lokaj vysokch pn, anekdoty, v nich bylo knstvo tupeno, pomr k en a vrnost manelsk poklena. Tato literatura la na draku a tvoila veobecn majetek, pivodc irok kruhy k lehkomyslnosti v otzkch vry a mravnosti, k posmchu nad duchovenstvem, nad vldou, ctnost a cudnost. Vrcholem literatury tohoto druhu byly Epistulae obscurorum virorum (Listy nesvdomch mu). iiteli tchto nemravnch plod byli tedy tulci, ze ziskuchtivosti nazvajc se humanisty; ale inicitory tto propagandy byli humanist, k t e j s o u n m d l e j m n a z n m . Tak na p. citovan nmi Epistulae byly dlem dvou ptel Lutherovch, Ulricha von Huttena1 a Rubiana!
1 Lazare, 139, 335. 2 La Bastille, 1908, Les Juifs et la Reforme. 3 Janssen, Gesch. d. deutschen Volkes. 4 Op. cit. II., 463466. - 83 -

Jin znm humanista, Konrd Mutzian, professor theologie v Erfurtu, jen s potku byl v ele spiknut nmeckch humanist, doporou v listech k stoupencm en spisu Heinricha Bebela, vyd. r. 1506, kde liturgie nazv se komedi, sv. ostatky kostmi viselc, crkevn zpvy psm tknm (a 15 let nato pouil Luther tho vrazu); spis ten doporouel Mutzian proto, e etba jeho me zviklati mnohou mysl a prokzati slubu v boji S v t l a p r o t i T m (vraz, jeho pozdji s oblibou uvali zedni!). Zrovna jako po 250 letech Voltaire v dopisech k Alembertovi doporou opatrnost, prav, e Tajemstv Mitry maj bti skryta ped nezasvcenmi, tak i Mutzian pe souvrcm: Nae innost mus bti zachovna v tajnosti, jako star mysteria Eleusinsk. Pozoruhodno, e 8 let ped vystoupenm Lutherovm je odhalen styk nmeckch humanist se idy. Zvltn nhodou pe B. Lazare byli id pinou potku boje. Spory o talmud pedchzely sporm o Eucharistii. V originle (str. 143) pokozeno, chyb nkolik dk. Pozn. editora. id, kte se kt z pesvden, vydal r. 1509 prci v kter odhaloval talmudsk uen co neptelsk kesanstv a vyzval kesansk vldy k zchran svch vld, k znien talmudu a omezen znemravujc propagandy judaismu. Csa Maxmilian byl odhalenm tm ohromen a poruil nazenm z 15. srpna 1509 Pfefferkornovi, aby naznail kodliv knihy idovsk, je by mly bt konfiskovny. Odhalen tchto staletch podkopvek idovstva pod budovu kesanstv vyvolalo boui odporu humanist, kterch se pece Pfefferkorn ani nedotkl, ale kte ovem hned piharcovali idm ku pomoci.2 A tm prv odhalili pp. humanist sv zk styky se idy. Napjave svj vliv u dvora, doclili humanist toho, e csa Maxmilian, neodvolav sice svj vnos, nadil zzen zvltn komisse, je mla Pfefferkorna kontrolovati a o kad vci vydati si dobrozdn university v Mohui, Koln n. R., Erfurtu a Heidelbergu. Pedsedou komisse byl arcibiskup Mohusk, jednm z len byl tak jurista Jan Reichlin, jen, a humanista, ml reputaci antisemity. Ale byla to reputace falen, zaloen na spise, vydanm r. 1505. Jisto jest, e u r. 1510 nebyl Reichlin antisemitou. Studium Kabbaly a hebrejtiny uinilo z Reichlina judofila, jen nabyl jet ped Lutherovm vystoupenm slvy spisem De arte cabbalistica. astenstv Reichlinovo v komissi, kontrolujc Pfefferkorna, bylo pro idy pravm dobrodinm. Cel komisse i dodan university schvlily poadavek Pfefferkornv, aby byl talmud konfiskovn a splen, jen jedin Reichlin se tomu
1 V originle (str. 143) pokozeno. Doplnit! Pozn. editora. 2 V originle (str. 144) pokozeno. Doplnit! Pozn. editora. - 84 -

opel, nazvav Pfefferkorna oslem, jen pr nerozum hebrejskm textm,1 ba obvinil ho i z toho, e chce toky na idovstvo dosci platk od bohatch id. Co pak se te talmudu, tu uznal, e tam jsou rzn podivnosti, ale e pr z toho naprosto neplyne neptelstv vi kesanm. Naopak Reichlin doporuoval zditi na kad universit kathedru hebrejtiny. Ale csa rozhodl, e m bti talmud splen katem a vechny podezel idovsk knihy a dokumenty e maj bti zkonfiskovny. Aby zskali asu, pesvdili humanist csae Maxmiliana, e k proveden rozkazu mus dti snm svolen. Mezitm Pfefferkorn vydal znovu svj obalovac spis Zrcadlo idovsk a vydal nov spis Se zrcadlem v rukou. V odpov na to uveejnil Reichlin svj spis Zrcadlo o, v nm nejen e Pfefferkorna napadal, nbr i crkevn dogmata kritisoval a naden idy chvlil. A tehdy bylo zvykem uen vci psti latinsky, byl tento spis k vli propagand napsn nmecky. Theologov odsoudili spis k splen, avak id ho vniv ili. Polemika mezi Reichlinem a Pfefferkornem rozvila cel Nmecko. Kde kdo s dychtivost sledoval boj ten, ani csae nevyjmaje, a k splen talmudu nedolo. Prost na to v ohni boje zapomenuto.2 Zvtzive takto, snaili se obrnci id urychliti onen pevrat, jm mla bti odvrcena pozornost od vyvolenho plemena; to vysvt z korespondence humanist, ponaje r. 1512, e jakmile vechny ppravy budou hotovy, bude pevrat proveden. V em zleely ppravy tyto? Bylo nutno zskati siln stoupence, schopn nejen iti ideu reformace, ne i v ppad poteby hjiti ji se zbran v ruce. Bylo nutno organisovati sly, ani by zatm bylo vzbuzeno podezen se strany protivnk. Konen bylo nutno pipraviti mue, jen byl by schopen stti se propagtorem novho nboenstv. A to ve bylo skvle vyplnno. Bhem 8 let (ponaje vystoupenm Pfefferkornovm) podailo se idm odvrtiti pozornost vech od id a jejich zrdn innosti. Po tuto dobu pape, csa i vichni sledovali jen polemiku Pfefferkornovu s Reichlinem, Huttenem, Erasmem, Rubianem a jinmi humanisty, jich toky na crkev katolickou stvaly se rok od roku drzejmi a otevenjmi. Reichlinovy spisy psob rozkol mezi uenci. Jedni je prvem pke odsuzuj, druz z vnosti k bval juristick reputaci Reichlinov chovaj se k nim blahosklonn, tet pak je vniv hj a do nebes vynej. Ve svch sporech obracej se strany k papei se dost o rozhodnut. Ale pape Lev X., zajmajc se vce o umn a filosofii ne o vci crkevn, obklopen h u m a n i s t y a i d y (jeho osobnm lkaem byl id Bonet de Lata!), choval
1 Tot vytkali idovt obhjci Bejlise na slovo vzatmu profesoru hebrejtiny Pranajtisu, jen z Talmudu a jinch idovskch spis dovozoval ritueln vradu. Pozn. pekl. 2 O to se prv idm hlavn jednalo, nebo sami prav, e kad dobr vc vyaduje asu. Pozn. pekl. - 85 -

se lhostejn k tmto pro crkev nebezpenm zjevm a dval vc Reichlinovu rozhodnouti stoupencm jeho! Marn Pfefferkorn ve sv Mal bojovn knce (r. 1516) vol k svtsk i crkevn moci: , vy kesant vldcov a knata crkevn, dokud budete mlcmi svdky tto drzosti? Chrate se satana! Vte, e on vede za sebou cel pluky dmon, aby zniil vai vru! Knka tato byla dedikovna pesvdenmu antisemitovi Albertu Hohenzollernovi, arcibiskupu mohuskmu, jen snil o svazu nmeckch stt za elem vyhnn id. Ale dky intrikm svho lkae-humanisty, arcibiskup ani neotevr knihy t a netenou ji vrac autorovi a lka hned vtzn oznamuje Reichlinovi, e se mu podailo odvrtiti nebezpe a e te arcibiskup bude chtj nechtj podporovati nai vc. Mezitm pprava k otevenmu vystoupen proti crkvi jde ku pedu. Reichlin a Mutzian jsou i nadle du spiknut, ale na jevit vystupuj nov osoby: Hutten, Zikkingen a konen mnich augustininsk Martin Luther. Ulrich von Hutten, lechtic z Francka, k a ptel kabbalisty Rubiana, protivnk crkve a k fanatismu, byl jednm z nejpsobivjch pipravovatel reformace. Jsa protivnkem monarchie a hlsaje, e nrod mus svobodn vybrati si vldce, pe Reichlinovi, e zatm nelze oteven vystupovati proti monarchm: a b y n a e v c m l a s p c h d o u c , t e b a d e g e n e r o v a t i d u i l i d s k o u , p s o b i t i n a c t i d o s t , l o v i t i d o n a i c h s t . Hutten jezdil po Nmecku a osobn verboval stoupence pro nov hnut. Mimo jin zskal mu i bojovnho ryte Frantika von Zikkingen, jen planul dychtivost hjiti reformaci se zbran v ruce.1 Martin Luther. Hlasatel nov vry byl tak nalezen v osob mnicha Martina Luthera. Luther narodil se v Sasku r. 1483; mld proil v chudob; r. 1500 vstoupil na universitu v Erfurt, kde, jak vme, bylo hnzdo humanist s Mutzianem v ele.2 Zde k tajnmu sdruen Mutzianovu nleeli mnoz bohoslovci a uenci a tak nkte studenti, Crotus Rubianus, Hutten, Spalatin a j. Vniv a energick povaha Lutherova obrtila na sebe brzo pozornost humanist. Proto po dobu 5letho studia Lutherova v Erfurt dn mu co duchovn vdce osvden u kabbalista Rubian. Nhl vstoupen Lutherovo do kltera r. 1505 bylo pr vyvolno zevn okolnost: ped zraky Lutherovmi blesk zabil soudruha jeho a Luthera porazil. V tom vidl Luther hnv Bo a vstoupil do kltera magis raptus, quam tractus, vce ukvapen neli rozvn. Tsn ptelstv s hrubm materialistou a atheistou Rubianem zstavilo nutn stopy v dui mladho Luthera. On sm doznv, e prvn msc v kltee ztrvil v zoufn, hrze a rouhn.
1 ikova historie a taktika mla se zde znovu opakovati. 2 V dob Husov byla Praha rovn douptem humanist. - 86 -

Nalzal jsem se tak daleko od Krista, e kdy jsem nkdy vidl Krucifix, tu se mne zmocovala hrza, j sklopil zrak a radji bych byl vidl bla samho. V kltee Luther horliv studoval theologii a zvlt dla sv. Augustina a pozdjch exeget. Ale erfurtsk krouek humanist nespoutl Luthera s o. Rubian si s nm dle dopisuje a r. 1508 Luther zcela neoekvan dostv od saskho kurfita Bedicha Moudrho (tajnho humanisty) nabdku na msto professora filosofie ve Wittenbergu, kde se Luther stv doktorem a r. 1512 i professorem theologie. Zde tak vystupuje Luther co propagtor nov vry.1 Jda po stopch Mikule Lyry, Petra Burgosskho a jinch judofilskch exeget v pevrcenm vkladu posln apotola Pavla k manm I, 16, 17; III, 21, 22, 28; IV, 3; X, 3; ke Galatskm II, 16; III, 21; k Filipnskm III, 9; k Titovi III, 5, zan Luther vyzvedvati zkladn ideu svho uen o s p a s e n v r o u n e zvisle od skutk. Dle uen Lutherova nen Kristus Zkonodrcem, ale jen Vykupitelem. On ns vykoupil svou smrt na ki. Ten, kdo chce dobrmi skutky nebo poknm dosci spasen, neguje Krista, nebo chce udlati vce, ne u sm Spasitel pro nho vykonal. Jmno Kristovo oznauje, e On je n Vykupitel, jen za nae hchy poloil ivot. Mnii za svj psn ivot budou odsouzeni. Ani ivoty svatch nestoj za nic. Nebo, chce-li dobrmi skutky a poknm zbaviti se smrti a pekla, pak to znamen, e Kristus to za tebe neudlal, tedy on nen Vykupitel, Jeho smrt a muen nemaj psobivosti. Nebo, chce-li tak uiniti svmi skutky, plyne z toho, e On neme tak uiniti Svou krv a Svou smrt.2 V tomto znemravujcm uen nebylo nic novho. Setkvme se s nm u starch gnostik, kde na msto vry bylo postaveno poznn (gnosis), je osvobozuje ode vech mravnch zkon, a pozdji i u gnosticko-manichejsk sekty Albigenskch, kde vkldn rukou na vyvolen povaovno za dostaten vykoupen od hch. Piznn zkonitosti vech snah lidsk povahy bylo zkladn ideou humanismu, kter pro zlkn mass lidovch byl Lutherem obleen do roucha vry kesansk. R. 1516 nastaly vak okolnosti, je nutily ptele pt reformace pospiti si s konenm vystoupenm. Karel Rakousk, vnuk Isabelly a Ferdinanda panlskho (potomn Karel V.), stal se krlem panlskm. Krl tento co nevidt me bti zvolen za csae nmeckho, an csa Maxmilian u strne. A Karel byl znm co oddan syn Crkve a oteven protivnk Reichlinv i protikesanskho hnut humanistickho. Vyhldka pak na boj s takovm protivnkem nelk valn spiklence a proto nechtj tito ekati, a Karel V. k svm panlskm, rakouskm a americkm statkm pipoj i csaskou korunu nmeckou a stane se nejmocnjm monarchou evropskm, jakho nevidl svt od dob Karla Velikho. 3
1 I zde se Husova methoda npadn optuje. 2 Denifle, op. cit. I., 318319. 3 Tenkrte humanist jet se neosmlili provsti zloin na Karlu Rakouskm, jak v r. 1914 vykonali na jimi stejn obvanm muennku sarajevskm. - 87 -

Proto se zmnnmi okolnostmi mn se i taktika spiklenc. Reichlin, Mutzian a j., kte styky se idy byli zkompromitovni, ustupuj z taktickch dvod do pozad a do pedu vystupuje Hutten, Zikkingen a pbuzn Reichlinv Melanchton. Janssen dokazuje, e tito vichni s Rubianem v ele tvo tajn krouek, jen d vechny skutky Lutherovy. Existenci tohoto tajnho Svazu dokazuje i Denifle, uvdje tuto hrozbu Huttenovu na adressu duchovenstva: Viginti amplius sumus in infamiam ac perniciem vestram conjurati.1 (Je ns pes 20, kdo jsme se k pohan a znien vaemu spikli.) Mezi leny tto tajn organisace zvltn vliv na Luthera m v tu dobu Melanchton, mu neobyejn uen, znalec hebrejtiny a vech protikesanskch pikl. On stv se skutenou du reformace. 31. jna 1517 zan oteven boj proti crkvi. Luther pibj na dve zmeckho chrmu ve Wittenbergu svch 95 thes proti indulgenci, uen o nadpovinnch inech a oistci. Je jen dkazem obratnosti spiklenc, e si zvolili za prvn bod tok prv odpustky, je musely rozhoovati i pravovc katolky. Mezi Lutherem a dominiknem Tetzlem, jemu sveno bylo hlsn odpustk, zaaly veejn disputace, o nich slva rozn se po celm Nmecku. Luther vydv spis proti odpustkm, Tetzel pe repliku a objasuje prav vznam odpustk. Humanist Rubian, Spalatin a j. chpou se pra a vystupuj co horliv obhjci Lutherovi. Strana judofilskch kabbalist a atheist oteven pechz k Lutherovi. Pape Lev X. nepikld vnho vznamu tmto udlostem, jsa ukonejovn tm, e Luther stle ho ujiuje o sv oddanosti a pokoe. R. 1519 pe Luther sv. Otci: Bh je mi svdkem, e nikdy neml jsem v myslu vystoupiti proti msk crkvi, je mi je na nebi i na zemi nejvy. Ale souasn veejn vystupuje proti papestv a ustanovenm crkevnm a pe Erasmovi, Reichlinovi a Mutzianovi lsav dopisy, v nich nazv se jejich kem a slibuje pevn vsti vc a do plnho rozkolu s mem. Listem ze dne 28. dubna 1520 sdluje mu Rubian, e od nho jsou ekny rozhodn iny a e o jeho osobn bezpenost je postarno, jeto Zikkingen je odhodln hjiti ho zbran proti nsil. A Zikkingenova zbrojn moc mohla se rovnati armd kterhokoliv z vldnoucch knat nmeckch. Proto Luther vdl, e ho neek osud Husv. A proto pikrouje k rozhodn bitv a r. 1520 posl svj povstn list: Jeho Csaskmu Velienstvu a kesanskmu rytstvu Nmeck e, v nm sna se psobiti na zitnost vech stav. Csai nabz bude-li reformaci podporovati m a stt papesk; knatm a lecht ukazuje na to, e konfiskac crkevnch statk mohou se obohatiti; nmeck biskupy lk vyhldkou na vybaven se ze jha mskho, bude-li zzena nov, nrodn crkev. I lid svd, ukazuje na to, e pr je duchovenstvem, svtskm i eholnm, vyssvn a okrdn.
1 Denifle, II., 105; Bcking I., 237, 30. - 88 -

Nen kolem nam sledovati dal podrobnosti djin reformace, vyvolan idy-kabbalisty. Karel V., jsa r. 1520 zvolen za csae, uinil ve mon, aby rozbil dlo Lutherovo; ne sil jeho se rozbilo o lhostejnost papee Lva X., o zitnost sti lechty nmeck, o ducha nevrectv a negace, kter byl lidu nmeckmu vokovn humanisty, oldky to idovstva. Zlody, panujc tehdy v sv. crkvi, mravn padek vyho duchovenstva (t. zv. hniloba v hlav i dech) vytvoily velice vdnou pdu pro reformaci. Nejlepm dkazem toho jest, e kdy po Tridentskm koncilu (15451563) byly usneseny zdrav reformy v katolick crkvi, byla nboensk vzpoura znan seslabena. Pask fakulta theologick odsoudila 15. dubna 1521 Lutherovo uen a vytkla mu, e je jen obmnou starch judofilskch heres: gnose a Manichejstv, husitismu a wiklefianstv, e Luther je kodliv neptel Crkve a Samho Krista a hnusn obnovovatel starho rouhastv. 1 A skuten, tato pbuznost s kabbalistickmi heresemi je u Luthera neobyejn jasn vyjdena poprnm vech autorit, krom sv. Psma, je je kadmu volno d l e v l a s t n h o r o z u m u vykldati, jak se chce. Kristus nen Lutherovi zkonodrcem, jen Vykupitelem. Z toho plyne pln osvobozen se od mravnch zkon. Nejhnusnjm je jeho uen o tom, e dobr skutky a spravedlivj ivot nejsou Bohu mily, ale blu, a e dlati zlo prv bel zakazuje.2 Denifle ukazuje, odvolvaje se na spisy a listy samho heresiarcha, e Luther neuznv v i d i t e l n crkve, proto tak e popr jej autoritu, crkevn hierarchii, sv. Otce a sv. Evangelium. lovk, dle Lutherova uen, m kad hledati spasen na vlastn risiko. Sv. Psmo sm kad vykldati si dle svho rozumu a vyvoditi z nho svj mravn zkon. To ona prav svoboda svdom. Nejlepm pkladem toho, kam vede takov svoboda svdom, je prorok Jan Leydensk, jen s v m vkladem sv. Psma dospl k tomu, e je psno, aby on, prorok, ml 11 en najednou! A tak me se kad stti svm vlastnm soudcem, jedinou pro sebe autoritou, jakmsi n a d l o v k e m a pi tom svatm svatost Spasitelovou, nebo pr ktnm nabvme i svatosti Kristovy:
1 Iste enim praenominatorum haereticorum dogmata instaurare studet et nova confingere Dum Ecclesiae et sanctorum Patrum salutaria respuit documenta, et haeresiarcha factus est et virulentus veterum haeresium innovator. De libero namque arbitrio disserens Manicheos sequitur, de contritione et iis quae eam praecedunt Hussitas, Wiclefitas, vero de confessione, de praeceptis Pigardos (Begardos), Catharos de punitione haereticorum, de immunitate Ecclesiasticorum, et Evangelicis consiliis Valdenses et Bohemos etc Is est Ecclesiae, nimirum Christi hostis perniciosus et antiquarum blasphemiarum instaurator execrandus. (Denifle II., 111.) (Ten toti uen ve uvedench bluda Sna se obnovit a nov (bludy) vymleti Kdy pohrdl svdectvmi (ponauenmi) Crkve a Svatch Otc, stal se arcikacem a jedovatm obnovitelem starch blud. Nebo ohledn nauky o svobodn vli nsledoval manichejce, o zmaru pak ty, kte ho (v tto nauce) pedeli husity, viklefisty, v nauce pak o zpovdi (nsledoval) zsady pikardit (begard), kathary pak ohledn trestn bluda, ohledn vsad (imunit) crkevnch pak evangelijnch rad valdnskch, ech atd Tento (lovk) jest crkvi toti (jako) neptel Kristv pevelice zhoubn, kter m bti povaovn za obnovitele starch rouhastv. Denifle II., 111.). 2 Srv. kap. II. a III. - 89 -

Mluv s jistotou: jsem svat, spasen, syn a ddic Bo, an jsem ktn.1 V listu z r. 1521 Melanchtonovi pouuje Luther: Bu hnkem, he smle, ale jet smleji v a raduj se v Kristu.2 Proto kest a ostatn tajemstv jsou jen symbolickmi zlohami t ujitnosti kadho o sv vlastn svatosti.3 Autorita vldy i Crkve, svatch, ba i andl je odstranna, v oblasti mravnho i obanskho ivota plat jen ten zkon, jen se komu lb. Kesan Lutherem reformovan je svoboden a kad pokus ohraniiti jeho svobodnou vli me vychzeti jen od bla, by se tento zjevil i v obraze Kristov.4 Tento naprosto pevrcen nzor o loze blov vyjden je zvlt v list Lutherov k Jeronmovi Wellerovi (1530):5 Jakmile t bel drd svmi hnmi mylenkami, hledej rozptlen mezi lidmi, pij a vesel se. Teba leckdy vce pti, ertovati, hlouposti dlati, nebo jakkoliv hchy pchati z nenvisti a pohrdn blem, abychom mu nedali monost muiti nae svdom drobnostmi. Jinak budeme pemoeni, budeme-li se pli bzliv chrniti hchu. Proto, prav-li bel: Nepij!, ty ekni mu: A te prv budu pti, jeto ty to zakazuje! Teba vdy dlati to, co bel zapovd. Co si mysl, e j z njak jin piny tak mnoho piju, tak bez ustn vanm a tla hchm uzdu popoutm, ne proto, abych bla pozlobil a vysml se mu? Lpe, ne aby on se posmval mn. , kdybych mohl spchati njak velkolep hch, abych blovi dokzal, e neuznvm hchu a blovu moc nade
1 Sum sanctus, salvus, sum filius Dei et haeres Dei, quia sum baptisatus. (Opp. exeg. lat. X., 34. Denifle, II., 169, 2.) (Jsem svat, bez hony, jsem synem Bom, nebo jsem byl poktn.) 2 Esto peccator et pecca fortiter, sed fortius fide et gaude in Christo, qui victor est peccati et mortis et mundi. Peccandum est, quandiu hic sumus. Vita haec non est habitatio justitiae, sed expectamus, ait Petrus, coelos novos et terram novam, in quibus justitia habitat. (Enders, II., 208, Denifle II., 180, 2.) (Budi hnkem a he staten (siln), ale silnj budi ve ve a raduj se v Kristu, kter jest vtzem nad hchem, smrt i svtem. Jest nutn heiti, pokud jsme zde (= na svt), tento ivot nen pbytkem spravedlnosti, ale oekvme, (jak) k Petr, nebesa nov a zemi novou, ve kterch spravedlnost pebv.) 3 Ita baptismus neminem justificat, nec ulli prodest, sed fides in verbum promissionis, cui additur baptismus. Haec enim justificat et implet, quod baptismus significat. (Luther, Captivitas, Babylonica. Denifle, II., 168, 4.) (Tak(to) kest nikoho neospravedluje, ani pak nkomu me prospti, ale vra ve slovo zaslben (pislben), k nmu se pidv kest. To (= pislben) toti ospravedluje a dokonuje (napluje), co kest znamen (t oznauje).) 4 Christianis nihil ullo jure posse imponi legum, sive ab hominibus, sive ab angelis, nisi quantum volunt, liberi enim sumus ab omnibus (Wein VI., 537, 13. Opp. var. Arg. V., 70; Denifle op. cit. II., 179, 1.) Discamur igitur diligenter discernere, non verbo tantum, sed opera et vita, Christum a legislatore, ut veniente diabolo sub larva Christi fatigante nos sub nomine Ejus, sciamus eum non esse Christum, sed vere diabolum. (Gal. II., 260. Squ. Denifle II., 174, 2.) (Kesanm nic neme podle prva bti uloeno zkony, a od lid nebo od andl, pokud to nechtj, svobodn toti jsme ode vech Ume se tedy peliv rozliovati (rozeznvati) nikoliv pouze slovem, ale tak skutkem a ivotem (= t nikoliv pouze podle slova, ale podle skutku a ivota) Krista od zkonodrce, aby kdy pijde bel pod krabokou (maskou) Krista a bude ns znepokojovat (penesen pokouet) v jeho jmnu, abychom poznali, e tento nen Kristus, ale opravdu bel) 5 Denifle, I., . 1., str. 288/289. - 90 -

mnou. Cel desatero mme nehled k hrozbm blovm, vyhnati ze sv mysli! Cel uen Lutherovo v prvn podob bylo nejen zvrcenm kesanstva, ale i negac nboenstv vbec, jeto vedlo k naprost anarchii politick, sociln a mravn. Takov anarchie ovem byla vodou na mln T e m n S l y , j e d i la Luthera a jin initele reformace. Ale kdy vy crkevn moc pela do rukou tch nmeckch knat, kte kryli se jmnem Lutherovm, aby uchvtili crkevn jmn a osvobodili se od ma, tu bylo zejmo, e ponechati uen Lutherovo v prvn podob je vc nemonou. Proto u r. 1530 knata na Augsburskm snmu pedloila sv vyznn vry, sestaven Lutherovm ptelem Melanchtonem a sm Luther r. 1545 v podepsan jm Wittenbersk reformaci uznv obnoven crkevn hierarchie za ppustn, s h l e d a j - l i t o v l d n o u c k n a t a z a u i t e n o .1 Konen r. 1580 vypracovali protestantt theologov t. zv. orthodoxn luthernstvo, v nm byly pesn stylisovan a nezmniteln formule. V Grosses Bekenntnis vom Abendmahl (roku 1528) pe Luther sm, e te nejsem opil, ani lehkomysln a vm, co mluvm a proto varuji vc ped nstrahami bla, jeto z Bo Milosti bla pli dobe znm.2 Zsadn idea Lutherova o svobod vykldn sv. Psma nesla sv ovoce. Dle Denifla Luther, zavrhnuv sv. Evangelium, Crkev, sv. Otce atd., odmtl autority minulosti, ale otevel dve dokon autoritm budoucnosti. A vru: hned za Lutherem objevili se nov apotolov, z nich kad, dle s v h o vkladu sv. Psma, buduje vlastn crkev a vlastnho Krista. Tm vznik spousta novch nboenstv a rznch sekt. A tak znovu se uskuteuj slova sv. Irenea (III, 221) o gnosticch: Moudrost kad z nich nazv jen vlastn vmysl; neb kad z nich, jsa opanho mnn, nestyd se, zvrtiv pravdu, hlsati sebe sama! A reformac vyvolan rozkol a vrtkavost vry je ulehenm prce t Temn Sle, kter bhem stalet bojovala o rozbit kesansk civilisace. Pedevm postaven id po reformaci se znan zlepuje, jak v protestantskch tak i v katolickch zemch, kde boj s luternstvm zabr vechen as a slu, take se o syny Judy u nikdo nestar. To okamit vhoda, jak se Israel til z reformace! Mimo to Bernard Lazare ne nadarmo nazv protestantstv vtzstvm idovskho ducha. Protestant pe3 zapomnli na Evangelium pro Bibli a Apokalypsu. Vtina protestantskch sekt byla poloidovskou. I Luther stal se antisemitou teprve pak, kdy (jako Mohamed) utrpl nespch v obrcen id na vru.4
1 Denifte. II., 246, 247. 2 Graul. str. 17. 3 Lazare, str. 141. 4 Lazare, str. 143. - 91 -

Bylo-li tedy protestantstv vtzstvm idovskho ducha, pak jist tak pipravilo pdu k dalmu spchu rozruiv innosti id. A vru: vyvolen plm dovedlo vyuitkovati pzniv situace: mezitm, co se vedou cel nboensk vlky, buj tajn idovsk heretick svazy vdeckyfilosofickho rzu znm pod jmnem akademi prodnch filosof, z nich vtina byla zevn i vnitn spznna s uenm a organisac eskch Brat.1

1 Schuster, str. 531. - 92 -

VIII. AKADEMIE PRODNCH FILOSOF ILI NEOPLATONIK.

Stopovali jsme stolet za stoletm rozkladnou innost id proti kesansk kultue a sttnmu zzen. Te pibliujeme se k tomu momentu, kdy vechny rmutn protikesansk a protisttn proudy, vytvoen vlivem idovskm, slvaj se v zednsk mol, jen jako opravdov c l o a c a m a x i m a vech lidskch blud, dvno vyvrcench a odsouzench, ale nevykoennch, kaz souasn ivot hnilobou sekt a revoluc. Tuto kapitolu vnujeme analyse tajnch spolk, je opravdu byly bezprostednmi pedchdci zednstva a je po vtin officieln vystupovaly pod zstrkou literrn-vdeckch krouk. I badatel tajnch spolk Schuster nazv tyto tajn Svazy akademiemi neoplatonik ili naturfilosof, jeto se jejich lenov nazvali sami neoplatoniky a svou vdu pansofi nebo t naturfilosofi; sem pot Schuster Alchymisty, Rosenkreuzery, esk Bratry, italsk tajn akademie, nmeck a anglick literrn-vdeck spolky atd. O vzniku a historick loze jedn z tchto tajnch sekt o eskch Bratch jsme u mluvili. My u vme, e i tato sekta byla ohlasem gnose a manichejstv a e byla tedy tak zbran v rukou idovskch. Z dalho vkladu uvidme, e i ostatn vdeck (filosofick) svazy byly takovmi heresemi, je pod zstrou prodn filosofie vyznvaly star tajn liuen pohanskch nboenstv a idovsk Kabbaly. Svazy tyto dle svdectv Schusterova byly hotovmi akademiemi mathematik a prodozpytc. Mezi nimi byl i Leibnitz, Roger Bacon, Raymund Lully, Paracelsus a j., jich zsluhy v prodnch vdch jsou nesporny, a nkte z uenc tch pes mru dali se zlkati alchymi a Kabbalou. Ostatn odhalen tajemstv prody nebylo jedinm clem tchto krouk, ale svho druhu nboenstvm a plynoucm z nho spolenm elem. Jak byl nzor na svt tchto filosofickch krouk a jak cl asi sledovaly? Schuster to charakterisuje takto: Vdeck poznn prody rozbilo celou adu tradinch b l u d a p e d s u d k ; ono poskytlo potravu a bystrozrak probudivmu se duchu kritiky. Vda otevela ped zrakem lovka nekonenost svtov budovy. Jet vt pevrat zpsobila odhalen Kopernkovo (14731543), Keplerovo (1571 a 1630), Galileiho (15641642). Teprve te bylo po prv jasno, e rozumu lovka je oteveno eln, nezvratn a z c e l a u s p o k o j u j c v d n , je slibuje v budoucnosti objasniti ve, co je posud temno. A dosud crkevn dogma bylo pro nesmlou mysl jedinm tajemstvm. Te objevilo se v d n nejnadjnjm ze veho.1
1 Schuster I., 503. - 93 -

Naturfilosofov nepikldali zvltnho vznamu vykupitelsk smrti Kristov. Oni uili, e tent bosk duch, jen byl v tle Kristov, je i v kadm lovku, a e i bez poznn Krista a Evangelia je blaenstv pstupno vem, i idm a Turkm, d o v e d o u - l i j e n z e z k o n o m r n o s t i p r o d y v y v o d i t i z k o n y k v l a s t n m u i v o t u , nebo lovk a svt spravuj se tmi zkony rozvoje a rozkladu. Mysticko-kabbalistick element byl odedvna soudruhem prodn filosofie; tak na p. kesansk vrouka, zvlt pak dogma o vzken mrtvch v den Poslednho Soudu objasovaly se chemickm procesem; smrt a vzken vysvtlovno jako taven a zulechovn kov atd.1 Uveden nmi vatky charakterisuj do jist mry nzor na svt tchto naturfilosof; ale Schuster sm uvd citty jinch (mn zaujatch) autorit, z nich dovdme se daleko zvanj okolnosti. Akademie neoplatonik doshly nejvtho rozkvtu na pd protestantstv, t. j. v XVI. a XVII. stol. Jmno neoplatonikov nen nov; uvali ho u stoupenci alexandrinskho filosofa, ida-kabbalisty Filona (nar. r. 20. p. Kr.), jen spojil uen eckho filosofa Platona s idovskm bohoslovm v jeden mystickofilosofick system pod jm. neoplatonismu, starch gnostik, sekti, a po naturfilosofy! Neoplatonismus prvnch stalet kesanstv byl pokusem judaisace eckomskho svta pohanskho a stal se mocnou zbran v boji s kesanstvm. Tuto sms Kabbaly a eck filosofie hltali i ddici. Naden pro eckou kulturu, je zaalo v Italii v XIII. stol. za souinnosti i2 a je pak ovldlo celou Evropu (kdy po dobyt Caihradu Turky r. 1453 zad plavili et uenci Evropu), pomohlo rozen neoplatonismu, jemu v Nmecku byla pipravena vdn pda anarchi mravn i politickou, vzniklou za Reformace. A tak byli novoplatonikov XV., XVI a XVII. stol. jen obnovou a nsledovnky alexandrinskho kabbalisty a neoplatonika Filona, pi em tito nov neoplatonikov hledli liuen svch pedchdc dotvrditi na zklad rozvoje a pokroku vd prodnch, hlavn ovem alchymie, fysiky a j. Je nutno nkolika slovy zmniti se o alchymii, tto chimrick vd, je nejen u naturfilosof zaujmala vznan msto, ne i nerozlun spojena byla s Kabbalou, majc v n svj zklad, svj nzor na svt i svou methodu. Alchymie, kterou sprvn nazvaj matkou chemie a jejm pedmtem bylo hledn filosofickho kamene ili elixru ivota, t. j. praepartu, jen mohl nzk kovy mniti v drah a jen mohl obnovovati lovka fysicky i duevn; vda tato m star pvod. l o h a mniti lacin kovy v drah, zamstnvala u star egyptsk uence, kte mli velk vdomosti z oboru chemie, o em svd jejich skvl umn balsamovati mrtvoly, jejich lkrnick umn, jako i jejich chemick zpracovn kov. My vme, e v starm Egypt byla vda majetkem uzaven kasty rec, kte dovolujce lidu titi se z plod jejich vdy, obklopovali vdu samotnu hlubokm tajemstvm.
1 Schuster I., 516522. 2 Viz kap. VII. - 94 -

Aby si v och lidu dodali jet vce dleitosti, pipisovali reci svmu vdn bosk pvod, pipisujce je podporovateli vd a umn bohu Toto, dvojnsob velkmu, jen pr vyloil tajnou moudrost v 42 posvtnch papyrusech. Tato posvtn literatura egyptsk obsahovala nejen vdeck zprvy, ale i dogmata jejich kultu a vrouky. Kdy r. 323 p. Kr. vdce Alexandra Macedonskho Ptolomeus v Egypt zaloil Ptolomeovskou dynastii, tu nadelo zvl zk spojen eck filosofie s egyptskou a ekov ztotonili svho Hermesa s Toto. R. 240 p. Kr. byly papyrusy Toto peloeny do etiny p. jm. Knihy Hermesovy ili hermetick knihy, nae zaali eci nazvati svho boha Hermes Trismegist (t. j. Trojvelik), pipisujce mu vechnu vdu obsaenou v knihch Toto. Konen objevila se cel spousta knih o zpsobu fabrikace zlata a stbra. Spisy tyto, vynikajc mlhavost vkladu, byly pstupny jen zasvcenm a tak byly pipisovny Hermovi.1 Odtud byly tajn (okkultn) vdy, pstupn jen zasvcenm, nazvny hermetickmi vdami. Knihy, existujc p. jm. Hermovm, rozily se po cel msk i a tily se v stedovku zvltn autorit u stoupenc tajnch vd. V tchto knihch, zpestench tajemnmi symbolickmi obrzky a znaky a napsanch podivnskm, zhadnm jazykem, alchymist (a tedy i prodn filosofov) hledali moudrost egyptskch rec. Lze vak se v uritost ci, e v nich bylo vce idovsk sofistiky ne egyptsk moudrosti. A vru: byli id u v pravku, v Egypt i v m hlavnmi iiteli rouhn a povr a obchodovali tajnmi vdomostmi, 2 Kabbalou, magi, alchymi atd. Magi-kabbalist hemili se v residenci msk e3 a kdy byly knihy Toto pekldny do etiny, byl Egypt mravenitm idovstva.4 Nevme, jakou lohu hrli id pi pekladu knih Toto do etiny, vme jen to, e alchymie a jin hermetick nauky zaujmaly znanou lohu v Kabbale a e asi se horliv sastnili pekladu toho kabbalist-id. V stedovku byli oni hlavnmi iiteli posvtn ili hermetick moudrosti. O tom svd etn fakta.

1Dle tvrzen alchymist sepsal Hermes Trismegist veker vdomosti Egypan ve 36.525 knihch! Zprvy o technickm vdn starch alchymist zachovaly se v etnch rukopisech, kter francouzsk chemik Berthelot prostudoval s pomoc pednch egyptolog a filolog. Ve svm spisu Origines de lalchimie (1885) prav, e s dvjmi mudrci a filosofy smsili se zhy lid stieni halucinac, arlatni, ba i zloinci. Nkte badatel, zvlt Champollion, odvozuj vrazy alchymie, alchymist od h e b r e j s k h o jmna zem Chamovy (Egypta). Cham byl, jak znmo, druhorozen syn Noema a proklat otcem za to, e se mu posmval. (Pozn. peklad.) 2 A. makov, Mezinr. tajn vlda, str. 40. 3 Tamt, str. 143. 4 Tamt, str. 146. - 95 -

Vra v alchymii pe Schuster1 rozvinut a uchovan Araby, tmito talentovanmi ddici ivota eckho svta, vela s nimi do panl a odtamtud vtzoslavn la celou Evropou. To ale Schuster zamluje, e plody arabsk civilisace pronikly do Evropy jen a jen pomoc id.2 Nejen to: id nejen e do Evropy zanesli naden pro tajn vdy, pedevm vak alchymii, oni tuto vdu podvali kesanskmu svtu ve zvltnm idovskm zpracovn.3 Alchymie, jak u vme, byla nerozlun spojena s Kabbalou. Stedovc alchymist byli po vtin tak kabbalisty, jako panl Raymond Lully (Lullius) (12351315), zvan doctor illuminatissimus, anglick mnich a prodozpytec Roger Bacon (1214 a 1294), doctor mirabilis, lka a alchymista Paracelsus (14931541) a j. Ale nejlepm dkazem toho, e alchymistick uenost byla zpracovna idy, svd legenda o t. zv. smaragdov desce Hermov, na n pr v nemnoha slovech byly nartnuty zklady hermetick vdy, je obsahovaly v sob nejen vodtko k alchymistickm operacm, ne i celou theorii stvoen svta. Drahocenn posvtnost, nalezen kdysi b i b l i c k o u S a r o u v hrob nejmoudejho z moudrch, v dol Hebronu, byla sice ztracena, ale co na n psno bylo, stalo se znmm.4 A tak najednou ocitla se quintessence e g y p t s k moudrosti, neznmo kterak, v dol Hebronu a v rukou biblick Sary! Kdo tedy m nejvt prvo vykldati ve oznaenou moudrost, ne-li synov Judy? A oni pouili tto privileje
1 Schuster, I., 509. 2 Lazare, 113, 133, 137, 354. Windelbandt, 357. 3 V echch dola alchymie nejvtho rozvoje za cs. Rudolfa II., jen sm byl jejm nejhorlivjm pstitelem a nejtdejm mecenem nesetnch adept, kte se proto z veker Evropy do Prahy thli. V cs. laboratoi na Hradanech pracovali zlatodjov nmet, polt, anglit, vlat a et, mezi nimi mnoho dobrodru. ejd, kte pipravili csae o nesmrn sumy penz, hlavn pak o rozum. Zvltn pzni Rudolfa til se ve Vormsu rodil id Lw Jehuda, syn Bazalelv, kter se r. 1547 pisthoval do Prahy, kde zaloil talmudskou kolu, kterou od r. 15821592 sm spravoval, od r. 1595 pak zastval ad vrchnho zemskho rabna. Z jeho 15 spis uvedeme: D r e k h a j j i m (Vklad na vroky otc, Krakov 1589), Nsah Iisral (Vtzstv Israelovo, Praha 1599) a O r c h d e (Nov svtlo, vklad knihy Esther, Praha 1600). Zaloil t spolek M i n a j o t h - C h e v r o t h , v nm se pstovalo vhradn studium Miny, sbrky to nejstarch idovskch tradic, bhem asu stle doplovanch, kter stavna nejen na rove Bibli, nbr nkdy i nad ni kladena. Stala se pozdji zkladem G e m r y (dokonalm vkladem Miny), s n konen splynula v T a l m u d . Ale nejzamilovanjm zamstnnm jeho byly astronomie, astrologie a fysika. Dovedl si zskati ptelstv oblbenho Rudolfova hvzde Tycho de Brahe, kter mu r. 1592 vymohl soukrom slyen u Rudolfa II. a kdysi pohnul tohoto, e Lwiho v jeho byt v Dlouh td na Starm mst navtvil. Zde byl csa nemlo pekvapen, kdy mu Lw pomoc zdokonalen jm temnice (camera obscura) piaroval krlovsk Hradany a po jeho pn citoval mu pr t patriarchy a syny Jakubovy. Sestavil pr t stroj v lidsk podob, kter mnoh domc run prce konal a stroj ten pod jmnem G o l e m ije dosud v povsti praskch id. Svmi vrstevnky byl vbec povaovn za kabbalistu-kouzelnka. Pochovn na starm idovskm hbitov, kde se dosud ukazuje jeho nhrobn kmen s vyobrazenm lva, jako byl na jeho dom. Pozn. pekl. 4 Schuster I., 517. - 96 -

s nestoudnost jen jim vlastn a bhem stalet klamali kesansk svt legendou o filosofickm kameni. Piel-li genius arijsk rasy pi tom na nkter poukazy, je vedly k netuenm objevm ve vdch prodnch, co asu, prce a duevnch i hmotnch sil bylo ztraceno v bezplodnm hledn. Jak tu pole pro nzk, zitn snahy, pro arlatny veho druhu, v dob, kdy knata a vldcov duchovn i svtt bezplodn pineli cel jmn v ob klamnmu snu. 1 Neudriteln snaha zjednati si vy pozemsk blaho pomoc tajnch vd vzala na sebe ve stedovku rz jakhosi lenstv mass, hlavn tm nebezpenho, e adepti hermetiky, i kdy nepatili k tajnm organisacm, bezdky vssli pohansk jed, vnesen sem Kabbalou. Zkladn these toho kabbalistickho nzoru na svt, z nho vyplvala i nadje najti kmen filosof, jsou tyto: 1. Vnost i jedinstvo prvotn materie. 2. Vechen svt v jeho rznch formch a projevech v y t v o i l s e a rozvinul se z tto vn a jedin prvotn hmoty d l e t c h z k o n , dle kterch se rod a rozvj ve, co existuje v prod. 3. Zkladn zkon pak, dle nho byl stvoen a existuje svt, zakld se v p r v o p o t e n m r o z d l e n p o h l a v . 2 Proto kovy mno se stejn jako tvorstvo, t. j. vzjemnm psobenm dvou rznch pohlav. Na principech jednoty hmoty a rozmnoen vech tl psobenm pohlav na pohlav byly zaloeny pokusy najti filosofick kmen, za pomoci jeho bylo by lze umle dlati zlato a stbro. Vychzejce z principu, e proda vdy sna se dosci dokonalosti a e zlato, silou jednoty hmoty, m tyt organick soustky jako jin kovy a jev se jen proto dokonalejm, e tu spolupsobily nkter zvlt pzniv okolnosti soudili alchymist, e ni kovy byly jaksi jen potraty matky-prody. A proto bylo lohou alchymist prost opravovati chyby prody a zjednati jejm potratm ony pzniv okolnosti, v nich by se mohly stti zlatem nebo stbrem. K tomu bylo nutno doptrati se toho, jakm zpsobem se kovy mno, a pinutiti je, aby tento proces (jen jinak se dje v trobch prody) prodlaly v retortch alchymist. K tomu bylo teba roztaviti ni kovy a pidati jim dosi kamene filosof a tak sms tou zjednati si zlato nebo stbro. Konenm kolem tedy bylo zase najti onen zzran kmen mudrc.3 Pod nzvem tm rozumli alchymist toto: Z nebeskch svtel vychzej dle jejich uen jemn, rozedn, om neviditeln vpary, je v sob obsahuj ivotn slu, nutnou k proveden a rozvoji vech forem prody.
1 Schuster I., 510. 2 Viz kap. I., kabbal. objasnn jmna Jehova. 3 Byl to jeden z vmysl alchymistick pseudosofie, kter patrn vyprtil z nzoru o kvalitativn jednotnosti hmoty. Dle domnn alchymist obsahoval v sob praltku vech vc a slu vechny ltky rozkldati, nezdrav z tla vyhnti, je omlazovati a nesmrtelnm initi, hlavn vak mn vzcn kovy v zlato mniti. (Pozn. peklad.) - 97 -

Vpary ty pronikaj vechny pry a trbiny zemkoule a poskytuj ivot vemu tvorstvu. Tyto nebesk pry doufali alchymist dobti nejprve v tekut form a pozdji i v prku, a z toho pak vytvoiti onen kmen moudrosti, jej fanatikov tajnho uen hledali po stalet a v nj vili i vn uenci.1 Vyloen ve nzor na svt2 hleda kamene filosof a jinch tajnch, judofilskch organisac obsaen je v npise na smaragdov desce Hermov, jen zn: Pravdivo, ne livo a dle nejvy pravdy j e t o , c o s e n a l z v e s p o d , p o d o b n o t o m u , c o j e s v r c h u , a tm lze vytvoiti Miracula, 3 ili kouzla Jedin, Jedinen Vci. A podobno tomu, jak vechny vci vytvoeny jsou z Jedin Vci vl a velenm Jednoho Jedinho, dle zmn jeho, tak i vznikaj a vychzej vechny vci od te Jedin Vci silou osudu a vzjemnho selnkovn se.4 Schuster m zcela pravdu, tvrd-li, e v tomto vstu (jak se zd na prvn pohled) kryje se hlubok smysl. Rozebereme smysl tohoto povstnho npisu: 1. Pravdivo a kouzla Jedin Jedinen Vci. Zde je i idea o j e d n o t h m o t y , je byla zkladn ideou hleda kamene filosof, i negace nezvislho na prod Vyho Boskho Potku a zrove i zbonn veho, co existuje, nebo jestli to, co my povaujeme za Nejvy, je podobno nimu, je i to ni stejn bosk, jako Nejvy. 2. A podobno a vzjemnho selnkovn. Zde je cel theorie gnostik a kabbalist o stvoen svta.5 Kdo je to Jedin Jedinen? Ne Bh, Tvrce svta, jak my kesan soudme, nebo kabbalistm byl Tvrce svta bytost neuvdomlou.6 Vme dle, e kabbalistm zkladnm principem veho bylo prvotn rozdlen pohlav. Proto v nadpise Hermesov je Jedin Jedinen = p r i n c i p u m u s t v 7 (t j. prod aktivn) a Jedin Jedinen Vc = p r i n c i p u e n s t v (= prod passivn). Ze vzjemn innosti obou tchto princip dle b e z v d o m vle p r i n c i p u mustv vznikaj vechny vci, t. j. svt, pomoc vzjemnho selnkovn se. V Kabbale jsou tyto mnohoobrazn formy i projevy bostv (t. j. prvopoten hmoty) sefiroty, u gnostik eony. Je to jak vidme nboenstv prody, zbonn vehomra, t. j. ir pantheismus, jeho existenci znamenit charakterisuje A. S. makov:8
1 Comte le Couteulx de Canteleu, Les Sectes et Socits secrtes, str. 5974. 2 T. j. jednota hmoty a pohlavn rozdlen co jedin pina veho, co existuje. 3 S. Henricus Kunrath, Amphiteatrum Sapientiae, Lipsiae 1602. 4 Schuster I., 517. 5 Viz kap. I. a II. 6 Viz kap I. 7 Couteulx, str. 62. 8 Cit. dlo, str. 162 - 98 -

Ve je soustedno v nejvym V e , v prvopoten Bytosti, je, rozvjejc se nepetrit, a v rznosti forem, dostv nekonenm ddienm vlastnch projev (emanac) slu, tvoc i jej Samho i jeho osobn pvlastky, t. j. cel svt. Dle tohoto nzoru na svt proda, stvoen bezvdomou vl (soulo) innho m u s t v , je jedinm B o h e m , jen stvoil sebe sama a lovk je korunou stvoen, nad nho nen ve svt, neb on samojedin je zpsobil postihnouti tajemstv stvoen svta a z nho vyvoditi mravn zkony. Proto i gnostikov uili, e nejvy silou a ve obsahujc je lovk.1 Na tomto pohansky kabbalistickm uen jsou zaloeny i onen filosofick smr, jen p. jm. humanismu (t. j. zbonn lovka) vldl mocn v dob Obrozen (Renaissance) i ono nboenstv Prody a Rozumu, kter id pomoc tajnch spolk sna se kesanstvu vnutiti. Co pak se te veobecnho cle, kter sledovali naturfilosofov, ten sestval dle Schustra v reformaci celho svta i, jak prav jin znalec tajnch svaz, v zmn kesansk civilisace, obsahujc vysok mravn zkony, civilisac naturalismu, je poskytuje osvobozen ode vech zkon.2 Proto je zcela pochopitelno, e spolky, je sledovaly tento cl, musely se odti rouchem tajemstv a skrvati se pod podivnskmi jmny a emblemy, aby maskovaly sv nboensk a vdeck pesvden a prodofilosofick poznatky, je byly v pravm opaku k vldnoucmu u e n c r k v e . 3 Po tto veobecn charakteristice tajnho uen a tajnho cle naturfilosofickch svaz zbv nm jet zmniti se nkolika slovy o jejich vnj historii. Rosenkreutzerov. Existuje pedpoklad, e d Rosenkreuzer vznikl u v XIV. stol. Ale badatel-zedni, nebo pejc zednstvu (Findel, Schuster a j.) povauj to za legendu a tvrd, e historicky dokzan vznik Rosenkreuzer spad do XVII. st. Hrab Couteulx de Canteleu4 sice tvrd, e Templi po rozbit jejich du r. 1314 zaloili ve Francii d Rosenkreuzer, jen doel silnho rozen v echch a v Nmecku; ale tato tvrzen maj za historick podklad jedin nkolik anonymnch dl, vydanch v 17. stolet. Z dl tch nejvce pozoruhodnm jest Fama Fraternitatis R. C.,5 kde se vyprvj djiny jakhosi tajnho spolku, jen si vzal za kol reformaci veho svta piveden lidstva k s k u t e n f i l o s o f i i , k t e r o u p o z n a l A d a m p o s v m p d u a kterou sledoval Moj a alomoun.6 V oznaen s k u t e n filosofii bylo jaksi obsaeno nejvy vdn.
1 Sv. Ireneus, bisk. lyon., str. 56. 2 Henri Delassus, Problme de lHeure Prsente. Antagonisme de deux Civilisations, str. 68. 3 Schuster I., 514,530. 4 Str. 97. 5 T. j. Povst o bratrstvu Rosae Crucis (Rosenkreuzer). Vem uenm a vldcm Evropy. S plohou latinskho textu jejich uen, jen ped tm nikdy nebyl titn, nyn pak na etn dotazy ochotn je vydn a sdlovn zrove s nmeckm pekladem vem mravnm a svdomitm dum. Od jakhosi Filomagoga, milovnka, dychtcho po Svtle, Pravd, Mru. Titno v Kasselu u Vilma Meyera. Lta 1614 (Schuster I., 523.) 6 Schuster I., 524. - 99 -

Zakladatelem toho spolku byl pr jaksi Nmec Christian Rosenkreuz, narozen r. 1378, jen v mld byl v Palestin, Arabii, Egypt a nabyl tam moudrosti, zaloil pak v Nmecku d Rosenkreuzer. Zakladatel pr zemel, jsa str 106 let, ale spolek existoval dl a po 120 letech nabyl novou dosi moudrosti, odhaliv hrob Ch. Rosenkreuze a v rakvi rukopisy s vyloenm tajnost a zjeven du. Ku konci d Filomagog, aby kad, kdo chce podle uen toho ti, sdlil mu sv jmno. Hned po tomto spise objevila se cel ada spis stejnho druhu a rychle rozila se po cel Evrop; literatura tato vyvolala etn spolky Rosenkreuzer (prvn vznikl v Nmecku r. 1620, dal v Anglii, Italii, Francii a j.). Autorem tchto spis, zejmna Fama Fraternitatis, byl pr protestantsk pastor Johann Valentin Andree, jen ale v pozdjch spisech prohlsil, e to ve byl ert a jen zaal se veejn du Rosenkreuzer vysmvati.1 Ale bylo u pozd; d byl u zaloen a nedal se pamflety sprovoditi se svta.2 Ale toho nebylo teba. Nebo, a zednt spisovatel sna se dokzati, e vecky spisy Andreea (a tak Fama fraternitatis) byly jen satirou, namenou proti mod tehdej viti v povry, pece jen je historicky zjitno, e mil pan pastor nebyl naprosto odprcem povr a tajnch spolk, jsa sm lenem tajn nmeck akademie prodo-filosofick a sice du Palma.3 Proto spe vme badateli L. Kellerovi4, jen dokazuje, e Andree chtl spojiti spolky, akademie a koly naturfilosof pod n o v m j m n e m ; ale pozdji se ukzalo, e jmno to se nehod, jeto sekt dodvalo nehezk stn a ji zdiskreditovalo! Je znmo, e o mnoho pozdji (r. 1717) podailo se jinm agentm Temn Sly idovsk uskuteniti pln Andreev a spojiti vechny tajn spolky v jedno a to p. jm. svobodnho zednstva. Pemnu emeslnickho sdruen zednskho ve spolek filosofick provedli jist ne nhodou! lenov du Rosenkreuzer. Vtina badatel klon se k nzoru, e d R. C. obdrel jmno od Rosenkreuze. My klonme se k nzoru, e Andree zaloil r. 1620 Bratrstvo kesanstva, v nm lenov nosili co znak lsky a utrpen ri a k, jak u dve emblemem naturfilosof byla re, lec na ki.5 Proto je vce ne pravdpodobno, e d R. C. (jsa tak akademi prodofilosofickou) pijal za sv jmno tento symbol. K charakteristice Rosenkreuzer XVII. stol. lze dodati, e se dle veho horliv obrali alchymi; Schuster uvd r. 1622 v Amsterodam Akademii Alchymist Rosenkreuzer, jej lenov mli pr na schzch modrou stuhu, na n visel zlat k s r.
1 Ve svm spisu Turris Babel pe pmo: Slyte, smrtelnci, nadarmo ekte objeven Bratrstva fraka je u konce. Famou byla zahjena, Famou se skonila. (Pozn. pekladatele.) 2 Findel I., 102. 3 Schuster, I. 536. 4 Schuster I., 528., pozn. T Keller tvrd, e ptelem a podporovatelem pln Rosenkreuzer byl t Komensk. Str. 527 pozn. 5 Schuster I., 525, 526. - 100 -

Druh Akademie Alchymist Rosenkreuzer byla r. 1664 v Norimberce; ona se obklopovala tajemstvm a udrovala iv styky se stejnojmennmi tajnmi spolky Nmecka, Italie, Anglie a Hollandu, je vesms vystupovaly co literrn spolky. lenem (a v mld i sekretem) Norimberskho spolku byl i uenec Gottfried Leibnitz. Sem pat dle veho i Svaz Alchymist, zal. r. 1620 v Rostoku vynikajcm prodozpytcem, mathematikem a lkaem Joachimem Junginsem, ptelem Andreea. Svaz ml jmno Collegium Phifosophium a za tajn cl ml vyhledn pravdy z rozumu a zkuenosti, za officieln cl ml podporu vdy a vychovn. Jmna len a obady byly zachovvny v hlubokm tajemstv, tak jako ony prce spolku, je zaneseny do seznamu vymhajcho pomlen. Na zklad toho, co ve vyloeno, vidme, e povdn zednskch spisovatel m jen za el uvsti do vci nejasno a zmatek. My vme dobe, e tajn spolky, toton s dem R. C., existovaly u dvno, a to nejen pod jmnem Rosenkreuzer, ale i pod jmnem Alchymist, eskch Brat a pod. K plnmu objasnn otzky tto stjte zde slova anglickho lkae Roberta Flooda, orakula britskch mystik a theosof a hlavnho iitele Rosenkreuzerovstv v Anglii: Spolek se jmnem Rosenkreuzerov do XVII. stol. neexistoval; avak existovali Rosenkreuzerov pod jmnem Bo Ptel nebo Brat.1 Bomi pteli jak u vme nazvala se manichejsk sekta, je v dob ped reformac byla v Evrop velice rozena.2 A tak lze bezpen ci, e d Rosenkreuzer existoval daleko ped 17. stol., ale pod jinmi jmny, nejspe pak pod jmnem Bo Ptel. Spisy Andreeovmi byla pak existujc u tajn organisace inn, teba e mimodk, propagovna a tehdy (r. 1620) dno j jmno Rosenkreuzerov.3
1 Schuster I., 529, pozn. 2 Viz kap. VII. 3 Jako se z kadho bludu rod mnoh jin, tak i z uvedenho vznikla mezi r. 1756 a 1768 nov sekta nebo, jak j podvodn nazvno, d Gold- und Rosenkreuzer, zen drem med. Scheiszem z Lvenfeldu a drem Doppelmayerem. Nauka vyrbn kamene mudrc, zlata, ivotnho elixru a zaklnn duch usilovn pstovna. Objevila se cel smeka arlatn a podvodnk, z nich nejpovstnj byl hrab Saint-Germain, kter se pod rozlinmi jmny potloukal po Evrop a svm povrenm poslucham namlouval, e doshl pomoc svho zzranho elixru vku nkolika set, ano tisce let, e znal dobe Krista a jeho apotoly, e Petra napomnal, aby mrnil svoji prudkou povahu, e uml vyrbti zlato a drahokamy, pes to vak zemev r. 1780, zanechal po sob jen mnostv dluh. Dle Giuseppe Balsamo, znmj pod jmnem hrabte Alexandra Cagliostro, stejn podvodnk, skoniv svj kejklsk ivot r. 1795 v msk vznici a lipsk kavrnk Johann Georg Schrepler, kter nsledkem velkch dluh skonil samovradou. Ten odkzal sv nstroje k vyzvn duch a tinkturu k zachovn mladosti svmu nejhorlivjmu kovi Janu Rudolfu z Bischofswerderu, rozhodnmu zedni, tcmu se pzni pruskho krle Bedicha Vilma II. a zaujmajcmu vysokou hodnost vojenskou a diplomatickou. Ten zskal pro svj nov d bvalho kazatele Jana Kristiana Wollnera, kterho krl a Rosenkreuzer Bedich Vilm II. povil do stavu lechtickho, jmenoval jej r. 1788 sttnm ministrem a svil mu zen duchovnch zleitost. Od nho pochz t. zv. Wollnerovsk nboensk edikt z r. 1788 a s jeho pdem r. 1798 pozbyli t Gold- a Rosenkreuzerov svho vznamu. Pozoruhodno, z e te z prosluly pr rodozpytec a plavec kolem sve ta Georg Forster ( 1794) a vynikajc anatom Samuel Thomas Sommering oddvali se v Kasselu po vce let rosenkreuzerskmu - 101 -

Tajn akademie Italie. V Italii vznikaj akademie naturfilosof v XV. stol. Nejpozoruhodnjmi jsou: Academia Romana, Academia dei Secreti, Platonsk Akademie, Spolenost Lopatky,1 Academia della Crusca.2 Academia Romana byla zaloena v XV. stol. v m Pomponiem Leto. Jej schzky konaly se v katakombch, pedsedov jej nazvali se v r c h n m i p a t r i a r c h y . Pape Pavel II. pronsledoval tento tajn svaz a r. 1468 mnoz lenov Akademie byli zateni a obvinni z paganismu a z politickho spiknut, jeho clem bylo zabit papee a obrcen jeho sttu v mskou republiku.3 Academia dei Secreti, t. j. Tajn, byla zzena Jovannim Porta v Neapoli. Byla pronsledovna inkvisic a lenov vinni z kouzelnictv. 4 Platonsk akademie zaloena ve Florenci r. 1480. Zasedac sl zachoval se podnes a lze na s t a r skulptue zti symboly d n e n h o z e d n s t v a . 5 Spolek Lopatky, zal. r. 1512 ve Florenci, ml mezi leny vysoce postaven osobnosti a uence. Jako skott zedni ml i tento spolek za protektora sv. Ondeje a za symboly: lopatku, kladvko a helnk. Academia della Crusca; r. 1600 stal se lenem jejm kne Ludvk AnhaltGothsk, jen dle italskho vzoru zadil v Nmecku uen tajn spolky. Tajn akademie Nmecka. Tyto vznikly v XVII. stol. a nesly co zstrku ntr literrnch krouk. Apologet zednstva Ernest Nyst tvrd, e jsou pmmi potomky italskch akademi a Schuster, nepopraje to, dodv, e se nachzely ve vnitn pbuznosti s uenm a organisac eskch Brat. A oba maj pravdu, nebo i et Brat i uen akademie byly vtvemi jednoho stromu, jeho vtve dluno hledati v Kabbale. Nmeck tajn akademie naturfilosof, aby odvrtily podezen svtsk i duchovn moci, vzdaly se nepopulrnho tehdy nzvu a k a d e m i e . A tak prvn z nich vzal si za symbol palmu (je poskytuje ve, eho je lovku teba) a zaal se nazvati d e m P a l m y ; tento byl zaloen r. 1617 knetem Ludvkem Anhalt-Gothskm a vvodou Janem Weimarskm. Spolek ten byl tak dokonale utajen, e teprve po 30 letech jen nejasn zprvy o jeho existenci proskakovaly. Dle du Palmy zaloeny v Nmecku i jin spolky: Bratrstvo T R, d Kvtin, d Labut a j. Charakteristickmi jsou spolen rysy tchto svaz; oni dle Schustera skrvaly ped cizmi svou symboliku, jmna len, organisaci a cl, dodvajce jim
blouznn, ale konen vystzlivli a 14. kvtna 1784 Forster pe svmu pteli Smmeringu: Co jsme za tu dobu zkusili! N mec je vyprzdnn, n as zmaen, nae duevn sly zeslabeny a ochromeny, n rozum ochuzen, nae mysl obtena neuitenou chamrad, nae zsady podryty a nakaeny. Konen dosvduje svm spolupracovnkm Nikolajovi a Biesteru, e v Rosenkreuzerstv vz jen povra, blouznivost, hloupost a darebctv. (Pozn. peklad.) 1 Lopatka zednk; jeden ze symbol zednskch. 2 Crusca pleva. Of icielnm clem spolku toho byla oista ital. ei, oitn zrn od plev. Henri Delassus, str. 60 a 70. 3 Ernest Nyst, Droit. Intern. et Franc-Maonnerie. 4 Nyst, tamt. 5 Clavel, str. 85. - 102 -

officieln nevinn a nrodn rz: oistu jazykovou, rozvoj rodn ei, obrozen nrodn poesie, podporovn hudby a literatury atd. To dodvalo jim bezpenosti, to zjednvalo jim i takov leny, kte nejsouce zasvceni, kryli spolek svm vysokm postavenm. e pstovn literatury bylo tmto spolkm jen zstrkou, o tom svd sm Schuster, jen pe: Mezi zakladateli nkterch z tchto spolk nebylo ani jednoho spisovatele, za to zde bylo mnoho c i z i n c , jim jist rozvoj a oista nmeckho jazyka neleela na srdci.1 Pak byli za leny pijmni nejen katolci, ale i vyznavai jinch nboenstv, neuznvanch ttem (heretikov a jist i id) a znan element tvoili lid, kte utekli ped nboenskm pronsledovnm.2 Spolky tyto mly nkolik stup posvcen a symboly, obady i poznvac znamen zcela podobn zednskm.3 Mnoz lenov nmeckch akademi byli souasn leny i akademi Italie, Anglie a jinch zem, co poukazuje k tsnmu svazu tchto tajnch organisac a k jejich kosmopolitickmu rzu.4 Tajn akademie Anglie. V zemi, je byla Temnou Silou vyhldnuta, aby poskytla tulek svtov organisaci svobodnch zedn, objevuj se akademie naturfilosof u v XVII. stol. Po bitv na Bl Hoe, kde katolicismus zvtzil v echch nad protestantismem (1620), mnostv eskch Brat, Rosenkreuzer a jinch sekt nalezlo tulek v Anglii a zde zaloilo sv neviditeln spolky a kollegia, jejich hlavou byla Academia Londonensis. Ale u kolem r. 1618 byly v Anglii zaloeny tajn spolky Macaria, Nova Atlantis a j. Vechny tyto svazy nalzaly se v innm spojen s nmeckmi tajnmi akademiemi a s eskmi heretiky. Tak posledn vdce sekty eskch Brat, Jan Amos Komensk (15921671), uen paedagog, jeho spisy jsou peloeny do nkolika e a podnes se t oblib v oblasti paedagogiky, jen opustil echy po r. 1620, ml a udroval styky s hlavnmi pedstaviteli anglickch tajnch akademi a jejich vlivu dkoval za to, e byl anglickm parlamentem povoln k reform kol.5 V r. 1641 napsal Komensk v Londn spis p. t. Via Lucis (Cesta k svtlu), v nm k rozen svtla radil spojiti v jednu organisaci (pod vedenm Anglie) vechny tajn akademie, kollegia a spolky, rozptlen po vech zemch.6 Komensk sepsal i jin spisy, na p. Opera Didactica (Poun Spisy), kde jsou cel msta toton s Knihou stavy Andresonovy (zednsk stavy z r. 1723).1
1 Schuster I., 538, 540. 2 Schuster I., 540, 548. 3 E. Nyst, tamt. 4 Kdo jsou mnoz nynj dopisujc a estn lenov akademi vd a umn v rznch zemch? 5 Findel I., 103. 6 Schuster I., 551. - 103 -

Vme konen, e idea Komenskho, spojiti vechny akademie v jedno, byla uskutenna v Anglii jeho stoupenci.2

1 Findel I., 103. Podrobnosti viz ve spise N. L. a G. Boutmy Svob. zednstv a velezrada, str. 5053 (esk vydn, Praha 1907). 2 Jak i Komensk pi v sv uenosti nebyl prost povrenosti, jej neposledn pinou byla jeho sektsk zaujatost, o tom svd mimo jin jeho styky s podvodnm prorokem, protavskm jirchem (jirch, t blokoenk, je dvj emesln obor zabvajc se zpracovnm k. Pozn. editora) Kritofem Kotterem, jeho proroctv peloil do etiny, pidav k nim pedmluvu o hodnovrnosti prorokov a jeho vidn, r. 1626 pak odevzdal skvostn opsan exempl tchto vidn v Berln kalvinskmu vetelci, eskmu zimnmu exkrli Bedichovi Falckmu, o nm se v tchto revelacch in hojn zmnka, m zadokumentoval sv zrdcovstv vi zkonitmu panovnkovi. Komensk zjednval eenm proroctvm vru kde jen mohl, ale namnoze marn, ponvad soudnj lid pokldali je za lich vmysly a podvod. Kdy proroctv Kotterova brala tak bdn konec, e i sm prorok byl konen z rodnho msta vyobcovn, seznmil se Komensk na zmku v Temen u Dvora Krlov s novou prorokyn, mladou hysterickou dvkou Kristinou Poniatowskou, jejho otce ped tm pesvdoval o vrohodnosti proroctv Kotterovch. Kdy se odsthoval do Lena, usadil chorou dvku ve svm dom, kde opt mvala vidn. T bval jeho spoluk a bratrsk knz Mikul Drabk nalezl v tom smru v Komenskm velho podporovatele. Kdy Drabk musil r. 1620 jako zarputil sekt opustit vlast, usadil se v Uhersk Ludnici, kde zabval se obchodem se sukny, ale pro nepodn ivot a nklonnost k opilstv upadl v nevnost a zbaven knsk hodnosti. Od t doby upadal v podrdnost mysli a od nora 1638 zaal tak mvat vidn, jich obsah byl, e Bh pivede od severu a vchodu vojska k osvobozen Bratr. R. 1643 opt pedpovdal, e dm Habsbursk ztrat nejen korunu, ale t vecky sv zem, pi em Bedich Falck dostane echy, Ji Rkoczy Uhry a kurfit braniborsk Moravu. Takov bylo to esk vlastenectv Bratr! Zjeven ta Drabk poslal Komenskmu do Elbingu, aby je uveejnil a r. 1650 seel se s nm v Uhersk Skalici. Zskav si tam plnou dvru Komenskho, vyzval jej na novo k schzi do Saryskho Potoka, kam se odebral pohnout Rkoczyho, aby se ujal (ovem zbrojn) evangelick vry. Od t doby ml Drabk velk vliv na Komenskho, kter r. 1657 vydal knihu Lux in tenebris (Svtlo ve tmch), do kter krom proroctv Kotterovch a Poniatowsk pijal i vidn Drabkova, a proti vzniklm tokm na ni vydal r. 1659 obranu ve spise Historia revelationum (Dje zjeven) a r. 1663 krtk vtah z nich, a r. 1664 nov jejich zpracovn. innost velice osvtov! - 104 -

 Te, kdy jsme u probrali vechny tajn judofilsk sekty a spolky, je r. 1717 mly se slouiti v svaz svobodnch zedn,1 naskt se otzka: pro se pi tomto slouen rozhodly tajn spolky prv pro e m e s l n i c k c e c h z e d n s k , jen prv tehdy u uboze ivoil? K vyjasnn tto zajmav otzky je nutno vrhnouti zbn pohled na djiny stavitelskch svaz a poukzati na nkter zajmav fakta. Vtina zednskch spisovatel vyvozuje tajn spolek svobodnch zedn od emeslnch svaz kamenickch; ale jedni (Findel, Schuster) maj pi tom na mysli stedovk svazy kamennk nebo (Rebold) msk stavitelsk kollegia, kdeto druz (Clavel), aby zvili vznam zednstva a vysvtlili pvod podivnch symbol a obad, vid jeho potek v tajnch a posvtnch kollegich Egypta. Anglick pastor James Anderson, sestavovatel prvnho statutu symbolickch zedn r. 1723,2 jde jet dle a za prvnho zedne povauje Adama, jen byl pr tomuto umn nauen samotnm Bohem. Druz spisovatel vak se dr vce mn historick pdy, pi em jejich etn vyprvn o pvodu zednskch svaz maj asi tento spolen podklad: V Egypt architektura, jako i vechna odvtv lidskch vdomost nalzala se v rukou rec. Proto egyptsk stavebn kollegia mla rz nboenskch spolk s tajnmi obady posvcen a se symboly. Kdy nastal mezi Egyptem a eckem kulturn styk, tu egyptsk kollegia pela do svaz eckch, je, obrajce se hlavn stavbou chrm, byly spoutny s kultem pohanskch bostev. Z ecka mysteria, spojen s naukou architektury, pronikla do mskch stavebnch kollegi, jich zaloen pipisuje se mskmu krli Numovi Pompiliovi (714671 p. Kr.) a pak dostala se i do vech zem many dobytch, kde stavna msta, pevnosti, mosty, silnice a pod. msk stavebn kollegia tila se velkm privilegim; ona mla vlastn kult, vlastn soud a sprvu. Doplujce se lidmi rznch nrodnost a nboenstv, vyznaovala se ode dvna toleranc a od jakiva ochotn poskytovala mezi sebou tulek vem nboenstvm, ba i tajnm uenm. A prv pro tento kosmopolitick rz a pro tuto t o l e r a n c i vnikali sem asi od dob Julia Caesara hojnou mrou i id, a s nimi pak i tajn idovsk uen, symboly a obady. I kesan nalezli zde zprvu tulek a za pronsledovn kesan byl mnoh muennk lenem stavebnho kollegia. Kdy r. 313 po Kr. bylo kesanstv uznno za sttn nboenstv msk e, tu stavla kollegia zedn kesansk chrmy.
1 Franc maon. freemason, jest svobodn kamennk (zedn). Tak se jmenovali lenov stavitelskch cech v Anglii, je tily se znanm privilegim. 2 Statut ten byl r. 1723 pijat na generlnm sjezdu lo, kter se v tom ase velice rozmnoily. Anderson ve svch Djinch zednstva napotv jich jen v Londn a okol 115 a ve Walesu 55. Pozn. pekl. - 105 -

IX. ZEDNSK SVAZY.

Za sthovn nrod a po pdu zpadomsk e (r. 476) stavebn kollegia, zbavena jsouce ochrany sttu a postrdajce pravho elu sv innosti, rozpadla se a z sti pela do Byzance, Egypta a Syrie. Od VI. stol. centrem veker osvty a tedy i stavitelskho umn stvaj se kltery. Zde zizuj se pozvolna stavitelsk bratrstva, sestvajc takka vlun z mnich a alumn, pevorov klter bvaj zdatnmi architekty, zhotovuj plny a dohlej na provdn staveb. Velmi mono je, e (jak tvrd zednt spisovatel), pimkly se k tmto stavebnm bratrstvm klternm zbytky rozpadlch kollegi zednskch, nebo ruch stavebn rostl do t mry, e muselo se sahnouti k pomoci vcch, ne duchovnch. Od XI. stol. zaaly se zizovati na kltech nezvisl loe1 a v XIII. stol. u stavitelsk umn docela pelo do rukou organisovanch svtskch svaz kamenickch ili zednskch. To v strunosti historie stedovkch kollegi zednskch, z n jasnm je pomr egyptskch a mskch kollegi k potomnm klternm a konen k svtskm svazm zednskm. Nen pochyby, e v historii tto je zrnko pravdy, ale i daleko vce zednskch l. Pedn je jisto, e dnen obady a uen zednsk n e j s o u ddictvm po egyptskch a mskch ritulech,2 nbr e idovstvo, pronikajc vdy vce do kollegi, vneslo tam p l n o s v h o t a j n h o u e n , sv Kabbaly a svho konenho posln: pouvati vech a kadho k dosaen poslednho cle: podmann svta idy. Proto nejsou stedovk emeslnick svazy pvodcem dnenho zednstva. A ovem zase i u onch lze pozorovati mnoho pbuznho s tmto: tajnou organisaci, podivnou symboliku, obadnost, neptelsk vztah k crkvi, ba i stopy asti na protisttn innosti. Pedevm ale nebyla t a j n organisace zednsk vzata z bratrstev klternch, ale odjinud o em ne. Zatm jen podotkneme, e tajn organisace byla crkv zakzna, a to koncilem v Rouenu (1189) a v Avignonu (1326), a to vnosy, v nich se vslovn pravilo: Zakazuje se bratrstvo, jeho lenov schzej se jednou ron, psahajce, e budou milovati a podporovati druh druha, nositi stejn aty, mti zvltn poznvac znamen a pedsedu, jemu psahaj poslunost.3 Ale pes zkazy tyto, dky vlivnm protektorm a pak tomu, e vechny vrstvy potebovaly stavebnky, existovaly tajn svazy stavitelsk dle a crkev d Findel pivykla k zachovvn tajemstv s jejich strany. Co se te obad a symbol, jich bvalo upotebeno v tchto svazech, tu nkter z nich mly vznam praktick, majc vztah k jejich emeslu. (Na p. slav 1 T. j. staven, kde zedni schzeli se k poradm, kde schovvny nstroje, kde spolen leckdy se jedlo i noclehovalo. 2 = obadnch pravidel. 3 Findel I., 48. - 106 -

n a vhrn formule psahy poslunosti a zachovn tajemstv, symbolisace nstroj, znamen poznvac, zvltn slov atd. atd.) Avak vedle toho mli u stedovc zedni takov symboly a obady, jich idovsk pvod je nespornm. Tak ve svazech francouzskch, zvanch veobecn Compagnons (= tovaryi)1 pstovna legenda o Hiramovi, staviteli alomounova chrmu, je (jak vme) hrla znanou lohu v zednskch obadech. V anglickch stedovkch svazech zednskch musel adept pi pijmn pronsti tuto formuli: Byl jsem posvcen na zedne, vidl jsem Boasa a Jachina.2 To byla jmna dvou sloup, pistavnch k chrmu alomounovu.3 Tato formule je tm podivnj, jeto v stedovku crkev svat zakazovala libovoln ten sv. bible laikm. V symbolech souasnho zednstva hraj tak znanou lohu oba sloupy, jmenovan Boas a Jachin. Ale daleko vt vznam ne ty ony symboly a obady m nenvist vi kesansk crkvi, je nesporn existovala mezi jednotlivmi leny tto organisace a nala sob z sti vraz v mnoha pamtkch stavitelskch. Tak na p. v kostele sv. Sebalda v Norimberce je zobrazen mnich a jeptika v neslun postav. V trasburku na hoen galerii dmu je svin a kozel, je nesou jako svtost spcho lika. Za svin jde ubka a ped tmto processm medvd s kem a vlk s rozatou svc. V Doberanu (Meklenburg) jsou zobrazeni: ti kn melou dogmatiku v mlnku. Nad tm je Panna Maria s Jeem, majc na ele planouc hvzdu (odznak zednsk) a apotolov v pose, znm zednm. V Braniborskm dmu lika v knskm ornt ke stdu hus. V druhm gotickm chrmu je ironicky zobrazeno sestoupen sv. Ducha.4 V tchto rouhavch vronech neptel crkve, kte se vedrali do stavebnch kollegi, vid zednt spisovatel ne posmch, ne rouhn, ale spravedlivou kritiku tehdejho zkaenho duchovenstva. Prv v tom je pr vidti i s t o t u nboenskch ide tch, kdo svou satiru vtlili do tto kritiky.5 A by se zdlo, e s t a v e b n m organisacm, zahrnutm praktickou prac, nezbude asu na politiku, pece je histori zjitno, e v organisacch tch vedle proticrkevnho hnut panovalo i hnut protisttn. Tak ve Francii sttn moc psn stopovala stavebn svazy a nejednou je i rozpoutla. 6 V Anglii, nehled k tomu, e mezi velkmi mistry a protektory svob. zedn bylo i mnoho vysokch duchovnch i osob z krlovskho domu, u r. 1360 byly stavebnm organisacm zakzny jejich kongregace, kapitoly, psahy atd..
1 Compagnons du devoir, Compagnons de la Libert nebo Enfants de Salomon. 2 Schuster I., 424. 3 Bible III., Kniha Krl., kap. 7., str. 21. 4 Findel I., 47. 5 Emanuel Rebold, Histoire gnerale de la Franc.-Maonnerie, str. 114. 6 Schuster I., 417. Ludvk XV. je docela zapovdl, ale pes to poet jich stle vzrstal. Dle svdectv djepisc byli vdcov tamnch lo vtinou lid mravn zchtral a jejich shromdn stala se zhy rejditm hnusnch vstednost. - 107 -

R. 1425 parlament zakzal schzky svobodnch zedn za to, e tito ozbrojen astnili se boj stran, za dtstv krle Jindicha VI. svedench. R. 1495 zakzno zednm mti symboly a poznvac znamen.1 R. 1561 anglick krlovna Albta pojala podezen proti zednm a poslala ozbrojence, aby rozehnali jejich schzky v Yorku. Ale velmistr naklonil si vdce ozbrojenc, take tito nejen schzi nerozehnali, ale i tak pzniv referovali o innosti zedn, e od t doby byla sama krlovna horlivou protektorkou zednstva.2 Nen pochyby, e zedni byli zapleteni do krvavch boj v XVII. stol., vedench a vyznaench popravou krle Karla I. (r. 1649), zzenm anglick republiky pod Cromwellem, obnovenm dynastie Stuartovc a optovnm svrenm t dynastie a nastolenm prince Vilma Oranskho r. 1688. Mnn zednskch spisovatel o loze, jakou sehrli zedni v tchto bojch, se velice rozchzej. Rebold3 tvrd, e zedni podporovali Stuartovce a e se za to tili pzni krle Jakuba II., jen pr ku poct jejich obnovil d sv. Ondeje, zaloen skotskm krlem Robertem Bruce. Zedn Findel4 popr jakkoliv astenstv zedn v anglick revoluci, ale pipout, e jin zednt spisovatel tvrd, e zedni skott stli na stran krlov, kdeto anglit na stran Cromwellov. Zedn Nyst5 dokazuje, e zedni stli vdy na stran toho, kdo zrovna ml nejvt nadji na vtzstv.6 Kdy byl Vilm Oransk silnj ne Stuartovci, tu poloili si zedni otzku zsadn: je oprvnnm privilej t on dynastie, aby vldla z bo milosti, i je oprvnn nrod, aby si volil dobrovoln dynastii? A rozhodli se pr pro druhou eventualitu, tedy pro Vilma Oranskho. Co se te Nmecka, tu o politick loze zedn nemme zprv, jeto zde tili se zedni ohromnm vsadm; mli vlastn soudy, svobodu schzek atd., take kontrola vldy byla znemonna. Na zklad veho, co zjitno, meme tvrditi tato fakta: 1. V obadech a symbolech stedovkch zedn jsou zejm stopy idovskho vlivu. 2. Vedle oddanosti k crkvi jevila se mezi nimi brzo i tendence proticrkevn, ba pmo heretick. 3. Zedni nestranili se politiky, ba nejednou budili i podezen vld a repressalie se strany tch. Jak bylo by lze vysvtliti tato fakta v organisaci ist emesln, vznikl z klternch bratrstev a zasvcen stavb chrm kesanskch a jinch monumentlnch dl? Odpov nalzme u zednskch spisovatel:
1 Findel I., 56, 57, 7578. 2 Rebold. str. 123. 3 Str. 127, 128. 4 Findel I., 94. 5 Nyst, cit. dlo. 6 Tot plat o zednch a idech i v dob nynj evropsk vlky. Pozn. pekl. - 108 -

Mnoz z nmeckch kamennk prav Findel mli pm astenstv v reformnch hnutch, t. zv. heretickch obc, Kathar, Valdenskch, Albigenskch1 a j., je se snaily u c h r n i t i s v t l o p r a v d y ped v l d o u t m y crkve katolick. Stavitelsk loe pijmaly vude lidi svobodomysln a pronsledovan crkevnm fanatismem, skrvajce je u sebe ped krveznivou inkvisic.2 Tato fakta potvrzuje i Schuster: V XIII. a XIV. stol. papestv a crkev vedla zuiv boj s nbonmi pvrenci osvty, Kathary, Valdenskmi a jinmi t. zv. heretiky, kte thli Evropou, sbrajce stoupence, je nalzali nejen mezi lechtou, ale i mezi duchovenstvem, biskupy, pevory atd. Mnoz nmet kamennci stanuli po boku reformnch snah tchto heretik. Je tak mono, e o r g a n i s a c e a o b a d y b r a t r s t e v k a m e n n k v z n i k l y v l i v e m o b c V a l d e n s k c h . 3 Je tak znmo, e sekta eskch Brat v prvn dobu sv existence (XV. stol.) ukrvala se pod zstrou stavebnch korporac.4 Ale to jet nen vechno: Nevelk poet Templ, jen se zachrnil ped pronsledovnm krle Filipa a papee Klimenta V., ukryl se (jet ped uplenm Jakuba Molaye) ve Skotsku a nael tulek v loch zedn.5 T Rebold tvrd, e v XVI. stol. uenci a vzneen osoby, pijman v rznch zemch do lo co lenov estn, zakldaj vlastn loe, zasvcen tak stavitelstv, ale ne praktickmu, nbr m y s t i c k m u . Nebezpe, e v on nevzdlan epoe budou pronsledovni, nut je k nejhlubmu tajemstv. Osvta, en loemi, bud nenvist a podezen duchovenstva. Jsou obvinni v spolen se s Lutherem, v psoben k rozkolu v crkvi a k rozbrojm v sttu, v nenvisti vi papei a krli.6 V XVII. stol., kdy vlivem 30let vlky (1618 a 1648) a vtzstv reformace pestv budovn skvlch chrm, ivo svazy zedn (t. j. skutench stavitel) a rozpadaj se konen vude. K r o m v A n g l i i , kde svazy zedn, v nich pevldaj lenov pijat, t. j. nezamstnvajc se vce stavitelstvm, dosahuj takovho duevnho rozvoje, e se pln rovnaj italskm (tajnm) akademim.7 Vysoce dleito poznati jmna e s t n c h l e n s v a z z e d n s k c h v rznch zemch: e s k r e f o r m t o r J a n H u s ( u p l e n c o s e k t r. 1415). Ulrich v. Hutten, ptel Lutherv. Erasmus, vynikajc humanista. Filip Melanchton8, uen kabbalista, ptel Lutherv.
1 Viz kap. V. 2 Findel 1., 47, 48. 3 Schuster I., 406, pozn. 4 Schuster I., 532. 5 Rebold, str. 116. 6 Rebold, str. 122. 7 Rebold, str. 125. 8 Ku jmnu Melanchtonovu pout se zednsk dokument, t. zv. Kolnsk Charta, v n vyloeno credo tajnch filosofickch lo, ukrvajcch se v loch zednskch. Dokument tento je da - 109 -

Paracelsus, lka, alchymista a kabbalista XVI. stolet. Francis Bacon, anglick kancl a uenec-filosof, autor Nov Atlantidy (pln organisace tajnho spolku), zemel r. 1629. Elias Ashmoll, slavn staroitnk; Rosenkreuzer, spoluzakladatel symbolickho zednstva; zemel r. 1646. John Wilkens, ze Cromwellv. Valentini Andree, iniciator . Rosenkreuzer.1 A tak vidme, e 1. podivn obadnost stavebnch svaz (pln idovskch symbol a legend), 2. stopy neptelskho smlen vi crkvi a kesanskmu nboenstv a 3. politick innost (budc nezdka podezen vld v rznch zemch) e to ve nalz dostaten vysvtlen v onom rozkladnm vlivu, jak na tyto zednsk svazy mly po stalet idovsk spolky, neptelsk crkvi i sttu, ddici gnosticismu a manicheismu. Tmto heretickm spolkm jak svd i zednt spisovatel dkuj stavebn svazy i za svou tajnou organisaci, je podporovala idovstvo inn v jeho hrozn, podvratn innosti, nemajc nieho spolenho se stavitelskm umnm. Na zklad toho veho vysvtluje se otzka, pro idovstvo vyvolilo si ku koncentraci svch tajnch spolk prv emeslnick svaz, jen v XVIII. stol. u bdn ivoil. Je to zcela prost: bhem stalet nabyl tento emesln stav protekce vych kruh a rznch privilegi (m. j. i tajn organisace) a to bylo idovstvu zrukou nejbezpenjho tulku pro jeho innost, crkvi i sttu neptelskou. Proto je zcela pochopitelno, e Tajn Sla rozhodla se pouti organisace, je dvno u ztratila svj emesln vznam. Officieln zzen symbolickho zednstva spad do roku 1717. Neofficieln stalo se tak daleko dve.2
tovn dne 24. ervna 1535 v Koln n. R. a podepsn 19 pedstaviteli rznch zem, mezi jinmi Melanchtonem, Colignym a Stanhopem. Nkte badatel z anachronism a jazyka (neodpovdajcho XVI. stol.) usuzuj, e je dokument ten zfalovn a e byl zhotoven zedni teprve r. 1819. A je tomu jakkoliv, jisto jest, e Melanchton i druz na Chart podepsan byli leny tajnch lo, je, jak vme, existovaly ped officielnm zorganisovnm se zedn. Viz t Non Bratry od hrabnky Tolov. 1 Rebold, str. 232, 235. 2 Ve Francii zaloena prvn vysok loe Ryt Vchodu r. 1756 a vbrzce na to nov svaz o 25 stupnch, jeho suverenn zednt knata osobovali si nzev csa Vchodu i Zpadu. Tito csaov udlili 27. srpna 1761 i d o v i S t e f a n u M o r i n u vsadu ku zzen onch 25 vych stup. Morin pevedl tuto soustavu do Ameriky, kde byla jinmi ziskuchtivmi idy rozmnoena na 33 stup, a r. 1804 vrtil se do Pae, odkud ji zavedl jako nov skotsk obad ve Francii, Belgii, panlsku, Portugalsku, v Italii a Velkobritansku. Jej 30. stupe udluje hodnost ryte Kadoe, v n obsaen souhrn a vznam celho systmu. Hlavn kol vyznaen v nm pomst, kordu a dce. Ve spisu Maonnerie pratique, Paris 1885, I. str. 290371, l se Kadoovi ryti jako ztipln zrdcov, kte psahali na znien vech panujcch a na zhubu papestv. Kadosk kandidt skld svm pedstavenm psahu pln poslunosti, vrnosti do smrti a zavazuje se vykonvati jejich rozkazy a svobodsk ideje se zbran v rukou a vemi jinmi monmi prostedky, slibuje t Bratm velou podporu k uskutenn jejich oprvnnch zsad lidovldy. Proto zednsk kritik ve svm spisu La - 110 -

Zzen symbolickho zednstva. U v prvn polovin XVII. stol. dolo, dle veho, k slit anglickho svazu kamennk s dem Rosenkreuzer, jeto v t dob schze dov konaj se u v zednskch loch a r. 1646 len du Rosenkreuzer, zakladatel Oxfordskho musea Elias Ashmoll, sestavil pro voln zedne n o v r i t u l , jen byl pijat vemi anglickmi loemi.1 A tak se Rosenkreuzerovsk Bratrstvo postupn zmnilo v bratrsk svaz svobodnch zedn.2 Ashmollovm ritulem byl poloen de facto zklad svtovmu tajnmu svazu symbolickch svobodnch zedn; ale akt tento byl jet po 70 let z opatrnosti chovn v tajnosti, t. j. a do officielnho vystoupen r. 1717. Zajmavo, e v Anglii zzen zednstva pad do stejn doby, kdy tamt vznikl rozumov smr, zvan deismem.3 Hlavnmi representanty tohoto hnut, je fanaticky hlsalo nboenskou toleranci, svobodu vry a neomylnost R o z u m u , byli Toland, Collins, Tindal, Schubb a Bolingbrock. Collins r. 1712 ve svm dle4 pe: Co me nm odhaliti pravdu, ne-li svobodn pouit rozumu? Toland vydal r. 1720 spis Pantheisticon (Vebostv), kde prav: Ve je Bh a Bh ve Vem, Bh Vn, bez mez, j e n n i k d y s e n e n a r o d i l a nikdy neume, v nm vichni lid ij, hbou se a existuj. Rozum je jedin a nejvy zkon, on je svtlo a j a s i v o t a . 5 Bojovnm heslem Tolandovm bylo Neteba dogmatickho uen a Schubbovm: Nen dogmatickho kesanstva a Bolingbrockovm dokonce: Nen vbec kesanstva!6 Pozoruhodna jsou i tato fakta: prv v dob tajn existence zednstva (16461717) bylo idm, vyhnanm r. 1587 krlem Eduardem I. z Anglie, kralovrahem Cromwellem zase dovoleno bydliti v Anglii a krtce ped r. 1717 daroval uchvatitel trnu Stuart, krl Vilm III., idm svj akt o nboensk toleranci.7 Nyn nm zbv jet odpovdti na jedinou otzku: pro byla tajn spolenost svobodnch zedn zaloena prv v Anglii a ne jinde? Protoe v 30let vojn byla prv Anglie toitm veho druhu heretik, Rosenkreuzer, eskch Brat a j., kte se sem v XVII. stol. zrovna hrnuli. Tito pedstavitel prav osvty dovedli pipraviti pdu, roziti sv nzory a zskati si pze u anglick vldy, o em svd spis kancle Francise Bacona, napsan r. 1621 pod jmnem Nov Atlantida.8
tomia zejm prav, e takov tajn spolky, v nich se schvaluje vzpoura proti zkonitm panovnkm, nesmj bti trpny. 1 Rebold, str. 126. 2 Schuster I., 530. 3 Uen, pipoutjc existenci Boha vbec, ale poprajc Zjeven. 4 Collins, Discours of Free thinking by the rise and growth of a sect called Free thinkers. 5 Nyst, cit. dlo. 6 Schuster II., 5. 7 Findel I., 104. 8 Viz Tajn Akademie Anglie. - 111 -

Spis ten nen nim jinm, ne ve fantastick form vyloen pln sttu, spravovanho tajnm spolkem Chrm alomounv, skrvajcm sv prav cle pod ztitou uenho svazu. Stt ten nalz se na ostrov Benzalem a smuje k v l d n a d s v t e m . Teba se domnvati, e Bacon, sttnk anglick, neml tu na mysli svtov panstv id, ale Anglie, a to za pomoci tajnho spolku. Proto bylo svobodn zednstvo prv v Anglii uvtno s takovou sympati. A zedni sami mli zjem na tom vyplniti nadje Anglie a uiniti z n velmoc, je by jim vdy byla pevnou oporou, bezpenm tulkem a vrnm spojencem v akci, je mla se v brzku rozvinouti po celm svt. A tak vznikla souinnost dvou sil, sledujcch dvoj, rzn cl: zednstvo pomhalo Anglii k mohutnosti, Anglie pomhala zednstvu k rozen v jinch zemch, j e c h t l a s e s l a b i t i a j e d n o u s i p o d r o b i t i . 1 A tito spojenci pracovali drun po 3 stalet, ale dnes, jak se zd, zan mezi nimi rozkol a nen snad dalekou doba, kdy Anglie ze spojence stane se obt Temn Sly.2 Vyloive tajn uen a innost tajnch spolk, je pedchzely zednstvu a ukzave na spolen jejich koen idovskou Kabbalu, objasnive rozkladn vliv tchto spolk na stedovk svazy zedn a na vldnouc kruhy Anglie, dostihli jsme konen toho momentu, kdy vechny tajn i zjevn, sv. crkvi a sttu nebezpen ivly pimykaj se k svtovmu svazu svobodnch zedn,3 jeho clem jest z z e n c h r m u , ale ne hmotnho, nbr symbolickho, chrmu, jeho jmno je n a d v l d a i d a jen m bti vystavn pomoc kesan, neznalch ani plnu ani konenho cle tohoto m y s t i c k h o stavitelstv. 4 Ku konci uvedeme jet tyto vatky z citovanho nmi dla ida Bernarda Lazara, kter mohou slouiti za pm dotvrzen zkladn idey naeho dla: V s t e d o v k u , v d o b r e f o r m a c e i p o n , i d b y l i hlavnmi iitely spis o tajnch uench. Oni pipravovali pd kesanstv hlsnm materialismu, nacionalismu a pantheismu, tchto neptel katolickch d o g m a t . id mohli bti vbornmi apotoly tajnch spolk, j e j i c h u e n s o u h l a s i l o s j i c h v l a s t n m . Oni uili kesansk uence nejen hebrejtin, ale zskvali je zrove tajm Kabbaly.
1 Nejnovjm toho dkazem je znm zednsk heslo, kter bylo proti Rakousku vydno ji ped 200 lety: Austria delenda esse (Rakousko dluno zniiti), na em ji po lta pracuje Anglie, za ktermto elem najala si k uskutenn nynj vlky prodejn zednsk diplomaty Ruska, Francie a Srbska. Pozn. pekl. 2 Spis tento vydn autorem nkolik msc ped vypuknutm svtov vlky r. 1914 a proto svd uveden zde nzory o nevednm rozhledu a prozravosti autora. Poznmka peklad. 3 Nyst, cit. dlo. 4 Nejvy pastov crkve prohldli zhy nekal zmry potmilho zednstva a vynesli nad nm klatbu. Prvn vystoupil proti zednm r. 1738 pape Klemens XII. ve sv znamenit konstituci In eminenti a dle odsoudili a zatratili v e c k y t a j n s p o l k y , h l a v n v a k z e d n s k s v a z , Pius VII. (r. 1821 bula Ecclesiam), Lev XII. (1825 Tuo graviora), eho XVI. (1832 Mirari vos), Pius IX. (1865 Multiplices inter) a konen roku 1884 Lev XIII. encyklikou Humanum genus. Pozn. pekl. - 112 -

A jednajce tak, p r a c o v a l i i d p r o s e b e , nebo lid, erpajc u nich svou moudrost, nemohli u k nim chovati nboensk nenvisti. Vsledkem tto mnohastalet prce vyvolenho nroda bylo, e kadm dnem vc a vce se projevovala tolerance k idm a e v XVIII. stol. id v cel Evrop tili se u nim neporuenm mrem a klidem.1

1 Bernard Lazare, str. 139, 137, 138, 151,153, 334, 340, 354. - 113 -

PRAMENY.
Windelband. Djiny devn filosofie s dodatkem Djin filosofie stednho vku a epochy renaisance. Peloeno z nminy. 4. Vyd. r. 1908. Sv. Irenaeus, biskup lionsk. Svatho otce naeho Irenaea biskupa lionskho, knih patero. Odhalen a vyvrcen falen vdy. Peklad protojereje P. Preobraenskho. Vyd. Tuzova. Petrohrad 1900. J. E. Pranajtis. Tajemstv krve u id. Expertisa J. E. Pranajtise (prof. hebrejtiny na katolick duchovn akademii v Petrohrad). Vyd. pod redakc A. S. makova. Moskva, Mstsk tisk. 1913. Hrabnka Tolov. Non brat. T. G. Findel. Djiny zednstva od jeho vzniku do nynjch as. Peklad z nminy. 1872, E. Srairnov. Djiny kesansk crkve. Vyd. 9. 1911. A. S. makov. Mezinrodn tajn vlda. Moskva 1912. G. Schwster. Tajn spolky, svazy a dy. Z nminy peloil A. Wolkenstein za redakce prof. varavsk uviversity A. L. Pogodina. Francouzsk. Barruel. Pamti k djinm Jakobinismu. Hamburk. 1803. De Boissy. Kritick dissertace o djinch idovskch. Clavel. Pestr djiny zednstva a tajnch spolenost starch i novjch. Pa. 1843. Copin Albancelli. Spiknut idovsk proti kesanskmu svtu. Chabauty. id naimi pny. Hrab Le Couteulx de Canteleu. Tajn sekty a spolenosti. Henri Delassus. Problm na doby. Antagonism dvoj civilisace. Drach. O shod mezi crkv a synagogou. Dozy. Nstin djin islamu. Louis Dast. Tajn spolenosti a id. Je zednstvo pvodu idovskho? asopis La Bastille. 19081910. Tajn spolenosti a jejich zloiny. Deschamps. Tajn spolenosti a spolenost. Douais. Albigent. Adolf Franck. Kabbala. Graetz. Djiny idovsk. St. Guyard. Velmistr vrah. Claudio Jannet. Zednstvo v XIX. stolet. Eliphas Lvy. Kniha jas. Bernard Lazare. Antisemitismus, jeho djiny a piny. Lenormant. Star djiny Vchodu. J. Lemann. Napoleon I. a id. Rusk.

- 114 -

Maurice Muret. Duch idovsk. Michelet. Djiny Francie. A. Milous. Judaismus. Mezinrodn asopis tajnch spolenost. s. 5. Duben. 1913. Ernest Nys. Mezinrodn prvo a zednstvo. Papus. Methodick pojednn o vd okkultick. Ciknsk tarok. pln kl okkultistick vdy. Emmanuel Reboid. Veobecn djiny zednstva. Pa. 1851. Rochat. Vztahy mezi manichejstvm a nboenstvm mandejskm. Redars. Studie historick. S. Sacy. Nboenstv Drusv. Nmeck. Dr. Georg Schuster, archivln rada v krl. pruskm dvornm archivu: Die geheimen Gesellschaften, Verbindungen und Orden. Nkl. Theod. Leibinga, Lipsko, 1906. 2 svazky. Heinrich Denifle. Luther a lutherstv. Eugen Dhring. idovsk otzka co otzka plemenn povahy a jej kodlivosti pro nrodn existenci, mrav a kulturu. Pt pepracovan vydn. Nov Ves Neudorf u Berlna. Osobn nklad Ulricha Dhringa. 1901. Rudolf Falb. Babel, Bible a Jao, Berln. SW. 12. Nkladem Hugo Steinitze. 1903. Karl Graul. Odlin uen rznch kesanskch vyznn. Lipsko. 1899. Janssen. Djiny nmeckho nroda. Loserth. Hus a Wiklef.

- 115 -

ID.
idovstv a poidovtn nrod kesanskch.1 Od ryte Gougenot des Mousseaux. Druh vydn Pa 1886. Ob Kabbaly ili vda stnho podn.2

DODATEK.

I.

Kabbala bosk.3
Kabbala ili stn podn Synagogy jest star knih biblickch. Ob vtve tto Kabbaly boho du. Kabbala jest svena zvltnmu sboru uenc. Zmaten Kabbaly, kter stala se hnzdem arodjnch povr a kejklstv. Kapitola Kabbal, z n tvome dodatek, byla by mla sv nejpirozenj msto po kapitole Talmudu, nebo by nm vysvtlila jeho mystickou st, ale vidlo se nm rozumnm, abychom nebudovali nic mezi duchem tene, jen je vecek udiven podivnostmi tto nestvrn sbrky, a jejmi bezprostednmi nsledky, to jsou ony strnky, kde vidli jsme rozvjeti se mravouku talmudistickou, kterou id uvd po stalet v innost. Jak jest tedy v tomto dle dleitost Kabbal a zvlt druh? Ah! To jest ta, e nikdo, kdo omez sv vdn na Talmud, jej ovld a pronik Kabbala lev, nerozlut dostaten ani ida, ani vci idovstv. Vzme to ji jedenkrt, e, je-li Talmud du ida, je Kabbala du Talmudu, jej hlavn zkonk jest Z o h a r . Nue, velebitel tohoto nboenskho zkonku nm prav, e uen kabbalistick jest zkladn naukou vy magie (kouzelnictv.) 4 Akoli pod nzvem Kabbaly nememe poskytnouti tenstvu sta chvatn asovosti, proto pece pokldme za nutn probrati tento pedmt v knize, kde jest doucno, aby id, tato bytost tajupln, se ped nam zrakem petvoila v bytost prhlednou, kterou vemi smry by pronikalo svtlo a uinilo nm ji przranou. Avak jsou Kabbaly dv a proto stezme se je msti. Dve pohleme na star, kter zavrhuje vechnu neistou pms a kter v obecn ei nenazv se ji dnes svm posvtnm jmnem.
1 Peklad je sice laick, avak autentick. Pozn. pekl. 2 Kabbaly jsou dv: Bl, neboli bosk a kabbala ern, ili belsk. 3 Pipomenut k druhmu vydn. Jedn chvle zamleli jsme vynechati v tomto novm vydn dodatkovou kapitolu Kabbaly, kter stav idovskou otzku na vi, je nen vem pstupna, ale bojme se, abychom nezbavili koruny mistrovsk dlo pana des Mousseaux. Ponechme je tedy v celku, avak uvdomujeme tene, e jenom ten, kdo ji trochu studoval boskou mystiku a mystiku satanskou, me mti prospch z etby. Najde tu rozvinutou a dokzanou thesi (nauku) o idovskm pvodu nynjho zednstva. Karel Chauliac. 4 Eliphas Lvi: Djiny magie. Str. 23., Pa 1860. - 116 -

Kabbala star. Ped knihami Mojovmi mla synagoga stn podn, kter bylo jaksi du litery, jinak byl by text bval v nebezpe, e zstane brzy temn a nepln, nebo brzo e propj se vrtochm vklad osobnch, a nikdy, a podnes, Synagoga netrpla tohoto plinho lenstv,1 kter stav nm na oi protestantismus k posmchu svta. Nue, zatm co zkon obansk pozstval v Israeli pod ochranou celho nroda, uen stn bylo pidleno zvltnmu sboru uenc, stojcch pod nejvy moc Moje a jeho nstupc. Zkonci a farizeov, prav Kristus, posadili se na stolci Mojov, proto zachovvejte a ite ve, co oni vm prav, ale co oni in, toho neite.2 Toto stn podn star Synagogy se dlilo na dv vtve, jedna zjevn, bylo to podn Talmudu, kter bylo pozdji napsno a utvoilo Talmud, Talmud ist a rozdln od onch, kter vznikly po dob Kristov, Talmud, jen ustlil smysl psanho zkona. Pojednval o pedpisech idovskch, jm vdlo se, co bylo dovoleno, co povinno, co nedovoleno; tvoil ostatn strnku hmotnou a praktickou stnho podn. Druh vtev byla jeho st tajemn a vzneen, a ta tvoila stn podn kabbalistick, ili Kabbalu, toti podle smyslu slovozpytnho tohoto slova, uen dan slovem. Tato Kabbala pojednvala o pirozenosti Boha, o jeho vlastnostech, o duchch a o svt neviditelnm. Oprala se o obrazn a mystick smysl Starho Zkona, kter byl rovn z stnho podn, bylo to jednm slovem spekulativn bohoslov Synagogy. Co v podstat te se tajemstv sv. Trojice a Vtlen, nebylo tam opomenuto, a mnoz rabni se obrtili na vru pouhm tenm Kabbaly.3 Avak tato vda tak obshl jest prostoupena obtnostmi, vyplvajcmi z nejasnosti knih, kter ji obsahuj, a vtina rabn nevyzn se v n, ponvad kabbalist zasvcuj v n pouze vbor pijatch, lidi rozvn, zralho vku, kte v sob sousted jist podmnky vyjmenovan v Talmudu. Takov jest Kabbala star a prav, prav nm uen Drach. Peliv ji budeme rozeznvati od Kabbaly novj, liv, hodn odsouzen a zavren Sv. Stolic, nebo ona posledn jest d lem rabn, kte rovn zfalovali stn podn talmud u . Uenci Synagogy odvozuj starou Kabbalu a od Moje, avak pipoutj, e prvn patriarchov svta znali zjevenm jej zkladn pravdy. 4 Jestlie tedy mezi vysokmi uenci Crkve jedni prokazuj Kabbale nejvt ctu, kdeto druz vyjaduj, zmiujce se o n, jen zden, zatracen a pohrdn, pina tto rozdlnosti nebude nm ji hdankou, a my opakujeme to, e jsou dv Kabbaly, prvn prav a bez smsi, ta, kter uila dvn Synagoga a jej smysl jest oteven kesansk, druh naproti tomu neprav, pln smnch povr, stala se v rukch nevc Synagogy snkou zavren hodnch marnost v kouzelnictv, arodjnictv a kejklstv. Uenci dvn Synagogy u souhlasn, e skryt smysl psma byl na Sinai zjeven Mojovi a e tento prorok odevzdal zasvcenm tuto
1 Drach. Harmonie. Sv. 1., str. IX., Pa 1844. 2 Matou. Kap. XXIII., v. 2, 3. 3 Drach: Harmonie. I. sv., str. XXI., 1844. Dnes horlivost rabn dochz a k tomu, e odsuzuj na smrt ty, kte pijmaj uen o sv. Trojici. Tamt, druh dopis. Str. 27., 1827. 4 Drach dodv: Jedna vc ns vdy uvedla v as, toti, e v Zoharu, tomto hlavnm zkonnku Kabbaly, nachzej se stn podn vztahujc se k vdm fysickm, a e tato podn pln souhlas s objevy nejhlubch geni novodobch. Crkevn otcov Plinius star a etn uenci potvrzuj svmi spisy starobylost Kabbaly. Tot sv. I. Harmonie. Str. XV. - 117 -

vdomost Josuovi a svm ostatnm dvrnm uenkm. Potom toto mystick uen prostupovalo stn s pokolen na pokolen, ani bylo dovoleno je napsati. Ponvad cesta belsk nepestv se stavti soubn pod cestou boho zkona, vme, e modlt nrodov, toti oni, jich kult je satansk, sledovali tou cestu a odevzdvali jen mum zkuenm ona podn, z nich tvoila se uen st jejich tajemstv, zkonn to program zpustlosti pro tyto vc. Zatm zajet babylonsk vrhlo v lno Israele nesmrn zkaen a kabbalistick stn podn bylo by velo v zapomenut. Nsledkem toho pi nvratu vcch do Jerusalema dostal Ezdr od Boha pkaz je napsati. Avak sedmdest knih, z nich uen to se skld, nepilo na veejnost; prorok dostal pkaz, aby je svil pouze rukm mudrc.1 Pozdji, kdy as se naplnil, nikterak nepozstvala zloinnost uenc Synagogy v prostoekch odhalench jeho pechovvatel, ale daleko vce v rliv pi, kterou pojali a kterou jim vytk Spasitel, e skrvaj lidu kl umn, toti vklad svatch psem podle tradice, po jich zetelnosti Israel byl by poznal v jeho svat osob Mesie.2 Vimnme si pi tto pleitosti povahy, kter podstatn li Zkon pedchzejc od Zkona novho, toti Zkon prvn ml vyuovn tajn, kter zstvalo neznmm obecnmu lidu, ale kter mlo bti veejn hlsno od pchodu Mesiova. Kabbalist star Synagogy, opakujce podn o tom a onom bod zkladn pravdy kesansk, zahalili je vypotav v e nejasnou, pouvajce vraz neznmch obecnmu lidu, ba i sboru uenc, pouze zasvcenci mli kl tchto zhad. Moj, tento ivouc symbol, zahalil svou tv, aby uetil slab zrak id, zatm co Kristu se lbilo dti patiti na svou nezastenou tv. Nebo jest povahou novho zkona, aby posledn z vcch byl od dtstv zasvcovn v nejvzneenj pravdy vry, a dt, ktermu dostv se sty kesana vyuovn v jeho ve, neme zvidti nejhlubmu filosofu odhalen nejpodrobnjho tajemstv. 3 Takov jest Kabbala, jej existenci prvn odhalili kesanm v XV. stolet Pic a uen id Pavel Ricci. Nememe se tomu diviti, jestlie studium tto vdy pivedlo velk poet id k tomu, e pijali kesanstv. Vskutku, ani se pekrucuje text drahocennch st, kter nm zstaly ze star Kabbaly, musme piznati, e zkladn nauka kesanstv jest tam rovn tak jasn hlsna jako v Crkevnch Otcch, a rabni zpozorovali to tak dobe, e uinili opaten, aby vzdlili idy od ten Kabbaly4. Za poslednch dob Jeruzalema a od t doby co Judea podlehla stranmu zputoen modlstvm, bylo uen vry bdn pepadeno fariseismem a jeho hojn vzrst ohrooval tm celou synagogu. Od toho asu zetel uenc se obrtil na theologii talmudskou, kter byla na stupni vyuovn stnho a dila praktickou a hmotnou strnku nboenskch pedpis, zatm co theologie mystick a spekulativn pozbyla dvry z t piny, e jej kesansk smr byl patrn. Toto hnut se zeslilo zvlt od krise, povstal odporem farise k uen, kter hlsal Spasitel a jeho apotolov. Ale toto podn talmudsk, klonilo se ke zmn
1 Drach: Harmonie, Sv. II., str. 21. 2 Sv. Luk, kapitola XI., v. 52. Tot Drach. Sv. II., str. 2123. Kabbala soubn (paraleln) jest tedy klem vdy kouzelnick! 3 Drach: Harmonie, Sv. II., str. 25. 4 Drach. Sv. II., str. 32. atd. ti tam vyjmenovn jistch osvcench uenc idovstva obrcench na kesanstv tmto studiem. - 118 -

pchuti, stalo se tm, co talmud nazv vinnmi kvasnicemi a znetvoeno ve sv podstatn sti pijalo neistou sms fantastickho blouznn rabn, jejich plan chytrosti a hloup, smn, nemysliteln povdky. Trochu pozdji, po rozptlen id, rabni zase si oblbili hloubn v metafysice (v nauce o nadsmyslnm), a vrtive se ke sv mystick Kabbale, uvedli do n sloueninu eck a vchodn filosofie, jejich soustavy si odporovaly, narazive na idovsk zjeven. Takov jest Kabbala novovk. Skoro ani jim rozumli, rabni v n pijali formule, jich dvojsmysl se propjuje eckmu materialismu a indickmu vebostv1, nebo lpe eeno, rouhavm marnostem kouzelnictv sabeistickch nrod, oddanch modlskm naukm potomk Chmovch. Ostatn uprosted tchto nrod ili ped Abrahmem a po dobu babylonskho zajet jejich otcov a byli zvykl ustavin msiti kult svatho Boha s uenm boh zloduch.2 dmeli se tedy jejmi uenci, jest druh Kabbala pvodu idovskho a pomrn novodob, ale spad do nejstarch dob svmi kouzelnickmi tradicemi a povrami, na kter se ve a kterm id vtiskli svou pee, pisvojive si je a slouive je se svm podnm.

1 Drach: Harmonie. Sv. liXXVII. 2 Dii gentium daemonia. alm XCV., 5. Josue XXIV, ver 2.14., atd. - 119 -

II. Kabbala kouzelnick ili lev, t. j. Kabbala farizejsk.

Ona jest zkladem kouzelnictv, klem tajnch spolenost ili okultismu. Svrchovan moc, kterou dv lidem, kte ji ovldaj id, nai uitel v kouzelnictv byli jejmi nejvrnjmi pechovavateli. Jej pvod. Zrodila se z poteby neodvislosti toti vzpoury. Dv znalost duch tohoto svta a d velikou bytost pomoc psmen, slov a sel. Svt je stvoen na tajnm rozvrhu abecedy. Kabbala je klem svta neviditelnho tajemstvm antickho spiritismu. Kabbalista mus se slouiti tlem i du s andly, kte maj vliv na hvzdy a ovld tyto andly skrze jejich jmno. Toto hvzdn kouzelnictv jest kouzelnictvm mskch matematik, toti Chaldejskch ili hvzdopravc, kte byve dve vtci svta pohanskho, byli skoro ve vech dobch vtci ve svt kesanskm. Kabbala zloeen neboli farizejsk, kterou zachovali nm uenci Talmudu, zplodila kult hvzd, tchto stkvoucch lod, kter d mocn duchov, ustanoven k vld vc tohoto svta, a vod je v ocenu prostoru bez beh.1 idovsk Kabbala jest tedy zkonkem ili klem sabeismu, tohoto pvodnho modlstv, kter si dalo za bohy padl duchy hvzdnho vojska.2 Dlouho ped tm, neli obdrelo jmno, bylo jako dt v mateskm ln ve vvoji a nadno existenc, pak stalo se tlem, ani bylo pojmenovno, a dostvalo jmna, kter se mnila. Protoe hledme jen jdro a jednotu vc, dvme mu asto v naich kapitolch jmno Kabbaly, pedbhajce dobu, v n je mla. id, jejich existenci Kabbala pedchzela, ji pijali, jakmile se oddali cizm bohm, ctn boh hvzd, toti mnohem dve ped dobou, kdy jejich panovnci ohlauj pohoren veejnho nboenstv oblibovnm si bostev Chaldejskch, egyptskch a okolnch zem.3 Tehdy Kabbala pronik a otravuje patriarchln podn, kter bylo nuceno hledati posledn toit u stolice Mojovy, jej ctnost zatlauje blud. Vsakuje se v jejich uen knihy, usazuje se v jejich lkastv, vkrd se v jejich vdu sociln, ale podlh stlm zmnm, a konen se zakoeuje v jejich mravy. Tak id, ped jeho oima narodil se Kristus, stv se pes toto ohnisko svtla, podle pipomenut otc magie a Otc crkevnch, knetem kacstv, kter pronik svm jedem arodjsk duchastv,4 (magick spiritualismus), stv se poslem zla a velmistrem protikesanskho okultismu. Nebo Kabbala, prav nm vrok tajnch spolenost, jest matkou tajnch vd (okultnch vd) a Gnostikov tito bludai, kte dohnali a do ohavnosti bludy rozumu a zvrcenost mrav, zrodili se z kabbalist.5 Jestli tedy, prvn a nejstar stn nboensk podn svta,
1 Vra njvtch filosof modlskho svta a katolickho bohoslov, pokud se te hvzd. 2 Saba-Tzaba, odtud sabeismus zna vojsko nebesk a zvlt v tom smyslu, e Hospodin jest Bh tohoto vojska. Zklady kabbalistiky jsou zsady vdy mg nebo kouzelnictv. 3 Krlovsk. Kap. XXIII. atd. 4 Epiphan, Adv., Haeres. Str. 55., vyd. foliantov, 1622. Tot Iraen, Adv., Valent. Str. 43, 62, 137, vyd. 1560, atd. 5 Ragon, nejvenj spisovatel u zedn. Tajn zednstvo. Str. 78., Pa 1853. - 120 -

znm pod hebrejskm jmnem Kabbala, jest du boho,1 druh, kter mus ho sledovati bod za bodem na soubn linii, jest satansk.2 Skuten, pseudonym Eliphas, ped nm se klon, pozdravuje tuto druhou Kabbalu nzvem zklad vy magie, kterto Kabbala pod ochranou Templ ohroovala cel svt nesmrnm pevratem, a jsouc ped tiarou rozdrcena ezlem, je chystala se uchvtiti, utk se v uen a v obady tak mlo jet znm starho i modernho zednstva.3 Tak jest nm eeno, e Kabbala, kter byla pstovna idy s horlivost, kter nem rovn, zastnila sama skoro vechny tajn spolenosti.4 Snad by bylo sprvnj ci, e je uzavela skoro vechny ve svm rodnm ln. Dnes dokonce, pes vechny zsady rozdl a rozmanitost, kter blud vyznauj, tajn a unitsk uen kabbalistickho kouzelnictv, k t e r p r o n i k a ovld vrchn rady tajnch spolenost, pipravuje m o c n s j e d n o c e n n r o d , a tento nesmrn pevrat chyst se uskuteniti jedno z nejproslulejch proroctv psma svtho. A jest tomu jakkoliv, Kabbala, jsouc mnohem star nroda idovskho, jest du a tvarem idovskm, toho druhu magie, kterou tento nrod si pivlastnil, byla formy uen, ponvad forma takov byla v nboenstv id, a tou se uinila napodobenm filosofie, zatm co kouzelnictv obecn smsilo se skorem vude s hrubm drynictvm arodjstv. Veobecn odmtalo se pisouditi mu cenu dobr jakosti, pro jeho pchu a domlivost. Poslyme pozorn slova, kter prav a s drazem opakuje kouzelnk Eliphas Lvi: Je-li pravda nepopirateln, jest to ta, e existuje vy vda, vda naprost, dvajc svrchovanou moc lidem, kte ji pojali za pravdu, a in je pny vech podzench vc. Nue tato vda jest magie, jejm zkladem jest Kabbala. Tento kabbalista, oemetn neptel crkve, pokrauje dle: Mlo nm zle, zda toto tvrzen zd se bti zvrcenm tm, kte dosud nepochybovali o neomylnosti Voltaira, tohoto obdivuhodnho nevdomce, kter se domnval, e tolik vc v, protoe vdy spe se sml, neli aby se uil.5 Potkov nebet. Podstata. kabbalistick duchastv. Co nyn ekneme, stoj za jistou pozornost, protoe jest zrove vyjdenm vry farise, rabn, id talmudist ili pravovrnch, kte jsou jejich uednky, a nadpirozench arodj, kte uznvaj za sv uitele idy pedchzejcch stolet. Nebo, prav nm jeden z jejich pedk: jest jisto, e id, nejvrnj pechovavatel tajnost Kabbaly, byli skoro vdy ve stedovku6 velkmi mistry v kouzelnictv. Tedy Kabbala farisejsk, tato vda tak dsn tajemn, e oko pro 1 o odpovdajc k oo nebo na acceptio, uen pijat stn. Drach Harm. sv. I. str. XI. 1844. 2 Drach. tamt. Sv. II., str. XVIII. Racionalista Hoefe: Djiny luby. Sv. I., str. 242. Matter: Djiny gnosticismu. Sv. III., str. 184. Eliphas Lvi: Djiny kouzelnictv. Str. 23., Pa 1840. 3 Eliphas. Tot; str. 23, 222, 256, 273, 399, 407. 4 Pamti Kabbaly od Nause. V Pamtech Akademie Zznam. 5 Eliphas Lvi: Djiny kouzelnictv. Str. 3. a 23. Pa 1860. 6 Uen a obad. Tot; svazek II., str. 220, 2. vydn, Pa 1861. Ke stedovku ml spisovatel pipojiti dobu renaissance i protestantismu, kter byla zrove, a to zcela pirozen dobou velkch kouzelnk a velkch kac, ili velkch vzpour. - 121 -

stch uenc nemohlo ji proniknouti, jest podle ei kabbalist vdou ulechtilou, vzneenou, kter vede lidi k poznn nejhlubch pravd. Podle rabn jest tm potebnj, e bez n Psmo sv. nemohlo by bti rozlieno od knih svtskch, ve kterch se nachzej nauky zzranho umn a pedpisy mravouky tak ist jako zkon. Pouze ona pomh vniknouti v pravdy, skryt pod skopkou smyslu slovnho. Mme-li rabnm viti, byl Bh v rji prvnm mistrem tto vdy, nebo j vyuoval andly bezprostedn po pdu prvnho lovka. Jeto bylo dleito zjeviti lovku vechna tajemstv, Bh dal posln andlu Bazileovi, aby pomoc Kabbaly nauil lovka pravdm. Dal andly za uitele patriarchm. Po Adamovi andl Semv byl Sofiel, Izka uil Rafael, Moje Metatron a krle Davida Michael. Takto podle tchto uenc Kabbala jest tak star jako svt a pochz z nebe. Mli pokdy studovati ji na pouti, ale tehdy nikdo se neodvil ji napsati. Simeon Jochaides byl prvn, kter se nebl napsati z n nkter ryvky. On to byl, kter sloil znamenitou knihu Zohar, kter od t doby jest zvtena etnmi dodatky, a jest domnnka, e tento Simeon il nkolik let ped pdem Jeruzalema.1 Prvn st tto Kabbaly poj se se znalost boskch dokonalost a Duch i shody nebesk; nazv se Vz neboli Merkava, ponvad Ezechiel, jak se tvrd, vysvtloval jej hlavn tajemstv v zzranm voze, kter jest v zhlav jeho zjeven. Druh st, toti Bereit ili potek pojednv o studiu svta pod mscem. Toto jmno obdrela, ponvad je to prvn slovo Genese, prvn to knihy Mojovy. Bohoslovci kabbalist setkvaj se na kadm kroku s tajemstvm. Nememe jmenovati ani jedn psmeny, kter by neobsahovala svho tajemstv, majc kad jaksi vztah k Sefirotm, t. j. k slv Boha, a k dlm vylm z jeho rukou. Na pklad psmeno velk A pedstavuje nauku a zna nedosaiteln svtlo bostva ale ono jest sestaveno z jednoho vau a ze dvou jod, co nm prav, e krom toho obsahuje velk tajemstv A kolik jet jinch jich spov na beth! Jeden tvrd, e toto psmeno jest ena a e jeho dv soubn linie jsou ob ramena, ktermi pijm a objm svho manela Thypereth. Jin tvrd, e toto druh psmeno zna krom toho dm a me se vztahovati k moudrosti, kter jest druh slva,
1 Tamt; str. 316317. Souvk mg ili kabbalista Eliphas Lvi a) dobe znm pseudonym, udv skorem tou starobylost a rodopis kabbalistickho podn. Pistupme nyn k pramenm prav vdy a vrame se k svat Kabbale ili k podn syn Seta, kter bylo pineseno z Chaldeje Abrahamem, bylo Josefem vtpeno egyptskmu knstvu, bylo sebrno a zdokonaleno Mojem, skryto v symbole v bibli a ve Zjeven svtho Jana, a jest dosud cel obsaeno v Apokalypse tohoto Apotola, ovem v znevaench podobch, podobnch zjevm celho starovku. Eliphas: Dj. magie. Str. 105, 1860. Sv. Jan jest onen z uednk Kristovch, kterho zasvcenci okultismu, vysoc zedni, Rosenkrenzerov a Templi si zvolili za apotola, avak vykldajce ho po svm zpsobu. Pan Frank definuje takto vdu kabbalistickou: Vda tajemn, rozdln od Miny, Talmudu a sv. psem. Mystick a zplozena z poteby neodvislosti a filosofie, je to vda vzpoury a revolunho postupu, kter se rozila u id ped koncem prvnho stolet doby kesansk. Tom. Mangev, pedmluva dl Platonovch, Bonnetty, Letopisy filosofie; str. 291, s. 106, 1868. Vda tato byla tedy ji dve, ne se rozila, avak nm zle mlo na dob jejho pojmenovn Kabbalou. Co ns u o moci sel, spojuje ji v jednom smru s naukou Pythagorovou, kterou tento kouzelnick filosof ili arodj, zakladatel italick koly, erpal v Orientu, prvnm to zdroji nboenskch pravd a nboenskch vzpour ili povr. a) Kouzelnk Eliphas Lvi zemel v kvtnu 1875, podrobiv se crkvi v dojemn kajcnosti. Jeho prav jmno bylo abb (knz) Konstantin. Obdrel vysvcen na jhenstv (pozn. 2. vydn). - 122 -

druh Sefirot Boha atd. Ostatn pozorujeme, e prvnch deset psmen hebrejsk abecedy srovnv se s desti Sefiroty a e nsledujcch uv se jinak. Jest sprvn, aby tvorov mli sv vlastn psmeno, jinak byli by zneuctni. Tak je-li velk P symbolem due rozumov, koncov p naznauje due zvat, tzed pedstavuje hmotu nebes a, tyi ivly, kopha kovy a smsi atd., R plody, stromy a ve co roste. S jest symbol plaz a veho, co ije ivotem citovm. Konen T jest symbolem lovka a zrove poslednm psmenem alfabety, jeto lovk byl ze vech dl boch nejdokonalej a nejsvrchovanj. Jsou to kabbalist farizejt, otcov naich kouzelnk, kte nm toto prav. Nezapomeme toho a nechme je pimsiti k bludu a ke kouzelnictv dvku pravdy, bez kter le neme ti, a dovolme jim, aby mohli zakrti m a jej jedovatou mdnku, a pouti nkterch prostedk, jich pouvala star Synagoga, aby zastela om nehodnm ist zlato nadpirozench nebeskch pravd. Svt, prav dle tito uenci, byl utvoen na tajuplnm plnu hebrejsk abecedy a soulad tvoru jest podoben soulad psmen, jeho Bh pouval, aby sloil knihu ivota. Jest to urit sloen psmen, kter in krsu a vbornost vesmru; a ponvad svt byl utvoen jakoby podle diktovn alfabety, nutn existuj jist vci, pipojen ke kadmu psmeni, kterho ona jest symbolem a znakem. To zde snadn objevuj zasvcenci Kabbaly, ale mus rozeznvati psmena jednoduch a dvojnsobn. Sedm jest jich dvojitch, jich vznam uvidme. Tedy eknme takto, opakujce jejich uen: Bh pouval prospn psmen a sestavovn svho jmna, aby psobil na andly, tito andl maj vliv na dvanct znamen zvetnku, tato maj vliv na zemi a spravuj rzn pokolen, kter se na zemi stdaj. Tak psmena maj pvodn obdivuhodnou moc, nejen e napomhaj odhaliti podobnost svta a jist soulady ve vesmru, to jest vci zemsk a nebesk, kterch by nevdom nemohli vidti, ale e jsou jako prchody, ktermi se dje psoben bo na shody.1 Jestlie jest takov moc psmen, jak bude moc jejich sloen? Tak kabbalist kouzelnci se vychloubaj, e sestavovnm jistch slov v jistm podku doshnou ink zzranch, a tato slova e dvaj vznik uritm skutkm podle vt nebo men svatosti mluvy, kter je vyvozuje. Proto tedy e hebrejsk m nekonenou pevahu nad kadou jinou. Ostatn se divy d podle hodnoty slov, kter vyjaduj bu jmno Bo neb jeho dokonalosti a jeho ponn. Jest pak obyejem k tomu cli dvati pednost Sefirotm, ili jmnm Boha. Sefirot jest deset; jsou to: vnec, moudrost, rozumnost, sla nebo-li psnost, milosrdenstv nebo vzneenost, krsa, vtzstv nebo vnost, slva, zklad a krlovstv. Sefirotov jsou jmna vlastnost boch, ili Bh sm ve svch vlastnostech a v andlch, kte pedstavuj tyto vlastnosti. Z desti Sefirot, sedm, jest sedm andl ped tv Bo a ti jsou slva t osob svat Trojice. Toto jsou Sefiroti Kabbaly Bo. Jsou-li slova, zvlt 72 jmen Boha, seadna uritm zpsobem, nabvaj neodolateln moci.2 Avak kdy se stane, e slova neobsahuj vznamu, ve kterm spov jejich moc tvr, je dleito je zmniti, a jsou pede 1 Psmena krom toho slou za cifry a sla, kter vypisuj, maj svrchovanou moc. Konen znamnka u psmen nejsou jim zbyten, rovn tak, jako vechny stky zkona jsou nadny silou a moc. 2 V rabnsk knize Toldos Jeschu ili ivot Jev, kter zakonuje Podvren Evangelia, peloen a poznmkami opaten od Gustava Bruneta. idovsk tento spisovatel nm dv pklady zzran sly jmna Boho. Str. 3858., Pa 1863. - 123 -

psna pravidla, jimi se docl tto zmny. Tak prav Kabballist a prozatm se spokojme ci, e rozhodovati o tom, co obsahuje a co vbec neobsahuje Kabbala farizejsk, bylo by tkou prac. Avak emu nikterak neteba se diviti, jest to, e jej nitro se otevelo vzneenm pravdm, a ponvad jsme ji nazvali napodobenm prav Kabbaly, vyjdili jsme tm, e jsouc i znetvoena mus pipomnati jej vzneen rysy. Na pklad, jestlie bosk mysticismus uzavr v jistch slech nepochopitelnou moc,1 kouzeln Kabbala kup ihned nesetn poetilosti na toto dogma a na tuto vru napodobenou, kter se zmocnil Pythagoras ve svch putovnch a jej nevystiitelnou starobylost pipomn ve svch nauench.2 Snad bude namtno, e tato Kabbala pijm vzezen zcela kouzelnick. Nue co na tom? Co nevme, e kabbalistm neschzely nejpodivnj dvody, aby dokzali nevinnost kouzelnictv? A jak pochybnosti mly by lovka zdrovati od Kabbaly? Ona jest posvtn. Kabbalist prav, e svat ji pouvali, ona byla jejich moc. Skrze ni Moj povznesl se nad kouzelnky egyptsk, stal se hroznm svmi divy, skrze ni Eli zpsobil, e sestoupil ohe s nebe, j Daniel zavel tlamy lv a skrze ni t proroci zjevili udlosti, kter tajila dalek budoucnost. Opravdu, co jest nad to skvlejho? Talmudist obnovili tuto Kabbalu, kter ji kolem asu Jee Krista se rozila v Judei a jej zsluha jest opravdu nevyrovnateln, nebo podle mnn zasvcenc vede je k dokonalosti, ona vychovv dui po stupnch k rozjmn toho, co jest nejdokonalej v prod. Jestli nae oi stanou nad tmto pozemskm svtem, ona nm jej ukazuje oiven mnostvm duch, ty rznch druh, kte pebvaj kad dle sv pirozenosti ve tyech ivlech. Tito duchov jsou dvojho pohlav a byli stvoeni jako ptel a sluebnci lovka, Kabbala praktick u prostedkm, kterak s nimi obcovati.3 Ona jest tedy klem naich styk se svtem neviditelnm, ili tajemstvm antickho duchastv (spiritismu). A tato podivuhodn vda dv mezi pti dy kabbalist prvn stupe tm, kte jsou nazvni rozjmav a kte by v dob nynj mli jmno spiritist. Tito mudrci, horliv sledujce nebesk pravdy, vlekou mysl i tlo ve drhy, kterou se bere jejich due, zbaven vech pout k vcem skutenm. Povzneseni a postaveni jsouce v tsn styk s andli, duevnmi to prchody, ktermi proud bostv a vylv v ns sv zzran dary, v, e voda se rozlv pry, ani uhas nai ze, a miz v propastech, jestlie nae sta se k nim nepibl. Mme tedy tlem i du se spojiti s andli a do hlubiny sv bytosti. Tak uin kabbalista nadpirozen, tak in filosof vy magie. Vizme vak v tom jen prvn podmnku, j stanov Kabbala,
1 Prce opata Martela na toto slovo a apotola sv. Jana: Qui habet intelectum, computet numerum bestiae, Apocal. Kap. 13., v. 18. 2 Pklad tto moci sel: zjeven tohoto tajemstv nm odhaluje psobivost a vliv sla 7., jeho silou staly se vechny vci, nebo podle mg Synagogy sedm Sefirot vylv sv psoben na sedm schopnost sedmi planet, a tyto maj nesmrnou moc, kter zle v sedmi vcech v hospodstv zem a v udlostech atd. Jest sedm bran due; toti: dv oi, dv ui, jedna sta, dva otvory nosn. Sedm dn bylo pouito ku stvoen svta, jest sedm sobot od Velikonoc do Letnic a sedm krt sedm sobot pro lto milostiv. Konen sedm tiscilet bude velik Sabath a as pokoje vemu stvoen. Bylo tedy teba, aby bylo onch sedm dvojitch psmen, kterm me se pitati tchto sedm vc. Tamt; Dj. id. Dodatek. Str. 340. atd. 3 ti: Djiny Satana. Str. 127., 1861. Kniha uen, do n na netst vloudily se mnoh bludy. (Od opata Lecanu.) - 124 -

nebo musme k tomu pipojiti modlitbu, modlitbu andlskou, v jejm objet nerozlun jsouce spojeni s Bohem, ijeme pod polbenm bostva.1 e jest povinnost kabbalistovou se obraceti k andlskm schopnostem, bude se zdti zasvcenci zcela pirozen, ponvad tito duchov, jsouce pechovavateli dar boch, maj neviditeln vliv na hvzdy, proto je pro ns dleito znti je dosti dkladn, abychom podle poteby mnili jejich jmna. Jmna jsou zajist nstroji naeho psoben na tyto iditele t neb on hvzdy, jejm kolem jest, aby na jist msto, v jist as, v jistch okolnostech vylvala vlivy, kter zachtlo se nm diti. Takovm zpsobem rozjmav spiritista vnuje sv hlubok bdn potu psmen, z nich skld se jmno Jehovy, na jejich podobu, jejich sestaven, a na jmna andl, jejich funkce se k nim poj. Avak tlo, ponen sluebnk lovka, m spojiti svou innost s innost due. Kabbalista mus tedy obraceti se brzy k jedn, brzy k druh stran, mus pohybovati jazykem jistm zpsobem a skldati a sluovati sv pohyby s vyslovovnm uritch psmen a uritch slov, zkrtka uvsti pohyby tla v soulad s pohyby due.2 Kabbalista, msto aby ml obavu, e si dv marnou prci, ct se astnm rozko, kterou namahav erp z nitra vdy a ze tst, kter vyplv u nho ze spojen tak blzkho s Bohem, e nkdy dokonce se domnv, e sm jest petvoen v bostv. Proto uenci, kte se povznesli na vi Kabbaly spekulativn, vzvajce jmno bo a jmna andl povauj zzrak jen za hku, uvdme zde na doklad, zzrak ploditelnho kole div rabna Ismaela. 3 Neopomeme pipomenouti jeden d Kabbaly hvzdsk, jej tajemstv zde nebudeme odhalovati, ale kter pouuje ns, e kabbalist pisuzuj velk vliv hvzdm a obzvlt lun, ponvad jest humnem a sbrnou ostatnch planet. Ona s nimi obcuje, ale jet vce se sluncem. To j napluje moc oivujc, kterou ona ze svho lna vylv na ostatn tvory. Ona d vechny pozemsk pevraty, jeto jest ze jmen Boch jedinou enou, a tato ena jest zprostedkovatelkou mezi Bohem a stvoenm, mezi prvobytnmi nebesy a andly a mezi nmi a nebem hvzd. Jej lohou jest bti prostednic mezi andly a lidmi. Ona pon a stv se thotnou, spojujc se se sluncem svm manelem, aby potom odevzdala, co poala, lidem zrosenm milost bo. Krom toho dostv od Venue moc potebnou k plozen a od Marta slu a boulivou povahu. Zasvcenci Kabbaly tvrd, e vystihuj souvislost osudnou mezi vcmi podzenmi a duchy, nebo-li vymi schopnostmi. Pedstavuj si, e kad stvoen jest zastnno na vlastnostech jedn vy bytosti. Sna se zvdti, od kter planety zvis ono stvoen, kter maj na zeteli. Potom zkoumaj, ktermi cestami planeta a vy schopnost vylvaj sv psoben v tento pedmt, a sna se rozeznati tajn lnky etzu, kter poj nebesa se zem. Jakmile roze tuto zhadu, prohlauj se za mistry v pivolvn tchto duch s hry, zahrnujce je bu poctami pimenmi jejich dstojenstv,
1 Filosofov koly Alexandrijsk, arodjov jsou z te koly atd., kde zbloudil zbonost a nn pieta potc se z bludu do bludu a spojuje se s vdou a vkony pekelnmi. 2 Tyto vci spadaj do magie v obor znamen svtosti nich, kdy ona vezme na se formu hvzdstv soudnho. ti star kouzelnky a Cornelia Agrippu atd., kter jsme tak asto citovali ve svch dlech o magii (kouzelnictv). 3 Tyto kouzeln kole pipomnaj oarovan sry, o kterch se mluv v Bom mst, od sv. Augustina. ti kap. XVIII., str. 18. Viz tot v na knize: O vych divech magie. Kap. V., 2. oddl promnn, ivoin morfinismus atd. - 125 -

neb obtovnm trav a vn, pimench jejich chuti.1 Slyme je tvrditi, e tato ptomnost ducha dv pedmtu novou moc, kter je velice podivuhodna, hledc k jeho pirozenosti. V, e due byly dve ne tlo2 a e, prochzejce skrze Sefiroty, jdou uritmi sframi a e na seskupen tchto okolnost zvis jejich osud v tomto svt. Kdy lovk se narod, Bh pr mu pole opatrovnka, andla, a ten ho vede podle nklonnost pijatch od planety, pod kterou jest narozen, kabbalista mus se tedy snaiti, aby vyptral, kter jest tento genius. Avak zprost-li se lovk veden tohoto andla, jeho pd v zloin a v netst jest nevyhnuteln. Takov byl osud Saulv, Baltazarv, Nabuchodonosorv. Z tto zsady jest zejmo, e k zabezpeen tst dtte jde pedevm o to, aby duch planety, pod kterou jest narozeno, byl uchlcholen a aby mu bylo lichoceno. Zd se nm, e ekli jsme dosti, abychom ukzali, e prv touto hanebnou a nepemoitelnou vrou a nesetnmi jejmi zmnami idovt kabbalist, tito ddicov Kabbaly hvzdn ili sabeistick, kter datuje se z Babylona jako Kabbala syn Chmovch,3 rozili z konce zem a na konec kouzeln jej uen. Prv pomoc tohoto hvzdnho kouzelnictv Chaldejan a jejich nstupci, uenci hvzdstv soudnho, zmocnili se pohanskho ma a ducha jeho hroznch csa, znepokojovali palce krl a naplovali zloiny hrady mansk lechty a obydl zmonch man a do asu, kter hrani s dobou na. Byla tedy Kabbala v pravd koenem magie (kouzelnictv), onoho umn, jeho misti stali se ji tak zbhlmi v dob Mojov, e tento osvoboditel ml poteb moci Bo, aby se povznesl nad jejich kouzla.4

1 ti sv. Augustina, kter kral filosofa Porfyria: Msto Bo. Kniha X. kap, XI. Shakespeare sest empar de cesnotions, scene IV. arodjek Macbethovch: Scale of dragon tooth of wolf atd., a Virgilius rozepisuje se o tchto kouzelnch vcech: Has herbas His ego saepe atd. Eclog. VIII. 2 Blud Origensk, velmi znm a zavren. 3 Zasvcen jim podle mnn uenc syny Kainovmi. 4 ti papyrusy egyptsk, kter jsme citovali ve sv knize. O vych kazech magie. Kap. 1. ti t Koran. Sv. II., str. 55., pelo. Bayer 1775. - 126 -

III. Kabbala kouzeln.

Vechna dogmatick nboenstv, prav nm jeden uen kabbalista, povstala z Kabbaly. Vechna sdruen zednsk vd j za sv tajemstv a symboly. Tyto tradice jsou evniv zachovvny knstvem a podle nho jsou kln kosti alamounovy, obadn knihou, eknme kouzelnou knihou jednoho papee. Hlavn sbrnou idovsk Kabbaly jsou Zohar a Talmud. Ona se nachz u vech nrod ve vem tajemnm, a toto mystick uen pochz od Chaldejskch, kte vzeli z Chma. Abraham jest een kouzelnk-kabbalista, ponvad byl Chaldejan. Kouzelnictv a pekelnictv jsou nerozlun od Kabbaly. id, kte jsou nejvrnjmi pechovavateli tajemstv Kabbaly, jsou v magii velkmi mistry stedovku. Oni pedstavujce ducha temnosti, vos ex patre diabolo (vy jste z otce bla) byli misioni a Velmistry okultismu. Tradice kabbalistick vloudily se svm jedem v rzn odvtv vdomost lidskch vlivem asti id v nich. Pklad: Lkastv provozovan idy jest nakaeno kouzelnictvm. Oni ms lkastv do hvzdstv. Crkevn snmy a Otcov crkevn proti tomuto ponn. Aby zkazili sociln vdu, kabbalist, jich pedky jsou id, nechvaj Vniknouti uen kabbalistick mezi Temple, ve kterch zedni vid sv pedky Jejich cl Odhalen jejich nstupc. Vechna nboenstv v pravd dogmatick (zaloen na uen), prav nm v r. 1861 profesor magie Eliphas Lvi, vyla z Kabbaly a zase se v ni vrac. Ve, co jest vdeck a vzneen v nboenskch snech vech illumintor, jako jsou Jakub Boehne, Swedenborg, Saint Martin, jest vzato z Kabbaly; vechna sdruen zednsk vd j za sv tajemstv a symboly. Jedin Kabbala zasvcuje ns do slouen obecnho rozumu a slova Boho, ona m kle ptomnosti, minulosti a budoucnosti.1 Tato Kabbala lev, neboli pern, jsouc prvotnm zrodkem veker magie a proto i zrodkem zla, vzbuzenho a nejhroznjho, kter me rozsvati duch zla, jest tedy vskutku v nejvt ct u tch, kte vyznvaj tuto livou a oemetnou vdu.2 Tak Eliphas Lvi, opraje se o to, e nazval Kabbalou patn pochopenou jist hanebn kacstv lidmi zatracen, odvauje se nm ci: Tedy Crkev musila zapovdti vcm tak nebezpen studium tto vdy, jej kle mlo si zachovati jen nejvy knstvo. Skuten se zd, e podn kabbalistick bylo zachovno papei, aspo a do Lva III., jemu se pisuzuje obadn kniha (ritul), kter byl pr dn papeem csai Karlu Velikmu, a kter m vechna psmena, dokonce i nejtajnj, psmena Klnch kost alamounovch. Tato knka,
1 Dogma (uen) a obady vy magie. Sv. I., strana 95 Pa 1861, 2. vyd. Dlo velice protikatolick. Mluvme-li o zednstv, teba vyrozumvati v y s o k l o e , n e j v y a t a j n o u r a d u , o n ustanoven zednsk d, a b y v j e j m e l e z a s e d a l a vdy vtina idovsk. 2 T sm Israelsk Vesmr jest nucen neuznvati Kabbaly a nazvati kabbalistiku oslujcm henm ducha. Nauky kabbalistick jsou v nm nicmn stejn, pevzaty jsouce z ritulu idovskho a z Talmudu, kter ns u, e litery jejho psma, jmna andl a jmna msc jsou chaldejsk. Tamt XXI., str. 1078; 1866 atd. Tot XXII., str. 984 atd. - 127 -

kter mla zstati skryta, pozdji jsouc rozena, musila bti crkv zavrena a upadla v obor ern magie.1 Ona jest dosud znma pod jmnem Enchiridion (rukov) Lva III. Avak ztrta kl kabbalistickch nemohla pivoditi ztrtu neomylnosti crkve, j vdy jest ptomen Duch sv., ale pece uvrhla velikou nejasnost ve vklad bible a uinila pln nesrozumitelnmi velk obrazy proroctv Ezechielova a zjeven sv. Jana.2 Souverenn vlastnk tto knihy, kter um ji uvati, musil by bti pnem svta. Pece vak dv hlavn shromadit idovsk Kabbaly, v n, jak magie tvrd, zastnna jest crkev od n pronsledovan s temnou nenvist, jsou Zohar a Talmud. Nue, co se te tto posledn knihy, tvrd nm profesor magie Eliphas, e existuje druh bible neznm, neb spe nepochopen od kesan, jak oni prav, sbrka ohavnch necudnost, ale my ji nazveme pamtnkem, kter shromauje ve, co duch filosofick a duch nboensk mohl kdy vykonati neb vymysliti nejvzneenjho, a nazveme ji pokladem obklenm trny, diamantem v hrubm, sprostm kameni. Nai teni asi ji uhodli, e chceme mluviti o Talmudu.3 Nue Talmud Zohar, stn podn rabnsk, a podn kouzelnk a zasvcenc okultismu maj jeden a t podnt a tm jev nm jednoho a tho ducha! Skuten pokrauje takto jeden z nejvtch neptel crkve: Zvojem vech crkevnch alegori a mystickm zvojem starch dogmat, podivnmi zkoukami a tmou vech zasvcen, pod peet vech posvtnch spis, ve zceninch Ninive a Thb na zernal tvi sfing Asyrie a Egypta atd.; v podivnch odznacch naich starch alchymistickch knih; v obadech pijmn do du, je byly obvykl ve vech tajemnch spolenostech, nachzme stopy uen, vude stejnho a peliv ukrvanho (I.)!4 A toto posvtn uen, kter jest naukou arodjnictv neb vych kouzelnickch zasvcen, jest zrove uenm Kabbaly, ktermu u ns id, pijave je od Chaldejskch sabeist vzelch z Chma, kte podle mnn velice ve vd rozenho byli ddici uen syn Kainovch.5 (V tto kapito 1 Eliphas Lvi piznv tedy, e toto podn, ili idovsk Kabbala, m za zkonk kouzelnou knihu, zavrenou crkv a vhlasnou v oboru ern magie, avak umnil si pisuzovati jej sepsn papem! 2 Eliphas Lvi: Dj. magie. Str. 222255; 1860: K by zkonn nstupci sv. Petra pijali hold tto knihy, dovoluje si ci tento uenec magie a ehnali prci nejpokornjho ze svch syn, kter se domnv, e nalezl jeden z kl umn, kter klade k nohm toho, komu nle otvrati a zavrati poklady vdomosti a vry. Tamt. Dj. str. 222; 1860. 3 Takto prav onen kabbalista, oemetn neptel crkve a z crkve vystoupl duchovn. Zkladn lnky vry (dogma) a ustaven obadn (ritul); str. 93, 1861. Viz v na kapitole Talmudu, co nm prav uen Drach o tomto pokladu neistch nesmyslnost a nkdy t pokladu vdy a vzneench pojm. Sv. Jeronm, kter znal dokonale Talmud a idovsk psma, prohlauje, e je tam tolik bj a neistoty, e by bylo o tom stydno mluviti. Supra, a ti Dj. id. Dodatek. Tamt; sv. VI., str. 254. moreri jest v kad knihovn, viz co prav o Zoharu. Sv. VI., str. 240, ponaje po str. 652 (1732). 4 Tamt, Dogma. Sv. I. vod, str. 5. Vydn z r. 1854. 5 Idee Kabbaly a Chaldeje, vda chaldejsk, vda o sabeistickm i modlskm planetstv jsou tak dohromady spojeny, e v jednom romnu, jeho hrdinov jsou z rodiny idovsk, prav se o jedn osob: On znal Lochene Koidech (toti chaldejsky) rovn tak dobe jako balkebole, co znamen uence Kabbaly. V romnu zna se veobecn vra lidu. Feuilleton novin Debats. Pa, s. 7. prosince 1866 od Erckmanna-Chatriana, nazvan Blokda (Falcburku), ryvek z vlky r. 1814. Ostatn idea soudnho planetstv ili Kabbaly sabeistick se tak pipn - 128 -

le passim.) Matter pokld za jisto, e zplozen gnostikov zddili, jak brzy se dovme, od kouzelnka ida Simeona1 arodjnictv chaldejskch kabbalist. Tak zmiujeme se o prvnch sabeistech, kte smsili kult hada s kultem hvzd 2 oivench duchy; a z prosted tchto nrod zalbilo se bohu povolati Abrahama, toho patriarchu, kterho falovatel djin a nboenstv souhlasn s rabny povauj za ddice tajemstv Enochova a za otce zasvcen (Kabbaly) v Israeli.3 Vskutku rabni ns ujiuj, e vichni lenov velkho Sanhedrinu jsou zasvcenci magie, e patriarcha Abraham, pochzejc ze sabeistickho msta Ur, byl kouzelnkem, kter vycviil ve svm umn syny svch soulonic, a e po pkladu Abrahama svho pedka, David byl hvzdem a kouzelnkem.4 Abraham, vychzeje z Chaldeje, odnesl s sebou tajemstv Kabbaly a Kabbala se tak dalece smuje s magi, e podle kabbalistskho stnho podn, Indie byla obydlena potomky Kaina, take pozdji synov Abrahama a Century odtamtud vyli a nsledkem tohoto kabbalistickho obyvatelstva ona byla po vtce zem pekelnictv (goetie) a kouzel.5 (Goetie) Pekelnictv, arodjstv, belsk kouzla, svobodn umn a tajn sdruen jsou tedy nerozluitelna od nauk a pletich Kabbaly. Nm se nezd nic bti veobecnji dokzno sty velkch uenc okultn vdy a dosvdujeme to slovem samho Eliphase, kterho slyeli jsme zvolati: Uen kabbalistick, je je zkladn naukou vy magie, jest obsaeno v Sepher Jesireh, v Zohar a v Talmudu.6 Jest to tvrzen, kter rationalista Hoefer potvrzuje tmito slovy, jich pr k idem rabnskho stnho podn, e knz Bouhors prav v V ivot sv. Ignce z Loyoly o slavnm Vilmu Pestelu, kterho tento svtec pijal za novice: Pestel zaal blouzniti; byl to nsledek ten rabn a pozorovn hvzd. Rabinismus a soudn hvzdstv mu pomtly mysl. Svazek II., kn. IV., str. 5, Pa 1825. Kdy Ignc se byl po dva roky darmo snail pivsti k zdravmu rozumu tohoto podivuhodnho uence, vylouil ho pak ze svho du. 1 Sv. Epiphan: Adv. hoeres. Str. 55., vyd. fol. z r. 1622. Tamt; Sv. Iraen: Adv. Valent atd., str. 43, 62, 137 atd. Vydn fol. 1560. 2 Matter, hodnost university. Soudn djiny gnosticismu. Sv. 3. str. 184. 2. vyd. Pa 1843. Bible Daniel Kap. XIV. atd. 3 Eliphas Lvi: Dj. magie, str. 46.; Pa 1860. Zasvcen kabbaly neprav. Tento prav: Enoch jest tot jako Hermes Trismegist Egypan; tamt, str. 46. Ostatn tento Trismegist jest Chm neb jeho syn Mesraim. 4 Crkev a Synagoga, str. 48,1859. Dj. id, tamt, sv. VI. kap. VIII. atd. Crkev prav opak v modlitbch umrajcch: Libera animam eius sicut liberasti Abraham de Ur Chaldeorum. Podle kabbalist novodobch, kte jsou ky id, spad Kabbala ili magie a ped dobu Abrahamovu, kter ji odnesl z Chaldeje, jej byla vdou, jako i vdou Orfea, Konfucia a Zoroastra. Jsou to dogmata magie, je byla vryta na kamenn desky Enochem Trismegistem. Moj je vytbil, a znovu zastel. To je smysl slova zjevit!. Dal jim nov zvoj, kdy ze svat Kabbaly uinil vhradn ddictv lidu israelskho a neporuiteln tajemstv jeho kn. Tajemstv Eleusiny a Theb zachovvaj o n mezi nrody nkter symboly ji poruen, jejich kl byl ztracen mezi nstroji vzrstajc povry. Konen pichz Spasitel zvstovan andlm svatou hvzdou zasvcen, aby roztrhl selou oponu starho chrmu, aby dal Crkv lidem novou tkaninu povst a symbol, kter skrvaj vdy tyt pravdy nezasvcencm, zachovvajce je pro vyvolen (kouzelnky). Eliphas Lvi: Djiny magie, strana 34; 1860. Vidme, s jakou houevnatost kabbalist skrvaj pravdu pod pltm sv neprav vdy. 5 Eliphas, tamt, Dj. str. 4666, 78. etn skutky pisuzovan rabny Abrahamovi, str. 345.348. atd., viz Gustav Brunet: Podvren Evangelia a poznmky; Pa 1863. 6 Tamt, Dj. str. 28. - 129 -

hlednost nezad kilu: Mystick nauky a starovk kouzeln pikle jsou sten zachovny v Kabbale, kter jest podle naeho nzoru z doby prvnch vcch veobecn vry satansk, a byla vydna teprv v prvnch stoletch doby kesansk rabnem Akibou a jeho kem Simeonem Ben Jochamem. Nicmn idovt a arabt alchymist znali odedvna knihy Kabbaly, kter byly u zasvcenc rovn v takov ct, jako knihy Herma Trismegista.1 Zkrtka my nebojme se opakovati, e jest jisto, e id, nejvrnj pechovavatel tajemstv Kabbaly, byli skoro vdycky v magii ve stedovku velkmi mistry Jsouce na zemi zstupci ducha temnosti, vos ex patre diabolo, oni byli missioni uren osudem, a velc misti okultismu. Kad spolek tajnosti a zlodu, dvajc si za vdce idy kabbalisty, dv si za pedstaven a za ochrnce ddice nauk, kter jsou vhodn k jeho skrytmu cli. To jest to, co nev prost lid v tchto sdruench, ale uen zasvcenec a kad opravdov pvrenec si ekne, pokloniv se ped nimi: Oni opravdu jsou nai otcov ve vd.2 A tato vda, kterou pseudonym Eliphas Lvi opatil jmnem idovsk vlky, stala se za naich dn nezvratnm pnem a jsouc vdou magie, mus bti, jak ns u crkevn otcov a dlouh zkuenost nrod, jen vdou samho zla,3 schopnou, aby utvoila proti uen a moci crkve, je ji stih svou klatbou, nejdmyslnj a nejstranj zzen, jak jen me bti, aby znepokojovalo svt. Kabbalistick magie, snac se skrti naim om tuto hanbu, zahaluje se v pl vysok moudrosti a tv se, jakoby zavrhovala od sebe s pohrdnm nkter ze svch vlastnch syn, toti ty, kte na sebe berou vechnu hanbu a dopoutj, aby dsn nsledky jejich zsad klidn postupovaly svou drahou, kte odvauj se bti v prav poledne tm, m jsou obratni jen ve tmch. Eliphas, tento odbojn levita, kter oblkl bern ki, odvauje se vydvati se za jednoho ze ctihodnch vtenk crkve, nm pak prav: Magie m t sv kace a rozkolnky, sv kouzelnky a arodje. Musme mstti oprvnnost vdy za odcizen, za nevdomost, poetilost a podvod.4 Nue, mezi ty, kter Eliphas zamt s opovrenm a kter jeho nauka nemohla ospravedlniti, my pedn potme z kabbalistickch sekt gnose adoptivn syny Kaina, to jest kace Kainisty, vzel ze ida Simeona Maga.5 Tito bdnci se zdob jmnem tohoto prvnho vraednka a uvdj za otce Kainova, Esauova a Kore s jeho spoluvinnky a nsledovnky jejich sporu a lidu sodomskho tu nejvy cnost nebes! Chlub se, e maj takovto mue za pedky a prav, e jejich vda, je jest pln kabbalistick, jest vzneen, s nim nesrovnateln a dokonal. Kdy velk stavitel tohoto svta chtl je zahladiti, nebyl pr s to, aby jim ukodil, nebo oni umli utvoiti tmu, aby se skryli ped jeho
1 Hoefer: Djiny chemie. Sv. I., str. 242. Knihy Hermovy obsahovaly asi velkou st Kabbaly. 2 Eliphas: Dj. magie. Str. 247. Tamt. 3 Koran na nesetnch mstech; ku p.: Oni se dreli toho, emu uili blov za vldy alamounovy. alamoun proto nezheil, ale pouze blov, kte uili lid kouzelnictv. Kap. Krva, sv. I., str. 392. Peklad Ryerv, 1775. 4 Tamt, str. 33. Tak kouzelnk Eliphas a kouzelnci modernho spiritismu, a jsou spojenci, nesnej se. 5 Sv. Epiphan: Opera Adv. Haeres, sv. II., str. 276. Pa 1622 foliant. Caiani a potentiori quadam virtute ac coelesti autoritate derivtm esse Caianum praedicant nec non et Esau et Core cum suis itemque Sodomitas; Abelum vero ab imbecilliori virtute prodiisse. Quamobrem, etc. - 130 -

hnvem, a nejvy Moudrost se jim pizpsobila. Jid, kterho, jak se vychloubaj, maj za bratra, byl jednm z jejich zasvcenc, i spatujete je pozvedati do ve jedno evangelium, kter m jmno tohoto boskho zrdce.1 Hle, jsou to tedy kaci du spiritistickho, kte jsou pedmtem soustrasti pro lidi zdatn v soudob magii a vrok tchto poslednch, rovn krtk jak nesprvn, jest positivn. Gnosticism, arianism a manicheism vyly z Kabbaly patn pochopen.2 Nikoli patn pochopen, to nen prav slovo; bylo ho tuto neobratn pouito; jin ekli to zetelnji. m vce se nae bdn ilo, tm bylo nm snaz vidti, jak kabbalistick tradice kape svj jed v rzn odvtv rznch vdomost a pronik je za pm asti id. O n i o t r a v u j o d d v n h o s t a r o v k u v d u n b o enskou, djepisnou a mravn, znetvouj vdu astron o m i c k o u a f y s i c k o u . Je-li mono, abychom bez nelibosti, souhlasn s nevdomci a neobratnmi pteli pokroku a lidskosti, se divili vhlasu magie, kter se pipojila a pilnula k lkask vd ida, a kter ve stoletch talmudistick pravovrnosti popouz psnost Crkve proti nemocnmu kesanu, jen jest dosti mdl ve ve a vydv se v ruce lkae talmudisty! Vskutku jedno odvtv Kabbaly se propjilo umn lkaskmu. Podezvali je a obviovali, e jest zaloeno na kouzelnictv a id se od nho odvrtili jen s t, ba asto, kdy stali se kesany, vidli jsme je setrvvati v tom, e potrali nemoci a zaehnvali hrozc zlo, pitajce zzranou moc slm, kter pedstavovala znaky; pi tom odkvali brzy podivn formule, brzy zase oddvali se nkterm podivnm praktikm.3 A u tohoto nroda umn lebn zd se kreti spolu s umnm mluvy hvzd. Ve Francii v dvnch dobch, prav nm jeden neopatrn ptel Israele, vtina lka a hvzd byli id.4 U tohoto nroda byly tyto znalosti velice v obyeji od zajet babylonskho. Je znmo, e id zamstnvali se prodejem kouzelnch npoj pro msk pan a jet dnes provozuj lkastv po celm Vchod. S jedn strany vda soudnho hvzdstv, kterou oni se pyn, a jejich bo 1 Sv. Epiphan, Adv. Haeres, str. 55. Vydn foliantov z r. 1622 Tamt, sv. Iraen., Adv. Valent, atd. str. 43, 62, 137 atd. vyd. foliantov z r. 1560. 2 Eliphas, tamt. Dj. Magie. Str. 222. e je jasn; ale gnostit kabbalist, kte vzeli ze ida kouzelnka imona, zda tito nemohou vztahovati tuto poklonu na sv bratry, t. j. na nkter z naich modernch (na pklad vysoce postavench filosof-kabbalist. Poz. pekl.) kabbalist! Ti nechtjce uraziti jemnocitu na doby, pomhaj z nepohodlnosti zrove i neblah osob bla, tak asto jmenovan v Koranu, i Crkvi, kter umnila si dovolvati se ho, i magii, jej nervy na chvli on zranil a jej pchu ur! Viz Eliphas tamt, Dj. strana 1428. 3 Dj. id. Sv. VI., tamt str. 394. Kabbala jsouc pravdpodobn pvodu Kainova neb aspo Chmova atd., jest star id a proto neme bti jejich vlastn. Jest ve vnosti u uenc arabskch a pozdji naplnila nejzajmavj strnky Kornelia Agrippy, Paracelsa, k arodj alexandrijskch a zasvcenc vech velkch dob magie. Hippokrates se posmv jistm podvodnkm, kte se vychloubali, e l padoucnici modlitbami atd. L. De morbo sacro; a Galien zavrhuje toto ponn, jako dvn kouzla Egypan a Chaldejc, toti kabbalist a sabeist. L. D. sitnplici remed. potest. Thiers: Povry, hlava XXXV., str. 416. atd. 1679. Naproti tomu vidme oddvati se tomuto svobodnmu umn slavnho arcikace a kabbalistu Basilida, ka ida z Gitanu, kouzelnka imona. 4 Takt i u ns ve stedovku. Pozn. pekl. - 131 -

hatstv z druh strany byly bez pochyby pinou tch hroznch nsilnost a pronsledovn, o kterch djiny zachovaly pam. Advokt Bdarride, vren sv nezmniteln soustav obrany idovstva na vrub crkve, ukazuje nm idovsk lkastv jen ze svdn strany len a zapomn na kabbalistickou strnku lkask vdy id, svch krajan. On neme strpti urlivho podezrn, a je djiny vech nrod zjistily. Takt je ochoten nm to vysvtliti jen hloupou nevdomost kesan. Prav: Len, kter provozovali lkai idovt, mlo cosi zzranho ve stolet nevdomm a podivn mluva, ve kter byly obsaeny tajnosti jejich umn a kter jim dodvala tajemn rz a obzvlt stav nekesan, k nmu nleeli provozovatel lkastv, vzbudily neklidnou starostlivost prostho povrivho lidu. Lid nerozpakovali se vidti pouze ry a kouzelnictv ve vdn, kterm se vyznamenvali lkai arabt a idovt; snmy crkevn vyluovaly tud kesany, kte se k idm obraceli. 1 A pro idovskho spisovatele, rozum se samo sebou, e snmy crkevn spchaly dlo Vandal, vyobcovave umn tchto kouzelnk, jako to uinili v m csaov, pni nejvzdlanjch nrod starho svta! Pihlejce v nejdvnjm starovku kesanskm k jednomu z tchto mu, kte byli slvou a svtlem lovenstva, vskutku pistihujeme lkastv kabbalistick, kter id jeho doby pijali od svch otc, jak ono pechz z jeho stolet k naemu; je to etz nezdravch tradic, kter oni odevzdvali svm synm a slyme ho dvati je do klatby. Sv. Jan Zlatost, tento chrabr crkevn otec, zvolal: b l o v o b v a j n e j e n o m s y n a g o g u , a l e t a k d u e i d . Zda budete vyhledvati uzdraven tla za cenu spasen due? Zda mete, ani vzbudte hnv Boha, stvoitele vaeho tla, prositi se svho neptele o uzdraven? A vda lkask, jak pak by se nestala v rukou leckterho modle neomylnm prostedkem, aby vs pilkali k bohm pohan?2 asto tak pohan lili neduhy tmto zpsobem a navrtili chorm zdrav; zdali jest to dvod, abyste brali podl na jejich bezbonosti? Jestlie Bh dovoluje blm, tak jako lidem, vykonati nkter uzdraven, on to dovoluje, aby ns zkouel, a lpe jest pro ns nemoc, ne zbablost, dati bezbonmi pro 1 Bdarride: id, strana 139., II. vyd. Pa 1861. Abb Gioberti velice nepatrn veliina v tto otzce, veden jsa svou protimskou svobodomyslnost, prav nm skoro tot. Chrame se uprati lkam idovskm jist pokrok, za kter lkask umn me bti vdno. Zda-li sama chemie nedkuje za velk pokrok alchymii? Avak z jak velik nevdomosti pochz tato smlost vyneti kritiku o nazench biskup a crkevnch snm, kter ohlaovaly nemocnm kesanm zpov, utkati se k umn id? Bdnm jest dokzno, e crkev v dn dob se neskldala z nevdomho a povrivho lidu; ale ped vraednou zlomyslnost a ped zloiny magie, kter, jak svd djiny vech nrod, byly u id obvykl, musila se crkev chvti zrove o ivot tlesn i duevn svch dtek. ti na doklad proslul jednn edn. Sv. I. str. 279. atd. Sv. IV. foliantov; Pa 1705, 1710, 1719, 1738. 2 Sv. Jan Zlatost, takto mluv, v to, co nevd ti, kte odvauj se nazvati koncily a kesany fanatickmi a povrivmi. On v, e vt st starho lkastv u modl se konala v chrmech, kde knz a lka splvali v jedno, on v, e toto lkastv bylo z sti magnetick, kouzelnick a belsk, co vykldme ve sv knize: O zprostedkovatelch a prostedcch magie. Kabbalistick a talmudick lkastv idovo, promen kouzelnictvm, msilo se tedy tak dalece s lkastvm pohan, e nadchlo se tmi bohy. Za naich dn rozmohlo se rovn umn lkask spiritistick, obzvlt pomoc vzken magnetismu. ti v tom ohledu Protectiones theologicae z r. 1866 vhlasnho bohoslovce mskho gymnasia Jana Perrone, kter asto prokazuje nm est, e cituje n spis. - 132 -

stedky vysvobozen z naich neduh. bel dokonce, i kdyby ns uzdravil, uinil by nm dozajista vce zla, ne dobra; nebo by ulevil naemu tlu, kter nicmn bylo by potravou erv, ale ukodil by vnmu blahu na due. Verbi otrok nabzej dtem pamlsky, cukrov, hry v kostky, trety, tisc vnadidel, aby, pivbce je, uloupili jim svobodu a ivot. Prv tak blov slibuj nm uzdraven naich d, aby pokodili tm jistji spasen na due. , nedopusme tohoto zlodu, moji rozmil! Bh vs neopout, nbr chce, aby tm silnji ukzala se vae ctnost, dopout-li nkdy, aby nemoc vs zashla. Snejte ji tedy staten a prchejte, prchejte, nebo zaete idy; oni tvrd, e jsou nejobratnjmi lkai na svt, ale jejich lkask vda jest jen podvod a kouzla, a m u l e t y a p l e t i c h y v z a t z k o u z e l n i c t v , podobn, jako jejich synagogy jsou msta prostopnosti, kam chod eny necudn a darebn.1 Jin otec crkevn, sv. Epiphan, seznmiv se s tmito idovskmi povrami, ns u, e id ms ve svou vdu umn satansk 2, b a e a s t o n e c o u v n o u a n i p e d v r a d o u , v y k o n v a j c e l n e k v r y k a b a l i s t i c k , kter Tom Katimpr pipomenul tmito slovy: Jeden id velice uen, nedlouho ped tm obrcen na vru, tvrdil mn, e jeden z jeho nkdejch spoluvrc umraje, uinil idm toto proroctv: V y m e t e s e u z d r a v i t i z h a n e b n nemoci, kter vs sou, jen povnm kesansk k r v e 3 N e b o l i d s k k r e v j e s t z k l a d e m v e c h v k o n m a g i e ! L i d s k k r e v j e s t j n u t n a . Potebuje lidsk krve a lidskho tuku k vykonvn svch obad a k hotoven posvtnch olej, mast arodjnch a svch svtost, aby doshla svho bezbonho cle. Zde, v tomto vezdejm ivot a ostatn podle doby, podle ducha a podle stupn vzdlanosti nrod jest magii teba tto krve a masa jako lku a prostedk mystickho obrozen. Od potku historickch dob sama Bible nm podv na pd Kanaanu divadlo tchto ohavnch obyej, tohoto posvtnho lidojedstv, lidsk krve a masa, k t e r o u pili a pojdali id s kananejskmi kabbalisty, jejich d u c h o v n o b a d y p o a d o v a l y p o u v n k r v e . 4 Vkony Kabbaly a magie jsou satansk prostedky, jich se vak uvalo jako prostedk nboenskch a vdeckch, jsou to tud ony dv vci, kter se opakuj u id neustle v provozovn umn lkaskho nebo v zabraovn tlesnm neduhm. V bedlivm zkoumn vrad dt, spchanch idy, to co nejvce pekvapuje vnmavho
1 Amulety jsou jednm z hlavnch dl Kabbaly, jednm z hlavnch nstroj magie. Sv. Jan Zlatost, tamt, str. 358 a 362., 3., 4. atd. ji jmenovan veker dla. Sv. II. vyd. 1865. Pklad lkastv kabbalistickho, ili kouzelnho. Lka alchymista Paracelsus, nejvt z kesanskch mg, postavil proti proklnn pouvn opanho zaklnn. On sestrojil lky sympatick a pikldal je nikoli na churav dy, ale na zobrazen tch d, utvoovanch a obtovanch podle kouzelnho obadu. Len bylo podivuhodn a dn lka nikdy nedospl k zzranmu len Paracelsovu. Eliphas Lvi, lnky vry a obady, sv. I., str. 302. ti na jinm mst jeho ivotopis a mnostv pklad tohoto kabbalistickho len. Z nejznmjch jest proslul sympatick prek Digby, kter lil na kadou vzdlenost a dlal divy u naich vnch soused Anglian. 2 Advers. Haeres XXX.; Crkev a Synagoga, str. 321. 3 De vita instituenda, text XI., kap. XXIX., lnek 23. 4 Bible, Moudrost, Kap. XII., v. 4. atd. Tot nae kniha Magie v XIX. stolet. Posledn vydn. Hlava IV.; tot zde ne v tomto dle, hlava VII., 2. odd.: O krvi. - 133 -

badatele nen vdy a jedin surov pocit nboensk nesnenlivosti, nikoli; bude to spe a pli asto mysl pouvati lidsk krve a zmuenho masa k vkonm kouzelnickm, majcm moc liti tlesn neb duevn neduhy, bude to stle t e: Aby doshli ohavnch ink, nebo vykonavatel jsou pesvdeni, e v tto krvi a v mase krom vlastnost lebnch, nachz se zvltn moc a tajn sla, zabezpeujc zdar jejich pn,1 asem, kdy tomu okolnosti dovolovaly, vkony lkastv kabbalistickho neb kouzelnickho vzaly na se dokonalou nestoudnost dravosti. Tak slyme Rufina, proslulho vrstevnka sv. Jeronma, jmenovati idovsk lkae, u kterch jedna persk krlovna, souen nebezpenou nemoc, hledala rady. Tito lkai j pedepsali jako prostedek lebn rozseknouti ve dv dv kesansk panny a prochzeti mezi zavenmi polovikami; radu tu krlovna pijala se slepou poslunost.2 Snad bylo by nyn na ase, abychom ukonili s Kabbalou, kdybychom nemuseli ukzati, s jakou vytrvalou dovednost umli id obrtiti proti zzenm kesanskm duchask tradice modlstv a kouzelnictv, kter je samy mravn rozvrtily, a s jakm nenavnm umnm se snaili bhem doby, aby uprosted kesanskho svta uzrla a dokonala se zkza vdy sociln. Zatm posta mal poznmka, kter uvede tene na cestu tto pravdy. Idea kesanskch hierofant jest toti podle smyslu, kter Eliphas pikld tomuto slovu, ideou spiklenc Kabbaly, aby se dovedn zmocnili moci a podreli ji potmile ku svmu prospchu. Museli tedy utvoiti spolenost, oddanou odkn slavnmi sliby, chrnnou psnmi dy, kter se shnla zasvcovnm a jsouc samojedinou pechovavatelkou velikch nboenskch a spoleenskch tajnost, dlala by krle a biskupy, nevydvajc sebe v anc ke zkze sv moci. Tato mylenka byla podle kabbalisty Eliphase snem rozkolnch sekt gnostik nebo osvcench3 (illumint), kte tvrdili, e svoji vru pipnaj k prvotnm tradicm kesanstv sv. Jana.4 Ona konen stvala se hrozbou pro crkev a pro spolenost, kdy jako bohat a daremn d, zasvcen v tajn uen Kabbaly, zdla se bti pohotov proti zkonn moci obrtiti sv zsady, podle nich chtla pro sebe uchovati vrchn panstv a ohroovala svt nesmrnm pevratem. Tmito stranmi spiklenci byli Templi,5 kte byli pedky onch spolenost, kter pozdji se ustavily a jejich djiny jsou tak mlo znmy. Nue tito okultist, kterm Eliphas piznv zsluhu, e ovldali tajemstv Kabbaly, kte vak dopustili se neodpustiteln chyby, e chtli soustediti ve vlun kruh aristokracie nesmrn pevrat, jm ohroovali svt; tito spiklenci, zrove ctn i hanoben, pak zmizeli v bouch. Avak vlda tmy mla jen krtk mezivld a brzy v krytu temna zrodili se jim nstupci. Jsou to sami jejich zasvcenci, kte z tisce stran najednou v nestlch dobch sv vtzoslvy vrhli na veejnost tato odhalen. Mezi nimi ten, kterho zvlt rdi poslouchme, pseudonym Eliphas, jest jednm z nejnestrannjch a nejuenjch. Slyme dle jeho e
1 Crkev a Synagoga, strana 313315 atd. Tom Catimprsk: De vita instituenda, text II. Kap. XXIX., l. 23. Udlost Syrie, tamt, sv. II., str. 380, 3848 a 390 atd. 2 Dj. crkevn, kniha II., kap. XXIV. 3 Vichni id jsou u illumint povaovni za uence zkona. Figuier: Dj. zzranosti, sv. IV., str. 162., kniha protikatolick. 1860. 4 Katolictv sv. Jana, bn slovo, kter zna katolictv odbojn a kouzelnick. 5 Eliphas Lvi, Dj. Magie, str. 273. Pa 1860. - 134 -

a bume pamtlivi toho, e s t r j c i v e c h p r o t i k e s a n s k c h n e b protisocilnch zmatk, kter zmtaj svtem pod ztitou tajnch spolenost, se pipnaj tajnm a idovskm poutem Kabbaly k nesmrnmu svtovmu sdruen, o z n a e n m u j m n e m s v o b o d n h o z e d n s t v a . 1 Uen kabbalistick, prav nm jeho zasvcenec Eliphas Lvi, kter je vyznv veejn, jest zkladem vy magie a tajn filosofie magie, zahalen pod jmnem Kabbaly, jest naznaena ve vech posvtnch hieroglyfech starch svaty a obadech dosud tak mlo znmch starho i novho zednstva.2 Avak k jakmu cli ene kesansk svt tato spolenost, kter dv sv tvi tak lidumilnou pvabnost a jej ivotn zsadu teba hledati v samch zkladnch naukch Kabbaly? Poslyme, a budeme moci sami sob odpovdti, kdy uslyme z jeho st nejuritj piznn: V e l k k a b b a l i s t i c k s d r u e n , z n m v E v r o p p o d j m nem zednstva, objevilo se ve svt nhle, prv ve c h v l i , k d y b r o j e n p r o t i C r k v i 3 r o z t r h l o k e s a n s k o u j e d n o t u . Tedy zedni maj Temple za vzor, Rozenkreuzery za otce a Johanity za pedky.4 Jejich zkladn uen jest uen Zoroastrovo5 a Hermovo, jejich pravidlem jest zasvcen postupn, jejich zsadou rovnost, zen Hierarchi6 a veobecn bratrstv.7 Jsou to pokraovatel koly alexandrijsk, kter byla ddikou vech antickch tajnch zasvcen. Oni trp vechny vry8 a vyznvaj jen jednu filosofii. U jen reelnosti a chtj postupn pivsti vechny duevn schopnosti k rozumu,9 toti k protispoleenskmu rationalismu (uen zakldajc se na rozumu) zednskmu a bda tomu, kdo by proti nmu rozumoval! astji jsme to ji vidli, ale jet lpe uvidme to pozdji. Podle toho a podle dleitjch uklouzlch poznmek etnch neptel crkve ve vd tito dvn id, kter Eliphas nazv naimi otci ve vd a kter K r i s t u s j m e n o v a l s y n y b l o v m i , toti tito otcov crkve satansk
1 Vysok zednstv! Zvlt teba sti knihu uenou, kter stala se vzcnou, saskho protestanta Eckerta. Peklad Gyrv 2. svaz. 8. vyd., Lutych 1854. 2 Dj. Magie, str. 2324; 1860. 3 Toto brojen jest protestantismus, kter propuk v dob, tak vhodn nazvan renaisanc, co znamen nov zrozen pohanstva, jeho filosofie, jeho vlun literatury a jeho umn, nebo umn a literatura staly se po pdu pohanstva kesanskmi. 4 Johanit, toti ti, kte pemuj apotola sv. Jana jako kabbalistu ve hlavu Rozenkreuzer a zedn atd., a kte nm prav, e jejich tajn cl jest r o z b t i t i a r u , atd., atd. 5 Toto jmno zna ivouc hvzdu a spojuje Kainitskou Kabbalu Chmovu se sabeismem, co m se uskuteniti. ti mezi jinm: J e d n n e d n , sv. I. str. 521., foliant; Pa 1705. 6 Zamlen vhrada uinn proti rovnosti, ve prospch vdc sdruen; n e b o r o v n o s t j e s t z n i e n k a d h o p o d k u , b a i p e k e l n h o ; viz velkou poznmku o rovnosti v na knize: Obyeje a zpsob bl. Vyd. z r. 1885, str. 421. 7 Bez tohoto bratrstv, kter zakld podvratn nauky kosmopolitismu, nic zsadu jednotlivch vlast, bylo by nemono vtzstv svtovho israelskho sdruen a nemohla by bti pipravena vlda Antikristova na zemi, zjevn crkv ohlen. Jednoty: italsk, nmeck, s l o v a n s k atd., jednm slovem jednoty jednotliv, zaloen pod veobecn klamnou a libovolnou zminkou nrodnostn zsady pipravuj onu jednotu veobecnou, proto mus se dve nebo pozdji osudn splniti. 8 Vyjma vru katolickou. 9 Eliphas Lvi tamt, Dj. magie, str. 399400; 1860. - 135 -

maj za syny vyvolen z Judy, m e z i n i m i m e m e v i d t i f i l o s o f y , velk uence a tajemn vdce velkho sdruen kabbalistickho, znmho v Evrop pod jmnem zednstva, jeho clem je znien crkve Kristovy a kesansk v z d l a n o s t i . Proudhon, tento zjevn ptel knete Kabbaly, odvil se nm to ci slovy hrubmi a jin nm to opakuj kadho dne slovy oemetnmi nebo zjemnlmi. 1 Tedy ti, kte nm tvrd, e povechn a nejvy rada zednstva, rada tajn, s k l d a j c s e z d e v t i l e n m m t i v z l o z e p r o z s t u p c e i d o v s k h o n r o d a n e j m n 5 k e s e l , protoe tak tomu chce ustanoven zednsk, tito nm potvrzuj to, co prost zkon zdravho rozumu nm objasuje, toti to, co se m ve svt stti! Avak ji dosti ekli jsme o Kabbale, o jejch plodech a dlech, o jejm rozen a plnech do budoucna. Prozatm nm sta, e jsme se jen dotkli tohoto pedmtu, ktermu ostatn bychom musili vnovati jinou kapitolu.

1 Presid. Masaryk se vyslovil: Katolci budou mti tolik prv, kolik si jich (t. j. v boji se idozedni) uhj. Tak: Tbor je nam programem. (Poznmka pekladatele). - 136 -