Evropsk integrace v 60.

letech
Po spnch 50. letech se v 60. letech evropsk integran proces zan potkat s vnjmi problmy zpsobenmi zejmna postojem francouzskho prezidenta Charlese De Gaulla. Jednostrannm vetem Francie ke vstupu Velk Britnie (VB), neshodami ohledn pravomoc Evropskho parlamentu a financovn Spolen zemdlsk politiky bylo ukoneno obdob hledn a harmonizace spolench cl v rmci ES. Ochota obtovat st svch zjm pro nalezen spolenho konsensu prudce poklesla. Nov rozhodnut byla astji pijmna spe na zklad minimlnho spolenho zjmu neli na zklad jasnch pedstav o sprvnm a funknm een. Vyvrcholenm krize Spoleenstv je obdob mezi lety 1965 1969, kdy se stetly nzory na nkolik zsadnch otzek uvnit EHS, Francie odmtla pokraovat v prci v orgnech Rady EHS a blokovala pijet novch len. Obdob 60. let se vyznauje soupeenm dvou alternativnch pohled na podobu integranho procesu federativnho (prosazovanho zejmna Nmeckem a nkdy oznaovanho jako Vaterland Europa Vlast Evropa) a konfederativnho i gaullistickho (prosazovanho zejmna Franci a oznaovanho jako Europe des patries Evropa vlast). V roce 1961 Francie pedloila tzv. 1. Fouchetv pln, kter byl pokusem o u politickou spoluprci zem estky (Fr, De, It, Be, Nl, Lu dle S lensk stty). Hlavn cle tohoto plnu spovaly v zamezen pronikn nadnrodnch prvk do rozhodovacch proces Spoleenstv a nesl tak vrazn prvky konfederativnho uspodn. Na integrovanou Evropu nahlel jako na unii stt spolupracujcch na principu mezivldn konference a jednomyslnho rozhodovn. Men stty vak pln vnmaly znan negativn pln byl dokonce v rozporu se smlouvou o EHS, kter byla naopak postavena na existenci nadnrodnch instituc. Hlavnm dvodem nesouhlasu Ptky (ostatn lensk zem bez Fr) vak byla pedevm otzka systmu obrany nezvislho na NATO hrozc v konenm dsledku oslabenm vztah s USA a tak fakt, e pln nebyl pipraven zahrnout pmo do projednvn projektu VB, kter ji mezitm podala pihlku do EHS. Potkem roku 1962 byl neekan jako nhrada prvnho plnu pedloen 2. Fouchetv pln, kter nadazoval pravomoci spolench instituc nad ekonomiku a zdrazoval nadazenost politick unie nad EHS. Zrove se nezabvalo vztahem k NATO. Byl rovn odmtnut. V roce 1963 byla jako dozvuk francouzsk snahy o prohlouben mezivldn politick spoluprce mezi Franci a Nmeckem podepsna smlouva o vzjemn spoluprci, tzv. Elysejsk smlouva. Spoluprce se tkala oblast zahranin politiky, obrany, vzdlvn a spoluprce mldee prostednictvm pravidelnch kontakt (podnt k rozvoji partnerskch mst). Jdrem smlouvy pak byla povinnost konzultovat zahraninpolitick otzky a pokusit se hledat spolen postoj. Preambule zdraznila euroatlantick vazby, spojenectv v rmci NATO a otevenost Spoleenstv pro dal stty. Je povaovna za nhradu Fouchetovch pln. V 60. letech se zanaj naplno projevovat rozpory ve Spolen zemdlsk politice (SZP), zejmna co se te rozdlnch pohled na podporu zemdlskho sektoru a jeho ochrany mezi S. Na siln podpoe SZP mla zjem zejmna Fr, zkladem mla bt ochrana vnitnho trhu ped dovozem levnch produkt ze tetch zem, dleitm clem bylo dosaen sobstanosti a cenov stability zemdlskch produkt (sttn dotace cen). Francie prosazovala takovou politiku, kter ji umon stabilizovat rozshl trh a vhodn vvoz, co vyadovalo najt potebn finann zdroje ml tedy vzniknout fond, kter by byl

jednak plnn z dovoznch dan uvalench na zemdlsk vrobky a jednak (pedevm) ml bt financovn pmmi platbami lenskch stt. Komise pedloila nvrh na kryt nklad SZP, kter mla bt spe hrazena vlastnmi zdroji (dovozn cla a pirky na zemdlsk produkty) ne pmmi pspvky stt, co by vak pedpokldalo demokratickou kontrolu a tak poslen pravomoc Evropskho parlamentu (schvalovn rozpot). Na protest proti tto podob SZP a dalho posilovn nadnrodnho aspektu Spoleenstv se Fr v roce 1965 na 7. msc nezastovala zasedn Rady politika przdnch kesel. V souvislosti s budovnm celn unie mlo EHS pistoupit k vtinovmu hlasovn v Rad, co bylo pro de Gaulla nepijateln poadoval zachovn jednomyslnosti. Vchodisko se podailo nalzt v lednu 1966 Lucembursk kompromis. Nvrhy Komise, o nich Rada rozhodovala vtinovm hlasovnm, mly bt pedloeny nejprve lenskm vldm a mlo se usilovat vyjt vstc jejich pipomnkm. Kad len Rady pak ml prvo odmtnout vtinov hlasovn v ppad, kdy povauje projednvanou pedlohu za vznamnou pro ivotn zjmy sv zem. O vci se potom muselo rozhodovat jednomysln. Pi interpretaci Lucemburskho kompromisu se Francii podailo prosadit svj nzor, take pak ml kad len EHS fakticky monost pout prvo veta, eho rd vyuval Charles de Gaulle. V beznu 1966 Francie stahuje svou ast z vojenskch struktur NATO. Pes vechny zmnn problmy se vak zdlo, e se integrace ubr spnm smrem. Od roku 1965 se pak Spoleenstv stalo nejvtm exportrem na svt a pekonalo USA. V dubnu 1965 podepisuj lensk stty Sluovac smlouvu, kter zakld jednotn orgny (Rada + Komise ES; EP spolen ji od svho vzniku) pro vechna ti Spoleenstv ESUO, EHS, Euratom. Smlouva vstupuje v platnost 1. ervence 1967. Od tto doby se zan pouvat oznaen Evropsk spoleenstv (ES). V roce 1968 byla dokonena celn unie zaloen na: zruen vech celnch poplatk a obchodnch omezen mezi lenskmi stty, zaveden jednotnho celnho sazebnku pro cel Evropsk spoleenstv na zbo doven ze tetch zem a spolen obchodn politice jako vnj dimenzi celn unie (na mezinrodn rovni vystupuje Spoleenstv jednotn). V roce 1969 se k projednn otzek dalho rozvoje integranho procesu (po odchodu de Gaulla) konal Haagsk summit, kter jako cle stanovil: dokonen spolenho trhu, perspektivu sbliovn hospodsk a mnov politiky, een financovn SZP, koordinac zahranin politiky a pijmut dalch len. Summit pedznamenal vvoj spoleenstv pro dal desetilet podailo se najt zpsob pro zskn potebnch rozpotovch zdroj. Francie se smila s existenc tzv. vlastnch zdroj Spoleenstv, krom celnch vnos a zemdlskch vyrovnvacch dvek, je v roce 1970 rozhodnuto o zaveden dalho zdroje jako podlu z nepmch dan (tedy dan z pidan hodnoty). Tak z tohoto dvodu zskv v nkterch rozpotovch otzkch vzjemnou zkonodrnou pravomoc EP s Radou. Pro dal vvoj integrace bylo klov rozhodnut vybudovat hospodskou a mnovou unii (HMU) do roku 1980 (tzv. Wernerv pln). Vzhledem k pdu brettonwodskho systmu pevnch kurz, pechodu ke kurzm plovoucm a ropnmu oku k jej realizaci nedolo (oficiln odvolna v roce 1974). Otzka roziovn - i pes podporu ze strany It a zem Beneluxu (usilovaly o zmrnn dominantnho vlivu Francie) nebyly Velk Britnie ani dal stty do EHS v 60. letech vputny. Francie vetovala vstup VB v roce 1963 a znovu 1967. Cestu rozen tak otevel

a odchod prezidenta de Gaulla. VB, Dnsko a Irsko se staly leny EHS v roce 1973 (o vstup dali ji od potku 60. let). Norsko pstupovou smlouvu odmtlo v referendu.

Evropsk integrace v 70. letech

Potek 70. let sliboval obnoven dynamiky integranho procesu. Na summitu ES v Pai v prosinci 1974 bylo rozhodnuto o vytvoen Evropsk rady, kter nahradila dosavadn praxi neformlnch setkn na nejvy rovni. Evropsk politick spoluprce (EPS), dosud jasn oddlen od agendy ES, byla propojena s jednnm Rady ministr ES. Nejvy pedstavitel lenskch stt t vyjdili souhlas se zavedenm pmch voleb do Evropskho parlamentu (EP). Prvn volby se konaly v roce 1979. Duch paskho summitu, pln nadj z monost dalho rozvoje spoluprce, vak nepetrval dlouho. 1. Davignonova zprva z ervence 1970 definovala podobu politick spoluprce lenskch zem (2x ron se mly konat schzky ministr zahraninch vc - MZV). Stala se zkladem pro vznik konzultanho mechanismu EPS, kter ml zajiovat vzjemnou informovanost a veden politickho dialogu s clem harmonizovat stanoviska a postoje. Na zklad 2. Davignonovy zprvy pak byla na summitu v Kodani v roce 1973 zvena frekvence porad MZV na 4x ron a politickho vboru na 1x msn. V zahranin politice byla Zprva mnohem striktnj - v otzkch zahranin politiky se kad lensk zem zavazuje neformulovat s definitivn platnost sv stanovisko bez pedchoz konzultace s partnery. Specifikem EPS se stala absence prvnho zkladu tto struktury a jej postaven mimo rmec Spoleenstv. Z tohoto dvodu tak na Paskm summitu (1974) bylo rozhodnuto o vytvoen novho orgnu Evropsk rady. Dalm z vsledk Paskho summitu bylo rozhodnut, aby se co nejrychleji nael veobecn koncept pro Evropskou unii, tzn. jak vytvoit politickou unii. Zpracovnm zprvy a nvrhu k tomuto bodu byl poven belgick premir Leo Tindemans. Tindemansova zprva byla pedloena v roce 1976 a obsahovala konkrtn nvrhy prakticky ve vech oblastech innosti ES - nap. navrhovala vytvoen ekonomick a monetrn unie, evropsk sociln a regionln politiky, poslen vkonnch orgn ES nezvislch na nrodnch vldch, zzen "jedinho" rozhodovacho centrlnho orgnu s dostatenou autoritou, ani by zpochybovala souasn orgny atd. Tidenmansova zprva vak nakonec neposunula problematiku evropsk politick spoluprce a politick unie nijak vraznji kupedu. Z iniciativy Francie a Nmecka vznik v roce 1979 Evropsk mnov systm (EMS). S se tm zavazovaly, e na sebe navzjem nav kurzy svch mn, aby pedely kurzovm fluktuacm. EMS byl reakc na rozpad Brettonwoodskho mnovho systmu v roce 1971, ve kterm byly evropsk mny navzny na americk dolar. S se zavzaly udrovat sv mnov kurzy v rozmez +/- 2,25 %. Souasn se vznikem EMS byla zavedena koov mnov jednotka ECU. Postupem asu se ukzalo, e toto rozmez je pro vtinu zem zk, v roce 1993 se zavedlo nov fluktuan psmo +/- 15 %. V roce 1979 probhly 1. volby do EP s asti dosahujc v prmru tm 70%.

Prvn ropn krize v roce 1973, bhem n prudce vzrostla cena ropy, na n byly evropsk ekonomiky zvisl, zpsobila v hospodstvch zem ES zaznamenvajcch ji od konce 60. let klesajc tempa rstu, obrovsk problmy dlouhodobho charakteru, co se projevilo i na neochot prohlubovn evropsk integrace, nastv tak tzv. obdob Eurosklerzy (a do pijet JEA 1985). Situaci nadle komplikovali nov lenov ES, kte nemli zkuenosti s vzjemnm pizpsobovnm a hlednm schdnch cest spoluprce. 6