9.

Spoluprce lenskch stt v zleitostech justice a vnitra

dn ze zakldacch smluv jednotlivch Evropskch spoleenstv zpotku nedvala Spoleenstvm pravomoci v oblasti vnitra a justice. Smlouva o zaloen EHS (1957) obsahovala v l. 220 toliko ustanoven, e lensk stty mezi sebou v ppad poteby zahj jednn s clem zajistit ve prospch svch sttnch pslunk (vedle dalch oblast) zjednoduen formalit pro uznn a vkon soudnch rozhodnut. To byl zrove prvn a jedin zrodek spoluprce v soudnictv, omezen na oblast civiln. Z toho, e se stty pouze zavzaly vst jednn, vyplv, e veker spoluprce mla probhat toliko na mezivldn rovni prostednictvm mezinrodnch smluv. Spoluprce se rozvjela pozvolna, a to pedevm proto, e tato sfra pedstavuje tradin jdrovou oblast sttn svrchovanosti, kde lensk stty odmtaly zsahy z vnjku.Kdy se ukzala poteba koordinovat nkter aspekty vnitra a justice v souvislosti s prohlubovnm integrace, spoluprce probhala na bzi mezinrodnch smluv a mezivldn spoluprce mimo rmec Spoleenstv. Prvnm vznamnm krokem v tomto smru bylo v roce 1968 podepsn Bruselsk mluvy o soudn pslunosti a vkonu rozhodnut v obanskch a obchodnch vcech. Tato mluva, podepsan mezi vemi tehdejmi lenskmi stty, stanovila v intencch citovanho l. 220 Smlouvy EHS spolen pravidla pro uren jurisdikce a uznvn a vkon rozhodnut v civiln oblasti. Na Bruselskou mluvu navzala msk mluva z roku 1980 o prvu rozhodnm pro smluvn zvazky. Tato mluva harmonizuje kolizn normy lenskch stt a umouje tak urit prvo, kter se pouije na ten kter smluvn vztah bez ohledu na to, kter soud bude o vci rozhodovat. V trestnprvnch vcech intenzivnj spoluprce mezi lenskmi stty zan v polovin sedmdestch let jako bezprostedn reakce na vlnu politickho terorismu a rozvoje mezinrodnho organizovanho zloinu. Probh formou setkn ministr vnitra a spravedlnosti lenskch stt a jejich zmocnnc v rmci rzn zamench pracovnch skupin pod soubornm oznaenm TREVI (zkratka Terrorisme, Radicalisme, Extremisme, Violence internationale). Jejm clem bylo poslen komunikace mezi jednotlivmi policejnmi a vyetujcmi slokami v lenskch sttech ve prospch spolen strategie boje proti terorismu, zajitn vmny odbornk, vytvoen podmnek pro spolen vcvik a spoluprce nad vzbroj a technologiemi nutnmi v boji proti terorismu. Pozdji pibyla tematika ileglnho pisthovalectv a organizovanho zloinu. V polovin 80. let pichzej dva vrazn meznky ve vvoji spoluprce v oblasti vnitra a justice. Prvnm z nich je uzaven Schengensk mluvy. V ervnu 1985 uzavr pt z tehdy deseti lenskch stt - Francie, Nmecko a zem Beneluxu v lucemburskm Schengenu mezinrodn smlouvu mimo rmec struktur ES, kter v krtkodobm horizontu poaduje vrazn omezen kontrol na spolench hranicch, v dlouhodob perspektiv pak jejich postupn odstrann. Z hlediska oblasti vnitra a justice je dleit, e mluva potala s tzv. doprovodnmi opatenmi k ochran vnitn bezpenosti, a to zejmna s policejn spoluprac, vzjemnou prvn pomoc i spolenm postupem proti zloinu. mluva byla v roce 1990 doplnna mluvou o aplikaci. Po prtazch s ratifikacemi provdc mluvy schengensk systm ve sv plnosti zaal fungovat a od 26. bezna 1995. Vytvoen schengenskho prostoru bylo povaovno za testovac laborato spoluprce v oblasti vnitra a justice. Systm toti obnel kompenzan mechanismy, kter mly zajistit odpovdajc ostrahu vnjch hranic zastnnch stt, ale tak dostatenou spoluprci represivnch sloek. Dvodem, pro se na Schengensk dohod zpotku podlely jen zmnn zem a ne vechny zem Spoleenstv, byla nejednotnost v jejich postojch k problematice volnho pohybu osob. Ji v prbhu 80. let toti probhal spor o tom, zda m bt svoboda volnho pohybu osob piznna jen obanm lenskch stt nebo vem osobm pohybujcm se ve

Spoleenstv. V ppad piznn volnho pohybu vem bylo mon odstranit kontroly na hranicch. V ppad druhm bylo teba kontrolovat pohyb cizinc, a tedy kontroly by nelo odstranit, ale pouze zmrnit. Druhm meznkem je pijet Jednotnho evropskho aktu (JEA) v noru 1986, kter pedvd v rmci ES vytvoen jednotnho vnitnho trhu, jen ml bt prostorem bez vnitnch hranic, ve kterm je zajitn voln pohyb zbo, osob, slueb a kapitlu. Vnitn trh m nkter rysy schengenskho systmu, napklad minimalizace hraninch kontrol, kter by mohly psobit jako pekka ty svobod pohybu v rmci ES. Prostednictvm Jednotnho evropskho aktu tak nepmo vstoupily nkter z prvk Schengenu pmo do struktur Spoleenstv. Mezi deklaracemi pipojenmi k JEA najdeme i strunou Politickou deklaraci vld lenskch stt o volnm pohybu osob, kter konstatuje: V zjmu podpory volnho pohybu osob budou lensk stty spolupracovat, bez jmy pravomocm Spoleenstv, zejmna pokud jde o vstup, pohyb a usdlovn sttnch pslunk tetch zem. Tak budou spolupracovat v boji s terorismem, zloinnost, obchodovnm s drogami a s nezkonnm obchodem s umleckmi dly a staroitnostmi. Zruen vnitnch hranic mezi lenskmi stty s sebou neslo zven rznch rizik a snen mry bezpenosti jednotlivch stt, protoe hranice se staly voln prostupn pro teroristy, zloineck skupiny a pro ilegln pisthovalce. Bylo tedy teba provst inn bezpenostn opaten, co pedpokldalo poslenou spoluprci mezi lenskmi stty v oblasti vnitra a justice. Mimo jin tmito otzkami se tak zabvala jednn ped podpisem Maastrichtsk smlouvy. Vvoj v oblasti vnitra a justice byl mezi innostmi EU v 90. letech jednm z nejvraznjch a nejrychlejch. Prvn zlom pichz s pijetm Maastrichtsk smlouvy v roce 1992. Ta zakotvuje spoluprci ve vcech vnitra a justice do rmce nov zaloen Evropsk unie. V jej trojpilov struktue m tvoit tzv. tet pil. Oblast vnitra a justice v Maastrichtsk smlouv nahrazuje nkdej TREVI, zsadn se od nj ale neli. Jde nadle o mezivldn spoluprci, jen nyn nov zasazenou do institucionlnho rmce nov EU. Byla upravena v SEU v hlav VI. Zahrnovala devt okruh, oznaovanch jako zleitosti spolenho zjmu: azyl, pekraovn vnjch hranic, pisthovalectv, boj proti drogm a toxikomnii, boj proti ES, do nov koncipovan hlavy IV. Do budoucna zde mly bt pouvny klasick komunitrn postupy a prvn nstroje. Smlouva potala s pechodnm obdobm prvnch pt let od vstupu smlouvy v platnost, bhem kterho mly lensk stty sdlet s Komis prvo zkonodrn iniciativy, rozhodnut v Rad mla bt pijmna jednomysln a EP ml bt toliko konzultovn. K pechodu ke klasick legislativn procedue mlo v cel komunitarizovan oblasti vnitra a justice i jej sti dojt po uplynut pechodnho obdob pot, co o tom jednomysln rozhodne Rada po konzultaci EP. Ve tetm pili, v hlav VI SEU zstala spoluprce policie a soud v trestnch vcech. Nov k nim pibv prevence a boj proti rasismu a xenofobii. I v rmci tohoto zbytkovho tetho pile dochz ke zmnm. Zejmna jsou nov upesnny jednotliv prvn nstroje. Spolen akce jsou nahrazeny prvnmi nstroji blzkmi smrnici - rmcovmi rozhodnutmi a rozhodnutmi. Navc kad mluva me propt vstoupit v platnost po ratifikaci polovinou lenskch stt ve vztahu mezi tmito stty, co urychluje proces (lnek 34 Smlouvy EU ). Komise m nov spolu s lenskmi stty prvo iniciativy rozen na vechny oblasti tetho pile a modality konzultovn EP jsou upesnny. Smlouva otevr cestu poslen spoluprce pro lensk stty, kter chtj vce integrace, jestlie se nenajde podpora vech stt. Na druhou stranu vechny iniciativy v oblasti vnitra a justice se maj propt uskuteovat v rmci EU.

Zsadn zmnou, kterou pinesl Amsterodam, je tak zalenn schengenskho acquis do rmce EU, pi zachovn dobrovolnho vylenn ze spoluprce pro Velkou Britnii a Irsko a zajitn zvltnho postaven pro Dnsko. Tzv. Schengensk protokol pedpokldal, e se schengensk systm postupn rozpust ve strukturch EU a to jak materiln (napklad budou pejata pravidla, standardy nebo seznamy rizikovch osob vytvoen Schengenem), tak organizan (pravomoci zvltnch schengenskch instituc pevezmou orgny EU). Schengensk acquis bylo rozdleno dle logiky amsterodamskho rozdlen mezi prvn a tet pil EU. Na dost Evropsk rady pipravila Komise a Rada jet ped vstupem Amsterodamsk smlouvy v platnost akn pln k upesnn realizace jejch ustanoven tkajc se PSBS, tzv. Vdesk akn pln. Akn pln sestv z sti vodn a sti obsahujc priority a opaten. vodn st obsahuje nkter odborn a politick vchodiska, vetn definovn zkladnch pojm a institut Amsterodamu, jako je samotn PSBS. Druh st charakterizuje priority a vymezuje koly, souvisejc s pijmanmi opatenmi, a to z cel e spektra PSBS - opaten v oblasti azylu, vnjch hranic, pisthovalectv, soudn spoluprce v civilnch vcech, policejn a soudn spoluprce v trestnch vcech a sbliovn prvnch pedpis lenskch stt v trestnm prvu. st priorit a opaten se mla realizovat do dvou let od vstupu smlouvy v platnost, st do pti let. Text nen prvn zvazn, ale koly zde specifikovan povaovny za politicky zvazn. M rovn vznamnou interpretan funkci a z tohoto dvodu jeho pslun relevantn sti jsou vyuvny pi vkladu jednotlivch ustanoven obou smluv nebo i ucelench tmat. Vznam PSBS byl brzy podtren tak tm, e mu bylo vnovno speciln vrcholn setkn. V polovin jna 1999, tentokrt u po vstupu Amsterodamsk smlouvy v platnost, se Evropsk rada schz ve finskm Tampere, aby jednala o PSBS.45 Summit se ml vnovat zintenzivnn a zpesnn opaten k vytven PSBS, a konkrtnm opatenm zamenm na urychlen procesu jeho vytven. Evropsk rada zdraznila vznam vybudovn PSBS a prohlsila, e jej natrvalo zaad na prvn msto sv politick agendy, soustavn bude provovat pokrok, jeho se doshlo na cest k uskutenn nezbytnch opaten a k naplnn lht stanovench Amsterodamskou smlouvou, Vdeskm aknm plnem a zvry summitu v Tampere. Pijat zvry pedsednictv obsahuj vcelet program zabvajc se stanovenm priorit pro PSBS.4.vodn st dokumentu nazvan Na cest k Unii svobody, bezpenosti a spravedlnosti : meznky z Tampere pomh definovat pojem PSBS. V druh, zvltn sti jsou ustanoven k jednotlivm politikm a postupm z oblasti a) spolen azylov a pisthovaleck politiky, b) budovn skutenho prvnho prostoru, c) boje proti kriminalit a d) vraznjho psoben Unie navenek. Jakkoli v programu pevldaj otzky trestn spoluprce a politiky azylov a pisthovaleck, zvry pedsednictv nicmn obsahuj i nkolik bod, vnovanch prvu soukrommu a civilnmu procesu, o kterch budeme mluvit ne. Smlouva z Nice pinesla zmny pedevm pro komunitrn st PSBS. V oblasti justin spoluprce v civilnch vcech byl schvlen pechod do spolurozhodovac procedury podle l. 251 ve vech oblastech, krom prva rodinnho, s innost od vstupu smlouvy v platnost. I pro ostatn oblasti hlavy IV lensk stty souhlasily s pechodem od jednomyslnosti ke spolurozhodovac procedue. Pechod ml ale nastat a pozdji a za splnn jistch podmnek. Nkter rozhodnut v oblasti imigrace mla bt pijmna spolurozhodovac procedurou bez dalho od 1. kvtna 2004. V oblasti azylu byl pechod podmnn tm, e Rada pedtm vyd spolen pravidla a zkladn principy pro tuto oblast. Rada nakonec v prosinci 2004 schvlila rozhodnut o pechodu do spolurozhodovac procedury vech tchto oblast s vjimkou zkonnho pisthovalectv, a to s innost od 1. ledna 2005.

Pro tet pil znamenala Smlouva z Nice minimln zmny. Pedevm byla nov pehlednji a jednodueji upravena pravidla pro poslenou spoluprci v tto oblasti.5 Vznam PSBS pro EU byl podtren v Chart zkladnch prv EU, rovn pijat v Nice. Tato v preambuli mimo jin konstatuje: Unie, vdoma si svho duchovnho a morlnho ddictv, se zakld na nedlitelnch a veobecnch hodnotch lidsk dstojnosti, svobody, rovnosti a solidarity; spov na zsadch demokracie a prvnho sttu. Do stedu sv innosti stav jednotlivce tm, e zavd obanstv Unie a vytv prostor svobody, bezpenosti a spravedlnosti. Zsadn pozornost byla PSBS vnovna tak v nespn evropsk stavn smlouv. Zskval formln vsadn postaven, kdy byl uveden mezi cli Unie hned na druhm mst po podpoe mru, hodnot Unie a blahobytu jejch obyvatel, a to jet ped vnitnm trhem. l. I-3 ml stanovit toto: Unie poskytuje svm obanm prostor svobody, bezpenosti a spravedlnosti bez vnitnch hranic a vnitn trh s volnou a nenaruenou sout. Nvrh potal s PSBS jako s jednotnou oblast innosti EU. Jako takov byl uveden mezi oblastmi, kde se uplatuje sdlen pravomoc EU s lenskmi stty vedle oblast jako je vnitn trh, doprava, ivotn prosted a dal.55 Jako jedna oblast innosti byl tak koncipovn v tet sti, v kapitole IV nadepsan Prostor svobody, bezpenosti a spravedlnosti. Oblast zde byla rozlenna do tchto oddl: Politiky tkajc se kontrol na hranicch, azylu a pisthovalectv,Soudn spoluprce v obanskch vcech, Soudn spoluprce v trestnch vcech, Policejn spoluprce. PSBS je jednou z oblast, kde stavn smlouva pinela nejvraznj zmny, a to smrem k citelnmu roziovn pravomoc EU. Plat to pedevm pro oblast souasnho tetho pile, kter by dle stavy ztratila vtinu svch souasnch specifik a byla by zalenna do stejnho institucionln-prvnho rmce jako souasn komunitrn st PSBS. Propt by se zde uvaly klasick prvn nstroje EU (nazen, smrnice atd.), poslena by byla pravomoc ESD. Pravomoci EU by nov expandovaly v oblasti harmonizace trestn-procesnch pedpis. stava by tak vrazn rozila oblast rozhodovn kvalifikovanou vtinou v Rad ministr. V rmci spolurozhodovac procedury by tak bylo mon propt schvlit harmonizan pedpisy pro definice skutkovch podstat a sankc za nkter trestn iny (!). Jednomysln rozhodovn by zstalo jen v nejcitlivjch oblastech, jako je ustaven a pravomoci evropskho prokurtora nebo katalog trestnch in regulovanch evropskm prvem.57 Pokud jde o pravu oblasti soudn spoluprce v civilnch vcech, na prvn pohled by se mohlo zdt, e nemla doznat vraznjch zmn ne formulanch. Jak si vak dle ukeme dle, rozdl byl citeln, kdy vypadla podmnka nezbytnosti pijmanch opaten pro dn fungovn vnitnho trhu. Myslm, e i tento krtk vet ukazuje, jak bezmezn a pedimenzovan ambice si tvrci evropsk stavn smlouvy kladli. To je v kadm ppad tma na jinou diskusi, stejn jako otzka zda a jak rychle se poda nkter prvky z mrtvho dokumentu resuscitovat. Rozhodujc je, e tzv. stava po francouzskm a nizozemskm referendu z jara 2005 padla a PSBS se musel nadle rozvjet podle stvajcho prvnho rmce. Ped uplynutm ptiletho obdob, ve kterm mly bt naplnny plny z Tampere, pedstavila Komise 2. ervna 2004 zprvu o doposud dosaench vsledcch. Konstatovala, e dolo k zsadnmu pokroku ve vtin obor spadajcch do oblasti spravedlnosti a vnitnch vc. Zrove si neodpout obligtn kritiku dajn tkopdnho mezivldnho postupu ve zbytkovm tetm pili. Institucionln struktura zde pr pedstavuje pekku pro zajitn innosti pijatch opaten. Od zasedn Evropsk rady v Tampere pr bylo vykonno mnoho prce, akoliv k dokonen prostoru svobody, bezpenosti a spravedlnosti

jet zbv mnoh udlat. V listopadu 2004 Evropsk rada schvlila vcelet haagsk program pro poslen PSBS jako nstupce programu z Tampere. Jsou zde obsaeny strategick cle v PSBS na obdob 20052009.Celkem vzato Haagsk program se dotk stejnch vc jako Tampere, daleko vce ovem akcentuje bezpenostn otzky. Na vzvu Evropsk rady Komise pedstavila v kvtnu 2005 akn pln, kter ze strategickch cl programu vyzdvihuje deset priorit, na kter by mla bt podle nzoru Komise bhem nadchzejcch pti let soustedna nejvt pozornost, a kde jsou cle a priority programu pevedeny na konkrtn opaten, vetn asovho plnu pro pijet a proveden vech opaten. Lisabonsk smlouva pinesla zsadn zmny pro unijn prvn d i tradin pilovou strukturu. Tm vechny politiky z oblasti justice a vnitra se pesunuly z prakticky neexistujcho III. (samostatnho) do I. (komunitrnho) pile. Prostoru svobody, bezpenosti a prva byl poslen; krom dosavadnch politik (voln pohyb osob, azyl, kontrola na vnjch hranicch, policejn a celn spoluprce, boj s trestnou innost) zahrnuje na stejn rovni tak spoluprci mezi policejnmi, justinmi a celnmi orgny lenskch stt. V rmci Unie tak budou jednotn uplatovny zkony jak pro obany, pisthovalce a nvtvnky EU, tak pro pachatele trestnch in. Nov vznikl oblast s nzvem Svoboda, bezpenost a spravedlnost podlh hlasovn Rady kvalifikovanou vtinou a legislativn procedue spolurozhodovn Rady a Evropskho parlamentu. Tm se zvila dleitost parlamentu, kter zskal tm univerzln paraleln legislativn moc. Vynucovac pravomoc pro vechna rozhodnut v oblasti justice a vnitra pslu Evropskmu soudnmu dvoru (ESD). Ten tak po dobu pti let disponuje omezenou pravomoc pro opaten schvlen v pedchozm mezivldnm rmci III. pile. Po uplynut tto lhty v roce 2015 pokryje soudn pravomoc ESD vekerou pedchoz legislativu v oblasti policejn kontroly a trestnch vc. Poslen spoluprce Mechanismu tzv. poslen spoluprce mezi lenskmi stty zavedla pvodn ji Amstr.smlouva.Umouje, aby skupina lenskch stt, kter si peje intenzivnj integraci v urit oblasti, mohla tento zmr provst pi respektovn stanovench podmnek.Ostatn l. stty, kter si tuto spoluprci nepej, se na ni nemus podlet. Speciln prava pro pouit poslen spoluprce plat v oblasti:justin spoluprce v trestnch vcech a policejn spoluprce, dle v SZBP Unie. Podmnky pro navzn poslen spoluprce mn Lis.sml. jen nepatrn. Spoluprce bude i nadle mon: pouze v rmci nevlun pravomoci Unie a mus bt v souladu se smlouvami a prvem Unie. Poslen spoluprce by se nemla stt ,,klubem vyvolench'' a z tohoto dvodu je oteven vem lenskm sttm.Souasn m bt podporovno, aby se j astnil co nejvt poet l. stt.Oproti pedel prav se minimln poet astnk zvyuje o 1, na 9 l.stt. dost o poslenou spoluprci s upesnnou oblast a clem, podvaj l. stty Komisi, kter jej po posouzen bu pedlo Rad s nvrhem na schvlen, nebo nikoliv. Zvltn procedurln ustanoven plat pro oblast policejn a justi.spolupr. v trestnch vcech.Pokud nkter ze stt vetuje pslun nvrh smrnice, nazen nebo opaten (l.82,83,86,87 SFEU): a pje-li si alespo 9 lenskch stt na zklad takovhoto nvrhu navzat poslenou spoluprci, povauje se povolen k zaveden poslen spoluprce za (automaticky) udlen a

pouij se ustanoven o poslen spoluprci. Stockoholmsk program Evropsk rada 11. prosince 2009 schvlila Stockholmsk program. Nejvy pedstavitel lenskch stt EU v nm deklaruj obecn priority a politick cle pro oblast vnitra a justice na obdob 2010-2014 a vyzvaj orgny Unie k pijet pslunch opaten. Po programech z Tampere (2000-2004) a z Haagu (2005-2009) jde u o tet podobnou ?ptiletku". Obsah tohoto velmi rozshlho dokumentu (s podtitulem ?Oteven a bezpen Evropa, kter slou obanm a chrn je") nen mon reprodukovat strun. 1. Prvn pznanou vlastnost Stockholmskho programu je jeho veobjmajc zamen. Neobsahuje, jak by se snad dalo oekvat, zk vet konkrtnch prioritnch opaten, kter by mla Unie v rmci svho kompetennho zmocnn rozvjet. Namsto toho pedpokld vyuvn prakticky vech pravomoc EU v oblasti ?prostoru svobody, bezpenosti a prva". Tento pompzn pojem, kter je u od Amsterodamsk smlouvy (1997) oznaenm zejmna pro oblast vnitra a justice v rmci innost EU, je navc v programu vykldn dosti zeiroka, take zde narazme na cle souvisejc s rozvjenm obanstv Unie, smluvnm prvem, regulac finannch trh i zvldnm prodnch katastrof. 2. Program pedpokld vestrannou expanzi innosti Unie. Naznauje, e pravomoci EU v oblasti vnitra a justice, Lisabonskou smlouvou vznamn poslen, budou pln vyuvny. Vslovn uvd, e ?evropsk orgny by mly (...) vyuvat vech pleitost k poslen evropskho prostoru svobody, bezpenosti a prva, kter Lisabonsk smlouva nabz". Program vyzv mimo mnoha jinch opaten k vytvoen spolenho azylovho systmu do roku 2012, k harmonizaci skutkovch podstat nkterch trestnch in, k harmonizaci nkterch aspekt obanskho soudnho zen, k posilovn etnch evropskch agentur, jako je Eurojust i Frontex, i k ustaven ?komplexn evropsk politiky v oblasti migrace". Ke zven je zde ppadn zzen adu evropskho veejnho alobce, kter umouje Lisabonsk smlouva. 3. Stockholmsk program je velmi dlouh. V porovnn s Haagskm programem je del vce ne dvaaplkrt, v porovnn s programem z Tampere dokonce vce ne tyiaplkrt. Lecos to vypovd o expanzi aktivit i ambic Unie. 4. Cel dokument je (odbobn jako mnoho jinch unijnch programovch dokument) vrazn patetick a frzovit. Pedznamenv to ji zmnn podtitul, dle nadpisy oddl typu ?Evropa jako ochrnce", ?Podpora prv oban: Evropa prv", ?Evropa jako prostor odpovdnosti, solidarity a partnerstv v zleitostech migrace a azylu". V textu se dle doteme nap. nsledujc: ?Vechna budouc opaten by mla bt zamena na obany", ?prioritou pro nsledujc lta bude zamit pozornost na zjmy a poteby oban", ?pojem evropsk obanstv mus nabt hmatateln a reln podoby", ?solidarity by mlo bt dosaeno na zklad irokho a vyvenho pstupu", ?v globalizovanm svt nezn trestn innost hranic" nebo ?nesmme oslabit nai bdlost vi tmto zavrenhodnm zloincm" (mnno teroristm).

TREVI 1975 (Terrorisme, Radicalisme, Extremisme, Violence Internacionale)

Cle: vmna informac (faxov s, styn dstojnci), navzn pracovnch vazeb. Oblasti spoluprce: terorismus, bezpen civiln a leteck doprava, porn ochrana a prodn katastrofy. pracovn skupiny WG I (1977) boj s terorismem, vmna informac pes centrln adovny WG II (1977) policejn taktika, od roku 1985 i vci veejn (fotbalov zpasy atd.) WG III (1985) - boj s organizovanm zloinem (drogy, zbran) TREVI 92 (1988) efekty jednotnho evropskho trhu, voln pohyb osob SCHENGENSK DOHODY Schengensk spoluprce je mezivldn Smlouvy uzaven podle mezinrodnho prva veejnho, jsou to smlouvy uzaven mimo rmec spoleenstv (jsou ureny pouze pro lensk stty spoleenstv.) Clem bylo odstrann kontrol na vnitnch hranicch a zaveden kontrol na vnjch hranicch. Shengensk dohoda I (1985 ) podepsna mezi pti stty Cl: postupn odstraovn kontrol na spolench hranicch. Zkladnm clem spolen hospodsk prostor, nemla bt naruena bezpenost. Obsah: 33 lnk Vedla se debata, zda se voln pohyb osob bude tkat pouze signatskch zem i vech oban, z technickch dvod se tkalo vech osob. Shengensk provdc mluva - Shengen II 1990 Podlhala ratifikanmu procesu, v platnost vstoupila v roce 1995 (pote technicko-politickho charakteru 8 hlav: sjednocen pouitch pojm odstrann kontrol na vnitnch hranicch policie a bezpenost (policejn pronsledovn, sledovn, soudn spoluprce schengensk informan systm SIS tvo soubor dat, kter slou k rychlmu automatickmu vyhledvn daj o osobch a pedmtech. peprava a pohyb zbo pohyb zbo nem bt pes hranice omezovn, pi peprav nebezpenho zbo je nutn spoluprce stt ochrana dat pstup k dajm by mly mt pouze oprvnn osoby, vkonn vbor hlavnm kolem je dohled nad dnm dodrovnm mluvy zvren ustanoven mluva je otevena vem lenskm sttm EU Schengen III. Kvten 1995 Smlouva o prohlouben peshranin spoluprce, podepsalo ji pouze 7 zem (Benelux, It., Fr., N., p.), multilaterln, oteven vem len EU, zkladem je vmna informac v oblasti databze DNA, politickch demonstrac, . Shangensk aquis - Shengensk dohody, Shengensk provdc mluvy, Protokoly a mluvy o pistoupen, Rozhodnut a prohlen vkonnho vboru

DUBLINSK KONVENCE Vypracovna Ad hoc group of immigratin, v platnost vstoupila v r. 1997. Mla za kol vyeit nejasnosti ohledn dost o azyl mla urit stt odpovdn za vyzen dosti, definovala pojem cizince, dost o azyl, adatel o azyl, povolen k pobytu,

Doloka svrchovanosti umouje lenskm zemm dost odmtnout Humanitrn doloka umouje pevzet dosti azylanta z dvodu rodinnch, kulturnch, atd V roce 2003 byla nahrazena Nazenm clem bylo co nejdve urit stt, kter by ml urit azyl + dost vyizuje stt, na jeho zem adatel pobval min. 2 msce.

MAASTRICHTSK SMLOUVA 1990 (Smlouva o EU) l. K1 npl spoluprce v zleitostech justice a vnitra (podle Maastrichtu) - azylov politika - pravidla upravujc pekraovn vnjch hranic - boj proti drogov zvislosti - boj proti podvodm v mezinrodnm mtku - spoluprce soud v obansko prvnch vcech - spoluprce soud v trestnprvnch vcech - celn spoluprce - policejn spoluprce, prevence terorismu, obchodu s drogami jedn se o spoluprci na mezivldn rovni. Nstroje pro spoluprci ve III. pili Byly ze veho nejkritizovanj - spolen postoj (pijaty pouze dva) - spolen postup (deklarace) - mluva

AMSTERODAMSK SMLOUVA Byla podepsna v jnu 1997, v platnost vstoupila v roce 1999. Jej hlavn vznam byl prv v revizi III. pile, kter se podaila vyeit tak jak bylo navrhovno, tj. rozdlen agendy mezi I. a III. pil.
Hlava 6. revize SEU (Smlouva o EU) Ustanoven o policejn a soudn spoluprci v trestnch vcech = zbytkov tet pil. Tk se prostoru spravedlnosti, bezpenosti a prva = hlavn cl boj proti organizovanmu zloinu, obchodu s lidmi atd Nstroje: 1) Spolen postoj (prvn nezvazn, aby stty vystupovaly jednotn). 2) Rmcov rozhodnut (je zvazn. Je uren cl, nikoliv vak cesta k jeho dosaen). 3) Rozhodnut (jedn se zvazn nstroj, nem pm inek). 4) Nov mluva (stty, kter ji podep mus uznat pravomoc ESD, zvazn). Hlava 4. revize SES (Smlouva o ES) jedn se o I. pil, sem byla pesunuta st III. pile (z hlavy 6 SEU) Vzov, azylov a pisthovaleck politika a jin politiky tkajc se volnho pohybu.

Amsterdamsk smlouva tak zalenila Schengensk acquis do EU!

VDESK AKN PLN 1999 Pijat ve Vdni, vypracovn s vdomm, e Amsterdamsk smlouva je kompromis. Svoboda - voln pohyb osob, migrace, azylov politika, ochrana osobnch dat. Oblast bezpenosti boj proti organizovanmu zloinu, obchodu s drogami atd., role EUROPOLU je stejn. Spravedlnost = vytvoen evropskho prvnho prostoru, zkladn princip uznvn rozsudk, peshranin spoluprce. Vztahy se tetmi zemmi a mezinrodnmi organizacemi. Politiky spojen s volnm pohybem osob Opaten v obl. azylu, vnjch hranic a imigrace azylov politika a migrace budou pijmny oddlen. Do dvou let m bt provedena analza zem ze kterch pichz nejvce migrant a vypracovna strategie a m bt vytvoen black and white listu, kde budou uvedeny stty s vzovou a bez vzov povinnosti (sladn vzov politiky). Do pti let maj bt pijety standardy pro krtkodob vza tzv. jednotn ttek schengenskho typu

soudn spoluprce v obansko prvnch vcech opaten v oblasti policejn spoluprce a soudn spoluprce v trestnch vcech a) Policejn spoluprce EUROPOL zskv stle vce pravomoc. b) Soudn spoluprce v trestnch vcech kladen draz na boj proti pran pinavch penz. c) Sbliovn prva v trestnch vcech DOKUMENT Z TAMPERE 1999 Nkter ustanoven se opakuj z aknho plnu. Mla se pijmout konkrtn 1) Spolen azylov politika a) Partnerstv se zemmi pvodu b) Spolen evropsk azylov systm stanoven sttu, kter bude vyizovat dost o azyl;. c) Spravedliv zachzen s pslunky tetch zem d) zen migranch tok spoluprce ve vcech vz a padln doklad. Skuten evropsk prostor spravedlnosti a) Lep pstup k soudm v Evrop b) Vzjemn uznvn soudnch rozhodnut 2) Boj proti organizovanmu zloinu v rmci cel unie a) Prevence zloinnosti na rovni EU b) Poslen spoluprce v boji proti kriminalit c) Zvltn opaten proti pran pinavch penz 3) Vraznj psoben navenek SMLOUVA Z NICE 2001 Hlavn smysl je dokonit proces zapoat Amsterdamskou smlouvou. V rmci III. pile zde nedochz ke zmnm. Zaveden institut poslen spoluprce , umoujc lenskm sttm u spoluprci v men skupin (dost mus bt pedna Komisi, kter ji pedlo Rad, ta konzultuje s EP a pak hlasuje kvalifikovanou vtinou). Je zde stanoveno nkolik podmnek, za kterch mohou stty takto spolupracovat (mus respektovat cle Unie, nesm naruovat vnitn trh a vlun pravomoci, mus zstat otevena ostatnm lenm, mus bt vyuita a jako posledn monost). Rozhodnut vyplvajc z tto spoluprce nejsou soust acquis. Ve smlouv z Nice je uveden vznik EUROJUST. Zaazuje ho jako nstroj soudn spoluprce.

HAAGSK PROGRAM Obsahuje ti velk okruhy realizace do roku 2010 1. Spolen azylov systm nvrhy externch zchytnch uprchlickch tbor zamtnuto 2. Politick spoluprce 3. Justin spoluprce vzjemn uznvn rozsudk, jemn harmonizace trestnho prva.

Posilovn svobody - euro obanstv (prvo usadit se kdekoliv na zem EU), spoluprce v azylov procedue, zzen spolench kontrolnch hldek, zapojen novch lenskch zem do schengenskho prostoru (v roce 2006 prozkoumn, zda spluj podmnky, v roce 2007 jejich pln zapojen). Poslen bezpenosti - vmna informac, boj s terorismem (spoluprce zpravodajskch sloek), EUROPOL (je kladen draz na prevenci), zaloen centra pro civiln krizov management Posilovn spravedlnosti - vzjemn uznvn rozsudku a mimosoudnch rozhodnut Vnj dimenze - prezentovat unijn strategii navenek.
EUROPOL Zaal pracovat v roce 1999. V jeho rmci se zejmna vymuj informace. Vede automatizovan databze, kter maj ti oddlen: 1) Informan systm (data osob odsouzench za iny, kt. pslu EUROPOLU) 2) Analytick ely (tzv. mkk daje obti trestnch in, svdci) 3) Indexn databze vedena kvli pedvstupnm jednnm EUROPOL m prvn subjektivitu, me podepisovat bilaterln dohody. Je financovn jednotlivmi lenskmi stty, nikoliv Uni.

Spolen vyetovac tmy mohou vzniknout v ppad, kdy trestn innost probh v nkolika zemch, ppadn v jedn zemi, piem dsledky dopadaj i na dal. CEPOL (Evropsk policejn akademie) Zzeno rozhodnutm Rady v r. 2000. Sekretarit zzen v r. 2004 ve VB,nen to budova, ale jedn se o s univerzit, piem sdlo m koordinan funkci, kolen probh v jednotlivch sttech. M pt vbor (nap. finann a rozp.; pro kandidtsk zem) OLAF (Evropsk ad pro potrn podvodnho jednn) Je zzen v rmci Komise, ale je zcela nezvisl. Je kontrolovn dozorm vborem (5 osob). kolem je chrnit prostedky EU. Provd kontrolu pmo na mst. Orgny mus poskytnout informace a souinnost. Vypracovv zprvu, rozhodnut je kompetenci nrodnch orgn. EVROPSK SOUDN S Vznikla v roce 1998 rozhodnutm Rady, m dv vtve: Obchodn a obansko prvn a Trestnprvn Je to s, nikoliv orgn, pesto m sekretarit v Haagu sdl budovu s EUROJUST. Clem ESS je usnadovat vmnu informac. M podobu kontaktnch mst. Je tvoen nap. sttnmi zastupitelstvmi, policejnmi prezidii atd. EUROJUST Sdlo v Haagu, vznikl v r. 2002. Hlavnm orgnem je kolegium. Kad stt do centrln organizace jmenuje svho zstupce , zrove definuje jeho pravomoci na zem jinho sttu. EUROJUST nen veejnm alobcem (v budoucnu by jm mohl bt). Aktivn zasahuje ve tech ppadech: 1) mus jt o ast dvou a vce stt. 2) mus jt o lensk stt a OLAF. 3) trestn innost se tk jednoho l. sttu a tetho sttu. zce spolupracuje s EUROPOLEM. Me iniciovat vznik spolenho vyetovacho tmu. Pravomoci: a) obrtit se na stt, aby poetoval trestnou innost; b) obrtit se na stt s dost o koordinaci s jinmi l. stty; c) iniciovat spolen vyetovac tmy. SPOLEN EVROPSK ZATYKA Jedn se vydvn osob k potrestn v cizin. SEZ byl pijat rmcovm rozhodnutm (to se jev jako problm, nap. oban R neme bt nucen k oputn sv vlasti). Definice znamen dost jednoho sttu, aby jin stt zadrel a vydal danou osobu za elem trestnho sthn pslunmi orgny, kter vydvaj zatyka jsou soudci i sttn zstupci . Dv podmnky: 1) pokud byl vynesen pravomocn posudek del ne 4 msce nebo 2) pokud bylo vyneseno jin rozhodnut (nap. pkaz k zaten a pokud za dan trestn in hroz vce ne 12 msc). Zkl. podmnkou je, e mus jt o jeden ze 32 trestnch in (nap. terorismus, korupce, vrada). lensk stty si mohou vymezit iny, kter nejsou trestn. Lze ho odmtnout vykonat z dvodu: 1)Obligatornch (vdy se mus odmtnout, hledan osoba zemela, amnestie, pachatel je nezletil). 2) Fakultativn (zle na zven soud)

EURODAC - Databze otisk prst, m souvislost s azylovou politikou