2. VZNIK T EVROPSKCH SPOLEENSTV V 50. LETECH 20.

STOLET Pedchzejc situace: - USA velk vliv v Evrop, pispli k jejmu sjednocen - Povlen rekonstrukce - 1947 Marshallv pln masov finann a materiln pomoc Evrop, clem projektu bylo zahjen procesu hosp. obnovy evropy vedouc nsledn k liberalizaci obchodu - 1949 vznik Rady Evropy mezivldn charakter Francie a zem Beneluxu ale stle usiluj o u spoluprci - Francie m stle obavy z rychlho ek. rstu Nmecka - 1949 zaloeno NATO - od roku 1948 v Beneluxu funguje celn unie, kter je poslze inspirac Evrop ESUO: - jednn o zaloen organizace spravujc spolen trh uhl a oceli postupovalo mezi Nmeckem, Franci, Beneluxem a Itli velmi rychle - iniciace Shumanovm plnem - clem, aby strategick sektor byl pod spolenm rozhodovnm, politickm motivem bylo smen Francie a Nmecka - smlouva byla podepsna 18. dubna 1951- tzv. Pask smlouva (smlouva o ESUO), uzavena na dobu padesti let, v platnost 1952 - instituce zaaly pracovat ji 1952, o jejich podob se hodn diskutovalo, nejednotnost v otzce pravomoc, zejmna obavy malch stt, aby jejich poteby nebyly zastnny potebami velkch lenskch stt - nakonec pijata struktura navrena Jeanem Monetem odevzdn suverenity v oblasti uhl a oceli do rukou nadnrodnho orgnu = Vysok ad Instituce ESUO: 1) Vysok ad- pedchdce Komise, 9 len, voleni na 6-ti let funkn obdob, prvn pedseda Jean Monet, kad roky se mn 1/3 Pravomoci: rozhodovali vtinov o kontrole uhl a oceli a cen, rozhodnut v otzkch vzkumu, ukldn pokut, nadsttn instituce pijmajc normy, jmenovni vldam lenskch zem 2) Rada ministr kontrola ze strany vld lenskch zem, ministi lenskch zem, kad lensk stt = 1 hlas a prvo veta 3) Spolen shromdn mezinrodn shromdn poslanc, kad stt delegoval skupinu poslanc, zrodek Evr. Parlamentu, 18 poslanc, vyvaovac orgn vi V - Soudn dvr - 7 soudc, kolem eit spory mezi lenskmi stty, pop. mezi orgny i orgny i stty - vznik na zklad neo- funkcionalistickho pstupu (spilling over), poslanci se zaali organizovat podle stranick pslunosti, nelensk stty se mohli akreditovat a mohly se spoleenstvm vstupovat do kontaktu jako celek, rozhodnut SD byla respektovna, podailo se zlepit vztahy mezi Franci a Nmeckem - 1950 Plvenv pln na zaloen Evropskho obrannho spoleenstv- neratifikovno, stejn nespn byl i nvrh na vytvoen Evr. Politick spoluprce - 1957 podepsny smlouvy o zzen EHS a EURATOM, texty znmy jako msk smlouvy zaloeny dal 2 organizace, m oznaen evropsk spoleenstv zahrnovalo ji 3 samostatn subjekty - smlouva o EHS obsahovala tak vzvu poloit zklady ke stle umu spojen mezi evropskmi nrody

EURATOM (Evropsk spoleenstv pro atomovou energii) : kolem bylo vytvoit spolen trh s nuklernmi materily a podporovat jejich mrov vyuit smlouva stanovila spolenou strategii investic, rozvoj infrastruktury a vmnu technickch informac soust koncepce bylo tak vytvoen kontrolnch mechanism zamench na civiln vyuit jadern energie kolem dle bylo podporovat rozvoj vzkumu, stanovit nstroje k dosaen lep ochrany zdrav a jadern bezpenosti, dohled nad jejm dodrovnm a spolen zen investic a nkupu materilu ve spolenm trhu se tpnmi materily Francie v t dob zaala rozvjet jadern program, ekala, e z toho bude profitovat, protoe mla nskok, tak chtla kontrolovat Nmecko Francouzsk politick reprezentace postupn projevovala EURATOM, po pedchozch sporech, pouze omezenou podporu, co s dalmi udlostmi v polovin edestch let vedlo k postupnmu stupu spoleenstv do pozad pravomoci EURATOM proto nedoshly vlivu srovnatelnho s ESUO 1967 byl definitivn zastnn, po slouen orgn t prozatm samostatnch evropskch spoleenstv, rozvojem spolenho trhu na zklad smlouvy o EHS

EHS (Evropsk hospodsk spoleenstv): - podle smluvnho vymezen bylo postaveno na principu solidarity, soutivosti, protikartelovch krocch a na harmonizaci prva lenskch zem - smlouva nebyla asov omezena - clem bylo postupn sbliovn hospodsk politiky lenskch stt, podporovat harmonick rozvoj hospodsk innosti, nepetrit rst a vyrovnan rst, vt stabilitu, urychlen zvyovn ivotn rovn - hlavn lnek budouc federace - clem bylo vytvoit bhem 10 12 let celn unii a do 15 let spolen trh - bylo teba postupn se domluvit na ruen cel, kvt a na zprmrovn cel vi dovozu z 3 zem - soust 3 fondy sociln fond (vytven pracovnch pleitost pro nezamstnan), evropsk investin banka (poskytovn pjek a vr pro podnikn) a evropsk rozvojov fond (pro rozvojov oblasti)

Instituce EHS: 1) Komise 9 len, reprezentace zem, nadsttn orgn 2) Rada ministr tvoena ministry zem, Komise pipravuje nvrhy prvnch norem a dv je na schvlen RM- dl jde nvrh na schvlen do 3) parlamentnho shromdn 142 poslanc, mohli zaslat sv stanoviska RM, RM pijm konen rozhodnut, zrodek evropskho parlamentu 3) soudn dvr 7 len, k een spor mezi stty a institucemi - parlamentn shromdn a soudn dvr byl od potku spolen pro vechny 3 spoleenstv - 1967 se to sjednotilo