NSWI090

Potaov st I

NSWI090: Potaov st I (verze 4.0)

verze 4.0, lekce 8, slide 1

Lekce 8: Sov vrstva

a smrovn
Ji Peterka

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 2

mon pstupy k propojovn st

(obvykl) zkladn koncept propojovn st:

svt je tvoen jednotlivmi stmi, kter jsou vzjemn propojeny na rovni sov
vrstvy
oznaovno jako: princip katenetu
prostednictvm smrova
s

s
s

s
s

dsledek: vdy existuje (alespo jedna) cesta mezi libovolnmi dvma stmi
mezi libovolnmi uzly

nalezen tto cesty je kolem smrovn

mon alternativy:
existuje jen 1 s
cel svt tvo jedin s
pak ani nen zapoteb sov vrstva
pklad: NetBIOS, protokol LAT

existuje vce st, ale nejsou nijak propojeny

a neexistuj mezi nimi dn cesty
s

s
s

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 3

mon zpsoby fungovn sov vrstvy

pipomenut:
na rovn sov vrstvy me fungovat (penet data) vce penosovch protokol
v TCP/IP: pouze protokol IP (Internet Protocol)

(zde) pedpokldme, e cel s funguje na principu pepojovn paket

nikoli na principu pepojovn okruh
pak by s ani nemla klasickou sovou vrstvu a smrovn

penosov protokol sov vrstvy me fungovat:

pepojovn paket
pepojovn okruh

1. spojovanm zpsobem: penen blok se obecn oznauje jako paket

na zatku penosu je (jednorzov) vyhledna cesta od odesilatele k pjemci
tto cest je pidlen vhodn identifiktor
kad penen blok dat m ve sv hlavice uveden identifiktor cesty
penos me bt realizovn jako
spojovan (pakety)
spolehliv
pepojovn. paket
nespojovan
nespolehliv

spolehliv
nespolehliv

2. nespojovanm zpsobem: penen blok se obecn oznauje jako datagram

kad penen blok m ve sv hlavice celou adresu svho pjemce
k hledn cesty dochz pro kad blok znovu (v kadm smrovai po cest)
spojovan
penos je obvykle realizovn jako
pepojovn paket
nespolehliv
nespojovan (datagramy)

nespolehliv

NSWI090
Potaov st I

co je kolem sov vrstvy (L3)?

verze 4.0, lekce 8, slide 4

hlavn kol: smrovn (routing)

dopravovat bloky dat (pakety) od jejich zdroje a k jejich cli
i pes mezilehl uzly / cel st

zahrnuje:
volbu smru (routing)
smrovn v um slova smyslu: rozhodovn o cest / smru dalho penosu
clen pedvn (forwarding)
samotn manipulace s jednotlivmi pakety (pedn dl ve zvolenm smru)
ob tyto funkce jsou obvykle realizovny spolen, v zazen zvanm smrova (router)
ale mohou bt tak oddlen

smrovn (rozhodovn) me bt eeno centrln, distribuovan je pak pouze forwarding

kolem sov vrstvy me bt tak (je-li to poadovno):

zajitn podpory kvality slueb (QoS, Quality of Service)
obvykle: ve spoluprci s dalmi vrstvami, nap. transportn

pedchzen zahlcen (congestion control), viz lekce . 6

eliminace stav, kdy je penosov s zahlcena a nesth
penet vechny poadovan pakety

zen toku (flow control), viz lekce . 6

pedchzen tomu, aby odesilatel zahltil pjemce

pedpoklad: jedn se o s
fungujc na principu
pepojovn paket (nikoli
na principu pepojovn
okruh)

v stch s pepojovnm
okruh je vechno jinak

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 5

co je smrovn (routing)?

v irm slova zahrnuje tak:

zpsob fungovn sov vrstvy
pepojovn okruh/paket, pakety vs.
datagramy, ..

celkovou koncepci propojovn st

jak a m se st propojuj

celkovou koncepci smrovn

kter uzly se astn smrovn
a do jak mry

een smrovn v opravdu velkch

systmech
hierarchick smrovn
autonomn systmy

koncepci sovch adres

metody optimalizace smrovacch
tabulek
smrovac politiky
smrovac protokoly
RIP, OSPF, BGP, EIGRP, ...

v um slova smyslu:
volba smru pro dal pedn
paketu/datagramu do jin st
algoritmy smrovn

ve skutenosti zahrnuje:
vpoet optimln cesty
je to kombinatorick problm hledn
nejkrat cesty v grafu
vsledkem jsou "podklady pro volbu
smru"

uchovvn smrovacch informac

(podklad pro rozhodovn)
veden smrovacch tabulek

pedvn paket (forwarding)

vyuvn vsledk vpot
("podklad")

udrovn smrovacch informac

aktualizace daj pro vpoty cest,
reakce na zmny

fungovn smrovae (jako zazen)

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 6

jak (a kde) funguje smrovn?

pedstava:

pklad (TCP/IP):

ke smrovn dochz na sov vrstv

(L3)
smrovae funguj na sov vrstv (L3),
nemaj vy vrstvy

pitom:
rozhodovn o volb dalho smru
vychz z informac dostupnch na sov
vrstv (L3)
v TCP/IP: z IP adres

samotn manipulace s pakety i

datagramy probh na sov vrstv

ale:
vtina souvisejcch innost se
odehrv na vych vrstvch, zejmna:
hledn cest
vmna a aktualizace smrovacch
informac
prostednictvm protokol jako je RIP
i OSPF, nebo BGP

protokoly RIP a BGP jsou aplikanmi

protokoly
funguj na aplikan vrstv (L7)
RIP vyuv sluby transportnho
protokolu UDP (port 520)
BGP vyuv sluby transportnho
protokolu TCP (port 179)

RIP

BGP

UDP

TCP

OSPF

IP

IP

IP

OSPF vkld sv data pmo do IP

datagram (IP Protocol Type 0x59 =
OSPF)

patil by proto na transportn vrstvu

ale je tak spe aplikan - m vlastn
(zabudovanou) transportn vrstvu

NSWI090
Potaov st I

smrovac tabulky

verze 4.0, lekce 8, slide 7

jsou datovou strukturou, ve kter jsou uchovvny (nkter) podklady pro

smrovn
pro logick innosti: hledn nejkratch cest a vmnu smrovacch informac
pracuj s nimi (aktualizuj je) protokoly jako RIP a OSPF
smrovac tabulka uzlu A
poloky obsahuj:
clovou s s maskou
nebo s prefixem

next hop IP
adresu smrovae

odchoz rozhran
ohodnocen
v metrice
192.168.1.17

next hop IP

IP s
(192.168.2)

IP s

IP s

IP s

(192.168.1)

(192.168.3)

(192.168.4)

192.168.1.18
192.168.1.19
192.168.1.128

clov s (+maska)

odchoz
rozhran
(uzlu A)

metrika

IP s
(192.168.6)

IP s

IP s

(192.168.8)

(192.168.5)

IP s
(192.168.7)

NSWI090
Potaov st I

forwardovac tabulky

verze 4.0, lekce 8, slide 8

smrovac tabulky jsou informan bohat

hod se pro rozhodovn, ale nejsou vhodn pro samotnou manipulaci s IP datagramy
kter mus bt co mon nejrychlej a u kter se ji nepeml
clov s

next hop IP

192.168.2/24
192.168.3/24
192.168.4/24
192.168.5/24
192.168.6/24
192.168.7/24
192.168.8/24

192.168.1.17
192.168.1.18
192.168.1.18
192.168.1.18
192.168.1.18
192.168.1.18
192.168.1.19

forwardovac tabulka uzlu A, pro nespojovan zpsob

penosu

192.168.1.17

cesta 1

pro samotnou manipulaci s datagramy se pouvaj

men a rychlej tabulky
tzv. forwardovac tabulky (forwarding tables)

pedstava:
forwardovac tabulka je vcucem ze smrovac
tabulky
obsahuje pouze ty cesty, kter ji byly vybrny jako
optimln

IP s
(192.168.2)

nepotebuje nap. ohodnocen (v metrice)

cesta
1
2

next hop IP
192.168.1.17
192.168.1.18

IP s

IP s

IP s

(192.168.1)

(192.168.3)

(192.168.4)

192.168.1.19

pokud by protokol IP
fungoval spojovan

IP s
(192.168.6)

cesta 2

192.168.1.18

forwardovac tabulka uzlu A,

pro spojovan zpsob penosu

IP s

IP s

(192.168.8)

(192.168.5)

IP s
(192.168.7)

NSWI090
Potaov st I

mon pstupy ke smrovn

verze 4.0, lekce 8, slide 9

podle toho, zda smrovn reaguje na dn v sti (zmny topologie apod.):

adaptivn (dynamick) smrovn
sna se reagovat na zmny

nesna se reagovat na zmny v soustav

vyaduje aktualizaci informac o stavu

cel soustavy st
vyaduje prbn hledn nejkratch
cest

potebuje protokoly jako RIP, OSPF,

BGP, ..
kter dynamicky aktualizuj obsah
smrovacch tabulek
zklad jejich obsahu me bt dn
staticky/dopedu

nevhoda:
vysok reie zejmna na aktualizaci
informac
s velikost soustavy st rychle roste

neadaptivn (statick) smrovn

otzka klovn

vzjemn propojench st
nepotebuje aktualizace ani spoluprci
s ostatnmi uzly
tedy ani protokoly jako RIP, OSPF, BGP
atd.
obsah smrovacch tabulek je dopedu a pevn
dn
je statick, nemn se v ase

vhody:
vyhovuje to zvenm poadavkm na
bezpenost
nelze napadnout skrze en aktualizac
nen reie na aktualizaci
lze vyhovt i specilnm poadavkm na
smrovn

nevhoda:
v praxi astj

bezpenj

nereaguje na zmny, pokud k nim dojde

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 10

obvykl pstupy ke smrovn

destination-based routing
smruje se (jen) na zklad clov adresy
zdrojov adresa pi smrovn nehraje roli

smruje se na zklad pslunosti k sti

IP st: podle sov sti clov IP adresy
a pouze v clov sti se bere v vahu tak
relativn st IP adresy

least-cost routing
optimln cesta se vol podle nejni
ceny
ve smyslu pouvan metriky
v praxi: metrikou je nejastji poet
peskok (smrova) po cel cest

nen podporovno vce cest se stejnou

cenou
monost jejich souasnho vyuit

hop-by-hop routing
smruje se per hop: v kadm
smrovai se rozhoduje o optimln
cest
spojovan varianta (pakety):
rozhoduje se jen 1x, pi navazovn
spojen
nespojovan varianta (datagramy)
rozhoduje se pro kad datagram
znovu (samostatn)

smrovn je nezvisl na obsahu

a zdroji
algoritmy smrovn se neptaj na to,
co jednotliv pakety obsahuj a odkud
pochzej
souvis s principem best effort
a absenc QoS

smrovn je bezestavov
rozhodovn je nezvisl na historii
a pedchozch datagramech

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 11

mon alternativy smrovn

content switching
snaha rozhodovat se pi smrovn
tak podle obsahu/charakteru dat
alespo podle sel port
alternativa k principu, e pi smrovn
nezle na penench datech

source-based routing
algoritmy smrovn se rozhoduj
i podle toho, odkud data pochz
alternativa k principu, e na zdroji dat
nezle
destination-based routing

policy-based routing
jet obecnj koncept: smrovn
bere v vahu celou adu faktor
vetn komernch zjm
obvykle: vechny tyto zjmy jsou
vyjdeny v tzv. smrovac politice

koncept tok (flows)

objevuje se v IPv6

pi nespojovanm penosu:
jednotliv pakety/datagramy njak
pat k sob a podle toho jsou
smrovny
alternativa k principu, e pi
smrovn nezle na historii
a pedchozch paketech
e se kad paket smruje nezvisle
na ostatnch paketech

tag switching
obdoba tok (flows)
alternativa k principu, podle kterho
se pi volb smru vychz ze sovch
adres
zde se vychz z nlepek (tags)
jakoby pechod z L3 na L2
od smrovn k pepnn

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 12

varianty smrovn

podle toho, zda a jak spolu jednotliv uzly (smrovae) spolupracuj

izolovan smrovn

pouv se
spe
vjimen

kad smrova jedn jen sm za sebe

vbec nespolupracuje s ostatnmi uzly
napklad:
zplavov smrovn
source routing
metoda hork brambory
nhodn smrovn
metoda zptnho uen
.

centralizovan smrovn
volbu smru (smrovn v um slova
smyslu) provd jedna centrln autorita
ostatn uzly provd jej rozhodnut
realizuj pouze clen pedvn
(forwarding)

obvykl (nejastj) een

distribuovan smrovn
smrovae vzjemn spolupracuj
nap. formou distribuovanho vpotu
nejkratch cest
kad provd st vpotu

metody distance-vector
sousedn smrovae si vzjemn
pedvaj sv smrovac tabulky

nebo vzjemnm sdlovnm podklad

pro individuln vpoet
kad provd sm cel vpoet

metody link-state
kad smrova monitoruje
dostupnost svch soused (stav
svho spojen k nim: link-state)
o ppadn zmn stavu spojen
(link-state) informuje vechny
ostatn smrovae

me bt efektivn a prun, ale m single point of failure

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 13

pklad: izolovan smrovn

zplavov smrovn
kad sov paket, kter smrova pijme, rozele do vech (ostatnch) smr
tm vznik zplava (a duplicitn exemple stejnho paketu)
duplicitn pakety je teba identifikovat a nsledn eliminovat
vhoda: pokud existuje cesta do clovho uzlu, jen nalezena
pouv se tam, kde je zapoteb vysok robustnost

aby se paket dostal ke svmu cli za vech okolnost

metoda hork brambory

smrova se sna co nejrychleji zbavit prv pijatho sovho paketu
a tak jej odele tm smrem, kterm odejde nejdve (nejrychleji)
obvykle: kde je nejmen vstupn fronta
obvykle nejde o sprvn smr (vedouc k clovmu pjemci)

obvykl vyuit: jako zlon een pro ppad hrozcho zahlcen smrovae
normln vyuv jin smrovn, ale jakmile zane hrozit zahlcen, pejde na tuto metodu

nhodn smrovn
obdoba hork brambory, smrovae se rozhoduje nhodn
nechce se mu / nesth pemlet o sprvnm smru

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 14

pklad: metoda zptnho uen

princip:
na potku smrova nev nic o umstn uzl ve svm okol
kdy pijme paket od uzlu A, uren uzlu B, nau se, e uzel A le v pchozm smru
a samotn sov paket rozele do vech ostatnch smr (zplavovm smrovnm)
protoe jet nev, kde se nachz uzel B
od A pro B

od A pro B

smr 1
A

uzel A le ve smru 1

smr 2
smr 3

od A pro B

kdy pijme odpov (paket od uzlu B, uren uzlu A), nau se, kde le uzel B
a jeliko ji zn umstn uzlu A, ped paket clen ji jen do smru 1, kde se A nachz
od B pro A

smr 1
A

vyuit:

smr 2
smr 3

od B pro A
uzel B le ve smru 3

jako metoda smrovn nen efektivn: uen by trvalo pli dlouho

pouv se na linkov vrstv (v mostech/pepnach), v rmci Ethernetu !!

NSWI090
Potaov st I

pklad: source routing

verze 4.0, lekce 8, slide 15

doslova: smrovn od zdroje

zdroj (odesilatel) pedepe paketu, kudy m bt penen
vlo mu do hlaviky seznam pestupnch bod (smrova), pes kter m projt
od A pro B, pes 1,3,4,6,7

2
1

7
4

odeslajc uzel zjist sprvnou posloupnost smrova pomoc zplavovho smrovn

nejprve vyle przkumn paket, kter se pomoc zplavovho smrovn a pamatuje
si posloupnost uzl, pes kter proel

ten exempl, kter se dostane k cli jako prvn, vrt zpt svou cestu (posloupnost smrova)

vyuit:
jako metoda smrovn (na sov vrstv) jen vjimen
je nutn podpora sovch paket
do jejich hlaviky mus bt mon vloit posloupnost smrova (peskok)

v praxi se pouv na linkov vrstv (mezi mosty/pepnai)

v rmci technologie Token Ring

NSWI090
Potaov st I

centralizovan smrovn

verze 4.0, lekce 8, slide 16

princip:
rozhodovn o dalm smru penosu (smrovn v um slova smyslu) je
soustedno do jednoho centrlnho prvku (centrln autority)
obvykle jde o tzv. route server
server, kter jako svou slubu poskytuje informaci o cest / trase / smru dalho penosu

ostatn uzly jsou pouze vkonn

k se jim rzn, nap.: edge device (okrajov zazen), multilayer switch, ..
zajiuj pouze clen pedvn (forwarding), podle pokyn centrln autority (route serveru)
kdy zazen nev, jak naloit s konkrtnm paketem, zept se route serveru

Si

odpov route serveru si zazen pamatuje (ale jen po omezenou dobu, pak ji zen zapomn)

edge
device

route
server

? dotaz

Si

! odpov

s
Si

vhoda:

Si

Si

centrln autorita (route server) m k dispozici veker informace, me se

rozhodovat (hledat cesty) velmi prun, me mnit algoritmus svho rozhodovn

nevhoda:
single point of failure: s vpadkem route serveru je ve mimo provoz

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 17

distribuovan smrovn

pipomenut:
distribuovan smrovn = jednotliv smrovae vzjemn spolupracuj
mra jejich spoluprce se ale me liit, i dosti vrazn

varianta distance-vector (RIP)

kad smrova m jen neplnou
informaci o topologii cel soustavy st
vpoet optimlnch cest je
distribuovan a prbn
krok:
smrova ped celou svou
informaci (svou smrovac tabulku)
vem sousednm smrovam
sousedn smrova si z toho
dopot svou smrovac tabulku
opakuje se neustle
v praxi (nap.) kadch 30 sec.

nevhoda:
velk reie, patn klovateln

varianta link-state (OSPF)

kad smrova m plnou informaci
o topologii cel soustavy st
mus sledovat dostupnost sousednch
smrova
pokud njak sousedn smrova pestane
(nebo zane) bt dostupn, mus to oznmit
vem smrovam v cel soustav
sta jen pi zmn

vpoet optimlnch cest je

lokalizovan
kad uzel si pot optimln cesty sm

vhoda:
men reie, lpe klovateln

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 18

smrovn distance-vector

princip:

problmy:

kad smrova si udruje tabulku svch

objemy penench dat (pro poteby
nejmench vzdlenost od vech ostatnch
aktualizace) jsou hodn velk
uzl (vektor)
nen to vhodn pro velk st
pes D za X
proto: distance-vector B
C problmy jsou i s konvergenc:
smrovae si tyto informace vzjemn
dobr zprvy se rychle
vymuj
to, e nkde existuje krat cesta
vektor

informace typu:
j (B) se dostanu k uzlu C za cenu X (pes D)
jde vlastn o prbnou vmnu obsahu celch
smrovacch tabulek
ale vmna probh jen mezi pmmi
sousedy, ne mezi vemi smrovai st !!!!!

vechny smrovae si prbn aktualizuj

sv vektory (nejkrat vzdlenosti)
na zklad vektor, kter dostvaj od svch
soused
vpoet optimlnch cest je fakticky
distribuovan
kdy nkdo udl chybu, splete i ostatn

patn zprvy se pomalu

to, e nkde pestala bt cesta
prchodn
problm count-to-infinity
hodnota cesty pes neprchodnou
cestu se zvyuje v kadm kroku o 1
trv to hodn dlouho, ne se hodnota
zv tak aby signalizovala
neprchodnost

A
A

lze eit pravou algoritmu hledn

cest a zpsobu pedvn vektor
pes D za X
za Y

B
pes B za X+Y

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 19

pklad (smrovn distance-vector)

poten stav:
kad uzel zn jen sv pm sousedy
vektory k nim m zanesen ve sv smrovac tabulce

ostatn poloky tabulek jsou nevyplnn

cl pes cena
A
B B
3
C
D
E
F F
2
G

cl pes cena
A
B
C
D
E
F F
2
G

cl pes cena
A A
3
B
C C
6
D
E
F
G

G
F

6
cl pes cena
A
B
C
D D
2
E
F F
2
G

cl pes cena
A A
2
B
C
D
E E
2
F
G G
2

cl pes cena
A
B B
6
C
D D
2
E
F
G

cl pes cena
A
B
C C
2
D
E E
2
F
G

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 20

pklad (smrovn distance-vector)

stav po 1. kroku:
sousedn smrovae si pedaly sv smrovac tabulky
a podle nich si aktualizovaly sv vektory

pklad smrovae A:
od B (+3) se dozv, e B zn cestu k C za cenu 6
dopln si do tabulky, e do C se dostane pes B

za cenu 3 + 6 = 9
cl pes cena
A
B B
3
C B
9
D
E F
4
F F
2
G F
4

cl pes cena
A F
4
B
C
D
E F
4
F F
2
G

B: k C za 6

A
B

cl pes cena
A F
4
B
C D
4
D D
2
E
F F
2
G F
4

cl pes cena
A A
2
B A
5
C
D E
4
E E
2
F
G G
2

G
F

F: k E za 2
F: k G za 2

cl pes cena
A A
3
B
C C
6
D C
8
E
F A
5
G

poloka
beze
zmny

cl pes cena
A B
9
B B
6
C
D D
2
E D
4
F
G

zmnn
poloka
cl pes cena
A
B C
8
C C
2
D
E E
2
F E
4
G

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 21

pklad (smrovn distance-vector)

stav po 2. kroku:
pklad smrovae A:
od B (+3) se dozv, e B zn cestu k D za cenu 8
od F (+2) se dozv, e F zn cestu k D za cenu 4
vybere si cestu k D pes F, jako krat
dopln si do tabulky, e do D se dostane pes F
za cenu 2 + 4 = 6
cl pes cena
A
B B
3
C B
9
D F
6
E F
4
F F
2
G F
4

cl pes cena
A F
4
B F
7
C
D F
6
E F
4
F F
2
G

A
B

cl pes cena
A F
4
B F
7
C D
4
D D
2
E
F F
2
G F
4

cl pes cena
A A
2
B A
5
C E
6
D E
4
E E
2
F
G G
2

G
F

F: k D za 4

cl pes cena
A A
3
B
C C
6
D C
8
E A
7
F A
5
G A
7

poloka
beze
zmny

cl pes cena
A B
9
B B
6
C
D D
2
E D
4
F D
6
G

zmnn
poloka
cl pes cena
A E
6
B C
8
C C
2
D
E E
2
F E
4
G E
6

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 22

pklad (smrovn distance-vector)

stav po 3. kroku:
pklad smrovae A:
od B (+3) ji v, e B zn cestu k C za cenu 6
od F (+2) se dozv, e F zn cestu k C za cenu 6
cesta k C pes F je levnj ne pes B !!!
oprav si v tabulce, e do C se dostane za 8 pes F
msto pes B za 9

cl pes cena
A F
4
B F
7
C F
8
D F
6
E F
4
F F
2
G

cl pes cena
A
B B
3
C F
8
D F
6
E F
4
F F
2
G F
4

A
B

cl pes cena
A F
4
B F
7
C D
4
D D
2
E
F F
2
G F
4

cl pes cena
A A
2
B A
5
C E
6
D E
4
E E
2
F
G G
2

G
F

F: k C za 6

cl pes cena
A A
3
B
C C
6
D C
8
E A
7
F A
5
G A
7

poloka
beze
zmny

cl pes cena
A D
8
B B
6
C
D D
2
E D
4
F D
6
G D
8

zmnn
poloka
cl pes cena
A E
6
B C
8
C C
2
D
E E
2
F E
4
G E
6

NSWI090
Potaov st I

pklad (smrovn distance-vector)

verze 4.0, lekce 8, slide 23

en negativnch informac: problm count to infinity

pklad:
peruen pmho spoje mezi F a E
cl pes cena
A F
4
B F
7
C F
8
D F
6
E F
4
F F
2
G

cl pes cena
A A
2
B A
5
C E
6
D E
4
E E

F
G G
2

cl pes cena
A E
6
B C
8
C C
2
D
E E
2
F E
4
G E
6

cl pes cena
A F
4
B F
7
C D
4
D D
2
E
F F

G F
4

ale:
F se dozv od G, e G zn cestu k E za 4; E se dozv od D, e D zn cestu k F za 4
F a E si podle toho oprav sv smrovac tabulky
E

+2

v dalm kroku si sv smrovac tabulky oprav F a E . atd.

12

16

10

+2

+2
+2

+2

14

12

10

+2
G

+2

+2
E

een:
kat i kudy
cesta vede

E
E

v dalm kroku si sv smrovac tabulky oprav G a D

14

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 24

RIP: Routing Information Protocol

protokol typu distance-vector

zpsob fungovn

pochz z doby vzniku Internetu a TCP/IP

vechny sv vektory (svou smrovac

tabulku) rozesl kadch 30 sekund
ke vem sousednm smrovam

byl zabudovn do BSD Unixu ji v roce 1982

pouvan metrika: poet peskok

obsahuje a 25 clovch st
vektor obsahuje jen clovou s
a cenu (nikoli kudy cesta vede)
rozesl je vloen do UDP datagramu
na port . 520
pokud nen "distance-vector" pijat do
180 sekund, je soused/spoj brn jako
"mrtv (nedostupn)

ale jen do maxima 15!!!

nekoneno = 16
protoe na vyjden vzdlenosti m
vyhrazeny jen 4 bity!!!

nevhody:
nelze jej pout pro vt st
max. 15 peskok (hop-)
mlo stabiln
problm count to infinity
patn klovateln
jeho reie rychle roste
ppadn chyba v distribuovanm
vpotu postihne celou soustavu st
chyba jednoho splete ostatn

zpracovn aktualizanch informac

e dmon routed na rovni OS

D
F

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 25

smrovn link-state

princip:
kad smrova m plnou informaci o topologii cel soustavy (vzjemn
propojench) st
na potku (po startu) si ji vyd od svho souseda (jinak si ji mus budovat postupn)

kad smrova si pot optimln cesty sm (m k tomu potebn informace)

vpoet nen distribuovan
pokud udl chybu ve vpotu jeden smrova, ostatn to nesplete

ostatn smrovae maj anci napravit dsledky chyby danho smrovae

aktualizan informace nen nutn rozeslat neustle (jako u distance-vector)

ale sta jen pi njak zmn (stavu linky mezi 2 uzly: proto link-state)
ale pozor: informaci o zmn je nutn rozeslat vem smrovam v cel soustav !!!!

nesta jen tm sousednm, jako u distance-vector

lze je rozeslat 1x za dlouhou dobu, pro osven (nap. 1x za 30 minut)

vhody:

men reie na aktualizaci

lpe klovateln
hod se i pro vt soustavy st

D
F

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 26

srovnn
Distance-vector

Link-state

"pohledem svch
soused"

vnm celou topologii cel

st

vpoet je distribuovan
(kad nco pite k vsledku svch
soused)

kad si pot vechno

sm

pomal

rychl

chyba ve vpotu

ovlivn ostatn smrovae

neovlivn ostatn vpoty

aktualizace

mus bt ast a
pravideln kadch 30
sekund

sta pi zmn
(jinak pro osven kadch
30 minut)

pmm sousedm

vem uzlm v sti

patn (max. 15 hop-)

lep

RIP (Routing Information

Protocol)

OSPF (Open Shortest Path

First)

jak vnm topologii st?

zpsob vpotu cest v sti
konvergence vpotu

komu se poslaj
aktualizan informace?
klovatelnost
pklad konkrtnho
protokolu

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 27

problm velikosti smrovacch informac

v praxi nastv problm:

smrovac (i forwardovac) tabulky by mly bt co nejmen
aby se s nimi dalo co nejrychleji pracovat, aby nebyly moc drah

smrovac (i forwardovac) tabulky se neustle zvtuj

s tm, jak roste velikost soustavy vzjemn propojench st
protoe roste objem informac o topologii cel soustavy

a jet rychleji roste objem aktualizanch informac, nutnch pro fungovn algoritm distancevector a link-state

pro minimalizaci objemu smrovacch (i forwardovacch) tabulek se

pouvaj dv hlavn metody:
implicitn cesta (default route)

agregace poloek

vechno ostatn (krom explicitn

urench smr) se posl implicitn
cestou

skupina poloek, kter vedou stejnm

smrem, se (za uritch okolnost) d
slouit v jednu spolenou poloku
Cl cesta
B
C
D
E
F
G
H

Cl cesta
B
C
D
K

Cl cesta
B
C
D
K

Cl cesta
B
D

implicitn cesta

B
A

K
D

G
H

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 28

problm velikosti aktualizanch informac

velikost smrovacch tabulek

je problmem, ale njak se da jej eit

hor problm je:

velikost aktualizanch informac
kter si vymuj jednotliv smrovae
v rmci algoritm distance-vector
nebo link-state

jejich objem (obvykle) roste jet

rychleji, ne objem smrovacch
tabulek
a pro vt soustavy vzjemn
propojench st pestv bt nosn
aktualizace by spotebovaly
rozhodujc st penosov kapacity

(jedin) mon een:

dekompozice

pipomenut:
smrovn distance-vector je
nejhe klovateln
hod se jen pro nejmen soustavy
vzjemn propojench st
jinak je reie na aktualizaci
nenosn velk

smrovn link-state je lpe

klovateln
hod se pro vt soustavy vzjemn
propojench st
m men reii na aktualizaci

ale: pro nejvt soustavy vzjemn

propojench st se link-state u
tak nehod
reie na aktualizaci je u tak pli
(nenosn) velk

lokalizovat detailn smrovac informace

rozbt celou soustavu vzjemn propojench st na vhodn mal sti

a detailn smrovac informace vst a aktualizovat jen v rmci tchto malch st

NSWI090
Potaov st I

smrovac domny

verze 4.0, lekce 8, slide 29

smrovac domna
obecn oznaen pro onu vhodn malou st soustavy vzjemn propojench st
v rmci kter jsou vedeny a aktualizovny detailn smrovac informace
v praxi se lze setkat i s dalmi nzvy: oblast (area), autonomn systm (AS), ..
D

F
C

dal vlastnosti smrovac domny:

uvnit smrovac domny jsou

dostupn detailn informace
o topologii st A, B, C, D, E a F
tyto informace nejsou
zvenku vidt (dostupn)
zvenku je dostupn pouze informace o tom, e
uvnit smrovac domny jsou dostupn st A a F

m nkolik (mlo) vstupn/vstupnch bod, skrze kter je propojena s dalmi domnami

na hranici jsou umstny tzv. hranin smrovae
skrze tyto body (hranin smrovae) vystupuje ven pouze podstatn men informace
obvykle jen vet (interval) st, nachzejcch se ve smrovac domn

obecn:
je teba rozliovat vmnu (a aktualizaci) smrovac informac:
uvnit smrovac domny pouvaj se intra-domain algoritmy (jako RIP i OSPF)
mezi smrovacmi domnami jsou nutn extra-domain algoritmy (jako BGP)

NSWI090
Potaov st I

hierarchick smrovn

verze 4.0, lekce 8, slide 30

princip:

pten domna

jde o smrovn za existence smrovacch domn

tj. kdy je cel soustava st (z hlediska smrovn) rozdlena do vce domn

jde o jedin een, kter pipad v vahu pro hodn velk soustavy vzjemn
propojench st (jako je celosvtov Internet)

pro hierarchick?
protoe zpotku musela mezi domnami existovat urit hierarchie
nkter domny musely bt pten a propojovat ostatn domny

dnes u takovto hierarchick uspodn nen nutn

a jednotliv smrovac domny mohou bt uspodny libovoln

vznamn dsledek:
mezi smrovacmi domnami jsou eny pouze informace o dostupnosti
tzv. reachability information
intervalov informace typu OD-DO (v tto domn jsou st od A/x do B/y)

informace o dostupnosti jsou velmi mal (obvykle jen sov prefixy)

mn se logika smrovn (hledn cest)

(mezi domnami) u nen mon hledat optimln cesty
protoe nen k dispozici pln informace o cen cesty (ohodnocen hran grafu)
msto toho se hled alespo njak cesta
takov, kter vede k cli

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 31

pklad: vvoj smrovn v rmci Internetu

pln na potku:
Internet byl jednou jedinou smrovac domnou
kad smrova ml plnou informaci o topologii celho Internetu
asem se to stalo nenosn smrovacch informac bylo pli mnoho

pozdji:

pte (core)

Internet byl rozdlen na pte (core)

a ostatn (non-core)
smrovae v ptei (core gateways) mly
pln smrovac informace
smrovae mimo pte (non-core
gateways) mly podrobn smrovac
informace jen o sv oblasti
znaly cestu jen do svch podst
ve ostatn smrovaly pomoc
implicitn cesty do ptee

1 X
2
D
G

smrova X (mimo pte) smruje:

k stm D, E a F pes rozhran 2
ve ostatn pes rozhran 1 (jako default route)

H
E

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 32

protokoly GGP, EGP a IGP

nutn pedpoklady pro rozdlen na pten (core) / nepten (non-core):

1. monost vzjemn komunikace mezi smrovai v ptei (core gateways)
k tomu byl vytvoen protokol GGP (Gateway to Gateway Protocol)

GGP

2. monost komunikace mezi smrovai

v ptei (core) a smrovai mimo
pte (non-core)
k tomu slouila cel skupina protokol,
oznaovan jako EGP (Exterior Gateway
Protocol)

jde o dvourovov een

kter vydrelo jen po uritou dobu
rozvoje Internetu
ale asem se tak stalo nenosn
kvli velkmu objemu smrovacch
informac v ptei
se ktermi musely pracovat pten
smrovae

pte (core)

EGP

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 33

autonomn systmy v Internetu

ani dvourovov een nebylo dostaten klovateln

pi urit velikosti Internetu se stalo neudriteln
pten smrovae musely pracovat s nenosn
velkmi objemy informac

eenm byla pouze dsledn lokalizace

soustedn detailnch smrovacch informac do

mench celk

smrovacch domn (routing domains)

autonomn systmy
tak se v Internetu oznauj smrovac domny

kvli tomu, e si mohou samy (autonomn)

rozhodovat o detailnm smrovn uvnit sebe
sama
obvykle: na principu distance-vector, link-state
nezvisle na tom, jak zpsob smrovn si
vyberou v jinm autonomnm systmu

tak si (autonomn) rozhoduj o svch vazbch na

ostatn autonomn systmy
jsou identifikovny sly, kter pidluje IANA
sly AS: napklad AS 2852 (AS CESNET-u)

13

6
7

14

9
11

10
12

15
16

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 34

smrovn na zklad dostupnosti

mn se pravidla smrovn mezi domnami (mezi autonomnmi systmy)

msto optimln (nejlevnj) cesty se hled alespo njak cesta

dvod:
algoritmy distance-vector a link-state zde nejsou
pouiteln
protoe se nepracuje s ohodnocenm hran
nen znma cena cesty pes smrovac domny

nejastji je jen jedna mon cesta

2
3

pouvaj se algoritmy typu path vector

kter pracuj s celmi cestami
prchody pes smrovac domny

st 6 a 8
1

2
st 13
a 16

3
pes mne se
lze dostat k
stm 6 a 12

pes mne se
lze dostat k
stm 13 a 16

st 9 a 12

NSWI090
Potaov st I

protokoly EGP a IGP

verze 4.0, lekce 8, slide 35

pro hierarchick smrovn (za existence autonomnch systm, AS) jsou

nutn dv rzn skupiny smrovacch protokol
pro aktualizaci smrovacch informac a hledn optimlnch/alespo njakch cest

IGP: pro smrovn uvnit AS

zde se pouvaj stejn protokoly,
jako v mench soustavch vzjemn
propojench st
na principu distance-vector nebo linkstate
nap. RIP a OSPF

souhrnn se tyto protokoly oznauj

jako Interior Gateway Protocols

EGP: pro smrovn mezi AS

zde se mus pouvat jin (speciln)
protokoly, ne uvnit AS
dnes je v Internetu nejpouvanj
protokol BGP (Border Gateway Protocol)
verze 4 (BGP 4)

souhrnn se tyto protokoly oznauj

jako Exterior Gateway Protocols
zkratkou EGP

zkratkou IGP

EGP

EGP
IGP
EGP

IGP
EGP

EGP
IGP

EGP
EGP

IGP

NSWI090
Potaov st I

smrovac politiky a peering v Internetu

verze 4.0, lekce 8, slide 36

smrovac politika (autonomnho systmu)

je souhrn pravidel pro smrovn uvnit autonomnho systmu i navenek
vetn toho, se ktermi (jinmi) AS bude dan AS komunikovat a pedvat si data
typicky: s (soustava st) jednoho internetovho providera (ISP ) tvo jeden AS

peering
een, kter umouje vyut (pm) propojen rznch AS jen pro takov provoz,
jak si vlastnci pslunch AS vzjemn dohodnou
ISP

ISP

ISP A

ISP
AS 2
(autonomn
systm 2)

IS
P AS

IS
P AS

AS
(autonomn
ISP
systm)

vzjemn vztahy
definuj smrovac
politiky
autonomnch
systm

IS
P AS

AS
(autonomn
ISP
systm)

ISP

TIER 3

IXP

ISP

IXP

TIER 2

ISP

AS 3
(autonomn
ISP
systm 3)

TIER 3

ISP B

ISP

TIER 2

ISP C

IS
P AS

IS
P AS
TIER 1

ISP

ISP

TIER 1

IXP

ISP

IS
P AS

IS
P AS

ISP

AS 1
(autonomn
systm 1)

NSWI090
Potaov st I
verze 4.0, lekce 8, slide 37

smrovn na linkov vrstv (L2)

pipomenut:
smrovn se odehrv na sov vrstv (L3), zajiuj jej smrovae
L3: uzly v dan sti v o uzlech ve stejn sti i o uzlech v jinch stch
v i o tom, e k uzlm v jinch stch mus doruovat data jinak, ne k uzlm ve vlastn sti
je-li pjemce ve stejn sti: jde o tzv. pm doruovn
je-li pjemce v jin sti: jde o tzv. nepm doruovn (fakticky: smrovn)
L2: uzly v dan sti v jen o uzlech ve stejn sti
mysl si, e maj pm spojen se vemi ostatnmi uzly v dan sti
dochz pouze k pmmu doruovn
o kter se staraj penosov protokoly linkov vrstvy (L2)
jde pouze o
ve skutenosti me penos prochzet pes nkolik pestupnch uzl
iluzi
most/pepna (bridge/switch)
mezi ktermi je teba hledat optimln cestu
realita

ale:
i na rovni vrstvy linkov me bt zapoteb hledat cestu mezi mosty/pepnai

NSWI090
Potaov st I

smrovn na linkov vrstv (L2)

verze 4.0, lekce 8, slide 38

nejde o klasick smrovn, ale o hledn cesty (pes mosty/pepnae)

k clovmu uzlu, kter se nachz v te sti, jako odeslajc uzel
jde o nalezen posloupnosti most/smrova, pes kter je nutn data pedvat

v Ethernetu:
pouv se metoda zptnho uen
pvodn uren pro sovou vrstvu (L3)
ale pro L3 mlo vhodn
kvli velk reii na nauen se topologii ve velk soustav st

trvalo by velmi dlouho, ne by se mosty/pepnae nauily znt to, co potebuj

bhem doby uen by se mosty/smrovae chovaly velmi neefektivn (jako opakovae)

pro linkovou vrstvu (L2) vhodnj

poteba nauit se se tk jen uzl v dan sti (nikoli v ostatnch stch)

uen je rychl, neefektivnost bhem uen se nen tak velk

vhoda: ethernetov mosty/pepnae mohou bt plug&play

nen nutn je konfigurovat, sta je zapnout

samy se nau ve, co k fungovn potebuj znt

nevhoda: v sti nesm bt cykly (brn zptnmu uen)

v Token Ring-u
pouv se metoda source routing