Optika

(zkoumá světelné jevy)

Přehled učiva z optiky k testu

(učivo probrané ve škole – snímky 2 - 15,
úkol – samostudium – snímky 16 - 55)
 Světlo
 je elektromagnetického záření o vlnové délce
390 – 760 nm
 frekvence je 3,9×1014 do 7,9×1014 Hz

 je tělesy vyzařováno, odráženo, nebo

pohlcováno
 ve vakuu se šíří rychlostí 300 000 km/s
Světelné zdroje, tělesa, která
světlo VYZAŘUJÍ
 slunce
 reflektor automobilu
 plamen svíčky
 zářivka v lampičce apod.
Tělesa, která světlo ODRÁŽEJÍ:

 Měsíc
 zrcadlo
 vyleštěný hliníkový plech apod.
Tělesa, která světlo POHLCUJÍ:
 matná tmavá tkanina
 hluboký otvor v zemi
 další dutá nebo různě zprohýbaná, tmavá

nebo matná tělesa

Optická prostředí=látky, ve kterých se
šíří světlo
Optické prostředí:
 PRŮHLEDNÉ (světlo jím prochází
s minimálními ztrátami-např. čiré
sklo),
 PRŮSVITNÉ (matné, světlo se v něm
rozptyluje, např. sklo s vrypy nebo
ornamenty, které se používá k výplni
dveří),
 NEPRŮHLEDNÉ (světlo, které na něj
dopadá, odráží nebo pohlcuje-např.
beton, dřevo).
Rychlost šíření světla:
značka: c
rychlost šíření světla ve vakuu je:
300 000 km/s

Látka Rychlost šíření

světla [km/s]
VODA 225 000
LED 229 000
SKLO 200 000
DIAMANT 124 000
Barva světla:
 Bílé světlo v sobě obsahuje celou škálu barev (od
fialové přes modrou, zelenou, žlutou, oranžovou
až k červené).
 Tato barevná paleta se nazývá – SVĚTELNÉ
SPEKTRUM.
 Každá barva se na skleněném hranolu různě láme.
Základní barvy spektra a jim
odpovídající vlnové délky:
Bílé světlo – označujeme ho jako
SLOŽENÉ SVĚTLO

Při smíchání všech základních barev

vzniká výsledná barva BÍLÁ.
 DUHA:
 Rozklad bílého slunečního světla na
drobných kapénkách vody, které jsou
ve vzduchu.
 Vzniká v důsledku dvojího lomu
světelného paprsku.
Duha, světelné spektrum duhy:
Co je to světelný paprsek?

úzký svazek světla

šíří se přímočaře

šíření světla z
bodového zdroje
Stín, polostín, plný stín:

 Za překážkou, která brání průchodu

světla, vzniká STÍN.
 Za překážkou, která je osvětlena více

světelnými zdroji, vzniká plný stín,

případně polostín, podle vzájemné
polohy světelných zdrojů a překážky.
Stín
 ZÁKON ODRAZU

Při odrazu světelného paprsku na rozhraní

dvou prostředí (vzduch – sklo) se úhel
odrazu rovná úhlu dopadu a odražený
paprsek zůstává v rovině dopadu.
ZAPAMATUJTE
SI:
Světlo se odráží na rozhraní dvou
prostředí – (např.)

vzduch - sklo
vzduch - voda

líh - plexisklo

voda - hliník
Odraz v praxi:

 Odraz v zrcadle,
 Odraz světelných paprsků

ve světlometu automobilu,
 Odraz světla na stěnách místnosti

(pokoje),
 Odraz slunečních paprsků od vodní

hladiny (např. u moře), nebo

od sněhové pokrývky na horách…
 Zobrazení na rovinném zrcadle:
Zobrazovaný předmět
před zrcadlem a jeho
obraz jsou souměrně
sdružené podle roviny
zrcadla.
Vlastnosti obrazu:
stejně veliký
zdánlivý (neskutečný)
přímý
stranově převrácený
Rovinné zrcadlo:

 Nemusí být pouze klasické zrcadlo,

tj. sklo, které má zadní stranu
leskle pokovovanou.
 Jako rovinné zrcadlo se chovají

vyleštěný hliníkový plech, klidná vodní

hladina, některé povrchy těles
zhotovených z plastů apod.
Obraz-rov.zrcadlo
Rozdělení kulových (sférických)zrcadel:

 Podletoho, kterou stranu kulové

plochy používáme jako zrcadlo,
rozdělujeme kulová zrcadla na:

DUTÁ A VYPUKLÁ
Příklady kulových zrcadel v praxi:
Význačné body kulových zrcadel:

Duté zrcadlo
Vypuklé zrcadlo

o..osa
S (C)..střed křivosti r..poloměr křivosti
F..ohnisko f..ohnisková vzdálenost
V..vrchol zrcadla
 Chod paprsků význačných směrů u DUTÉHO
ZRCADLA:
Paprsek procházející Paprsek procházející
středem se odráží v ohniskem se odráží
opačném směru. rovnoběžně s optickou
Paprsek procházející osou.
rovnoběžně s optickou
osou zrcadla se odráží
přes ohnisko.
 Chod paprsků význačných směrů u VYPUKLÉHO
ZRCADLA:

Paprsek směřující do Paprsek procházející

středu křivosti se rovnoběžně s optickou osou
odráží v opačném zrcadla se odráží jako by
směru. vycházel z ohniska.

Paprsek směřující do ohniska

se odráží rovnoběžně s
optickou osou.
Obrazy u
dutého a
vypuklého
zrcadla:
 Lom světla
V klidné vodní hladině se
můžeme vidět jako v zrcadle
(odraz světla),
Podíváme-li se pozorně,
vidíme i kameny nebo ryby
pod vodou (lom světla),
Pokud zkusíte sáhnout pod
vodu pro kámen na dně, je
to obtížné, zdá se nám blíže
hladině, než ve skutečnosti
je (lom světla)
Nechme dopadat paprsek světla na hladinu
vody v nádobce.
Část světla se odrazí, část projde do vody a
přitom změní svůj směr, láme se:
Lom ke kolmici:
Světlo prochází ze
vzduchu do vody (z
prostředí opticky
řidšího do prostředí
opticky hustšího),
rychlost světla ve
vzduchu je větší než >
rychlost světla ve vodě
Průchod světla ze vzduchu do skla –
opět lom ke kolmici:

 Opět jde o lom ke Vzduch –

kolmici, rychlost
v1
 Světelný paprsek se

šíří z prostředí v1>v2

opticky řidšího do >
prostředí opticky
hustšího. Sklo –
rychlost
v2
Lom od kolmice:
 Paprsek dopadá Sklo, voda
ze skla do – rychlost
vzduchu, nebo z v1

vody do vzduchu,
 Světelný paprsek
v1<v2
se šíří z prostředí <
opticky hustšího Vzduch –
do prostředí rychlost
opticky řidšího. v2
 Čočky
 Lomu světla využíváme při zobrazování
čočkami.
 Jsou převážně skleněné nebo plastové.
Čočky
 Rozlišujeme dva typy čoček:
Spojná čočka (spojka) – z rovnoběžného
svazku paprsků dělá sbíhavý svazek

http://images.fineartamerica.com/images-medium-large/diverging-
converging-lenses-and-mirrors-russell-kightley.jpg
Čočky
 Rozlišujeme dva typy čoček:
Rozptylná čočka (rozptylka) – z rovnoběžného
svazku paprsků dělá rozbíhavý svazek

http://images.fineartamerica.com/images-medium-large/diverging-
converging-lenses-and-mirrors-russell-kightley.jpg
Čočky
 Spojku a rozptylku lze rozlišit pouhým
okem – spojka je uprostřed tlustší než na
okraji, rozptylka je uprostřed užší.

Obrázek: http://lensonleeuwenhoek.net/images/lenses/lenstypes.jpg
Čočky
 Čočky mohou být z obou stran tvořeny
kulovou plochou (dutou nebo vypuklou),
nebo je jedna strana rovinná.
 Podle toho potom rozlišujeme čočky

dvojvypuklé, ploskovypuklé, dutovypuklé,

dvojduté, ploskoduté, vypukloduté.

Obrázek: http://eyesvisions.com/image/54p.jpg
Čočky
 Pro jednoduchost znázornění zakreslujeme
čočky pomocí schematických značek
(podobně jako u elektrických obvodů).

spojka rozptylka
Zobrazení předmětů
čočkami
 Paprsky význačných směrů
1. Paprsek procházející
optickým středem O
1. Spojky čočky se neláme
(nemění svůj směr).
2. Paprsek dopadající
rovnoběžně s optickou
osou na čočku se láme
S F
O
F´ S´
do obrazového ohniska
3.
F´.
1.
2.
3. Paprsek procházející ohniskem F
se láme rovnoběžně s optickou
osou.
 1. Paprsek procházející
optickým středem O
2. čočky se neláme
Rozptylky (nemění svůj směr).
2. Paprsek dopadající
rovnoběžně s optickou
osou na čočku se láme,
jako by vycházel z
obrazového ohniska F´.
1.

3. Paprsek směřující do ohniska F

se láme rovnoběžně s optickou
osou.
 Konstrukce obrazů vytvořených čočkami
1. Spojky
a) Předmět se nachází za středem
křivosti S
Obraz je:
- skutečný
- převrácený
O
- zmenšený
S F F´ S´
b) Předmět se nachází ve středu
křivosti S
Obraz je:
- skutečný
- převrácený
- stejně velký

O
S F F´ S´
c) Předmět se nachází mezi středem křivosti S a
ohniskem F
Obraz je:
- skutečný
- převrácený
- zvětšený

O
S F F´ S´
d) Předmět se nachází v
ohnisku F
Obraz je:
- v nekonečnu

O
S F F´ S´
e) Předmět se nachází mezi ohniskem F a optickým
středem O
Obraz předmětu hledáme
v prodloužení lomených
paprsků
Obraz je:
- zdánlivý
- přímý
- zvětšený
O Do této
S F F´ S´
vzdálenosti se
k lupě přikládá
pozorovaný
předmět,
abychom viděli
jeho zvětšený
[1] obraz.
2.
Rozptylky
a) Předmět se nachází za středem
křivosti S
Obraz je:
- zdánlivý
- přímý
- zmenšený
b) Předmět se nachází mezi středem křivosti S´ a
ohniskem F´

Obraz je:
- zdánlivý
- přímý
- zmenšený

Obraz vytvořený rozptylkou je vždy zdánlivý,

přímý a zmenšený.
Optické přístroje
Pokud vidíme tělesa pod stejným zorným úhlem,
jeví se nám jako stejně velká.

Vnímání velikosti předmětů závisí na zorném

úhlu ε (epsilon). Je to úhel mezi paprsky
odráženými krajními body předmětu.

Optické přístroje zvětšují zorný úhel, pod

kterým se na tělesa díváme.
 Lupa
Lupa je spojka, která má malou ohniskovou vzdálenost.

Zvětšený a
vzpřímený obraz
předmětu vzniká
spojkou jen
tehdy, umístíme-
li předmět mezi
ohnisko a
optický střed.

[2]

Lupa se dosahuje až šestinásobného zvětšení.

 Princip lupy

Předmět je
mezi ohniskem
a středem
čočky
Obraz je zvětšený,
vzpřímený a zdánlivý
Zorný úhel při Zorný úhel při
sledování předmětu sledování předmětu
bez lupy s lupou

Lupa zvětšuje zorný úhel.

 Mikroskop
Zvětšuje až 2 500 krát.

Okulár – do něho se díváme okem

Objektiv – je blíže objektu (předmětu)

Objektiv i okulár jsou tvořeny

soustavou několika čoček.

Uvnitř mikroskopu vzniká

skutečný, převrácený a zvětšený
obraz.
 Obraz vzniklý po
zobrazení objektivem

Obraz vzniklý zobrazením okuláru

Obraz je zvětšený, převrácený, skutečný.