PRAČEŠTINA 2

Vývoj souhláskového sytsému

 Západoslovanské archaizmy
 II palatalizace se neprovádí u *kv-, *gv-
před ě – květ, hvězda
 Zachování skupin *-tl-, *-dl- (mýdlo,
modlitba, vedl, metl, četl)
 Zachování měkkých retnic bez
epentetického -l- (země, koráb)
 Systém souhlásek na začátku
pračeského období
 p, b, m, v
 p’, b’, m’, v’
 t, d, n, l, r; k, g, x
 ň, l’, r’, j
 s, z, š, ž
 c’, dz’, č
 Pračeský vývoj
 dz’ > z’ – nejstarší rozdíl mezi češtinou a
slovenštinou – *nodz’e > noz’e, *medz’a
> mez’a
 Rozvoj měkkostní korelace
Po kontrakci, zániku jerů a nosovek byly
porušeny principy tendence k slabičnému
synharmonizmu: dějati > d’áti,
s’ějati > s’áti, l’ьjati > l’áti, z’ьjati > z’áti,
dlan’ьjǫ > dlan’jú, kost’ьjǫ > kost’jú
Následkem toho se osamostatnily měkké
varianty i v koncové pozici: *gǫsь > gus’,
kost’ь > kost’