Význam slov

Každé slovo má stránku formální (= má svůj tvar) a stránku

významovou (= má svůj význam).

Košile
Lexikální význam (věcný) – vyjadřuje, co slovo označuje.
Najdeme jej vysvětlený ve výkladovém slovníku (lexikální =
týkající se slovní zásoby, slovníkový).

Slovo PLATAV nedává smysl, nemá lexikální význam, je to

pouze náhodné spojení hlásek. Naproti tomu slovo PLAVAT už
věcný význam má (plavat – pohyby se udržovat na vodní
hladině).
Význam gramatický (mluvnický) – vyjadřuje mluvnické
kategorie ohebných slov (plavej/plav – 2. osoba, číslo
jednotné, způsob rozkazovací) a zařazuje slova ke slovnímu
druhu (plavat – sloveso).
Slova, která mají pouze lexikální význam (tj. příslovce a
citoslovce), a slova, která mají jak lexikální, tak
gramatický význam (tj. ohebné slovní druhy), se nazývají
plnovýznamová slova.

Slova, která mají pouze význam gramatický (tj. předložky,

spojky a částice), se nazývají neplnovýznamová slova, neboť
svůj plný (věcný) význam získávají až ve spojení s
plnovýznamovými slovy.
Jednoznačná slova – mají pouze jeden (lexikální) věcný
význam, např. autobus, prsteníček, Jiří.

Jedná se nejčastěji o odborné názvy (pedagog, biologie),

vlastní jména (Praha, Alena, Alík, Říp), běžná slova (stůl,
zvíře) či zvukomalebná citoslovce (haf, mňau).
Mnohoznačná slova – mají základní význam a několik dalších
(druhotných) významů, např. koruna, hlava, tisk.
Slova mnohoznačná vznikají:

a) metaforou = přenesením významu na základě vnější podobnosti dvou věcí;

například: lidské ucho,ucho hrníčku;

b) metonymií = přenesením významu na základě vnitřní souvislosti;

– záměnou autora a jeho díla: Poslouchá Smetanu (jeho hudbu);

– označením věci názvem místa, odkud pochází: Má rád debrecínku (uzeninu

z města Debrecín);

– záměnou části za celek (přišlo tam celé město lidé z města) nebo celku
za část (měla světlý vlas místo

vlasy). Takovému typu metonymie říkáme synekdocha.

Metafora či metonymie (tzv. obrazná pojmenování) se vyskytují v běžném
dorozumívání, ale také např. v umělecké literatuře. Rozlišujeme tak obrazná
pojmenování:

a) běžná – u nichž si mnohdy neuvědomujeme jejich přenesený význam, např.

zvonek (= luční květina), stolička

(= zub), rakvička (= zákusek), zebra (= přechod pro chodce);

b) příležitostná – která se užívají v konkrétní situaci pro ozvláštnění

projevu, zejména v literatuře, např. Fr.

Halas – studánky zasypané, oblohy zatažené, křtitelničky vyschlé (= oči

starých žen), nebo v publicistice (tj. v novinách apod.), např. lidské moře
(= mnoho lidí), ochlazení vztahů mezi zeměmi apod.
Synonyma (slova souznačná) jsou jednoslovná i víceslovná
pojmenování, která mají shodný nebo podobný význam (hezký/pěkný,
dívka/děvče/holka).

Úplná synonyma – jejich význam je naprosto shodný a můžeme je v

textu zaměnit (kouř/dým, mluvnice/ gramatika).

Částečná synonyma – liší se drobnými významovými rozdíly (kaz/vada

– zubní kaz i vada × vada výslovnosti).

Víceslovná, souslovná synonyma – pro jednu věc existuje

pojmenování jednoslovné i víceslovné (tělesný strážce/bodyguard).
Antonyma (slova protikladná) jsou dvojice slov s opačným,
protikladným významem.
Homonyma jsou slova, která stejně znějí (mají shodnou
zvukovou podobu), často se i stejně píší, ale mají různý
význam.

Na rozdíl od slov mnohoznačných jejich významy spolu nijak

nesouvisejí: kočička,rys, kohoutek