MIGRACE

 příčiny a motivace: ekonomické a

mimoekonomické (politické, kulturní,
náboženské, environmentální…)
 početnost skupin: individuální, skupinové,
masové
 prostorový průběh: přímé, po etapách,
hierarchický charakter
 Typy prostorové mobility:
 migrace
 denní dojížďka
 nedenní dojížďka
 nepravidelné pohyby (sezónní,…)
 MIGRACE
 relativně nevratný pohyb, změna trvalého
bydliště (místa obvyklého pobytu)
 v 2. pol. 20. st. růst velkého množství
přechodných forem
 IMIGRACE, EMIGRACE, REPATRIACE,
UPRCHLICTVÍ
 Základní charakteristiky migrace
 počet přistěhovalých (I), počet vystěhovalých
(E)
 migrační saldo: MS=I-E
 Migrace: vnitřní a zahraniční – rozdíl v
metodikách zjišťování, spolehlivosti dat,
způsobech evidence, různá kvalita dat a jejich
problematická srovnatelnost
 Vnitřní migrace
 registruje se v ČR od r. 1950
 hlášení o stěhování
 čtvrtletní publikace v Pohybech obyvatelstva
 stěhování přes hranice obcí a v Praze přes
hranice urbanistických obvodů
 MEZINÁRODNÍ MIGRACE
 PŘÍČINY MIGRACÍ se mění v čase, obecně roste význam
ekonomických, ekologických a politických příčin
 DŮSLEDKY MIGRACÍ: mění se celosvětové rozmístění obyv., jeho
struktura
 rozdílný dopad pro imigrační a emigrační oblast (demografický,
ekonomický)
 Sociální příčiny migrace
 Špatná úroveň vzdělání
 Špatná úroveň zdravotnictví
 Rodinný příslušník v zahraničí
 Vztah, manželství s cizincem

Lidé se snaží zajistit si kvalitní vzdělání, sloučit rodinu

či získat kvalitní zdravotní péči
 Bezpečnostní příčiny migrace
 Občanské nepokoje, válka
 Represivní režim, politické perzekuce
 Příslušnost k pronásledované skupině (politické,
etnické náboženské …)
 Diskriminace

Z těchto lidí se stávají uprchlíci, kteří žádají v nové

zemi o azyl
 Uprchlíci - azylanti
 Azyl = útočiště
 Azyl je poskytnutí útočiště cizímu státnímu
příslušníkovi stíhanému ve vlastním státě z důvodu
politických, náboženských nebo ideologických
 Do ČR migrují každý rok tisíce lidí a stovky z nich
žádají o politický azyl
 Během roku je azyl udělen cca desítkám žadatelů
 Hlavní dopady migrace na země původu
+ Snížení nezaměstnanosti
+ Příliv peněz ze zahraničí od emigrantů (remitance)
+ Návrat lidí se zkušenostmi ze zahraničí

 Odchod kvalifikovaných lidí (brain drain)

 Ztráta investic do vzdělání emigrantů
 Nedostatek určitých profesí
 Hlavní dopady migrace na cílové země
+ Obsazení pozic, které domácí nechtějí vykonávat
+ Obsazení nedostatkových kvalifikovaných profesí
+ Vyrovnání nepříznivého demografického vývoje

 Sociální napětí (nárůst rasismu a xenofobie)

 Vznik uzavřených komunit (ghett)
 Nelegální migrace a problémy s ní spojené
 Dočasná migrace se stává trvalou
 Diskriminace x tolerance
Tolerance = snášenlivost, ochota respektovat názory,
hodnoty, postoje odlišné od mých vlastních
Diskriminace = omezování, utiskování určitých
společenských skupin, vychází z předsudků a může být
projevem rasismu
Rasismus = rasová nesnášenlivost, nejhorší projev
netolerance, rozlišování lidí na lepší a horší dle barvy
pleti
Xenofobie = nepřátelství ke všemu cizímu, nenávist k
cizincům často vyplývající z neznalosti
 Možná řešení – prevence negativ migrace
Zdrojové země
 Podpora návratu emigrantů
 Odstraňování příčin jejich
odchodu:
 Efektivní využití rozvojové
pomoci
 Ekonomické, politické
reformy v zemi původu
Hostitelské země
 Podpora multikulturního
vzdělávání
 Šíření nezkreslených
informací o cizincích
 Integrační programy (jazyk,
vzdělávání, byty)
 Represe (kontrola hranic,
repatriace, kontroly
zaměstnavatelů)
 Aktivní přístup k migrační
politice
 Historie migrací
 pravěké a středověké migrace – máme pouze nepřímé důkazy o jejich průběhu a
příčinách (pro Evropu důležité „stěhování národů“ v 5. st., důsledky změny klimatu)
 novověké migrace: význam volného pohybu prac. sil, demogr. rev. v Evropě a
kapitalistického vývoje
 Evropa: vysoká dynamika populace a její význam pro migraci 19. a 20. st.
 Asie: vysoká stabilita populací – nucené migrace Číňanů a Indů do JV Asie, Korejců do
Japonska a židé do Izraele
 Afrika: nucené migrace do USA a Karibiku (pokles podílu Afriky na svět. ob.: 1750
13,5% a 1950 7,3%)
 především osídlování Ameriky – 16./17. st. Španělé a Portugalci , od 17. st. Sev. Am.
(USA hlavně od 19. st.)
 fáze přistěh. vln do USA (1820-1960 cca 45 mil.) podle dominujících národností: 1. pol.
19. st. – Británie, Skandianávie, Benelux, kolem r. 1870 – Německo, 1885-1900 – Itálie,
poč. 20. st. již. Evropa a R-U, 20, léta 20. st. – Balkán a stř. Evropa (ČSR – zvl.
Slovensko) po 2. sv. v. Asie a Hispánci OLD IMIGRATION DO R. 1883, NEW
IMIGRATION PO R. 1883 (viz tabulka)
 Emigrační vlny do USA
PŮVOD 1820-1860 1861-1890 1891-1920 1921-1960
EMIGRANTŮ (%) (%) (%) (%)

stará evropská imigrace 91,2 76,0 25,0 37,3

nová evropská imigrace 0,7 11,5 63,3 21,0

EVROPA CELKEM 91,9 87,5 88,3 58,3

AMERIKA 3,6 9,6 8,4 37,0

ASIE 0,8 2,5 2,8 3,6

AFRIKA A OST. 3,7 0,4 0,5 1,1

Imigrační vlny do USA 1820-1940
Imigrační vlny do Izraele 1948-2001
 Kanada: hlavně 1901-1930 – 4,6 mil., vrchol imigrace po 2. sv.v. (hodně i
z vých. Evropy),
 Lat. Amerika – Argentina, Chile a JV Brazílie – 1856-1940, i po 2. sv. válce, 7
mil. osob
 Austrálie a NZ – dominantní období 1830-1930
 po 2. sv. válce:
 při vzniku samost. států rozsáhlé migrace – Izrael, Indie x Pákistán
 odchod Němců ze St. a V Evropy (13 mil.), Poláci (6,5 mil.), Češi (2,1 mil.)
 od 60. let se západní Evropa stává imigrační obl. – dominuje pracovní migrace
 růst ilegální migrace
 ostatní regiony: USA: Mexiko, Karibik Pers. záliv: okolní státy a Indie,
Pákistán, JAR: subsaharská Afrika
 Německo: 1960-2 mil. Gastarbeiterů, 1973- 8 mil., poté omezení, nyní cca 12-
13 mil.
 SOUČASNÉ TRENDY MEZINÁRODNÍ MIGRACE VE SVĚTĚ,
V EVROPĚ A JEJÍ DOPADY NA ČESKOU REPUBLIKU

 SITUACE VE SVĚTĚ
 poč. 21 století žilo mimo svoji mateřskou zemi na světě
175 mil. lidí
 velmi nerovnoměrně rozmístěni – 1/2 ve vyspělých a 1/2
v rozvojových zemích (jenom v zemích G7 1/3!),
v zemích západní Evropy cca 20 milionů
 ročně jich přibývá 2 – 4 miliony, podíl migrantů na
celkovém obyv. Země asi 2 %
 většinu tvoří ekonomičtí migranti, ale 30 milionů jsou
uprchlíci (podle Ženevské konvence)