NEBEZPEČNÉ LÁTKY

NÁ ZEV OPORY – ČÁ STI PŘ EDMĚ TU

JOSEF NAVRÁTIL

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém státu
(reg. č.: CZ.1.01/2.2.00/15.0070)
NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Ing. Josef NAVRÁTIL, CSc.

Katedra ochrany obyvatelstva
Tel.:443915
607920317
josef.navratil@unob.cz
NEBEZPEČNÉ LÁTKY
Zákon o chemických látkách a chemických přípravcích 356/2003 (včetně změn 186/2004,
125/2005, 345/2005, 222/2006)

  Výbušné E
exotermní reakce i bez přístupu kyslíku, vývin
plynu, detonace 
  Oxidující O
při styku s jinými látkami vysoce exotermní reakce
  Extrémně hořlavé F+
„l „ b. vzp. < 0 0C a b.v. < 35 0C, „g“ vznětlivé
NEBEZPEČNÉ LÁTKY
• Vysoce hořlavé F
• mohou se samovolně zahřívat a pak se vznítí bez dodání
energie
• po krátkém styku se zdrojem zapálení se snadno vznítí
• kapaliny s velmi nízkým bodem vzplanutí
• látky, které ve styku s vodou nebo vlhkým vzduchem
uvolňují vysoce hořlavé plyny samovolně
• po krátkém styku se zápalným zdrojem, 
• b.vzp. < 21 0 C, hořlavé plyny 1 l .kg-1. hod-1
NEBEZPEČNÉ LÁTKY

• Hořlavé
bod vzplanutí 21 až 55 0C
 NEBEZPEČNÉ LÁTKY

vysoce toxické T+ - velmi malé množství způsobí akutní nebo chronické

poškození zdraví či smrt 
     toxické T- malé množství způsobí akutní nebo chronické poškození zdraví či
smrt
    zdraví škodlivé Xn - způsobí akutní nebo chronické poškození zdraví či
smrt
žíravé C - zničí živou tkáň
dráždivé Xi – vyvolají zánět
senzibilizující R42 - přecitlivělost
  karcinogenní kar. kat.– vyvolání či zvýšení četnosti rakoviny
  mutagenní mut. kat – genetické poškození
toxické pro reprodukci repr. kat. – nedědičné poškození potomků
nebezpečné pro životní prostředí N – vliv na ŽP
 
NEBEZPEČNÉ LÁTKY

Požárně technické
charakteristiky
I. Základní pojmy a procesy hoření

 Hoření
  samovolně probíhající oxidačně redukční reakce, kdy hořlavá
látka reaguje vysokou rychlostí s oxidovadlem a přitom je
uvolňováno značné množství energie ve formě tepla a světla
 Podmínky pro hoření - přítomnost
  hořlavé látky
  oxidačního činidla
  zdroj zapálení
 Tyto činitelé tvoří hořlavý soubor 
I. Základní pojmy a procesy hoření

 HOŘLAVOST
 schopnost hořlavých látek reagovat s oxidovadlem
za silného vývoje tepla a světla
 
VZNĚTLIVOST
 schopnost pevných látek se zapálit zahřívání za
zvýšených teplot
ZÁPALNOST
 schopnost látky zapálit se při přímém působení
zdroje zapálení
Teploty vznícení u alkanů

uhlovodík vzorec teplota vznícení,

°C
propan C3H8 504
butan C4H10 430
hentan C5H12 284
hexan C6H14 260
heptan C7H16 250
Plamen
 
Vnější projev rychlých reakcí oxidace
 
   dle způsoby přípravy
kinetický (hořlavá látka je předem smíchána s oxidovadlem),
difúzní (promíchání až v průběhu hoření),
   dle typu šíření plamene - stacionární, nestacionární,
   dle proudění – laminární, turbulentní,
   dle oxidace uhlíku – nesvítivý více než 50 % kyslíku,
svítivý, čadivý – více než 60 % uhlíku,
Výbuch

fyzikální
  chemický rychlé hoření
exotermický rozklad
Výbuch je charakterizován výbuchovým tlakem,výbuchovým
tlakem a brizancí tj. interval, kdy je maximální přírůstek tlaku
za jednotku času.
Z hlediska rychlosti přeměny:
1. explozivní hoření - deflagrace ( rychlost v m.s-1, tlak cca-10
x větší, šíří se všemi směry stejně)
2.detonace - ( rychlost převyšuje 1000 m.s-1, tlak 2 x větší než
u explozivního hoření, šíří se směrově)
 Fyzikální veličiny a požárně
technické charakteristiky
 Vznícení
   Teplota vznícení
koncentrace
tlak plynů
přítomnost katalyzátorů
styk s oxidovadlem
objem a tvar
stupeň disperzity
  
Teplota vzplanutí

 Nejnižší teplota hořlavé kapaliny vztažená na

standardní tlak, při níž vzorek zahřívaný v
předepsaném přístroji vyvine tolik par, že jejich
směs se vzduchem , která se vytvoří nad
hladinou vzorku, po přiblížení zkušebního
plamínku vzplane a opět uhasne.
 Uzavřený kelímek Pensky-Martens
 Otevřený kelímek Clevelanda
Bod vzplanutí vybraných kapalin

Látka Bod varu Bod Bod hoření

vzplanutí
Sirouhlík 46 -30 -29
Benzen 80 -11 -9
Butanol 117 29 33
Anilín 184 76 81
Etanol 97 22 25
Mazací olej 225 148 190
Dle normy ČSN650201

Třída Dolní meze teploty Horní meze teploty

nebezpečnosti vzplanutí v o C vzplanutí v o C

I 21

II 21 55

III 55 100

IV 100 250
Teplota hoření

 Nejnižší teplota hořlavé kapaliny vztažená na

standardní tlak, při níž vzorek zahřívaný v
předepsaném přístroji vyvine tolik par, že jejich
směs se vzduchem , která se vytvoří nad
hladinou vzorku, po přiblížení zkušebního
plamínku vzplane a po jeho oddálení hoří
nepřetržitě nejméně pět sekund.
 Kyslíkové číslo
nejmenší koncentrace kyslíku ve směsi s dusíkem v objem.% , při které
zkoumaná látka ještě hoří za definovaných podmínek

Acetát celulózy 16,8 Polyester 41,5

Bavlna 18,6 Nylon 26,7
Celulóza 19,6 PVC 21,2
Dřevo 25,0 Polyuretan 16,3
Kaučuk ABS 19,6 Teflon 95,0
Papír 20,8 Vlna 23,8
Parafín 16,0 Grafit 63,5
Závislost teploty vznícení v 0C na
tlaku

Látka 0,1MPa 0,5 MPa 1,0MPa 1,5 MPa 2,0MPa 2,5MPa

Benzen 680 620 590 520 500 490

Benzín 480 350 310 290 280 250

petrolej 460 330 250 220 210 200

Meze výbušnosti

 Horní mez výbušnosti

 Dolní mez výbušnosti
 Dolní teplotní mez výbušnosti
 Horní teplotní mez výbušnosti
Minimální zápalná energie

 Minimální zápalná energie elektrickou

kapacitní jiskrou je nejmenší elektrická energie
potřebná k zapálení dané látky při optimální
koncentraci a daných podmínkách.
 Třídy citlivosti /mJ/ :
1 – do 0,025 2 - 0,025 až 0,2 3 – 0,2 až 4,0
4 – 4,0 až 20 5 – nad 20
Minimální zápalné energie
Látka ve směsi se Wmin v mJ Koncentrace směsi
vzduchem v objem %
acetylén 0,019 7,7
metan 0,28 8,5
sirouhlík 0,009 7,8
cukr 89 800
dřevěný prach 140 600
obilní prach 1220 600
PE 800 600
uhlí 2520 500
Acetylen a kyslík 0,0002
Speciální parametry
 Minimální zápalný proud
(resp. napětí) je proud (napětí),
které způsobuje zapálení
výbušné směsi s
pravděpodobností 10-3,
stanovenou pomocí
unifikovaného přerušovače
 Minimální výbuchový tlak
Nejvyšší hodnota
výbuchového tlaku
naměřená při různých
koncentracích směsi plynu,
páry nebo prachu se
vzduchem.
Příklady v MPa:
vodík 0,73, metan 0,706,
acetylén 1,016
Spalné teplo a výhřevnost

 Spalné teplo – množství tepla, které se uvolní

při dokonalém spálení hmotnostní nebo
objemové jednotky hořlavé látky v kyslíku,
přičemž voda se vyloučí v kapalném stavu.
 Výhřevnost - voda v plynném stavu, tj. spalné
teplo zmenšené o kondenzační teplo.
 Vliv: teplota hoření, rychlost šíření a průběh
požáru.
Rychlost hoření

 Hmotnostní rychlost hoření

 Lineární rychlost hoření
 Rychlost šíření plamene
- plyno-, paro-, pracho-
- po povrchu vzorku
Další parametry
 Hustota
 Relativní hustota
 Rozpustnost ve vodě
 Difúzní koeficient
 Teplota tání
 Teplota varu
 molová hmotnost
 měrná hmotnost plynné fáze
 měrná hmotnost kapalné fáze
 tlak nasycených par
 viskozita
 povrchové napětí