ABSOLUTNÍ A KOMPARATIVNÍ

VÝHODA
NÁKLADY NEVYUŽITÉ (OBĚTOVANÉ)
PŘÍLEŽITOSTI)
 V ŽIVOTĚ DĚLÁME NEUSTÁLE
VOLBU Z MOŽNOSTÍ
• PŘÍKLAD: MÁTE VOLNÉ ODPOLEDNE A VEČER
• MŮŽETE SPORTOVAT, JÍT DO KINA, UČIT SE
• DALŠÍ MOŽNOST VOLBY JE VYUŽÍT MOJE POZVÁNÍ
NA VEČEŘI, KTEROU PLATÍM.
• NECHÁTE SE POZVAT NA VEČEŘI A JÁ ZA VÁS
PLATÍM ÚTRATU.
• OTÁZKA: „Můžete vyjít před restauraci a
vykřiknout: „To byla úžasná večeře „ZADARMO“?
• Odpověz na otázku: Byla ta večeře zadarmo?
JAK ZNÍ TVOJE ODPOVĚĎ?

Byla ta večeře ZADARMO?

 ŘEŠENÍ
• Jasně, můžeš vyjít před hospodu a vykřikovat klidně cokoliv , třeba že
VEČEŘE BYLA ZADARMO.
• ALE EKONOMIE ŘÍKÁ, ŽE NIC NENÍ ZADARMO!
• PROČ? Tím, že jsi si vybral večeři, tak jsi neviděl film v kině, nesportoval jsi a
neučil

se (nevyužil/a jsi další možnosti co dělat volné

odpoledne a večer). TYTO NEVYUŽITÉ PŘÍLEŽITOSTI (= OBĚTOVANÉ) JSOU V
EKONOMII NÁKLADEM TÉ MOŽNOSTI, KTEROU JSI ZVOLIL!
• Takže i zaplacená večeře měla svoje NÁKLADY A NEBYLA ZADARMO!
NÁKLADY NEVYUŽITÉ PŘÍLEŽITOSTI
• DEFINICE: Nákladem příležitosti nějaké události
(nějakého rozhodnutí, nějaké „věci) je to, čeho jsme
se museli vzdát, abychom mohli zvolenou příležitost
využít.
• Nákladem (obětované) příležitosti jakékoli volby v
životě je to, čeho jsme se museli vzdát, abychom
tuto možnost využili.
• Další otázka: Jaké je ekonomické chování – měl by
mít člověk v každém okamžiku života co nejvyšší,
nebo co nejnižší náklady příležitosti?
Jaká je tvoje odpověď?

Proč si myslíš, že nejvyšší?

Proč si myslíš, že nejnižší?
 ŘEŠENÍ
• Člověk by měl mít v každém okamžiku života co
NEJNIŽŠÍ NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI
(neměl by litovat toho, čeho se musel vzdát).
• Každé ráno se rozhoduješ, zda půjdeš do školy,
nebo zůstaneš doma, nebo navštívíš fitness.
Pokud si zvolíš návštěvu VOŠ, tak nákladem
pobytu ve škole je to, že nemůžeš být doma, ani
ve fitness.
EKONOMIE ŘÍKÁ: „NIC NENÍ V
ŽIVOTĚ ZADARMO“

Většinou máme vždy možnost volby

a vzniká NÁKLAD NEVYUŽITÉ
(OBĚTOVANÉ) PŘÍLEŽITOSTI
ABSOLUTNÍ VÝHODA
ABSOLUTNÍ VÝHODU MÁ TEN, KDO
MÁ VYŠŠÍ PRODUKTIVITU PRÁCE
 PRODUKTIVITA PRÁCE
• Vyšší produktivita znamená, že člověk udělá za
např. časovou jednotku více práce, než jiný
člověk.
• Příklad: Dělník „A“ vyrobí za hodinu 100 kusů
součástek. Dělník „B“ vyrobí za hodinu 120
kusů stejných součástek a má tedy vyšší
produktivitu práce.
PRINCIP BOHATSTVÍ A
OBCHODU
SPECIALIZACE – DĚLBA PRÁCE -
SMĚNA
 JAK MŮŽE RŮST BOHATSTVÍ?
• 1) VYŠŠÍ VÝROBA (bude více výrobků a služeb)
• 2) SMĚNOU:
Příklad: zajatci v zajateckém táboře fasovali
tabulku čokolády a krabičku cigaret. Zajatec,
který nekouřil, ale měl rád čokoládu, VYMĚNIL
(SMĚNIL) cigarety za čokoládu. MILOVNÍK
ČOKOLÁDY SE MĚL LÉPE A KUŘÁK TAKÉ = RŮST
BOHATSTVÍ NA PRINCIPU SMĚNY.
 JAK MŮŽE RŮST BOHATSTVÍ?
• Příklad: dva vězni. První má 2 tabulky čokolády
a druhý má dva pomeranče. Oba mají rádi
čokoládu i pomeranč. Po konzumaci první
čokolády a prvního pomeranče má každý z
nich MENŠÍ CHUŤ na to samé (klesající mezní
užitek) = směnou čokolády za pomeranč zvýší
oba svoje bohatství.
 JAK MŮŽE RŮST BOHATSTVÍ?
• 3) RŮST BOHATSTVÍ MŮŽE BÝT POMOCÍ
SPECIALIZACE
• SPECIALIZACE SE DĚLÁ PODLE ABSOLUTNÍ
VÝHODY (absolutní výhodu má ten, kdo má
vyšší produktivitu práce)
PROČ SPECIALIZACE (A DĚLBA PRÁCE)
• Příklad: na pustém ostrově žije 20 trosečníků.
• Varianta č. 1: KAŽDÝ SE BUDE STARAT JEN O SEBE.
Každý se bude snažit ulovit si rybu, postavit přístřeší,
ušít si oděv z kůže apod.
• Důsledek varianty č. 1: někdo bude schopný rybář a
bude mít hodně ryb, ale bude špatný stavitel a bude
se mu bortit přístřešek apod. Jiný bude zdatný
stavitel, ale nebude umět lovit ryby a bude mít hlad.
• ŘEŠENÍ: ať stavitel staví přístřešky a dobrý rybář
chytá jen ryby = SPECIALIZACE A DĚLBA PRÁCE.
 PROČ SPECIALIZACE (A DĚLBA PRÁCE)
• V důsledku SPECIALIZACE A DĚLBY PRÁCE MUSÍ
VZNIKNOUT SMĚNA výrobků a služeb vzniká
TRH: výrobce nádobí vymění hrnce za ryby, aby
měl co jíst apod., obuvník vymění boty za ryby a
za nádobí atd.
• Varianta č. 2: Když 20 trosečníků provede DĚLBU
PRÁCE a SPECIALIZACI, tak celkové bohatství
jejich ekonomiky na pustém ostrově bude větší,
než když se každý staral jen sám o sebe.
 PŘÍKLAD SPECIALIZACE
• Pan Růžička je daňový poradce. Potřebuje si
seřídit auto a také dělá daňová přiznání lidem
(cena za jedno je 500 Kč).
• Pan Hromádka je automechanik, a za seřízení
auta si bere v průměru 400 Kč. Pan Hromádka
si potřebuje udělat svoje daňové přiznání.
• KOLIK SI VYDĚLÁ KAŽDÝ Z NICH (A OBA
DOHROMADY), KDYŽ SE KAŽDÝ BUDE
VĚNOVAT 2 DNY SVOJÍ ČINNOSTI?
 PŘÍKLAD SPECIALIZACE
Produktivita za 1 den Seřízení auta Daňové přiznání
Pan Růžička (daně) 1 auto/den 2 přiznání á 500 Kč/den
Pan Hromádka (auta) 2 auta á 400 Kč/den 1 daňové přiznání/den

Za první den si pan Růžička seřídí auto a druhý den vypracuje 2 daňová přiznání
(jedno účtuje 500 Kč) = jeho výdělek (bohatství) bude 1000 Kč/za 2 dny

Za první den si pan Hromádka vypracuje daňové přiznání a druhý den seřídí 2
auta (jedno účtuje 400 Kč) = jeho výdělek (bohatství) bude 800 Kč/za 2 dny.

CELKOVÉ BOHATSTVÍ OBOU PÁNŮ BUDE 1 800 Kč za dva dny.

A teď necháme pány, aby se SPECIALIZOVALI. Pan Růžička bude dělat dva dny
daňová přiznání a auto si nechá seřídit panem Hromádkou. Pan Hromádka bude
seřizovat auta a daňové přiznání si nechá vypracovat panem Růžičkou.
 PŘÍKLAD SPECIALIZACE
• Pan Růžička dělá dva dny daňová přiznání a vydělá si 1 000 + 1
000 Kč = 2 000 Kč. Zaplatil ale 400 Kč za seřízení auta, takže
jeho bohatství za dva dny je 1 600 Kč, když se specializoval.
• Pan Hromádka dva dny seřizuje auta a vydělá si 1 600 Kč. Ale
500 Kč zaplatí panu Růžičkovi za daňové přiznání. Jeho
bohatství za dva dny je 1 100 Kč.
• Společné bohatství obou pánů je 1 600 + 1 100 = 2700 Kč, což
je více, než 1 800 Kč, když si každý dělal všechno sám.
• SPECIALIZACE NASTALA PODLE ABSOLUTNÍ VÝHODY, tj. podle
PRODUKTIVITY PRÁCE: pan Hromádka má vyšší produktivitu
práce v seřizování aut (za den 2 auta) než pan Růžička(za den
1 auto) a opačně je to u daňových přiznání.
DVĚ RESTAURACE A JEJICH BOHATSTVÍ
Kuchař restaurace Americano umí vyrobit hamburgery a upéci dorty. Jeho
produktivita za 6 hodin práce (3 hodiny dělá hamb. a 3 hodiny peče dorty) je v
tabulce. Kuchař restaurace Italiano také pracuje 6 hodin a jeho produktivita je
v tabulce.
Kuchař Americano má ABSOLUTNÍ VÝHODU ve výrobě hamburgerů, kuchař
Italiano má ABSOLUTNÍ VÝHODU v pečení dortů.
DOHODA O SMĚNĚ PO SPECIALIZACI: například 1 DORT za 2 HAMBURGERY
PO
PŘED PŘED SPECIALIZACÍ SPECIALIZACI
RESTAURACE SPECIALIZACÍ   PO SPECIALIZACI PO SPECIALIZACI a SMĚNĚ  

  VYROBÍ A PRODÁ VYROBÍ VYROBÍ PRODÁ  PRODÁ

  HAMBURGERY DORTY HAMBURGERY DORTY HAMB. DORTY

AMERICANO 50 10 100 0 60 20
ITALIANO 30 20 0 40 40 20
CELKEM
RESTAURACE 80 30 100 40 100 40
CELKEM VŠICHNI 110  140  140 

SPOLEČNÉ BOHATSTVÍ RESTAURACÍ PO SPECIALIZACI A DĚLBĚ PRÁCE JE VYŠŠÍ!

KOMPARATIVNÍ VÝHODA
POKUD MÁ JEDEN SUBJEKT VE VŠECH
ČINNOSTECH ABSOLUTNÍ VÝHODU (VYŠŠÍ
PRODUKTIVITU PRÁCE), MUSÍ SE SUBJEKTY
SPECIALIZOVAT PODLE KOMPARATIVNÍ VÝHODY
 KOMPARATIVNÍ VÝHODA
• DEFINICE: Komparativní výhodu má ten, kdo má
nižší náklady nevyužité (obětované) příležitosti.
• NÁKLADY NEVYUŽITÉ (OBĚTOVANÉ) PŘÍLEŽITOSTI
JE TO, ČEHO SE MUSÍME VZDÁT, ABYCHOM
MOHLI VYUŽÍT URČITOU ZVOLENOU MOŽNOST.
• U příkladu s restauracemi: když bude kuchař
restaurace Americano dělat jen hamburgery, tak
musí obětovat dorty = a dorty jsou náklad
nevyužité příležitosti pro výrobu hamburgerů.
 Příklad na KOMPARATIVNÍ VÝHODU

• Spisovatelka: prac. doba 8 hod./den

• 6 hodin vymýšlí text románu
• Za 1 hodinu vymyslí 3 strany rukopisu
• Za 1 stránku dostane zaplaceno 100 Kč
• + 2 hodiny přepisuje 18 stránek (6 hodin x 3
stránky = 18) rukopisu na počítači do Wordu.
• Kolik je výdělek spisovatelky za den? ______
• Výdělek je 1 800 Kč (18 stránek x 100 Kč).
 Příklad na KOMPARATIVNÍ VÝHODU
• Ve městě, kde žije spisovatelka, žije také PÍSAŘKA.
• Písařka přepíše 18 stránek rukopisu za 3 hodiny = je
pomalejší než spisovatelka (ta přepisuje 18 stránek
rukopisu jen 2 hodiny).
• Za hodinu své práce si písařka účtuje 100 Kč, takže za
tři hodiny přepisu 18 stránek by si vydělala 300 Kč.
• ZÁSADNÍ OTÁZKA: Má si spisovatelka najmout
na přepis písařku, která je pomalejší, než ona?
Vrhni se prosím na výpočet
a odpověz na otázku!
Má si spisovatelka najmout písařku?
 ŘEŠENÍ
• SPISOVATELKA může vymýšlet 8 hodin/denně.
• Vymyslí 24 stránek rukopisu (8x3 = 24)
• Za 24 stránek dostane honorář 2 400 Kč
• Písařce zaplatí za přepis 400 Kč (písařka přepisuje 18
stránek za 3 hodiny, tj. za hodinu 6 stránek = 24
stránek rukopisu bude přepisovat 4 hodiny a za
hodinu si účtuje 100 Kč).
• Spisovatelka má tedy výdělek za den: 2400 – 400 = 2
000Kč a to je více, než 1 800Kč (když psala i
přepisovala sama). MÁ SI NAJMOUT POMALEJŠÍ
PÍSAŘKU.
 PŘEKVAPIVÝ ZÁVĚR:
SPISOVATELKA MÁ VE
VYMÝŠLENÍ TEXTU I V PŘEPISU
ABSOLUTNÍ VÝHODU. PŘESTO BY
SI MĚLA NAJMOUT POMALEJŠÍ
PÍSAŘKU, ABY SI VYDĚLALA VÍCE
PENĚZ (BYLA BOHATŠÍ).
KOMPARATIVNÍ VÝHODU OBJEVIL V
19. století (1817) DAVID RICARDO
Pokud má jeden subjekt ve všem vyšší
produktivitu práce (ve všem ABSOLUTNÍ
VÝHODU), musí se subjekty SPECIALIZOVAT
podle KOMPARATIVNÍ VÝHODY.
KOMPARATIVNÍ VÝHODA JE PRINCIP
MEZINÁRODNÍHO OBCHODU!
 VYŘEŠ PŘÍKLAD
• Sourozenci JANA a TOMÁŠ chtějí jít v pátek
večer na diskotéku. Otec podmiňuje odchod na
diskotéku provedením těchto prací:
• 1) Posekání trávy na zahradě sekačkou (rodina
má 2 sekačky na trávu)
• 2) umytí auta (rodina má dvě vědra a dvě houby)
• Jana umyje auto za 15 minut, trávník by
posekala za 1 hodinu.
• Tomáš umyje auto za 1 hodinu a trávník by sekal
2 hodiny.
OTÁZKA: ZA JAK DLOUHO PŮJDOU
JANA A TOMÁŠ NA DISKOTÉKU?
Pokus se vyřešit!
K řešení vede specializace dle
komparativní výhody!
Komparativní výhodu má ten, kdo má
nižší náklady nevyužité (obětované)
příležitosti.
SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ JE: JANA a TOMÁŠ
půjdou na diskotéku za ____ minut!
Přeci se nebudeš koukat na řešení,
raději to sám/sama vypočítáš!
SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ JE: JANA a TOMÁŠ
půjdou na diskotéku za 50 minut!
 ŘEŠENÍ
• Jana má absolutní výhodu (vyšší produktivitu práce) než
Tomáš jak v mytí auta, tak v sekání trávy.
• Proto musíme vyčíslit náklady nevyužité příležitosti a
zjistit KOMPARATIVNÍ VÝHODU!
• Jana, když bude umývat auto, tak je za 15 minut hotová a
její náklad příležitosti je ¼ trávníku, který za 15 minut
nemohla posekat.
• Tomáš by umýval auto 1 hodinu a jeho náklad příležitosti
je ½ trávníku.
• Jana ¼ a Tomáš ½ trávníku = Jana má nižší náklady
příležitosti, a proto JANA MÁ KOMPARATIVNÍ VÝHODU V
MYTÍ AUTA.
 ŘEŠENÍ
• KDO MÁ KOMPARATIVNÍ VÝHODU V SEKÁNÍ
TRÁVY?
• Jana za 1 hodinu poseká trávník a její náklady
příležitosti jsou 4 neumytá auta.
• Tomáš by za dobu posekání trávy neumyl jen 2
auta.
• Z výpočtu vyplývá, že Tomáš má nižší náklady
nevyužité příležitosti (2 < 4), a proto má Tomáš
komparativní výhodu v sekání trávy.
JAN a TOMÁŠ SE MOHOU PUSTIT DO PRÁCE

• JANA ZAČNE MÝT AUTO = 15 MINUT

• TOMÁŠ ZAČNE SEKAT TRÁVU A ZA 15 MINUT
POSEKÁ 1/8 TRÁVNÍKU.
• Potom sekají Tomáš i Jana dvěma sekačkami.
Za dalších 15 minut poseká Tomáš 1/8
trávníku, Jana je 2x produktivnější a poseká
1/4 trávníku. A tak stále dále, celkem 35 minut
+ prvních 15 minut = 50 minut celkem.
 ZÁVĚR
SPECIALIZACE A SMĚNA ZVĚTŠUJÍ
PRODUKČNÍ SCHOPNOSTI FIRMY,
nebo STÁTU SAMY O SOBĚ, ANIŽ BY
SE MUSEL ZVĚTŠIT KAPITÁL, PRÁCE
NEBO JINÉ VÝROBNÍ FAKTORY.