VII.

Politická filosofie
 Politická filosofie I.
➲ Politická filosofie se zabývá uspořádáním lidské
společnosti, moci, vlády a státu

➲ Za první politické teoretiky můžeme označit antické filosofy

➲ Sokrates (469 – 399 př.n.l.) kriticky hodnotil fungování

aténské demokracie a vinil politiky z nedostatečného
intelektuálního zázemí

➲ Platón, žák Sokratův ( (427-347 př.n.l) učinil první pokus o

ucelenou politickou teorii. Ve stěžejním díle Ústava popisuje
ideální (spravedlivý) stát: 3 třídy: Produktivní (majetek x žádná
moc), Filolosofové (žádný majetek x moc), Strážci (ani majetek,
ani moc).
➲ Ideální stav – vláda moudrých – sofokracie a v pozdějších
dílech i dodržování zákonů
 Politická filosofie I.
➲ Aristoteles (384-322 př.n.l), žák Platónův
➲ Analýzou všech tehdy dostupných ústav ve svém
stěžejním díle Politika stanovil 6 základních typů státního
zřízení: Správné: království, aristokracie (vláda ctnostných)
a ústavní vláda. Špatné: tyranie, oligarchie (vláda
bohatých) a demokracie (připodobňoval k ochlokracii –
vláda lůzy)
➲ Současně je autorem myšlenky, že v ideální společnosti
má mít moc „střední třída“ – ti kdo nejsou příliš bohatí ani
příliš chudí, ale dostatečně početná, aby mohla udržet
rovnováhu moci.

➲ Niccolé Machiavelli (1469-1527) ve spisu Vladař

představuje praktický návod vládnutí pro florentského
panovníka. Morální odpovědnost je přenesena na cíl,
pokud je chvályhodný. „Účel světí prostředky“ a
křesťanská morálka není skloubitelná s veřejným
úspěchem
 Politická filosofie II.
➲ Klasická teorie společenské smlouvy se zabývá
původem vzniku společnosti ve svých dílech ji zmiňuji tři
novověcí myslitelé Hobbes, Locke a Rousseau
➲ Dle Thomase Hobbse (1588-1679) v díle Leviathan je
přirozený vzájemný vztah nedůvěry, neexistuje přirozené
vlastnictví. Důvodem uzavření společenské smlouvy je
bezpečnost a ochrana před vnějším nepřítelem a lidé postupují
dobrovolně svou suverenitu absolutnímu vládci Leviathanovi,
který je garantem prosazování přirozeného zákona.
➲ Ideální forma vlády je absolutní monarchie
➲ Dle Johna Locka (1632-1704) v díle Dvě pojednání o vládě
je přirozeným stavem dokonalá svoboda a rovnost vůči všem.
Důvodem uzavření společenské smlouvy je ochrana života,
svobody a majetku a vzniká jeko racionální rozhodnutí jedinců
na základě poznání, že je výhodnější hájit své zájmy a práva
společně.
➲ Ideální formá vlády je konstituční monarchie s většinových
principem a dělbou moci
 Politická filosofie III.
➲ Dle Jeana Jacquese Rousseau (1712-1778) v díle O
Společenské smlouvě je výchozím stavem přírodní harmonie,
všichni mají vše a neexistuje přirozené vlastnictví. Důvodem
vzniku Společenské smlouvy je sjednocení sil pro zachování
svobody a majetku a vzniká jako podřízení se pod nejvyšší řízení
Obecné vůle.
➲ Za ideální formu zřízení považuje přímou demokracii. Stát
považuje za nástroj bohatých na ochranu jejich soukromého
vlastnictví ke změně bludného kruhu nerovnosti, kdy bohatí
bohatnou a chutí chudnost navrhuje revoluci
➲ Jeho myšlenky inspirovali francouzskou revoluci

➲ Charles Luis de Montesquieu (1689-1785), francouzský

politický filosof a osvícenec se svém díle O duchu zákonů
pochvalně vyjadřuje o fungování anglické monarchie. A z ní pak
čerpá svou převratnou teorii o nezbytnosti rozdělení politické
moci na složku zákonodárnou, výkonnou a soudní.
 Politická filosofie IV.
➲ Immanuel Kant (1724-1804) považuje mravnost v politice
za nezbytnou a odmítá válku jako prohřešek proti mravnosti. Je
autorem slavného kategorického imperativu: „Mít vždycky
„dobrou vůli“ a jednat s osobami jako cíli o sobě, nikoliv jako
prostředky k libovolným cílům.
➲ Navrhuje volnou federaci států jako prostředek udržení
světového míru. Duchovním předchůdcem Společnosti národů /
OSN

➲ Adam Smith (1723-1790) jako skotský osvícenec a

zakladatel klasické politické ekonomie ve svém díle Bohatství
národů přichází s teorií svobody, konkurence a dělby práce jako
nezbytnými předpoklady bohatství všech členů společnosti.
➲ Autorství termínu Neviditelná ruka trhu.
➲ Nicméně podle pozdějších kritiků příliš spoléhá na
samoregulační činnost volného trhu.
 Politická filosofie V.
➲John Stuart Mill, (1806-1873) britský filosof a ekonom
obhajoval ve svých dílech svobodu jako nezbytný předpoklad
demokratické společnosti.
➲Současně zastával přesvědčení, že každý jedinec může nejlépe
zastávat své zájmy sám na principu svobodné konkurence. Úkolem
státu je zabezpečení vnitřní a vnější bezpečnosti.
➲Současně kritizoval postavení žen ve viktoriánské Anglii a
odpírání volebního práva ženám.
➲Karl Marx (1818-1873) v díle Kapitál podal materialistické
pojetí dějin, kdy klíčovým významem mezi jednotlivými historickými
etapami představuje třídní boj. Po období kapitalismu bude
následovat beztřídní společnost. Sociální spravedlnosti bude
dosaženo zrušením soukromého vlastnictví i za cenu násilí
➲John Rawls (1921-2002), americký filosof ve svém díle
Teorie spravedlnosti hovoří o spravedlnosti jako základním
předpokladu fungování demokratické společnosti.
➲Současně hovoří i o rozumném přerozdělování zisků ve
společnosti – obhajuje progresivní zdanění