Historie Jugoslávie - I.

část

od vzniku státu do kapitulace (1918-1941)

Předehra ke vzniku samostatného státu
• 30. května 1917,
při znovuotevření
Říšské rady ve Vídni,
vystoupilo
33 jihoslovanských
poslanců s prohlášením
• požadovali spojení
všech zemí v monarchii
obývaných Slovinci,
Chorvaty a Srby v jeden
samostatný politický
celek = tzv. Májová
deklarace Anton Korošec, muž, který přednesl
v parlamentu znění Májové deklarace
• přelom června a července
1917
– jednání mezi Pašićovou
vládou a zástupci
Jihoslovanského výboru
na Korfu
• 20. července přijata
Korfská deklarace
• potřeba sjednocení
trojjmenného (Srbové,
Chorvati, Slovinci)
jihoslovanského národa
ve společném státě
• dohodnuty hlavní principy
a symboly státu
Nikola Pašić,
předseda srbské vlády
Korfská deklarace

„Tento nový stát bude zárukou jejich národní nezávislosti a obecnému

národnímu a civilizačnímu pokroku a mocnou obranou proti nátlaku Němců.“
– poslední věta Korfské deklarace
 Vytvoření samostatného státu
• 6. října vytvořena Národní rada Slovinců,
Chorvatů a Srbů - ústřední politický orgán
jihoslovanské sjednocovací akce v monarchii
• vzniká Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů (Stát
SHS)
• bez Srbska a jiných států, pouze
na území Chorvatska
• 31. října 1918 deklarují připravenost ke
vstoupení do společného státu
se Srbskem a Černou Horou

Známka
Státu SHS
 Nepříznivé postavení Státu SHS

• jeho území je stále považováno za území Rakouska-

Uherska
• stát nebyl uznán Dohodou
• Itálie začala obsazovat Istrii, Dalmácii a některé části
Chorvatského Přímoří – činila si na tato území nároky
jako vítězná mocnost
• na mobilizační výzvy odpovídalo málo dobrovolníků,
• vojáci unaveni z války = neochota bojovat
• rolníci se bouřili, v Banje Luce byla vyhlášena republika
sovětů, bolševizace jižních Uher
• v říjnu 1918 Černá Hora a jižní část Uher vyhlašují
připojení k Srbsku
 Ženevská jednání
• konala se v průběhu listopadu 1918
• zástupci Jihoslovanů z bývalé habsburské monarchie
od společného státu požadovali
– zachování diferencí mezi Státem SHS a Srbskem
– zachování samosprávy Srbska vytvořené v bývalém Rakousku-Uhersku
– v čele státu měl stát panovník z rodu Karadjordjevićů a společné
ministerstvo = federativně-konfederativní návrh státu
• vládnoucí velkosrbské kruhy v čele s princem regentem
Alexandrem I. odmítají
• nejasný status monarchie a dynastie,
• vědomí zoufalé situace Národní rady Státu SHS
• Národní rada přistupuje na podmínky Srbska
Vznik Království Srbů, Chorvatů
a Slovinců

• 1. prosince 1918 regent

Alexandr I.
Karadjordjević
v zastoupení krále Petra
vyhlašuje Království Srbů,
Chorvatů a Slovinců
(Království SHS)
král Petr I. Karadjordjević
Království SHS
• Srbské království, Černá
Hora, Chorvatsko a Slavonie,
Srem, Dalmácie, Bosna
a Hercegovina, Vojvodina
a Slovinsko
• 12 mil. obyvatel
• rozloha 248 488 km2
• Srbové 1/3, Chorvati 1/5,
Slovinci 8%
• náboženství: pravoslaví
(Srbové, Makedonci),
katolictví (Chorvati, Slovinci),
muslimové (Bosňané,
Albánci, Turci)
„Srbové vládnou, Chorvati diskutují a Slovinci platí“
 Politické strany
– Chorvatská lidová selská
– Radikální strana
strana (ChSS)
• nejvlivnější strana, zájmy
• nejdůležitější strana Chorvatů
srbské elity
• separatistické tendence
• Nikola Pašić
• Stjepan Radić
– Demokratická strana
– Slovinská lidová strana
• bývalí radikálové,
• analogie srbských radikálů
prosazovali jugoslávskou
ideu – Jugoslávská muslimská
organizace
• Ljuba Davidović
• Mehmed Spaho
– Svaz zemědělců
• inspirace Atatürkovou revolucí
• Bosna, Dalmácie
– strana tzv. zelenašů, od r. 1925
a Slovinsko
Černohorská strana
• Jovan M. Jovanović
• Sekula Drljević
 Politické
strany
– Džemijet
• Společnost na ochranu muslimských práv
• sdružení makedonských a kosovských Albánců
• v roce 1925 fúzovali s Radikální stranou
– Socialistická dělnická strana Jugoslávie
• komunistická strana, vznik v dubnu 1920
• opírala se o dělníky z Bosny a Srbska
• Filip Filipović
• v červnu 1920 přejmenována na Komunistickou stranu Jugoslávie
– Jugoslávská socialistická strana
• vznik koncem r. 1921 sloučením Sociálně demokratické strany
Jugoslávie (chorvatské odnože) a Jugoslávské sociálně demokratické
strany (slovinské odnože)
 Problémy nového státu
• velice slabý, málo respektovaný
• aktivní separatisté v Chorvatsku,
Černé Hoře a Makedonii
• Radić předložil Wilsonovi petici žádající
vytvoření Chorvatské republiky
→ zatčen
• násilné útoky Srbů na muslimy
• napětí v Kosovu
• narušená ekonomika, nejednotná měna
• hrozba hladu v zimě
• duben 1920 - generální stávka
• potřeba pozemkové reformy, hrozba
agrární revoluce Stjepan Radić,
• postaven na iluzi jednotného národa předseda
• postavení národů nevyřešeno Chorvatské selské strany
• opomíjení etnik
• pronásledování autonomistů
 První parlamentní volby

• 28. listopadu 1920

• zisky:
• demokraté 94 poslanců, radikálové 89, komunisté 58, ChSS
50, agrární strany 39, Slovinská lidová strana 27,
Jugoslávská muslimská organizace 24, Džemijet 8, Sociálně
demokratická strana 10
• převahu získávají unitaristé, hospodářská
a politická krize částečně překonány
Přijetí Vidovdanské ústavy

• 28. června 1921

– den Sv. Víta=Vidovdanská ústava
• potvrzení parlamentní monarchie
v čele s dynastií Karadjordjevićů
• centralismus a unitarismus
v národnostní otázce
• pravomoci krále
– vrchním velitelem armády,
jmenoval a odvolával předsedu
vlády, svolával a rozpouštěl
parlament, navrhoval a posuzoval
zákony, nedotknutelný a právně
nepostižitelný
• formální zaručení občanských práv
a svobody
• chorvatské strany de facto přijímají
ústavu až v březnu r. 1925
• den po schválení ústavy spáchán na krále
atentát dělníkem Spasojem Stejićem,
král nezraněn
• o měsíc později mladý komunista Alija
Alijagić zastřelil bývalého ministra vnitra
Milorada Draškoviće
• pokus o podnícení dělníků k větším akcím
• zakázána Komunistická strana
Jugoslávie
– zastaveno vydávání jejího tisku
– legální zůstal pouze poslanecký klub
v ústavodárném shromáždění
– zakázání komunistické propagandy
pod trestem smrti Alija Alijagić
– komunističtí poslanci ztratili místa
v parlamentu a zastupitelstvech
– represe, uvěznění 10 tisíc komunistů
• v srpnu 1921 umírá král Petr I.
• moc přebírá 17. srpna 1921
princ Alexandr I., který de facto
vykonával královský úřad jako
regent již od založení
Království SHS
• nerespektuje ústavní omezení
moci
• zasahuje do vnitropolitického
dění
• opora v tajné důstojnické
organizaci Bílá ruka
ovládající armádu

Alexandr I. Karadjordjević
Ekonomické problémy 20. let
• zaostalá agrární země, malý průmysl
• několik měn
– srbské dináry, černohorské perpery, rakouské koruny,
bulharské leva
– fiskální systém spojen v jeden podle srbského modelu
• vysoká úmrtnost, v některých oblastech i jeden lékař
na 15 tisíc lidí
• polovina obyvatel negramotná
• zemědělstvo zaměstnávalo 80% obyvatelstva
• zkorumpovaná pozemková reforma
• emigrace
• vysoké daně, cla
 černohorský perper srbský dinár

bulharské leva
Diktatura 6. ledna 1929
„Šestojanuarska diktatura“
• Alexandr obviňuje politické strany ze zneužívání parlamentu
k rozbíjení státu a jednoty národa
• s příslibem francouzské pomoci nastolil královskou diktaturu
• „Mezi lidem a králem nemůže a nesmí být více prostředníků.“
• zrušil ústavu, rozpustil parlament
• svoboda tisku zrušena, téměř 250 novin a časopisů (třetina
existujících) zastaveno
• změna přijata víceméně bez protestů obyvatelstva
• Království SHS přejmenováno na Království Jugoslávie
• stát rozdělen do devíti bánovin pojmenovaných podle řek
• politické strany založené na etnickém, konfesijním (náboženském)
či regionálním principu byly zakázány
Vyhlášení diktatury 6. ledna 1929
Bánoviny

Drávská, Sávská, Dunajská, Vrbaská, Drinská, Přímořská,

Zetská, Moravská, Vardarská
 Výsledek diktatury

• režim upadá v mezinárodní nemilost

• Alexandr jako ústupek zavádí 3. září 1931 novou
ústavu a dvoukomorový parlament
– počet křesel ve skupštině (parlamentu) 373
– poslanci voleni na základě všeobecného, rovného
a přímého práva ve veřejném hlasování
– senát z poloviny jmenoval král a z poloviny byl volen
kolegii v jednotlivých bánovinách
– vláda odpovědná pouze králi
• pouze kosmetické úpravy, na stavu v zemi
se nic nemění
 Volby 1931

• opozice systémově vyloučena

• volební zákon umožňoval jen registraci
celostátní kandidátky (v každém volebním
okrsku alespoň 60 voličů)
• hlasování pod kontrolou úřadů
• 2/3 mandátů získávala vítězná strana,
teprve zbytek se dělil proporcionálně
• opozice vyzývá k bojkotu
• vládní kandidátka získává 65% hlasů
Rostoucí napětí
• prohloubení hospodářské krize
– každý třetí dělník nezaměstnaný
– hospodářství bankrotují, výkupní ceny klesají
– živná půda pro komunisty, obnovují svou činnost
• opozice se aktivizuje, vyzývá k rozsáhlým změnám
• Záhřebské punktace, Novosadská rezoluce, Koroščovy punktace
– dokumenty vydané opozicí vyzývající ke změnám
• král koncem listopadu 1932 reaguje návrhem změny volebního
zákona
• opozice na návrh nereaguje → král zavádí represe
• Alexandr postupně ustupuje, v létě 1933 začínají obnovovat činnost
zakázané politické strany
– změna přišla pozdě, společnost neuklidnila
 Atentát
• 9. října 1934 spáchal
člen VMRO (Vnitřní
makedonská revoluční
organizace) Vlado
Černozemski atentát
na Alexandra I.
v Marseille
• král umírá
Vlado Černozemski
• Na trůn nastupuje
jedenáctiletý Petr II.
• za něj vládne
regentská rada
– bratranec Pavel
Karadjordjević,
ministr školství
Radenko Stanković,
bán sávské bánoviny
Ivo Perović

Petr II. Karadjordjević

Regentská rada

Pavel
Radenko
Ivo Perović Karadjordjević
Stanković
Liberalizace režimu

• Předseda vlády Milan Stojadinović

– pomalé obnovování zakázaných
politických stran
– snížení daní rolníkům
– řešení nezaměstnanosti stavbou
dálnic a železnic
– propuštění politických vězňů
• →postupující radikalizace mladé
generace přechází do veřejné sféry
(fašisté, nacisté, ustašovci)
• reorganizace Komunistické strany
• vznik KS Slovinska a KS Chorvatska, Milan Stojadinović
formování nového vedení v čele
s Titem
Josip Broz „Tito“
• narozen 7. května 1892
v chorvatském Kumrovci,
v tehdejším Rakousku-Uhersku
• otec Chorvat, matka Slovinka
• vyučil se zámečníkem, pracoval jako
zámečnický pomocník, dělník
v hutích, závodech Škoda v Čechách
• za války v ruském zajetí
• přidává se k bolševikům, vězněn
po demonstraci v Petropavlovské
pevnosti
• do Jugoslávie se vrací v roce 1920
• zde od roku 1934 působí jako
profesionální revolucionář,
generální tajemník KSJ
 Zahraniční politika
v houstnoucí atmosféře
• vytváření odstupu od Francie
a Československa, nesouhlas s jejich
sbližováním se SSSR
• Itálie proniká do Albánie, Jugoslávci
to tolerují
• v květnu 1936 ujišťují Göringa a von
Neuratha o nepřipojení se k jakékoli
mocenské opozici vůči Německu
• v lednu 1937 podepsána smlouva
o věčném přátelství s Bulharskem
• v březnu Smlouva o přátelství
a neutralitě s Itálií
• uznání anexe Habeše Hitler s princem Pavlem
• hra na dvě strany
– udržování závazků s Francií a Británií
a navazování vztahů s Itálií a
Německem
 Cesta k rozpadu
Království SHS
• v srpnu 1939 zřízena Chorvatská bánovina jako
ústupek chorvatským separatistům pod vedením
Mačka, tzv. pakt Cvetković-Maček – „srbský
Mnichov“
• Srbové chtějí také vlastní bánovinu, Chorvatům
autonomie nestačí – chtějí vlastní stát
• po vypuknutí války vyhlašuje vláda neutralitu
• italským útokem na Řecko v roce 1940 se válka Dragiša Cvetković
přesouvá na Balkán
• Hitler chce získat přístup k jugoslávským
surovinám a disponovat strategickým prostorem
Jugoslávie
• Hitler vyvíjí tlak, chce po Jugoslávii opuštění
neutrálního postoje
• váhání ukončeno přistoupením Bulharska k Paktu
tří v březnu 1941 – kompletní obklíčení vojsky Osy

Vladko Maček
Pakt Tří a převrat
• 25. března 1941 Jugoslávie
přistupuje k Paktu tří
– obyvatelstvo se bouří, největší
nepokoje v Srbsku:
– „Raději válku, než pakt.“,
„Raději hrob než otroctví.“
• 27. března převrat provedený
skupinou důstojníků pod
vedením generála letectva
Borivoje Mirkoviće
– regentská rada a vláda
sesazena
– Petr II. předčasně zplnoletěn a
dosazen na trůn, regent Pavel
předán Britům
Borivoj Mirković
 Německý útok
a kapitulace
• Hitler reaguje 6. dubna
útokem, zahajuje jej
bombardováním Bělehradu
– Jugoslávie je definitivně
vtažena do války
– 24 německých, 23 italských,
5 maďarských divizí, přes
200 letadel
• již 10. dubna prolomena
nejdůležitější obrana
• kompletní porážka již
15. dubna
• Petr II. s vládou odcházejí
do exilu do Řecka a dále
do Británie
• 17. dubna 1941 podepsána
bezpodmínečná kapitulace
rozdrcené armády Královský palác v Bělehradě
Rychlík, J., Tejchman, M.,
Perenčevic, M; Pelikán, J. aj.;
Dějiny Chorvatska, Dějiny Srbska,
NLN 2007 NLN 2006

Hradečný, P., Glenny, M.;

Hladký, L.; Balkán 1804-1999,
Dějiny Albánie, BB art 2003
NLN 2008

Šesták, T., Tejchman,

M., Pelikán, J., Tejchman, M.;
Havlíková, L., Hladký, L.; Balkán ve válce a v
Dějiny jihoslovanských revoluci 1939 - 1945,
zemí, Karolinum 2008
NLN 1998, 2009