Projekt „Environmentální

výchova ve školních úlohách,

experimentech a exkurzích“
 Jaderné havárie

Inka Franková, Míra

Valtr a Matěj
Konečný
 Jaderná energie
 Obrovská (relativně, ne, že by v jednom atomu byla nějaká
megaenergie)
 Zisk
 Rozpad těžkých jader (U - uran, Pu – plutonium, …)
 Syntéza lehkých jader (D + T -> He + n)
 Rozpadem jednoho atomu 235U vznikne 0,03 nJ; 1kg uranu
obsahuje cca 5×1024 (pět kvadrilónů) atomů -> rozpad 1kg
235
U ~ 15×10 13
J = 150 TJ
 Radioaktivita
 Ve větší míře nebezpečná
 Sievert = komplexní jednotka pro měření radioaktivity
podle nebezpečnosti pro lidské tělo
 Běžně člověk dostane 0,2 mSv za rok (tzn. Prakticky nic)
 Až vystavení cca 0,5 Sv je potenciálně nebezpečné,
mutagenní a může se
vyskytnout lehká nemoc z ozáření
 Radioaktivita

 Izotopy – stejné prvky s různým

počtem neutronů – radioaktivní
jen některé
 Škodlivost
 Okamžitá
 Nemoc z ozáření – nevolnost, horečky..
 Snížení počtu červených krvinek
 Dlouhodobá
 Genetické mutace
 Rakovina
 Atomové bomby
 Lavinová štěpná reakce
 Vyvinuty ke konci 2. sv. války
 První – USA
 Projekt Manhattan, Los Alamos
 Plno významných fyziků – R. P. Feynman
(mimojiné tam i odemykal trezory), R.
Oppenheimer nebo N. Bohr
 Sestrojeny 2 bomby – Fat Man a Little Boy
 Později shozeny na Hirošimu a Nagasaki
 Jaderné elektrárny (1)
 Od 50. let 19. století
 Asi 15% světové
spotřeby elektřiny
 V ČR – Temelín, Dukovany -
– 31% spotřeby

Výhody
 Velký výkon
 V porovnání s tepelnými nepatrný objem odpadu
 Uran pravděpodobně vydrží déle než uhlí
 Nevypouštějí ani CO2, ani CO, ani SO2, jen vodní páru
 Jaderné elektrárny (2)
 Nevýhody
 Drahá stavba
 Problémy s ekology přivazujícími se ke stromům určeným k
odstranění
 Nutnost někam ukládat použité palivo
 Rozšíření
 V ČR – asi 30%
 Rakousko – Zwentendorf prakticky dostavěna, ale 1978 si ji v
referendu zakázali a místo toho topí českým a polským uhlím v
nově postavené uhelné
 Francie – 75%
 USA – 20,2%
 Havárie jaderných elektráren
 Málo
 Ale velké problémy
 Stupnice 0-7
 Zavedena Mezinárod-
ní Agenturou pro Ato-
movou Energii a Agen-
turou pro Jadernou Energii OECD
 4-7 – havárie, 1-3 – nehody, 0 – nic
 Jednotlivé incidenty čísluje právě MAAE
Zdroj: Wikipedia
 Černobyl
 26. 4. 1986 na Ukrajině (SSSR)
 Stupeň 7 → nejhorší jaderná havárie v historii
 Chvátalo se se vším, neboť kdyby se něco
nestihlo, komunisté by trestali
 Špatné vlastnosti reaktoru, neproškolená
obsluha
 Test bezpečnosti reaktoru – špatně proveden
Černobyl
 Three-Mile Island
 28. 3. 1979
 Pensylvánie, USA
 5. stupeň
 Částečné roztavení 2. reaktoru
 Výpadek chladícího zařízení, operátoři zareagovali
pozdě
 Únik radiace
 Zbrždění rozvoje jaderné energetiky v USA
Three-Mile Island
 Fukušima I (1)
 11. 3. 2011 (zemětřesení) - ???
 Japonsko, Fukušima
 Aktuální
 Stupeň zatím neurčen, někdy se udává 5, jindy
6, občas jen 4
 Kvůli tsunami vypadlo napájení chladícího
systému a posléze přestalo fungovat i záložní
 Rekatory chlazeny mořskou vodou → obrovské
množství kontaminované vody
 Fukušima I (2)
 Voda vypouštěna do moře
 Výbuchy vodíku v reaktorových budovách
 Problém se 4 reaktory, v 1 trhlina
 Výbuch nehrozí
Fukušima I (1)
 Ochrana před zářením
 Zachovat dostatečnou vzdálenost od zdroje
 Důkladně se obléct
 Při styku s kůží se neprodleně umýt
 Nekonzumovat radioaktivní potraviny a
tekutiny
 Při větší dávce sníst neradioaktivní jód
 NEPANIKAŘIT!! (Zdaleka to není tak hrozné, jak
se zdá)
Ochrana před zářením