ŠUPINATÍ JEŠTĚŘI A Milan Chylík

HADI
PLAZI
Plazi jsou obratlovci s proměnlivou teplotou těla jsou tedy studenokrevní.
Nedokáží vyvíjet teplo vlastním organismem. Musí se vyhřívat na slunci, ale nesmí se přehřát.
Povrch těla mají pokrytý: tuhými rohovitými šupinami, štíty a štítky.
Dělíme je na čtyři řády plazů: želvy, haterie, šupinatí, kam patří hadi, ještěři a dvouplazi, a krokodýli, kam patří
krokodýlové, gaviálové, kajmani a aligátoři.
ŠUPINY

Šupinám plazů je vyhrazena jen povrchová

pokožka a obvykle nejsou kostěné na rozdíl od
rybích šupin, které mají kostěné jádro.
Plazí šupiny obsahují keratin který je měkký a
tvárný a oleje které braní vysychání kůže.
Šupiny jsou upevněny jednotlivě a u některých
druhů se překrývají a jejich zadní konec je
zvednutý.
U jiných druhů se nepřekrývají a těsněji obepínají
kůži.
SVLÉKÁNÍ

Kůže plazů neroste, ale jejich tělo ano. Takže svoji

kůži musí měnit provádí to právě svlékáním. Svléklé
kůži se říká svlečka.
Hadi svlékají svou kůži v celku. Že se had začíná
svlékat poznáme podle zakalených očí a má
nevýrazné barvy. Proces zrychlují odíráním o
předměty.
Ještěři se svlékají po několika menších částech.
Gekoni svlečku sežerou protože je bohatá na živiny.
HADI
Hadi jsou děleni na škrtiče a jedovaté hady, kromě vejcožrouta ten se živí převážně vejci.
Všechny známé druhy hadů se živí živočichy včetně hadů potravu, ale nemohou žvýkat ani porcovat polykají ji v celku.
Hadi mají slabě vyvinutý sluch a zrak ale spoléhají se na čich.
Všechny druhy hadů mají rozeklaný jazyk.
Hadi přesto že nemají končetiny, oční víčka nebo ušní boltce tak jsou perfektními lovci.
Jejich kostra je kostěná a skládá se jen z lebky, páteře a žeber. Mohou mít až 400 obratlů.
Mohou si v případě potřeby vykloubit čelisti díky jejich pohyblivě spojené lebce.
Orgány mají protáhlé a z párových orgánů bývá jeden zakrnělý nebo úplně chybí.
Oči pokrývají srostlá víčka.
Hadi jsou buď vejcorodí a nebo živorodí. Kladou vejce nebo rodí mláďata v létě. Samčí pohlavní orgán nazýváme
hemipenis většinou jsou 2 někdy i 3 a samičí pohlavní orgán se nazývá vaječník jsou 2 někdy i 3.
STAVBA TĚLA
JACOBSONŮV
ORGÁN
Jacobsonův orgán je u hadů uvnitř tlamy umístěn
na horním patře.
Slouží k rozpoznávání informací ze vzduchu které
had zachytil jazykem.
HADI ČR
V ČR žije pouze 5 druhů hadů z toho jsou 2 jedovatí: Zmije obecná a Užovka podplamatá a 3 škrtiči: Užovka stromová,
Užovka obojková a Užovka hladká.
Zmije obecná latinsky Vipera berus je nejrozšířenější suchozemský had na světě, žije na většině území Evropy a ve velké
části Asie. Zároveň je nejseverněji žijícím hadem vyznačujícím se extrémní odolností vůči chladnému počasí. Samice dorůstají
od 60 75 cm, samci jsou o dost menší a dorůstají se okolo 50 cm. Je našim nejjedovatějším hadem rizikem je pro malé děti,
alergiky a staré nebo nemocné jedince.
Užovka podplamatá latinsky Natrix tessellata je našim druhým jedovatým hadem. Jed tohoto hada je velmi slabý a pro člověka
není nebezpečný. Samice dorůstají od 80 do 100 cm někdy mohou mít i 150 cm. Samci dorůstají do 80 cm.
Užovka stromová latinsky Zamenis longissimus je nejedovatý had tedy škrtič. Vyskytuje se v jižní Evropě od jižní Francie po
jihozápadní Ukrajinu. Dorůstají délky od 90 do 140 cm, nejdelší zaznamenaný jedinec v ČR měřil 196 cm. V Česku je
rozšířena hlavně v národním parku Podyjí.
Užovka obojková latinsky Natrix natrix je škrtič který se vyskytuje v celé Evropě a v jižní a jihozápadní Asii. Dorůstá délky od
50 do 150 cm. Při ohrožení hraje na mrtvou obrací se břichem na horu rozevírá tlamu a z kloaky vypouští zapáchající sekret.
Užovka hladká latinsky Coronella austriaca je škrtič žijící v Evropě a v západní Asii. Je živorodá takže rodí živá mláďata.
Dorůstá od 50 do 70 cm.
SAMEC ZMIJE OBECNÉ
SAMICE ZMIJE OBECNÉ
UŽOVKA PODPLAMATÁ
UŽOVKA STROMOVÁ
UŽOVKA OBOJKOVÁ
UŽOVKA HLADKÁ
CIZOKRAJNÍ JEDOVATÍ HADI
Jedovatí hadi loví odlišně druh od druhu jinak někteří číhají na kořist protože mají skvělé maskování a jiní kořist
hledají.
Jedovaté hady dělíme do několika čeledí těmi to čeleděmi jsou:
Korálovcovití hadi
Zmijovití hadi
KORÁLOVCOVIT
Í HADI
Všichni hadi z této čeledi jsou jedovatí a spousta z
nich jsou velmi nebezpeční.
Do této čeledě patří: korálovci, kobry, mamby,
bungaři, vodnáři a vlnožilové.
Hadi z této čeledě žijí na povrchu země, v
korunách stromů, pod zemí ale i v moři.
Většina hadů z této skupiny má neurotoxický jed
který ohrožuje nervový systém a dýchací svaly.
Většina Korálovcovitých hadů klade vejce, ale
vodnáři rodí živá mláďata do vody, zatím co
vlnožilové vylézají z vody na břeh a kladou tam
vejce.
SMRTONOŠ
DLOUHÝ
Smrtonoš dlouhý je živorodý had který dorůstá od
30 do 100 cm. Žije na severu Austrálie a v Nové
Guineji. Samice rodí až 8 mláďat.
Tento had žije pozemním způsobem života.
Konec ocasu tohoto hada je velmi štíhlý a značně
světlejší než zbytek těla, má připomínat červa
kterého žere jeho kořist. Loví tedy tak že nehybně
leží na zemi a vibruje právě koncem ocasu a láká
kořist a poté ji uštkne.
ZMIJOVITÍ HADI

Čeleď zmijovitých je vývojově nejvýše postavenou

skupinou.
Hadi mají dlouhé, pohyblivé jen vazivem
připevněné jedové zuby a někteří jedinci jsou
vybaveni párem termoreceptorů.
Oproti jiným hadům se dokážou nejlépe vyrovnat s
chladem.
CHŘESTÝŠOVEC
WAGLERŮV
Chřestýšoves waglerův je živorodý had dosahující
délky od 80 do 130 cm. Žijící v jihovýchodní Asii.
Chřestýšovec waglerův žije stromovým způsobem
života.
Loví tak že v noci číhá z větve hlavou dolů.
Mají termoreceptory.
Jeho barvy se extrémně liší jedinec od jedince
obvykle jsou černí se žlutými či zelenými proužky.
Mladí jedinci jsou zelení se žlutými nebo červenými
tečkami uspořádanými do příčných pásů.
Některým jedincům toto zbarvení zůstanu po celý
život.
CIZOKRAJNÍ
ŠKRTIČI
Škrtiči jsou velcí hadi s velice silným svalstvem.
Jsou to aktivní lovci s dobře vyvinutými reflexy.
Loví následovně:
Zakousnou se do kořisti a omotají ji svým
mohutným tělem a pevně sevřou, až se nemůže
nadechnout jenom vydechovat, což vede k udušení.
Většinou ale kořist uhyne kvůli zástavě srdce ne
poškození vnitřních orgánů.
Jakmile je kořist mrtvá had začne povolovat a
kořist v celku sežere.
HROZNÝŠI A
JEJICH
PŘÍBUZNÍ
Do této skupiny se řadí velký počet hadů, mezi nimi
hroznýši a krajty.
Jsou to mohutní hadi. Do této skupiny patří největší hadi
světa – anakondy a krajty mřížkovaná, tygrovitá a
písmenková.
Hroznýši a krajty se liší v rozmnožování i rozšíření.
Krajty žijí: v Africe, Asii a Austrálii.
Hroznýši žijí: v Americe, Africe, Asii a ostrovech v
Tichomoří.
Hroznýšům a krajtám jsou příbuzní duhovci a
bradavičníci.
KRAJTA
MŘÍŽKOVANÁ
Krajta mřížkovaná je nejdelší had světa měří od 6 do
10 metrů. Může vážit až 200 kg.
Je to vejcorodý had, žijící pozemním způsobem
života. Žije v jihovýchodní Asii.
Zajímavé je že jako jeden z mála škrtičů má
termoreceptory.
Živí se ptáky, savci a vzácně uloví i člověka.
Samice klade a inkubuje 30 až 50 vajec v dutém
stromě nebo v podzemní komoře.
Dožívá se 30 let.
Hojně je lovena pro kůži.
UŽOVKOVITÍ
HADI
Tato čeleď je nejčetnější čeleď hadů.
Ne všichni hadi z této čeledi jsou nejedovatí.
Čítá skoro 2 třetiny všech druhů hadů což je zhruba
1858 druhů z 2900 druhů.
Užovkovití hadi se vyskytují na každém kontinentu
kromě Antarktidy.
Žijí v mnoha různých prostředích.

Zlatobojga zlatá.
KORÁLOVKA
SEDLATÁ
Korálovka sedlatá je škrtič měřící od 40 do 200 cm.
Je vejcorodá, žije pozemním způsobem života.
Žije v Severní a Střední Americe a na severu Jižní
Ameriky.
Korálovka sedlatá svým zbarvením imituje
jedovatého korálovce.
Žijí skrytě, převážně nočním životem.
Živí se bezobratlými živočichy, obojživelníky,
malými hlodavci a jinými hady.
Samice kladou až 17 vajec.
 ŠUPINATÍ JEŠTĚŘI
Ještěři tvoří velkou různorodou skupinu, kterou je obtížné stručně definovat.
Dělíme je do několika čeledí: Leguáni a příbuzní ještěři, Gekoni a příbuzní ještěři, Scinkové a příbuzní ještěři a
Slepýši a příbuzní ještěři.
Typický ještěr má: oddělenou hlavu od těla, čtyři plně vyvinuté končetiny a ocas.
Spoustu ještěrů má tu schopnost pustit ocas v případě ohrožení.
Většina ještěrů se pohybuje chůzí, šplháním nebo hrabáním. Některé druhy např. agamy při běhu zvedají přední nohy
a utíkají po zadních.
Některé druhy plachtí mezi stromy a některé skákají.
LEGUÁNI A
PŘÍBUZNÍ
JEŠTĚŘI
Tato skupina obsahuje nejbarevnější a nejznámější ještěry.
Dělí se na 3 čeledi: leguánovití, agamovití a
chameleonovití.
Mnohé druhy z této čeledi především chameleonovití
dokáží měnit barvu a vzorování kůže.
Agamy a leguáni jsou si podobní, ale vyskytují se v
jiných částech světa.
Leguáni žijí v Americe, na Madagaskaru a na pár
tichomořských ostrovech.
Agamy žijí v Africe, v Asii a v Austrálii.
Chameleoni žijí v Africe, v Asii a v Evropě.
ZMĚNA BARVY
CHAMELEONŮ
Kůže chameleona se skládá ze 4 vrstev které
obsahují konkrétní základní barevné pigmenty.
Ke změně barvy dochází tak že roztahují a nebo
zužují otvory v pokožce, tím se odkrývá více nebo
méně dané barvy.
Nejspodnější vrstva kůže tedy bílá nemá otvory.
Vrstvy se mohou i překrývat a tvoří tak různé
odstíny.
DRÁČEK ŽLUTÝ

Dráček žlutý je ještěr který dorůstá od 15 do 20 cm.

Je vejcorodý a žije stromovým způsobem života.
Vyskytuje se v jihovýchodní Asii.
Tento druh má pár takzvaných křídel které jsou
tvořeny kožní duplikaturou což je zdvojená kůže,
která je napnutá mezi prodlouženými žebry. Což
mu slouží k plachtění z kmene na jiný kmen.
Samci mají hrdelní lalok velký a zářivě žlutý, ale
samice ho mají malý a bledě žlutý.
Živí se mravenci, žijí na kmenech stromů a samice
kladou 8-12 vajíčka zahrabávají do písku nebo do
hlíny.
GEKONI A
PŘÍBUZNÍ
JEŠTĚŘI
Gekoni jsou malí ještěři aktivní obvykle v noci a za
soumraku.
Vyskytují se v tropickém a v subtropickém pásu.
Někteří z nich jsou šplhaví.
V této skupině je spoustu pouštních druhů, které
žijí nejčastěji v norách a nebo v štěrbinách mezi
balvany.
Blízce příbuzní jsou jim gekončíci kteří žijí v
Americe, Africe a v Asii.
Polštářky u šplhavých gekonů které mají na prstech
jsou nazývány adhesivní polštářky díky nim mohou
šplhat a není to pro ně problém.
URČOVÁNÍ POHLAVÍ
Samec Samice
PAGEKON
ŘASNATÝ
Pagekon řasnatý jinak pagekon jahodnicový je
drobný ještěr žijící na Nové Kaledonii.
Živí se hmyzem a ovocem.
Co se týče zbarvení tak přírodně jsou od béžové po
rezavou ale chovatelé vyšlechtili desítky
genetických variant.
Pagekoni dorůstají délky 20 cm.
Žijí v koloniích na stromech jedna kolonie= jeden
strom, pokud je strom dostatečně velký může na
něm žít kolonií několik.
Objeven byl v roce 1866 a až do roku 1944 byl
považován za vyhynulý druh.
SCINKOVÉ A
PŘÍBUZNÍ
JEŠTĚŘI
Tato nadčeleď představuje nejpočetnější skupinu ještěrů.
Dalšími čeleděmi této skupiny jsou kruhochvostovití,
tejovití, tejovčíkovití, xantusiovití, ještěrkovití a
krokodýlovcovití.
Scinkové jsou zpravidla dlouzí a štíhlí ještěři, několik
jich je beznohých.
Některé druhy se vyznačují neobyčejnou metodou
rozmnožování, samice totiž vyživují embryo
prostřednictvím placenty.
Scinkové žijí po celém světě kromě Antarktidy, ale
nejvíce jich žije v tropickém a subtropickém pásu.
Většina jich žije na zemi v listové opadance, ale existují
i druhy které jsou stromové nebo i hrabavé.
SCINK
KROKODÝLOVIT
Ý
Scink krokodýlovitý dosahuje délky od 15 do 20
cm.
Je to vejcorodý scink, který žije pozemním
způsobem života.
Vyskytuje se jen v Nové Guinei.
Má kostnatou trojúhelníkovou hlavu, tři řady trnů
na hřbetě a na ocasu a oranžové kruhy kolem očí.
Na prstech a na břichu má žlázy které vyměšují
zapáchající sekret, který využívají k dorozumívání.
Samec žije s jednou nebo několika samicemi,
samice kladou jedno nápadně velké vejce.
SLEPÝŠI A
PŘÍBUZNÍ
JEŠTĚŘI
Tato nadčeleď zahrnuje největší druhy ještěrů
varany, též jedovaté ještěry korovce, slepýše a
blavory.
Ještěři z této nadčeledi jsou považováni za předky
hadů, protože mnohé druhy mají dlouhý rozeklaný
jazyk a zuby podobné jedovým.
Vyskytují se skoro po celém světě.
KOROVEC
JEDOVATÝ
Korovec jedovatý dosahuje délky od 35 do 50 cm.
Jeto vejcorodý ještěr žijící pozemním/ hrabavým
způsobem života.
Je to jeden ze dvou jedovatých ještěrů na světě.
Žije v jihozápadní Americe a v severní Mexiku.
Živí se malými savci a vejcemi.
Korovec jedovatý má v ocase tukové zásoby,
protože loví tím pádem i žere 5 až 10 za rok.
Pohybují se velmi pomalu.
Při chladném počasí korovci jedovatí hibernují a
čerpají tukových zásob z ocasu.
ZDROJE
https://creatures-of-the-world.fandom.com/wiki/Eyelash_Viper
https://www.krokodylipraha.cz/k13.html
https://region.rozhlas.cz/prectete-si-uzitecne-rady-o-chovu-hadu-8127576
https://bunjywunjy.tumblr.com/post/625466605183352832/embed
https://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/atlas/uzovka-hladka
https://www.biolib.cz/cz/image/id432689/
https://www.ifauna.cz/terarijni-zvirata/atlas/hroznys-kralovsky
https://www.dhphoto.cz/photos/chrestysovec-wagleruv-tropidolaemus-wagleri-4711.jpg
https://www.fotoaparat.cz/fotogalerie/fotografie/356914/
https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/priroda/had-koralovec-mexiko-objev-zoo-praha-priroda-zvirata_1905170722_och
https://www.inaturalist.org/taxa/491869-Malayopython-reticulatus
https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat?d=6-anakonda-velka&start=
https://www.abicko.cz/clanek/precti-si-priroda/21054/ocima-hada-tajemstvi-hadich-smyslu.html
https://vsetko-pre-zvierata.sk/koralovka/
https://tera.poradna.net/questions/2130592-druh-jesterky
https://cz.pinterest.com/pin/693624780126382748/
https://www.zoobrno.cz/zvirata-v-zoo/chovana-zvirata/plazi/lamprolepis-smaragdina
https://search.seznam.cz/obrazky/?q=scink%20p%C5%99ilbov%C3%BD&fulltext&sourceid=fulltext&thru=hint-obrazky-obrazky#utm_content=obrazky&utm_term=scink%20p%C5%99ilbov%C3%BD&utm_medium=
hint&utm_source=search.seznam.cz&id=b81e0f9aa15931b3c756b4&
https://stock.adobe.com/de/images/gila-monster-heloderma-suspectum/78969936?as_campaign=ftmigration2&as_channel=dpcft&as_campclass=brand&as_source=ft_web&as_camptype=acquisition&as_audience=users&as_
content=closure_asset-detail-page
DĚKUJI ZA POZORNOST