nejméně jednu aminovou (-NH2) a karboxylovou (- COOH) skupinu. Jsou základní stavební složkou proteinů. Biologické vlastnosti proteinů jsou dány druhem aminokyselin, jejich pořadím a jejich vzájemnými prostorovými vztahy. Ačkoliv se v přírodě vyskytuje více než 300 aminokyselin, pouze 20 z nich se objevuje v proteinech výhradně ve formě L-α- aminokyselin (kromě glycinu, který nemá chirální uhlík). Tyto aminokyseliny se označují jako biogenní aminokyseliny nebo proteinogenní aminokyseliny. Bílkovina
Bílkoviny, odborně proteiny (z řeckého πρώτειος próteios
„prvotní, primární, hlavní“), patří mezi biopolymery. Proteiny se řadí mezi makromolekuly, které obsahují jeden nebo více dlouhých řetězců aminokyselinových zbytků. Plní v organismech širokou škálu funkcí, včetně katalýzy metabolických reakcí, replikace DNA, reakce na podněty, poskytování struktury buňkám a organismům a také transport molekul z jedné polohy do polohy druhé. Sacharidy Sacharidy (též cukry, nesprávně označované i jako uhlovodany a karbohydráty – nejsou technicky hydráty uhlíku) (latinsky saccharum, řecky sákcharon, cukr) jsou základní složkou všech živých organizmů a současně nejrozsáhlejší skupinou organických látek, tvoří největší podíl organické hmoty na Zemi. Živočišné tkáně a jejich buňky obsahují méně sacharidů než bílkovin a lipidů (např. tělo člověka obsahuje asi 2 % sacharidů v sušině), rostliny obsahují 85 až 90% sacharidů v sušině. Poznání struktury a vlastností fyziologicky významných sacharidů je nutné k pochopení jejich úlohy v organizmu člověka, kde jsou cukry nejvýznamnějším energetickým zdrojem buněk. Denní příjem sacharidů je u člověka 300 - 500g, organizmus je získává převážně ve formě polysacharidů (60% tvoří škrob), disacharidů (30% tvoří sacharóza), zbytek tvoří ostatní disacharidy a monosacharidy. BIOSYNTÉZA AMINOKYSELIN
Elementární dusík (N2) je v atmosféře přítomen v téměř
neomezeném množství. Před vstupem do cyklu dusíku musí být zredukován na NH3 a začleněn („fixován“) do aminokyselin. Proteosyntéza
Proteosyntéza se skládá ze dvou kroků. V prvním dochází
k přepisu (transkripci) části genetického kódu z DNA (DeoxyriboNucleic Acid - deoxyribonukleová kyselina) do mRNA (messenger RNA, informační RNA). V druhém kroku dochází k překladu (translaci) kódu z mRNA do tRNA (transformační nebo přenosová RNA) a k tvorbě primární struktury bílkovin z aminokyselin. V lidských buňkách probíhá transkripce v buněčném jádru a translace na ribozomech. Metabolismus sacharidŮ
Například rostliny syntetizují sacharidy z oxidu
uhličitého a vody fotosyntézou, což jim dovoluje ukládat energii absorbovanou vnitřním slunečním světlem. Živočichové a houby konzumují rostliny a používají buněčné dýchání k tomu, aby rozložili sacharidy z rostlin pro zisk energie v buňkách. DĚkuji za pozornost