7.

března 2018, IPVZ, Hotel ILF, PRAHA

 OSNOVA PŘEDNÁŠKY
1. Veřejné zdravotnictví a typy zdravotní péče
2. Zdraví a nemoc
3. Metodické základy:
a. statistika
b. demografie,
c. epidemiologie
4. Tři základní otázky studia zdraví: Jaké je
zdraví, proč je takové, co je potřeba vykonat, aby
bylo lepší.
5. Závěr
 1
Veřejné zdravotnictví
a typy zdravotní péče
 DVĚ ZÁKLADNÍ FORMY
ZDRAVOTNÍ PÉČE
• Individuální zdravotnické služby
(primární péče, ambulantní a nemocniční
péče apod.)
• Individuální zdravotnické služby
(primární péče, ambulantní a nemocniční
péče apod.)
• Péče o zdraví na populační úrovni
(veřejné zdravotnictví, preventivní
lékařství, hygiena, sociální lékařství,
ochrana a podpora zdraví, public health)
 DVĚ ZÁKLADNÍ FORMY
ZDRAVOTNÍ PÉČE
• Individuální zdravotnické služby
(primární péče, ambulantní a nemocniční
péče apod.)
• Péče o zdraví na populační úrovni
(veřejné zdravotnictví, preventivní
lékařství, hygiena, sociální lékařství,
ochrana a podpora zdraví, public health)
Významná je role veřejné správy všech
typů a úrovní, institucí, organizací,
občanských skupin, rodin i jednotlivců.
ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE
Zájem o zdraví
a jeho determinanty
Zdravotní výchova
Podpora zdraví
Prevence primární
Prevence sekundární
Diagnostika
Terapie
Rehabilitace
Sociální reintegrace
ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE
Zájem o zdraví
a jeho determinanty
Zdravotní výchova
Podpora zdraví
Prevence primární
Prevence sekundární
Diagnostika
Terapie
Rehabilitace
Sociální reintegrace
ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE
Zájem o zdraví
a jeho determinanty
Zdravotní výchova
Podpora zdraví
Prevence primární
Prevence sekundární
Diagnostika
Terapie
Rehabilitace
Sociální reintegrace
ETAPY ZDRAVOTNÍ PÉČE
Zájem o zdraví
a jeho determinanty
Zdravotní výchova
Podpora zdraví
Prevence primární
Prevence sekundární
Diagnostika
Terapie
Rehabilitace
Sociální reintegrace
Sociálně zdravotní (zdravotně sociální) dlouhodobá péče
 populace

nemoc zdraví

jedinec
 populace

nemoc zdraví

jedinec
 populace

nemoc zdraví
Běžná
medicínská
péče

jedinec
 populace

nemoc zdraví
Běžná
medicínská
A péče

jedinec
 populace

nemoc zdraví
Běžná
medicínská
A péče

jedinec
 populace

B C

nemoc zdraví
Běžná
medicínská
A péče

jedinec
 populace

B C

nemoc zdraví
Běžná
medicínská
A péče

jedinec
 populace

B C

nemoc zdraví
Běžná
medicínská
A péče

jedinec
 populace

B C

nemoc zdraví
Běžná
medicínská
A péče

jedinec
 populace

B C

nemoc zdraví
Běžná
medicínská
A péče

jedinec
 populace

B C

nemoc zdraví
Běžná
medicínská
A péče

jedinec
VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ
(PUBLIC HEALTH)
PUBLIC HEALTH je v odborné
literatuře poměrně dobře
definováno jako: „organizované
úsilí společnosti s cílem chránit,
rozvíjet a navracet zdraví lidí.
Jde o kombinaci vědeckých
poznatků, dovedností i názorů
směřujících k udržení a zlepšení
zdraví lidí prostřednictvím
kolektivních anebo sociálních
aktivit. PUBLIC HEALTH je
instituce, vědecký obor i praxe.“
 2
Zdraví a nemoc
Ukazatelé četnosti nemoci v populaci
 ZDRAVÍ
• Zdraví je stav úplné tělesné,
duševní a sociální pohody a nejen
nepřítomnost nemoci nebo vady.
• Health is a state of complete physical,
mental and social well-being and not
merely the absence of disease or
infirmity (část ústavy SZO, přijato v
roce 1946 na konferenci v New Yorku).
Základní komponenty zdraví
• Duševní zdraví (někdy se uvádí i termín
„psychologické zdraví“) zahrnuje i emocionální
zdraví, vztahuje se k intelektuálním
schopnostem a k subjektivnímu hodnocení
vlastního zdravotního stavu.
• Tělesné zdraví se obvykle dává do souvislosti
s nepřítomností nemoci nebo vady. Znamená
udržení fyziologických funkcí orgánů,
biologickou integritu jedince jako celku.
• Sociální zdraví se týká schopnosti navazovat
sociální kontakty, rozvíjet uspokojivé mezilidské
vztahy a zvládat sociální role.
 NEMOC
A
8
nemoc jako objektivní
porucha zdraví
6

2 3 C
B
1 nemoc jako
nemoc jako
předmět
vnímaná
4 zdravotnických
porucha zdraví služeb
5 7

Nemoc jako objektivní porucha zdraví (A),

subjektivně vnímaná (B) i jako předmět
činnosti zdravotnictví (C)
FENOMÉN LEDOVCE
osoby ošetřované
viditelná ve zdravotnických
část ledovce zařízeních

skrytá osoby nemoc nemoci manifestní,

část nevnímající ale odborně neléčené
ledovce nebo ji ignorující
nemoc lze odhalit
latentní a subklinické preventivní
formy nemocí prohlídkou
trvalé následky nemocí, osoby se sníženou
vady, dysfunkce a handicapy kvalitou zdraví
osoby zdravé, ohrožené potenciálně
zvýšeným rizikem nemocní
UKAZATELE ČETNOSTI
NEMOCI V POPULACI
• Ukazatele četnosti nemocí v populaci,
které se používají v epidemiologii, lze
rozdělit do dvou základních kategorií:
prevalence a incidence.
• PREVALENCE nemoci je počet
případů v dané populaci v určitém
okamžiku, zatímco INCIDENCE je
počet nových případů nemoci v
daném časovém intervalu v
definované populaci.
Faktory ovlivňující prevalenci

KLESÁ VLIVEM
NARŮSTÁ VLIVEM
Kratším trváním nemoci
Delším trváním nemoci
Poklesem vzniku
Nárůstu nových případů
nových případů
nemoci (růstem incidence)
Přílivem nemocných Přílivem zdravých
(vnímavých, rizikových) imigrantů
imigrantů Odchodem nemocných
Odchodem zdravých Zlepšením léčby,
(odolných, bezrizikových) (terapie vede k
emigrantů uzdravení)
Zlepšením diagnostiky
(lepší hlášení)
 Vztah mezi ukazateli frekvence
nemoci v populaci
Pokud incidence příliš nekolísá, přibližně platí, že:

Prevalence = incidence × průměrné trvání nemoci

 3
Metodické základy:
a. statistika
b. demografie,
c. epidemiologie
 STATISTIKA
• Statistika jako souhrn číselných údajů.
• Statistika je vědecká disciplína, která
se zabývá studiem hromadných
náhodných jevů.
• Předmětem statistiky jsou výsledky
hromadných pozorování, jejich sběr,
popis, analýza a využití pro
rozhodování a předpovědi.
Statistika v medicíně je jednou
z vědeckých metod, usnadňujících
sběr, popis, analýzu a interpretaci
informací. Pomáhá pracovat s daty,
pro které je typická velká variabilita, a
umožňuje získat z takových informací
to, co je zákonité, co se dá využít pro
předpovědi a co je možné aplikovat
v praxi v souladu se stanovenými
záměry.
 DEMOGRAFIE
Demografie zkoumá počet, strukturu,
vývoj a zákonitosti vývoje obyvatelstva.
Jejím obecným úkolem je studovat
chování demografických systémů.
Orientuje se zejména na poznávání
charakteristik, podmínek, determinant a
zákonitostí populační reprodukce, což je
neustálá obnova humánních populací v
důsledku rození a umírání.
 PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (1)

Počet obyvatel (střední stav obyvatelstva)

k 30. červnu 2016 = 10 565 234 obyvatel
Počet zemřelých 2016 = 107 750
Počet zemřelých do 1 roku věku
v roce 2016 = 317
Počet živě narozených = 112 663
 PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (2)
Úmrtnost, Hrubá míra úmrtnosti = počet
zemřelých připadajících na 1 000 obyvatel
středního stavu; v roce 2016 byla 10,22
Kojenecká úmrtnost = počet zemřelých
do 1 roku života na 1000 živě narozených,
v roce 2016 byla 2,81
Živorodnost = počet živě narozených
připadajících na 1 000 obyvatel středního stavu
v roce 2016 byla 10,66
 Ukázka výpočtu

X 1 000 = 10,22
• Úmrtnost=

• Kojenecká X 1 000 = 2,81

úmrtnost
=

X 1 000 = 10,66
• Živorodnost =
 PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (3)
Přirozený přírůstek (úbytek)
2016, 112 663 – 107 750 = 4 913

Kvocient přirozeného přírůstku

(na 1000 obyvatel) v roce 2016

X 1 000 = 0,46
 PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (4)

• Hrubá míra reprodukce – počet

děvčátek narozených jedné ženě
v průběhu jejího generačního období.
• Čistá míra reprodukce – počet
děvčátek narozených jedné ženě
v průběhu jejího generačního období,
které se v průměru dožijí věku své matky
v době porodu.
 HRUBÁ A ČISTÁ MÍRA REPRODUKCE
V ČESKÝCH ZEMÍCH V LETECH 1920 - 2015

hrubá míra reprodukce

čistá míra reprodukce

 PŘÍKLADY NĚKTERÝCH
DEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ (5)
Naděje dožití (střední délka života)
vypočítává se z úmrtnostních tabulek a
udává, kolik let by se osoba x-letá v
průměru dožila při platnosti
specifických úmrtností podle věku v
daném kalendářním roce.
Nejčastěji se používá naděje dožití pro
věk 0, tedy při narození.
 EPIDEMIOLOGIE
• Epidemiologie studuje rozložení a
determinanty stavů a událostí majících vztah
ke zdraví v určených populačních skupinách
a využívá výsledků tohoto studia ke zvládání
zdravotních problémů.
• Epidemiology is the study of the distribution
and determinants of health-related states or
events in specified populations, and the
application of this study to the control of
health problems.
 ETIOLOGIE
• Etiologie soubor poznatků o příčinách
(podmínkách) nemocí.
• Patogeneze je racionálním výkladem
fyziologického (patofyziologického) procesu,
který vede od zdraví k nemoci.
• Etiopatogeneze je výrazem úzké návaznosti
obou zmíněných pojmů. Zabývá se příčinami
nemoci, jejím vznikem a dalšími okolnostmi,
které rozvoj nemoci provázejí.
ETIOLOGICKÉ MODELY
OSOBA – MÍSTO – ČAS
OSOBA
ETIOLOGICKÝ ČINITEL
PROSTŘEDÍ

OSOBA – ZNAK – NEMOC

JOHN SNOW (1813 – 58)
London Medical Graduate 1844

Jako první vyslovil

hypotézu, že choleru
způsobuje požití špatné
vody (1849).
Patřil k předním
odborníkům na anestézii,
královně Viktorii podával
chloroformovou anestézii
při porodu v letech 1853 a
1857.
1854 přispěl k zastavení
cholery v Londýně.
 THIS WATER PUMP
WAS UNVEILED BY
COUNCILLOR DAVID WEEKS
LEADER OF WESTMINSTER CITY COUNCIL
ON
20 JULY 1992

IT MARKS A PIONEERING EXAMPLE OF

MEDICAL RESEARCH IN THE SERVICE OF
PUBLIC HEALTH
City of Westminster

THE ORIGINAL PUMP IS BELIEVED

TO HAVE BEEN SITUATED OUTSIDE
THE NEARBY “SIR JOHN SNOW“
PUBLIC HOUSE
 ZÁKLADNÍ TYPY
POPULAČNÍCH STUDIÍ
1.TYPY STUDIÍ ZALOŽENÝCH NA POZOROVÁNÍ
1.1. Ekologická, korelační studie
1.2. Průřezová studie
1.3. Kohortová (prospektivní studie)
1.4. Retrospektivní studie (case-control)
2. TYPY STUDIÍ ZALOŽENÝCH NA INTERVENCI
(EXPERIMENTY):
2.1. Klinický kontrolovaný pokus (controlled randomised trial)
2.2. Populační kontrolovaný pokus (community intervention
study, field trial)
1.1. Ekologická, korelační studie

Obvykle jde o mapy s vyznačenou

intenzitou výskytu sledovaných jevů.
 1.2. PRŮŘEZOVÁ STUDIE

nemoc
+ - celkem
ano a b a+b
sledovaný
znak ne c d c+d
celkem a+c b+d a+b+c+d
RIZIKO – jako míra závislosti
Riziko je pravděpodobnost, že nastane
nějaký nepříznivý jev (např. onemocnění
nebo úmrtí).

Pravděpodobnost je podíl počtu případů,

v nichž jev nastal, ku počtu případů, v
nichž nastat mohl. Je to číslo od nuly do
jedné.
1.3. Kohortová (prospektivní) studie
osoby
vystavené průběžné sledování
rizikovému nemocné
faktoru
osoby
soubor
studovaný

statistické srovnání
podílu nemocných osob

osoby
nevystavené průběžné sledování
rizikovému nemocné
faktoru osoby
soubor
kontrolní
 Kohortová studie studuje
výskyt nemoci v rizikové a
bezrizikové skupině osob
nemoc
+ - celkem
přítomen a b a+b
znak
nepřítomen c d c+d
celkem a+c b+d a+b+c+d
KOHORTOVÁ STUDIE (B)
Pravděpodobnost výskytu
nemoci ve skupině vystavené
rizikovému faktoru = a/(a+b).
Pravděpodobnost výskytu
nemoci ve skupině nevystavené
rizikovému faktoru = c/(c+d).
 RELATIVNÍ RIZIKO
Relativní riziko je poměr obou zmíněných
pravděpodobností. Informuje, kolikrát
častěji onemocní osoby vystavené riziku
než osoby nevystavené riziku.

a
a  b a(c  d )
RR  
c c ( a  b)
cd
 ATRIBUTIVNÍ RIZIKO
Atributivní riziko je rozdíl obou zmíněných
pravděpodobností. Informuje, kolik případů
(onemocnění nebo úmrtí) lze připsat na
vrub rizikového faktoru.

a c
AR  
ab cd
1.4. Retrospektivní studie
(case‑control study)
osoby zjišťování informací osoby
vystavené
rizikovému o minulosti s nemocí B
faktoru

statistické srovnání
podílu osob vystavených
rizikovému faktoru

osoby zjišťování informací

vystavené osoby
rizikovému bez nemoci B
faktoru o minulosti
Retrospektivní studie studuje
výskyt znaku ve skupině
nemocných a zdravých osob
nemoc
+ - celkem
přítomen a b a+b
znak
nepřítomen c d c+d
celkem a+c b+d a+b+c+d
2. TYPY STUDIÍ ZALOŽENÝCH NA
INTERVENCI (EXPERIMENTY):
2.1. Klinický kontrolovaný pokus
(controlled randomised trial)
2.2. Populační kontrolovaný pokus
(community intervention study,
field trial)
 KLINICKÝ KONTROLOVANÝ
POKUS
ZÁMĚR:
DOLOŽIT OBJEKTIVNÍMI METODAMI,
KTERÝ ZE DVOU (NEBO VÍCE)
ZPŮSOBŮ LÉČENÍ (POPŘÍPADĚ
JINÝCH INTERVENCÍ) JE LEPŠÍ
(ÚČINNĚJŠÍ).
 DÍLČÍ SCHÉMA
KONTROLOVANÉHO POKUSU

osoby
zařazené
do pokusu

osoby  osoby
před léčbou  randomizace  před léčbou
lékem A  lékem B

léčba léčba
lékem A dvojitý slepý pokus lékem B

 
osoby osoby
po léčbě statistické po léčbě
 srovnání 
lékem A lékem B

MOŽNOSTI VYSVĚTLENÍ
POZOROVANÉHO
ROZDÍLU NEBO
ZÁVISLOSTI
1. NÁHODA
2. CONFOUNDING
3. BIAS (ZKRESLENÍ)
4. SLEDOVANÝ FAKTOR
a) NÁHODA
Při posuzování náhodnosti
asociace hraje důležitou roli
velikost vzorku a
zhodnocení statistické
významnosti asociace.
 b) CONFOUNDING
(„třetí faktor“, „nepřímá asociace“,
„zprostředkovaná asociace“)
confounder
C

E N
expozice nemoc

Confounder je faktor asociovaný se studovanou

expozicí a také asociovaný s výskytem studované
nemoci, který neleží na kauzální cestě mezi
studovanou nemocí a expozicí.
 c) BIAS (zkreslení)
Bias je systematická chyba v odhadu
studovaného efektu (rozdílu), která
vznikla v důsledku chyby při plánování
nebo provedení epidemiologické
studie: bias se může projevit jak
podhodnocením, tak nadhodnocením
skutečného efektu (např. v důsledku
výběru).
 4
Tři základní otázky studia zdraví:
Jaké je zdraví, proč je takové, co je třeba
vykonat, aby bylo lepší.
1. JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ?

POPIS

CO, KOLIK, KDE, KDY

 JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ?
Zdraví je mnohem horší, než by mohlo
být:
• kdybychom dokázali lépe pomoci lidem
zvolit si vlastní zdravý životní styl a
pečovat o své zdraví,
• kdybychom lépe využili ty vzácné
zdroje, které máme pro zdraví lidí k
dispozici.
2. PROČ JE TAKOVÉ ?

POPIS ANALÝZA
 CO SE DÁ UDĚLAT
PRO ZLEPŠENÍ
ZDRAVÍ?

PÉČE O
POPIS ANALÝZA
ZDRAVÍ
PÉČE O ZDRAVÍ
je široce pojatý souhrn zdravotnických,
organizačních, ekonomických,
výchovných a dalších prostředků,
opatření a aktivit, jejichž smyslem je
chránit, upevňovat, rozvíjet a navracet
lidem zdraví.

Všechny činnosti, které chrání a posilují

zdraví lidí.
 PÉČE O
POPIS ANALÝZA
ZDRAVÍ

ZDRAVOTNICTVÍ
ZDRAVOTNICTVÍ
rezortní systém obsahující soustavu
odborných zařízení, orgánů a
institucí (spolu s lidmi, vybavením,
poznatky a metodami), které byly
vytvořeny s cílem poznávat a
uspokojovat zdravotní potřeby i
oprávněné požadavky lidí.
Zdravotnictví je subsystémem široce
pojímané péče o zdraví.
PÉČE O ZDRAVÍ

ostatní resorty

zdravotnictví
všechny další organizace,
instituce, orgány veřejné
správy, občanské iniciativy,
spolky, rodiny a jednotlivci
SOCIÁLNÍ PROSTŘEDÍ

PÉČE O
POPIS ANALÝZA
ZDRAVÍ
 A
JAKÉ JE ZDRAVÍ LIDÍ
 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY)
věk
80

ČESKÁ REPUBLIKA
75

70

65
1970 1980 1990 2000 2010
kalendářní roky
věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY)
80

ČESKÁ REPUBLIKA
75

70

65
STÁTY BÝVALÉHO
SOVĚTSKÉHO SVAZU

60
1970 1980 1990 2000 2010
kalendářní roky
věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY)
85

80

ČESKÁ REPUBLIKA
75

70 ČLENSKÉ ZEMĚ EU
(P0 1. KVĚTNU 2004)

65
1970 1980 1990 2000 2010
kalendářní roky
věk NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI + ŽENY)
85

ČLENSKÉ ZEMĚ EU
(PŘED 1. KVĚTNEM 2004)
80

75

ČESKÁ REPUBLIKA
70

65
1970 1980 1990 2000 2010
kalendářní roky
 NADĚJE DOŽITÍ V OKRESECH ČR

Rozložení okresů České republiky

podle hodnot naděje dožití mužů při narození v letech 1985 a 2016
(pramen ÚZIS, DPS-okres)
 Naděje
dožití
při narození
MUŽI
2002-2004
 Naděje
dožití
při narození
ŽENY
2002-2004
věk věk
80 85

MUŽI ŠVÉDSKO
ŽENY ŠVÉDSKO
RAKOUSKO
RAKOUSKO
75
ČESKÁ
ČESKÁ 80 REPUBLIKA
REPUBLIKA

70
MAĎARSKO
MAĎARSKO
75
65

60 70
1970 1980 1990 2000 2010 2020 1970 1980 1990 2000 2010 2020
kalendářní roky kalendářní roky

Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen

ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE)
 věk
85
ŠVÉDSKO
ŽENY RAKOUSKO
80
ČESKÁ
REPUBLIKA

75
MAĎARSKO

MUŽI 70

65

60
1970 1980 1990 2000 2010 2020
kalendářní roky

Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen

ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE)
 věk
85
ŠVÉDSKO
ŽENY RAKOUSKO
80
ČESKÁ
REPUBLIKA

75

MAĎARSKO

MUŽI 70

65

60
1970 1980 1990 2000 2010 2020
kalendářní roky

Naděje dožití (střední délka života) při narození u mužů a žen

ve Švédsku, Rakousku, České republice a Maďarsku v letech 1970-2011
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE)
počet případů na 100 000 počet případů na 100 000
900 700

800 600
MUŽI
700 MAĎARSKO
ŽENY
500
600 MAĎARSKO
400
500
ČESKÁ 300
400 REPUBLIKA ČESKÁ
REPUBLIKA
RAKOUSKO ŠVÉDSKO RAKOUSKO
200
300
ŠVÉDSKO

200 100
1970 1980 1990 2000 2010 2020 1970 1980 1990 2000 2010 2020
kalenářní roky kalendářní roky

Standardizovaná úmrtnost na kardiovaskulární nemoci

u mužů a žen v Maďarsku, České republice,
Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE).
počet případů na 100 000 počet případů na 100 000
400 210

MUŽI 200 ŽENY MAĎARSK

350 MAĎARSKO
190 O

180
ČESKÁ
300
REPUBLIKA 170
RAKOUSK
160 O ČESKÁ
250
REPUBLIK
150
RAKOUSKO A
ŠVÉDSKO
200 140
ŠVÉDSKO 130
150 120
1970 1980 1990 2000 2010 2020 1970 1980 1990 2000 2010 2020
kalendářní roky kalendářní roky

Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory

u mužů a žen v Maďarsku, České republice,
Rakousku a Švédsku v letech 1970-2011
(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE).
 B
Proč je zdraví lidí takové, jaké je.

Hlavní determinanty zdraví

ZDRAVÍ
ŽIVOTNÍ
STYL

ZDRAVÍ
ŽIVOTNÍ ŽIVOTNÍ
STYL PROSTŘEDÍ

ZDRAVÍ
 ŽIVOTNÍ ŽIVOTNÍ
STYL PROSTŘEDÍ

ZDRAVÍ

PÉČE O ZDRAVÍ
A
ZDRAVOTNICTVÍ
 ŽIVOTNÍ ŽIVOTNÍ
STYL PROSTŘEDÍ

ZDRAVÍ

PÉČE O ZDRAVÍ BIOLOGICKÝ

A (GENETICKÝ)
ZDRAVOTNICTVÍ
ZÁKLAD
 ŽIVOTNÍ ŽIVOTNÍ
STYL PROSTŘEDÍ

ZDRAVÍ

PÉČE O ZDRAVÍ BIOLOGICKÝ

A (GENETICKÝ)
ZDRAVOTNICTVÍ
ZÁKLAD
ZDRAVÍ
ZDRAVÍ
INDIVIDUÁLNĚ
ORIENTOVANÁ
ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA A
DALŠÍ FORMY MOTIVACE
Riziko
onemocnění
INDIVIDUÁLNĚ
ORIENTOVANÁ
ZDRAVOTNÍ VÝCHOVA A
DALŠÍ FORMY MOTIVACE
Riziko
onemocnění
POPULAČNĚ
ORIENTOVANÁ
OPATŘENÍ

nezdravé pracovní a životní prostředí

špatná výživa (zdravotně nebezpečné potraviny)
nebezpečné sociální chování, např. růst násilí a kriminality
nevyhovující bydlení, nevhodné využívání volného času, stres apod.
široká škála dalších sociálních a ekologických faktorů ohrožujících zdraví
Riziko
onemocnění
SOCIÁLNÍ DETERMINANTY (a)

1. Zdraví souvisí se sociálním gradientem.

2. Stres poškozuje zdraví.
3. Zdravotní a sociální podmínky v dětství
ovlivňují další zdravotní osud jedince.
4. Chudoba a sociální izolace zkracuje
život.
5. Stres na pracovišti (v rodině) zvyšuje
riziko nemocí.
SOCIÁLNÍ DETERMINATY (b)
6. Jistota zaměstnání zlepšuje zdraví,
nezaměstnanost je příčinou nemocí a
předčasných úmrtí.
7. Sociální opora a sociální kontakty
zlepšují zdraví.
8. Spotřeba alkoholu, cigaret a drog je
ovlivňována sociálním prostředím.
9. Zdravé potraviny jsou politickým
problémem.
10. Zdravá doprava, to je chůze, jízda na
kole a dobrá veřejná doprava.
 chudá země

bohatí chudí

Obezita, kouření a pití alkoholu

v chudých zemích
Vyšší sociální pozice provázaná s kouřením, alkoholem a nadváhou
Nižší sociální pozice charakterizovaná podváhou
 60

kardiovaskulární nemoci
50
% z celkového počtu zemřelých

40

30

zhoubné nádory
20

10

tuberkulóza infekční nemoci

0
1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000
kalendářní roky

Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a

tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006
 60

kardiovaskulární nemoci
50

1925 - 1926
% z celkového počtu zemřelých

40

30

zhoubné nádory
20

10

tuberkulóza infekční nemoci

0
1910 1920 1930 1940 1950 1960 1970 1980 1990 2000
kalendářní roky

Procento zemřelých na kardiovaskulární nemoci, nádory, infekční nemoci a

tuberkulózu z celkového počtu zemřelých v českých zemích v letech 1919-2006
 bohatá země

bohatí chudí

Obezita, kouření a pití alkoholu

v bohatých zemích
 chudá země bohatá země

bohatí chudí bohatí chudí

Zřetelné rozdíly v úrovni zdraví Zřetelné rozdíly v úrovni zdraví

ZÁSADNÍ A VÝRAZNÝ ROZDÍL V ÚROVNI ZDRAVÍ

 bohatí chudí

PŘEVAŽUJÍCÍ ZEMĚDELSTVÍ
 bohatí chudí

PŘEVAŽUJÍCÍ PRŮMYSL
 bohatí chudí

OCHRANNÉ KRÉMY
POČET LET ZTRACENÝCH V DŮSLEDKU DISABILITY (DALY) PŮSOBENÍM
HLAVNÍCH ROZIKOVÝCH FAKTORŮ V EVROPSKÉM REGIONU SZO, 2004

RIZIKA PRACOVNÍHO PROSTŘEDÍ

pořadí

DROGY
ALKOHOL 2
TABÁK 1
SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA 4
NÍZKÁ SPOTŘEBA OVOCE A ZELENINY 5
NADVÁHA A OBEZITA 3
VYSOKÝ KREVNÍ CUKR
VYSOKÝ CHOLESTEROL
VYSOKÝ KREVNÍ TLAK
 SPOTŘEBA ALKOHOLU
(V LITRECH ČISTÉHO LIHU NA OSOBU)
V ROCE 2000 (PRAMEN: HFA – DB, WHO/EUROPE)

EVROPA 8,89 <= 16

prvních šest zemí
LUCEMBURSKO 15,31 <= 12
ČESKÁ REPUBLIKA 13,68 <= 8
IRSKO 11,12
NĚMECKO 10,95 <= 4
FRANCIE 10,93
PORTUGALSKO 10,82 neudáno
SPOTŘEBA ALKOHOLU (V LITRECH ČISTÉHO LIHU NA OSOBU)
V LETECH 1970 – 2001 VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH
(PRAMEN: HFA – DB, WHO/EUROPE)
litry čistého lihu na osobu
20

FR

IT

15 LU Lucembursko
ČR Česká republika
LU
EU
ČR FR Francie
10
EU Evropská unie

IT Itálie

5
1970 1980 1990 2000 2010
kalendářní roky
SPOTŘEBA ALKOHOLU (V LITRECH ČISTÉHO LIHU NA OSOBU)
V LETECH 2000 – 2014 VE VYBRANÝCH EVROPSKÝCH ZEMÍCH
(PRAMEN: HFA – DB, WHO/EUROPE)

ESTONSKO

LITVA
FRANCIE
ČR

PRŮMĚR EVROPSKÝ REGION LUCEMBURSKO

ITÁLIE
SPOTŘEBA ALKOHOLU V LITRECH ČISTÉHO LIHU
NA OSOBU STARŠÍ NEŽ 15 LET
Údaje z roku 2016 (doplněno v květnu 2018)

celkem pivo víno destiláty další

Estonsko 15,35 5,22 1,47 7,72 1,47
Litva 13,61 5,93 0,99 5,05 1,65
Česká
republika 12,99 6,92 2,77 3,30 -
Francie 11,74 2,21 6,90 2,43 0,20

Pramen: Global Health Observatory Data Repository (European Region)

http://apps.who.int/gho/data/node.main-euro.A1039?lang=en&showonly=GISAH
 www.deathsfromsmoking.net

ROČNÍ ZTRÁTY (ÚMRTÍ)

V DŮSLEDKU KOUŘENÍ
• V České republice kouření ročně zabíjí okolo
18 000 lidí.
• Zhruba 10 000 z nich zemře v důsledku kouření
ve středním věku
• Mnozí z těch, kteří v důsledku kouření zemřeli ve
středním věku, by mohli ještě prožít 10, 20, 30 i
více let dobrého života.
• Ti, kteří v důsledku kouření zemřeli ve středním
věku, si kouřením zkrátili život v průměru o 21 let.
 www.deathsfromsmoking.net

KOUŘENÍ ZPŮSOBUJE ZHRUBA

TŘIKRÁT TOLIK ÚMRTÍ NEŽ VŠECHNY
NEMEDICÍNSKÉ PŘÍČINY DOHROMADY.
18 000 7 070*
kouření nemedicínské příčiny

Vraždy/znásilnění Pády
Sebevraždy Utonutí
Dopravní nehody Otravy
Letecká neštěstí Požáry
Vlaková neštěstí Povodně/bouře
Nehody v práci Jiné katastrofy
Nehody doma Ostatní nehody

*v roce 2000
 www.deathsfromsmoking.net

KOUŘENÍ ZABÍJÍ 18 000 LIDÍ ROČNĚ.

UMÍRAJÍ NA MNOHO RŮZNÝCH NEMOCÍ.

8 000 7 000
novotvary * nemoci
oběhové
soustavy

1 000
2 000 jiné
nemoci
dýchací *zahrnuje 5 000 (87%) z 5 726
soustavy úmtí na bronchogenní karcinom
 www.deathsfromsmoking.net

ZHRUBA JEDNO ZE TŘÍ ÚMRTÍ MUŽŮ

VE STŘEDNÍM VĚKU BYLO
ZPŮSOBENO KOUŘENÍM. *

*8,500 (37%)
z 23 000 úmrtí ve věku 35-69 let
 500 459
400 366

300
227
200
100
100

nekuřáci 1-14 15-24 25 a více

kuřáci podle počtu denně
vykouřených cigaret

Poměrná úmrtnost na srdeční koronární nemoc podle

intenzity kouření cigaret u mužů ve věku 35-54 let
(úmrtnost kuřáků = 100%)
 počet cigaret
3000
MAĎARSKO
ČESKÁ
2500 REPUBLIKA

2000

RAKOUSKO
1500

1000

ŠVÉDSKO
500

0
1970 1980 1990 2000
kalendářní roky

POČET PRODANÝCH CIGARET NA 1 OBYVATELE

(pramen: HFA-DB, WHO/EUROPE a www.czso.cz)
Struktura souboru respondentů (HIS) podle typu kouření a vzdělání
(po standardizaci podle věku) (pramen ÚZIS ČR)
 OBEZITA - ZÁKLADNÍ ÚDAJE
• Obezita se jako příčina smrti podílí na 1
miliónu úmrtí ročně a na 12 miliónech let
života v nemoci (890 mil. obyvatel celkem,
9,8 mil. zemřelých ročně).
• Odhaduje se, že obezita zkracuje život
zhruba o 3 roky a při zachování současných
trendů by do roku 2050 mohla tato ztráta
narůst na více než 5 let.
• Obezita spotřebovává okolo 6% nákladů na
zdravotní péči.
• Obezita postihuje zejména chudší vrstvy a
omezuje jejich možnosti zlepšit svoji
socioekonomickou situaci.
 Procento obezních mužů a žen ve čtyřech
ekonomicko-sociálních úrovních
% Pan-EU consumer survey – Martinez et al.1999
16
muži
14
ženy
12
procento obézních

10
8
6
4
2
0
nižší
1 nižší-střední
2 3
střední střední
4 vyšší
ekonomicko-sociální úroveň
 Procento obezních mužů a žen ve čtyřech
ekonomicko-sociálních úrovních
% Pan-EU consumer survey – Martinez et al.1999
16
muži
14
ženy
12
procento obézních

10
8
6
4
2
0
nižší
1 nižší-střední
2 3
střední střední
4 vyšší
ekonomicko-sociální úroveň
 Procento obezních mužů a žen ve čtyřech
ekonomicko-sociálních úrovních
% Pan-EU consumer survey – Martinez et al.1999
16
muži
14
ženy
12
procento obézních

10
8
6
4
2
0
nižší
1 nižší-střední
2 3
střední střední
4 vyšší
ekonomicko-sociální úroveň
 C
Co je potřeba vykonat, aby
zdraví lidí bylo lepší
VÝCHODISKO
KRIZE MEDICÍNY?
A ZÁKLADNÍ MODELY
SOUHRNNÉ PÉČE O ZDRAVÍ
KRIZE MEDICÍNY ?
• víme toho víc
• umíme toho víc
• je víc pacientů
(lepší diagnostika a nižší úmrtnost)
• stojí to čím dál tím víc peněz.
Žádná země na světě nemá tolik
prostředků, kolik by lékaři a další
zdravotničtí pracovníci dokázali utratit
v dobré víře, že pomáhají svým
pacientům.
V EVROPĚ SE NA ÚROVNI
ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL
NEJVÍCE PODÍLEJÍ CHRONICKÉ
NEINFEKČNÍ NEMOCI.
V EVROPĚ NA CHRONICKÉ NEMOCI
UMÍRÁ 87% OBYVATEL.
ODHADUJE SE, ŽE NÁKLADY NA
ZVLÁDÁNÍ CHRONICKÝCH NEMOCÍ
A FINANČNÍ ŠKODY, KTERÉ
ZPŮSOBUJÍ, PŘESAHUJÍ 6% HDP.
TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ
zdravé období délka nemoci
A

klinická diagnóza
TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ
zdravé období délka nemoci
A

klinická diagnóza

zdravé období délka nemoci medicínské

B prodloužení
života

časná diagnóza
TŘI MODELY SOUHRNNÉHO POJETÍ PÉČE O ZDRAVÍ
zdravé období délka nemoci
A

klinická diagnóza

zdravé období délka nemoci

medicínské
B prodloužení
života
časná diagnóza
prodloužení délka
zdravé období života ve zdraví nemoci
medicínské
C prodloužení
života
pomoc v dětství a dospívání posilování
pomoc v dospělosti soběstačnosti
PŘI PŘEVAZE CHRONICKÝCH
NEMOCÍ NESTAČÍ
• Zjišťovat nemoc co nejdříve
• Oddalovat úmrtí pacienta
• Posilovat prevenci
jednotlivých nemocí.

JE ŽÁDOUCÍ
PRODLUŽOVAT ZDRAVÝ ŽIVOT.
SROVNÁNÍ ZDRAVOTNÍ
SITUACE V ČR A VE
ŠVÉDSKU
 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
věk
85

80
ŠVÉDSKO
4 roky

75

ČESKÁ
70
REPUBLIKA

65
1970 1980 1990 2000 2010 2015
kalendářní roky
 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
věk
85

80
ŠVÉDSKO

75
22 roků
ČESKÁ
70
REPUBLIKA

65
1970 1980 1990 2000 2010 2015
kalendářní roky
 NADĚJE DOŽITÍ PŘI NAROZENÍ (MUŽI+ŽENY)
věk
85

ŠVÉDSKO
80 20 roků

75
22 roků
ČESKÁ
70
REPUBLIKA

65
1970 1980 1990 2000 2010 2015
kalendářní roky
HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY)

zdravé období délka nemoci

A
úmrtí

diagnóza
chronické
nemoci

LIFE EXPECTANCY
STŘEDNÍ DÉLKA ŽIVOTA, NADĚJE DOŽITÍ
HEALTH EXPECTANCY: HEALTHY LIFE YEARS (HLY)

72
70
ŠVÉDSKO
68
66
9 roků
64
62
60
58
56
54
2004 2005 2006 2007 2008 2009
kalendářní roky
Pramen: HEIDI DATA TOOL
http://ec.europa.eu/health/indicators/echi/list/echi_40.html#main?
KeepThis=true&TB_iframe=true&height=450&width=920
zdravé období délka
nemoci

naděje dožití

zdravé období délka

nemoci

naděje dožití
zdravé období délka
nemoci

naděje dožití

zdravé období délka

nemoci

naděje dožití
roky života
90
HLY (Healthy Life Years) + = naděje dožití
80

70
60

50

40

30
20

10
muži ženy
0
1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010
ČESKÁ ŠVÉDSKO ČESKÁ ŠVÉDSKO
REPUBLIKA REPUBLIKA
roky života
90
HLY (Healthy Life Years) + = naděje dožití
80
8,0
70 12,4
4,2 8,9
60

50
62,8 62,2 62,4 71,4
40

30

muži
20

10
ženy
0
1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010
ČESKÁ ŠVÉDSKO ČESKÁ ŠVÉDSKO
REPUBLIKA REPUBLIKA
roky života
90
HLY (Healthy Life Years) + = naděje dožití
80
10,8
70 13,2
9,6 13,5
60

50
63,3 64,6 61,9 71,0
40

30

ženy
20

10
muži
0
1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010
ČESKÁ ŠVÉDSKO ČESKÁ ŠVÉDSKO
REPUBLIKA REPUBLIKA
roky života
90
HLY (Healthy Life Years) + = naděje dožití
80
8,0 10,8
70 13,2
12,4 8,9 9,6 13,5
4,2
60

50
62,8 62,2 62,4 71,4 63,3 64,6 61,9 71,0
40

30
20

10
muži ženy
0
1962 2010 1962 2010 1962 2010 1962 2010
ČESKÁ ŠVÉDSKO ČESKÁ ŠVÉDSKO
REPUBLIKA REPUBLIKA
roky života
90
HLY (Healthy Life Years)
80
8,0
70 12,4 dobrý výsledek
4,2 8,9
60 medicínských
intervencí
50
62,8 62,2 62,4 71,4 v České republice
40 spočívající v
30
prodloužení života
chronicky
20 nemocných
10
muži
0
1962 2010 1962 2010
ČESKÁ ŠVÉDSKO
REPUBLIKA
roky života
90
HLY (Healthy Life Years)
80
8,0
70 12,4
4,2 8,9
60 dobrý výsledek
mezirezortní
50
62,8 62,2 62,4 71,4 zdravotní politiky
40 a soustavně
30 rozvíjené zdravotní
gramotnosti
20 ve Švédsku
10
muži
0
1962 2010 1962 2010
ČESKÁ ŠVÉDSKO
REPUBLIKA
 Spotřeba alkoholu na osobu
starší 15 let v litrech čistého lihu
pramen: databáze Světové zdravotnické organizace
litry čistého lihu
20

ČESKÁ
REPUBLIKA
15

10

ŠVÉDSKO

0
1970 1980 1990 2000 2010
kalendářní roky
 Počet prodaných cigaret na 1 obyvatele za rok
v České republice a ve Švédsku,
pramen: databáze Světové zdravotnické organizace a ČSÚ

počet cigaret
3000
ČESKÁ
REPUBLIKA
2500

2000

1500

1000

ŠVÉDSKO
500

0
1970 1980 1990 2000
kalendářní roky
 Průměrné množství ovoce a zeleniny
na osobu a rok (kg)ve Švédsku a České republice
pramen: databáze Světové zdravotnické organizace
kilogramy zeleniny
210
ŠVÉDSKO
200

190

180

170

160

150
ČESKÁ
140 REPUBLIKA

130

120
1970 1980 1990 2000 2010
kalendářní roky
PROCENTO OBÉZNÍCH MUŽŮ A ŽEN NAD 25 LET
v České republice a ve Švédsku v letech 1996-1998

30

25 ČR
24,7 26,2
20

15

10 11,9 Švédsko
10
5

0
MUŽI ŽENY
Pokud má Česká republika ve srovnání
se Švédskem
– dvojnásobnou spotřebu cigaret
– dvojnásobnou spotřebu alkoholu
– dvojnásobný výskyt obezity
– poloviční spotřebu zeleniny,
nemůže očekávat při jakkoli vysokých
nákladech na provoz ambulancí a
nemocnic, že dosáhne takovou úroveň
zdraví lidí, jaká je ve Švédsku.
SVĚTOVÁ ZDRAVOTNICKÁ ORGANIZACE
ODHADUJE, ŽE KDYBY SE PODAŘILO
ZVLÁDNOUT ZÁKLADNÍ DETERMINANTY
CHRONICKÝCH NEINFEKČNÍCH NEMOCÍ,
A TO
• KOUŘENÍ,
• ALKOHOL,
• OBEZITU
• SEDAVÝ ZPŮSOB ŽIVOTA
• A SKLIČUJÍCÍ SOCIÁLNÍ PODMÍNKY,
PAK BY VÝSKYT CHRONICKÝCH NEMOCÍ
KLESL O DVĚ TŘETINY.
ZDRAVOTNÍ
POLITIKA
ZDRAVOTNÍ POLITIKA
- projev zájmu a odpovědnosti
za zdraví lidí a výraz touhy po
spravedlnosti při spravování
záležitostí obce.
(Konference SZO v Adelaide 1988).
KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?

169
 KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?

V NEMOCNICÍCH ZDRAVÍ
POVĚTŠINĚ NEVZNIKÁ.

170
 KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?

V NEMOCNICÍCH ZDRAVÍ
POVĚTŠINĚ NEVZNIKÁ.

TAM SE S VELKÝM ÚSILÍM,

OBĚTAVOSTÍ I NÁKLADY
NAPRAVUJE TO, CO SE UŽ
POKAZILO.
171
 KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?
• Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a
na pracovištích, všude tam, kde lidé
žijí, pracují, odpočívají i stárnou.

172
 KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?
• Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a
na pracovištích, všude tam, kde lidé
žijí, pracují, odpočívají i stárnou.
• Tam by mělo směřovat hlavní úsilí o
ochranu, udržení a rozvoj zdraví lidí.
Tam je nutné čelit zdravotním
problémům.

173
 KDE VZNIKÁ ZDRAVÍ?
• Zdraví vzniká v rodinách, ve školách a
na pracovištích, všude tam, kde lidé
žijí, pracují, odpočívají i stárnou.
• Tam by mělo směřovat hlavní úsilí o
ochranu, udržení a rozvoj zdraví lidí.
Tam je nutné čelit zdravotním
problémům.
• Pokud se zdravotní problémy řeší až v
nemocnicích, je to nákladné a ne vždy
účinné. Žádný stát si takovou zdravotní
strategii nemůže dlouhodobě dovolit. 174
Některé krizové situace lze
překlenout pomocí realizace
krátkodobých opatření . 175
• Je žádoucí uvažovat o dlouhodobě
orientované péči o zdraví, na níž by se
podílely všechny rezorty, kterou by
vzali za svou zdravotničtí pracovníci a
ke které by přispívaly všechny stupně
veřejné správy, organizace i instituce.
• Měly by na ní podílet rodiny i
jednotlivci.
• Samozřejmě nesmí jít o jakýsi zdravotní
fundamentalismus stavějící zdraví nade
všechny hodnoty. Důležité je přiznat
zdraví lidí takovou hodnotu, která mu v
dobré společnosti patří.
176
 NEZBYTNOST
PROGRAMOVÉHO,
DLOUHODOBÉHO
A SYSTÉMOVÉHO
PŘÍSTUPU

177
1. Překotný růst nákladů na zdravotní
péči
2. Stagnace zdravotní úrovně spo-
lečnosti
3. Potíže při úsilí o redukci rizikových
faktorů, které leží vně tradičně
pojatého resortu zdravotnictví
 ZDRAVÍ 2020
připravený Evropskou
úřadovnou Světové zdravotnické
organizace
• ZDRAVÍ 2020 MÁ KOŘENY V MINULOSTI.
• JE PŘIPRAVOVÁN NA ZÁKLADĚ SOUČASNÉ
SITUACE S VYUŽITÍM POZNATKŮ O VŠECH
OKOLNOSTECH, KTERÉ OVLIVŇUJÍ ZDRAVÍ
LIDÍ A PŘEDZNAMENÁVAJÍ DALŠÍ VÝVOJ
ZDRAVOTNÍ SITUACE.
• JEHO DOPAD JE ZAMĚŘEN NA BLIŽŠÍ I
VZDÁLENOU BUDOUCNOST.
ZÁKLADNÍ CÍL PROGRAMU

Prostřednictvím všech vládních

struktur a společnosti jako celku
významně zlepšit zdraví lidí, snížit
zdravotní rozdíly, posílit „Public
Health“ a zajistit trvale udržitelný
zdravotní systém orientovaný na lidi,
který je pro všechny a je spravedlivý
i kvalitní.
ZÁKLADNÍ CÍL PROGRAMU

Prostřednictvím všech vládních

struktur a společnosti jako celku
významně zlepšit zdraví lidí, snížit
zdravotní rozdíly, posílit „Public
Health“ a zajistit trvale udržitelný
zdravotní systém orientovaný na lidi,
který je pro všechny a je spravedlivý
i kvalitní.
http://www.euro.who.int/
__data/assets/pdf_file/
0011/199532/Health2020-
Long.pdf

182 stran
Ministerstvo zdravotnictví
ČR: Zpráva o zdraví
obyvatel České republiky.
Praha, Ministerstvo
zdravotnictví ČR, 2014.

Ministerstvo
zdravotnictví: Zdraví 2020.
Národní strategie ochrany
a podpory zdraví a
prevence nemocí. Praha,
Ministerstvo zdravotnictví
ČR, 2014.
 DVA STRATEGICKÉ CÍLE

• zlepšit zdraví obyvatel a snížit

nerovnosti v oblasti zdraví;
• posílit roli veřejné správy v oblasti
zdraví a přizvat k řízení a rozhodování
všechny komponenty společnosti,
sociální skupiny i jednotlivce.

Je důležité zlepšit zdravotní gramotnost

 ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
(health literacy)
Je to schopnost přijímat správná
rozhodnutí mající vztah ke zdraví
v kontextu každodenního života – doma,
ve společnosti, na pracovišti, ve
zdravotnických zařízeních, v obchodě i
politice. Je to důležitá metoda zvyšující
vliv lidí na své vlastní zdraví a posilující
jejich schopnost získávat a využívat
informace i přijímat a nést svůj osobní díl
odpovědnosti.
 PROČ ZDRAVOTNÍ
GRAMOTNOST
Nízká zdravotní gramotnost vede k plýtvání v
systému zdravotní péče. Jsou poskytovány
zdravotnické služby
• nemocným, kteří vůbec nemuseli
onemocnět,
• i těm nemocným, kteří svou nespoluprací
během terapie, znemožňují dosáhnout
potřebných výsledků.
Ve svém důsledku nízká zdravotní gramotnost
devastuje systém péče o zdraví a degraduje
úsilí zdravotnických pracovníků.
 PROČ ZDRAVOTNÍ
GRAMOTNOST (4)

• VYŠŠÍ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

VEDE K LEPŠÍMU ZDRAVÍ LIDÍ.
• NÍZKÁ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
JE SPOJENA S HORŠÍM ZDRAVÍM A
VEDE K EKONOMICKÝM ZTRÁTÁM
(ČR ROČNĚ 12 MILIARD)
Jaké jsou překážky správného a
svobodného rozhodování?
Kognitivní disonance a podmínky, do nichž
se lidé rodí, v nichž vyrůstají, pracují,
PACIENT
odpočívají i stárnou.
 stres výživa riziko
inf ní
e
ne ekčn ouř
mo í k
ci ne
ZDRAVOTNÍ
informace GRAMOTNOST vzdělávání
ele
e kt r
enc on
n iza
bsti ce
a

sc
če tní pohyb

re
pé vo

en
ra

ing
zd
 stres výživa riziko
inf ní
e
ne ekčn ouř
mo í k
ci ne
ZDRAVOTNÍ
informace GRAMOTNOST vzdělávání
ele
e kt r
enc on
n iza
bsti ce
a

sc
če tní pohyb

re
pé vo

en
ra

ing

zd

ZDRAVOTNĚ GRAMOTNÁ SPOLEČNOST

 ZÁKLADNÍ TYPY
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI
A. Funkční zdravotní
gramotnost
B. Interaktivní zdravotní
gramotnost
C. Kritická zdravotní
gramotnost
FUNKČNÍ ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

Týká se výsledku tradiční zdravotní

výchovy spočívající v poskytování
informací o zdravotních rizicích a o
tom, jak si počínat ve zdravotnickém
systému. Cílem je rozšířit a
prohloubit znalosti lidí o zdravotních
rizikových faktorech.
 INTERAKTIVNÍ
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

Do značné míry obsahuje nové

zaměření zdravotní výchovy
v posledních 20 letech. Záměrem
je zde rozvíjet schopnosti lidí
jednat samostatně, zejména
posílit jejich motivaci a
odpovědnost při respektování
pokynů.
 KRITICKÁ
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST

Rozvíjí u jedinců takové

schopnosti, které se týkají jak
jejich individuálního chování, tak
sociálně a politicky orientovaných
činností, jejichž smyslem je podílet
se na vytváření zdravotně
příznivého sociálního prostředí.
 World Health
Organization
2013

Editors:
Ilona Kickbusch,
Jürgen M. Pelikan,
Franklin Apfel &
Agis D. Tsouros

73 stran

http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0008/190655/e96854.pdf
ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOST
PODLE WHO
Zdravotní gramotnost navazuje na gramotnost
a zahrnuje znalosti lidí, jejich motivaci a
schopnosti získávat, chápat, hodnotit
a využívat informace mající vztah ke zdraví tak,
aby byli v každodenním životě schopni se
uvážlivě rozhodovat, pokud jde o zdravotní
péči, prevenci nemocí a podporu zdraví se
záměrem udržet a zlepšit kvalitu svého života v
jeho průběhu.
Jak měřit zdravotní gramotnost
Evropský výzkum zdravotní gramotnosti
(the European Health Literacy Survey)
12 kritérií, které vznikly na základě
kombinace čtyř dovedností,
(a) získat informace, (b) rozumět jim,
(c) posoudit jejich význam a (d) využít je,
a tří oblastí
(a) zdravotní péče
(b) prevence nemocí a
(c) podpora zdraví.
 MODEL ZDRAVOTNÍ GRAMOTNOSTI
Zdravotní Dostupnost Porozumění Vyhodnocení Aplikace či
gramotnost zdravotních zdravotně zdravotně využití zdravotně
informací relevantním relevantních relevantních
informacím informací informací

Zdravotní 1. Schopnost 2. Schopnost 3. Schopnost 4. Schopnost činit

péče získat informace o porozumět medi- interpretovat a poučená rozhodnutí
medicínských cínským informacím vyhodnotit u medicínských
tématech a pochopit jejich medicínské problémů
smysl informace

Prevence 5. Schopnost 6. Schopnost 7. Schopnost 8. Schopnost

nemocí získat informace o porozumět interpretovat a posoudit relevanci
rizikových informacím o vyhodnotit informace informací o
faktorech rizikových faktorech o rizikových faktorech rizikových faktorech
a pochopit jejich
smysl
Podpora 9. Schopnost 10. Schopnost 11. Schopnost 12. Schopnost
zdraví získávat nové porozumět interpretovat a zaujmout poučený
zdravotně zdravotně relevant- vyhodnotit zdravotně názor na zdravotní
relevantní ním informacím a relevantní informace otázky
informace pochopit jejich
smysl
1. 12. 2014
Nízká úroveň zdravotní gramotnosti
v České republice ověřená
mezinárodně srovnatelnou
výzkumnou metodikou je krajně
nežádoucí.
Jde o problém, který postihuje více
než polovinu populace, zhoršuje
zdraví lidí, snižuje kvalitu života a
zvyšuje náklady na zdravotní péči.
 EKVITA , EQUITY (ekv ti)
1. Spravedlivost, spravedlnost
opírající se spíše o lidskou
slušnost než o literu zákona,
poctivost, slušnost, nestrannost.
2. Právo obyčejové, právo slušnosti
3. Spravedlivý, ale nikoli zákonitý
nárok.
 5
ZÁVĚR
ZÁJEM O ZDRAVÍ JE ZÁJMEM O LIDI.
Je to zájem jak o zdraví těch, kteří jsou
dosud zdraví, tak o ty, kteří potřebují
sociální a zdravotní péči.
Bylo by hloupě jednostranné měřit
vyspělost a úroveň společnosti jen podle
výše HDP.
Jedním ze základních kritérií společenské
vyspělosti je to, zda a jak se společnost
dokáže postarat o děti, o nemocné, o lidi se
zdravotním postižením i o své starší občany.
Zdraví není všechno, ale všechno
ostatní bez zdraví nestojí za nic.
Halfdan Mahler

Zdraví stojí za to, abychom se ptali:

• jaké je
• proč je takové
• co společně uděláme, aby bylo lepší.
Zdraví stojí i za to, abychom to udělali.
A to by se mělo stát naším zájmem,
odpovědností i smyslem naší aktivity.