OBČANSKÉ

PRÁVO
Dědické právo
1
„Oznámíte-li někomu, že jste ho učinil svým dědicem,
pak jediná slušná věc, kterou můžete udělat, je ihned
umřít.“

Samuel Buttler

2
 DĚDICKÉ PRÁVO

Dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný

podíl z ní. Upravuje přechod majetku zemřelého na jeho
právní nástupce = dědice. Dědictví náleží dědici a
pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

Dědí se na základě dědické smlouvy, ze závěti nebo ze

zákona = tzv. dědické tituly

3
 Základní pojmy:
dědic je subjekt práva, fyzická (nasciturus) nebo právnická
osoba, na kterou přešla práva (aktiva) a závazky (pasiva)
zůstavitele nebo jejich část,
dědictví, které nenabyl žádný dědic, připadne státu jako
odúmrť
dědicképrávo vzniká okamžikem smrti zůstavitele, dědic
nemusí učinit projev vůle (vyrozumět soud),
nabytí dědictví je povinně spojeno s řízením a rozhodnutím
soudu v dědickém řízení,
řízeníprobíhá u notáře, ale v konečné fázi rozhoduje soud
svým rozhodnutím. 4
 Přechod pozůstalosti na dědice:

dědické řízení probíhá před notářem (tzv. soudní komisař),

všechny úkony notáře jsou úkony soudu a státu

úkolem notáře je zjistit, kdo by mohl být dědicem zemřelé

osoby, a zjistit majetek a dluhy zůstavitele

příslušnost soudu se řídí místem, kde měl zůstavitel poslední

bydliště, nebo místem, kde se nachází jeho majetek

určení konkrétního notáře provádí okresní soud

5
 Přechod pozůstalosti na dědice:

cílem dědického řízení je rozhodnutí o potvrzení nabytí

dědictví osobě, jejíž dědictví bylo prokázáno (jeden dědic), nebo
schválení dohody u více dědiců
pokud není u více dědiců dohoda, soud vyzve jednoho z
účastníků, aby uplatnil žalobu
soud také určí podmínky správy pozůstalosti od smrti
zůstavitele až do doby rozhodnutí o vypořádání dědictví
soud provede vypořádání manžela u SJM (určí, co z majetku
patří do dědictví a co je majetkem manžela).

6
 Předpoklady dědění:

smrt zůstavitele (FO)

existence dědictví
dědický titul
způsobilý dědic

Pragmatická sankce podepsaná panovníkem Karlem

VI. v roce 1713.
Autor: User:Magellan, wikipedia.de, Zdroj: Hungarian pictures archive 7
dostupný pod licencí Creative Commons na www:
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pragmatica_Sanc.jpg
 Důvody vydědění :
neposkytl potřebnou pomoc v nouzi (stáří)

o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by měl (snaha o

pravidelný styk )

byl odsouzen za trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé

povaze (znásilnění, pohlavní zneužívání, vražda, opakované násilí či týrání
osob)

vedetrvale nezřízený život (alkoholismus, neplacení výživného na svého

potomka, prostituce)

zadlužení nebo marnotratnost dědice (pro potomky nezachová povinný

díl)

Dědická nezpůsobilost 8
 Dědická nezpůsobilost:

z dědického práva je vyloučen:

ten, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli,

jeho předku, potomku nebo manželu
zavrženíhodnému činu proti zůstavitelově poslední vůli -
donutil, překazil, zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil(lze
odpustit)
zákonný dědic manžel, pokud se dopustil domácího násilí,
zákonný dědic rodič, pokud byl zbaven rodičovské odpovědnosti
(rodičovské povinnosti zanedbával nebo zneužíval).

9
 Zřeknutí se dědického práva:

dědic se může dědického práva zříci před smrtí zůstavitele, a

to veřejnou listinou, kterou sepíše se zůstavitelem ještě za jeho
života

zřeknutí má působnost i na potomky dědice

může se zříci celého dědictví nebo jen jeho části.

Například: dědic za života zůstavitele dostal byt, jeho

sourozenec nic, lze se dohodnout na zřeknutí dědictví ve
prospěch tohoto sourozence.
10
 Odmítnutí a vzdání se dědictví:

dědic má právo po smrti zůstavitele dědictví odmítnout,

ovšem jen tehdy, pokud to není dědickou smlouvou
vyloučeno
pokud dědic odmítne dědictví, hledí se na něho, jako by
dědictví nikdy nenabyl
dědictví se odmítá výslovným prohlášením vůči soudu,
a to do jednoho měsíce po vyrozumění od notáře
odmítnutí se týká celého dědictví, například: odmítnutí
dědictví z důvodu vysokých dluhů zůstavitele
dědicse před soudem může vzdát dědictví ve prospěch
druhého či více dědiců. 11
 Nepominutelný dědic:

těmto dědicům nelze zkrátit jejich povinný podíl, kterým jim

ze zákona náleží

jedná se o děti zůstavitele, nebo jejich potomky

nezletilým přísluší minimálně ¾ jejich dědického podílu,

zletilým minimálně ¼

nemusí to být věci z pozůstalosti, ale peněžní částka.

12
 Dědické tituly:
dědická smlouva, závět, ze zákona

jsou seřazeny podle jejich síly a přednosti,

navzájem se nevylučují a může dojít k jejich spojení,

je stanovena priorita (přednost) dědické smlouvy nebo závěti
(testamentu) před zákonnou posloupností

oddědictví je nutno odlišit tzv. odkaz a od dědice tzv.

odkazovníka (odkazovník není dědic),
odkazem se odkazovníku zřizuje pohledávka na vydání jen určité
věci (například psa), nebo zřízení určitého práva (například starat se o
psa),
dědic musí pohledávku odkazovníkovi vydat.
13
 1. Dědická smlouva:

zůstavitel povolává druhou smluvní stranu za dědice

majetek mu zůstane až do smrti a může si domluvit protiplnění
druhá strana to přijímá, a to vše ve formě veřejné listiny
(notářský zápis)
dědickou smlouvou nelze pořídit celou pozůstalost, čtvrtina
majetku musí zůstat volná
dědickou smlouvu nelze jednostranně zrušit

14
 2. Dědění ze závěti (testament):

Zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více

osobám pozůstalost nebo podíl na ní.

právní účinky závěti nastávají až po smrti zůstavitele, zůstavitel

ji může za života změnit nebo odvolat
závěť může obsahovat dědickou substituci, tzn. může určit
náhradníka dědice, nebo svěřenecké nástupnictví (například
dědictví přechází po smrti dědice na dědice následného).

15
 závěť může sepsat osoba starší 15ti let (notářský zápis)
 písemně vlastní rukou, beze svědků, vlastnoručně podepsaná
(holografická),
 písemně, například na pc, vlastnoručně podepsaná, dva svědci
(alografická )
 písemně u notáře = veřejná listina,
 výjimečně ústně = živelné pohromy, válka apod.
 může obsahovat vedlejší doložky, například příkazy,
vykonavatele závěti apod.
16
 DĚDĚNÍ ZE ZÁKONA
Dědictví přechází na osoby určené v zákoně. Ti jsou rozděleni do 6
skupin v závislosti na příbuzenském vztahu k zůstaviteli. Pořadí
skupin je závazné.

1. dědická skupina:
děti = manželské, nemanželské (ne nevlastní, například
vyženěné), můžou být výlučným dědicem,
pozůstalý manžel, nemůže být výlučným dědicem.

2. dědická skupina:
pozůstalý manžel, registrovaný partner = můžou být výlučným
dědicem,
zůstavitelovi rodiče,

spolužijící osoby, například druh, nemůžou být výlučným

17
dědicem.
 3. dědická skupina:
sourozenci (n. jeho děti)
spolužijící osoby.

4. dědická skupina:
prarodiče = z obou stran.

5. dědická skupina:
prarodiče rodičů. ( praprarodiče )

6. dědická skupina:
dětidětí sourozenců(prasynovci, praneteře) a děti
prarodičů(strýcové,tety)…..jejich děti
18