Hierarchické

uspořádání
organismů
 Vznik a vývoj života

• vznik života a vývoj organismů je považován za součást

celkového vývoje Země

• Země vznikla přibližně před 4,6 miliardami let

• nejstarší paleontologické doklady o životě na Zemi jsou

staré asi 3,5 miliard let
 PŘEDSTAVY O VZNIKU ŽIVOTA NA ZEMI
Kreační hypotéza
• je součástí nejrůznějších náboženských učení - vychází z předpokladu, že
dnes žijící organismy byly stvořeny nadpřirozenou silou (bohem, božstvem
nebo nehmotným principem)
• zastánci - Carl Linné, Jean Baptiste Lamarck

Teorie samoplození (teorie naivní abiogeneze) abiogeneze =

samoplození

• primitivní představa o původu života, předpokládá možnost vzniku živé

hmoty z neživé za vhodných podmínek
• např. Aristoteles učil, že tráva vzniká z půdy, myši z prachu, žáby z bláta,
apod.
• tato představa byla vyvrácena až na konci 19. století
Panspermická teorie
• představa o možnosti přenosu zárodků života na Zemi z vesmíru
• tzv. panspermie vysvětluje otázku původu života na Zemi, nikoliv jeho vzniku
• hlavní představitel - fyzik Svante August Arrhenius

Oparinova teorie (teorie evoluční abiogeneze)

• teorie sovětského biochemika Alexandra Ivanoviče Oparina
• připouští vznik života na Zemi postupným vývojem z neživé hmoty
předpokládal že:

- v prvotním oceánu (praoceán) mohly vzniknout za působení elektrických výbojů z

anorganických látek jednoduché organické látky a z nich následně složitější organické ;
směs těchto rozpuštěných látek je někdy nazývána jako „probiotický bujón“

- ze složek „prebiotického bujónu“ se mohly vytvořit tzv. koacerváty - kapénky bílkovin,

které se postupně diferencovaly v různé enzymy, urychlující děje uvnitř koacervátů a
zintenzivňující metabolismus

- koacerváty se dělily, vznikaly koacerváty dceřiné a postupně se tvořily systémy se všemi

základními vlastnostmi života
BIOLOGICKÁ EVOLUCE
(EVOLUCE ŽIVÝCH SOUSTAV)

• z latiny evolvere = vyvíjet, odhalovat

• neustálý a samovolně probíhající proces
• zahrnuje vznik i zánik všech vývojových linií organismů
• celé období evoluce živých soustav = fylogeneze
• podstatou jsou změny týkající se genetické informace
Evoluční teorie
Lamarkismus
• vychází z představy, že všechny organismy mají
vrozenou schopnost vyvíjet se ke složitějším a
dokonalejším formám, vyrovnávat se s nároky prostředí

• organismy se aktivně přizpůsobují změnám prostředí,

nově získané znaky jsou dědičné

Darwinismus
• vychází z předpokladu, že evoluce druhů (organismy se
postupně adaptují měnícímu se prostředí) je výsledkem
přírodního výběru, podle kterého přežívají a plodí
potomky jen ti nejlépe přizpůsobení
Darwinismus

• vychází z předpokladu, že evoluce druhů

(organismy se postupně adaptují měnícímu se
prostředí) je výsledkem přírodního výběru, podle
kterého přežívají a plodí potomky jen ti nejlépe
přizpůsobení
Hierarchie organismů
• rostliny: buňka rostlinná pletiva orgán jedinec populace

• živočichové: buňka živočišná tkáň orgánová soustava organismus

populace

• pletivo/tkáň = soubor buněk společného původu, stejné stavby a

funkce

• orgán = skupina tkání/pletiv, která vykonává specifickou funkci

• orgánová soustava = souhrn orgánů, které vykonávají stejnou funkci

• organismus = živá bytost schopná reakce na podněty, rozmnožování,

růstu a stabilní existence

• populace = soubor jedinců stejného druhu, nacházejících se v určitém

čas na určitém místě
 OD JEDNOBUNĚČNOSTI K
MNOHOBUNĚČNOSTI
Nebuněčnost
• nebuněčné organismy, nacházejí se na pomezím mezi živým a neživým
systémem
• spousta názorů, že systém je považován za živý, pokud má vlastní
metabolismus = nesmí být závislý na jiných buňkách (jako je tomu u virů)
• viry - složené pouze z DNA nebo RNA uložené v nějakém bílkovinném
obalu
Jednobuněčnost
• organismus je složen pouze z jedné buňky, které vykonává všechny
funkce
• zástupci - bakterie, archebakterie, prvoci, sinice (některé jsou řazeny k
mnohobuněčným)
 Přechod k mnohobuněčnosti
• organismy tvořící kolonie (např. váleč koulivý)

Mnohobuněčnost
• organismus je složen z více než jedné buňky, které jsou
specializované a spolupracují mezi sebou (většinou se jedná o
velké soubory buněk - tkáně, pletiva)
VLASTNOSTI ŽIVÝCH SOUSTAV
• obsahují NK a bílkoviny - důležité pro metabolismus, autoregulaci a přenos genetické informace
• hierarchie - atom molekula makromolekuly nadmolekulární komplexy buněčné organely buňka …
• autoregulace - přizpůsobování se podmínkám prostředí
• otevřené soustavy - mohou s okolím vyměňovat látky
• metabolismus - látkový a energetický
• schopnost rozmnožování - zajišťuje přežití druhu
• schopnost vývoje - ontogeneze (vývoj jedince), fylogeneze (vývoj druhu)
• dráždivost - reakce na podněty, vytvoření homeostázy (stabilní vnitřní prostředí)
• smrtelnost
 Zdroje
• https://web.prf.jcu.cz/data/files/292/553212_zurovec_mnohobun
ecnost.pdf
• https://zszborovice.cz/wp-content/uploads/2020/11/P%C5%99-VI
.t%C5%99-03.pdf
• https://cs.wikipedia.org/wiki/Evoluce
• Odmaturuj! z biologie ISBN : 978-80-7358-231-9
• https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2985152-opici-proces-stale-
trva-darwinova-evolucni-teorie-pred-160-lety-rozdelila-svet