Jak se tvoří názvy

kyselin
 Definice a rozdělení kyselin
Kyseliny jsou většinou tříprvkové sloučeniny nekovu,
kyslíku a vodíku. Jen málo kyselin je dvouprvkových,
složených z nekovu a vodíku.
Rozdělení kyselin: a/ Kyslíkaté (nekov, O, H)
b/ Bezkyslíkaté (nekov, H)
Úkol 1: Vyber ze sloučenin kyseliny:
Fe(OH)3, HCl, NaOH, K2O, SCl4, PbS, AlCl3, H2O,
HClO3, Ca(OH)2, HIO4, H3PO4
 Kontrola úkolu 1
HCl, HClO3, HIO4, H3PO4
 Názvosloví bezkyslíkatých
kyselin
Název kyseliny se skládá z podstatného jména
kyselina a přídavného jména odvozeného od
názvu nekovu s příponou -ovodíková.
Ve vzorci píšeme vodík jako první.
Oxidační číslo nekovu je záporné, vodíku +I.
Součet oxidačních čísel v molekule je roven 0.
Úkol 2: Odvoď název kyseliny HI a vzorec
kyseliny fluorovodíkové:
 Kontrola úkolu 2

Kyselina jodovodíková, HF
 Názvosloví kyslíkatých kyselin
Název tvoří podstatné jméno kyselina a přídavné
jméno odvozené od nekovu s předponou vyjadřující
počet vodíků a příponou odpovídající jeho
oxidačnímu číslu.
Číslovková předpona pro počet H je: 1H - mono,
2H - di, 3H - tri, 4H - tetra, 5H - pentahydrogen,
např. H3PO4 je kyselina trihyrogenfosforečná.
Oxidační čísla v kyselině jsou O-II, HI, nekov I - VIII.
Součet hodnot oxidačních čísel všech atomů v
kyselině je 0.
 Odvození vzorce kyseliny
Postup při odvození vzorce kyseliny dihyrogensírové:
Napíšeme značky prvků v pořadí H, nekov, O - HSO.
Zapíšeme podle předpony počet vodíků - H2SO.
U prvků zapíšeme oxidační čísla HI, SVI podle
koncovky přídavného jména, O-II - HI2SVIO-II
Upravíme počet atomů kyslíku tak, aby součet všech
oxidačních čísel v molekule byl 0 (2 · 1 + 6) : 2 = 4
- HI2SVIO-II4.
Vzorec kyseliny dihydrogensírové je H2SO4.
Úkol 3: Napiš vzorce kyselin:

a/ Kyselina monohydrogenchlorečná
b/ Kyselina trihydrogenboritá
c/ Kyselina dihydrogenuhličitá
d/ Kyselina tetrahydrogenkřemičitá
e/ Kyselina pentahydrogenjodistá
 Kontrola úkolu 3
a/ HClO3
b/ H3BO3
c/ H2CO3
d/ H4SiO4
e/ H5IO6
 Odvození vzorce kyseliny
z kyselinotvorného oxidu

Postup při odvození vzorce kyseliny sírové:

Vzorec každé kyseliny lze odvodit z kyselinotvorného
oxidu, který má stejnou koncovku jako kyselina,
a vody, v našem případě z oxidu sírového.
SO3 + H2O → H2SO4
Vzorec kyseliny sírové je H2SO4.
 Úkol 4: Odvoď vzorce kyselin
z kyselinotvorného oxidu a vody:

a/ Kyselina dusičná
b/ Kyselina chlorná
c/ Kyselina siřičitá
d/ Kyselina chromová
e/ Kyselina manganistá
 Kontrola úkolu 4

a/ N2O5 + H2O → HNO3

b/ Cl2O + H2O → HClO
c/ SO2 + H2O → H2SO3
d/ CrO3 + H2O → H2CrO4
e/ Mn2O7 + H2O → HMnO4
 Odvození názvu kyseliny
Postup při odvození názvu H3PO3:
Jedná se o kyselinu, neboť obsahuje H, nekov, O.
Podle počtu vodíků v kyselině odvodíme předponu
v našem případě kyselina trihydrogen-
Napíšeme oxidační čísla vodíku a kyslíku HI3PO-II3.
Vypočítáme oxidační číslo fosforu
3 · 1 + x + 3 · (-2) = 0
x = 3 oxidační číslo fosforu je 3 - itá
Název sloučeniny je kyselina trihydrogenfosforitá.
 Úkol 5: Doplň oxidační čísla
nekovů a napiš názvy kyselin:
a/ HBrO
b/ H2SiO3
c/ H3PO2
d/ HFO4
e/ HIO3
f/ HNO2
 Kontrola úkolu 5

a/ HBrIO kyselina monohydrogenbromná

b/ H2SiIVO3 kyselina dihydrogenkřemičitá
c/ H3PIO2 kyselina trihydrogenfosforná
d/ HFVIIO4 kyselina monohydrogenfluoristá
e/ HIVO3 kyselina monohydrogenjodičná
f/ HNIIIO2 kyselina monohydrogendusitá