VŠESOKOLSKÉ

SLETY A
SPARTAKIÁDY
aneb tělovýchovné jednoty na území Československa
v 19. – 21. století

Alena Davídková, Vendula Kadlecová

Všesokolské slety
 Je to vyvrcholení tělovýchovné činnosti Sokolů formou veřejných
cvičení pro veřejnost. Je společenskou událostí s řadou doprovodných
akcí a příležitostí k setkání světového sokolstva.
 Po uvolnění Bachova absolutistického režimu v Rakousku-Uhersku
začaly vznikat různé české spolky. 16.2. 1862 byl v Praze založen Sokol
Pražský (Dr. Miroslav Tyrš, Dr. Jindřich Fügnera). Na dvacáté výročí
navrhl Tyrš uspořádat veřejné cvičení a průvod Prahou. Akce prvního
sletu se povedla, zúčastnilo se jí mnoho zahraničních delegací, a tak
se staly slety tradicí.
1. Sokolský slet
 18.6. 1882
 20. výročí založení
 Heslo: Tužme se!
 Střelecký ostrov v Praze
 Vystupoval i Miloslav Tyrš
 2500 diváků, 696 cvičenců a 1600 krojovaných Sokolů
2. Sokolský slet
 27.-30.6. 1891 (1887)
 Sokolové chtěli slet uspořádat už v roce 1887, úřady jim to ale
nepovolily. Místo sletu uspořádali Sokolové česko-americké závody
v Českém Brodě
 Královská obora v Praze
 Jubilejní výstava, Národopisná výstava lidu československého
 5520 Sokolů v krojích a 2310 Sokolů cvičících
 Několik doprovodných akcí na různých místech Prahy
3. Sokolský slet
 28.6.-1.7. 1895
 Letenská pláň
 Poprvé vystoupení dorostu
 Sokolská jízda
 Národopisná výstava lidu českoslovanského
 Výstaviště v Královské oboře
 Hlavní cvičení 4200 mužů, v průvodu 7533 krojovaných mužů
4. Sokolský slet
 28.6.-1.7. 1901
 Letenská pláň
 Poprvé vystoupení žen
 Gymnastika a atletika
 9000 cvičenců, 11000 Sokolů v průvodu
 Jan Kříženecký – 18 cvičení na film (nedochovaný)
 Doprovodné akce – představení v Národním divadle a koncerty na
Žofíně
5. Sokolský slet
 28.6.-1.7. 1907
 První ,, velký slet“ – Všesokolský slet
 Slovanské země, západní Evropa, zámoří – Slovinsko, Srbsko, Chorvatsko,
Bulharsko, Rusko, Francie, Belgie, Itálie, Lucembursko, Maďarsko, Holandsko a
Amerika
 Polští Sokolové nedorazili – politické důvody (Listopadové povstání, sokolský
panslavismus a Gautschova volební reforma)
 Poprvé hudební doprovod
 Rozhodnutí o založení Svazu slovanského sokolstva v Praze – ve Vídni v únoru
1908 se konala ustavující schůze výboru
 Ještě to nemohl být první Všesokolský slet (Poláci)
 Přes 10 000 cvičenců z celého světa
 Gymnastika, plavání a doprovodné akce
 Dvanáctiminutový snímek – Jan Kříženecký, hudba Karla Pospíšila, 2300 sokolek
skladba s kužely, 117 sokolů předvedlo skladbu na koních, sletový průvod (13000
sokolů)
 Kapelník František Kmoch složil sokolskou píseň s podtitulem: „Vítězný pochod“
6. Sokolský slet
 27.6.-4.7. 1912
 První slet „Svazu slovanského sokolstva“
 Kinofa – film (skoro 1 hodina) natočen během Sokolského sletu
 Letenská pláň
 V průvodu šlo 17 212 sokolů z mnoha zemí, v čele starosta
Sokola Dr. Josef Scheiner, zaplněné Staroměstské náměstí
 Skladatel Pospíšil, kapelník Arnošt Hermann
 „Co Čech to Sokol“
 Hlavní neděle 30.6.
 120 000 diváků, 11 340 sokolů při hlavním cvičení mužů, při
hlavním cvičení žen vystoupilo 5612 sokolek
 „Maratón“
První ˇ
svetová válka
 Vznik legií v Rusku ve Francii
 Sokolské
ˇ slety po první svetové válce
7. Sokolský slet 8. Sokolský slet
 1926
 1920
 Poprvé na Strahově
 Letná
 Účast Armády (Masarykův stadion)
 70. Výročí
 1. Středoškolské hry
Sokolské
ˇ slety po první svetové válce
9. Sokolský slet 10. Sokolský slet
 1932  1938
 Velká účast
 Manifestace za demokracii (proti
fašismu)
 Budovat a bránit
 Jules Romains – „bohoslužba
svobody, mysterium demokracie“

 Mír se neudržel
 Vstup na stadion na Strahově
Sokolům zakázán (10 let)
 ˇ
Po druhé svetové válce
11. Sokolský slet Důsledky 2. světové války
 Červen 1948 na Sokol (?)
 Vliv Komunistů  Komunisté získávají vliv nad
Sokolem a používají ho k vlastní
propagandě
 Postupně zakazují společná cvičení
a později i Sokol kompletně
 Vzniká Spartakiáda (už žádná
tradice ani radost ze sportu, ale
pouze propaganda)
Novodobé Sokolské slety
12. Všesokolský slet 13. a 14. Všesokolský slet

  Červenec 2000 a 2006

5. a 6.7. 1994
  Účast Václava Havla, a pak Václava
Strahovský stadion
 Klause
23 tisíc cvičenců
 Rošický stadion
 Zahraniční účast – 1800 cvičenců
 Večerní a noční vystoupení
 Sokolský zpěvník
(novinka)
Novodobé Sokolské slety – 15.
Všesokolský slet
 1.-6.7.2012
 150. výročí založení
 Sletová štafeta
 Stadion v Edenu
 T. G. Masaryk: „bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo
republiky“
 Přímý přenos Českou televizí
 Prudké deště
Novodobé Sokolské slety – 16.
Všesokolský slet
 1.-7.7. 2018
 100. výročí vzniku Československa
 O2 aréna a stadion v Edenu
 I sportovci z Dánska, Kanady, Slovenska a Slovinska
 Účast Andreje Babiše (někteří diváci protestovali pískotem)
 Doprovodné akce v Národním divadle, v divadle Kampa, v Tyršově
domě, na Staroměstském náměstí, na Malostranském náměstí a v
Edenu
 Opět mu předcházely oblastní a župní slety
 17. Všesokolský slet je naplánován na rok 2024
Spartakiády
 Jsou veřejná hromadná cvičení. Konaly se již za první republiky a od
roku 1955 se konaly každých pět let (kromě roku 1970) až do roku
1985.
 Podobné akce s názvem spartakiáda organizovali i v Sovětském
svazu a Německé demokratické republice. Spočívaly v hromadných
gymnastických vystoupeních a konaly se také v Albánii v letech 1959,
1969, 1974, 1979, 1984 a 1989. V současné době velkolepé masové
tělocvičné přehlídky s ideologickým podtextem představují
zejména Severní Korea a Čína.
Dlouhá historie
 Může se zdát, že je spartakiáda jen záležitostí socialismu, ale její
historie sahá mnohem hlouběji,do první republiky. Právě tehdy první
spartakiády pořádaly levicové části dělnických tělovýchovných jednot.
 1.dělnická spartakiáda „maninská“ – 1921
 2.dělnická spartakiáda „zakázaná“ – 1928
Dlouhá historie
 Celorepublikové podoby sportovního svátku číslo jedna se ale dočkala
až po roce 1955, kdy příprava na ni představovala značnou část náplně
hodin tělesné výchovy ve školách, cvičení vojáků, ale i času v
jednotlivých tělovýchovných oddílech.
 ˇ príprava
Slozitá ˇ

 Připravit spartakiádu ale rozhodně nebylo jednoduché. Vytvořit

jednotlivé sestavy, aby bylo možné výsledek rozdělit na co nejmenší
části, nacvičitelné v každé tělocvičně, vybrat správnou hudbu, vše
zorganizovat, zkoordinovat, zařídit - a zaplatit, samozřejmě. To byl
úkol pro nespočet lidí po celé republice.
Od nejmenších po nejstarší
 Na spartakiádě byla velkolepá její univerzálnost. Věkové rozpětí
cvičenců bylo od dětí předškolního věku až po sportovce po
osmdesátce. Sestavy pak byly přizpůsobeny možnostem dané věkové
kategorie. Takže zatímco děti si se svými rodiči převážně “hrály” a
jejich skladby mívaly okolo 10 minut, v choreorafiích pro žáky se již
počítalo s určitou fyzickou kondicí a choreografie se délkou blížily k
20 minutám.
 ˇ
Príklady kategorií
 mladší a starší žáci či žákyně, dorostenci a dorostenkyně matky s
dětmi, učňovská či vysokoškolská mládež, Svazarm, vojáci základní
služby, rodiče s dětmi, muži, ženy atd.
 ˇ ˇ
Bonus pro prazské deti
 Paní Soňa zavzpomínala na spartakiádu v roce 1980 se slovy o velké
výhodě pro pražské děti. I když už do školy chodili, necvičili, do školy
nemuseli. Do Prahy se sjeli cvičenci z celé republiky a museli být
někde ubytováni. Přesně k tomuto účelu sloužily základní školy. A
když se spartakiáda pořádala těsně před koncem školního roku,
pražákům byly o dva týdny prodlouženy prázdniny.
 ˇ ˇ
Zatezkávací zkouška
 To byla spartakiáda pro pražskou hromadnou dopravu i Prahu jako
takovou. Pobývalo tu několik set tisíc lidí z celého Československa a
jak už víme, byli ubýtováváni ve školách. Ale nafouknout tramvaje či
trolejbusy se jen tak nedalo. Fungoval samozřejmě zvláštní režim,
bylo zavedeno mnoho speciálních linek, trolejbusy místo na klasické
otočce Hřebenka končily až u Strahovských stadionů a v roce 1948
byla vybudována dvě obratiště pro tramvaje, Královka a Dlabačov.
Extrémním příkladem je 30.červenec 1985, kdy bylo během jedné
hodiny (18.30 – 19.30) na zelené větvy návozových linek (dle popisu z
náměstí Kinskýcha I.P.Pavlova na Strahov) nasazeno 308 autobusů,
které vykonaly 1231 jízd, přepravily 34 000 osob a linkový interval
dosáhl času 10.58 vteřiny.
 ˇ
Zacátek éry
 Byť se stát nejprve snažil sloučit jednotnou tělovýchovu pod záštitou
Československé obce sokolské a XI. Všesokolský slet byl ještě
tolerován vládou Národní fronty spolu se zakládáním sokolských
jednot, v roce 1952 jednotnou tělovýchovu převzal stát.
 Režim nejprve veřejná jednotná vystoupení zakázal, roku 1953 se k
myšlence zase vrátil, aby mohl „dokumentovat radostný život při
budování lidově demokratické Československé republiky“.
1955
 První celostátní spartakiáda byla oslavou desetiletého výročí
osvobození Československa Rudou armádou. Příprava začala již v roce
1953 a na původním plánu byly i lyžařské závody, šachové turnaje,
štafetové přebory i přebory v zimních sportech. Od těchto nápadů se
ale nakonec ustoupilo.
 Strahovskému vystoupení předcházelo 311 okresních a 28 krajských
spartakiád, vystoupilo na nich přes 1 690 000 cvičenců. Finální
představení bylo rozděleno na Den mladých, Den dospělých, Den
Svazarmu a Den ozbrojených sil.
 Konalo se samozřejmě i mnoho doprovodných akcí a spartakiády se
zúčastnili i bývalí sokolové, protože navzdory režimu cvičit chtěli.
 Rozpočet první spartakiády byl 45 milionů Kčs s předpokládaným
ziskem 26,5 milionů Kčs (měsíční plat strojního inženýra byl tehdy
necelých 500,- Kčs/měsíčně). (po přepočítání v dnešní době by byl
rozpočet cca 4,5 miliardy).
1960
 Režim se po vyhlásení nové ústavy snažil převzít prvky sokola do
nového Československého svazu tělesné výchovy. Na školách se proto
soutěžilo o odznaky BPPOV (Buď připraven k práci a obraně vlasti) a
Tyršův odznak.
 Strahovské finále bylo rozděleno na Dny mládeže a Dny dospělích.
Vystoupilo na něm 750 000 cvičenců a sledovalo ho 2 miliony diváků.
Okolních sportovních akcí se zúčastnilo přes 1,5 milionu soutěžících.
Na malém strahovském stadionu se pak konaly takzvané Večery
družby, kterých se zúčastnilo 6 zahraničních delegací.
1965
 Této, řekla bych jedné ze zajímavějších spartakiád, předcházelo 1485
spartakiádních veřejných vystoupení a 424 okrskových a okresních
spartakiád. Dvě programová odpoledne nesla název „Zpěv míru“ a
„Vítěztví je naše“. Cvičenců se představilo 1 721 000 a na vedlejších
akcích soutěžilo 2 220 000 soutěžících. Večerní družby s účastí 11
zahraničních delegací se konaly v pražské sportovní hale pod názvem
„Sportem za mír a přátelství“.
 Na III. CS došlo k pádu nově postavených reproduktorů do čekajících
dětí. Čtyři zemřely na místě a další byly vážně zraněny.
1970
 V době příprav na IV. CS se předpokládala kandidatura Prahy na
pořádání Olympijských her pro rok 1980 a proto za pražského jara
usilovaly Sokol, Orel nebo třeba DTJ o obnovení a odpor k jednotné
tělovýchově sílil.
 V roce 1968 začalo období normalizace a proto byla spartakiáda 1970
zrušena a místo ní se konaly jen Tělovýchovné slavnosti. Nastaly totiž
obavy, že by se velká shromáždění mohla zvrtnout na protirežimní
demonstace.
1975
 Došlo ke změně návzu z Celostátní spartakiády na Českolsovenskou
spartakiádu.
 Na Strahově vystoupilo 180 tisíc cvičenců v 16 skladbách a dvou
odpoledních.
 Večerů družby se zúčastnili sportovci 10 dalších zemí a doprovodné
soutěže byly rozděleny na letní a zimní část.
 IV. Československé spartakiádě nepřálo počasí. Zatímco v Košicích
naměřili 30 stupňů Celsia ještě v 10 hodin večer, v Praze bylo chladno
a pršelo.
1980
 V předvečer 35. výročí karpatsko-dukelské operace, 5.října 1979, bylo
po celé republice zapáleno 2847 ohňů na počest zahájení příprav na
spartakiádu, které pak putovaly po republice.
 Všechny okresní a krajské spartakiádní vystoupení sledovalo 4
miliony diváků a cvičilo na nich téměř 2 miliony cvičenců.
Strahovských 15 skladeb se zúčasnilo 205 000 sportovců. Na Večerech
družby se představilo 10 zahraničních delegací a čtyřikrát opakovaný
program zhlédlo 50 tisíc diváků.
 Jako vedlejší program spartakiády se konaly Sportovní hry mládeže,
učňovské olympiády, mládežnická zemědělská olympiáda a další akce,
jichž se zúčastnily 4 miliony lidí.
1985
 Přípravy byly opět zahájeny zapálením ohňů na 3242 místech.
Okskové spartakiády se konaly za účasti téměř 4 milionů diváků a
na Strahov se jich namačkalo 1 206 000. V 15 skladbách vystoupilo
189 512 cvičenců a na Večerech družby, tentokrát v 35 skladbách,
skotačili sportovci z 8 dalších zemí. Do programu bylo započteno
12 tisíc sportovních akcí s 9 miliony účastníků. Turisté uspořádali
akci „Za jeden den kolem celé ČSSR“, tedy 48 pochodů, kde cíl
jednoho byl zároveň startem dalšího.
 Právě tato spartakiáda byla díky dalším politickým změnám ta
poslední, což značně zvýšilo její, řekněme, popularitu. Velkou
zásluhu na tom má ale i skladba Poupata od Michala Davida, která
byla složena pro cvičení starších žákyň.
 Temnou proslulost jí pak zajistilo řádění sériového vraha Jiřího
Straky, jenž v Praze přepadal a vraždil mladé ženy a byl dopaden až
krátce před spartakiádou. Získal přezdívku „spartakiádní vrah“.
 ˇ
Svedectví – Poupata 1985
 „Měla jsem vlastně to štěstí, že jsem byla v roce 1985 v sedmé třídě a
právě já jsem se svými spolužačkami a ostatními stejně starými
dívkami mohla nacvičovat snad nejznámější skladbu Poupata, na
kterou si dodnes pamatují snad všichni, kteří tehdy sport sledovali,“
vzpomíná osmačtyřicetiletá paní Soňa. „I když vím, že je to z
dnešního pohledu možná úsměvné, my jsme byly opravdu rády, že se
nám to povedlo a nakonec jsme byly s naší skupinou vybrány na
cvičení na Strahově. To nebylo tak samozřejmé a my jsme to chápaly
doslova jako vítězství, jako poctu. Dokonce jsme se s kamarádkami
objevily v televizi i na záznamu, který se potom vysílal. Byly jsme na
to opravdu pyšné,” pamatuje si dodnes paní Soňa.
1990
 Přípravy na spartakiádu 1990 byly značně ovlivněny sametovou
revolucí. Cvičení se přesunulo na menší stadion Evžena Rošického a
zúčastnilo se ho pouze 25 tisíc sportovců. Celá akce byla pojmenována
jako Pražské sportovní hry 1990.
 Občanské fórum cvičitelů a tvůrců hromadných tělovýchovných
vystoupení se snažilo zachrínit spartakiádu v plném rozsahu jako
oslavu polistopadového vývoje, ale ani těm se to nakonec nepodařilo.
Spartakiády jako celek
 V roce 1977 získalo Československo nejvyšší vyznamenání Mezinárodního
olympijského výboru, ale i jiná mezinárodní ocenění.
 Historik a sociální antropolog Petr Roubal píše, že československé
spartakiády představují světový unikát, protože nikde jinde na světě se
synchronizovaný pohyb cvičenců neprováděl v takovém měřítku a nestal se
předmětem tak systematické politické manipulace. Synchronizované cvičení
mělo vždy vyjadřovat národní, případně rasovou jednotu, slepou kázeň a
vojenskou zdatnost. Synchronizovaný pohyb cvičenců na strahovském
stadionu představoval téměř dokonalou metaforu komunistického
politického režimu. Podobně jako ostatní politické rituály akcentují
spartakiády motiv splývání jednotlivců v nedílný celek. Netvoří však
jednolitou masu, ale v geometrickém uspořádání značkové sítě se každý
jedinec stává plně zaměnitelným průsečíkem os x a y. Spartakiády tak byly
metaforou plně atomizované a ovladatelné společnosti. Otázkou však
zůstává, zda byly více než metaforou. Až do roku 1965 se na spartakiádě
vyvěšovala československá a sovětská vlajka a hrály se hymny obou států. Od
roku 1975 se místo sovětské vlajky věšela rudá dělnická a hymna se již hrála
jen jedna, čímž se předešlo obavám z reakcí publika.
ˇ ˇ
Receno odborníky
 Juan Antonio Samaranch, předseda Mezinárodního olympijského
výboru - „Spartakiády jsou jedny z nejvýznamnějších sportovních
událostí, které jsem kdy viděl. Spatřil jsem mnohé spartakiády v
jiných zemích, ale ve svém životě žádnou takovou jako v Praze.“
 Lord Killanin (Michael Morris), rovněž předseda MOV - „Naše
nejvyšší vyznamenání patří ČSTV za pořádání tělovýchovných
slavností československých spartakiád. Je to velký přínos v
mezinárodním měřítku.“
 Joao Havelange, šéf FIFA - „Země, která dělá pro blaho své mládeže
tak grandiózní dílo, je příkladem pro celý svět.“
Zajímavost
 I spartakiády byly, jako jakékoliv jiné sportovní akce plné
nesportovních aktivit. Denní hlášení si stěžovala, že mládež má větší
zájem o akce osvěžující než politickovýchovné (pro slušnější jedince,
kteří nepochopili, víc je bavilo chlastat než cvičit). Prodej a
konzumace alkoholu však byly ve dnech spartakiád do značné míry
tolerovány, pokud bezprostředně nenarušovaly program.
 Spartakiáda byla také opředena mýty o vlně nemanželských intimních
styků, které vedou k pětiletému demografickému cyklu
korespondujícímu se spartakiádami. Specifickou, nepříliš
tělovýchovnou pozornost věnovali diváci ženským skladbám, zejména
skladbě dorostenek.
Ukázka
° spartakiádních
° pruvodu
° a úboru
 ˇ
Dekujeme za pozornost!
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C5%A1esokolsk%C3%BD_slet
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spartaki%C3%A1da
https://www.denik.cz/listopad-89-zivotni-styl/spartakiady-seriovy-vrah-j
iri-straka-praha-strahov-socialismus-vsesokolsky-slet.html
https://nasregion.cz/strahovska-spartakiada-propaganda-rezimu-tvorena
-mozaikou-cvicencu-chceme-ji-jeste-48235/
https://plus.rozhlas.cz/vsesokolske-slety-mysteria-demokracie-7559132