THE TWO TRANSITIONS IN

CENTRAL
AND EASTERN EUROPE AND THE
RELATION BETWEEN PATH
DEPENDENT
AND POLITICALLY IMPLEMENTED
INSTITUTIONAL CHANGE

JOACHIM ZWEYNERT
NILS GOLDSCHMIDT
Joachim Zweynert
-Německý ekonom a profesor mezinárodní politické
ekonomie
-institucionální ekonomie, dějiny ekonomického
myšlení a transformační procesy ve střední a
východní Evropě
Nils Goldschmidt
-Německý ekonom a profesor kontextuální
ekonomiky a ekonomického vzdělávání
-dějiny a metodologii ekonomického myšlení, kulturní
ekonomiku a sociální politiku
 Politické události:

1. Rozpad Sovětského svazu

2. Demokratizační procesy

HISTORICK 3. Vstup do Evropské unie

Ý KONTEXT Ekonomické události:

1. Privatizace a tržní reformy

2. Hospodářský růst a krize

3. Integrace do světové ekonomiky

HYPOTÉZY

1. Závislost na cestě 2.Politicky

ovlivnila úspěch implementované změny
přechodů ve střední a institucí mohou překonat
východní Evropě závislost na cestě
CÍLE A METODIKA

Cíle: porozumět faktorům, které ovlivnily Metodika: komparativní analýza zemí

úspěch přechodů ve střední a východní střední a východní Evropy
Evropě
DŮLEŽITÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ZMĚNY INSTITUCÍ

1. Kompatibilita nových institucí s existujícími neformálními

institucemi
2. Kvalita institucí a kapacita státu k jejich implementaci

3. Politická vůle a vedení politiků

4. Podpora občanské společnosti

 DVĚ PŘECHODOVÉ FÁZE
První přechodová fáze (1990-1993):
• zahájeny ekonomické reformy (např. privatizace státního majetku a zavedení tržních mechanismů)
• politické změny byly často pomalé a některé země (např. Rumunsko a Bulharsko), se stále
potýkaly s korupcí a nedostatkem demokratických institucí
• negativní dopad na ekonomiku - podniky nebyly schopny plně využít nových tržních mechanismů
a byly ovlivněny korupcí a neefektivním řízením.

Druhá přechodová fáze (1993-2004):

• země se snažily posílit své demokratické instituce a stabilizovat své ekonomiky
• většina zemí v regionu se připojila k Evropské unii a NATO => významné politické a ekonomické
výhody
• nicméně, některé země (např. Bělorusko a Rusko), se stále potýkaly s nedostatkem demokracie a
omezením svobody projevu => negativní dopad na ekonomiku
KULTURNÍ A HISTORICKÁ ZÁVISLOST

Západní kultura:
Země střední a východní Evropy, které mají dominanci západních křesťanských tradic (katolicismus a protestantismus),
se ukázaly být konzistentní v implementaci "západních" reforem

tendenci podporovat demokratické instituce a tržní ekonomiku => stabilizace politických a ekonomických systémů v
těchto zemích

Východní kultura:
Naopak země, kde převažují východní pravoslavné tradice (Rusko, Bělorusko a Ukrajina), stále mohou chybět široce
sdílená vize budoucnosti společnosti

může vést k větší nejistotě a nedostatku konsensu ohledně implementace "západních" institucionálních reforem =>
politická a ekonomická nestabilita
ZÁVĚR

• Kulturní a historická závislost hrají důležitou roli v institucionálních změnách a mohou ovlivnit
úspěch nebo neúspěch reforem
• Přechody ve střední a východní Evropě ve 20. stol. lze chápat jako procesy změn institucí a
úspěch těchto přechodů byl ovlivněn interakcí formálních a neformálních institucí
• Politicky implementované změny institucí mohou překonat závislost na cestě, ale jejich úspěch
závisí na dalších faktorech, jako je kompatibilita nových institucí s existujícími neformálními
institucemi, kvalita institucí a politcká vůle
• Institucionální změny jsou procesem, který vyžaduje čas a trpělivost, a nelze je prosadit bez
ohledu na kulturní a historické kontexty
• Aplikace získaných poznatků na jiné regiony nebo historické kontexty může být užitečná pro
pochopení, jak kulturní a historické faktory ovlivňují institucionální změny a jakým způsobem
lze tyto faktory zohlednit při prosazování reforem
OTÁZKY: