Post-pozitivistické směry

• Vycházejí z kritiky prostorové vědy

• Radikální geografie
 kritizuje neschopnost řešit aktuální problémy
• být relevantní a radikální!
 kritizuje opomenutí sociálních a polit. procesů
• Humanistická geografie
 kritizuje odlidštěnost prostorové vědy
 kritizuje vyloučení iracionality

• Společná kritika (radikální i humanistická)

 kritika falešné objektivity
 kritika vyloučení etických otázek
 Behaviorální a humanistická
geografie
• Kritika odlidštěnosti prostorové vědy
• „dehumanizace“ humánní geografie
• Prostorová věda:
 lidé se chovají racionálně
• snaží se o minimalizaci vzdálenosti
 chování je založeno na úplných informacích
 prostor chápán jako absolutní (geometrický)
• jedinou proměnnou vzdálenost
• Snaha o komplexnější pohled (1)
 Hägerstrand: simulační modely
• nahrazení deterministických modelů
pravděpodobnostními
• zavádí „náhodnou proměnnou“ (faktor neurčitosti)
 Behaviorální geografie
• Snaha o komplexnější pohled (2)
• „náhodná proměnná“ nahrazena proměnnými
popisujícími lidské chování
→ behaviorální geografie (BG)
• Cíl BG: vysvětlit lidské chování v různém
prostředí
 název odvozen z behaviorismu
• Behaviorismus
 škola v psychologii
 tvrdí, že všechny lidské činnosti lze považovat

za chování (vč. myšlení, emocí)

 že toto chování lze studovat vědecky
• bez nutnosti věnovat se těžko uchopitelným dějům v
lidské mysli
 Behaviorální geografie: témata 1
• Lokalizační analýza: studium
rozhodovacích procesů (decision-making)
 kognitivní procesy spojené s výběrem lokality
nebo volby trasy v závislosti na percepci místa
 Wolpert (studium švédských farmářů):
• optimální lokalizace není dosažitelná
a. informace a znalosti jsou vždycky neúplné
b. roli hrají osobní hodnoty, cíle, zvyky
• cílem farmářů není optimalizace, ale dosažení co
největšího užitku (ten je individuální)
 Alan Pred (1967): totéž platí pro chování firem v
průmyslu a obchodu
 Behaviorální geografie: témata 2
• Studium přírodních rizik (environmental
hazards)
 proč se lidé a firmy chovají neracionálně?
 proč staví v oblastech ohrožených povodněmi,

zemětřesením, lavinami?
a. nemají dostatek informací (např. o seizmických
zónách)
b. i když mají informace, interpretují je skrze
individuální osobní dispozice
• používání psychologických metod, testů
• Percepce (místa, prostředí)
 Peter Gould: sídelní preference
 metoda: dotazníky, mentální mapy
 Behaviorální geografie: kritika
• Rezignovala na poznání „vnitřních světů“
 - procesů probíhajících v lidské mysli
 chápe člověka jako „černou skříňku“
• studuje chování, které je reakcí na určitý podnět, ale
ignoruje, co se děje uvnitř skříňky
• Snaha o komplexnější pohled (3)
 →humanistická geografie
 snaží se překonat omezení behaviorální geografie
• otevřít „černou skříňku“
• Přínos BG
 komplexnější pohled na lidské chování
 zájem o studium neracionálního
 v ČR populární (mentální mapy, sídelní

preference…)
 Humanistická geografie
• Cíl: vrátit do centra pozornosti
geografie lidské bytosti v celé jejich
komplexitě
• jednání není vždy racionální
• je výsledkem objektivních i zcela
subjektivních faktorů
• člověk není „homo economicus“, ale kulturní
bytost s morálními zásadami
 přisuzuje centrální a aktivní roli lidskému
vědomí
 snaha „zalidnit geografii“
 Humanistická geografie
• Klíčová slova humanistické geografie:
 význam (meaning), místo (place),
představivost, zkušenost, tvořivost…
 význam není vlastností předmětů (míst,

regionů, krajin…) – ale je vytvářen lidmi

• kteří tyto předměty užívají, tato místa/krajiny
navštěvují
 utváření významu je proces, kterým lidé
vytvářejí z neohraničeného prostoru
smysluplné světy
 „Zalidnění geografie“ 1
• Uznání subjektivity geografa („pozorovatele“)
 není „objevitelem pravdy“ (pozitivismus)
 je aktivní součástí výzkumu

 jeho/její výzkum je ovlivněn předem existujícími

předpoklady, hodnotami, aspiracemi, obavami

• promítají se do výběru tématu, metody výzkumu, do
formulace závěrů
 Anne Buttimerová: „Ve vědeckém způsobu poznání
se vědec může natolik nechat pohltit svým
výzkumem, že přehlíží sám sebe a úhly pohledu,
které používá.“
 „Zalidnění geografie“ 2
• Uznání „lidskosti“ lidí, které studuje
 subjekty vnímající, interpretující a přetvářející
prostředí, ve kterém žijí
 zájem o studium míst (places)
• konkrétních lokalit nebo krajin, které nabývají
význam a ke kterým si lidé vytváření vztah
 na rozdíl od prostoru (space)
• neosobní, neohraničený, absolutní, objektivní
 předmětem studia vztah, který si lidé k místům
vytvářejí
 také procesy, jimiž lidé vytvářejí místa
• jak imaginativně, tak reálně
 Humanistická geografie:
příklady témat
• Studium vztahu k místu (sense of place)
 k místům jako domy, ulice či krajiny si vytváříme
subjektivní vztah
 Edward Relph (1976) Place and Placelessness
 Yi-Fu Tuan (1976): topofílie, topofóbie
• autor názvu „humanistická geografie“
• Studium každodenních zkušeností
obyčejných lidí
 David Ley: Black Inner City as Frontier Outpost (1974)
 Graham Rowles: Prisoners of Space? Exploring the
Geographical Experience of Older People (1978)
• Studium symbolického významu krajiny
 Duncan: The City as Text (Kandy) (1990)
 Interpretace krajiny

Pieter Brueghel: ženci

 Humanistická geografie:
filosofická východiska
• značně heterogenní směr
 autoři spojeni spíše tím, čemu oponovali
 žádné společné filosofické ukotvení
• (kterým se pro radikální geografy stal marxismus)
• vychází z řady filosofických tradic
 humanismus (obecné východisko)
 fenomenologie, existencialismus
 hermeneutika
 teologické studium Bible
 psychologie
• zvláště environmentální psychologie
• spojena důrazem na jednotlivce jako
vědomě jednající bytost
 Humanistická geografie:
filosofická východiska
• humanismus
 kořeny v renesanci 14. stol. (Francesco Petrarca...)
 Pico della Mirandola (1486): O důstojnosti člověka
 člověk má přirozenou důstojnost, která nevychází z

žádné autority
 Cresswell (2013): „Lidé jsou tvorové nadaní a ne

loutky tajemných sil. Jsou nadaní inteligencí,

představivostí a vědomím, a každá opravdu
humánní geografie musí mít takové tvory v centru
své pozornosti, ne je vyloučit jako znepokojivě
nepředvídatelné obtíže.“
 ale jen obecné východisko, inspirace
 Humanistická geografie:
filosofická východiska
• existencialismus
 Martin Heidegger, Karl Jaspers, Friedrich
Nietzsche, Jean-Paul Sartre ...
 usiluje o pochopení základních struktur lidské

existence
 cíl: umožnit jednotlivcům nalezení (užitečného)

smyslu života
 skrze svobodné a informované chápání a jednání
 významy vytváří lidé sami a ne nějaké vnější síly
 v geografii: Yi-Fu Tuan, Anne Buttimerová,

Edward Relph...
 Humanistická geografie:
filosofická východiska
• fenomenologie
 Edmund Husserl, Martin Heidegger...
 více metodologicky zaměřený směr
 cílem je odkrytí pravé podstaty věcí (esence)
 svět můžeme poznat jen prostřednictvím našeho

vědomí
 Husserl: pro poznání světa se musíme zaměřit na

poznání vlastní subjektivity

 geografie: hledání podstaty „objektů“ jako je

„místo“, „domov“, „region“

 Heidegger: lidská existence není ničím předem

dána, nemá skrytý smysl, ale je existencí v tomto

konkrétním světě (pobytem – Dasein).
 Humanistická geografie:
filosofická východiska
• existencialismus
 Martin Heidegger, Karl Jaspers, Friedrich
Nietzsche, Jean-Paul Sartre ...
 usiluje o pochopení základních struktur lidské

existence
 cíl: umožnit jednotlivcům nalezení (užitečného)

smyslu života
 skrze svobodné a informované chápání a jednání
 významy vytváří lidé sami a ne nějaké vnější síly
 v geografii: Tuan, Anne Buttimerová, Edward

Relph...
• vychází z řady filosofických tradic
 humanismus (obecné východisko)
 Ontologie, epistemologie a
metodologie
• Ontologie
 teorie bytí (existence) – to, co může být známo
 zabývá se fundamentálními principy bytí jako
takového
 v akademických disciplínách se vztahuje k přijatým
faktům, skutečnostem
• Epistemologie (gnoseologie)
 teorie poznání (vědění) – odpovídá na otázky Co
můžeme vědět? Jak to můžeme vědět?
 hledá zdroje a limity poznání
• Metodologie
 vychází z ontologie i epistemologie
 soubor pravidel a postupů
• říkajících, jak by se měl výzkum v rámci disciplíny provádět
• jak se mohou informace shromažďovat a uspořádávat
 Ontologie, epistemologie a metodologie
Pozitivistické přístupy Humanistické přístupy
Epistemologie
znalosti se získávají skrze zkušenosti,
které přímo vycházejí z ověřitelných znalosti jsou získávány subjektivně
důkazů, na kterých se všichni ve světě významů vytvořeném jedinci
shodneme

Ontologie
to, co existuje, je to, co lidé vnímají
závisí na přijatých důkazech
jako existující

Metodologie
zahrnuje výzkum individuálních
spočívá v ověřování tvrzení o faktech světů a, v protikladu
pomocí toho, co je obvykle známé k pozitivistickým přístupům,
jako „vědecká metoda“ zdůrazňuje individualitu a
subjektivitu