 Osvobození Ostravy předcházely urputné boje na přístupech k

Moravské Ostravě.
 Ostravská průmyslová oblast byla jednou z posledních
průmyslových a surovinových základen, které sloužily celkem
neporušeny nacistické válečné mašinérii.
 Udržení Moravské Ostravy bylo z hospodářského hlediska pro
Německo otázkou životní důležitosti.
 Ostravský prostor bránily hlavní síly německé 1. tankové
armády ze skupiny armád Střed, již velel maršál Schörner.
 Celkem bylo na přístupech k Moravské Ostravě soustředěno
22 divizí s 2.100 děly a minomety, více než 300 tanky a 280
bojových letadel.
 Proti této síle stála vojska 4. ukrajinského frontu jemuž od března 1945 velel
maršál Jeremenko.
 Front měl celkem 240 000 lidí, 2 900 děl a minometů, 148 tanků a samohybných
děl a 410 bojových letounů.
 K obraně proti postupujícím sovětským a československým vojskům použili
Němci i systému pohraničních pevností vystavěných ve 30. letech. Kdy kolem
samotné Ostravy byl vybudován pětinásobný obranný systém.
 Ostravsko-opavská operace měla z hlediska probíhajících bojů a
osvobozovaných území celkem tři fáze:
 I.
 10. 3. - 17. 3. 1945
 II.
 24. 3. - 14. 4. 1945
 III.
 15. 4. - 5. 5. 1945
Postup osvobozování
 Ostravsko-opavská operace byla jedna z největších bojových operací na území Československa.
 Byla zahájena 10. března 1945 na vzdálených přístupech k Moravské Ostravě ve směru Strumieň –
Nový Jičín – Olomouc. Útok musel být pro nepřízeň počasí, těžko schůdný terén a zesílenou nacistickou obranu
dočasně zastaven. Od 24. března pokračovala operace novou fází ve směru Žory – Wodzislav –
Opava, kde se podařilo Rudé armádě prolomit nacistickou obranu, překročit řeku Odru a vytvořit si
menší předpolí. Poslední fáze ostravské operace proběhla od 15. dubna. Toho dne vyrazily po
sedmdesátiminutové dělostřelecké přípravě jednotky 4. ukrajinského frontu do útoku. Postupně
překonali řeku Opavu a vytvořili na jejím jižním břehu předmostí.
 Dne 22. dubna byla po těžkých bojích a velkém zničení města osvobozena slezská Opava, 27.
dubna pak Hrabyně. O samotnou Hrabyni se urputně bojovalo plných sedm dnů. "Vysoká
Hrabyně" byla pro Němce přirozenou pevností, kterou nechtěli v žádném případě opustit.
 Po jejím osvobození, kdy na 80% obce bylo boji zničeno, byl o dva dny poté, 29. dubna,
osvobozen také Hlučín. Jen v Hrabyni bylo pohřbeno na 280 sovětských vojáků.
 V prvních dvou fázích byla osvobozena především jižní část Polska, poslední třetí fáze již probíhala
na našem území a v jejím průběhu byla postupně osvobozována severní Morava, slezské Opavsko
a Moravská Ostrava. V rámci vojsk 4. ukrajinského frontu se ostravské operace zúčastnily i
československé jednotky - 1. československá samostatná tanková brigáda v SSSR pod vedením
kapitána Janka, 1. československá smíšená letecká divize a také 1. československý armádní sbor z
SSSR
Osvobozování ostravy
 Před vojsky 38. a 1. gardové rudé armády stála Ostrava, mohutné ekonomické,
dopravní i vojenské centrum a zároveň i poslední základna nacházející se dosud v
rukou Německa.
 Dne 19. dubna se přiblížila vojska 38. armády a 1. gardové armády k hranicím
města Ostravy. Rozhodující boj o město nastal v odpoledních hodinách 30.
dubna. Hlavní síly 38. armády překročily řeku Odru u Svinova a zahájily poslední
útok na Moravskou Ostravu. Ve večerních hodinách se již bojovalo v centru
města. Soustředěným útokem ve směru Mariánské Hory, Nové Vsi přes Hulváky
dorazily vojska do centra Ostravy, když další vojska osvobodily Přívoz a přilehlé
časti města.
 Zatímco obyvatelé středu města se radovali z osvobození, v Zábřehu ještě ve
večerních a nočních hodinách vzplály prudké boje. Zde se soustředilo několik set
německých vojáků a volksšturmu. Za pomocí vojáků z Bělského lesa přepadli nic
netušící rudoarmějce v měšťanské škole a okolních domech. Rudoarmějci se
postavili hrdinně na odpor a za velkých obětí zničili nepřítele.
 Osvobození Zábřehu a násilné přepadení stálo život 177 sovětských vojáků, což
je největší počet padlých ze všech částí tehdejší Moravské Ostravy.
 Celkem v ostravské operaci padlo na 20 tisíc sovětských vojáků a kolem 1 tisíce
československých vojáků.
Významná místa osvobozování

 Most Miloše Sýkory

 Dne 30.dubna 1945 vjely tanky 1.československé samostatné tankové brigády do
středu města a přes tento most chtěly pokračovat do Michálkovic a Hladnova. Nacisté
ovšem most podminovali, aby zabránili Rudé armádě v postupu. Podle jedné z verzí,
prosazované především poválečnou komunistickou vládou, zachránil most tehdy
čtyřiadvacetiletý soustružník Miloš Sýkora. Miloš Sýkora, člen komunistické mládeže,
a jeho přítel Olšák se dobrovolně přihlásili, že přestřihnou dráty vedoucí knáložím. To
se jim také podařilo a most byl zachráněn, avšak Sýkora byl při ústupu zastřelen.

 Památník osvobození
A jak vypada ted  Most Miloše Sýkory jak vypadal kdysi