CHEMICKÉ SLOŽENÍ

ORGANIZMŮ
Přírodní látky tvoří základ živé hmoty (organismů). Dělíme je
do 4 základních skupin:

1. Cukry (sacharidy)
2. Tuky (lipidy)
3. Bílkoviny (proteiny)
4. Nukleové kyseliny

Voda tvoří největší podíl lidského těla.

 BIOGENNÍ PRVKY
• Obsažené ve sloučeninách, které tvoří těla organismů.

a) Makrobiogenní prvky
• Tvoří až 99 % hmotnosti těla organismů
• Nejvíce jsou zastoupeny C, H, O, N, S, P
(vyskytují se v bílkovinách a nukleových
kyselinách)
• Méně jsou zastoupeny Na, K, Mg, Ca, Cl

b) Mikrobiogenní prvky
• Vyskytují se v nepatrném množství
• Např. Fe, Si, F, Zn, Se, I
CUKRY
(sacharidy)
 CUKRY
• V molekulách sacharidů jsou atomy – uhlíku, vodíku,
kyslíku

• Molekuly obsahují jednu karbonylovou skupinu a více

hydroxylových skupin

• Monosacharidy = jednoduché sacharidy

• Mohou se spojovat v disacharidy a polysacharidy

Rostliny vytvářejí sacharidy při fotosyntéze, ukládají je jako zásobní

látky.
Živočichové přijímají sacharidy v potravě, jsou zdrojem energie.
Člověk je využívá i v průmyslu – např. celulóza pro výrobu papíru.
 MONOSACHARIDY
• Bílé, sladké krystalické látky, rozpustné ve vodě.

• Nejznámější jsou glukóza a fruktóza.

 GLUKÓZA
VÝSKYT:

• Pro organismy je zdrojem energie.

• Vzniká při fotosyntéze.
• Obsažena v ovoci (vinná réva), v medu.
• Je stavební jednotkou složitějších sacharidů.

VYUŽITÍ:

• Výroba organických sloučenin (vitamin C…), příprava

cukrovinek
• Roztok glukózy ve vodě se používá jako jeden z typů umělé
výživy v lékařství. Zavádí se formou infuze přímo do
krevního oběhu.
 FRUKTÓZA
VÝSKYT:

• Vyskytuje se v medu a ovoci.

• Z cukrů je nejsladší.

VYUŽITÍ:

• Používá se jako sladidlo při onemocnění diabetem

(cukrovkou)
 DISACHARIDY

• Vznikají spojením dvou molekul monosacharidů

• Nejrozšířenější jsou sacharóza, laktóza, maltóza

• Shodný sumární vzorec -> C₁₂H₂₂O₁₁

 SACHARÓZA
= řepný, třtinový cukr

VÝSKYT:
• Vzniká spojením molekul glukózy a fruktózy
• Obsažena v cukrové řepě, stéblech cukrové třtiny, sladkém
ovoci

VLASTNOSTI:
• Bílá, krystalická látka, výrazně sladká, rozpustná ve vodě
• Silným zahřátím přechází v karamel

VYUŽITÍ:
• Běžné sladidlo v potravinářství, karamel se používá jako
potravinářské barvivo (např. výroba černého piva, octa,
rumu)
 LAKTÓZA
= mléčný cukr

VÝSKYT:
• Vzniká spojením molekul glukózy a galaktózy

• Obsažena v mateřském mléce savců

• Jejím kvašením vzniká kyselina mléčná

 MALTÓZA
= sladový cukr

VÝSKYT:

• Složena ze dvou molekul glukózy

• Vzniká rozkladem škrobu v klíčících obilkách
• Naklíčené a usušené obilky ječmene se nazývají slad

VYUŽITÍ:

• Vařením sladu s chmelovými výtažky

a působením kvasinek se vyrábí pivo
 POLYSACHARIDY

• Vznikají spojením velkého počtu molekul

monosacharidů

• Nejznámější jsou škrob a celulóza

• Další polysacharidy jsou inulin a chitin

• Podle funkce se dělí na:

a) Zásobní – škrob, glykogen

b) Stavební - celulóza
 ŠKROB
VÝSKYT:

• Důležitá složka potravy, zásobní látka všech zelených

rostlin (např. brambor, rýže, pšenice…)
• Ukládá se v hlízách a semenech

VLASTNOSTI:
• Bílá práškovitá látka, nerozpouští se, pouze se ve vodě
rozptýlí

VYUŽITÍ:

• Výroba lepidel, ztužování textilu,

v potravinářství, výroba papíru
 GLYKOGEN
= živočišný škrob

VÝSKYT:

• Zásobní látka živočichů

• Uložen především v játrech

• Při hladovění nebo tělesné námaze se rozkládá na glukózu,

která přechází do krve
 CELULÓZA
VÝSKYT:

• Nejrozšířenější organická sloučenina

• Hlavní stavební materiál rostlin, součástí buněčných stěn
• Získává se ze dřeva
• Technická celulóza se nazývá buničina
• Jako její zdroj se využívá bavlny, lnu, technického konopí
• Tvoří tzv. vlákninu podporující činnost střev, důležitá
složka potravy

VYUŽITÍ:

• Výroba papíru, vaty, celofánu,

v textilním průmyslu
TUKY
(lipidy)
 TUKY
• Tuky jsou estery vyšších (tzv. mastných)
karboxylových kyselin a glycerolu

ROZDĚLENÍ TUKŮ
 TUKY
• Pevné tuky jsou estery kyseliny palmovité
a kyseliny stearové (např. máslo, sádlo, lůj)

• Kapalné tuky obsahují estery kyselina olejové (např.

rostlinné oleje, rybí tuk)

• Rostlinné tuky se získávají lisováním nebo

vyluhováním semen a plodů olejnatých rostlin

• K nejvýznamnějším rostlinným tukům patří olej –

olivový, řepkový, sójový, slunečnicový, kokosový…

• Živočišné tuky se získávají škvařením živ. tkání (např.

sádlo, hovězí lůj, rybí tuk…
 VLASTNOSTI TUKŮ
• Mají nízkou teplotu tání, jsou rozpustné v organ.
rozpouštědlech
• Snadný rozklad na vzduchu, tzv. žluknutí

• Oleje se ztužováním mění na tuhé tuky

• Reakcí tuků s hydroxidem sodným nebo draselným

vznikají mýdla

• Sodná mýdla jsou tuhá, používají se jako mycí

• Draselná mýdla jsou mazlavá,

používají se jako dezinfekční
BÍLKOVINY
(proteiny)
 BÍLKOVINY
• Vytvářejí obrovské molekuly, tzv. makromolekuly, kt.
Vznikají vazbou různých aminokyselin

• Aminokyseliny jsou v bílkovinách spojeny peptidickou

vazbou –CO–NH–

• Obsahují vázané atomy uhlíku, vodíku, kyslíku,

dusíku (někdy síry, fosforu, jodu)

• Živočichové je získávají z potravy, rostliny z produktů

fotosyntézy a dusíkatých látek získaných z půdy
 BÍLKOVINY
VLASTNOSTI:

• Většina rozpustná ve vodě

• Denaturace bílkovin – trvalá změna jejich struktury při

zvýšené teplotě nebo v přítomnosti různých látek

Nastane-li taková změna v organismu, může to vést k vážným

následkům až k úmrtí

• Jsou nepostradatelnou složkou potravy (žádné jiné živiny

neobsahují dusík, bílkoviny nelze ničím nahradit)
 BÍLKOVINY

• Z rostlinných potravin obsahují nejvíce bílkovin

luštěniny

• Z živočišných zejména maso, vejce a mléčné výrobky

• Každý druh organizmu vytváří bílkoviny

charakteristického složení, pro tvorbu bílkovin mají
základní význam nukleové kyseliny

• Bílkoviny jsou nezbytné k růstu organismu a

obnovování buněk
BÍLKOVINY
 ROZDĚLENÍ BÍLKOVIN
Podle funkce v organizmu se dělí na:

a) Strukturní – tvoří těla organismů, mají stavební

funkci
• Např. kasein (součástí mléka), kolagen (součástí
pojivých tkání), keratin (součástí pokožky, vlasů a
nehtů)

b) Regulační – biokatalyzátory – usměrňují průběh

chemických reakcí v organismu
1. Enzymy
2. Hormony
3. Vitaminy
 ENZYMY
• Působí pouze na určitý druh látky (např. škrob) nebo typ
reakce (např. oxidace)

• K účinku vyžadují optimální teplotu (cca 37°) a neutrální

prostředí

PŘÍKLADY ENZYMŮ:

• Ptyalin – obsažený ve slinách, štěpí škrob na sacharidy

• Pepsin – obsažen v žaludeční šťávě, štěpí bílkoviny na
aminokyseliny
• Lipázy – účastní se štěpení různých tuků

VYUŽITÍ:
• V potravinářském, textilním, farmaceutickém průmyslu…
 HORMONY
• Biokatalyzátory, ovlivňují různé děj v organizmech

• V lidském těle jsou produkovány žlázami s vnitřním

vyměšováním

• Podílejí se na řízení organizmu (spolu s nervovou

soustavou)

• Fytohormony – rostlinné hormony

• Endorfiny – způsobují dobrou náladu, tlumí bolest,

vyvolávají pocit štěstí (vyplavovány při zátěži)
HORMONY
 VITAMINY
• Organické látky ovlivňující průběh
chemických dějů v organizmu

• Vznikají většinou v těle rostlin

• Jsou důležité pro správný růst a vývoj

• Živočišný organismus si většinu vitaminů nedovede vyrobit,

přijímá je v potravě

• Nedostatek (hypovitaminóza) nebo přebytek (hypervitaminóza)

vitaminů v těle způsobuje poruchy činnosti organizmu

• Provitaminy – látky, ze kterých v organizmu vznikají vitaminy

(např. karoten)
NEJDŮLEŽITĚJŠÍ VITAMINY
NUKLEOVÉ
KYSELINY
 NUKLEOVÉ KYSELINY

• Spojeny s přenosem genů

• Složité makromolekulární látky

• Uloženy hlavně v buněčných jádrech

• Existují dva typy – DNA a RNA

NUKLEOVÉ KYSELINY
 DNA
• Molekula DNA má tvar dvojité šroubovice

• Je složena z tzv. nukleotidů (jednotlivé části)

• Pořadí nukleotidů tvoří genetickou informaci

• Určitý úsek DNA tvoří gen

• DNA je nositelkou dědičnosti

• Nachází se v jádře buňky v chromozomech

 RNA

• Molekula RNA má tvar jednoduché šroubovice

• Skládá se z nukleotidů (složením se liší od DNA)

• Řídí syntézu bílkovin z aminokyselin