PODNIKOVÉ A MANAŽERSKÉ FINANCE

LETNÍ SEMESTR 2024

2. a 3. přednáška
1. Účetní výkazy firem
2. Hlavní způsoby financování firem
3. Finanční kapitál, finanční trh
FIREMNÍ FINANCE
 Množina aktivit spojených s finančními zdroji, směřující
k realizaci podnikatelských cílů.
 Subjekty:
 Podnikatelské subjekty
 Zaměstnanci
 Stát
FINANČNÍ POLITIKA PODNIKU
 Soubor cílů, nástrojů a opatření, jejichž smyslem je :
1. Dosažení podnikatelských finančních cílů
2. Zajištění potřebných finančních prostředků
ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY PLNĚNÍ
FINANČNÍCH CÍLŮ PODNIKU
1) Likvidita = schopnost podniku uhradit splatné
krátkodobé závazky. (finanční pohotovost)
Likvidnost = schopnost přeměny jednotlivých aktiv na
peníze
2) Solventnost = schopnost podniku splácet své
krátkodobé a dlouhodobé závazky v době jejich
splatnosti.
3) Rentabilita = ziskovost podniku; měří
efektivnost, s níž podnik využívá kapitál, tj. podíl
zisku k vloženému kapitálu.
HIERARCHIE FINANČNÍCH CÍLŮ
PODNIKU
1. Maximalizace tržní hodnoty firmy.
2. Optimalizace podnikového rizika
3. Respektování časového faktoru
 Operacionalizace finančních cílů podniku –
transformace finančních cílů podniku do finančních cílů
nižších na nižších úrovních řízení
 Transformace ze strategické úrovně top managementu do úrovní
taktického a operativního řízení
PŘEDMĚT, ZÁSADY, ORGANIZACE A ZÁKLADNÍ
PRINCIPY A OBLASTI FINANČNÍHO ŘÍZENÍ
DEFINICE POJMU FINANČNÍ ŘÍZENÍ
(ÚZKÁ)
 Finanční řízení (finanční management)
podniku:
 subjektivní ekonomická činnost zabývající se
1. získáváním potřebného množství peněz a kapitálu z
různých finančních zdrojů (financování),
2. alokací peněz do různých forem nepeněžního majetku
(investování)
3. rozdělováním zisku (dividendová politika)
 Alternativně se čtvrtou funkcí
4. Evidence, archivace
DEFINICE POJMU FINANČNÍ ŘÍZENÍ
(ŠIROKÁ)
 zajišťování finančních zdrojů pro založení či další rozvoj
podniku (emise akcií…)
 volba optimální finanční (kapitálové) struktury
 financování a řízení oběžného majetku
 investování peněžních prostředků do fixního majetku
 řízení finančních rizik,
 rozdělování podnikového zisku s ohledem na daňovou
politiku státu
 finanční analýza činnosti podniku
 finanční plánování tvorby a užití interních a externích
finančních zdrojů
 vnitřní finanční řízení integrovaných celků
CÍLE FINANČNÍHO ŘÍZENÍ
 Cílem řízení financí v tržním hospodářství je
maximalizace tržní hodnoty podniku tedy tržní
hodnoty vlastního kapitálu, za které jsou svým dílem
odpovědní manažeři podniku a to
vůči majitelům podniku či dalším zájmovým skupinám
stakeholderům).
 Manažer odpovědný za řízení financí v
celé organizaci se nazývá finanční ředitel (CFO).
 Další cíle finančního řízení jsou zajištění platební
schopnosti podniku, zajištění likvidity aktiv a
zajištění rentability (ziskovosti) podniku.
ÚČETNÍ VÝKAZY
ROZVAHA
 Rozvaha podniku
 jeúčetní výkaz, který popisuje stav majetku (aktiv) a kapitál
(pasiv) vždy k určitému datu
 veličiny v ní obsažené jsou stavové (tj. ke konci nějakého
období)
 sestavuje se obvykle při účetní závěrce (řádné i mimořádné)
 Podniky však interně sestavují své výkazy např. na měsíční
bázi pro hodnocení stanovených cílů (např. controllingová
nebo účetní oddělení)
ROZVAHA
ÚČETNÍ VÝKAZY
ROZVAHA
 Aktiva
 Dlouhodobý majetek
 Vstupní cena vyšší než 40.000 Kč a provozně technické funkce delší než
jeden rok
 Měl by sloužit podniku k vytváření dalšího ekonomického užitku
 Oběžný majetek
 Neustále se mění dle činnosti firmy
 Za peníze se koupí materiál (sklo), opracuje se (váza), následně se prodá
(opět peníze)
 Pasiva
 Vlastní kapitál
 Kapitál vložený zakladatelem
 Je navyšován o nevyplacený zisk podniku
 Cizí kapitál
 Kapitál zapůjčený třetí osobou – musí být vrácen
 Aktiv a pasiv musí být vždy stejně = základní bilanční princip
ÚČETNÍ VÝKAZY
ROZVAHA
 Není možné, aby se nějaká změna odehrála jen na
jednom místě rozvahy
 Možné změny:
 Pokles / růst jedné položky aktiv a pokles / růst jiné položky aktiv
(dostanu zaplaceno za zboží – z pohledávky do poklady)
 Pokles / růst jedné položky pasiv a pokles / růst jiné položky pasiv

(uzavřu splátkový kalendář s dodavatelem – z krátkodobého dluhu

uděláme dlouhodobý)
 Pokles / růst jedné položky aktiv a pokles / růst položky pasiv

(půjčím si od banky – zvýší se mi cizí zdroje a peníze přibydou do

pokladny)
ÚČETNÍ VÝKAZY
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
 Účetní výkaz sledující výsledky hospodaření podniku,
tzv. výsledovka nebo VZZ
 Výnos – peněžní vyjádření výsledků hospodaření
 Není podstatné, zdali nám bylo za odvedenou službu
skutečně zaplaceno
 Náklad – peněžní vyjádření spotřeby podniku
 Není podstatné, zdali bylo námi za odvedenou službu
skutečně zaplaceno
 Výkaz zisku a ztráty – sleduje výnosy a náklady
vztahující se k určitému období (obvykle kalendářní rok)
ÚČETNÍ VÝKAZY
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
 Výnosy a náklady dělíme na
Z provozní činnosti
 Kupujeme zboží, prodáme ho, rozdíl mezi nákladem (včetně např.
mezd a odpisů) a prodejem je náš provozní zisk
Z finanční činnosti
 Z mimořádné činnosti

 Odpisy
 Zohledňují opotřebení výrobních faktorů
 Odvozují se od:
 Odpisové skupiny (počítač X byt)
 Pořizovací ceny

 Způsobu odepisování (zrychlené X standardní)

ÚČETNÍ VÝKAZY
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
 Výnosy a náklady dělíme na
Z finanční činnosti (finanční výnosy a náklady)
 Součástí VZZ jsou pouze úroky placené za zapůjčení kapitálu, nikoli
samotné vrácení kapitálu (splátka dluhu)
 Finanční výnos je např. z výnos z CP; úrok v bance

Z mimořádné činnosti (daní se zvlášť)

 Součet výsledku hospodaření z provozní a finanční
činnosti je výsledek hospodaření z běžné činnosti před
zdaněním – následně odečteme daň z příjmu za běžnou
činnost, čímž dostaneme výsledek hospodaření za
běžnou činnost po zdanění
ÚČETNÍ VÝKAZY
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
Různé formy zisku:
 EAT (Earnings after Taxes) – čistý zisk – v terminologii účetních výkazů
hospodářský výsledek za účetní období. Je to zisk po zdanění, který je určen k
rozdělení mezi akcionáře, držitele všech akcií a podnik. Lze se setkat i s
označení Net Income – celkový výsledek hospodaření snížený o daň
 Čistý zisk plus úroky po zdanění (EAT +Nákladové úroky x (1-t), kde t je
daňová sazba. Tento zisk zohledňuje skutečnost, že nákladové úroky tvoří tzv.
daňový štít, tj. že jejich zahrnutí do nákladů snižuje podniku danový základ.
Vyjadřuje tedy celkový efekt podnikatelské činnosti bez ohledu na to komu
náleží (vlastníkům nebo věřitelům), ale se zohledňěním daňového účinku
 EBT (Earnings before Taxes) – EAT zvýšený o daň z příjmu za mimořádnou
činnost a daň z příjmu za běžnou činnost – důležitý pohled na výkonnost při
trendové analýze
 EBIT (Earning before Interests and Taxes) – EBT zvýšený o nákladov úroky.
Měří efekt podnikatelské činnosti, kterého je podnik schopen dosáhnout,
přičemž v tomto případě abstrahuje od způsobu financování (úrok) a od
zdanění. Tento ukazatel preferován investory
ÚČETNÍ VÝKAZY
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
 EBITDA (Earnings before Interest, Taxes, Depreciations
and Amortizations Charges) - zisk před zdaněním, úroky
a odpisy – EBIT zvýšený o odpisy.
 NOPAT (Net Operating Profit Taxes) – čistý provozní
zisk po zdanění – představuje provozní zisk
vygenerovaný v souvislosti s hlavní provozní činností
podniku – nejde o rpovozní zisk ve smyslu účetnictví ČR
– NOPAT má speciální úpravy např. nezahrnuje zisky z
prodeje dlouhod majetku a zásob
 Ekonomický zisk
ÚČETNÍ VÝKAZY
VÝKAZ O PENĚŽNÍCH TOCÍCH
 Výkaz zachycující reálně přicházející a odcházející peníze podniku
– „cash flow“
 Příjmy – skutečně obdržené peníze
 Výdaje – skutečně vydané peníze
 Výnos (vystavíme fakturu) X příjem (dostanu za nic zaplaceno)
 Odpis – je nákladem, ale ne výdajem
 Přímá metoda stanovení cash flow spočívá v zachycení příjmů a
výdajů a jejich rozdílu
 Přímá metoda stanovení cash flow je založena na korekci
hospodářského výsledku o nesoulad mezí příjmy a výnosy a výdaji
a náklady
 Proč je výkaz cash flow důležitý?
 Ukazuje, kde jsou zdroje peněz a kde se „ztrácí“
 Lze díky němu zlepšit vnitřní i vnější procesy
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
I. Tržby za prodej zboží
A. Náklady vynaložené na prodej zboží
Obchodní marže (I. – A.)
II. Výkony
B. Výkonová spotřeba
Přidaná hodnota (Obchodní marže + II. –
B.)
C. Osobní náklady
D. Daně a poplatky
E. Odpisy
F.-I. Další provozní náklady
III.-V. Další provozní výnosy
* Provozní výsledek hospodaření
VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY
VI.- Finanční výnosy
XII.
J.-O. Finanční náklady
* Finanční výsledek hospodaření
Q. Daň z příjmu za běžnou činnost
** VH za běžnou činnost
XIII. Mimořádné výnosy
R. Mimořádné náklady
S. Daň z příjmu z mimořádné činnosti
* Mimořádný VH
*** Výsledek hospodaření za účetní období
(běžná + mimořádná činnost)
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
 soubor dokumentů, které mají za cíl informovat ostatní subjekty
(např. stát, akcionáře, banky, dodavatele, veřejnost atd.) o majetkové
a finanční kondici společnosti.
 sestaveny v souladu s účetními zásadami (zákon o účetnictví a další
standardy nebo mezinárodní účetní standardy – tzv. IFRS (platí
např. pro finanční instituce))
 Zásada při zpracování účetních závěrek:
 věrný a poctivý obraz o majetku, závazcích, vlastním kapitálu,
nákladech a výnosech společnosti
 Dodržení těchto zásad je v případě auditovaných společností
kontrolováno auditorem.
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
 Je tvořena:
 Rozvahou;
 Výkazem zisku a ztrát (výsledovka);
 Příloha k účetní závěrce (doplňuje informace obsažené v
rozvaze a výkazu zisku a ztráty);
 Přehled o změnách vlastního kapitálu
 přehled položek vlastního kapitálu včetně jejich změn ke kterým
došlo v průběhu účetního období
 Přehled o peněžních tocích (tzv. výkaz cash flow)
 informuje o peněžních tocích ve společnosti a současně peněžní toky
rozděluje do tří kategorií dle činnosti na provozní, investiční a
finanční
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA - TYPY
 Řádná
 Sestavuje se k poslednímu dni účetního období.
 U většiny společností je tímto dnem 31. prosinec.

 Mimořádná
 sestavována ke dni zániku povinnosti vést účetnictví a dále
také např. před vstupem společnosti do likvidace nebo do
konkursu.
 Mezitimní
 sloužíke zjištění aktuálních stavu v průběhu účetního období.
 Narozdíl od předchozích dvou druhů účetních závěrek
mezitímní účetní závěrce nepředchází inventarizace a
uzavření účetních knih.
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
 Kdo má povinnost zveřejnit účetní závěrku?
 Účetní jednotky, které se zapisují do veřejného rejstříku, nebo
ty kterým to stanovuje zvláštní právní předpis.
 Tj. a.s. nebo s.r.o., ale také např. spolky, nadace, ústavy,
společenství vlastníků jednotek apod.
 Kde nalézt tyto dokumenty?
 Např. na www.or.justice.cz
 Některé společnosti zveřejňují své závěrky na webových
stránkách (typicky finanční instituce, velké firmy, společnosti
kotované na burze, apod.) – obvykle sekce webu „pro
investory“
ÚČETNÍ ZÁVĚRKA
 Co se zveřejňuje společně s účetní závěrkou?
 zpráva o vztazích mezi propojenými osobami;
 rozhodnutí valné hromady schvalující účetní závěrku
včetně rozdělení zisku či způsobu úhrady ztráty (nejsou-li
součástí účetní závěrky);
 výroční zprávu v případě účetních jednotek, které mají
povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
 Jaké subjekty nemusí mít účetní závěrku ověřenou
auditorem?
 Velké a střední účetní jednotky mají vždy povinný audit
účetní závěrky. Na druhou stranu mikro účetní jednotky
nemají povinnost mít ověřenou účetní závěrku auditorem,
pokud jim tuto povinnost nestanovuje zvláštní právní předpis.
PŘÍKLADY ÚČETNÍCH VÝKAZŮ
 Následující slidy ukazují reálné výkazy společnosti
Dudák – měšťanský pivovar Strakonice, a.s.
 Sbírka listin je dostupná na: https://
or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=158093
VÝKAZY SPOLEČNOSTÍ A ZÁVĚREČNÍ
ZKOUŠKA
 V rámci testu bude několik otázek souvisejících s účetními
výkazy společností.
 Tzn. bude uvedena např. rozvaha a otázky s ní související na
reálném případu.
 Jak mohou otázky vypadat?
 Jaká je největší položka aktiv? Co si představujete, že může
zahrnovat?
 Jak se změnila aktiva ve srovnání s minulým účetním obdobím?
 Emituje daná společnost dluhopisy?
 Jaká je nejvýznamnější položka cizího kapitálu?
 Kolik činí závazky vůči úvěrovým institucím?
 Zadržuje společnost zisk? Nebo má kumulovanou ztrátu? Kolik tato
ztráta činí?
 Jaký byl čistý zisk za účetní období? Jak se vyvíjely tržby v
porovnání s minulým účetním obdobím?
FINANCOVÁNÍ SPOLEČNOSTI
FINANCOVÁNÍ OBLIGACEMI
 Způsob financování společnosti kapitálová
struktura společnosti
 Složenídlouhodobých finančních zdrojů v rozvaze firmy
 V zásadě 2 typy: kapitál a závazky
 Oba možné ve formě CP – akcie (majetek podniku) a dluhopisy
(závazek podniku)
STRUKTURA FINANČNÍHO SYSTÉMU
 Veškeré činnosti spojené s finanční stránkou transakcí (platby,
úhrady dluhů, úspory, investice, úvěrování) jsou
uskutečňovány prostřednictvím
 finančních dokumentů
 všechny druhy a formy cenných papírů, které umožňují dokumentování
závazků
 vklady, obligace, dluhopisy, akcie, podílové listy, směnky, peníze,…

 finančních institucí
 subjekty, které vytváří finanční dokumenty a obchodují s nimi
 banky, pojišťovny, penzijní společnosti, směnárny, leasingové s.,…

 na finančních trzích
 místa, kde dochází k nákupu a prodeji finančních dokumentů
 kapitálový trh, peněžní trh, devizový trh, termínované a opční trhy
FINANČNÍ SYSTÉM
 Velice regulovaná oblast ekonomiky
 Stabilita finančního systému je významná pro stabilitu
celé ekonomiky
 Existence specializovaných útvarů za účelem stability
finančního systému (obvykle centrální banka, v ČR
ČNB), integrovaný X odvětvový model
 Finanční stabilita
 když finanční systém plní své funkce bez závažných poruch a
nežádoucích důsledků + odolnost vůči šokům
VYBRANÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ ZMĚNY VE
STRUKTUŘE FINANČNÍHO SYSTÉMU
 Internacionalizace hospodářského života
 EU (bankovnictví, obchod s CP, pohyb kapitálu)
 Globalizace hospodářského života
 Stimulace
 Novými technologiemi
 Liberalizací / deregulací ekonomik

 Vzestup nadnárodních korporací

 Efektivnějšídělba činností mezi zeměmi

 Možnost alokace většího objemu úspor
 Vyžaduje stabilní makroekonomické prostředí
 Umožňuje zároveň přelévání krizi
FUNKCE FINANČNÍHO SYSTÉMU
 2 základní funkce
 shromažďování úspor + transformace na investice
 uskutečňování plateb za veškeré transakce v ekonomice

 Nerovnováha mezi úsporami a investicemi se projevuje

v zadlužení ekonomiky
 výše zadlužení má své limity, závisí na velikosti a kredibilitě
ekonomiky – většina krizí se dotýkala vysoce zadlužených
zemí, na které negativně dopadla neočekávaná změna
vnějších ekonomických podmínek (ropná krize, nestabilita
měny, nadhodnocení akcí / nemovitostí)
DRUHY FINANČNÍCH SYSTÉMŮ
 2 základní typy finančních systémů dle míry
zprostředkování
 B-systém (při finančním zprostředkování mají hlavní úlohu
finanční instituce – banky)
 M-systém (při finančním zprostředkování mají hlavní úlohu
finanční trhy)

B-systém =)

M-systém =)
DRUHY FINANČNÍCH SYSTÉMŮ
 Obecně spíše posiluje M-systém
 Neexistuje jednoznačné tvrzení, který systém je
efektivnější
 Fungující finanční systém vyžaduje optimálně jak
rozvinutý kapitálový trh (M), tak zdravý bankovní sektor
(B)
 V důsledku (např.) krizí některé státy prošly / prochází
změnou z jednoho systému na druhý
 např. Finsko – přechod na jednoznačný M-systém
FINANČNÍ TRHY A JEJICH FUNKCE
 = trhy, kde se obchoduje s finančními dokumenty
 Funkce:

1. Nabízí se dočasně volné peněžní prostředky přebytkových

subjektů + převod prostředků deficitním subjektům k
financování jejich aktivit
2. Alokují a realokují kapitál dle efektivnosti využití (výběr
projektů atd.)
3. Vytvářejí motivaci pro tvorbu úspor domácností –
mobilizují a agregují kapitál pro velké projekty
4. Zajišťují likviditu finančních aktiv a díky alokační
efektivnosti vytvářejí kontinuálně ceny finančních aktiv,
které slouží jako důležité signály pro ekonomické subjekty
FINANČNÍ TRHY A JEJICH FUNKCE
5. Vynucují smlouvy, tj. zajišťují, aby ti co si půjčili, též
splatili
6. Umožňují dále alokovat, převádět, sdílet riziko
investorů a firem
7. Umožňují diverzifikovat riziko vzhledem k
očekávanému cash-flow z různých projektů
8. Snižují náklady platebního styku a finančních transakcí
vůbec
9. Hrají významnou roli při určování peněz
prostřednictvím peněžního multiplikátoru
10. Umožňují výkon vlastnických práv pro principál-agend
model
TYPY FINANČNÍCH TRHŮ
 Dělení dle:
 doby splatnosti
 Peněžní (do 1 roku) – např. pokladniční poukázky
 Kapitálové (od 1 roku)

 teritoria obchodování
 národní (instrumenty v domácí měně)
 zahraniční (instrumenty v měně určitého teritoria – jedná se o měnu

z hlediska země, ve které transakce probíhá)

 eurotrhy (instrumenty v jiné než domácí měně – např. dluhopis

denominovaný v Kč prodaný v Paříži)

 rozvinutosti trhu
 Vyzrálé (úplné kontrakty – USA, GER) X rozvíjející se (neúplné
kontrakty, nízká likvidita a efektivnost – RUS, ARG)
FINANČNÍ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ
 Finanční zprostředkovatelé neinvestují do reálných, ale
do finančních aktiv
 dalšípoužití na úvěry, investice do CP, zajišťují platební styk,
ovlivňují množství peněz v ekonomice

Následující tabulka shrnuje hlavní finanční zprostředkovatele a

zobrazuje jejich klíčovou úlohu při transformaci peněz
(kapitálu)
FINANČNÍ INSTITUCE A FINANČNÍ SLUŽBY
 Na finančním trhu je finančními institucemi poskytováno
široké spektrum finančních služeb
 4 oblasti:
 transakčníslužby
 zprostředkovatelské

služby
 pojišťovací služby
 obchod s cennými

papíry
CHARAKTERISTIKA A KLASIFIKACE
FINANČNÍCH INSTITUCÍ
BANKY, SPOŘITELNY, DR. ZÁLOŽNY
 Základní dělení: depozitní X nedepozitní
 Depozitní – umožňují přijímat vklady od veřejnosti – hlavní
činnost -) úvěry
 Banky:
 komerční, investiční
 malé (do 2 %), střední (2-10), velké (10+)
 7.332 mld. Kč
 wholesale, retail, specializované
 banky, pobočky zahraničních bank
 Právnické osoby s licencí (ČNB)
 3 skupiny podnikatelských aktivit
 aktivní – poskytování úvěrů
 pasivní – přijímání vkladů
 ostatní – investiční bankovnictví, poradenství
CHARAKTERISTIKA A KLASIFIKACE FINANČNÍCH
INSTITUCÍ
BANKY, SPOŘITELNY, DR. ZÁLOŽNY
 Depozita
 = závazky instituce vůči klientům – (obvykle) hlavní pasiva institucí
 pojištění vkladů X morální hazard

 postupné zvyšování krytí – domino efekt

 typy: běžné účty, spořící účty, TV

 Úvěry
 = závazky klientů vůči instituci – (obvykle) hlavní aktiva institucí
 málo likvidní, rizikové X výnosné

 financovány z cizích zdrojů (depozit), nutnost obezřetného

poskytování
 typy: podnikatelské úvěry, spotřebitelské úvěry + hypoteční úvěry
HYPOTÉZA (TEORIE) EFEKTIVNÍCH
TRHŮ
 První studie – Louise Bachalier (1900)
 nelze předpovídat tržní výkyvy, ale je možné posoudit, které
z nich jsou více či méně pravděpodobné
 tato pravděpodobnost může být vyjádřena matematicky

 Snaha popsat chování kurzů cenných papírů

 Teorie předpokládá že kurzy cenných papírů jsou
ovlivňovány pouze objektivními informacemi
očekávanými zisky, dividendami, rizikem a dalšími
kurzotvornými informacemi
EFEKTIVNOST
 Efektivní trhy - místo, kde se odrážejí všechny
nejnovější informace, které jsou vždy dostupné všem
účastníkům trhu
 Efektivnost = zpracování všech nových, neočekávaných
informací do kurzů investičních instrumentů =
informační efektivnost
 Alokační efektivnost

 Operační efektivnost
INFORMAČNÍ EFEKTIVNOST
 Teorie efektivních trhů rozděluje informační efektivnost
do několika forem
 Intenzity efektivnosti trhu
 nejmenší množina obsahuje pouze část veřejných informací
 jedná se o veřejné historické informace
 větší množina, která v sobě zahrnuje předchozí množinu (s
historickými veřejnými informacemi), obsahuje zcela
všechny veřejné informace - kromě historických i ty současné
 největší množina obsahuje již zmíněné historické i současné
veřejné informace a navíc jsou zde zahrnuty i neveřejné (tzv.
inside) informace
SLABÁ FORMA EFEKTIVNOSTI
 slabé formy efektivnosti je dosaženo, pokud kurzy
absorbují všechny historické veřejné informace, a to
téměř okamžitě
 Test slabé formy efektivnosti
 většina testů vychází jenom z historických informací, a proto
mohou potvrdit nebo vyvrátit pouze slabou formu
efektivnosti
 testy nezávislosti akciových kurzů
 testy úspěšnosti používání technických indikátorů
STŘEDNĚ-SILNÁ FORMA EFEKTIVNOSTI
 Kurzy investičních instrumentů téměř ihned odráží veškeré
veřejně dostupné informace (historické i současné zároveň)
 Předpokládá se, že kompletně všechny analýzy, které
vychází z rozboru veřejně dostupných dat, jsou považovány
za bezvýznamné v předpovědi budoucích kurzových pohybů
 Nadprůměrných výsledků v obchodování na trhu sice není
možné dosáhnout využitím investičních analýz, nicméně je
možné porazit trh zásluhou získaných inside informací
 Test středně-silné formy efektivnosti - měření rychlosti
absorbování zcela nových informací do kurzů a následně
analýza reakce akciových kurzů na štěpení akcií, zisk, účetní
změny, změny dividend a změny peněžní nabídky
SILNÁ FORMA EFEKTIVNOSTI
 Největší množina informací dostupných na trhu
 Veškeré veřejné informace – současné i minulé a veškeré
neveřejné (inside) informace – „perfektní trh“
 Kurzy přesně kopírují vnitřní hodnotu daného
instrumentu - jsou vždy pravdivě a objektivně
ohodnoceny
 Test silné formy efektivnosti – nemožný
 ale je možné zkoumat zda osoby s monopolním přístupem k
určitým neveřejným informacím dosahují nadprůměrných
výsledků a mohou tak porážet trh – empirické studie to
potvrzují
FLUKTUACE AKCIOVÉHO KURZU KOLEM VNITŘNÍ
HODNOTY AKCIE V ZÁVISLOSTI NA FORMĚ
INFORMAČNÍ EFEKTIVNOSTI
KRITIKA TEORIE EFEKTIVNÍCH TRHŮ
 Obsahuje předpoklad, že trhy jsou místem, kde se
nachází pouze racionálně uvažující investoři a kde jsou
důležité aktuální informace téměř volně k dispozici všem
účastníkům na trhu
 Trhy jsou příliš proměnlivé na to, aby tento pohyb bylo
možné vysvětlit pomocí argumentů teorie efektivních
trhů - přesnější vysvětlení lze nalézt u behaviorálních
faktorů a teorii davu
 Existence „anomálií“