Husitství

• Přelom 14. a 15 stol. – krize českého státu (politický neklid za vlády Václava
IV.- několikeré zajetí krále, hospodářské potíže – znehodnocování stříbrných
mincí menším obsahem stříbra, pokles výnosů ze stříbrných dolů v KH –
vývoz stříbra, epidemie moru – velká úmrtnost – snížení počtu obyvatel,
kteří odváděli šlechtě daně, do země se vrátili lapkové – loupeživí rytíři;
úpadek právního povědomí – nedodržování zákonů; spory mezi č. a
německými obyvateli velkých měst;
oslabení mezinárodního postavení č. zemí – Václavovi odebrán titul
římského císaře) – nejistota ve všech vrstvách obyvatelstva – lidé
nostalgicky vzpomínali na pokojné časy za vlády Karla IV. = touha po nápravě
• Nalezení východiska z tíživé situace (také v E probíhala krize – stoletá válka,
morové epidemie) – snaha především církevních vzdělanců – tehdejší
středověký člověk hleděl s úctou ke starým prověřeným hodnotám –
tehdejší myslitelé se obraceli především k Bibli
• Podle názoru vzdělanců opustila křesťanská společnost přísné zásady
Kristova učení – to vedlo k jejímu rozvratu a úpadku
• Terč kritiky – nešvary uvnitř církve (záliba církve v majetku, bohatství a
okázalosti, církev opustila apoštolskou prostotu, nevěnovala se svému
původnímu poslání = péče o duši i tělo věřících)
• Hlavní úkol: náprava církve podle vzoru bible – to mělo přispět k
zlepšení vztahů v celé společnosti
• Už za Karla IV. – někteří kazatelé upozorňovali na nedostatky- např. na
poživačný život církevních představitelů
• Důležitá role –znalost bible mezi nejširšími vrstvami obyvatel – až kolem
r. 1350 úplně přeložena do češtiny – s jejím textem se mohli ale
seznámit jenom vzdělaní lidé (ve společnosti menšina)
• Rozhodující roli proto měli kazatelé, kteřízprostředkovávali myšlenky
bible prostým věřícím
 Počátky opravného hnutí v Čechách
• Opravné církevní hnutí – počátek 15. století – zásady začali rozvíjet
čeští mistři na pražské univerzitě
• Inspirace: myšlenky a názory angl. teologa a profesora na Oxfordu
Johna Wyclifa (1320-1384) = poukazuje na zkaženost soudobé církve
v porovnání s biblí, popírá božský původ papeže, zavrhl odpustky a
uctívání obrazů, navrhuje zbavit církev hmotných statků a její návrat k
duchovní činnosti a k životu v chudobě
• Do Čech se názory a dílo W. dostaly díky anglickým mistrům a českým
vzdělancům , kteří působili na univerzitách v Oxfordu a v Paříži (Matěj
z Janova, Jeroným Pražský)
 Předchůdci Jana Husa
• Už za Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic – většina reformátorů zokruhu
mistrů a bakalářů pražské univerzity
• KONRÁD WALDHAUSER – (1326-1369) – z Horních Rakous – farář v kostele P. Marie
před Týnem – pozván Karlem IV. – kazatel německého patriciátu a univerzitních
studentů
• JAN MILÍČ z Kroměříže – moravský kněz, nejradikálnější, vzdal se výhodného místa
vysokého úředníka královské kanceláře, věnoval se kazatelství na Starém Městě
pražském; úsilí o nápravu vlastním příkladem – pomoc trpícím – vliv na chudinu;
bojuje proti rozmařilosti,kritizuje duchovenstvo – obžalován, hájil se v Římě, zemřel
vAvignonu předskončením procesu
• MATĚJ z JANOVA – (1350-1394) – teolog, univerzitní mistr, 9 let na univerzitě v Paříži,
srovnává současnou církev a bibli, je proti hromadění majetku církví; uvádí myšlenku
rovnosti kněze a laika; byl nařčen z kacířství – donucen své názory odvolat
 Husovi současníci
• Jeroným Pražský (1360-1416)- Husův přítel, dobrý řečník, odvážný kritik, studium v
Oxfordu- znalost W spisů, mistr na 4 univerzitách (Paříž, Heidelberg, Kolín nad Rýnem,
Praha); 1409 - podílel se na vydání Dekretu kutnohorském; 1410 – zatčen ve Vídni –
uprchl, odjel za Husem do Kostnice – po jeho smrti také obžalován a upálen jako kacíř
• Jakoubek ze Stříbra (? -1429) – univ. mistr, husitský teolog, 1414 zavedl laické
přijímání z kalicha; po smrti Jana Husa pokračoval v univerzitním směru husitského
hnutí; autor, traktátů, postil, polemik; centrum kazatelské činnosti – Betlémská kaple –
od r. 1391 – kázání výhradně v českém jazyce
• Tomáš Štítný ze Štítného – zchudlý jihočeský zeman,laický náboženský filozof, píše o
nábož. otázkách v češtině
• 1360 – bible přeložena v úplnosti do češtiny – znalost bible zprostředkovávala
křesťanům boží zákon, kterým se měli řídit ve svém životě
 Působení Jana Husa
• Opravné církevní hnutí – v Čechách velká odezva na poč. 15.stol
• Zásady reformního hnutí – začínají se šířit na půdě pražské univerzity
mezi českými mistry (náprava církve podle
biblického vzoru – hlavní předpoklad pro
zlepšení poměrů ve společnosti)
• Jan Hus – nejvýznamnější představitel opravného hnutí, od r. 1402 kázal v češtině v
Betlémské kapli (postavena na konci 14. stol. pro kázání „božího slova“v češtině)
• Hus přijal mnoho myšlenek od Johna Wiclifa (asi 1320/1331 – 31. prosince 1384)
byl anglický filozof, teolog na Oxfordské univerzitě a propagátor reforem
římskokatolické církve
• Zbavit církev majetku
• Odmítl prodej odpustků (lístky, kterými se věřící mohl vykoupit z pokání za své
hříchy)
 Dekret kutnohorský (1409)
• Husovy myšlenky na nápravu církve a společnosti zaujaly Václava IV.
a některé šlechtice, vyvolaly nesouhlas u pražského arcibiskupa a církevních
hodnostářů- obava, že církev přijde o svoje postavení a majetek
• Církev označila Wiclifovy a Husovy ideje za kacířské
• Václav IV. – podpořil Husa a jeho přívržence
• R. 1409 – Václav IV. vydal na popud Husa Dekret kutnohorský = změna poměru
hlasů na pražské univerzitě – dříve měli převahu cizinci (Němci – Bavoři, Sasové;
Poláci) v poměru 3:1 nad českým národem; Dekret obrátil situaci ve prospěch
Čechů 1:3
• Univerzita se dostala pod kontrolu Husovy skupiny; němečtí učitelé a studentina
protest odešli z Prahy (šíří zprávy o Husově kacířství) a založili si v Lipsku svoji
univerzitu - 1409
 Kostnický koncil
• Náklonnost Václava IV. názorům JH byla krátká
• Katolická církev dala Husa do klatby; nad Prahou vyhlásila interdikt (zákaz
bohoslužeb a veškerých církevních úkonů – svateb, pohřbů, křtů)
• Jan Hus se rozhodl odejít z Prahy na Kozí Hrádek (u Sezimova Ústí)
• 1414 – pobývá na hradě Krakovec u Rakovníka – zde ho zastihlo
předvolání na církevní koncil do Kostnice (podnět ke konání
koncilu – měl řešit hlavně papežské schizma – dal nový říšský
král Zikmund Lucemburský
• Hus pozvání přijal – chtěl církev přesvědčit o správnosti svých reformních tezí (císař
Zikmund mu písemně zaručil bezpečnou cestu tam i zpět)
• Po příjezdu do Kostnice – Hus zatčen, uvězněn a po 3 slyšeních odsouzen jako kacíř
• Šlo o církevní proces, proto do něj Zikmund nemohl zasahovat, ale i tak se se H nijak
nezastal
• 6.7.1415 – Jan Hus upálen,jeho popel vhozen do Rýna
• 452 českých a moravských šlechticů protestovalo písemně proti upálení JH
• 30.5.1416 – na stejném místě upálen přítel a spolupracovník JH – Jeroným Pražský
(doprovázel Husa do Kostnice na koncil)
• Podzim 1414 - po odjezdu Husa do Kostnice – zavádí jeho přítel a spolupracovník
mistr Jakoubek ze Stříbra přijímání svátosti oltářní pod obojí způsobou (tj. vína i
chleba jako krve a těla Ježíše Krista)
• Dříve katoličtí věřící přijímali jen tělo Páně (hostie) –pod obojí přijímal pouze kněz
• Jakoubek tím postavil na rověň laiky i kněze – všechny křesťany
• Protože se mešní víno (krev Páně) podávalo z kalicha – stává se kalich symbolem
přívrženců Jana Husa = kališníci (utrakvisté – sub utraque=pod obojí)
• Další označení - husité
• Po Husově smrti – v Č. království převahu přívrženci husitství (pražští
husité a prohusitští šlechtici vyháněli katolické kněze z kostelů – ty
svěřovali kališnickým knězům)
• Papež pohrozil Čechám křížovou výpravou proti husitským kacířům
• Václav IV. se pokusil husitství omezit - na území katolických šlechticů
nesměli husité konatsvé bohoslužby – začínají se proto scházet na
vyvýšených místech (tzv. horách) – tam přijímání z kalicha, poslouchali
kázání svých kněží, zpívali písně (program husitů)
• Návrší (hory) získávala biblická jména (Tábor, Oreb)
 Husitská revoluce
• 4 roky napětí mezi husity a katolíky (1415-1419) vyvrcholily v hus. revoluci
• Podnět: na Novém Městě pražském – Václav IV. dosadil na Novoměstskou radnici
protihusitské konšely – proti nim se postavil husitský kazatel Jan Želivský
• 30.7.1419 – Jan Želivský asi zřejmě s královským dvořanem Janem Žižkou připravil akci –
skončila útokem husitů na Novoměstskou radnici – husitský dav vtrhl na radnici a vyházel
konšele z oken (1. pražská defenestrace)
• Nové Město ovládli husité – předtím převážili i na Starém městě
• Bohatí němečtí měšťané opustili Prahu
• Václav IV. - krátce po incidentu v srpnu1419 umírá na mozkovou mrtvici
• Následník trůnu – uherskýařímský král nebylpro český národ přijatelný (pokus o korunovaci
na č. krále) – Č. království až do r. 1436bez panovníka
• Slezsko, Horní i Dolní Lužice a většina č. a moravských katolíků Zikmunda jako krále uznávaly
 Husitské svazy
• Husité v Čechách a na Moravě od r. 1420 nejednotní – dělí se do několika
seskupení (svazů)
• Nejradikálnější – táborité (centrum – hradiště hory Tábor) – původní záměr
vybudovat husitskou obec, kterábude žít zcela ve shodě s božím zákonem (s Biblí);
do T přicházeli husitéz širokého okolí; v čele Tábora husitští kněží; vojenské a
správní záležitosti měli na starosti hejtmané – jeden z nich jihočeský schudlý zeman
Jan Žižka
• Další významná skupina – orebité (centrum východní Čechy – návrší Oreb u
Třebechovic), hlavní centrum- Hradec Králové; na konci roku 1423 na Oreb přitáhl
Jan Žižka, který se rozešel s táborskými kněžími a vytvořil zde tzv. Menší Tábor; po
smrti Ž se orebité přejmenovali na sirotky
• V severních Čechách působili severočeští husité
• Velký vliv na dění v č. zemích – pražané – ze všech husitských svazů nejumírněnější
– spolupracovali s vysokou husitskou šlechtou; na jejich stranu se zpočátku hlásila
řada hus. měst – později se ale přidávala na stranu táboritů nebo sirotků; v Praze
 Čtyři pražské artikuly
• Společný husitský program – čtyři pražské artikuly (články)
1. Přijímání z kalicha
2. Povinnost trestat smrtelné hříchy u všech bez výjimky
3. Svobodné kázání božího slova
4. Zákaz světského panování kněží, tj. hlavně zábor pozemkového
majetku církve
• Přijat r. 1420 v Praze – husité se ho rozhodli prosadit nejen ve všech
zemích Koruny české a posléze i v celém křesťanském světě
• Proti husitům stála tzv. katolická strana – převaha ve Slezsku, v H a D
Lužicích, ve velkých moravskýchměstech (Olomouci,Brně, Znojmě,
Jihlavě) a v některých českých městech (Č. Budějovice, Plzeň)
 Vojenské úspěchy Jana Žižky
• Král Zikmund – pokus o vojenskou porážku husitů, snaha o zisk vlády
nad Českým královstvím
• 1420 – papež (na žádost Z.) vyhlašuje křížovou výpravu proti husitským kacířům (asi 30
tisíc vojáků – Němci, Maďaři, Rakušané, č. katolická šlechta
• Léto 1420 – pod vedením Z. se rozložilo před husitskou Prahou – záměr vyhladovět ji
(napřímý útok si netroufli)
• Obrana Prahy – táborité, orebité a severočeští husité
• 14.7.1420 - Útok křižáků na provizorní pevnost na hoře Vítkov – díky vynikající taktice JŽ
z Trocnova byli křižáci odraženi a rozprášeni
• Zikmund využil svůj pobyt v Praze ke své korunovaci na č. krále ve Svatovítské katedrále
– husité ho za č. krále neuznali
• 1.11.1420 – mu uštědřili další porážku na Vyšehradě – husitská Praha byla svobodná
• 2.KV – počátek roku 1422 – Zikmund prohrál u Kutné Hory a přes Německý Brod utekl
na Moravu
• Jaro 1421 – nejvlivnější z husitských frakcí – pražané – svolali do Čáslavi sněm zemí
Koruny české – účast – jenom husité z Čech a Moravy (kromě radikálů – táboritů,
orebitů, severočeských husitů také pražené; umírněná skupina kališnického panstva,
nižší šlechty a části měšťanstva)
• V Čáslavi přijat za zemský zákon husitský program „čtyři pražské artikuly“ 1. svobodné
kázání slova božího a výkladu Bible; 2. právo přijímat z kalicha; 3. zákaz světské
vlády kněží, zbavení církve majetku; 4. trestání smrtelných zločinů bez rozdílu stavu
• Na sněmu prohlášena korunovace Zikmunda za neplatnou a byla zvolena 20-ti členná
dočasná zemská vláda (měla řídit České království)
• Činnost vlády pro neshody brzy skončila (8 měšťanů, 5 pánů, 7 zemanů)
• Březen 1422 – umírnění pražané se zbavili radikálního husity Jana Želivského –
vylákán na Novoměstskou radnici, zde zajat a poté sťat
• Přelom 1422-1423 – Jan Žižka z Trocnova se nepohodl s táborskými kněžími (vyčítali
mu příliš kruté vedení husitských válek) – Žižka odchází do východních Čech a zde
vybudoval z rozpadlého orebského husitského svazu mocné seskupení a stálé vojsko
• V čele tzv. Menšího tábora vedl boj proti č. katolíkům a umírněným husitům
• Žižka si dal za cíl, aby 4 pražské artikuly bezpodmínečně přijalo všechno
obyvatelstvo Čech
• 1424 – bitva u Malešova – Žižka porazil v krvavé bitvě spojené vojsko katolíků a
pražanů – otevřela se mu cesta na Prahu – po roce domácí války uzavřen mír, Žižka
táhne na spolu s pražany na Moravu – v průběhu obléhání Přibyslavi Ž zemřel
(11.10.1424)
 Husitské války po Žižkově smrti
• Všechny hlavní husitské strany navazují spolupráci – ovládly většinu
Čech- podnikaly vojenské výpravy do sousedních zemí Koruny české
(do Slezska a Horní Lužice), ale i do německých a rakouských oblastí i
do uherské Horní země (Slovensko) – tzv. „spanilé jízdy“ (rejsy)
• Cílem spanilých jízd – napadení nepřátel na jejich území, propagace
husitských myšlenek a dovozdo vyčerpaných č.zemí chybějící zboží a
peníze
• Během revoluce – pokles těžby stříbra v KH,zahr. obchod oslaben
blokádou uvalenou papežem na husity
 Prokop Holý (Veliký)
• Nová husitská taktika – nový vojevůdce – táborský duchovní vůdce –
Prokop Holý – husité úspěšně čelili dalším křížovým výpravám
• 1426 – vítězství v bitvě před Ústí nad Labem
• 1427 – odražena KV u Stříbra a Tachova v západních Čechách
• 1431 – před husity bez boje prchá křižácké vojsko od Domažlic
• 1433 – husitská delegace vedená PH přicestovala na koncil v Basileji
• Výprava se snažila obhájit 4 pražské artikuly jako program závazný pro
celé křesťanstvo- pochopili, že nemají šanci uspět
• Jednání mezi husity a zástupci koncilu pokračovala i po odjezdu husitů z
Basileje
• Rozkol v husitských řadách - naděje na ukončení dlouhé války
(umírnění), neúrodná léta, následná drahota
• Část táboritů sirotků (orebité po smrti Žižky) = radikálové – chtěla
bojovat do úplného vítězství
• Většina (pražané, husitská šlechta) si přála co nejrychlejší ukončení
válek a dohody s basilejským koncilem
• 30.5.1434 –poslední bitva – u Lipan – radikální husité poraženi
umírněnými, posílenými oddíly českých katolíků
 Výsledky husitské revoluce
• Až 1436 – vyhlášení (v Jihlavě) tzv. basilejských kompaktát = dohody mezi
církevním koncilem v Basilei (1433) a českými husity
• Obsah b. kompaktát- 1. přiznané právo obyvatelům Čech a Moravy přijímat z
kalicha; 2. v oslabené formě obsahovala i další 4 pražské artikuly
• Nikdo ale nesměl být k husitskému vyznání nucen – Č a M zůstaly zemědvojího
lidu (katolíků a husitů); husitské obyv. mělo převahu
• Papež však nikdy výslovně kompaktáta neuznal (problém pro další č. panovníky
• 1436 - v Jihlavě také došlo k dohodě mezi husity a císařem SŘŘ Zikmundem
Lucemburským – Z. uznal výsledky husitské revoluce = zábor zemského majetku
katolické církvi a konfiskaci domů uprchlých měšťanů(většinou německých
katolíků) – to znamenalo počeštění některých měst –hlavně Prahy, dále Kutné
Hory, Kolína a Čáslavi
• Zikmund dále souhlasil s omezením královské moci
• Až poté byl uznán českým králem – někteří pravověrní husité se však
proti jeho volbě bouřili – např. přítel Jana Žižky husitský šlechtic Jan
Roháč z Dubé dlouho odolával zikmundovu vojsku opevněn na svém
hradě Sion- popraven v září 1437
• Výsledky husitskérevoluce – byla vítězná, ale svůj původní program
neprosadila úplně- tehdejší Evropa její myšlenky nepřijala;
• Na husitské hnutí navázala teprve o 100 let později reformace, kterou
inicioval německý kněz Martin Luther