Přednášky z lékařské biofyziky

Magnetická rezonanční tomografie (MRI)

1 Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno

Magnetická rezonanční tomografie
Význačným rysem této zobrazovací metody je využití
neionizujícího záření a absence genetického rizika.

Magnetická rezonanční tomografie (Magnetic

resonance imaging - MRI), zkráceně magnetická
rezonance, je jednou z nejpokročilejších zobrazovacích
metod, která poskytuje jak morfologické, tak i fyziologické
(funkční) informace. První MR tomogram (příčný řez
hrudníkem) získal R. Damadian v r. 1977.
Zdroje obrázků a různé připomínky najdete v komentářích jednotlivých snímků! Komentáře si zobrazíte
např. jako „poznámky“ po změně zobrazení v PowerPointu. V textu je řada odkazů na velmi zajímavé
dokumenty. Vzhledem k významu a složitosti této metody doporučujeme velmi pečlivé prostudování.
 Spin

Spin je specifickou vlastností subatomárních částic

(elektronů, protonů atd.), stejně jako elektrický náboj a
hmotnost. Spin vykazuje jisté zvláštní vlastnosti!
Elektrony, protony a neutrony mají stejný spin, tj. ½.
Páry částic téhož druhu (např. 2 elektrony nebo 2
protony nebo 2 neutrony) mohou mít celkový spin
rovný nule.
Částice, která mají nenulový spin, působí jako malé
magnety (říkáme, že mají „magnetický moment“) a
jejich energie je ovlivněna, když je umístíme do
magnetického pole.
 Nuklid Celkový
Celkový jaderný spin (I) jaderný spin I
H-1 ½

He - 4 0
U MRI se zajímáme o spin
JADER C - 12 0
V medicíně jsou za účelem
O - 16 0
získání anatomických nebo
fyziologických informací N - 14 1
využívány magnetické
vlastnosti především lehkých F - 19 ½
jader nuklidů, jako je vodík
P - 31 ½
1
H, fosfor 31P, uhlík 13C, fluor
19
F nebo sodík 23Na. Na - 23 1½
Teoretický základ MRI

Magnetický moment jádra m je VEKTOROVÁ veličina

úměrná spinovému momentu hybnosti S (m = gS, g je
gyromagnetický poměr), který závisí na celkovém
jaderném spinu I.
Za nepřítomnosti vnějšího magnetického pole mají
magnetické momenty jader všechny možné (náhodné)
směry, což vede k tomu, že:

Vektorový součet magnetických momentů jader v

jednotkovém objemu látky, tj. vektor magnetizace, je roven
nule.
Energie všech jader je stejná.
Jádra vodíku v homogenním magnetickém
poli o indukci B
Jestliže jádra vodíku umístíme do homogenního silného
magnetického pole o magnetické indukci B:

Jejich individuální magnetické momenty začnou vykonávat

precesní pohyb s osou rovnoběžnou se směrem vektoru B a zorientují se
buď ve směru stejném jako vektor B nebo opačném.
Proto získávají pouze dvě možné hodnoty energie (vyšší a nižší
energetický stav - ve směru nebo proti směru vnějšího pole).
Úhlová frekvence tohoto precesního pohybu se nazývá Larmorova úhlová
frekvence w, přičemž platí:
w= g B
g = gyromagnetický poměr

Hodnota této frekvence je u vodíku 42,6 MHz pro B = 1T

Jádra vodíku v homogenním
magnetickém poli o indukci B
Orientace mag. momentů
v silném vnějším
statickém mag. poli
Střelka kompasu
Magnetický moment
jádra
Vektor magnetizace

P - jádro vodíku (proton), B - vektor

magnetické indukce, z - osa z,
ztotožněná s osou precese (paralelní s
B), m - magnetický moment jádra, mL -
průmět magnetického momentu jádra
do směru osy z (vektorový součet
těchto průmětů v objemové jednotce
látky je vektorem longitudinální
magnetizace), mT - průmět
magnetického momentu jádra do
roviny xy (vektorový součet těchto
průmětů v objemové jednotce je
vektorem transverzální
magnetizace).
Měření hustoty vodíkových jader ve tkáních
Aby se (v těle pacienta) dostala jádra z nižšího energetickém stavu do stavu s vyšší
energií, musí být vystavena radiofrekvenčním impulsům s frekvencí rovnou
frekvenci Larmorově, k čemuž slouží vysílací cívky (proto hovoříme u MRI o
rezonanci, frekvence RF impulsů rezonuje s frekvencí precesního pohybu jader).
Současně dochází k fázovému sladění precesního pohybu jader.
Vektor longitudinální magnetizace se orientuje do opačného směru.
Vektor transverzální magnetizace se objevuje a začíná rotovat v rovině xy.
Měření hustoty vodíkových jader ve tkáních

Proces si můžeme představit i jako postupné sklápění a

překlápění vektoru magnetizace a rozfázování precesního pohybu
jader z důvodu vzájemné interakce jaderných spinů mezi sebou.
Měření hustoty vodíkových jader ve tkáních
Návrat do základního stavu (relaxace) je provázen emisí kvant
elektromagnetické energie, která jsou detekována pomocí přijímacích cívek –
vzniká signál nukleární magnetické rezonance (NMR). Tento signál je relativně
silný, protože precesní pohyb jader je fázově sladěn. Amplituda rezonančního
signálu (impulsu) je úměrná hustotě vodíkových jader ve tkáni (často se říká
„spinové hustotě“) .
 Relaxační časy
Rozlišujeme dva relaxační časy:

T1 - longitudinální (spin-mřížkový) – čas potřebný pro návrat „populace“ jader do

základního stavu. V biologickém prostředí: 150 - 2000 ms.
Vektor longitudinální magnetizace se během něj vrací do původního směru.

T2 - transverzální (spin-spinový) - 2x - 10x kratší než T1. Po jeho uplynutí

dochází rozfázování precesního pohybu jednotlivých jader.
Vektor transverzální magnetizace po uplynutí tohoto času mizí.
Relaxační časy

Typ látky T1 [ms] T2 [ms]

tuk 250 60
sval 900 50
krev 1400 100-200
mozek
šedá hmota 950 100
bílá hmota 600 80
mozkomíšní tekutina 2000 250
Magnetická resonanční tomografie
(Magnetic resonance imaging - MRI)
Abychom mohli rozlišit signály z
různých částí pacientova těla,
používají se gradientní cívky,
které prostorově mění velikost
magnetického pole. Např.
gradient B podél osy z nám
umožňuje identifikovat signály
přicházející z různých plátků
(řezů) těla pacienta, které jsou
kolmé k ose z. Podobně lze
aplikovat gradienty v jiných
směrech.
Magnetická resonanční tomografie
(Magnetic resonance imaging - MRI)

Výsledný obraz se získává podobným

způsobem zpracování informace jako u CT
(Fourierovou transformací).
Můžeme zviditelnit místní rozdíly hustoty
vodíkových jader (PD) nebo rozdíly v relaxačních
časech (následující slide).
Magnetická resonanční tomografie
(Magnetic resonance imaging - MRI)
Technické aspekty
Až do hodnoty B = 0,4 T lze použít obřích permanentních
(kovových) magnetů (levný provoz, avšak nízké rozlišení
kontrastu, nehomogenita pole, velká hmotnost).
 Technické aspekty
Elektromagnety (persistent) (v provedení solenoidním
(tomografickém) nebo dipolárním (otevřený)) poskytují silnější
pole, avšak vyžadují velké množství elektrické energie = drahý
provoz (představte si jako MR cívku zapojenou do elektrické
zásuvky).
Technické aspekty
Nejlepší rozlišení kontrastu mají
magnety se supravodivým
vinutím cívek. Poskytují dnes
magnetické pole až do hodnoty B
= 10 T, avšak musejí být chlazeny
kapalným heliem = vysoké
pořizovací náklady, ale nižší
provozní. V praxi používané
hodnoty B se pohybují v rozmezí 1
– 3 T.
Technické aspekty
Gradienty
magnetického
pole (řádově
mT.m-1) se
získávají
přídavnými
cívkami.
Technické aspekty
Gradienty magnetického pole (řádově mT.m-1) se získávají
přídavnými cívkami.
MR a kontrastní látky
Některé paramagnetické atomy mohou zesílit signál. Z tohoto důvodu se
používá jako kontrastní prostředek pro MRI např. gadolinium. Gadolinium je
chemicky vázáno k vhodné látce, např. DTPA - diethylén-triamino-penta-
octové kyselině.
MR - spektroskopie

Přesná hodnota Larmorovy frekvence se mírně mění

(posunuje) podle polohy vodíku v molekule (tzv. chemický
posun). Dobře měřitelné jsou například různé posuny pro
vodík ve skupinách =CH- nebo -CH2-. Toto nám umožňuje
identifikovat různé chemické změny in-vivo pomocí NMR –
spektroskopie a pomoci při diferenciaci tumorů (následující
snímek).
Bezpečnostní aspekty

Magnet může poškodit jiné lékařské přístroje nebo ovlivnit jejich funkci.
Proto je MRI přísně kontraindikováno u pacientů s nějakým elektronickým
zařízením v těle (kardiostimulátory, kochleární implantáty aj. pokud nejsou
vysloveně MR kompatibilní)
Železné předměty jsou silně přitahovány do portálu přístroje – mohou
přístroj poškodit a způsobit zranění. MRI je přísně kontraindikováno u
pacientů z jakýmikoliv železnými tělesy v těle (nekompatibilní implantáty,
projektily, střepiny granátů aj.)
MRI se nedoporučuje v prvním trimestru těhotenství.
Menší problémy mohou způsobovat jakékoliv kovy v těle nebo na povrchu
těla (ohřev, svědění, artefakty v obraze). Například: šperky, některé
maskary, stará tetování, zubní výplně, korunky a můstky, implantáty aj.)
Někteří pacienti trpí úzkostí nebo jsou uvnitř přístroje neklidní, protože
vyšetření doprovází značný hluk. Běžná je klaustrofobie.
Důležité upozornění

Magnetické paměti (např. kreditní karty, flash

disky) mohou být v blízkosti přístroje zničeny.
Přístroje pro MRI
Příčný řez mozkem

T1 T2 PD

PD = proton density
MR – Angiogram
bez kontrastní látky s kontrastní látkou
Sagitální T1 snímek krční páteře
Sagitální rovina kolenem
Příčná rovina játry

T1 T1 s potlačením tuku
Série anglických lekcí k hlubšímu
pochopení MRI

1. přednáška
https://www.youtube.com/watch?v=Khn-azof
AD4
Autoři:
Vojtěch Mornstein, Marek Dostál,
Carmel J. Caruana, Ivo Hrazdira,

Poslední revize a ozvučení: duben 2020

Poslední revize a ozvučení: březen 2021